Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

• 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
• 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 2.3. Komoditní struktura
• 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
• 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)
	2013	2014	2015	2016	2017
Vývoz	24 750	25 724	18 330	16 797	19 123
Dovoz	25 825	26 447	20 460	15 550	20 001
Saldo	-1 075	-723	-2 130	1 247	-878
Obrat	50 575	52 171	38 790	32 347	39 124

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Ekvádorský vývoz vzrostl v roce 2017 o 14 % a dostal se tak na vyšší hodnotu než v předešlých dvou letech. Ekvádorský dovoz vzrostl o 29 %, čímž se de facto vyrovnal objemu vývozu z roku 2015. Saldo obchodní bilance Ekvádoru tak sice vychází záporně, ale obrat zahraničního obchodu se navzdory klesající tendenci posledních let zvýšil.

Pozitivní impulz k tomuto vývoji dalo v roce 2017 odvolání dodatečných dovozních daní na ochranu platební bilance, tzv. salvaguardias, platných od března 2015 do poloviny roku 2017 na ochranu platební bilance. Toto opatření mezinárodní společenství uvítalo, nicméně Ekvádor posléze v listopadu 2017 zavedl alternativní opatření, kdy na každou jednotku dovezeného zboží bylo uvaleno dodatečné clo ve výši 0,10 USD.

Pozn.: V letech 2015-2017 byla v platnosti autonomní dodatečná daň (kromě případných cel) ve výši 5-45 % v závislosti na dováženém produktu (vztahující se na celkem 2.961 položek), jejíž cílem bylo dosáhnout snížení objemu dovozu o přibližně 3 mld. USD. Původně měla platit do poloviny roku 2016, avšak z důvodu přetrvávajícího ohrožení platební bilance (zemětřesení v dubnu 2016, apod.) bylo opatření prodlouženo do poloviny roku 2017.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu za rok 2017
Země	Podíl
USA	31,7 %
Peru	6,7 %
Chile	6,5 %
Panama	4,9 %
Čína	4,0 %
Kolumbie	4,0 %
Španělsko	3,1 %
Itálie	3,1 %
Německo	2,6 %
Nizozemsko	2,5 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4) 

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2017
Země	Podíl
USA	21,2 %
Vietnam	11,9 %
Rusko	6,9 %
Kolumbie	6,1 %
Španělsko	4,9 %
Itálie	4,8 %
Německo	4,1 %
Nizozemsko	3,9 %
ČLR	3,5 %
Peru	2,5 %

Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones

Teritoriální struktura dovozu za rok 2017
Země	Podíl
USA	22,7 %
Čína	15,3 %
Kolumbie	8,6 %
Panama	6,4 %
Brazílie	4,3 %
Peru	4,1 %
Mexiko	3,3 %
Španělsko	3,1 %
Jižní Korea	3,1 %
Chile	2,8 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4) 

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2017 podle regionů (zaokr.)
Vývozy		Dovozy
Latinská Amerika	37,4 %	Latinská Amerika	47,6 %
USA	31,7 %	Asie	26,4 %
Evropa	21,7 %	USA	22,7 %
Asie	18,8 %	Evropa	14,1 %

Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)

Dle očekávání hlavním zahraničně obchodním partnerem Ekvádoru zůstaly i v roce 2017 Spojené státy americké. Ekvádor si s USA nadále udržuje aktivní obchodní bilanci. USA jsou klíčovým trhem pro export jak ropných tak neropných produktů. Výhodou pro ekvádorský export na trh USA představuje všeobecný systém celních preferencí (GSP), jehož platnost byla během administrativy prezidenta Morena obnovena až do roku 2020 (schváleno americkým senátem v březnu 2018).

Podobně jako v předchozím roce, tak i rok 2017 symbolizoval rostoucí význam regionu Asie, a to v kategorii exportu i importu. Čínská lidová republika představuje pro Ekvádor významného dodavatele s více než patnáctiprocentním podílem na celkových dovozech. Obchodní bilance s ČLR je pro Ekvádor dlouhodobě výrazně pasivní (-2,3 mld. USD). Do budoucna je vizí Ekvádoru navýšení exportu do Číny prostřednictvím neropných produktů.

Z geografického měřítka je v zahraničním obchodě Ekvádoru klíčová Latinská Amerika, a to především sousední Peru a dále Chile, Panama a Kolumbie ve vývozu a Kolumbie, Panama, Brazílie, Mexiko a Chile v dovozu. Ke zvýšení dovozu došlo ve všech výše zmiňovaných zemích, přičemž nejvýrazněji vzrostla obchodní aktivita mezi Ekvádorem a Panamou.

V současné době se navíc v ekvádorském prostředí diskutuje možnost přistoupení země k Pacifické alianci, kterou tvoří čtveřice nejotevřenějších ekonomik regionu, Chile, Kolumbie, Mexiko a Peru. Tyto státy zároveň spojuje stabilní ekonomický růst, boj s chudobou a snaha o snižování nerovností. Jako celek představují téměř 50 % zahraničního obchodu Latinské Ameriky a právě do těchto zemí směřuje 44 % přímých zahraničních investic putujících do regionu. Aby se Ekvádor mohl přiblížit této vizi, bude muset řešit problémy spojené s fiskálním deficitem, nedůvěrou investorů, hrozbou deflace, atd.

Evropa jako kontinent představuje pro Ekvádor zajímavého partnera hlavně v oblasti vývozu. Naproti tomu na dovozu se podílí méně než všechny ostatní uvedené regiony. Poté co Ekvádor k 1. 1. 2017 přistoupil k mnohostranné FTA s EU (postupná liberalizace), je ve vztahu k EU pozorován růst vývozu i dovozu. Ekvádorský vývoz do EU vzrostl meziročně o 12 % a ekvádorský dovoz z EU v tomtéž období o 39 %. Negativní dopady dohody zatím nebyly pozorovány. V roce 2018 by mělo dojít po dvou letech jednání k podpisu smlouvy Ekvádoru s Evropským sdružením volného obchodu (EFTA), tedy s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Očekává se, že tento krok přispěje k růstu exportu směřujícího do Evropy.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu za rok 2017 (FOB, zaokrouhleno)
Komodita	Podíl 2017	Změna 2017/2016	Změna 2016/2015
Ropa a její deriváty	36,2 %	3,1 %	-3,2 %
Krevety	15,9 %	0,5 %	3,0 %
Banány	15,9 %	0,4 %	1,0 %
Rybí konzervy	6,1 %	0,7 %	0,2 %
Řezné květiny	4,6 %	-0,2 %	0,3 %
Kakao	3,6 %	-0,9 %	0,1 %
Kovové výrobky	1,9 %	0 %	0 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación, tab. 3.1.2b)

Komoditní struktura dovozu za rok 2017 (CIF, zaokrouhleno)
Komodity	Podíl 2017	Změna 2017/2016	Změna 2016/2015
Suroviny a stavební materiál	35,3 %	-1,3 %	-17,3 %
Kapitálové statky	24,6 %	-0,7 %	-26,2 %
Spotřební zboží	23,2 %	1,5 %	-20,1 %
Pohonné hmoty a maziva	16,7 %	0,7 %	-37 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Participación porcentual de los grupos de bienes por Uso o Destino Económico, tab. 3.1.6b)

Rozhodující zůstává pro Ekvádor vývoz tradičních komodit (ropa a ropné deriváty, krevety, banány). Zatímco v roce 2014 se ropné produkty podílely na vývozu Ekvádoru 51,6 %, v posledních letech se tento podíl pohybuje kolem 35 % (2017: 36,2 %). Ve srovnání s minulým rokem tento podíl mírně vzrostl, konkrétně o 3,7 %.

Co se týče neropných produktů, v roce 2017 poprvé v ekvádorské historii překonal vývoz krevet vývoz banánů, konkrétně o 3 miliony USD. Vývoz krevet se pohyboval zhruba na úrovni 3.038 mil. USD, zatímco vývoz banánů na úrovni zhruba 3.035 mil. USD. Obchod s banány je v Ekvádoru ve srovnání s krevetami relativně regulovaný. Dalšími tradičními exportními komoditami jsou rybí konzervy, řezané květiny, kakao a kovové výrobky.

V případě dovozu tvořily největší podíl suroviny a stavební materiál, dále kapitálové statky (stroje a zařízení), spotřební zboží a nakonec pohonné hmoty a maziva. Podíl všech těchto komodit na dovozu s výjimkou spotřebního zboží v roce 2017 mírně klesal. Dovoz spotřebního zboží vzrostl o 1,5 %.

Podobně jako v minulém období byla obchodní bilance ropných produktů v roce 2017 aktivní, zatímco neropné produkty vykázaly pasivní obchodní bilanci. Ze strany současné vlády je patrné úsilí diverzifikovat ekvádorský vývoz takovým způsobem, aby nebyl tolik závislý na vývozu ropy a ropných derivátů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

• stavět budovy potřebné ke svému provozu;
• vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
• vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
• importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika). K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)
Sektor	2013	2014	2015	2016	2017
Zpracovatelský průmysl	137,9	107,7	264,1	36,8	143,1
Zemědělství, rybolov	20,8	38,9	67,8	41,8	124,4
Obchod	110,3	148,5	172,9	106,6	97,9
Těžba	252,9	685,6	559,8	479,1	64,7
Služby (podnikům)	117,7	24,4	243,3	20,9	74,4
Doprava a spoje	-8,6	-246,9	-43,6	37,9	47,6
Stavebnictví	69,1	4,7	6,8	29,8	56
Služby (občanské)	-2,3	14,1	-10,8	-10,1	3,9
Elektřina, plyn, voda	29,2	-4,7	61,8	1,2	2,1
Celkem	727,1	772,3	1 322,0	744,0	606,4

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)

Za rok 2017 činily přímé zahraniční investice směřující do Ekvádoru 606 mil. USD. Pokračuje tak trend nastolený rokem 2016, od kterého jsou registrovány klesající tendence v objemu PZI. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k poklesu PZI o 18,5 %. Mezi konkrétní sektory, které zaznamenaly pokles PZI patří obchod (-8,2 %), těžba (-86,5 %), občanské služby (-61,4 %) a naopak nárůst PZI zaznamenaly sektory zpracovatelský průmysl (+288,9 %), zemědělství (+197,6 %), doprava a spoje (+25,6 %), stavebnictví (+87,9 %) a energetika (+75 %).

Největší podíl zahraničních investic v Ekvádoru směřoval v roce 2017 nově do odvětví zpracovatelského průmyslu (23,6 %). V roce 2017 tak byl, co se objemu investic týče, na rozdíl od předcházejících pěti let upozaděn sektor těžby nerostných surovin. Nicméně na základě vládního Plánu pro rozvoj sektoru těžby se pro období 2017-2020 plánují investice v hodnotě 4 mld. USD do tohoto sektoru s cílem, aby jeho podíl na HDP vzrostl ze současných 2,3 % (předpokl. 2017) na 4 % v roce 2020. Konkrétními strategickými projekty mají být Río Blanco a Loma Larga v provincii Azuay; Fruta del Norte a Mirador v provincii Zamora Chinchipe a San Carlos de Panantza v provincii Morona Santiago.

V druhé polovině roku 2017 se podařilo zahájit stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World.

Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)
	2013	2014	2015	2016	2017	Podíl (2017)
ČLR	94,3	79,0	113,9	72,1	84,6	14,0
Španělsko	71,0	67,3	71,2	100,4	79,9	13,2
Kanada	28,4	229,1	73,8	14,4	75,7	12,5
Uruguay	115,2	62,5	43,0	0,4	60,9	10,0
Chile	23,5	18,2	77,7	11,3	44,6	7,4
Nizozemsko	48,3	76,0	293,4	382,5	40,3	6,6
USA	41,9	10,1	186,1	87,2	35,0	5,8
Panama	53,9	27,6	17,6	24,8	21,3	3,5
Itálie	60,7	27,2	25,2	43,1	19,3	3,2
Kostarika	9,2	17,3	7,7	6,8	16,0	2,6
Celkem	727,1	772,3	1 322,0	744,0	606,4	100 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)

V Ekvádoru nadále klesal stav přímých zahraničních investic a jejich podíl na HDP klesl pod 1 %. Jako negativní faktor působilo mj. vypovězení všech dohod o ochraně investic v květnu 2017 (záminkou působnost mezinárodních institucí pro řešení sporů z investic). Postiženým státům byla následně navržena renegociace daných dohod. Začátek roku 2018 byl ve znamení jednání a podpisu dohod mezi Ekvádorem a Evropskou unií o investicích do projektů zaměřených především na udržitelný rozvoj (zajištění pitné vody, budování kanalizace, nakládání s pevnými odpady apod.).

V roce 2017 z první desítky největších zahraničních investorů vypadlo několik evropských zemí a na seznam se dostaly Uruguay a Kostarika. Nejvýznamnějšími zahraničními investory v Ekvádoru byli ČLR, Španělsko, Kanada a Uruguay. Až na sedmém místě co do objemu investic se drží Spojené státy americké. Velmi výrazný pokles investic pozorujeme u Nizozemska (-89,5 %), které bylo v roce 2016 vůbec největším investorem v zemi, a dále u USA (-60 %) a Itálie (-55,2 %). Váhu ztratily také investice Velké Británie a Švýcarska, jejichž podíly na celkových ekvádorských PZI se výrazně snížily.

Z dlouhodobého hlediska byly v poslední dekádě významné investice ČLR. Čínské investice se zaměřují především na energetický sektor a na těžbu ropy. Dalšími obory, kam směřují čínské investice, jsou těžební průmysl, telekomunikace a infrastruktura. Čína také poskytla Ekvádoru úvěry na jeho strategické investiční projekty.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción, Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.

Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

• celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
• využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
• získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
• v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
• odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
• odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
• v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;

Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů. Došlo k zadržení a uvěznění ekvádorského exviceprezidenta kvůli převzetí úplatků od brazilské stavební firmy Odebrecht. Nový prezident, Lenín Moreno, se tak snaží skoncovat s populistickou a netransparentní politikou exprezidenta Correy. Vyšetřování vedené nejvyššími orgány na národní, ale i na nadnárodní úrovni může kromě dalších faktorů podobně jako v okolních zemích zpomalit investiční aktivitu.

Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas

zpět na začátek