Ekvádor: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Ekvádorská republika (República del Ecuador)

Složení vlády:

  • Prezident: Lenín Voltaire Moreno Garcés
  • Ministr dopravy a a veřejných prací: Jorge Aurelio Hidalgo Zavala
  • Ministr energetiky a neobnovitelných přírodních zdrojů: Carlos Pérez García
  • Ministryně ekonomické a sociální inkluze: Lourdes Berenice Cordero Molina
  • Ministr hospodářství a financí: Richard Martínez Alvarado
  • Ministr kultury a dědictví: Raúl Peréz Torres
  • Ministr městského rozvoje a bydlení: Xavier Torres Correa
  • Ministr obrany: Oswaldo Jarrín Román
  • Ministr práce: Andrés Vicente Madero Poveda
  • Ministr průmyslu a produktivity: Pablo José Campana Saénz (en proceso de disolución)
  • Ministr školství: Milton Luna Tamayo
  • Ministryně zdravotnictví: Verónica Espinosa Serrano
  • Ministr telekomunikací a informační společnost: Andrés Michelena (encargado)
  • Ministryně turismu: Rosi Prado de Holguín
  • Ministryně vnitra: María Paula Romo Rodríguez
  • Ministr zahraničních vztahů a lidské mobility: José Valencia Amores
  • Ministr zahraničního obchodu: Pablo José Campana Sáenz
  • Ministr zemědělství, živočišné výroby, akvakultury a rybolovu: Xavier E. Lazo Guerrero
  • Ministr životního prostředí a vody: Marcelo Mata Guerrero

V roce 2017 proběhly parlamentní a prezidentské volby. Z parlamentních voleb vyšla vítězně levice, nicméně došlo k oslabení a rozštěpení vládního hnutí Alianza País (AP) na dvě větve, v důsledku čehož přišla vládnoucí strana o kvalifikovanou většinu. To znamená, že pro případné ústavní změny je vzhledem k požadavkům na kvalifikovanou většinu (tj. minimálně 69 poslanců) zapotřebí hlasů opozičních poslanců (BIN, CREO-SUMA, PSC aj.). Nová vláda nastoupila 24. 5. 2017, přičemž standardní volební období je 4leté.

Za poslední rok došlo k výrazným změnám ve vládě a došlo k fúzím ministerstev. Z původních 40 ministerstev tak došlo ke zmenšení zhruba na polovinu.

Jak plyne z výše uvedeného, ve druhém kole prezidentských voleb konaném 2. dubna 2017 zvítězil s 51% hlasů kandidát vládního hnutí AP, Lenín Moreno nad liberálem Guillermem Lassem (CREO-SUMA). Mezi Morenovy zkušenosti patří výkon funkce viceprezidenta (2007-2013) a zvláštního zmocněnce v OSN v Ženevě (2013-2016). Rokem 2017 tak skončila desetiletá éra prezidenta Rafaela Correy, který dlouhodobě prosazoval program tzv. občanské revoluce spočívající v socialisticky orientovaném směřování (považuje se spolu s např. Venezuelou a Bolívií za součást hnutí Socialismus 21. století). Vizí Correovy revoluce měl být rozvoj společnosti a snížení nerovností. Navzdory ideovému programu byly Correově vládě vytýkány prvky autoritářství, centralizace moci v rukou prezidenta, klientelismus, omezování svobody slova, atd. Nově zvolený prezident Moreno se prezentuje jako politik usilující o skoncování s dědictvím režimu předchozího.

Moreno potvrdil legitimitu svojí vlády mimo jiné prostřednictvím referenda o ústavních změnách, které proběhlo dne 4. února 2018. Obyvatelstvo v otázkách technických, sociálních a ekologických podpořilo veškeré navrhované změny, včetně zákazu znovuzvolení prezidenta (tzn. v ekvádorském kontextu zamítnutí znovuzvolení Correy). Vláda nového prezidenta se zatím vyznačovala snahou o aktivizaci občanské společnosti, zvýšení participace nevládních subjektů, politický dialog a snahou o větší transparentnost a otevřenost. Moreno zahájil vyšetřování některých představitelů Correova kabinetu včetně Correy samotného za korupci.

Klíčové budou v nadcházejícím období také kroky jednotlivých ministrů, především opatření ministerstva financí k řešení rostoucího veřejného zadlužení. Jako vysoké se jeví zejména závazky ve vztahu k Číně, která byla v uplynulých letech stěžejním investorem při budování moderní silniční a energetické infrastruktury. Velmi nízká inflace a nízká nezaměstnanost upevňují Morenovu relativně silnou pozici, nicméně přetrvává problém částečných pracovních úvazků a neformální zaměstnanosti. Podle nejnovějších údajů pracovala v roce 2017 polovina Ekvádorců neformálně, tj. bez platby daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Zdroj: Presidencia de la República del Ecuador, The Economist: Country Report Ecuador March 2018

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 16,8 mil. (odhad The Economist Intelligence Unit, 2017). Distribuce obyvatelstva je nerovnoměrná. Většina obyvatelstva žije v centrálních andských provinciích a na pobřeží. Amazonské regiony jsou řídce osídleny. Obyvatelstvo hlavního města (Quita) a největšího města (Guayaquilu) dávají dohromady cca třetinu celkové populace. Průměrný roční přírůstek: 1,6 (The Economist Intelligence Unit, 2017). Demografické složení: Zhruba 30 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 7 % populace je pak starší 60 let. Tendence naznačuje počátky tzv. procesu stárnutí populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších. Cca 72 % populace tvoří mesticové (tzn. míšenci indiánů a bělochů), 6 % tvoří běloši, 7 % indiáni, 7,3 % afroekvádorci (včetně míšenců černochů) a 7,4 % pak tvoří montubios (míšenci více ras). Indiánské obyvatelstvo je soustředěno do východních amazonských oblastí. Většina afroekvádorců je soustředěna v severní provincii Esmeraldas. Netypickou menšinu pak představují imigranti z Blízkého východu, především pak z Libanonu. Jedná se o muslimy i křesťany a komunita není početná, avšak má velký ekonomický vliv. Např. bývalý prezident Bucaram (v úřadu 1996 – 1997) je představitelem této menšiny.

Podíl městského obyvatelstva představuje cca 64 % (World Bank, 2015), z toho většina žije ve městech Guayaquil a Quito a jejich aglomeracích.

Úřední jazyk: Úředním jazykem je dle ústavy španělština.

Ostatní jazyky: Některé domorodé jazyky jsou v ústavě zakotveny jako tzv. jazyky pro mezikulturní komunikaci (kichwa z rodiny kečuánských jazyků a shuar/šuárština). Kromě toho je v domorodých komunitách běžně využívána více než desítka dalších domorodých jazyků.

Náboženství: Zhruba 78 % obyvatelstva se hlásí ke katolicismu, 12 % jsou protestanté. Zbytek tvoří ateisté (cca 8 %) a ostatní náboženství (islám, judaismus) či jiná náboženství (Svědkové Jehovovi aj.).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ekonomické ukazatele

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (výhledy)

2020 (výhledy)

HDP (v mld. USD)

101,7

99,3

99,9

104,3

108,4

108,6

110,4

HDP (změna %)

3,8%

0,1%

-1,2%

2,4%

1,4%

0,3%

1,2%

HDP na obyvatele        (USD, PPP)

11 395

11 352

11 184

11 482

11 694

11 765

11 995

Inflace (%)

3,6%

4,0%

1,7%

0,40%

-0,2%

0,6%

1,24%

Nezaměstnanost (%)

4,3%

4,3%

5,4%

4,4%

4,1%

4,4%

4,7%

Zdroj: The Economist Intelligence Unit, Banco Central del Ecuador, Statista

V r. 2016 prošel Ekvádor ekonomickou recesí (HDP kleslo o -1,5 %), danou zejména posilováním dolaru (Ekvádor je dolarizován) a slábnoucí poptávkou ze strany ČLR. Nedostatek financí zároveň neumožňoval celostátní investiční projekty, dotace regionům a obcím, ani sociální programy. Nepříznivou ekonomickou situaci navíc vyostřilo mohutné zemětřesení (7,8 stupňů Richterovy stupnice), které zasáhlo Ekvádor v dubnu 2016 a které si vyžádalo 660 obětí a způsobilo materiální škody ve výši 3 mld. USD, tj. 3 % HDP.

V roce 2017 si ekvádorská ekonomika polepšila s růstem HDP o 1,3 %.

V r. 2018 však tempo HDP opět zpomalilo na 1,1%. To byl především důsledek zahájených fiskálních reforem v rámci snahy vlády snížit dlouhodobý deficit veřejných financí (4,1% HDP) a vnější dluh (50% HDP). Vysoké závazky má Ekvádor především ve vztahu k Číně, která byla v době Correovy vlády klíčovým investorem při budování moderní silniční a energetické infrastruktury.

Na rigidní procesy spojené s podnikáním Ekvádor doplatil i při hodnocení konkurenceschopnosti v nejnovějším žebříčku Světového ekonomického fóra pro 2017-2018, kde poklesl o 6 pozic na 97. místo (v předchozím roce poklesl až o 15 míst). Negativně byla hodnocena zejména efektivita státních institucí (128 místo ze 137 hodnocených), dále efektivita trhu práce (126. místo) a rozvoj finančního trhu (113. místo). Tento výsledek může zahraniční investory i nadále odrazovat.

Od roku 2017 panuje v Ekvádoru rekordně nízká inflace: 0,4 % v r. 2017 a 0,2 % v r. 2018. V některých čtvrtletích se dokonce začalo objevovat riziko přechodu do deflace, která by mohla v následujícím období vést k oslabení spotřeby domácností, což by mohlo mít potenciálně negativní následky pro české vyvážené spotřební předměty (např. osobní automobily, sklářství, pivo apod.).

Skoro třetina obyvatel je zaměstnána v zemědělském či rybářském sektoru, 18 % v obchodě a službách a 10 % ve výrobním průmyslu. Podle oficiálních údajů činila míra nezaměstnanosti 4,8 %. Tento údaj je ale v ekvádorských podmínkách zkreslený, neboť přetrvával problém částečných pracovních úvazků a neformální zaměstnanosti (tj. bez platby daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Hlavním faktorem, který odrazuje podnikatele od řádné registrace svých činností, je vysoká administrativní náročnost podnikání (zdlouhavé získávání povolení, registrací, potvrzení apod.) a poměrně vysoké nároky na platy zaměstnanců (minimální mzda ve výši 392 USD a k ní povinný 13. a 14. plat vytváří absolutní minimální mzdu 457,33 USD, což neodpovídá ekonomické realitě Ekvádoru, přičemž mnoho lidí je ochotno pracovat i za nižší mzdu). Ekvádor se také léta potýká s problémem nucených prací dětí, zejména na banánových plantážích.

V druhé polovině roku 2017 se podařilo zahájit stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnosti měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto megaprojektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto velkém projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se v roce 2017 prosadila dubajská DP World.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (zaokrouhleno, v mil. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

39032

33322

30314

33426

38865

Výdaje

44346

39262

37628

38079

40166

Saldo

-5314

-5940

-7314

-4653

-1300

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Operaciones del sector público no financiero tab. 2.2)

V roce 2016 byla rovnováha státního rozpočtu kromě nízkých cen ropy, všeobecně nízké spotřeby a investic (recese) též negativně ovlivněna splácením dluhu v hodnotě 1 mld. USD americké ropné společnosti Occidental Petroleum Corporation (Oxy) po prohrané investiční arbitráži (pozn. dluh byl splácen v období listopad 2011 – červen 2016).

Z podobného titulu musel Ekvádor v červenci 2016 uhradit ropné společnosti Chevron 112 mil. USD. Dalším faktorem zatěžujícím rozpočet byly mimořádné výdaje na rekonstrukci po zemětřesení v postižených pobřežních provinciích. Rekonstrukční aktivity budou v letech 2018 a 2019 nadále pokračovat.

Státní rozpočet pro r. 2019 dosahuje 31,318 mld. USD, což je o 15% méně než poslední „Correův“ rozpočet na r. 2017. Deficit veřejných financí je v hodnotě 3,65 mld. USD, tj. 3,2 % HDP. Díky nárůstu ve výběru daní o 8 % počítá rozpočet s většími příjmy do státní kasy než v r. 2018 (o 1,5 mld. USD). Co se týká veřejných výdajů, ty počítají s nárůstem o 900 mil. USD oproti rozpočtu z r. 2018. Největší podíl na tomto nárůstu má opětovné zařazení 40% státního příspěvku do penzijního fondu Ekvádorského institutu sociální bezpečnosti, který byl zrušen v r. 2015. Více peněz bude také přerozděleno regionálním vládám. Naopak vláda snížila platy státních zaměstnanců o třetinu a zrušila 900 pracovních míst ve státních institucích v rámci své snahy o zeštíhlení a zefektivnění státní správy. Oproti původním slibům však ve světle rostoucí nespokojenosti obyvatel nad příliš restriktivní politikou, nakonec vláda zachovala dotace na pohonné hmoty ve výši 4,2 mld. USD, tedy 13% rozpočtu.

Vláda dále chystá rozsáhlou privatizaci a požádala MMF o financování na příští dva roky, jež by mělo státu zajistit potřebnou likviditu a makroekonomickou stabilitu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet

-525

-2 114

1 323

-481

-1 358

Obchodní bilance

-723

-1 650

1 567

311

-263

  1. a) vývoz zboží

25 724

19 049

17 425

19 618

22 123

  1. b) dovoz zboží

-26 447

-20 699

-15 858

-19 306

-22 386

Bilance služeb

-1 171

-805

-1 054

-1 103

-7 098

Bilance výnosů

-1 557

-1 737

-1 843

-2 354

-2 794

Běžné převody

2 264

2 078

2 654

2 665

2 409

Kapitálový účet

67

-69

-794

88

175

Finanční účet

259

659

-429

406

1 691

Chyby a vynechávání

-225

35

-101

-13

-158

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Balanza de pagos normalizada tab. 3.2.1.2); Evolución de la Balanza Comercial del Ecuador por país Enero – Diciembre 2017)

Během vlády prezidenta Correy došlo ke kontinuálnímu nárůstu veřejného dluhu Ekvádoru, že Ekvádor za jeho vlády upřednostňuje investice do rozvojové politiky před minimalizací zadlužování. Prezident také vyhostil ze země experty MMF, kteří měli jeho vládě radit právě v otázkách dluhu. Ekvádorské vládě se ve spolupráci s Venezuelou a Čínou podařilo restrukturalizovat svůj extrémní zahraniční dluh, který byl prezidentem Correou prohlášen za nelegitimní, v roce 2008. Tato restrukturalizace byla provedena výkupem ekvádorských dluhopisů státem za velmi nevýhodnou cenu pro prodejce. Největším věřitelem Ekvádoru je od roku 2008 právě Čína. V červnu 2014 Ekvádor poprvé od roku 2008 nabídl státní dluhopisy zahraničním investorům.

Při pohledu na obchodní bilanci lze sledovat, že bilance byla kladná v roce 2016 při aplikaci protekcionistické politiky, ale po od roku 2017 po podepsání FTA s EU a tedy zvýšení dovozů do Ekvádoru, je obchodní bilance znovu záporná.

Vývoj veřejného dluhu

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (odhad)

2020 (odhad)

Veřejný dluh                 (% HDP)

27,5%

30,9%

35,6%

41,3%

42,6%

46,8%

45,5%

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Veřejný dluh Ekvádoru se v roce 2017 dostal nad ústavně definovaný strop (40 %). V roce 2018 v této tendenci pokračoval a nadále rostl. Aby se vláda vyhnula přímé konfrontaci tohoto problému, byl před dvěma lety zaveden koncept tzv. konsolidovaného zadlužení, které nezahrnuje vnitřní dluh (vůči domácím finančním institucím, fondu sociálního zabezpečení / IESS apod.).

Pokud jde o zahraniční zadluženost, hlavními věřiteli jsou mezinárodní organizace (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / IBRD, Meziamerická rozvojová banka / IDB, Latinskoamerická rozvojová banka / CAF, Mezinárodní měnový fond /MMF, atd.) a zahraniční vlády, konkrétně například Čínské lidové republiky.

V důsledku zemětřesení byly Ekvádoru v roce 2016 poskytnuty nouzové úvěry multilaterálních bank (zejména WB a IDB) ve výši 600 mil. USD, které byly určeny na obnovu postižených oblastí. Závazky Ekvádoru vůči Číně dosáhly v lednu 2017 8,3 mld. USD, což představuje 8 % HDP a 85 % ekvádorských bilaterálních dluhů. Úvěry Ekvádor splácí dodávkami ropy, konkrétně čínským společnostem Petrochina a Unipec Asia a thajské PTT Trading International. Aktuální smlouvy zavazují Ekvádor k dodávkám ropy do ČLR do roku 2024.

S cílem dostat zemi z dlouhodobého veřejného zadlužení a nastartovat udržitelný ekonomický růst se prezident Moreno hned po svém zvolení obklopil volnému trhu nakloněnými businessmany, kteří razí restriktivní fiskální politiku a snižování státních výdajů.

V červnu 2018 vláda přijala klíčový Zákon o produktivním rozvoji, který má za cíl přilákat zahraniční investice, zejména do těžby ropy a plynu, díky daňovým úlevám a výjimkám pro investory. Zákon mj. odstraňuje dovozní tarify i 5% daň z odlivu zahraniční měny, a osvobozuje zahraniční firmy od daně z příjmu až na 12 let. V lednu 2019 vláda zákon rozšířila o další incentivy, např. zkrácení doby vydávání těžebních licencí a zjednodušení celních procedur. Vláda očekává, že zákon přinese v následujících pěti letech do ekonomiky 10 mld. USD v investicích (domácích i zahraničních).

Vývoj devizových rezerv v mil. USD

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (výhledy)

Devizové rezervy

3 702

2 295

4 178

2 395

2 631

4 952

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Ekvádorské devizové rezervy ve sledovaném pětiletém období kolísaly. Vláda se ale výhledově snaží své devizové rezervy zvýšit, pro případ poklesu cen ropy. V období roce 2018 činila průměrná hodnota devizových rezerv 2 631 mil. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Emisní bankou plnící funkci centrální banky je Banco Central del Ecuador, další státní banky zahrnují Banco de Desarrollo del Ecuador (BDE), Národní finanční korporaci (CFN) a BanEcuador (dřívější Banco Nacional de Fomento), jakožto „rozvojové“ banky. Dohled nad bankami vykonává instituce Superintendencia de Bancos del Ecuador.

Dohled nad pojišťovnami vykonává instituce Superintendencia de compaňías, valores y seguros.

Seznam hlavních komerčních bank:

  • Banco Amazonas www.bancoamazonas.com
  • Banco Bolivariano www.bolivariano.com
  • Banco Capital www.bancocapital.com
  • CITIBANK https://www.citi.com/icg/sa/latam/ecuador/
  • Banco Comercial de Manabí www.bcmanabi.com
  • Banco CoopNacional www.coopnacional.com
  • Banco Del Bank www.delbank.fin.ec
  • Banco Desarrollo www.bancodesarrollo.fin.ec
  • Banco Finca www.finca.ec
  • Banco General Rumiñahui www.bgr.com.ec
  • Banco Guayaquil www.bancoguayaquil.com
  • Banco Internacional www.bancointernacional.com.ec
  • Banco del Litoral www.litoral.fin.ec
  • Banco de Loja www.bancodeloja.fin.ec
  • Banco de Machala www.bancomachala.com
  • Banco del Pacífico www.bancodelpacifico.com
  • Banco del Pichincha www.pichincha.com
  • Banco Procredit www.bancoprocredit.com.ec
  • Produbanco www.produbanco.com.ec
  • Banco Solidario www.banco-solidario.com
  • Banco Vision Fund www.visionfund.ec

Největší bankou co do objemu aktiv je Banco Pichincha, která je zároveň součástí jedné z největších investičních skupin v Ekvádoru – Grupo Pichincha. K dalším velkým bankám dále patří Banco del Pacífico, Banco Guyaquil a Produbanco.

Hodnota aktiv soukromého bankovního sektoru představuje cca 43,6 % HDP, což je spíše pod latinskoamerickým průměrem.

Vzhledem k dolarizaci ekonomiky má centrální banka omezené pole působnosti. Klíčová úroková sazba ekvádorské centrální banky činila v březnu 2018 7,26 %. Celkově je bankovní sektor málo odolný vůči případnému šoku způsobenému nedostatkem likvidity.

Největší pojišťovny:

- Seguros Sucre S.A. http://segurossucre.fin.ec/

- Equinoccial www.segurosequinoccial.com

- QBE Colonial www.qbe.com.ec

- Chubb Seguros Ecuador S.A. https://www2.chubb.com/ec-es/

- AIG Metropolitana www.aig.com.ec

- Pichincha www.segurosdelpichincha.com

- Ecuatoriano Suiza www.ecuasuiza.ec

- Mapfre Atlas www.mapfreatlas.com.ec/seguros-ec

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V platnosti jsou následující základní daně:

  • daň z příjmu právnických osob (impuesto a la renta para sociedades) - společnosti s národním nebo zahraničním kapitálem zřízené v Ekvádoru, jakož i pobočky se sídlem v zemi a stálé podniky zahraničních společností, které mají zdanitelné příjmy, podléhají od roku 2018 sazbě 25 % po odečtení výslovně stanovených nákladů (zejména obnovovací investice). Za určitých okolností může činit 28 % (společníci v daňových rájích apod.)
  • daň z příjmu fyzických osob (impuesto a la renta para personas naturales) – jedná se o progresivní zdanění od 0 po 35 %. Fyzické osoby mohou také využívat tzv. zvláštních odpočtů, které do určité míry snižují základ daně.
  • DPH (impuesto al valor agregado, IVA) - základní daň z přidané hodnoty činí 12 %. Po zemětřesení v roce 2016 byla přechodně (na dobu 1 roku) zvýšena ze 12 % na 14 % z hodnoty netto faktury. Některé produkty (základní potraviny, léky) a služby (zdravotní péče, vzdělání, dopravní služby) se nedaní.
  • daň z převodu deviz (impuesto a la salida de divisas, ISD) – jedná se o 5% daň na všechny transfery poukazované do zahraničí. Na tuto daň se vztahuje množství výjimek, především v souvislosti s registrovanými zahraničními investicemi. V současné době se hovoří o zrušení této daně s vidinou podpory konkurenceschopnosti ekvádorské produkce.
  • spotřební daň (impuesto a los consumos epeciales, ICE) – jedná se o daň na specifické zboží (např. sladké nápoje, alkohol, tabákové výrobky, videohry, televizní a telefonní služby, automobily a jiné dopravní prostředky, atd.). Pohybuje se od 0 % na dovoz nejlevnějších hybridních automobilů až po 300 % na zbraně a střelivo pro soukromé účely.

Zdroj: www.sri.gob.ec/web/guest/home (tj. ekvádorský finanční úřad)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: