Bhútán: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Nejdůležitějším obchodním partnerem a investorem v Bhútánu je Indie. Bhútán se stále aktivněji snaží zapojit do regionálního obchodu v rámci zemí SAARC, kde je po Indii jeho největším partnerem Bangladéš. Obchodní cesta přes indický svazový stát Méghalája umožňuje obchodní výměnu mezi Bhútánem a Bangladéšem.

 

Obchodní bilance za posledních 5 let v mil. USD:

 

 

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2017

2018

Vývoz

 

409.2

375

500

568

554

Dovoz

927.6

965

1 100

1 020

1 025

Bilance

 

-518,4

-590

-600

-452

-491

 

Vláda usiluje o snižování obchodního deficitu. K tomu má přispět rozvoj čtyř průmyslových parků v zemi. Vláda je také v procesu revize politik přímých zahraničních investic (FDI) s cílem zlepšit investiční klima v zemi. Má několik stěžejních programů, zacílených na drobný a domácký průmysl.  Obchodní deficit by se měl snížit i po dokončení několika hydroenergetických projektů. Vláda chce také omezit dovoz pohonných hmot a postupně zavádět provoz elektromobilů.   

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod je zaměřen především na Indii, která odebrala 78 % bhútánského exportu (především hydroenergetika). Za Indií následovaly Bangladéš, Itálie, Nizozemsko a Nepál. Hlavními dovozními partnery byly Indie, Jižní Korea, Japonsko, Čína a Thajsko. Bhútán je pro EU 179. obchodním partnerem, EU pro Bhútán hraje významnou, ale ne zcela životně důležitou roli.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami byly elektřina z hydroelektráren, křemíkové výrobky, minerální produkty a cement. Nejdůležitějšími dovozními komoditami byly nafta, benzín a rýže, dále pak masné a zeleninové produkty, vozidla a jejich příslušenství.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bhútán je součástí SAFTA (South Asian Free Trade Area), Jihoasijské zóny volného obchodu. Toto uskupení bylo založeno v roce 2004 a má za úkol omezit narůstající celní poplatky a ostatní překážky, jež stály v cestě pohybu zboží a služeb v regionu. Dalšími členy jsou kromě Bhútánu ještě Maledivy, Indie, Bangladéš, Šrí Lanka, Nepál, Afghánistán a Pákistán.

Vláda plánuje do r. 2020 vytvořit SEZ (speciální ekonomické zóny) v jižních částech země.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

 

2014

2015

2016

2017

2018

Přímé zahraniční investice (FDI) v mil. USD

145,4

173,8

181,2

185,5

192,5

 

62 % schválených projektů PZI se nachází v Thimphu, Paru a Phuentsholingu. Z celkového počtu 34 % přímo v Thimphu. Sektor služeb dominuje přílivu přímých zahraničních investic (65 %). Bhútán přijímá PZI převážně z asijských zemí – přes 50 % z Indie, dále Singapuru (15 %) a Thajska (13 %). Zahraniční investoři v Bhútánu jsou většinou soukromé společnosti s podílem 72 %, následované soukromými investory s 19%  podílem.  Největšími společnostmi se zahraničními investicemi jsou  Mountain Hazelnut Ventures Private Limited, BoBL, BNBL, Bhutan Resorts Private Limited, Bhutan Eco Ventures Private Limited, Scan Cafe Private Limited a Bhutan Ventures Hospitality Private Limited. Většina investic ve zpracovatelském průmyslu se uskutečňuje v sektoru založeném na minerálech, po něm následuje zemědělství. V odvětví služeb se investice objevují převážně v hotelových službách.  V posledních několika letech docházi k jisté diverzifikaci do odvětví farmacie, vodohospodářství, infrastruktury a IT. 

 

Z celkových zahraničních investic pochází 65 % z Asie, 25 % z Evropy, 9 % z Ameriky, ostatní z pacifického regionu.  Indie je největším investorem ve výrobním sektoru, Singapur a Thajsko v sektoru služeb.  Další investoři pocházejí z Austrálie, Rakouska, Finska, Dánska, Japonska, Nizozemí, Norska, Kanady, Německa, Itálie, Nového Zélandu, Itálie, Švédska, Severní Koreje, UK a USA. Z multilaterálních organizací patří mezi významné investory Asijská rozvojová banka, Světová banka a OSN.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu upravuje „Foreign Direct Investment Policy“. Bhútán se snaží přilákat zahraniční investice a usiluje o vstup do WTO. Bhútán má zájem o navýšení PZI např. ve zvláštních ekonomických zónách budovaných na jihu země, které skýtají možnosti pro výstavbu podniků (cementárny, zpracování zemědělské produkce atd.). Zahraniční subjekty mohou vlastnit až 70 % podniku. Přímé zahraniční investice jsou důležitým faktorem zvýšení lokálních kapacit. Současná politika však dovoluje PZI pouze v případech, pokud je investice větší než 1 milion USD ve výrobním sektoru a 500 000 v sektoru služeb, což znamená, že relativně menší podniky nemohou získat investory. Současná vládní opoziční strana DPT to chce změnit na 300 000 USD. Vstup zahraničního kapitálu je povolen v celkem 14 sektorech. PZI však nejsou povoleny v oblasti médií a rozhlasového vysílání, těžebního průmyslu (těžba minerálů), hotelového průmyslu na nižní úrovni než tříhvězdičkových zařízení, hazardu, tabákového průmyslu, zdravotnictví apod., což souvisí s bhútánskými obavami ze ztráty kulturní jedinečnosti a zničení životního prostředí.

Investoři musí požádat ministerstvo průmyslu o vydání FDI Registration Certificate a poté je třeba získat ještě další povolení a licence.  Zahraniční investoři se také musí zaregistrovat ve Firemním rejstříku v souladu s Companies Act (2000).

Národní shromáždění schválilo v květnu 2017 daňové pobídky pro investory zahrnující daňové prázdniny, osvobození od daně z příjmu, osvobození od daně odvedené u zdroje a daňové slevy. Institucionální zahraniční investoři mohou nyní investovat v Bhútánu s minimálním podílem 10 % a ve vybraných sektorech je povoleno vlastnictví až do 100 %. Investiční společnosti mohou také vlastnit pozemky. Byla rovněž vytvořena on line přístupná příručka pro investory a vláda vypracovala fiskální pobídky

Bhútán v roce 2018 poklesl v Easy Doing Business na 83. místo z předloňského 73. místa.  Mezi deseti hodnocenými parametry byl Bhútán nejlépe hodnocený v daňových platbách a předpisech, přeshraničním obchodování a prosazování smluv. Bhútán je zařazen na 54. místo v parametru "registrace majetku". Země se řadí na 73. místo v oblasti "získávání elektřiny". V získání úvěru je Bhútán hodnocen na 55. místě. V zahájení nového podnikání je Bhútán 91.  Pokud jde o ochranu menšinových investorů, je země zařazena na 125. místě. Bhútán obsadil 168. místo v parametru „řešení platební neschopnosti“, neboť dosud neexistuje praxe bankrotu.

Podle poslední zprávy Světové banky jsou regulační bariéry, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečná podpora investic identifikovány jako faktory potlačující příliv přímých zahraničních investic.  Navzdory postupné liberalizaci od roku 2010 zůstávají vstupní překážky pro zahraniční investory vysoké. Příliv PZI zůstává nejnižší v Jižní Asii.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: