Kuvajt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Kuvajt je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1961. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Sabah. Emír má výkonnou moc, jmenuje předsedu vlády, má pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, ratifikuje zákony, jmenuje soudce a potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústava z roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, kde je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 členů a je voleno na základě přímé volby. Politické strany jsou v zemi nicméně zakázány.

Rozhodujícími faktory rozvoje hospodářství země jsou těžba ropy, výroba petrochemických produktů a světová cena těchto dvou exportních komodit. Ostatní výrobní činnost je zanedbatelná a svým rozsahem pokrývá pouze lokální spotřebu, zejména v oblasti spotřebního zboží. Převážná většina potřeb země (mimo ropný a energetický sektor) je kryta dovozem.

Kuvajt má 4. největší zásoby ropy na světě (8 % světových zásob), které při současné produkci vystačí na cca 120 let.

Kuvajtská denní ropná produkce činí přibližně 2,8 mil. barelů. Kuvajtská ropa se zpracovává ve 3 rafinériích, o výstavbě 4. se hovoří. Ropný sektor je ovládán státem vlastněnou Kuwait Petroleum Corporation s dceřinnými společnostmi Kuwait Oil Company, Kuwait National Petroleum Company, Petrochemical Industries Company a Kuwait Petroleum International. Role soukromého sektoru je omezena na smluvní poskytování služeb.

Hlavními odběratelskými zeměmi kuvajtské ropy jsou asijské země (především Japonsko, Čína, Singapur, Pákistán, Indie, Jižní Korea, Malajsie, Taiwan), kam směřuje 75 % exportu.

Na ekonomiku země a zejména na státní rozpočet ještě donedávna doléhala nízká cena ropy na světových trzích. Průměrná prodejní cena kuvajtské ropy (Kuwait Expert Crude) se v 2.Q roku 2018 přehoupla přes hranici 70 USD/barel. Vyrovnaný státní rozpočet je dle různých údajů možné dosáhnout při ceně 60 USD/barel. Příjmy z ropy tvoří tradičně kolem 90 % rozpočtových příjmů kuvajtského státu.

Pokles příjmů z ropy způsobil Kuvajtu v uplynulých letech řadu makroekonomických obtíží. Ve fiskálním roce 2017 / 2018 (končí v březnu) dosáhl deficit státního rozpočtu výše kolem 10 mld. USD, tedy necelých 10 % HDP. Jedná se již o třetí deficitní rozpočet v řadě po období 16 let přebytkových státních rozpočtů.

Růst HDP za rok 2018 se odhaduje na 1,9 % po propadu HDP o 1 % v roce 2017. Tahouny růstu jsou soukromá spotřeba a stavebnictví.

Míra inflace se v roce 2018 pohybovala kolem 3 %. Míra nezaměstnanosti dosáhla 2,5 %. Kuvajt si nadále zachovává regionálně nejvyšší (spolu s Katarem a SAE) áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s), AA (Fitch) a AA2 (Moody's) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kuvajtu výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které koncem roku 2016 dosáhly astronomické výše necelých 600 mld. USD (tato částka přesahuje 400 % HDP země, popřípadě by dokázala zcela saturovat státní rozpočet po dobu deseti let).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí (Rezervní fond pro budoucí generace) a z menší části pak uloženy v domácích aktivech  (Státní rezervní fond). Správcem obou státních fondů je Kuwait Investment Authority, státní suverénní fond.

Kuvajt se v posledních letech snaží přilákat zahraniční investory.

Vzhledem k opakovaným schodkům veřejných financí v posledních letech vláda hledá možnosti, jak snížit výdaje. Na základě doporučení IMF vláda s parlamentem vyjednává o odbourání státních subvencí na energie (elektřina, plyn), vodu a pohonné hmoty. Prvním úspěchem v tomto směru bylo více než stoprocentní navýšení měsíčních poplatků za elektřinu a vodu v bytech investiční povahy, průmyslových budovách a ve státních a soukromých kancelářích, které parlament schválil v dubnu 2016. Opatření se ovšem netýká domácností kuvajtských občanů, proto je jeho přínos diskutabilní. Dalším krokem pak bylo zdražení pohonných hmot na kuvajstkých čerpacích stanicích v září 2016 o 40-80 %, které bylo jedním z důvodů vládní krize a vypsání předčasných parlamentních voleb na podzim roku 2016. V letech 2017 - 18 se vláda pokusila o další kroky v tomto směru, narazila však na opozici v parlamentu.

S cílem snížit deficit Kuvajt také v listopadu 2015 vůbec poprvé vydal státní obligace denominované v domácí měně. Od té doby kuvajtská centrální banka tento krok opakovala již několikrát.

Na úrovni GCC byl též schválen záměr na zavedení daně z přidané hodnoty ve všech členských státech. Její zavedení (pravděpodobně na úrovni do 5 %) se v Kuvajtu původně očekávalo od 1. 1. 2019, nedávno však bylo oznámeno odložení zavedení DPH až na rok 2022.

Očekávaná úsporná opatření by se alespoň zatím neměla týkat dlouhodobých investičních plánů. V únoru 2015 schválený Rozvojový plán 2015 - 19 počítá s investicemi ve výši 96 mld. EUR především do těžby a zpracování ropy, dopravní infrastruktury, bydlení a energetiky. Ve stejné výši se pohybuje kvantifikace dalších infrastrukturních projektů v rámci strategického programu Kuwait 2035.

Hospodářská politika vlády bude pokračovat v orientaci na rozvoj ropného sektoru, perspektivní se jeví i těžba zemního plynu z nově objevených nalezišť. Strategickým záměrem vlády je zvýšit těžební kapacitu. Tohoto cíle chce dosáhnout realizací projektu Severní Kuvajt – ropná pole Abdali, Bahra, Ratqa, Rawdatain a Sabriya. Projekt počítá s účastí zahraničních subjektů, naráží však na odpor parlamentu, kde převládají síly prosazující plnou kontrolu státu nad jeho realizací. Projekt Severní Kuvajt počítá i se stavbou nového města.

Dalším strategickým záměrem Kuvajtu je transformace země v „most na Východ", tj. v centrum obchodu a služeb, zde především bankovních, směřujících po trase historické „Silk Road" (hedvábné stezky) do Číny a na Dálný východ; v Kuvajtu se tento záměr pracovně nazývá „Bridge to China" a jeho součástí má být i propojení postsovětských producentů ropy a zemního plynu s regionem Zálivu jak technologickými projekty (ropovody, plynovody), tak i společně sdílenými vizemi zejména o obchodní kooperaci.

Projekt „Bridge to China" počítá s vybudováním velkého námořního terminálu na ostrově Bubiyan (s cílovou kapacitou 60 přístavních mol), který by se měl stát největším přístavem na severu Zálivu a měl by být společně využíván Íránem, Irákem i Kuvajtem. Velmi intenzivně se do přípravy projektů, projektových i stavebních prací zapojují čínské firmy. S tím souvisí i výstavba dalších dálnic, rozšíření kuvajtského letiště, výstavba 8. Ring Road spojující radiální dálnice, vedoucí do středu města, plány na výstavbu železnice propojené i s ostatními státy GCC a výstavba metra v hlavním městě, která by řešila současnou komplikovanou situaci v silniční dopravě.

Kuvajt má dle vize kuvajtského emíra, Šejcha Sabáha al-Ahmada al-Džábira as-Sabáha, do budoucna překonat svoji závislost na prodeji ropy a přejít na model trvale udržitelné a diverzifikované ekonomiky založené na vyspělých technologiích a vysoké přidané hodnotě lidské práce. Součástí této vize je i otevření Kuvajtu zahraničním investorům, které od roku 2013 do země láká kuvajtská agentura pro podporu přímých zahraničních investic (KDIPA). Ta ve dnech 20. – 21. března 2018 uspořádala již druhé Kuvajtské investiční fórum, které mělo za cíl přiblížit regionálním a mezinárodním investorům obchodní a investiční příležitosti v Kuvajtu.

Kuvajtské investiční fórum mělo především sloužit jako „výkladní skříň“ investičních příležitostí pro zahraniční investory, zároveň je však i platformou pro vnitřní diskuzi o budoucím vývoji kuvajtské ekonomiky. Na fóru byly akcentovány zejména projekty spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (private-public partnership) projekty. Příkladem může být například první velký PPP projekt v Kuvajtu, kterým je výstavba prvního ze čtyř plánovaných bloků nové paroplynové elektrárny Al-Zour North s výkonem 1,5 GW uvedeného do provozu na závěr roku 2016. Další tři bloky elektrárny a přidružených odsolovacích závodů se nacházejí ve fázi plánování. Dalším ze zmíněných vládních megaprojektů, který se blíží dokončení, je Jaber al-Ahmad Causeway – 37 kilometrů dlouhý most, který propojuje protilehlé břehy kuvajtského zálivu a výrazně zrychlí dopravní spojení mezi Kuwait City a nově budovanými průmyslovými závody, bezcelními zónami a satelitními městy na opačné straně. V neposlední řadě byl rovněž zmíněn projekt nového terminálu kuvajtského mezinárodního letiště, který staví turecká společnost Limak, a který zvýší roční kapacitu letiště na 25 mil. odbavených cestujících.

Kuvajt má dále smělé plány i v oblasti turistického ruchu, který v současnosti přispívá pouhými 5 % k HDP země. Jsou projektovány desítky nových hotelových komplexů, zábavních a zážitkových/rodinných parků, kongresových center, dálničních odpočinkových zastávek, plážových projektů, či například projekt VIP terminálu kuvajtského mezinárodního letiště s exkluzivními restauracemi, lázeňským zařízením či obchodním centrem. Oblast energetiky i nadále zůstává prioritní, a to prozatím jak tradiční ropný a rafinérský sektor, tak do budoucna v rostoucí míře zejména obnovitelné zdroje energie. V souladu s vizí emíra, která do roku 2030 počítá s 15% podílem obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Kuvajtu, je v Kuvajtu v současnosti plánováno či realizováno několik velkých solárních projektů. Hlavním je solární elektrárna Al-Dibdibah s instalovaným výkonem 1000 MW v hodnotě 1,2 mld. USD.

Fórum vyzdvihlo zásadní roli a důležitost agentury KDIPA při modernizaci a otevírání kuvajtské ekonomiky světu. KDIPA již do Kuvajtu přilákala několik velkých mezinárodních společností, např. Microsoft, General Electric (GE), Limak, Huawei a další, čímž zajistila příliv zahraničního kapitálu, transfer know-how a technologií a zejména vytvoření nových pracovních míst s přidanou hodnotou pro Kuvajťany. KDIPA investory do Kuvajtu láká například na přiznání 100% vlastnictví podniku v zemi, daňové prázdniny, osvobození od celních poplatků, bezplatné přidělení stavebních parcel a pozemků, různá zvýhodnění a podporu ze strany státu, zejména v podobě zrychlené a zjednodušené administrativní procedury. KDIPA „své“ zahraniční investory „hýčká“ a pečuje o ně prostřednictvím svého „one-stop shop“ investorského centra, které jim poskytuje nadstandardní služby, jako například rychlé a snadné vyřízení většiny procedur a formalit on-line. Na výše zmíněné investiční pobídky a služby KDIPA však nevzniká nárok automaticky, nýbrž pouze za splnění určitých, zákonem stanovených podmínek. Mezi podmínky pro přiznání pobídek a služeb KDIPA stanovené zákonem č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic patří například transfer technologií, know-how a moderních manažerských metod, přínos pro diverzifikaci kuvajtské ekonomiky, nárůst kuvajtského exportu, tvorba pracovních příležitostí a zvýšení kvalifikací kuvajtských občanů, přínos pro životní prostředí či využití místních kuvajtských produktů či služeb.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Kuvajt
  • Arabsky: Dawlat Al Kuwayt
  • Anglicky: State of Kuwait

Emír Státu Kuvajt:  (His Highness) Sheikh Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah

Složení vlády:

Rady ministrů (Council of Ministers):

  • Předseda vlády (His Highness Prime Minister): Sheikh Jaber Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah
  • První místopředseda vlády a ministr obrany (First Deputy Prime Minister and Minister of Defense): Sheikh Nasser Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničí (Deputy Prime Minister and Minister of Foreign affairs): Sheikh Sabah Al-Khalid Al-Hamad Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra (Deputy Prime Minister and Minister of the Interior): Lieutenant-General Sheikh Khaled Al-Jarrah Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a státní ministr pro záležitosti vlády (Deputy Prime Minister and State Minister for Cabinet's Affairs): Anas Nasser Al-Saleh
  • Ministr financí (Minister of Finance): Dr. Nayef Falah Mubarak Al-Hajraf
  • Ministr spravedlnosti a ministr pro islámské záležitosti a nadace (Minister of Justice and Minister of Awqaf and Islamic Affairs): Dr. Fahad M.M. Al-Afasi
  • Ministr školství a ministr vyššího vzdělávání (Minister of Education and Minister of Higher Education):  Dr. Hamed Mohammad Al-Azmi
  • Ministr obchodu a průmyslu (Minister of Commerce and Industry): Khaled Nasser Abdullah Al-Roudan
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Health and State Minister for Cabinet Affairs): Sheikh Dr. Basel Hamad Al-Sabah
  • Ministr informací (Minister of Information): Mohammad Nasser Abdallah Al-Jabrí
  • Ministryně sociálních věcí a práce (Minister of Social Affairs and Labour): Hind Subaih Barrak Al-Subaih
  • Státní ministryně pro otázky bydlení a pro otázky služeb (Minister of State for Housing Affairs and Services Affairs): Jenan M.H. Boushehri
  • Ministr energetiky a vody (Minister of Electricity and Water): Bakheet Shabeeb Bakheet Al-Rasheedi

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: přibližně 4,2 milionu, z toho cca 1,2 milionu Kuvajťanů a 3 miliony cizinců (2017).

Hustota obyvatelstva je cca 200 obyvatel na km2.

Podle věku je největší skupinou mládež do 15 let - 40 %, skupina obyvatel starších 60 let tvoří 5 % z celkového počtu obyvatel.

Z cizinců trvale nebo dlouhodobě žijících v Kuvajtu tvoří cca 1,8 milionu Asiaté (Indie, Bangladéš, Filipíny, Pákistán, Srí Lanka); cca 800 000 Arabové (Egypt, Sýrie, Libanon, Irák), dále Írán a ostatní.

Ekonomicky činné obyvatelstvo: Podle statistiky Kuvajtské bankovní asociace bylo v roce 2017 v Kuvajtu zaměstnáno celkem 2,5 miliónu osob, z toho 85 % cizinců. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru. V soukromém sektoru pak méně než 20 %.

Náboženské vyznání: Kuvajtské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (70 %) a islám šíitského směru (30 %).

Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru (Arabové, Pákistánci, Indové), křesťané (Filipínci, Evropané a Američané) a hinduisté (Indové)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

 

2013

 2014201520162017

Nominální HDP v mld. USD

176

 164

 

114 111 122

 

2013

 2014201520162017

Změna reálného HDP v %

1,1

0,5 0,6 3,5 - 2,9

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj inflace

 

 2013

2014201520162017

Inflace v %

 2,7

3

 3,4

3 1,6

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj nezaměstnanosti

 

2013

 2014201520162017

Nezaměstnanost v %

3

 3,5

3,8 2,5 2,6

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

V roce 2017 činil HDP na hlavu (HDP PPP) 66 175 USD (zdroj EIU).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Fiskální rok začíná 1.4. a končí 31.3.

Vzhledem k ropným zásobám závisí příjmy státu zejména na cenách ropy. Příjmy z prodeje ropy tradičně tvoří mezi 80-90 % celkových příjmů. V rozpočtovém roce 2017/18 činily kolem 85%. Od roku 2014 kuvajtské veřejné rozpočty podobně jako v okolních ropných státech trpěly poklesem světových cen ropy a od rozpočtového roku 2015/2016 má Kuvajt trvale schodkový státní rozpočet. Od r. 1976 odkládá vláda 10% rozpočtových příjmů do Rezervního fondu pro budoucí generace. Vysoké příjmy rozpočtu přivedly vládu ke zvýšení odvodu na 25 %. Vláda také naakumulovala příjmy i v jiných entitách, zejména prostřednictvím svého investičního fondu Kuwait Investment Authority (KIA). Příjmy z těchto investic se nezahrnují do státního rozpočtu, ale byly částečně použity k vyrovnání deficitu (dalším nástrojem k pokrytí deficitů se staly emise státních dluhopisů). Výše těchto příjmů se neoficiálně odhaduje na 600 mld USD. Ve fiskálním roce 2017/18 činil deficit státního rozpočtu dle údajů vlády přibližně 10 mld. USD, tedy asi 8 % HDP. Jedná se o třetí deficitní rozpočet v řadě po 16-ti letech přebytkových rozpočtů. Oproti rozpočtovému roku 2016/17, kdy byl deficit 22 mld. USD, se však deficit výrazně snížil a tento trend má v vaznosti na růst světových cen ropy pokračovat i v dalších rozpočtových letech.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (v mld. USD)
 

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

54

8,5 0,6 7,6

Kapitálový účet

4,5

3,3 -0,3 -0,4

Finanční účet

76 58 -7 3

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Státní dluh činí 26,5 % HDP (2017). Jak již bylo uvedeno, Kuvajt v minulých letech dlouhodobě dosahoval vysokých přebytků státního rozpočtu. Přebytečné prostředky byly ukládány do Rezervního fondu pro budoucí generace. Výše naakumulovaných prostředků se odhaduje na 600 mld USD. Kuvajt patří mezi největší světové investory.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý. V rámci GCC je počítáno s Kuvajtem jako s centrálou investičního bankovnictví GCC. V zemi sídlí také dva fondy: Arab Fund for Economic and Social Development (AFESD), získávající členské podíly od členů LAS; a Kuwait Fund for Arab Economic Development (KFAED). Tento fond patří do organizační struktury AFESD, stejně tak jako Inter-Arab Investment Guarantee Corporation, která poskytuje ručení na úvěrové obchody fondů.

Nejvýznamnější banky v Kuvajtu:

  • National Bank of Kuwait
  • Central Bank of Kuwait
  • Commercial Bank of Kuwait
  • Gulf Bank
  • Al Ahli Bank of Kuwait
  • The Bank of Kuwait and Middle East
  • Burgan Bank
  • Bank of Bahrain and Kuwait - Kuwait Branch
  • Kuwait Real Estate Bank
  • The Industrial Bank of Kuwait
  • Kuwait Finance House
  • Boubyan Bank
  • BNP Paribas - Kuwait Branch
  • HSBC Bank Middle East Limited - Kuwait Branch
  • Citibank - Kuwait Branch

Akcie bank jsou na kuvajtské burze po většinu roku nejobchodovanějšími akciemi. Nejbonitnější je National Bank of Kuwait. Většina bank je pod vlivem určitého politického nebo ekonomického seskupení obyvatelstva (Al-Ahli Bank - šíité, Burgan Bank - vládnoucí rodina apod.).

Méně významné banky, jako Kuwait Real Estate Bank, zaměřená na financování a výstavbu nemovitostí a Industrial Bank of Kuwait, poskytují úvěry domácí podnikatelské sféře (se značnou podporou státu).

V zemi působí několik islámských bank pracující bez fixních úrokových sazeb pro vkladatele, protože islám zakazuje půjčování peněz za úrok. Proto také úvěry jsou vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech a zisk z podnikání či spolupodnikání je islámem přípustný. Hospodářský výsledek a jeho rozdělení podle velikosti a formy vkladů je ziskem jednotlivců ze spolupodnikání a prakticky žádný z vkladatelů neví, kolik a zda vůbec mu jeho vklad něco vynese. Přísné uplatňování pravidel islámu a kontroly je jim dostatečnou zárukou proti zpronevěře netransparentně vložených a používaných vkladů vedením banky. Největší islámskou bankou v zemi je Kuwait Finance House. Patří do sítě úspěšných a velkých islámských bank, které mají těžiště v Saúdské Arábii.  Klientem může být také nemuslimský subjekt.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním daňovým zákonem je zák. č. 3/1955 novelizovaný zák. č. 2/2008 včetně dalších předpisů; zák. č. 19/2000 (National labour support tax)a zák. č. 46/2006 (Zakat a příspěvek do státního rozpočtu).

Mimo běžné výdaje a dávky v přístavech související s dopravou, vykládkou a uskladněním zboží v celních skladech, nemá Kuvajt žádné daně (ani obdobu daně z přidané hodnoty, silniční daně, spotřební daně apod.), má ovšem daň ze zisku (15 %). Ta je aplikována na právnické osoby, které obchodují v Kuvajtu s výjimkou těch, které jsou registrovány v GCC nebo plně vlastněny státními příslušníky států GCC.  

Na většinu zboží je vyhlášeno clo 4 % z čisté ceny bez dopravy, z čehož potraviny, některé spotřební a průmyslové zboží a zdravotní potřeby jsou od cla osvobozeny.

Od 1.1.2018 měla být v rámci celé GCC zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5 %, Kuvajt její zavedení však odložil až na rok 2022.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: