Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

• 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
• 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 2.3. Komoditní struktura
• 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
• 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)

	2014	2015	2016	2017	2018
Vývoz	25 724	18 330	16 797	19 123	21 606
Dovoz	26 447	20 460	15 550	20 001	23 193
Saldo	-723	-2 130	1 247	-878	-1 587
Obrat	52 171	38 790	32 347	39 124	44 799

Zdroj: Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país)

Ekvádorský vývoz od roku 2016 roste a v roce 2018 se dostal na vyšší hodnotu než v předešlých třech letech. Saldo obchodní bilance Ekvádoru sice vychází záporně, ale obrat zahraničního obchodu se během posledních let zvýšil. Pozitivní impulz k tomuto vývoji dalo v roce 2017 odvolání dodatečných dovozních daní na ochranu platební bilance, tzv. salvaguardias, platných od března 2015 na ochranu platební bilance. Toto opatření mezinárodní společenství uvítalo, nicméně Ekvádor posléze v listopadu 2017 zavedl alternativní opatření, kdy na každou jednotku dovezeného zboží bylo uvaleno dodatečné clo ve výši 0,10 USD. Zvyšování ekvádorského dovozu v roce 2018 lze vysvětlit snižováním celních sazeb s EU, ke kterému postupně dochází na základě nově podepsané FTA.

Výrazné snížení v letech 2015-2017 lze vysvětlit platností autonomní dodatečné daně (kromě případných cel) ve výši 5-45 % v závislosti na dováženém produktu (vztahující se na celkem 2.961 položek), jejíž cílem bylo dosáhnout snížení objemu dovozu o přibližně 3 mld. USD. Původně měla platit do poloviny roku 2016, avšak z důvodu přetrvávajícího ohrožení platební bilance (zemětřesení v dubnu 2016, apod.) bylo opatření prodlouženo do poloviny roku 2017.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu za rok 2018

Země	Podíl
USA	30,88%
Peru	7,48%
Čína	6,92%
Chile	6,79%
Panama	5,76%
Kolumbie	3,85%
Itálie	2,99%
Španělsko	2,69%
Německo	2,29%
Nizozemsko	2,02%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2018

Země	Podíl
USA	19,81%
Vietnam	9,47%
Rusko	6,54%
Kolumbie	6,38%
Španělsko	4,55%
Itálie	5,05%
Německo	3,86%
Nizozemsko	3,40%
Čína	7,90%
Peru	2,65%

Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones

Teritoriální struktura dovozu za rok 2018

Země	Podíl
USA	23,86%
Čína	15,47%
Kolumbie	8,29%
Panama	7,43%
Brazilie	4,15%
Peru	3,77%
Mexiko	3,15%
Jižní Korea	3,04%
Španělsko	2,47%
Chile	2,32%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2018 podle regionů (zaokr.)

Vývozy		Dovozy
Latinská Amerika	38,26%	Latinská Amerika	45,70%
USA	30,88%	Asie	26,48%
Asie	19,86%	USA	23,86%
Evropské Unie	15,13%	Evropské Unie	12,79%

Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)

Bilance vnějšího obchodu v roce 2018 skončila pro Ekvádor příznivě, co se týká vývozu ropy (přebytek 4,192 mld. USD, především díky aktivní bilanci obchodu s ropou s USA, Chile a Peru), ale naopak se zhoršilo saldo obchodu s neropnými výrobky (-4,7 mld. USD, což představuje zhoršení o 41% a to především kvůli skoro 30% nárůstu objemu dovozu z Číny). Celkově tak má Ekvádor pasivní obchodní bilance ve výši 1587 mil. USD.

Celkový vývoz Ekvádoru za rok 2018 dosáhl hodnoty 21,6 mld. USD, což představuje nárůst o 13 % oproti r. 2017. 41% z toho představuje vývoz ropy, který oproti r. 2017 vzrostl o 31,2%, především díky růstu ceny ropy v 3. čtvrtletí 2018 z 50 USD na 70 USD za barel. Ze zbylých neropných vyvážených položek představují většinu banány a krevety. V celkovém ekvádorském vývozu je na prvním místě mezi destinacemi trh USA, kam vzrostl export o 7%, následovaný EU (+2%) a Peru (+1%).

Celkový dovoz Ekvádoru činil v roce 2018 celkem 23, 2 mld. USD, což představuje nárůst o 16 % oproti r. 2017. Největší podíl na něm měl dovoz z USA (23,7 %), Číny (15 %), který celkově vzrostl o pětinu, z Evropské Unie (12,5 %).

Evropa jako kontinent představuje pro Ekvádor zajímavého partnera hlavně v oblasti vývozu. Naproti tomu na dovozu se podílí méně než všechny ostatní uvedené regiony. Poté co Ekvádor k 1. 1. 2017 přistoupil k mnohostranné FTA s EU (postupná liberalizace), je ve vztahu k EU pozorován růst vývozu i dovozu. Ekvádorský vývoz do EU vzrostl meziročně o 3 % a ekvádorský dovoz z EU v tomtéž období o 15,3 %. Negativní dopady dohody zatím nebyly pozorovány. V roce došlo k podpisu smlouvy Ekvádoru s Evropským sdružením volného obchodu (EFTA), tedy s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Očekává se, že tento krok přispěje k růstu exportu směřujícího do Evropy.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (FOB, zaokrouhleno)

	2 018	% změna
Ropa a její deriváty	7 853 414	27%
Krevety	3 234 716	6%
Banány	3 196 165	5%
Rybí konzervy	1 263 536	5%
Řezané květiny	851 931	-3%
Kakao	664 465	-13%
Kovové výrobky	523 059	-19%

Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación)))

Komoditní struktura dovozu (CIF, zaokrouhleno)

	2 018	% změna
Suroviny a stavební materiál	7 941 128	12%
Kapitálové statky	5 415 054	11%
Spotřební zboží	5 251 259	14%
Pohonné hmoty a vaziva	1 573 591	20%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Importaciones CIF por uso o destino económico)

Rozhodující zůstává pro Ekvádor vývoz tradičních komodit (ropa a ropné deriváty, krevety, banány). Největší nárůst zaznamenal vývoz ropy a jejích derivátů, a to téměř o třetinu. Kovové výrobky naopak zaznamenaly pokles o 20 %. Co se týče neropných produktů, v roce 2017 poprvé v ekvádorské historii překonal vývoz krevet vývoz banánů, tuto tendenci si vývoz krevet udržel i roce 2018. Dalšími tradičními exportními komoditami jsou rybí konzervy, řezané květiny, kakao a kovové výrobky.

V případě dovozu tvořily největší podíl suroviny a stavební materiál, dále kapitálové statky (stroje a zařízení), spotřební zboží a nakonec pohonné hmoty a maziva. Co se týče dovozu oproti roku 2017, všechny sledované skupiny komodit zaznamenaly růst více než o 10 %. Největší růst lze sledovat u položky pohonné hmoty a vaziva, a to o 20,3 %.

Podobně jako v minulém období byla obchodní bilance ropných produktů v roce 2017 aktivní, zatímco neropné produkty vykázaly pasivní obchodní bilanci. Ze strany současné vlády je patrné úsilí diverzifikovat ekvádorský vývoz takovým způsobem, aby nebyl tolik závislý na vývozu ropy a ropných derivátů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

• stavět budovy potřebné ke svému provozu;
• vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
• vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
• importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika).

K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)

Sektor	2014	2015	2016	2017	2018
Zpracovatelský průmysl	107,7	264,1	37,5	144,2	103,0
Zemědělství, rybolov	38,9	67,8	41,9	124,6	59,3
Obchod	148,5	172,9	122,2	102,0	182,7
Těžba	685,6	559,8	462,8	68,3	742,0
Služby (podnikům)	24,4	243,8	33,3	75,0	187,3
Doprava a spoje	-247,0	-43,6	40,0	47,0	38,7
Stavebnictví	4,7	6,8	30,5	56,0	59,1
Služby (občanské)	14,1	-10,8	-1,9	-3,9	-1,5
Elektřina, plyn, voda	-4,7	61,8	2,0	2,1	2,8
Celkem	772,3	1322,5	767,4	618,4	1401,0

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)

Za rok 2018 činily přímé zahraniční investice směřující do Ekvádoru 1401 mil. USD. Došlo tak oproti předchozímu roku k více než dvojnásobnému nárůstu PZI. V roce 2018 tak byl přímé zahraniční investice směřované do Ekvádoru nejvyšší od roku 2002.

Největší podíl zahraničních investic v Ekvádoru směřoval v roce 2018 do těžebního odvětví. Na základě vládního Plánu pro rozvoj sektoru těžby se pro období 2017-2020 plánují investice v hodnotě 4 mld. USD do tohoto sektoru s cílem, aby jeho podíl na HDP vzrostl na 4 % v roce 2020. Konkrétními strategickými projekty mají být Río Blanco a Loma Larga v provincii Azuay; Fruta del Norte a Mirador v provincii Zamora Chinchipe a San Carlos de Panantza v provincii Morona Santiago.

V druhé polovině roku 2017 se podařilo zahájit stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World. Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Co se týče nejdůležitějších zemí původu, struktura nejangažovanějších zemí se oproti roku 2017 podstatně změnila. Na prvních místech se místo Nového Zélandu a Číny umístily Bermudy, a mezi první desítkou se v roce 2018 také umístily Kajmanské ostrovy. V roce 2017 pak významnou roli hrála i Panama. Tyto země jsou také známé jako daňové ráje.

Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)

Bermudy	199,76
Kanada	196,78
Nizozemí	186,17
Španělsko	173,64
Kajmanské ostrovy	111,37
Uruguay	90,23
Venezuela	67,70
Čína	63,76
Mexiko	62,33
USA	60,75

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)

Slabé podnikatelské a investiční prostředí, zatížené přebujelou byrokracií a zdlouhavými administrativními úkony spojenými s podnikáním, má negativní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI). Za první 3. čtvrtletí r. 2018 představovaly PZI 732 mil. USD, tedy jen 1% HDP, což je třetí nejhorší výsledek v Latinské Americe (horší už je jen Kuba a Venezuela). Ve 4. čtvrtletí roku 2018 však došlo k aktivizaci, a tok PZI se zdvojnásobil. Hlavní tok šel především do služeb poskytovaných firmám (72 mil. USD), stavebnictví (48 mil. USD), obchodu (38 mil. USD) a těžby (22 mil. USD). Nejvíce investic proudí do země z Holandska (hlavně do stavebnictví), Číny, Španělska (obojí těžba), Nového Zélandu (zemědělství a rybolov) a Uruguaye (výrobní průmysl).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción,

Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.

Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

• celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
• využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
• získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
• v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
• odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
• odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
• v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;

Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů.

Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas

zpět na začátek