Gabon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)


Gabonská republika je přímořským státem Guinejského zálivu, jehož územím prochází zemský rovník. Nejdelší hranici má Gabon se svým východním sousedem – Konžskou republikou (Brazzaville) – 1 903 km. Na severu sousedí s Kamerunem (298 km společných hranic) a na severozápadě s republikou Rovníková Guinea (350 km). Celková délka suchozemských hranic Gabonu je 2 551 km. Území celé republiky tvoří převážně tropické pralesy (77 % rozlohy země), východ a jih území Gabonu tvoří savana. Podnebí je zde po celý rok horké a zhruba od října do prosince a od února do května také velmi vlhké (období dešťů). Obdělávaná půda tvoří pouze 1,5 % a pastviny 18 % rozlohy Gabonu. Pouze vnitrozemí země je hornatější, nejvyšší horou je Mont Iboundji (1 575 m).
Gabonská republika, do roku 1960 francouzská kolonie, profituje dlouhodobě ze své „politické stability“. Gabon je již od vyhlášení nezávislosti řízen autokratickými prezidenty. Počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1991) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Gabonu relativně prosperující zemi subsaharské Afriky.
V zemi stále jednoznačně dominuje francouzský vliv, zejména v četných polovládních podnicích (parastatals). Nicméně zvolna začíná být patrné slábnutí francouzského ekonomického vlivu i v této zemi, zejména díky čínské (nově i turecké a marocké) konkurenci.
Gabon je členskou zemí UN (OSN - Organizace spojených národů), AU (Afričan Union, vznikla v červenci roku 2000 jako nástupnická organizace po OAJ - Organizaci africké jednoty), NAM (Nonaligned Movement, HNZ - Hnutí nezávislých zemí), WTO (Světová obchodní organizace), IMF (MMF - mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii).
Je rovněž členskou zemí Hospodářské a měnové unie zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l´Afrique centrale). Dohoda o vytvoření této unie byla podepsána v konžském Brazzaville v roce 1964 (původně jako společenství UDEAC) a jejími členy jsou vedle Gabonu ještě Čad, Kongo, Kamerun, Středoafrická republika a od roku 1985 také Rovníková Guinea. Hlavním cílem CEMAC je vytvoření celní, ekonomické a monetární unie, přičemž konečným cílem je pak vytvoření funkční ekonomické a měnové unie, sblížení makroekonomické politiky členských zemí a vzájemná harmonizace odvětvové hospodářské politiky, jednotné vnější tarify a odstranění existujících vnitřních obchodních bariér (www.cemac.int).


Ekonomika Gabonu je malá a stále ještě málo diverzifikovaná. Gabon má velké zásoby nerostných surovin (ropa, mangan, železná ruda, uran, zlato...). Od počátku 90. let minulého století je Gabon, díky těžbě ropy, jednou z nejbohatších a nejrozvinutějších ekonomik ze všech zemí subsaharské Afriky. Je zemí s druhým nejvyšším HDP/obyv. v subsaharské Africe (21000 USD/obyv.) a má statut země s vyšším středním příjmem. Nerovnováha ve využití vytvořených prostředků však má za následek, že velká část populace žije v chudobě, v celosvětovém žebříčku hodnocení rozvoje dle UNDP je Gabon až na 112. místě ze 187 zemí. Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ je Gabon řazen do skupiny „mostly unfree“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístil na 104. místě. Světová banka řadí obchodní a podnikatelské klima Gabonu na 144. místo z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Standard and Poor’s snížila hodnocení Gabonu na B+ se stabilním výhledem, Fitch zhoršila hodnocení na BB- s negativním výhledem.


Hospodářská politika se řídí plánem diverzifikace hospodářství, rozvoje infrastruktury, podpory zemědělství, výroby, služeb a turistiky („Gabon émergent“), který si klade za cíl dostat Gabon do kategorie „nových“ ekonomik a zmírnit jednostrannou závislost země na těžbě ropy, minerálů a dřeva. V souladu s plánem prezidenta se vláda snaží přilákat do země zahraniční investory, rozvíjí zvláštní ekonomické zóny, orientuje se na vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou (vybudováním závodů na zpracování dřeva, rafinerií ropy atd.). Rozvíjí se těžba manganu, železné rudy i zlata. Spolu s mezinárodními donory investuje do rozvoje infrastruktury, rozvíjí se telekomunikace i bankovní sektor.


Podíl gabonského průmyslu na tvorbě HDP je cca 61 % a roční růst je kolem 4 %. Nejdůležitějšími odvětvími jsou těžba a zpracování ropy, výroba hnojiv, těžba a zpracování manganu, těžba a zpracování dřeva, těžba zlata, výroba cementu, oprava lodí a potravinářský průmysl. Průmyslový a zpracovatelský sektor v Gabon nicméně zůstává i nadále slabý. Ve městě Nkok, poblíž hlavního města Libreville vyrostla zvláštní ekonomická zóna, kde by měly sídlit firmy zpracovávající dřevo a palmový olej. Podle nařízení prezidenta se ze země nesmí vyvážet kulatina. Zhruba sto dvacet dřevařských závodů zpracovává dřevo pro domácí trh i na vývoz. Ropná rafinérie SOGARA s roční kapacitou 750 000 tun ve městě Port Gentil byla původně plánována na daleko nižší výrobní kapacitu (pouze pro domácí spotřebu derivátů). Prošla postupně několikerým technologickým rozšířením, ale její provoz je díky tomu značně nákladný. V srpnu 2014 byl otevřen ve městě Moanda závod na zpracování manganové rudy a výrobu silikomanganu s kapacitou 65000 tun/ročně. Cementárny v Owendo a Franceville (vlastněné marockou firmou CIMAF) produkují 130000 tun cementu ročně.  Z dalších větších průmyslových provozů stojí za zmínku výroba strojních komponent pro závody na zpracování palmového oleje, závod na výrobu nátěrových hmot a plnírna technických plynů do svařovacích tlakových lahví. Lokálně a v malých provozovnách jsou vyráběny cukr, mouka, cigarety, nealkoholické nápoje, pivo a chléb.


Těžba ropy:
Stará ložiska jsou postupně vytěžována a produkce ropy dlouhodobě klesá (asi o 3 % ročně). Gabon přesto zůstává významným producentem, prokázané zásoby (2 mld barelů) by měly ještě vydržet na 20 let. Ropný sektor nicméně dominuje exportu země (podílí se cca 40% na tvorbě HDP a až 85% vývozu) a Gabon je stále šestým největším producentem ropy v subsaharské Africe. Největšími investory jsou v tomto sektoru americké společnosti, na průzkumu a těžbě se ale podílí i francouzské, čínské, indické a v poslední době i ruské firmy. Gabonská vláda v roce 2014 přidělila 6 firmám (Impact Oil, Repsol, Petronas, Ophir, Perenco, Noble a Woodside) 13 průzkumných licencí na hlubokém offshoru. Očekávání, že v roce 2018 by Gabon mohl těžit až 500 000 b/d se pravděpodobně nenaplní a těžba bude několik let nadále klesat - ropným společnostem se vysoké investice do průzkumu hlubokomořských ložisek při dnešních cenách ropy nevyplatí.


Těžba rud:
Druhou nejdůležitější domácí přírodní surovinou (po ropě) je mangan, který se těží u města Moanda. Zdejší ložisko je druhé nejbohatší na světě (cca 200 milionů tun; v roce 2012 bylo vyvezeno 3,8 milionu tun manganové rudy a Gabon se stal třetím největším světovým vývozcem tohoto kovu). Těžbu ovládá firma Comilog, kterou vlastní francouzská společnost ERAMET. Ta rovněž vlastní závod na zpracování rudy a výrobu silikomanganu s kapacitou 65000 tun/ročně, který byl otevřen v srpnu 2014.
Francouzská AREVA provádí intenzívní průzkum nových ložisek uranu (komerční těžba byla zastavena v roce 2009), další společnosti zkoumají ložiska molybdenu, niobu, zlata a diamantů. Marocká společnost Managem zahájila těžbu zlata v oblasti Bakoudou Manigma. V Gabonu se nachází rovněž rozsáhlá ložiska železné rudy Bélinga (předpokládaná těžba 30 mil tun železné rudy ročně). Práva na průzkum a těžbu získala čínská firma China Machinery Engineering Corporation, která slíbila rovněž dostavět 500km železnice, přístav a elektrárnu. Práce však pokračovaly tak pomalu (ložisko se mj. nachází v ekologicky velmi citlivé oblasti), že se gabonská vláda rozhodla firmě práva odejmout. Nové licenční řízení bylo zahájeno na sklonku 2016, předběžný zájem projevily jihoafrické a japonské firmy.


Stavebnictví:
Na tvorbě HDP se podílí 5,5%. Součástí plánu „Gabon emergant“ je rovněž výstavba infrastruktury (výstavba/obnova silniční sítě a další dopravní infrastruktury (hlubokomořský přístav v Port-Gentile, modernizaci letiště v Libreville i regionálních letišť, výstavba nových sídlišť, nemocnic a škol, nových energetických zdroje a telekomunikací). Část projektů by měla být financována soukromými investory v rámci udělených těžebních licencí, vláda na realizaci projektů plánovala vyčlenit částku částkou 16 mld. USD. Vzhledem k nižším příjmům z prodeje ropy musela vláda kapitálové výdaje omezit, což zpomalí realizaci mnoha infrastrukturních projektů. Projekty řídí nedávno zřízená agentura ANGT (www.angt.ga), technickým poradcem se stala firma Bechtel.


Zemědělství:
Na tvorbě HDP se podílí pouze 4 %, ačkoliv zaměstnává plných 90% ekonomicky činného obyvatelstva (zdroj). Společně s rybolovem je málo rozvinutým sektorem gabonského hospodářství. Důvodem je pravděpodobně velmi nízká hustota osídlení země, vysoké produkční náklady a nedostatečná síť pozemních komunikací na venkově. Využívaná zemědělská půda zaujímá pouhé 2 % rozlohy státu. Gabon je velkým dovozcem potravin a dovoz se každoročně neustále zvyšuje (v současnosti se dováží 90% potravin). Z potravinářských komodit se do Gabonu dováží zejména rýže, pšenice, maso, mléko, mléčné výrobky a rostlinné oleje zejména z Francie, JAR a Kamerunu. Závislost na dovozu potravin je stále větší i přes rostoucí podporu ze strany gabonské vlády a zvyšování exportu zemědělských plodin.
Základními zemědělskými plodinami jsou banány, maniok, taro a podzemnice olejná, dále se pěstují kukuřice, kakao, káva a cukrová třtina. Velmi rychle roste produkce palmového oleje a to zejména díky existenci tzv. „zeleného pásu“ plantáží kolem hlavního města Libreville. Gabon se chce stát největším producentem palmového oleje v Africe, singapurská firma Olam zahájila výsadbu palem na 300000 ha a výstavbu rafinérie (investice 1,8 mld. USD, v současné době vysazeno cca 11000 ha). Nejvýznamnější zemědělskou společností v Gabonu je belgický SIAT, zabývající se mj. výkupem surové gumy, výsadbu nových gumovníkových plantáží plánuje i Olam.
Rybolov je provozován v pobřežním pásmu Guinejského zálivu a nepokryje ani domácí spotřebu. Gabon uděluje práva rybolovu zahraničním zemím, jednání s EU byla dokončena v roce 2013. Na základě této dohody mají lodě ze zemí EU (zejména Francie a Španělska) právo lovit ve výsostných vodách Gabonu.


Těžba dřeva:
Dřevo je třetím největším devizovým zdrojem Gabonu - jeho vývoz zajišťuje cca 7 % z celkového exportního příjmu země, k tvorbě HDP přispívá až 2 %. Odvětví těžby a zpracování dřeva je také druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem. Využitelné zdroje činí asi 400 milionů krychlových metrů, Gabon vyváží cca 1,6 mil. m3 ročně. Ze zhruba 21 mil hektarů deštného pralesa je těžebním firmám přidělena asi polovina. Sektor těžby dřeva prodělal v roce 2010 zásadní změnu, již se nesmí vyvážet kulatina a nezpracované dřevo. Byla dokonce založena speciální ekonomická zóna Nkok, primárně zaměřená na zpracování dřeva, která přilákala desítky zpracovatelských firem. Držitelé licencí na těžbu dřeva musí provozovat svůj vlastní zpracovatelský závod. Vyvážejí se zejména (obchodně zajímavé) stromy druhu okoumé a ozigo, na jejichž těžbu má monopol státní firma SNBG (Gabon National Lumber Corporation). Těžbu dřeva provádí zejména francouzské, italské a čínské firmy. Odběratelem 46 % vyváženého dřeva byly evropské země (zejména Francie), zbytek odebírala Čína. V roce 2014 se ale situace změnila, Gabon nepřistoupil k dohodě EDF, díky svému statutu země se středním příjmem přišel o celní výhody a na dovozy dřeva do EU bylo uvaleno 10 % clo. Znovu se proto orientuje na asijské a americké trhy. Ve spolupráci s EU se Gabon snaží omezit ilegální těžbu dřeva a zprůhlednit licencování (program FLEGT).


Služby:
Sektor služeb se na tvorbě HDP podílí asi 34 %. Celý sektor (zejména veřejné služby) je stále velmi málo rozvinutý. Největší částí odvětví služeb zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Jako i v jiných zemích Afriky se rychle rozvíjí mobilní telekomunikační služby.
Turistika je zatím díky nedostatečným ubytovacím kapacitám, špatné infrastruktuře a vysokým cenám letenek velmi málo rozvinutá, nicméně skýtá do budoucna velký potenciál. Prezident Bongo již vyhlásil vytvoření národních rezervací na zhruba 10 % území republiky, součástí plánu „Gabon emergent“ je i rozvoj turistiky (vzdělávání kádrů, výstavba nutné infrastruktury, popularizace Gabonu jako turistické destinace). Podporu rozvoji ekoturistiky přislíbila jak Světová banka, zájem projevili soukromí investoři z USA, Francie a Singapuru. Plánem vlády zůstává přivítat v zemi 100 000 turistů v roce 2020.


Infrastruktura:
V okolí hlavního města Libreville a Port-Gentil je díky ropnému boomu v sedmdesátých a osmdesátých letech považována za relativně rozvinutou. Mimo tuto oblast je infrastruktura ve špatném stavu a nedostatečně udržovaná. Gabonská vláda vyhlásila plán obnovy infrastruktury, který se zaměřuje na výstavbu/obnovu silniční sítě, dopravní infrastrukturu (přístavy, letiště), bydlení, nemocnice a školy, nové energetické zdroje a telekomunikace. V současné době je ale nucena kapitálové investice na velké infrastrukturní projekty omezovat.
Dopravní síť je velmi málo rozvinutá, což je dáno hornatým terénem a vysokou mírou zalesnění. Páteř gabonské dopravní sítě tvoří 9 170 km silnic, z toho pouze cca 1100 km silnic je asfaltovaných. Hlavní komunikační tahy jsou postupně modernizovány za pomoci Africké rozvojové banky, Evropské investiční banky a ČLR. Většina silnic ale stále zůstává nezpevněná a v období dešťů jsou tyto cesty obtížně sjízdné. V provozu je jediná železniční trať, spojující hlavní město Libreville s městem Franceville na jihovýchodě země u hranic s republikou Kongo. Tato trať je dlouhá 649 km (některé zdroje uvádějí až 814 km), je jednokolejná a má klasický rozchod 1435 mm. Používána je zejména k převozu přírodních surovin z vnitrozemí do přístavu Owendo u Libreville, který byl otevřen teprve v roce 1988. Republika Gabon má dva moderní přístavy - Owendo a Port Gentil, kudy prochází ročně asi 20–25 milionů tun nákladu (oběma směry). Vzhledem k mělkému přístupovému koridoru do přístavu v Owendo, vyžadujícímu pravidelné bagrování dna, je 85 % nákladů směrováno do přístavu Port Gentil na jihu země. V tomto městě by měl být postaven i hlubokovodní přístav pro velkotonážní lodi. Trvale splavných říčních vodních cest je v Gabonu asi 1 600 km. V Gabonu se nachází celkem 44 letišť (údaje z roku 2014), z toho se zpevněnou přistávací plochou je 14. Mezinárodní letiště je v Libreville. V Gabonu je registrována jedna z největších civilních leteckých flotil (malá soukromá letadla) ze všech afrických zemí. Travnatých přistávacích ploch, nemajících statut letiště, je zde více než 100.


Výroba elektrické energie:
Rozvoj energetiky (výstavba nových zdrojů, stavba/rekonstrukce přenosových sítí) je jedním z pilířů plánu „Gabon emergent“. Přes 59 % vyrobené elektrické energie pochází z fosilních zdrojů (ropa, plyn),
zbytek (41 %) pak z vodních elektráren. Instalovaná kapacita je cca 500 MW, do roku 2016 by se měla zvýšit na 1000 MW. Výroba elektřiny se pohybuje na úrovni 1,7 miliard kWh, což plně pokrývá domácí spotřebu. Žádná elektrická energie se nedováží, žádná se ani nevyváží - přenosové soustavy nejsou vůbec propojeny se sousedními státy. Používané napětí je 220 V/50 Hz. Většina městského obyvatelstva má přístup k elektřině, výpadky proudu jsou ale velmi časté.


Telekomunikace:
V užívání je 17 000 pevných telefonních linek a 3 mil. mobilních telefonů – jejich počet rychle roste. V Gabonu působí 4 operátoři mobilních sítí (Libertis, Airtel (Zain), Moov (Telecel) a Azur). Pro mezinárodní telefonní spojení a jsou využívány tři satelitní stanice (Intelsat nad Atlantským oceánem) a (od roku 2002) optický podmořský kabel pro mezinárodní telefonické spojení. V Gabonu působí 127 internetových providerů (kód země „.ga") a internet používá cca 200 000 uživatelů (2012). V zemi jsou provozovány dvě státní a několik soukromých televizních stanic.

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République Gabonaise
  • Gabonská republika (zkr. Gabon)


Hlavou státu je prezident Ali Bongo Ondimba, který se ujal funkce v srpnu 2009, poté kdy vyhrál prezidentské volby většinovými 42 % hlasů. Svou pozici ve funkci potvrdil i podruhé ve volbách v srpnu 2016. Je synem svého předchůdce – prezidenta Omara Bongo Ondimby, který zemřel 8. 6. 2009. Omar Bongo byl nejdéle sloužícím africkým prezidentem - ve funkci 28. 11. 1967, tedy celkem 42 let. Prezident stojí v čele vlády, jmenuje ministerského předsedu. Vláda je rovněž jmenována prezidentem na návrh ministerského předsedy.
Prezident je přímo volený prostou většinou všeobecným hlasováním na 7-leté období (bez omezení funkčního období); příští volby se budou konat v srpnu 2023).
Prezident Gabonu Ali Bongo Ondimba se pravděpodobně udrží u moci, ačkoli jeho zdravotní stav zůstává po mozkové příhodě (dvojnásobném zásahu mrtvicí), kterou prodělal 24. října 2018 v Rijádu, kritický. Prezident (59 let) je na léčení v Rabatu, kam byl po zdravotním lapsu 28. listopadu převezen z Rijádu. Média k němu byla připuštěna až na Silvestra 2018, jeho novoroční přání se sice podařilo natočit, nicméně údajně bylo obtížné vyhnout se v záběru ochrnuté levé části tváře a těla.
Prezident Bongo vyvinul určité úsilí, aby zmírnil politické napětí vyvolané jeho diskutabilním znovuzvolením v roce 2016 a skutečně se mu podařilo obnovit určitý stupeň demokratické důvěryhodnosti doma i v zahraničí. Nedostatek informací o jeho zdravotním stavu po mrtvici nicméně v zemi vytvořil mocenské vakuum. Ústavní soud Gabonu proto 14. listopadu 2018 pozměnil ústavu tak, aby víceprezidentu Pierru-Claveru Magangovi Moussavouovi dočasně umožnila zastoupit nemocného prezidenta. Novoroční projev nepřinesl kýžené ujištění obyvatelstva o pevném zdraví hlavy státu, naopak symptomaticky vyvolal neúspěšný puč několika nižších důstojníků ze 7. ledna 2019. Pokus o převrat byl státní správou během dvou dnů zpacifikován bez využití jakýchkoli represivních prostředků vůči společnosti. Gabonci i představitelé opozice se pučistů záhy zřekli, odmítavý postoj zbytku armády pramení ze skutečnosti, že většina jejích příslušníků pochází z domácího regionu Bonga a je tedy vůči režimu zcela loajální. Nadto si prezident vybudoval silnou armádní podporu během doby, kdy zastával funkci ministra obrany. Ali Bongo se po této epizodě 15. ledna 2019 krátce ukázal v Libreville, nicméně zanedlouho odcestoval zpět do Maroka. Opozici přitom neposkytl žádaný posudek svého zdravotního stavu, který by potvrdil jeho schopnost pokračovat v plnění státnických povinností.
Dne 30. dubna 2018 rozpustil ústavní soud Národní shromáždění, jehož mandát končil, po třech odkladech legislativních voleb, k tomuto datu. Den na to podala demisi vláda, která se však znovuzrodila v prakticky identickém složení k 3. květnu 2018. Ústavní soud vládě uložil řídit zemi bez Národního shromáždění do legislativních voleb, tento kabinet se zodpovídal pouze prezidentu republiky. Volby do Národního shromáždění, které s převahou vyhráli zástupci vládnoucí Gabonské demokratické strany (Parti démocratique gabonais – PDG), proběhly 6. - 27. října 2018. PDG získala 68% hlasů, necelých 10% připadlo opozici a zbytek malým stranám, které podpořily vládní většinu. Pozorovací mise AU ohodnotila volební proces jako uspokojivý. Nové Národní shromáždění poprvé zasedlo 11. ledna 2019 a v reakci na puč byl 12. ledna jmenován premiér Julien Nkoghe Bekale, den na to pak nový vládní kabinet. Opoziční vůdce a neúspěšný kandidát prezidentských voleb roku 2016, Jean Ping, vyzýval nepřímo k bojkotu voleb, nicméně 40% volební účast opozici spíše uškodila.
Zákonodárná moc: dvoukomorový parlament se skládá ze Senátu (počet míst není fixní, členové jsou voleni nepřímo obecními radami a krajskými shromážděními nadpoloviční většinou hlasů ve dvou kolech, členové slouží šest let) a Národního shromáždění (120 křesel, členové zvolení v obvodech absolutní většinou hlasů v případě potřeby ve dvou kolech, členové slouží 5 let.

Složení vlády:

Předseda vlády: Julien Nkoghe Bekalé
• obrana: Etienne Massard Kabinda Makaga
• economie, investice a plánování: Jean-Marie gandaga
• energie a vodních zdrojů: Emmanuel Norbert Tony Ondo Mba
• zdraví a sociálních věcí: Mme Denise Mekamné Edzidzie
• vnitra, migrace a decentralizace: Lambert Noël Matha
• infrastruktury a místního rozvoje: Régis Immongaul Tatangani
• zemědělství, rybolovu a potravinové bezpečnosti: Ali Akbar Onanga Y’obeghe
• Budget and State Accounting: Jean-Fid?le Otandaul
• Media, government spokesman: Nanette Longa-Makinda
• kultura: Rufin Moussavou
• digitální ekonomika, pošty: Ngoua Deme Pastor
• školství: Ida Assenouet Reteno N'Diaye
• vysoké školství, vědecký výzkum: Moubélé Pacôme
• spravedlnost, vrchní státní zástupce: Séraphin Moudounga
• práce, zaměstnanost a odborné školství: Simon Ntoutoume Emane
• hornictví, průmysl a turistika: Christophe Akagha
• doprava: Mme. Mengue Ovono Paulette
• ropný průmysl: Etienne Ngoubou
• státní správa a administrativní reforma: Jean Marie Ogandaga
• obchod, malé a střední podnikání,  řemesla: Gabriel Tchango
• zahraniční věci, Frankofonie a regionální integrace: Emmanuel Issozet Ngondet
• lesnictví, životní prostředí: Messone Nelson
• mládež a sport: Blaise Louembé
• lidská práva, rovné příležitosti: Alexandre Tapoyo
• Guvernér centrální banky: Lucas Abaga Nchama

Source: http://www.gabonactu.com/liste-complete-gouvernement-julien-nkoghe-bekale-forme-12-janvier-2019/

Gabon je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, vytvořený na základě ústavy, přijaté dne 14. března 1991 (doplněné v roce 2003 a 2011). Opoziční strany byly legalizovány v roce 1990 po 28 letech vlády jedné strany. U moci je „Gabonská demokratická strana“ („Parti Démocratique Gabonais“, PDG). Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Národní shromáždění (Assemblée Nationale) se 120 křesly a Senát se 102 křesly. Poslanci Národního shromáždění jsou voleni všelidovým přímým hlasováním na pětileté funkční období, senátoři pak členy komunálních vlád a regionálních parlamentů na šest let.
Politickou scénu Gabonu ovládá Gabonská demokratická strana (Parti démocratique gabonais nebo PDG). Prezident Ali Bongo byl v roce 2016 podle znovu zvolen prezidentem ve volbách, které provázely rozsáhlé podvody. Protikandidát Jean Ping a další zástupci opozice odmítli uznat volební výsledky. Země prošla politickými turbulencemi, které vedly k násilným střetům, uzavření telekomunikačních sítí a sérií demonstrací uvnitř i vně země. Tato napjatá situace poznamenala i politický vývoj v zemi v roce 2017. Nadále pokračovala ekonomická krize, která ze všech ropných zemí regionu postihla Gabon nejsilněji.
Národní politický dialog, který prezident Bongo zahájil v březnu 2017, vyústil v poměrně skromné ??návrhy reforem, které opozici nemohly uspokojit. Opoziční vůdce Jean Ping mezitím v rámci svého turné po mezinárodních hlavních městech odrazoval od podpory Bongových politických snah. Režim na to zareagoval tak, že Pingovi byl vydán soudní zákaz opustit zemi. Na místo postupného uvolňování politického života, nechal Bongo odhlasovat změnu ústavy, podle které zůstává počet mandátů prezidenta neomezen, ministři skládají přísahu nikoliv státu, ale osobně Bongovi, a věkový limit pro volbu prezidenta byl zrušen. Současně byly zahájeny politické procesy s některými opozičními politiky, kteří jsou viněni z „podvracení státu, spiknutí apod.“
Dle prognóz, stávající prezident, Ali Bongo Ondimba, zůstane u moci v letech 2018-22, ale politická stabilita zůstane křehká, za neustálých nepokojů veřejnosti a nařčení opozice z volebních podvodů stávající vlády. Pokrok při obnově sociální stability bude brzdit fiskální omezení a obtížné podnikatelské prostředí. Předpokládá se, že růst reálného HDP v letech 2018-22 v průměru bude činit 2,7% a bude podporován investicemi do odvětví jako minerální ruda, stavebnictví, lesnictví a zemědělství.

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografická charakteristika státu:

Počet obyvatel: 1,67 milionu, hustota osídlení: 6,24 ob./km2

Věkové složení:

  • 0 – 14 let: 42,1 %
  • 15 – 64 let: 53,1 %
  • nad 65 let: 3,8 %

Průměrný roční přírůstek: 1,94 %, počet obyvatel žijících ve městech: 86,2 %

Národnostní složení: Téměř všechny etnické skupiny Gabonu patří do skupiny bantu. Největší etnika Gabonu jsou – Fang, Eshira, Nzebi, Punu, Obamba a Teke. V Gabonu žije asi 160 000 z toho cca 11000 Francouzů.

Náboženské složení: Hlavním náboženstvím je v Gabonu křesťanství, které vyznává asi  60–75 % populace. Zbytek tvoří animisté. Muslimů je v této zemi méně než 1 %, nicméně prezident Ali Bongo Ondimba, se stejně jako jeho otec (konvertita) hlásí k islámu.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP mil. USD

18,180

14,262

14,214

15,039

16,575

růst reál HDP (%) 

4,3

3,9

2,3

0,8

1,9

poč. obyvatel miliony 

1,7

1,7

1,8

2,1

2,1

HDP/obyvatel (USD v PPP)

17495

17930

18101

18198

18326

Zdroj: EIU, CIA Factbook

 

Přestože jsou stará ložiska postupně vytěžována a produkce ropy dlouhodobě klesá (asi o 3% ročně), příjmy z ropy a plynu stále tvoří cca 40% HDP a až 85% vývozu. Gabon zůstává významným producentem, prokázané zásoby (2 mld barelů) by měly ještě vydržet na 20 let.

Rozpočet na rok 2018 byl gabonskou vládou stanoven na 2,688 miliardy CFA (4,85 miliardy USD), což je pokles o 171,2 miliardy ve srovnání s rokem 2017. Podle průzkumu se očekává zlepšení příjmů v důsledku regulace opatření pro výběr daní a cel. Očekáván je nárůst rozpočtových příjmů ze 128 miliard CFA na 1842,6 miliard CFA. Finanční a hotovostní prostředky se mezitím sníží na 846,2 miliard CFA oproti 1145,4 miliardám CFA v roce 2017. Na druhé straně by státní výdaje neměly překročit hranici 2032,7 miliardy CFA. Jedná se o nárůst o 146 miliard franků CFA. Investiční výdaje, které budou určeny především na rozvoj infrastruktury a základních sociálních služeb, by měly dosáhnout 455,4 miliardy CFA, což představuje nárůst o 11,6 miliardy CFA oproti roku 2017.
Dle prognóz, stávající prezident, Ali Bongo Ondimba, zůstane u moci v letech 2018-22, ale politická stabilita zůstane křehká, za neustálých nepokojů veřejnosti a nařčení opozice z volebních podvodů stávající vlády. Pokrok při obnově sociální stability bude brzdit fiskální omezení a obtížné podnikatelské prostředí. Předpokládá se, že růst reálného HDP v letech 2018-22 v průměru bude činit 2,7% a bude podporován investicemi do odvětví jako minerální ruda, stavebnictví, lesnictví a zemědělství.
Gabon se, jako jeden z největších producentů uhlovodíků ve střední Africe, postupně zotavuje z ekonomické krize způsobené rapidním poklesem cen energií. Navzdory poklesu produkce ropy o 4,3% dosáhl růst reálného HDP v roce 2018 odhadem 2%, což je o 0,5% více než v roce 2017. Tento růst byl podpořen neropnými odvětvími, zejména komerčním zemědělstvím (růst o 13%), těžbou manganu (45%), těžbou dalších nerostných surovin (14%), těžbou dřeva (10%) a výtěžkem z telekomunikací (18%). MMF nicméně konstatoval, že k hospodářskému oživení a fiskálnímu zlepšení situace došlo především v důsledku vyšších příjmů z ropy (růst cen ropy v roce 2017) a poklesem veřejných investic než pokrokem při zavádění makroekonomických reforem.
Nezaměstnanost je i nadále velkým problémem, protože ropné odvětví, které je primárním hnacím motorem hospodářství, vytváří málo pracovních míst, a protože dopad hospodářské krize na zaměstnanost může být jinými hospodářskými odvětvími, jako je zpracování dřeva a zemědělství, kompenzován jen částečně. Ačkoli země zůstává silně závislá na dovozu komodit, vládní dotace základních výrobků (včetně potravin) by měly zmírnit další zvyšování cen. Z druhé strany však skutečnost, že veřejná nespokojenost je do značné míry spojena se snižující se životní úrovní obyvatel, motivuje vládu k vytváření fiskálního prostoru pro důležité sociální výdaje.
Fiskální deficit se zlepšil, z 6,6% v roce 2016 na 3,6% v roce 2017 na odhadovaných 0,3% v roce 2018, převážně díky fiskální konsolidaci, která je součástí reakce CEMAC na snížené ceny ropy. Gabon uzavřel tříletou smlouvu (2017–19) s MMF o udělení Prodlouženého úvěru ve výši 642 mil. USD, který je podporován Africkou rozvojovou bankou (Banque africaine de développement – BAD) a dalšími mezinárodními partnery. V prosinci 2018 schválil MMF třetí výplatu ve výši 99 mil. USD. Do rozmanitých projektů v Gabonu BAD dosud investovala 500 miliard FCFA.
V roce 2018 bylo důležitým krokem Banky států střední Afriky (Banque des États de l'Afrique centrale - BEAC) zpřísnění měnové politiky a zvýšení úrokové sazby z 2,95% na 3,5%. Inflace byla v roce 2018 odhadována na 2,8% oproti 3% z roku 2017, i když CEMAC stanovil hranici až na 3%.
Deficit běžného účtu se v roce 2018 snížil na 1,5% HDP ze 4,9% v roce 2017. Navzdory zpožděné produkci ropy vzrostly celkové příjmy z vývozu díky stabilizovaným cenám ropy a také díky vývozu dřeva a manganu.
Krátkodobé výhledy 2019/20 předpokládají růst reálného HDP až o 3,4%. Růst bude stimulován neropnými odvětvími (zemědělství, těžba a zpracovatelský průmysl) díky zdárně pokračující diverzifikaci produktové základny ekonomiky. Na straně poptávky budou primárním růstovým faktorem vývoz (předpokládaný růst o 6,3%) a investice (předpokládaný růst o 3%). Inflace by nadále měla zůstat nízká: 2,3% v roce 2019 a 2,5% v roce 2020. Očekává se též zlepšení salda rozpočtu a salda běžného účtu.
Růst bude ovšem záviset na tom, jak státní správa dokáže dále implementovat reformy, schválené těsně před legislativními volbami, jejichž cílem je konsolidovat makroekonomický rámec. Bude-li se chtít Gabon vyhnout opakujícímu se problému hromadění externích nedoplatků, které snižují platební schopnost země, bude muset věnovat zvýšenou pozornost správnému plnění rozpočtu i řízení peněžních toků. Klesající produkce ropy však zůstává nadále rizikovým faktorem, zejména pokud nová ropná pole nebudou produktivní.
Podobně jako ostatní země CEMACu, čelí i Gabon vážným výzvám, mezi které patří: malé finanční rezervy, nízká ekonomická aktivita a nedostatečná ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Je to jen další argument proto, aby Gabon, v koordinaci s dalšími zeměmi CEMACu, pokračoval v probíhající fiskální konsolidaci. Země by měla chránit své prioritní výdaje a pokračovat v reformách zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a řízení s cílem stimulovat růst a diverzifikaci hospodářství. Nelze totiž opomenout, že hlavním růstovým katalyzátorem zůstává soukromý sektor.
Strukturální transformaci ekonomiky považuje gabonská vláda za klíčovou strategii rozvoje. Podporuje místní zpracování dřeva, palmového oleje i manganu. V důsledku toho se výroba v roce 2018 podílela zhruba na 10% HDP ve srovnání se 6% v roce 2012. Dřevozpracující průmysl se v Gabonu začal rozvíjet po roce 2009, kdy byl zakázán vývoz surové kulatiny. Gabon je nyní největším africkým vývozcem dřevěných dýh a překližek a jedním z deseti největších světových výrobců. Byly otevřeny tři závody na zpracování palmového oleje, tyto produkty jsou předmětem exportu, což značně posílilo agropotravinářské odvětví.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2014

2015

2016

2017

2018

příjmy st. rozp. (% HDP)

26,7

21,3

16,9

17,5

16,3

výdaje

23,8

22,3

21,7

19,8

18,6

bilance rozpočtu 

2,4

-4,0

-6,4

-3,6

-2,3

Zdroj: EIU

 

Formálně je rozpočet navrhován jako vyrovnaný, ve skutečnosti od roku 2013 mírně deficitní, deficit se udržuje v rozmezí 0,6 – 1% HDP. Zákon o rozpočtu pro rok 2017 počítal s objemem 2477 mld. FCFA. Oproti rozpočtu pro rok 2016, který činil 2626 mld FCFA to představuje pokles o 148,5 mld. FCFA. Příjmová rozpočtová kapitola v odhadované výši 1858,4 mld FCFA počítala s příjmy z ropy v předpokládané výši 478,6 mil FCFA a z neropných výnosů ve výši 1379,8 mld. FCFA. Ve srovnání s úrovní stanovenou v zákoně o rozpočtu pro 2016, by měly být nižší o 185,5 mld. FCFA. U příjmů z ropy se očekával pokles o 122,1 milionu CFAF ve srovnání se zákonem o rozpočtu na rok 2016, což odráží pokles produkce ropy v objemu, a to i přes mírný nárůst cen na mezinárodním trhu. Příjmy neropné se mírně snížily o 63,4 mld. FCFA ve srovnání s rokem 2016. Celkově tento pokles může být vysvětlen kvazi-stagnací v průběhu základní hospodářské činnosti (+ 4,5%), oproti 4,6% předpokládaným v zákoně o rozpočtu pro rok 2016.
Rozpočet na rok 2018 byl gabonskou vládou stanoven na 2,688 miliardy CFA (4,85 miliardy USD), což je pokles o 171,2 miliardy ve srovnání s rokem 2017. Podle průzkumu se očekává zlepšení příjmů v důsledku regulace opatření pro výběr daní a cel. Očekáván je nárůst rozpočtových příjmů ze 128 miliard CFA na 1842,6 miliard CFA. Finanční a hotovostní prostředky se mezitím sníží na 846,2 miliard CFA oproti 1145,4 miliardám CFA v roce 2017. Na druhé straně by státní výdaje neměly překročit hranici 2032,7 miliardy CFA. Jedná se o nárůst o 146 miliard franků FCFA. Investiční výdaje, které se budou určeny především na rozvoj infrastruktury a základních sociálních služeb, by měly dosáhnout 455,4 miliardy CFA, což představuje nárůst o 11,6 miliardy CFA oproti roku 2017.
Opravdu špatně diverzifikovaná ekonomika Gabonu, čtvrtého největšího producenta ropy v Africe, je silně závislá na ropě, jejíž 50% pokles cen od roku 2014 snižuje schopnost vlády mobilizovat veřejné příjmy, což Libreville nutí snížit svůj rozpočet na rok 2017. Navzdory poklesu rozpočtu na rok 2017 se vláda musela uchýlit k finančním trhům, aby uspokojila některé ze svých výdajů. Vnější dluh země trápí Mezinárodní měnový fond (MMF), který dává zemi šokovou terapii pomocí tříletého úvěrového nástroje ve výši 642 milionů dolarů. Růst HDP v roce 2018 zůstane na nízké úrovni ve výši 1% oproti 2,1%, v roce kvůli slabému ropnému odvětví a recesi v odvětví obchodu a služeb.
Návrh finančního zákona 2019 byl původně stanoven na 2806,9 miliard CFA nicméně ve finále narostl o 7,5% a byl stanoven na 3033 miliard franků. Tento rozpočet je v souladu s ambicemi vlády pokračovat v tříletém plánu hospodářské obnovy a opatřeních vedoucích k fiskální konsolidaci. Navzdory velkému množství přírodního bohatství špatné fiskální řízení a nadměrná závislost na ropě utlumily ekonomiku. Časté jsou výpadky proudu a nedostatek vody. Gabon je závislý na dovozu a vláda silně dotuje komodity, včetně potravin, ale bude obtížné potlačit veřejnou frustraci způsobenou přetrvávající nezaměstnaností a korupcí.
V roce 2019 by měl deficit běžného účtu nadále klesat, a to zejména díky vyšším příjmům z vývozu ropy. Očekává se také, že k růstu přebytku obchodní bilance přispěje i neropný vývoz, zejména manganu a dřeva. Očekává se, že účet služeb zůstane v deficitu, tažený obchodními službami. Deficit příjmů může růst, což odráží nárůst repatriací zisků ropných společností. Očekává se, že platby MMF v rámci programu ECF budou i nadále financovat deficit běžného účtu a přispívat ke zvýšení devizových rezerv CEMAC.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. USD

2014

2015

2016

2017

2018

běžný účet

1377

-793

-1416

-809

-222

kapitálový účet

na

na

na

na

na

finanční účet

na

na

na

na

na

devizové rezervy 

2397

1878

804

834

1135

zahraniční zadluženost

3728

4883

5321

5599

6860

Zdroj: EIU, CIA

 

V roce 2018 bylo důležitým krokem Banky států střední Afriky (Banque des États de l'Afrique centrale - BEAC) zpřísnění měnové politiky a zvýšení úrokové sazby z 2,95% na 3,5%. Inflace byla v roce 2018 odhadována na 2,8% oproti 3% z roku 2017, i když CEMAC stanovil hranici až na 3%.
Deficit běžného účtu se v roce 2018 snížil na 1,5% HDP ze 4,9% v roce 2017. Navzdory zpožděné produkci ropy vzrostly celkové příjmy z vývozu díky stabilizovaným cenám ropy a také díky vývozu dřeva a manganu.
Krátkodobé výhledy 2019/20 předpokládají růst reálného HDP až o 3,4%. Růst bude stimulován neropnými odvětvími (zemědělství, těžba a zpracovatelský průmysl) díky zdárně pokračující diverzifikaci produktové základny ekonomiky. Na straně poptávky budou primárním růstovým faktorem vývoz (předpokládaný růst o 6,3%) a investice (předpokládaný růst o 3%). Inflace by nadále měla zůstat nízká: 2,3% v roce 2019 a 2,5% v roce 2020. Očekává se též zlepšení salda rozpočtu a salda běžného účtu.
Růst bude ovšem záviset na tom, jak státní správa dokáže dále implementovat reformy, schválené těsně před legislativními volbami, jejichž cílem je konsolidovat makroekonomický rámec. Bude-li se chtít Gabon vyhnout opakujícímu se problému hromadění externích nedoplatků, které snižují platební schopnost země, bude muset věnovat zvýšenou pozornost správnému plnění rozpočtu i řízení peněžních toků. Klesající produkce ropy však zůstává nadále rizikovým faktorem, zejména pokud nová ropná pole nebudou produktivní.
Podobně jako ostatní země CEMACu, čelí i Gabon vážným výzvám, mezi které patří: malé finanční rezervy, nízká ekonomická aktivita a nedostatečná ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Je to jen další argument proto, aby Gabon, v koordinaci s dalšími zeměmi CEMACu, pokračoval v probíhající fiskální konsolidaci. Země by měla chránit své prioritní výdaje a pokračovat v reformách zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a řízení s cílem stimulovat růst a diverzifikaci hospodářství. Nelze totiž opomenout, že hlavním růstovým katalyzátorem zůstává soukromý sektor.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava Gabonu je kontrolována společnou Centrální bankou středoafrických zemí - BEAC se sídlem v kamerunském Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních členských zemích středoafrického integračního seskupení UDEAC (měnové zóny CEMAC). CFA-frank může mezi šesti členskými zeměmi CEMAC volně cirkulovat a lze jej směnit na jiné světové měny přes bankovní systém na základě obchodních dokumentů. Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. Středoafrický frank je pevně ukotven na Euro, kurz je 655,95 CFA/Euro. Kurz k dolaru kolísá, k. 4. 3. 2015 byl 584,27 CFA/USD a v roce 2016 590,82 CFA/USD.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l´Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signtáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Gabon rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d´operation“, spravovaném v Paříži.

Gabonský bankovní systém lze označit za spolehlivý a zdravý.

V zemi působí následující hlavní komerční banky:

  • Banque International pour le Commerce de l'Industrie du Gabon (BICIG),
  • BGFIBANK SA Gabon • Citibank Gabon, s.a.
  • Banque Gabonaise de Développement (BGD) - rozvojová banka
  • United Bank for Africa Gabon
  • Ecobank Gabon
  • Orabank Gabon
  • Union Gabonaise de Banque
  • Post Bank S.A.
  • Banque de l'Habitat du Gabon

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Gabonský daňový systém se přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC. Nediskriminuje obchodní zájmy zahraničních subjektů.

Nové společnosti, které investovaly 100 mil CFA do zemědělského sektoru, 200 mil. do sektoru výroby a 500 mil. CFA do těžebního nebo dřevařského průmyslu neplatí podnikovou daň po dobu dvou let, třetí rok je tato daň snížená o 30%. Pro nové investory a investory v důležitých sektorech (hornictví, ropa, těžba dřeva, turistika, zemědělství, výroba cementu), které se řídí zvláštními předpisy, existuje ze zákona řada dalších výjimek. Dále je možné vyjednat v podepisovaném kontraktu další úlevy. Zvláštní režim (10 leté prázdniny na podnikovou daň, osvobození od VAT) platí pro nové společnosti působící ve speciálních ekonomických zónách.

Daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  • Daň z příjmu fyzických osob – je progresivní podle příjmu v pásmu 0 – 55%
  • Daň podniková – 1% z obratu nebo 30% ze zisku na území Gabonu, ropné firmy platí daň ve výši 35%, speciální daňový režim (25%) mají státní podniky a podniky podnikající v zemědělství. Podnikání je dále zatíženo řadou plateb a odvodů (srážková daň (10 – 15%), daň z půdy (15%), daň z nemovitosti (25%), lokální daň).
  • Daň z přidané hodnoty (TVA) – 18 %, byla zavedena v dubnu roku 1995 a jejími plátci jsou všechny společnosti s ročním obratem vyšším než zhruba 330 000 USD. Snížená 10% sazba platí pro cement, kuřata, minerální vody, cukr. Touto daní nejsou zatíženy následující služby a produkty: mezinárodní doprava, tisk, hnojiva, vejce, čerstvé ryby, stolní oleje, máslo, mléko a mléčné výrobky, obilniny, léky a léčiva.
  • Sociální pojištění – 20,1 % ze mzdy, další 2,5 % platí zaměstnanec.

Bližší informace o daňovém systému a úlevách viz. www.dgi.ga.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: