S příchodem léta přibývá nabídek brigád ve službách, pohostinství i zemědělství. Pro sezónní pracovníky platí letos několik daňových novinek. Některé změny se dotkly výhradně zaměstnavatelů.

Na dohodu o provedení práce (DPP) se od ledna 2026 neplatí sociální ani zdravotní pojistné až do příjmu 12 tisíc korun měsíčně. Sezónní pracovníci ve vybraných zemědělských odvětvích mohou poprvé pracovat na DPP více než čtyřnásobek obvyklého ročního limitu. Pro firmy platí, že musejí nově hlásit státu každého brigádníka, upozorňuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.

Nejčastějším typem smluv zůstává u sezonních prací dohoda o provedení práce (DPP). „Hranice, od které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, se u DPP od ledna 2026 posunula na 12 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele — loni byla o 500 korun nižší. Do 11 999 korun tedy pojistné nevzniká,“ vysvětluje Jakub Klíma.

Limit je nově navázán na čtvrtinu průměrné mzdy, bude se tak automaticky přizpůsobovat jejímu dalšímu růstu.

Jakub Klíma, BDO

Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě

Legislativní úpravy přinesly v uplynulém období změny i v daňové oblasti. Jaké daně z příjmu tedy v současnosti odvádějí brigádníci státu?

Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou primárně sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání. Také z hlediska odvodů na daně z příjmů je mezi oběma dohodami významný rozdíl. DPP je primárně určena pro příležitostné a krátkodobé práce.

Pokud poplatník nepodepíše takzvaný růžový papír, tedy Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, je daň z příjmu do 12 000 měsíčně srážková (15%). To znamená, že ji zaměstnavatel strhne brigádníkovi automaticky a ten dále zdanění svého příjmu neřeší.

Pokud prohlášení podepíšete (lze tak učinit pouze u jednoho zaměstnavatele měsíčně), je daň do zmíněného příjmu zálohová, vyplňujete si daňové přiznání a můžete využít daňových slev a zvýhodnění.

Letošní novinka jde na ruku zemědělcům

„Nejvýraznější novinkou letošního léta je speciální režim DPP pro sezónní práce v ovocnářství a zelinářství. Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek,“ informuje daňový poradce.

Výjimka se vztahuje na ty, kteří sklízejí plodiny jako jsou například jahody, chřest, jablka, hrušky nebo rybíz. Důvodem je velká pracnost.

Na sezónní režim navazuje možnost slevy na sociálním pojistném. „Zaměstnanec, jehož měsíční výdělek nepřekročí průměrnou mzdu, může uplatnit slevu ve výši 7,1 procenta z vyměřovacího základu — tedy celou částku, která by jinak šla na jeho stranu pojistného,“ doplňuje Jakub Klíma.

Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek

Jakub Klíma, BDO

Důchodci a rodiče: Na co si dát pozor

Pracující důchodci by si měli uvědomit, že se u nich od roku 2024 (u daně z příjmu) opět uplatňuje sleva na poplatníka. Pro rodiče na rodičovské, kteří si přivydělávají, platí stejná pravidla. Výhodou je například možnost uplatnění slevy na dítě.

Pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, měsíční odměna nad 12 000 korun znamená následující: Sociální a zdravotní pojištění se platí, přičemž zaměstnanec hradí 11,6 procent z hrubé mzdy a zaměstnavatel 33,8 procent z hrubého výdělku. Placena je patnáctiprocentní zálohová daň. 

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2026 je 3024 korun měsíčně. Pro OSVČ jsou minimální zálohy ve výši 3306 Kč.

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Pokud ale brigádníci podepíší výše zmíněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, daňové přiznání podávají a daně platí sami v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmíte tento dokument podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká daňová poradkyně Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho každoročně do poloviny února

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Roční zúčtování pro zaměstnance a dohodáře

Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 12 000 korun, případně do 4500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady:

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 11 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 12 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 11 000 korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 11 500 Kč)

Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Pojištění tedy opět neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

U důchodců pracujících na OSVČ platby sociálního pojištění závisí na jejich hrubém zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatí. Tento limit se u podnikání na vedlejší činnost každý rok zvyšuje, pro rok 2026 je 117 521 korun. Uvedená částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 50 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Jednotné hlášení se vztahuje i na brigádníky

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnavatelé musejí od dubna 2026 každého pracovníka nahlásit. Od dubna 2026 platí pro všechny zaměstnavatele povinnost podávat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Nově musí zaměstnavatelé hlásit i brigádníky na DPP nebo DPČ, kteří nepřekračují limit pro pojistné — tedy ty, o nichž stát dosud systematicky nevěděl.

„Zaměstnavatelé, kteří přijímají brigádníky na dohody, si musí uvědomit, že každý takový pracovní vztah je třeba nahlásit, a to elektronicky do 20. dne následujícího měsíce. Nestačí jen podepsat smlouvu a vyplatit odměnu,“ uzavírá Jakub Klíma z BDO.

Jakub Procházka