Andorra: Vztahy země s EU

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Andorra je členem Rady Evropy. Není členským státem EU, se kterou má od r. 1990 uzavřenu dohodu o měnové unii a od r. 1991 dohodu o celní unii. Ta byla v mnohém nahrazena dohodou o spolupráci mezi ES a Andorrou z roku 2004 (vstoupila v platnost v r. 2005). Díky dohodě o obchodní spolupráci tvoří Andorra součást evropské zóny volného obchodu, co se týče průmyslových výrobků.

Důležitým posunem v přibližování Andorry a EU bylo v únoru 2016 podepsání politického paktu mezi většinovou částí andorrských poslanců a EU, jenž určuje další postup jednání o uzavření Asociační dohody EU-Andorra. Během roku 2018 jednání i nadále pokračují. 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Země EU tvoří (kromě Číny) zásadního partnera pro andorrský vývoz i dovoz. Španělsko, Francie, Německo či Itálie jsou tradičními odběrateli, ovšem zejména dodavateli andorrské ekonomiky.

Obchodní vztahy se prohlubují také díky současné vlně vyjednávání a postupného uzavírání dohod o ochraně investic, zabránění dvojího zdanění či o výměně informací v daňových záležitostech.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Andorra realizuje svou rozvojovou politiku s cílem efektivity a flexibility, jako její rámec považuje přijaté závěry v Pařížské deklaraci a Akčním plánu Akkry.  

Za rozvojovou spolupráci je zodpovědné Ministerstvo zahraničních věcí, které na danou kapitolu věnuje 17,5 % svého rozpočtu. Kromě státní správy se na konkrétních projektech rozvojové spolupráce podílí řada andorrských nevládních a neziskových organizací.

Sektorově rozvojová politika země sleduje tyto cíle: ochrana slabých vrstev obyvatelstva (zejména žen a dětí), správa vodních zdrojů, udržitelný rozvoj, boj proti klimatickým změnám a podpora vzdělání.  

Geograficky jsou priority rozmístěny následovně:

Prioritní skupina č. 1 (hlavní priorita): v Africe Burkina Faso, Kamerun, Etiopie, Gabon, Madagaskar, Mali a Středoafrická republika; v Asii Kambodža a Filipíny; v Latinské Americe Kolumbie, Haiti a Dominikánská republika; v Evropě Bosna Herzegovina a Kosovo.

Prioritní skupina č. 2 (střední priorita): v Africe Kapverdy, Maroko, Mozambik, Niger, RDC, Uganda, Rwanda, Benin, Burundi, Komory, Guinea, Guinea-Bissau, Togo a Čad; v Asii Afghánistán, Kyrgyzstán a Nepál; v Latinské Americe Bolívie, Salvádor, Guatemala a Nikaragua; v Evropě Moldavsko.

Prioritní skupina č. 3 (běžná priorita): ostatní země Iberoamerického summitu, Frankofonie a země uvedené na seznamu organizací jako PNUD či Světová banka jako rozvojové.

Detailní informace k vládním programům rozvojové spolupráce (spolu s projekty Agendy 2030) lze nalézt na příslušných webových stránkách, včetně plánu na projekty pro rok 2018:

http://www.exteriors.ad/en/multilateral-affairs-and-cooperation/international-cooperation-for-development

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: