Kuvajt: Zahraniční obchod a investice

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Kuvajt je mimořádně závislý na zahraničním obchodu - jak exportu tak importu. Exportu dominuje ropa, ropné deriváty a produkty petrochemického sektoru. Import zahrnuje zboží a služby, které s výjimkou energetických produktů pokrývají všechny ostatní potřeby země.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod Kuvajtu za posledních 5 let (v mld. USD)

 

2014

2015201620172018

Vývozy

100,4

54,75 46,00 54,00 71,98

Dovozy

31,5

31,70 27,00 29,00 32,00

Saldo

68,9

23,05 19,00 25,00 39,98

Zdroj: Economist Intelligence Unit

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura kuvajtského ropného exportu (představuje cca 80 - 90 % celkového kuvajtského exportu) je jednoznačně orientovaná na východ - převažují asijské země odebírající kuvajtskou ropu a deriváty: Čína, Jižní Korea, Indie, Japonsko, Singapur, Pákistán, Malajsie, Taiwan. Do asijských zemí směřuje přibližně 75% kuvajtského ropného exportu. Teritoriální struktura vývozu neropného sektoru (včetně reexportů) se orientuje více na země regionu blízkého východu: Saúdská Arábie, Irák, SAE, Indonésie, Pákistán, USA, Indie, Thajsko, Čína. V roce 2018 byla z pohledu Kuvajtu hlavní exportní destinací Čína (12,417 mil. EUR, 22 % exportu) následovaná Jižní Koreou (10,242 mil. EUR, 18,5 %) a Indií (6,652 mil EUR, 12 %). 

Z pohledu importu do Kuvajtu je nejdůležitějším obchodním partnerem Evropská unie (EU28), ze které se do Kuvajtu v roce 2018 dovezlo zboží v hodnotě 6,878 mil. EUR (24 % importu). Ze zemí EU je jednoznačně největším dovozcem Německo. Evropská unie je následována Čínou s 4,888 mil. EUR (17 %) a na třetím místě byly SAE s 2,673 mil. EUR (9,5 %). Mezi dalšími velkými importéry do Kuvajtu figurují USA, Saúdská Arábie, Japonsko, Itálie, Indie, Velká Británie či Francie.

Zdroj: Evropská komise, Kuwait Chamber of Commerce and Industry

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývozu jednoznačně dominuje surová ropa, její deriváty (benzín, kerosen) a petrochemické produkty (např. ethylen glykol, styren, polypropylen, atd.), které představují 80–90% kuvajtského exportu. K nejdůležitějším položkám neropného vývozu (a reexportu) patří: močovina (13,12 %), osobní automobily (8,35 %), izolované vodiče, kabely (4,6 %), kovový šrot (3,99 %), vozidla typu pick up (3,71 %), autodíly (3,67 %) a dále pneumatiky, mobilní jeřáby, krevety, parfumérie, nábytek, kovové konstrukce.

Komoditní struktura dovozu je mnohem rozmanitější. Vzhledem k omezené místní výrobě (mimo ropný, rafinérský a petrochemický sektor) je většina potřeb země kryta dovozem. Dlouhodobě nejvýznamnější položkou dovozu jsou osobní automobily, pneumatiky, traktory, léky, ocelářské a strojírenské výrobky, chladící a ventilační zařízení, trubky, potrubí a armatury, zlatnické produkty, eletrotechnika, mobilní telefony a konzumní elektronika, potraviny, spotřební a luxusní zboží, atd.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Kuwait Free Trade Zone (KFTZ) v Shuwaiku vlastní a provozuje společně s přístavem soukromá společnost Kuwait Port Authority. Na ploše 3,2 mil. m2 je k dispozici zóna volného obchodu s 21 přístavními moly s celkovou délkou 4 055 m. Pro přistávání velkých lodí byl vybudován plavební kanál s hloubkou až do 10 m, umožňující plavbu a vjezd do přístavu lodím i s velkým nákladem a hloubkou ponoru. Převažuje místní kapitál, pouze 20% investorů pochází hlavně z USA, Francie, Japonska, Indie a  Pákistánu. KFTZ nabízí celou řadu služeb, nejenom překladiště zboží. Je zde možno pronajmout kanceláře, pracovní síly, zajišťovat víza, provádět průzkum investičních záměrů. V posledních letech však KFTZ v důsledku nezájmu investorů a firem prožila útlum a v Kuvajtu obecně není příliš prezentována jako doporučovaný způsob vstupu na místní trh, a to i z důvodu vázanosti podniku na nepříliš atraktivní prostředí přístavu v Shuwaiku.

Supermoderní zóna volného obchodu (FTZ) má vzniknout v oblasti severního cípu Zálivu v severním Kuvajtu v souvislosti s výstavbou tzv. Silk City, což má být moderní obchodně-rezidenční město s propojením na nový moderní přístav na ostrově Boubyan. Tento komplex má být součástí čínské iniciativy "One Belt One Road" (OBOR) a má se stát regionálním obchodním hubem s přesahem na Irák a Irán. Jeho výstavba již byla údajně schválena na nejvyšších místech a s dokončením projektu se počítá ve střednědobé perspektivě příštích cca 5 let.

 

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Kuvajt se v posledních letech snaží přilákat přímé zahraniční investice. k tomuto účelu byla v roce 2013 vytvořena státní agentura Kuwait Direct Investment Promotion Authority (KDIPA). V roce 2013 byl též novelizován zákon o přímých zahraničních investicích, jehož součástí bylo právě zřízení KDIPA. Novela rozšířila počet sektorů, kde je povolen vstup zahraničního kapitálu, m.j. o bankovnictví a telekomuunikace. Prostřednictvím KDIPA je možné v Kuvajtu registrovat 100% zahraničním kapitálem vlastněnou společnost v celé řadě sektorů a odvětví, ale pouze za splnění určitých zákonem stanovených podmínek. KDIPA a její generální ředitel, šejk Meshaal Jaber Ahmad Al-Sabah, se i na politické úrovni zásadně zasazuje o příliv zahraničního kapitálu a privatizaci národního hospodářství Kuvajtu. Konečným cílem těchto snah je diverzifikace kuvajtské ekonomiky a zbavení se vysoké míry závislosti na ropě. Země se má orientovat na informační a znalostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou kvalifikované lidské práce.

KDIPA již do Kuvajtu přilákala několik velkých mezinárodních společností, např. Microsoft, General Electric (GE), Limak, Huawei a další, čímž zajistila příliv zahraničního kapitálu ve výši 2,5 miliard USD, transfer know-how a technologií a zejména vytváření nových pracovních míst s přidanou hodnotou pro kuvajtské občany. KDIPA investory láká například na 100% vlastnictví podniku v zemi, daňové prázdniny, osvobození od dovozních cel, volnost zahraničního transferu zisků, různá státní zvýhodnění a podporu, zrychlenou administrativní proceduru či různé zajímavé investiční projekty, které KDIPA dokáže zahraničním investorům v Kuvajtu zprostředkovat. 

Tyto projekty spolupráce soukromého a veřejného sektoru, neboli tzv. PPP (private-public partnership) projekty, jsou jednou z hlavních příležitostí pro vstup zahraničních investorů na kuvajtský trh. Příkladem může být zřejmě největší PPP projekt v Kuvajtu, kterým je výstavba prvního ze čtyř plánovaných bloků nové paroplynové elektrárny Al-Zour North. První blok elektrárny s výkonem 1,5 GW byl dokončen a slavnostně uveden do provozu na závěr roku 2016, další tři bloky elektrárny a odsolovacích závodů se nacházejí ve fázi plánování. Důležité jsou i projekty obnovitelných zdrojů energie v souladu s vizí Emíra, která do roku 2030 počítá s 15% podílem OZE na výrobě elektřiny v Kuvajtu. Jedním z velkých PPP projektů, které by měly pomoci tento cíl naplnit, je např. obrovská solární elektrárna Al-Dibdibah s instalovaným výkonem 1000 MW a hodnotě 1,2 mld. USD, která by měla být dokončena v nadcházejících letech. 

Kuvajt patří k významným vývozcům kapitálu do zahraničí. Státní investice v zahraničí se odhadují na 400 mld USD a soukromé na 100 mld USD. Vývozem státního kapitálu se zabývá Kuwait Investment Authority (KIA), která podléhá dozoru ministerstva financí. Vývozem soukromého kapitálu se mimo jednotlivé místní investory zabývá množství polostátních a soukromých investičních společností různé bonity. Půjčkami na státní projekty (zejména infrastrukturní) v zahraničí - zejména v rabských zemích - se zabývá Kuwait Fund for Arab Economic Development s úrokem 1až 6 % dle rozvinutosti zemí.

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální podmínky pro vstup zahraničního kapitálu lze najít na internetových stránkách státní agentury pro podporu zahraničních investic Kuwait Direct Investment Promotion Authority (o KDIPA viz výše).

Rizika a doporučení:

V oblasti investic došlo v poslední dekádě k výraznému pozitivnímu posunu pro zahraniční investory. Na kuvajtskou burzu již mají přístup zahraniční subjekty, což se také spolu s dalšími faktory (vyplacení kompenzací z fondů OSN) jednoznačně projevilo na jejích zlepšujících se ukazatelích. Na kuvajtskou ekonomiku a finanční trhy měly pozitivní dopad rovněž reformy v oblasti finančních trhů, které po svém ustavení v roce 2010 provedla nová kuvajtská finanční regulatorní autorita (Capital Markets Authority - CMA). Díky restrukturalizaci burzy a finančních trhů byl Kuvajt v roce 2017 klasifikován jako druhotný rozvíjející se finanční trh ze strany uznávané mezinárodní finančně-analytické a poradenské společnosti FTSE Russell, což dále zlepšuje image Kuvajtu jakožto atraktivní destinace pro zahraniční investory.

I nadále ovšem přetrvávají politická a bezpečnostní rizika, zejména exponovaná geografická poloha na pomezí regionálních mocností Iránu, Saudské Arábie a Iráku. Makroekonomická stabilita země pak významně závisí na světových cenách ropy a volání po diverzifikaci země ze strany jejích lídrů naznačuje obavy z budoucnosti v tzv. "post-oil" éře. Některá omezení v zemi jsou dále daná tím, že se jedná o arabskou muslimskou zemi s převážně islámsko-populisticky naladěným parlamentem, který příliv a participaci zahraničních investic na kuvajtské ekonomice brzdí.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: