Eritrea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • česky: Stát Eritrea
  • tigrejsky: Hagärä Ertra
  • anglicky: State of Eritrea

 Název pochází z antického označení Rudého moře (Erythra Thalassa neboli Mare Erythraeum).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 6,159 mil. (2019)

Mimo hranice Eritreje žije odhadem téměř jeden milion Eritrejců (mnoho z nich směřuje do uprchlických táborů v okolních zemích anebo za prací, zejména do Zálivu). Desetisíce Eritrejců žádajících o azyl se nalézají na území EU, zejména ve Švédsku.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,89 % (2018)
  • Demografické složení: ženy 50,1 %, muži 49,9 %
  • Věková struktura: 0-14 let 39,5 %, 15-64 let 56,5 %, 65 a více let 4,0 %

Národnostní složení

Devět etnických skupin. Nejpočetnější jsou Tigriňové (55 %, Tigrinya) a Tigrejci (30 %, Tigre), hovořící příbuznými jazyky. Významnou skupinou jsou Afaři (v Eritreji 300 tis., žijí též v Etiopii a Džibuti), dále etnické skupiny Saho (4 %), Kunama (2 %), arabsko-jazyčný kmen Rashaida (2 %), Bilen (2 %) a další (Beni, Amar, Nera, asi 5 %).

Náboženské složení

Zhruba polovina obyvatelstva vyznává křesťanství; z nich naprostá většina přísluší k eritrejské ortodoxní církvi, ostatní se hlásí ke katolíkům a protestantům. Druhá polovina obyvatelstva vyznává islám. Animistů je minimum. Náboženské spory se dlouhodobě nevyskytovaly, v poslední době se začínají objevovat útoky proti křesťanům.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Eritrea patří již od svého vzniku mezi nejchudší země světa. Na velmi špatný stav ekonomiky měly vliv především válka za nezávislost (do roku 1991), válka s Etiopií (1998–2000) a chronické katastrofální sucho. Negativní dopady na ekonomiku země má také izolacionistická politika vládnoucího autoritářského režimu a především naprosté uzavření etiopského trhu pro eritrejské produkty (před konfliktem absorboval 70 % veškerých vývozů). V neposlední řadě je další ekonomický rozvoj země blokován ekonomickými sankcemi OSN. Značná část práceschopného obyvatelstva slouží v armádě místo civilního zaměstnání (povinná služba v délce až 10 let má spíše charakter nucených prací).

Zhodnocení hospodářského vývoje, předpověď dalšího vývoje

Ekonomika země, označované jako Severní Korea Afriky, je řízena státem ve stylu komunistických režimů včetně potlačení soukromého sektoru a potýká se proto s dlouhou řadou typických problémů. Mezi nejzásadnější patří nedostatek kapitálu, který limituje tolik potřebné investice, nedostatek cizí tvrdé měny a vysoká negramotnost populace. Ekonomika se vyznačuje velmi malou mírou diverzifikace, trpí nízkou produktivitou a nekvalifikovaným centrálním řízením. Politická a bezpečnostní situace značně komplikuje i běžné obchodní transakce. Nedošlo k zásadnímu posunu ve smyslu zprůhlednění a zjednodušení legislativy upravující obchod. V praxi to znamená řadu kontrol na cestách, které bez jasného právního podkladu vybírají různě vysoké poplatky (i v naturáliích). Důsledkem je mizivá atraktivita země pro zahraniční investice, vyjádřená např. v hodnocení Světové banky (World Bank), jejíž „Doing Business Report“ pro rok 2018 přisoudil Eritreji 189. místo v žebříčku 190 hodnocených zemí světa z hlediska atraktivity podnikatelského prostředí.

Problémy s cizí měnou dobře demonstruje i srovnání reálného kurzu (černý trh) a oficiálního. Zatímco reálný kurz USD se pohybuje mezi 50-55 ERN/USD, oficiální je přibližně 15 ERN/ USD. V případě EUR je to pak 70-80 ERN/EUR ku přibližně 20 ERN/EUR.

Eritrejská ekonomika je závislá na produkci těžebního sektoru, který je a patrně ještě dlouho bude motorem ekonomického růstu. To lze dobře dokumentovat na tom, že v roce 2011 vykázala růst HDP o 8,7 % díky zahájení těžby zlata a stříbra v dole Bisha, zatímco v dalších letech růst nepřekonal 6 %. Přesto, že dostupnost statistických dat pro tuto zemi je značně omezená (zejména kvůli přísné kontrole informační politiky ze strany prezidenta), je pravděpodobné, že vzhledem k nízké počáteční úrovni opravdu dosahuje nadprůměrných ekonomických ukazatelů (např. růst HDP vyšší než 4 % v posledních 2 letech) jak v porovnání s jinými africkými zeměmi, tak se světovým průměrem a dokonce i s rozvinutými ekonomikami.

Důležitost zemědělství pro zaměstnanost a také jeho růstový potenciál vedou vládu k tomu, že do něj směruje významnou část rozvojových investic. S využitím mezinárodní rozvojové pomoci dále rekonstruuje zaostalou základní infrastrukturu (dopravní, telekomunikační, vodohospodářskou, energetickou s preferencí budování obnovitelných zdrojů, zdravotnickou atd.), a buduje nové průmyslové kapacity založené na dobývání a zpracování hojných zásob nerostných surovin, jimiž země disponuje (potaš, zinek, měď, zlato, stříbro, vápenec – cementárny).

V období od roku 2010 se Eritrea stala jednou z velmi mála afrických zemí, které nepotřebovaly zahraniční potravinovou pomoc (a to i přes kritické sucho, které postihlo v minulých letech celý Africký roh). Na tomto úspěchu neubírá ani fakt, že 80 % eritrejské populace je zaměstnáno v agrárním sektoru. Efektivita práce právě v této oblasti se totiž v posledních několika letech výrazně zvýšila a to především díky mohutnému budování mikropřehrad (zejména díky zapojení co do množství vojáků mohutné eritrejské armády, která režimu slouží hlavně jako zdroj levné práce), které umožňují až tři sklizně v jednom roce. Tato skutečnost nejspíše nezanedbatelnou měrou přispěla k tomu, že se arabské jaro do Eritreje nepřeneslo. Sociální tlak na zapojení Eritreje do vlny nepokojů byl z výše popsaných důvodů výrazně slabší a k revolučním protestům tak i přes podobnou politickou situaci nedošlo.

Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že i díky autoritářskému stylu vedení země se podařilo Eritreji dosáhnout řady z všeobecných rozvojových cílů (Millenium Development Goals). Za úspěšné oblasti lze označit snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdravotní péče pro matky, úspěšný boj s HIV, všeobecné omezení infekčních nemocí a zlepšení dostupnosti pitné vody. Malého pokroku bylo naopak dosaženo v boji s extrémní chudobou a v zajištění všeobecného přístupu k základnímu vzdělávání. 

Ukazatel

2014

2015x

2016x

2017x 

2018xx

HDP  (mld. USD)

3,86

4,98

 5,35

5,81

6,0

Růst HDP (%)

1,9

2,1

 3,7

3,3

4,2

Míra inflace - růst spotřeb. cen  (%)

11,6

12,1

 9,0

9,0

9,0

Směnný kurs oficiální  (ERN/USD)*

15,38

15,38

15,38

15,38

15,0

Zdroj: CIA, IMF

Pozn.: x = odhad; xx = odhad AfDB
* reálný kurz nabízený na černém trhu je výrazně vyšší (50-55 ERN/USD, resp. 70-80 ERN/EUR)

 

 Struktura tvorby HDP (2017)

  • služby: 58,7 %
  • průmysl: 29,6 %
  • zemědělství: 11,7 %

Údaje ukazují na nízkou produktivitu zemědělství. Struktura příspěvku jednotlivých odvětví je totiž v ostrém kontrastu se strukturou zaměstnanosti, když je v zemědělství zaměstnáno přes 80 % obyvatelstva a na zbývající dva segmenty zbývá méně než 20 % populace.

Míru ekonomické svobody v zemi nejlépe charakterizuje fakt, že podíl soukromého sektoru na tvorbě HDP činí jen asi 6 % (2016), přičemž jde výhradně o živnostníky, malé a střední podniky s nízkou produktivitou práce.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Eritrea nezveřejňuje informace o své ekonomické situaci, veškeré uváděné statistické údaje proto představují odborný odhad a je tedy nutné je brát s rezervou jakožto produkt vládní propagandy. Eritrea se každopádně potýká s obrovským vnitřním zadlužením, které je dlouhodobě odhadováno na úrovni přesahující 100% HDP. Rekordní hodnoty z roku 2011 (134 %) sice v posledních letech nedosahuje, přesto zde nadále existuje značné riziko dluhové krize. (Za snížením stojí zejména zprovoznění druhého zlatého dolu, který má při nízké startovací základně značně pozitivní vliv na celou ekonomiku země.) Deficit, který ještě v roce 2010 představoval 18 % HDP, se v posledních letech daří udržovat v rozmezí 10-13 % HDP.

ROZPOČET

2014 

2015

2016

2017

2018

rozpočtové příjmy (mld. USD)                                

1,14   1,58 2,03  

rozpočtové výdaje (mld. USD)

1,64   2,17 2,60  

rozpočtový přebytek(+)/deficit (-)  (% HDP)

-10,7 -10,3 -10,9 -9,8 -12,6

veřejný dluh (% HDP)

101,3 105,8 120,9 113,7 129,4

Zdroj: IMF, CIA, IMF

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017 

2018

Export zboží a služeb (mil. USD)

496,2

504,9

415,3

485,4

 624,3

397,1

Import zboží a služeb (mil. USD)

1.030

1.150

1.024

1.049

 1.127

417,7

Bilance běžného účtu (mil. USD)

-157,2

-193,5

-102

-105

-137

-105

Zdroj: CIA, IMF

Ke konci roku 2015 byly devizové rezervy odhadovány ve výši 209,6 mil. USD, v roce 2016 na úrovni 218,4 mil. USD a v roce 2017 ve výši 236,6 mil. USD.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017 

2018

 Celkový vnější dluh (mil. USD)

1.028

955,6

831,2

820.2

 869,9

20,1 % HDP*

 Celková dluhová služba (splátky/HDP)

-

11,3 %*

-

-

 -

 

Zdroj: CIA, *AfDB

Pozn.: Údaje o dluhové službě nejsou dostupné ani jako odhad.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka (Bank of Eritrea): guvernér Kibreab Woldemariam

 

Komerční (státní) banky:

  • Eritrean Investment and Development Bank
  • Commercial Bank of Eritrea
  • Housing and Commercial Bank of Eritrea

Státní (zatím monopolní) pojišťovna:

  • National Insurance Corporation of Eritrea (NICE)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně z příjmu osob se v závislosti na výši příjmu vybírají ve výši 2-38 %, příjem z nájmu je zdaněn 1-48 %, daně ze zisku společností jsou 34 % (včetně municipální daně 4 %). Daně ze zboží a ze služeb se pohybují mezi 5 a 12 % (DPH nebyla zavedena). Daňové příjmy státu jsou založeny více na nepřímých daních než na daních přímých.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: