Hongkong (Čína): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Hongkongu (Čína)

Hongkong je bývalá britská koloniální oblast. Od července 1997 zvláštní administrativní oblast ČLR s vlastní „mini-ústavou“ garantující vysokou autonomii teritoria do r. 2047 podle principu „jedna země, dva systémy“, jedna z nejotevřenějších a nejdynamičtějších světových ekonomik a současně jedno z nejvýznamějších světových finančních center.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Hongkong – zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky
  • Hong Kong Special Administrative Region of the People´s Republic of China
  • zkráceně – Hong Kong SAR / Hong Kong, China

Nejvyšším představitelem Hongkongu je předseda výkonné rady (Chief Executive), volen místní 1200 člennou komisí (Election Committee) na pět let a jmenován do funkce centrální čínskou vládou.  V posledních volbách, uspořádaných 26. března 2017, byla do čela Hongkongu zvolena paní Carrie Lam, která se ujala úřadu 1. července 2017. Více informací na www.gov.hk

Složení vlády:

  • Předsedkyně výkonné rady – Carrie Lam Cheng Yuet-ngor
  • Hlavní tajemník pro veřejnou správu – Matthew Cheung Kin-chung
  • Ministr financí – Paul Chan Mo-po
  • Ministr spravedlnosti – Teresa Cheung
  • Ministr pro ústavní záležitosti a vztahy s pevninskou Čínou– Patrick Nip Tak-kuen
  • Ministr obchodu a ekonomického rozvoje – Edward Yau Tang-wah
  • Ministr dopravy a bydlení – Frank Chan Fan
  • Ministr životního prostředí – Wong Kam-sing
  • Ministr pro inovace a technologie – Nicholas W. Yang
  • Ministr pro finanční služby a finanční správu – James Henry Lau
  • Ministr pro rozvoj – Michael Wong Wai-lun
  • Ministr zdravotnictví a výživy – Sophia Chan Siu-chee
  • Ministr pro domácí záležitosti – Lau Kong-wah
  • Ministr školství – Kevin Yeung Yun-hung
  • Ministr práce a sociálních věcí – Law Chi-kwong
  • Ministr bezpečnosti – John Lee Ka-chiu
  • Ministr pro státní správu – Joshua Law Chi-kong

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel: 7,482 mil. k 31.12.2018
  • ekonomicky činných: 3,979 mil.
  • průměrný roční přírůstek: 0,9 % (v roce 2018)
  • demografické složení: muži 3,420 mil.   ženy 4,062 mil.
  • průměrná délka života: muži 80,9 let   ženy 86,6 let
  • náboženské složení: buddhismus, taoismus, křesťanství, islám, judaismus, hinduismus, sikhismus

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Makroekonomické ukazatele

 

2014

2015

2016 

 2017

2018 

HDP v běžných cenách (mil. HKD)

 2 258 215

2 397 124

2 491 000

2 663 000

2 842 900 

HDP na obyvatele (HKD)

311 835

328 117

339 531

344 060

381 544 

míra nezaměstnanosti (%)

 3,3

3,4

3,4

3,1

2,8 

míra inflace na bázi indexu spotřebitelských cen (%)

 3,5

3,0

2,3

1,7

2,6 

kurs měny v HKD (za 1 USD)

7,7561

7,756

7,762

7,794

7,839 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

Hospodářství Hongkongu odráželo v roce 2018 vývoj na globálních trzích a expandovalo zejména v 1. pololetí, zatímco 2. polovina roku byla ovlivněna obchodními spory mezi Čínou a USA a dalšími nepříznivými podmínkami. Hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 3% (dolní hranice předpovědi), když v první polovině roku ekonomika rostla o 4,2%, zatímco ve 2. pololetí o 2,1% a ve 4. čtvrtletí dokonce jen o 1,3%. Export služeb za celý rok vzrostl o 4,9%, export zboží o 3,5% a v posledním čtvrtletí se dokonce propadl o 0,2%. Během roku panovala stabilní domácí poptávka, rostly mzdy a jen privátní spotřeba zaznamenala přírůstek 5,6%. Celkové investice vzrostly o 2,2%, ale koncem roku stejně jako export, poptávka a privátní spotřeba slábly v důsledku mezinárodní situace. Nezaměstnanost po celý rok zůstala na úrovni 2,8%, což je nejnižší úroveň za poslední dvě dekády. Inflace se zvýšila na 2,6%, tedy nárůst o 0,9% oproti roku 2017.

Hongkongské hospodářství, jako malá a velmi otevřená ekonomika, bude v roce 2019 výrazně ovlivněno situací na mezinárodních trzích. Očekávaný pokles globálního ekonomického růstu i mezinárodní obchodně-politické turbolence vedly ministerstvo financí k opatrné předpovědi hospodářského růstu Hongkongu v intervalu 2 – 3% (před rokem 3 – 4%). Nejistý je i růst exportu a investic a inflace se bude držet na úrovni 2,5%. Střednědobý výhled na roky 2020 – 23 hovoří o průměrném hospodářském růstu na úrovni 3% (v minulé dekádě činil 2,8%) a inflace bude na úrovni 2,5%. To vše za předpokladu, že nenastane šokový vývoj.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet/mld. HKD

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18 

2018/19 

příjmy

470,7

450,0

559,5

612,4

596,4 

výdaje

397,2

435,6

466,7

474,4

537,7 

saldo

+63,8

+14,4

+92,8

138,0

58,7 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

 

Rozpočet pro finanční rok 2018- 19 doznal revize, kdy příjmy dosáhly výše 596,4 mld. hongkongských dolarů HKD / 1.712 mld. Kč, což je o 1,3% a 8,1 mld. HKD méně než stanovený cíl v důsledku nižších příjmů z kolkovného a z prodeje nebo pronájmu státní půdy a nemovitostí. Naopak daň z příjmu a korporátního zisku byla vyšší o 16,1 mld. HKD. Výdaje rozpočtu v hodnotě 537,7 mld. HKD byly o 5,6% a 31,9 mld. HKD nižší než se předpokládalo. Rozpočtový přebytek ve výši 58,7 mld. HKD byl o 57% nižší než v předchozím roce. Fiskální rezervy se na konci finančního roku (31.3.2019) zvýší na 1.161,6 mld. HKD. Během uplynulého finančního roku došlo k nárůstu státních pracovníků o 6.700 míst (přírůstek 3,7%) v důsledku zejména posílení pohraničních kontrol.

Hospodářství Hongkongu odráželo v roce 2018 vývoj na globálních trzích a expandovalo zejména v 1. pololetí, zatímco 2. polovina roku byla ovlivněna obchodními spory mezi Čínou a USA a dalšími nepříznivými podmínkami. Hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 3% (dolní hranice předpovědi), když v první polovině roku ekonomika rostla o 4,2%, zatímco ve 2. pololetí o 2,1% a ve 4. čtvrtletí dokonce jen o 1,3%. Export služeb za celý rok vzrostl o 4,9%, export zboží o 3,5% a v posledním čtvrtletí se dokonce propadl o 0,2%. Během roku panovala stabilní domácí poptávka, rostly mzdy a jen privátní spotřeba zaznamenala přírůstek 5,6%. Celkové investice vzrostly o 2,2%, ale koncem roku stejně jako export, poptávka a privátní spotřeba slábly v důsledku mezinárodní situace. Nezaměstnanost po celý rok zůstala na úrovni 2,8%, což je nejnižší úroveň za poslední dvě dekády. Inflace se zvýšila na 2,6%, tedy nárůst o 0,9% oproti roku 2017.

Hongkongské hospodářství, jako malá a velmi otevřená ekonomika, bude v roce 2019 výrazně ovlivněno situací na mezinárodních trzích. Očekávaný pokles globálního ekonomického růstu i mezinárodní obchodně-politické turbolence vedly ministerstvo financí k opatrné předpovědi hospodářského růstu Hongkongu v intervalu 2 – 3% (před rokem 3 – 4%). Nejistý je i růst exportu a investic a inflace se bude držet na úrovni 2,5%. Střednědobý výhled na roky 2020 – 23 hovoří o průměrném hospodářském růstu na úrovni 3% (v minulé dekádě činil 2,8%) a inflace bude na úrovni 2,5%. To vše za předpokladu, že nenastane šokový vývoj.

Návrh rozpočtu pro finanční rok 2019 – 20 přepokládá přebytek ve výši 16,8 mld. HKD a fiskální rezervy vzrostou na konci finančního roku na 1.178,4 mld. HKD, což reprezentuje ekvivalent vládních výdajů na 23 měsíců. Příjmy budou činit 626,1 mld. HKD a zdrojem budou: daň ze zisku 159,6 mld. HKD, prodej a pronájem půdy 143 mld. HKD, kolkovné 76 mld. HKD, daň ze mzdy 66,6 mld. HKD, příjem z investic 47,9 mld. HKD a různé příjmy 133 mld. HKD. Celkové výdaje v hodnotě 607,8 mld. HKD budou určeny na: vzdělání 124 mld. HKD, sociální péči 97,2 mld. HKD, ostatní výdaje (vč. komunitních a vnějších záležitostí) 90,1 mld. HKD, zdravotnictví 88,6 mld. HKD, rozvoj infrastruktury 79,1 mld. HKD, bezpečnost 56,8 mld. HKD, hospodářství 38,8 mld. HKD, životní prostředí a potraviny 33,5 mld. HKD. Mandatorní výdaje činí 441 mld. HKD, tedy 72,5%.

Mezi hlavní rozvojové iniciativy hongkongské vlády pro finanční rok 2019-20 v hodnotě zhruba 150 mld. HKD patří:

  1. ulehčení zátěže obyvatel a podpora firem, zejména snížení daně ze mzdy a u firem ze zisku o 75% u základu do 29 tis. HKD nebo fond na podporu brandingu a domácího prodeje v hodnotě 1 mld. HKD;
  2. veřejná a soukromá bytová výstavba zajistí v příštích 5ti letech více než 200 tis. bytů;
  3. diverzifikace ekonomiky se opírá zejména o inovace a finanční služby, které budou lákat zahraniční kapitál do země prostřednictvím tzv. zelených dluhopisů a zvláštních daňových režimů pro partnerství nebo pro firmy působící v pojišťovnictví a leasingu zámořských lodí; bude zahájeno vydávání licencí pro virtuální banky. Oblast inovací a technologií považuje místní vláda za stěžejní pro budoucnost země a proto na ni vyčlenila celkem 44 mld. HKD, z toho 20 mld. HKD pro nadační fond k financování výzkumu, 16 mld. HKD pro univerzity k vybavení pro výzkum a vývoj, 5,5 mld. HKD na rozvoj technologického centra Cyberport podporujícího technologických firem a start-upů nebo 2 mld. HKD na „reindustrializaci“ vybraných oborů. Ve vědeckém parku budou vytvořeny dva nové klastry zaměřené na umělou inteligenci a robotiku a dále na zdravotnické technologie. Další podporu získal kreativní průmysl, turistický ruch, profesní služby, stavební průmysl a mezinárodní doprava.
  4. Iniciativa „město pro život“ zahrnuje zejména zdravotnictví a budování města vč. oblasti Smart City. 10 mld. HKD je vyčleněno do stabilizačního fondu pro zdravotnictví, dalších 5 mld. HKD na akvizici zdravotnických zařízení a další prostředky na vytvoření institutu genomové medicíny a implementaci 10ti letého plánu rekonstrukce nemocnic vyhlášeného v roce 2016.
  5. Iniciativa „péče o společnost a talenty“ podporuje zejména projekty v oblasti sociální péče. Např. 20 mld. HKD je určeno na nákup 60 nemovitostí a 130 zařízení pro sociální péči.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance/mld. HKD

2013

2014

2015

2016 

2017 

 2018

Běžný účet

32,2

29,4

79,6

98,7

123,9

121,9 

Kapitálový účet

-1,609

-748

 -128,6

-122,8

- 76,5

-184,0 

Finanční účet

-84,7

-85,7

-

-

-

Celková bilance

-57,9

139,1

288,0

8,9

250,5

7,6 

Devizové rezervy/mil. USD

311, 2

328, 5

358,8

386,3

431,4

424,7 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

Pozn.: Od roku 2015 je kapitálový a finanční účet v jedné souhrnné položce

Na konci finančního roku 2017/18  dne 31.3.2018 dosáhly fiskální rezervy historicky nejvyšší hodnoty 1 102,9 mld. HKD (zhruba 40 % HDP), devizové rezervy na konci roku 2017 činily 431,4 mld. USD. Na konci fiskálního roku 2018 dne 31.3.2019 činily fiskální rezervy 1 161,6 mld. HKD a devizové rezervy 424,6 mil. USD. Finanční stabilita státu je na vysoké úrovni, což dosvědčují devizové rezervy i finanční rezervy. Zadluženost se týká zejména bankovního sektoru, tedy soukromého sektoru.

Hrubá zahraniční zadluženost Hongkongu činila ve čtvrtém čtvrtletí 2017 celkem 12 220 mld. HKD. Hlavní podíl na zahraniční zadluženosti ve výši zhruba 63 % je přisuzován bankovnímu sektoru.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V průběhu posledních 20 let se Hongkong stal důležitým globálním finančním centrem. V Hongkongu operuje k 31.12.2018 celkem 186 zahraničních bank, z toho 152 s plnou licencí, 18 s omezenou licencí a 16 "Deposit-Taking Companies", a fungovalo zde 48 reprezentačních kanceláří dalších bank a dále 160 poskytovatelů pojišťovacích služeb např. AIA, AXA, ING atp. Dle dostupných statistik za rok 2016 má v Hongkongu své zastoupení 75 ze 100 největších bank a 194 z 500 největších bank.

Hongkong nemá centrální emisní banku - v oběhu jsou bankovky různých vzorů ve stejné nominální hodnotě. Vydáváním bankovek jsou pověřeny 3 banky: Hongkong and Shanghai Banking Corporation (HSBC), která vlastní Hongkong Bank a Hang Seng Bank, dále londýnská Standard Chartered Bank a čínská Bank of China. Od roku 1993 funguje jako centrální banka Hong Kong Monetary Authority (HKMA), která vykonává funkce řízení oběhu peněz a bankovní dohled. Emise platidel je však záležitostí tří výše uvedených bank. Největší podíl na trhu má HSBC.

Čína je jedním z nejvýznamnějších investorů v Hongkongu. V Hongkongu je registrováno jedenáct čínských bank, z nichž největšími jsou (Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank, Chiyu Banking Corporation, Citic Bank International, Nanyang Commercial Bank, Wing Lung Bank) přičemž Bank of China je v současné době druhá největší bankovní skupina po HSBC operující v Hongkongu.

Kurz HKD je pevně navázán na USD (stanoven na 7,8 HKD/USD, obchodování možné v rozsahu 7,75–7,85). V rámci konkurenčního boje mezi hongkongskými bankami dochází jen k velmi malým výkyvům v poskytovaných úrokových sazbách. Oficiální směnný kurz na konci roku 2017 byl 7,794 HKD/USD. 

Hongkong byl v roce 2017 již druhý rok po sobě největší světovým trhem pro primární veřejné nabídky akcií a bylo na něm získáno celkem 24,8 miliardy USD. Více než 80 % získaných finančních prostředků bylo přisuzováno finančním institucím z pevninské Číny. Hongkong si udržel náskok v konkurenceschopnosti před Šanghají a Shenzenem jako centrum pro získávání finančních prostředků, jemuž dávají přednost čínské společnosti. Po úspěšném zavedení programu propojujícího šanghajskou a hongkongskou burzu v listopadu 2014 bylo dne 5. prosince 2016 zřízeno druhé spojení pro obchodování s akciemi, a to s Shenzenem. Systém umožňuje mezinárodním investorům obchodovat s 881 akciemi kotovanými na shenzenské burze, zatímco oprávnění pevninští investoři mají přístup k 417 hongkongským akciím.

V květnu 2018 HK Monetary Authority revidovala směrnici pro virtuální banky a v polovině dubna 2019 udělila první 4 licence pro virtuální banky. Vláda podporuje technologie Fintech, které se stávají denní záležitostí.

Pojiš´tovnictví v roce 2018 tvořilo 3,7% HDP, tzv. gross premiums činilo 489,6 mld. HKD a v červnu 2018 zde bylo uzavřených celkem 13 mil. životních pojistek.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové zatížení je nízké, struktura daní je jednoduchá a přehledná; clo neexistuje, VAT neexistuje, clem jsou zatíženy pouze alkoholické nápoje (s obsahem nad 30 %), tabákové výrobky a hydro karbonové oleje.

Daň z příjmu má maximální sazbu 15 %, daň ze zisku 16,5 %.

Zisky z obchodu nebo podnikání jsou předmětem daně ze zisku. Příjmy z mezd a platů jsou předmětem daně z příjmu. Na příjmy z nemovitostí je uplatňována daň z nemovitostí. U všech daní je uplatňován teritoriální princip, tzn., že daň se platí jen ze zisků plynoucích z aktivit v Hongkongu. Existuje soubor soudních pravidel, podle kterých se posuzují sporné „teritoriální“ případy. Příjmy pocházející ze zahraničí nejsou v Hongkongu zdaňovány, i když jsou do Hongkongu převedeny. Další daně a poplatky jsou: dědická daň, daň ze sázek, správní poplatky.

V polovině roku 2018 vláda snížila běžnou korporátní daň z 16,5% na 8,25% u firem se ziskem do 2 milionů hongkongských dolarů/HKD (zhruba 5,8 milionů CZK). Cílem opatření je podpořit start-upy a malé a střední podniky. V zemi bylo zavedeno schéma podpory výzkumu, vývoje a inovací v podobě širokych daňových odpočtů. 

Podrobnější informace.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: