Bolívie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

• Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia


Složení vlády:

Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch může vykonávat již svůj třetí mandát v řadě. Jeho vláda je charakteristická řadou neustálých personálních obměn, z nichž doposud poslední proběhla v lednu 2019. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz.
Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.


• Prezident: Evo Morales
• Ministr prezidentského úřadu: Juan Ramón Quintana
• Ministr zahraničních vztahů: Diego Pary Rodríguez
• Ministr spravedlnosti a institucionální transparence: Héctor Enrique Arce Zaconeta
• Ministr těžby a zpracování kovů: Félix César Navarro Miranda
• Ministr ekonomiky a veřejných financí: Luis Arce Catacora
• Ministr energií: Rafael Alarcón Orihuela
• Ministr pro uhlovodíková paliva: Luis Alberto Sánchez Fernandez
• Ministryně rozvojového plánování: Mariana Prado Noya
• Ministr rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Nélida Sifuentes Cueto
• Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Milton Gómez
• Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Carlos Romero Bonifaz
• Ministryně kultury a turismu: Wilma Alanoco Mamani
• Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Oscar Coca Antezana

• Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
• Ministryně zdravotnictví: Lily Gabriela Montaño Viaña
• Ministr obrany: Javier Zavaleta
• Ministr životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Carlos René Ortuňo Yanez
• Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
• Ministr komunikací: Manuel Canelas Jaime
• Ministr pro půdu a rozvoj venkova: Cesar Hugo Cocarico Rivera

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 11 448 400 (2019)

Průměrný roční přírůstek: 1,4 % (2017)

Demografické složení:

Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).

Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.

 

Administrativní členění: 

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel 2018

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

421 196

2

Cochabamba

55 631

1 758 143

31,6

Chuquisaca

51 524

576 153

11,2

La Paz

133 985

2 706 351

20,2

Oruro

53 588

494 178

9,2

Pando

63 827

110 436

1,7

Potosí

118 218

823 517

7

Santa Cruz

370 621

2 655 084

7,2

Tarija

37 623

482 196

12,8

 

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Největším ekonomickým centrem je město Santa Cruz de la Sierra, které se nachází ve východní části země. Dále pak dvojměstí La Paz – El Alto a město Cochabamba. Centrem těžby zemního plynu je nejmenší departament Tarija. Andské departamenty Potosí a Oruro pak představují centra těžby nerostů.

Peněžní jednotkou je Bolivijské boliviano (BOB). V zemi do určité míry obíhá i americký dolar (např. mezinárodní jízdenky či ceny nemovitostí se uvádí v USD), jeho užívání v maloobchodní síti je však omezené.

 

  2014  2015  2016   2017  2018
 HDP v mld. USD  27,0  30,6  31,9  37,8  41,8
 HDP změna v %  6,8  5,4  4,2  5,8  4,4
 HDP na obyvatele PPP v USD   6128  6446  6674  6958  7894
 Inflace v %  6,5  5,5  4,9  2,71  1,5
 Nezaměstnanost v %  3,2  2,7  4,0  4,5  4,1
 Kurz USD k BOB  6,9  6,9   6,9   6,9   6,9

Zdroj: Světová banka, Banco Central de Bolívia

 

Pokud se týká veškerých makroekonomických údajů, je v případě Bolívie nutno zdůraznit, že se nrjedná o otevřenou společnost ani o otevřenou ekonomiku. V případě většiny ekonomických údajů existuje velké zpoždění v jejich dostupnosti a rovněž se chronicky projevují rozdílnosti mezi údaji domácími a daty, která uvádějí mezinárodní organizace jako například Světová banka nebo Economic Intelligence Unit.

Problematická je mj. úroveň nezaměstnanosti ve sledovaném období. Zatímco mezinárodní instituce (např. Světová banka) uvádí úroveň mezi 3 % a 4 %, bolivijské úřady uvádí úroveň 4–5 % (Centro de Estudios para el Desarrollo Laboral y Agrario – Výzkumné centrum pro rozvoj pracovních příležitostí a zemědělství) nebo okolo 6 % (Statistický úřad). Tyto rozdíly jsou dány vysokou mírou tzv. neformální ekonomiky (podle bolivijských úřadů představuje až 65–70 % zaměstnanců). Tito zaměstnanci neplatí daně či sociální pojištění, tudíž o nich nejsou téměř žádná data a průměrná nezaměstnanost tak do značné míry záleží na odhadu podílu této složky.

Z hlediska seriózní ekonomické analýzy je proto nemožné určit přesnou nezaměstnanost v Bolívii. Podstatně důležitější pro obchod a investice je jasné povědomí, že až 70 % ekonomiky náleží k „šedé zóně“.

 

Výhled pro rok 2019

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými
volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat, neboť již nyní činí 7,8% HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2019 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barel je 55 USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87 990

102 838

126 758

148 728

145 252

Běžné příjmy

86 737

100 600

124 823

146 171

140 115

Kapitálové příjmy

1 253

1 878

1 935

2 557

5 136

Celkové výdaje

109 958

127 225

195 410

221 181

167 755

Běžné výdaje

84 702

96 246

108 604

126 626

121 098

Kapitálové výdaje

25 256

30 979

42 815

47 789

46 657

Saldo rozpočtu

-21 968

-24 387

-68 652

-72 453

-22 503

Zahraniční financování deficitu

14 727

7 527

6 100

15 623

16 620

Domácí financování deficitu

7 241

16 862

62 552

56 829

5 877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

 

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů
v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 

 Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87 990

102 838

126 758

148 728

145 252

Běžné příjmy

86 737

100 600

124 823

146 171

140 115

Kapitálové příjmy

1 253

1 878

1 935

2 557

5 136

Celkové výdaje

109 958

127 225

195 410

221 181

167 755

Běžné výdaje

84 702

96 246

108 604

126 626

121 098

Kapitálové výdaje

25 256

30 979

42 815

47 789

46 657

Saldo rozpočtu

-21 968

-24 387

-68 652

-72 453

-22 503

Zahraniční financování deficitu

14 727

7 527

6 100

15 623

16 620

Domácí financování deficitu

7 241

16 862

62 552

56 829

5 877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Devizové rezervy (mil. USD)

15 123

13 056

13 056

9 317

8 946

Zdroj: Banco Central de Boliva

 

v roce 2016 a v roce 2018 činil již jenom 8 946 mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2018 činil 4,4 %. Dluh 2018 představoval 23,4 % z HDP. HDP per capita činí pouze 1458 USD.

V roce 2018 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 4,4 % a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7 % v letech 2018– 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7 % podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7 % za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6 % ročně.

 

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2018 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,1 %.

Zahraniční obchod Bolívie - rok 2018 byl pro Bolívii příznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně vzrostl o 8,7 % a import o 7,4 %.

Inflace - Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4 - 5 %, ale v závěru roku 2018 dosáhla 1,5 %.

Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9 % v období 2018–2021.

Vliv směnného kurzu národní měny - bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91 BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40 % vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika - fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62 % a v roce 2017 činil již 7,8 % HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10–12 %. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3 %.

Monetární politika - politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36 %. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9 % (v letech 2006–2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4 % (v letech 2006–2016 byl průměr 2,6 %). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky. Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2018 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

Prosinec 2018

B

B

B

CCC

CCC

B

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

 

Seznam hlavních bank:

• Banco Central de Bolivia www.bcb.gob.bo
• Banco Mercantil Santa Cruz www.bmsc.com.bo
• Banco de Crédito www.bcp.com.bo
• Banco Industrial (BISA) www.bisa.com
• Banco Unión www.bancounion.com.bo
• Banco Económico www.baneco.com.bo
• Banco Ganadero www.bg.com.bo
• Banco Los Andes Pro Credit www.losandesprocredit.com.bo
• Banco FIE www.bancofie.com.bo
• Banco de Desarrollo Productivo www.bdp.com.bo
• Banco Nacional de Bolivia www.bnb.com.bo
• Banco Sol www.bancosol.com.bo

 

Seznam hlavních pojišťoven:

Sektor pojišťovnictví se skládá z 11 pojišťoven. Pojistné na osobu je jedno z nejnižších v Latinské Americe. Sektor jako celek je v dobré kondici a nepředpokládá se žádný výrazný výkyv.

• Alianza, Compañía de Seguros S.A. www2.alianza.com.bo
• BISA Seguros y Reaseguros S.A. www.bisaseguros.com
• La Bolivian Ciacruz de Seguros S.A. www.lbc.bo/default.aspx
• Seguros Illimani S.A. www.segurosillimani.com.bo
• Seguros y Reaseguros Fortaleza S.A. www.fortalezaseguros.com.bo/grupo_fortaleza.php
• Latina Seguros Patrimoniales S.A. www.latina-seguros.com.bo
• Bupa Insurance S.A. www.bupasalud.com/contactenos
• Crediseguro S.A. www.bcp.com.bo/seguros.asp
• Seguros Provida S.A. www.segurosprovida.com.bo
• La Vitalica Seguros y Reaseguros de Vida S.A. http://webdemolv.com

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Bolívie je založen na poměrně malém počtu daní, přičemž většina z nich zatěžuje spotřebu. Systém je vcelku jednoduchý, existuje pouze mnoho výjimek. Hlavní normativní rámec představuje zákon č. 843 z roku 1986, který vymezuje podmínky pro aplikaci jednotlivých typů daní. Mezi nejdůležitější patří kromě daně z příjmu (13 %) dalších 5 daňových položek (představují 95 % daňových příjmů):

• daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
• speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
• daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
• daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
• specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně Další:
• tabákové výrobky: 50 %
• automobily: 18 %
• alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: