Bangladéš: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, spadajícími pod úřad některého z ministrů. Předsedkyně vlády Sheikh Hasina zároveň zastává úřad ministryně obrany a vede ministerstvo energetiky.

Jméno 

Ministerstvo

AHM Mustafa Kamal

Ministerstvo financí

Nurul Majid Mahmud Humayun

Ministerstvo průmyslu

Tipu Munshi

Ministerstvo obchodu

Md Abdur Razzak

Ministerstvo zemědělství

Asaduzzaman Khan Kamal

Ministerstvo vnitra

Jahid Malek

Ministerstvo zdravotnictví a rodiny

Md Tajul Islam

Ministerstvo pro místní správu, rozvoj venkova a družstev

SM Rezaul Karim

Ministerstvo bydlení

AKM Mozammel Haque

Ministerstvo pro záležitosti osvobozenecké války

Bir Bahadur Ushoi Shing

Ministerstvo pro záležitosti Chittagong Hill Tracts

Golam Dastagir Gazi

Ministerstvo textilu a juty

Obaidul Quader

Ministerstvo pozemní dopravy a mostů

Hasan Mahmud

Ministerstvo informací

Md Shahab Uddin

Ministerstvo životního prostředí

Dr Dipu Moni

Ministerstvo školství

Anisul Huq

Ministerstvo práva, spravedlnosti a parlamentních záležitostí

AK Abdul Momen

Ministerstvo zahraničí

Md Nurul Islam Sujan

Ministerstvo železnic

MA Mannan

Ministerstvo plánování

Mustafa Jabbar Ministerstvo pošt, telekomunikací a informačních technologií

Yeafesh Osman

Ministerstvo vědy a technologií

Saifuzzaman Chowdhury

Ministerstvo půdy

Sadhan Chandra Majumdar

Ministerstvo potravin

Nuruzzaman Ahmed

Ministerstvo sociální péče

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 159 453 001 (odhad 2018)
  • Průměrný roční přírůstek: 1,02 % (odhad 2018)
  • Průměrný věk: 27,1 let (odhad 2018)

Věková struktura:

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

22 135 349

21 373 470

27,29 %

15-54

45 939 679

48 468 200

59,20 %

Nad 55

10 427 062

11 110 241

13,51 %

Zdroj CIA World Factbook (odhad 2018)

Bangladéši se daří snižovat populační přírůstek, který brzdí reálný hospodářský růst země, stále však podle odhadu z roku 2017 připadá 18,6 porodů/1000 obyvatel a 5,4 úmrtí na 1 000 obyvatel.

 

Národnostní složení

  • Bengálci: 98 %,
  • Domorodé etnické skupiny: 2 %

Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

Náboženské složení

  • muslimové (89.1 %)
  • hinduisté (10 %)
  • ostatní (0,9 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (mld. USD)

536,5

577

628,4

686,5

690,3

Meziroční růst HDP (%)

6,5

6,9

7,3

7,9

HDP na obyv. (v tis. USD)

1 070

1 190

1 330

1 532

1 751

Míra inflace (%)

7,0

6,2

5,7

5,7

5,4

Nezaměstnanost (%)

5

4,9

4,9

4,1

4,4

 

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

S cílem dosáhnout do roku 2021 tempo růstu HDP na úrovni 10 % byla již v roce 2016 vyhlášena „Národní průmyslová politika 2016“. Politika předpokládá zvýšení podílu průmyslu na HDP ze současných 30 % na 40 % a zaměstnanosti v průmyslu  až na  25 % z celkové zaměstnanosti. Základní cíle dokumentu zahrnují udržitelný a inkluzivní průmyslový růst prostřednictvím generování produktivní zaměstnanosti, vytváření nových podniků, začlenění žen do procesu industrializace a rozvoj mezinárodních tržních vazeb. Klíčovými determinantami jsou rozvoj malých a středních podniků, transformace infrastruktury, diverzifikace ekonomické základny, zrychlený hospodářský růst, vytváření pracovních míst, rozvoj podnikání žen, zvyšování úrovně příjmů obyvatelstva.

Další rozvoj země však bude záviset na několika zásadních faktorech:

Prvním faktorem je vnitropolitický vývoj. V prosinci 2018 proběhly v zemi parlamentní volby, které opět vyhrála vládnoucí Awami League. Znamená to určitou jistotu politické stability a kontinuální ekonomické politiky a vyvráceny byly i obavy z násilností a extremistických činů, které by měly dopad na angažovanost zahraničních investorů. 

Dalším faktorem je rohingská uprchlická krize. Bohužel selhalo zahájení odsunu uprchlíků plánované na listopad 2018 a situace zůstává nadále patová. Přítomnost 750 000 uprchlíků klade enormní požadavky na zajištění jejich živobytí a omezuje vynakládání ekonomických zdrojů.

Dalším faktorem jsou možné nepříznivé klimatické jevy. Země každý rok čelí monzunům způsobujícím rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Na obnovu poničené infrastruktury a obnovu zemědělství vydává Bangladéš ohromné finanční prostředky, které pak chybí jinde.

Z dlouhodobějšího hlediska může mít zpočátku negativní vliv především na obchod připravovaný vstup země z ranku nejméně rozvinutých zemí do rozvojových zemí. I když k tomu dojde až za několik let, Bangladéš se na to již připravuje. V případě přestupu pak země pravděpodobně přijde každoročně o zhruba 2,7 miliardy USD z exportu kvůli jiným tarifům K dispozici nebude ani koncesní financování od Mezinárodní asociace pro rozvoj, součásti Světové banky, která pomáhá nejchudším zemím světa, ani mnohostranná pomoc se zvláštními výhodami. 

Problémem ekonomiky je jednostranné zaměření až závislost na textilním průmyslu, který představuje 80 % BD vývozu.  Zemi bude nadále sužovat nedostatek energie a nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Těžkosti v procesu industrializace způsobují také takové faktory, jako je nedostatek vody, plynu a pozemků a slabý dopravní systém.  Pro rozvoj ekonomiky jsou potřebné zvláštní ekonomické zóny. Bangladéš plánuje zřídit v příštích 15 letech 100 takových zón, které by přinesly prostřednictvím exportu zboží 40 mld. USD.

Vláda v prohlášení týkajícím se střednědobé makroekonomické politiky konstatovala, že soukromé investice, vytváření pracovních míst a snižování nerovnosti v příjmech jsou hlavními výzvami pro zemi v období mezi roky 2018-19 a 2020-21. Nízký je i tok přímých zahraničních investic, vyplývající z nepříznivého podnikatelského klimatu.   Kromě toho je nutná strukturální transformace ekonomiky a zavedení disciplíny ve finančním sektoru vzhledem k současnému vysokému poměru nesplácených úvěrů, kapitálovému nedostatku v některých bankách a vysoké úrokové sazbě z úvěrů. Existují také vnější nepříznivé faktory -  vzrůstají ceny ropy a dalších dovozních komodit, přičemž vývoz není dostatečně dynamický.

Země podle Světové banky potřebuje realizovat institucionální reformy, dokončit rozpracované prioritní projekty, přilákat zahraniční investice, důsledně se soustředit na zemědělskou produkci a podporu a diverzifikaci exportu.

Také podle OSN stojí před Bangladéšem několik výzvy, které je třeba řešit, aby bylo dosaženo udržitelného přechodu z nejméně rozvinutých zemí do zemí s nižšími středními příjmy. Jedná se například o problémy spojené s klimatickými změnami, s vytvářením pracovních míst, urbanizací a také nerovností.

Světová banka předpovídá ve fiskálním roce 2018-2019  HDP ve výši 6,7 %.

Mezinárodní měnový fond předpovídá ekonomický růst Bangladéše o 7,3 %. Světová banka ho odhaduje na 7,3 %, Asijská rozvojová banka na 7,5 % a bangladéšská vláda očekává růst o více nž 8 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet v mld. BDT

Období

 

 2013/2014

 2014/2015

2015/2016

2016/2017

(mld. USD)

2017/2018 (mld. USD)

Celkové příjmy

 

 1672,4

1672

1895

27,08

31,99

Celkové výdaje

 

2 220

 2 156

2814

39,31

55,35

Deficit

 

-547.6

 

-484

 

-919

-12,23

-23,26

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

2017/2018

Bilance běžného účtu (mld. USD)

1,691

 1,896

1,955

1,751

-2,55

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

598

491

 496,1

426,8

-

Bilance finančního účtu (mld. USD)

2,8

5,2

1,5

1,31

-0,837

Devizové rezervy (mld. USD)

21,46

26,42

29,77

33,66

30,99

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

27,8

24,47

28,17

45,07

50,70

 

Tlak taka vůči USD vede k narůstajícímu deficitu  platební bilance země.  Vzrůstající zahraniční zadluženost způsobuje tlak na směnný kurz taka vůči USD.  Bangladéš musí přilákat přímé zahraniční investice a udržovat dostatečné devizové rezervy, aby minimalizoval schodek platební balance.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je přesycený, velmi křehký, je zatížen nesplácenými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Strádá nedostatkem vkladů, vykazuje pokles kapitálu a zisků. Několik bank je zařazeno do „červené zóny“ v  Bangladesh Bank's Bank Heath Index (BHI) Report.  Vysoké úroky a špatná úvěrová politika mají dlouhodobý negativní dopad na ekonomiku země.

Soukromé banky zaznamenaly v roce 2018  pokles růstu vkladů i přes vyšší úrokové sazby, což zvýraznilo probíhající krizi likvidity v bankovním systému. Mezera mezi úvěrovými a vkladovými sazbami je stále vyšší. Nesoulad mezi růstem vkladů a úvěrů je zodpovědný za likviditní krizi.

Představitelé Mezinárodního měnového fondu na schůzce se zástupci finančních institucí vyjádřili znepokojení nad rostoucími nesplácenými úvěry ve státem vlastněných bankách v důsledku nedostatečného řízení a kontroly těchto bank. Světová banka naléhavě vyzvala vládu Bangladéše, aby vypracovala akční plán pro finanční sektor.  SB uvádí, že jako okamžité opatření země potřebuje politiky k omezení inflace, korigování směnného kurzu a odstranění  deformace úrokových sazeb.

Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí celkem 61 bank, z toho mj. 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 10 zahraničních bank plus 33 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi kolem 600 organizací.

Globální ratingová agentura Standard and Poor's zařadila bankovní sektor Bangladéše do vyšší rizikové kategorie na základě rostoucích nesplácených úvěrů, nedostatků v oblasti dohledu, nadměrných kapacit bank a dalších nesrovnalostí v tomto sektoru. Skupina S & P zařadila bankovní sektor do skupiny "8" (10 je nejvyšší riziko).  V současné době je bankovní sektor státu přeplněný 62 bankami. S & P se domnívá, že banky působící v Bangladéši čelí značným úvěrovým rizikům se slabými zákony zabraňujícími uzavření trhu a standardy upisování, slabým řízením některých z nich a koncentrací klientů, která vede k značným stresovým aktivům.

Pojišťovnictví je z rozhodující části ovládáno společnostmi ve vlastnictví státu  (Sadharan Bima Corporation a Jiban Bima Corp.). Soukromé pojišťovací společnosti působí na trhu od roku 1984, největší z nich je Green Delta. V Bangladéši působí 18 životních pojišťoven a 44 neživotních pojišťoven.

Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

Přední ekonomové tvrdí, že vypořádání se s chaotickým a zranitelným bankovním sektorem spolu s obrovským množstvím špatných půjček bude největší výzvou pro novou vládu v roce 2019.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což odrazuje investory. Daně z příjmu právnických osob se pohybují v osmi kategoriích. Telekomunikační operátoři, banky a finanční instituce a výrobci cigaret - hlavní plátci daní - platí daň ve výši 40 % až 45 %. Nejnižší sazbu mají zpracovatelé juty (10 %) a výrobci oblečení (12 %). Obecně platí, že sazba daně z příjmů právnických osob pro nekótované společnosti je 35 % a pro kótované společnosti 25 %.  Obchodní komory již několik let požadují snížení daně z příjmů právnických osob.  

Jedním z hlavních úkolů pro vládu Bangladéše je mobilizace vnitřních zdrojů. Celkové příjmy k HDP se pohybují stabilně na hodnotě 9 – 11 %. Poměr příjmů z daní k HDP je jeden z nejnižších na světě. Za účelem zvýšení poměru příjmů z daní k HDP vláda postupně přijímá opatření zahrnující změny celních a daňových předpisů v souladu s celosvětovou osvědčenou praxí, rozšíření daňové sítě, automatizaci ve výběru daní, zjednodušení daňových procesů atd. Nejdůležitějším výsledkem je, že vláda postupně snižuje závislost na dovozní dani na celkovém příjmů z daní a zvyšuje příjmy z DPH a daně z příjmů.

 

Základní pravidla pro výběr přímých a nepřímých daní:

  • a) zvýšená dolní hranice zdanitelného příjmu nad 180 000 BDT; ženy, senioři a zdravotně postižené osoby podléhají hranici 200 000 BDT, respektive 250 000 BDT,
  • b) progresivní daň z příjmu je stanovena na 10–25 %, vyjma osob s příjmem nižším než hranice zdanitelného příjmu, viz a)
  • c) daňová přiznání musí podávat všichni občané, kteří mají daňové identifikační číslo;
  • d) daň z příjmu podniků se pohybuje mezi 27,5 – 45 %. Kapitálové výnosy se zdaňují ve výši 10 %; DPH pohybuje ve třech pásmech – 4,0 %, 5,0 % a 7,5 %.
  • e) výrobky určené na vývoz nepodléhají DPH a stejné pravidlo se vztahuje na výrobky, které pocházejí z Exportních výrobních zón;
  • g) speciální daň (supplementary duty) ve výši 20–350 % je uvalena na importované a lokální zboží a ve výši 10 % - 35 % na služby.
  • h) nejvyšší sazba cla se snížila z 30 % na 25 %, zůstala v platnosti tři celní pásma a jejich výše byla po zahájení nového rozpočtového roku upravena takto: sazba 10 % na suroviny, 15 % na polovýrobky a sazba 25 % na hotové výrobky;
  • i) byla zrušeno clo a DPH na dovozy kapitálového vybavení v některých oborech (výroba potravin, solární energie, zařízení pro nemocnice);   

Podrobnosti je možné získat na stránce  http://www.nbr-bd.org

Od 1.7.2017 měla být zavedena jednotná DPH ve výši 15 %. Po protestech z řad podnikatelské komunity byla odložena o dva roky. Ministr financí AMA Muhith minulý rok uvedl, že se připravuje změna odloženého nového zákona o DPH. Změna by měla počítat se dvěma sazbami – 7 % nebo 8 % a 15 %. Existovat má řada osvobození od DPH.

V srpnu 2017 vláda snížila daň z příjmů na 0,70 % pro všechna odvětví orientovaná na vývoz, s výjimkou odvětví sektoru juty a jutových výrobků, kde byla stanovena na 0,60 %.  Zdrojová daň pro exportní průmysl se zvýšila z 0,7 % na 1,0 %.

V dubnu 2018 vyzvali zahraniční investoři vládu, aby snížila daň z příjmů právnických osob a zformulovala pětiletý plán konkurenceschopných daňových sazeb, aby tak přilákala zahraniční investice.

Reforma daňového systému bude velkým úkolem nové vlády.  Poměr příjmů z daní k HDP je jeden z nejnižších na světě. Současný daňový systém neprospívá obchodu, investicím a růstu HDP.  

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: