Ekvádor: Zahraniční obchod a investice
23. 5. 2019
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
Vývoz |
25 724 |
18 330 |
16 797 |
19 123 |
21 606 |
Dovoz |
26 447 |
20 460 |
15 550 |
20 001 |
23 193 |
Saldo |
-723 |
-2 130 |
1 247 |
-878 |
-1 587 |
Obrat |
52 171 |
38 790 |
32 347 |
39 124 |
44 799 |
Zdroj: Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país)
Ekvádorský vývoz od roku 2016 roste a v roce 2018 se dostal na vyšší hodnotu než v předešlých třech letech. Saldo obchodní bilance Ekvádoru sice vychází záporně, ale obrat zahraničního obchodu se během posledních let zvýšil. Pozitivní impulz k tomuto vývoji dalo v roce 2017 odvolání dodatečných dovozních daní na ochranu platební bilance, tzv. salvaguardias, platných od března 2015 na ochranu platební bilance. Toto opatření mezinárodní společenství uvítalo, nicméně Ekvádor posléze v listopadu 2017 zavedl alternativní opatření, kdy na každou jednotku dovezeného zboží bylo uvaleno dodatečné clo ve výši 0,10 USD. Zvyšování ekvádorského dovozu v roce 2018 lze vysvětlit snižováním celních sazeb s EU, ke kterému postupně dochází na základě nově podepsané FTA.
Výrazné snížení v letech 2015-2017 lze vysvětlit platností autonomní dodatečné daně (kromě případných cel) ve výši 5-45 % v závislosti na dováženém produktu (vztahující se na celkem 2.961 položek), jejíž cílem bylo dosáhnout snížení objemu dovozu o přibližně 3 mld. USD. Původně měla platit do poloviny roku 2016, avšak z důvodu přetrvávajícího ohrožení platební bilance (zemětřesení v dubnu 2016, apod.) bylo opatření prodlouženo do poloviny roku 2017.
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální struktura vývozu za rok 2018
Země |
Podíl |
USA |
30,88% |
Peru |
7,48% |
Čína |
6,92% |
Chile |
6,79% |
Panama |
5,76% |
Kolumbie |
3,85% |
Itálie |
2,99% |
Španělsko |
2,69% |
Německo |
2,29% |
Nizozemsko |
2,02% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)
Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2018
Země |
Podíl |
USA |
19,81% |
Vietnam |
9,47% |
Rusko |
6,54% |
Kolumbie |
6,38% |
Španělsko |
4,55% |
Itálie |
5,05% |
Německo |
3,86% |
Nizozemsko |
3,40% |
Čína |
7,90% |
Peru |
2,65% |
Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones
Teritoriální struktura dovozu za rok 2018
Země |
Podíl |
USA |
23,86% |
Čína |
15,47% |
Kolumbie |
8,29% |
Panama |
7,43% |
Brazilie |
4,15% |
Peru |
3,77% |
Mexiko |
3,15% |
Jižní Korea |
3,04% |
Španělsko |
2,47% |
Chile |
2,32% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)
Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2018 podle regionů (zaokr.)
Vývozy |
Dovozy |
||
Latinská Amerika |
38,26% |
Latinská Amerika |
45,70% |
USA |
30,88% |
Asie |
26,48% |
Asie |
19,86% |
USA |
23,86% |
Evropské Unie |
15,13% |
Evropské Unie |
12,79% |
Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)
Bilance vnějšího obchodu v roce 2018 skončila pro Ekvádor příznivě, co se týká vývozu ropy (přebytek 4,192 mld. USD, především díky aktivní bilanci obchodu s ropou s USA, Chile a Peru), ale naopak se zhoršilo saldo obchodu s neropnými výrobky (-4,7 mld. USD, což představuje zhoršení o 41% a to především kvůli skoro 30% nárůstu objemu dovozu z Číny). Celkově tak má Ekvádor pasivní obchodní bilance ve výši 1587 mil. USD.
Celkový vývoz Ekvádoru za rok 2018 dosáhl hodnoty 21,6 mld. USD, což představuje nárůst o 13 % oproti r. 2017. 41% z toho představuje vývoz ropy, který oproti r. 2017 vzrostl o 31,2%, především díky růstu ceny ropy v 3. čtvrtletí 2018 z 50 USD na 70 USD za barel. Ze zbylých neropných vyvážených položek představují většinu banány a krevety. V celkovém ekvádorském vývozu je na prvním místě mezi destinacemi trh USA, kam vzrostl export o 7%, následovaný EU (+2%) a Peru (+1%).
Celkový dovoz Ekvádoru činil v roce 2018 celkem 23, 2 mld. USD, což představuje nárůst o 16 % oproti r. 2017. Největší podíl na něm měl dovoz z USA (23,7 %), Číny (15 %), který celkově vzrostl o pětinu, z Evropské Unie (12,5 %).
Evropa jako kontinent představuje pro Ekvádor zajímavého partnera hlavně v oblasti vývozu. Naproti tomu na dovozu se podílí méně než všechny ostatní uvedené regiony. Poté co Ekvádor k 1. 1. 2017 přistoupil k mnohostranné FTA s EU (postupná liberalizace), je ve vztahu k EU pozorován růst vývozu i dovozu. Ekvádorský vývoz do EU vzrostl meziročně o 3 % a ekvádorský dovoz z EU v tomtéž období o 15,3 %. Negativní dopady dohody zatím nebyly pozorovány. V roce došlo k podpisu smlouvy Ekvádoru s Evropským sdružením volného obchodu (EFTA), tedy s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Očekává se, že tento krok přispěje k růstu exportu směřujícího do Evropy.
2.3. Komoditní struktura
Komoditní struktura vývozu (FOB, zaokrouhleno)
|
2 018 |
% změna |
Ropa a její deriváty |
7 853 414 |
27% |
Krevety |
3 234 716 |
6% |
Banány |
3 196 165 |
5% |
Rybí konzervy |
1 263 536 |
5% |
Řezané květiny |
851 931 |
-3% |
Kakao |
664 465 |
-13% |
Kovové výrobky |
523 059 |
-19% |
Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación)))
Komoditní struktura dovozu (CIF, zaokrouhleno)
|
2 018 |
% změna |
Suroviny a stavební materiál |
7 941 128 |
12% |
Kapitálové statky |
5 415 054 |
11% |
Spotřební zboží |
5 251 259 |
14% |
Pohonné hmoty a vaziva |
1 573 591 |
20% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Importaciones CIF por uso o destino económico)
Rozhodující zůstává pro Ekvádor vývoz tradičních komodit (ropa a ropné deriváty, krevety, banány). Největší nárůst zaznamenal vývoz ropy a jejích derivátů, a to téměř o třetinu. Kovové výrobky naopak zaznamenaly pokles o 20 %. Co se týče neropných produktů, v roce 2017 poprvé v ekvádorské historii překonal vývoz krevet vývoz banánů, tuto tendenci si vývoz krevet udržel i roce 2018. Dalšími tradičními exportními komoditami jsou rybí konzervy, řezané květiny, kakao a kovové výrobky.
V případě dovozu tvořily největší podíl suroviny a stavební materiál, dále kapitálové statky (stroje a zařízení), spotřební zboží a nakonec pohonné hmoty a maziva. Co se týče dovozu oproti roku 2017, všechny sledované skupiny komodit zaznamenaly růst více než o 10 %. Největší růst lze sledovat u položky pohonné hmoty a vaziva, a to o 20,3 %.
Podobně jako v minulém období byla obchodní bilance ropných produktů v roce 2017 aktivní, zatímco neropné produkty vykázaly pasivní obchodní bilanci. Ze strany současné vlády je patrné úsilí diverzifikovat ekvádorský vývoz takovým způsobem, aby nebyl tolik závislý na vývozu ropy a ropných derivátů.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:
- stavět budovy potřebné ke svému provozu;
- vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
- vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
- importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny
K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika).
K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.
2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)
Sektor |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
Zpracovatelský průmysl |
107,7 |
264,1 |
37,5 |
144,2 |
103,0 |
Zemědělství, rybolov |
38,9 |
67,8 |
41,9 |
124,6 |
59,3 |
Obchod |
148,5 |
172,9 |
122,2 |
102,0 |
182,7 |
Těžba |
685,6 |
559,8 |
462,8 |
68,3 |
742,0 |
Služby (podnikům) |
24,4 |
243,8 |
33,3 |
75,0 |
187,3 |
Doprava a spoje |
-247,0 |
-43,6 |
40,0 |
47,0 |
38,7 |
Stavebnictví |
4,7 |
6,8 |
30,5 |
56,0 |
59,1 |
Služby (občanské) |
14,1 |
-10,8 |
-1,9 |
-3,9 |
-1,5 |
Elektřina, plyn, voda |
-4,7 |
61,8 |
2,0 |
2,1 |
2,8 |
Celkem |
772,3 |
1322,5 |
767,4 |
618,4 |
1401,0 |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)
Za rok 2018 činily přímé zahraniční investice směřující do Ekvádoru 1401 mil. USD. Došlo tak oproti předchozímu roku k více než dvojnásobnému nárůstu PZI. V roce 2018 tak byl přímé zahraniční investice směřované do Ekvádoru nejvyšší od roku 2002.
Největší podíl zahraničních investic v Ekvádoru směřoval v roce 2018 do těžebního odvětví. Na základě vládního Plánu pro rozvoj sektoru těžby se pro období 2017-2020 plánují investice v hodnotě 4 mld. USD do tohoto sektoru s cílem, aby jeho podíl na HDP vzrostl na 4 % v roce 2020. Konkrétními strategickými projekty mají být Río Blanco a Loma Larga v provincii Azuay; Fruta del Norte a Mirador v provincii Zamora Chinchipe a San Carlos de Panantza v provincii Morona Santiago.
V druhé polovině roku 2017 se podařilo zahájit stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World. Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).
Co se týče nejdůležitějších zemí původu, struktura nejangažovanějších zemí se oproti roku 2017 podstatně změnila. Na prvních místech se místo Nového Zélandu a Číny umístily Bermudy, a mezi první desítkou se v roce 2018 také umístily Kajmanské ostrovy. V roce 2017 pak významnou roli hrála i Panama. Tyto země jsou také známé jako daňové ráje.
Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)
Bermudy |
199,76 |
Kanada |
196,78 |
Nizozemí |
186,17 |
Španělsko |
173,64 |
Kajmanské ostrovy |
111,37 |
Uruguay |
90,23 |
Venezuela |
67,70 |
Čína |
63,76 |
Mexiko |
62,33 |
USA |
60,75 |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)
Slabé podnikatelské a investiční prostředí, zatížené přebujelou byrokracií a zdlouhavými administrativními úkony spojenými s podnikáním, má negativní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI). Za první 3. čtvrtletí r. 2018 představovaly PZI 732 mil. USD, tedy jen 1% HDP, což je třetí nejhorší výsledek v Latinské Americe (horší už je jen Kuba a Venezuela). Ve 4. čtvrtletí roku 2018 však došlo k aktivizaci, a tok PZI se zdvojnásobil. Hlavní tok šel především do služeb poskytovaných firmám (72 mil. USD), stavebnictví (48 mil. USD), obchodu (38 mil. USD) a těžby (22 mil. USD). Nejvíce investic proudí do země z Holandska (hlavně do stavebnictví), Číny, Španělska (obojí těžba), Nového Zélandu (zemědělství a rybolov) a Uruguaye (výrobní průmysl).
2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.
Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción,
Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.
Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:
- celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
- využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
- získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
- v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
- odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
- odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
- v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;
Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.
Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů.
Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)