Kuvajt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Kuvajt je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1961. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Sabah. Emír má výkonnou moc, jmenuje předsedu vlády, má pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, ratifikuje zákony, jmenuje soudce, potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústava z roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, kde je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 členů a je voleno na základě přímé volby. Politické strany jsou v zemi nicméně zakázány.

Hospodářství země je založené na těžbě ropy, výroba petrochemických produktů a světová cena těchto dvou exportních komodit. Ostatní výrobní činnost je zanedbatelná a svým rozsahem pokrývá pouze lokální spotřebu, zejména v oblasti spotřebního zboží. Převážná většina potřeb země (mimo ropný a energetický sektor) je kryta dovozem.

Kuvajt má 4. největší zásoby ropy na světě (8 % světových zásob), které při současné produkci vystačí na cca 120 let.

Kuvajtská denní ropná produkce činí přibližně 2,8 mil. barelů. Kuvajtská ropa se zpracovává ve 2 rafinériích (Mina Al-Ahmadi a Mina Abdullah). Každá z nich má kapacitu přibližně 300 tis. barelů denně. Třetí rafinerie o kapacitě cca 600 tis. barelů denně (Al-Zour) se nachází ve výstavbě a její provoz by měl být zahájen v roce 2021. Tzv. projekt čistých paliv ("Clean Fuels Project), který by měl být dokončen v roce 2020, bude znamenat modernizaci a rozšíření stávající kapacity rafinerií Mina Al-Ahmadi a Mina Abdullah. Ropný sektor je ovládán státem vlastněnou Kuwait Petroleum Corporation s dceřinnými společnostmi Kuwait Oil Company, Kuwait National Petroleum Company, Petrochemical Industries Company, Kuwait Petroleum International a dalšími dceřinnými podniky. Role soukromého sektoru je omezena na smluvní poskytování služeb.

Hlavními odběratelskými zeměmi kuvajtské ropy jsou asijské země (především Japonsko, Čína, Singapur, Pákistán, Indie, Jižní Korea, Malajsie, Taiwan), kam směřuje 75 % exportu.

Na ekonomiku země a zejména na státní rozpočet ještě donedávna doléhala nízká cena ropy na světových trzích. Průměrná prodejní cena kuvajtské ropy (Kuwait Export Crude) se v 2.Q roku 2019 pohybovala kolem 70 USD/barel. Vyrovnaný státní rozpočet je dle různých údajů možné dosáhnout při ceně přibližně 60 - 70 USD/barel. Příjmy z ropy tvoří tradičně kolem 90 % rozpočtových příjmů kuvajtského státu a pokles příjmů z ropy způsobil Kuvajtu proto v letech 2015 - 2017 řadu makroekonomických obtíží. V těchto letech se rozpočtové deficity pohybovaly kolem 10 % HDP. Ve fiskálním roce 2018/2019 (končí v březnu) deficit znatelně poklesl na pouhé 1 % HDP. Jedná se již o čtvrtý deficitní rozpočet v řadě po období 16 let přebytkových státních rozpočtů. Mírný deficit v řádu 1 - 3 % HDP se dle údajů EIU očekává až do roku 2022/23, kdy by se měl rozpočet vrátit do přebytku.

Růst HDP za rok 2019 se odhaduje na 2,9 % po růstu HDP o 1,2 % v roce 2018. Tahouny růstu jsou soukromá spotřeba a stavebnictví.

Míra inflace se v roce 2018 pohybovala kolem 0,6 % a pro rok 2019 se očekává mírný nárůst na 0,9 %. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje kolem 2,5 - 3 %. Kuvajt si nadále zachovává regionálně nejvyšší (spolu s Katarem a SAE) áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s), AA (Fitch) a AA2 (Moody's) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kuvajtu výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které EIU v roce 2019 odhaduje na cca 590 mld. USD (tato částka přesahuje 400 % HDP země, popřípadě by dokázala zcela saturovat státní rozpočet po dobu deseti let).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí (Rezervní fond pro budoucí generace) a z menší části pak uloženy v domácích aktivech  (Státní rezervní fond). Správcem obou státních fondů je Kuwait Investment Authority (KIA), státní suverénní fond.

Na úrovni GCC byl schválen záměr na zavedení daně z přidané hodnoty ve všech členských státech. Zavedení DPH (pravděpodobně na úrovni do 5 %) se v Kuvajtu původně očekávalo od 1. 1. 2019, posléze bylo však odloženo až na rok 2022.

V roce 2015 schválený Rozvojový plán 2015 - 19 počítá s investicemi ve výši 96 mld. EUR, především do těžby a zpracování ropy, dopravní infrastruktury, bydlení a energetiky. S podobnou sumou na infrastrukturní projekty se počítá i v rámci strategického programu Kuwait 2035 vyhlášeného v roce 2017. Je však nutno mít na paměti, že Kuvajt je vyhlášený tím, že se zde realizace velkých infrastrukturních projektů většinou notně protahuje a někdy jsou zrušeny úplně.

Hospodářská politika vlády bude pokračovat v orientaci na rozvoj ropného sektoru, perspektivní se jeví i těžba zemního plynu z nově objevených nalezišť. Strategickým záměrem vlády je zvýšit těžební kapacitu. Tohoto cíle chce dosáhnout realizací projektu Severní Kuvajt – ropná pole Abdali, Bahra, Ratqa, Rawdatain a Sabriya. Projekt počítá s účastí zahraničních subjektů, naráží však na odpor parlamentu, kde převládají síly prosazující plnou kontrolu státu nad jeho realizací. Projekt Severní Kuvajt počítá i se stavbou nového města.

Dalším strategickým záměrem Kuvajtu je transformace země v „most na Východ", tj. v centrum obchodu a služeb, zde především bankovních, směřujících po trase historické „Silk Road" (hedvábné stezky) do Číny a na Dálný východ; v Kuvajtu se tento záměr pracovně nazývá „Bridge to China" a jeho součástí má být i propojení postsovětských producentů ropy a zemního plynu s regionem Zálivu jak technologickými projekty (ropovody, plynovody), tak i společně sdílenými vizemi zejména o obchodní kooperaci.

Projekt „Bridge to China" počítá s vybudováním velkého námořního terminálu na ostrově Bubiyan (s cílovou kapacitou 60 přístavních mol), který by se měl stát největším přístavem na severu Zálivu a měl by být společně využíván Íránem, Irákem i Kuvajtem. Velmi intenzivně se do přípravy projektů, projektových i stavebních prací zapojují čínské firmy. S tím souvisí i výstavba dalších dálnic, rozšíření kuvajtského letiště, výstavba 8. Ring Road spojující radiální dálnice, vedoucí do středu města, plány na výstavbu železnice propojené i s ostatními státy GCC a výstavba metra v hlavním městě, která by řešila současnou komplikovanou situaci v silniční dopravě.

Kuvajt má dle vize kuvajtského emíra, Šejcha Sabáha al-Ahmada al-Džábira as-Sabáha, do budoucna překonat svoji závislost na prodeji ropy a přejít na model trvale udržitelné a diverzifikované ekonomiky založené na vyspělých technologiích a vysoké přidané hodnotě lidské práce. Součástí této vize je i otevření Kuvajtu zahraničním investorům, které od roku 2013 do země "láká" kuvajtská agentura pro podporu přímých zahraničních investic (KDIPA). Ta má za cíl za cíl přiblížit regionálním a mezinárodním investorům obchodní a investiční příležitosti v Kuvajtu a vytvořit pro ně v zemi maximálně příznivé a přitažlivé prostředí. Ve spolupráci s Úřadem pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (KAPP) KDIPA klade důraz zejména na podporu projektů spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (private-public partnership) projekty. Příkladem může být například první velký PPP projekt v Kuvajtu, kterým je výstavba prvního ze čtyř plánovaných bloků nové paroplynové elektrárny Al-Zour North s výkonem 1,5 GW uvedeného do provozu na závěr roku 2016. Další tři bloky elektrárny a přidružených odsolovacích závodů se nacházejí ve fázi plánování. Dalším PPP megaprojektem, který byl dokončen na jaře 2019, je Jaber al-Ahmad Causeway – 37 kilometrů dlouhý most, který propojuje protilehlé břehy kuvajtského zálivu a výrazně zrychlí dopravní spojení mezi Kuwait City a nově budovanými průmyslovými závody, bezcelními zónami a satelitními městy na opačné straně Zálivu. V neposlední řadě stojí za zmínku projekt nového kuvajtského mezinárodního letiště, který staví turecká společnost Limak, a který by měl být dokončen v roce 2022.

Kuvajt má dále smělé plány i v oblasti turistického ruchu, který v současnosti přispívá pouhými 5 % k HDP země. Jsou projektovány desítky nových hotelových komplexů, zábavních a zážitkových/rodinných parků, kongresových center, dálničních odpočinkových zastávek, plážových projektů, či například projekt VIP terminálu kuvajtského mezinárodního letiště s exkluzivními restauracemi, lázeňským zařízením či obchodním centrem. Oblast energetiky i nadále zůstává prioritní, a to prozatím jak tradiční ropný a rafinérský sektor, tak do budoucna v rostoucí míře zejména obnovitelné zdroje energie. V souladu s vizí emíra, která do roku 2030 počítá s 15% podílem obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Kuvajtu, je v Kuvajtu v současnosti plánováno či realizováno několik velkých solárních projektů. Hlavním je solární elektrárna Al-Dibdibah s instalovaným výkonem 1000 MW v hodnotě 1,2 mld. USD.

Agentury KDIPA je v popředí snah o modernizaci a otevírání kuvajtské ekonomiky světu. KDIPA již do Kuvajtu přilákala několik velkých mezinárodních společností, např. Microsoft, General Electric (GE), Limak, Huawei a další, čímž zajistila příliv zahraničního kapitálu, transfer know-how a technologií a zejména vytvoření nových pracovních míst s přidanou hodnotou pro Kuvajťany. KDIPA investory do Kuvajtu láká například na přiznání 100% vlastnictví podniku v zemi, daňové prázdniny, osvobození od celních poplatků, bezplatné přidělení stavebních parcel a pozemků, různá zvýhodnění a podporu ze strany státu, zejména v podobě zrychlené a zjednodušené administrativní procedury. KDIPA „své“ zahraniční investory „hýčká“ a pečuje o ně prostřednictvím svého „one-stop shop“ investorského centra, které jim poskytuje nadstandardní služby, jako například rychlé a snadné vyřízení většiny procedur a formalit on-line. Na výše zmíněné investiční pobídky a služby KDIPA však nevzniká nárok automaticky, nýbrž pouze za splnění určitých, zákonem stanovených podmínek. Mezi podmínky pro přiznání pobídek a služeb KDIPA stanovené zákonem č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic patří například transfer technologií, know-how a moderních manažerských metod, přínos pro diverzifikaci kuvajtské ekonomiky, nárůst kuvajtského exportu, tvorba pracovních příležitostí a zvýšení kvalifikací kuvajtských občanů, přínos pro životní prostředí či využití místních kuvajtských produktů či služeb.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Kuvajt
  • Arabsky: Dawlat Al Kuwayt
  • Anglicky: State of Kuwait

Emír Státu Kuvajt:  (His Highness) Sheikh Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah

Složení vlády:

Rady ministrů (Council of Ministers):

  • Předseda vlády (His Highness Prime Minister): Sheikh Jaber Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah
  • První místopředseda vlády a ministr obrany (First Deputy Prime Minister and Minister of Defense): Sheikh Nasser Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničí (Deputy Prime Minister and Minister of Foreign affairs): Sheikh Sabah Al-Khalid Al-Hamad Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra (Deputy Prime Minister and Minister of the Interior): Lieutenant-General Sheikh Khaled Al-Jarrah Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a státní ministr pro záležitosti vlády (Deputy Prime Minister and State Minister for Cabinet's Affairs): Anas Nasser Al-Saleh
  • Ministr financí (Minister of Finance): Dr. Nayef Falah Mubarak Al-Hajraf
  • Ministr spravedlnosti a ministr pro islámské záležitosti a nadace (Minister of Justice and Minister of Awqaf and Islamic Affairs): Dr. Fahad M.M. Al-Afasi
  • Ministr školství a ministr vyššího vzdělávání (Minister of Education and Minister of Higher Education):  Dr. Hamed Mohammad Al-Azmi
  • Ministr obchodu a průmyslu (Minister of Commerce and Industry): Khaled Nasser Abdullah Al-Roudan
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Health and State Minister for Cabinet Affairs): Sheikh Dr. Basel Hamad Al-Sabah
  • Ministr informací (Minister of Information): Mohammad Nasser Abdallah Al-Jabrí
  • Ministryně sociálních věcí a práce (Minister of Social Affairs and Labour): Hind Subaih Barrak Al-Subaih
  • Státní ministryně pro otázky bydlení a pro otázky služeb (Minister of State for Housing Affairs and Services Affairs): Jenan M.H. Boushehri
  • Ministr energetiky a vody (Minister of Electricity and Water): Bakheet Shabeeb Bakheet Al-Rasheedi

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: přibližně 4,4 milionu, z toho cca 1,4 milionu Kuvajťanů a cca 3 miliony cizinců (2019). Hustota obyvatelstva je cca 200 obyvatel na km2. Podle věku je největší skupinou mládež do 15 let - 40 %, skupina obyvatel starších 60 let tvoří 5 % z celkového počtu obyvatel. Z cizinců trvale nebo dlouhodobě žijících v Kuvajtu tvoří cca 1,8 milionu Asiaté (Indie, Bangladéš, Filipíny, Pákistán, Srí Lanka); cca 800 000 Arabové (Egypt, Sýrie, Libanon, Irák), dále Írán a ostatní.

Ekonomicky činné obyvatelstvo: Podle statistiky Kuvajtské bankovní asociace bylo v roce 2017 v Kuvajtu zaměstnáno celkem 2,5 miliónu osob, z toho 85 % cizinců. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru. V soukromém sektoru pak méně než 20 %.

Náboženské vyznání: Kuvajtské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (70 %) a islám šíitského směru (30 %).

Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru (Arabové, Pákistánci, Indové), křesťané (Filipínci, Evropané a Američané) a hinduisté (Indové)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

 

2014

 2015201620172018

Nominální HDP v mld. USD

162

 114

 

109 119 141

 

2014

 2015201620172018

Změna reálného HDP v %

0,5

0,6 2,9 - 3,5 1,2

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj inflace

 

 2014

2015201620172018

Inflace v %

 3

3,4

 3

1,6 0,6

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj nezaměstnanosti

 

2014

 2015201620172018

Nezaměstnanost v %

3,5

 3,8

2,5 2,6 3

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

V roce 2018 činil v Kuvajtu HDP na hlavu (HDP PPP) 65 088 USD (zdroj EIU).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vzhledem k extenzivní těžbě, zpracování a následnému exportu ropy a ropných produktů, jsou příjmy kuvajtské státní pokladny závislé na světových cenách ropy. Tyto příjmy tradičně tvoří cca 80-90 % celkových státních rozpočtových příjmů. V rozpočtovém roce 2017/18 (začíná vždy v březnu příslušného roku) činily zhruba 85% státního rozpočtu. Od roku 2014 byl kuvajtský veřejný rozpočet podobně jako v okolních ropných státech poznamenán poklesem světových cen ropy. Od rozpočtového roku 2015/2016 má Kuvajt deficitní státní rozpočet.

V rozpočtovém roce 2017/18 činil deficit státního rozpočtu dle údajů vlády přibližně 9 mld. USD, tedy asi 8 % HDP. V následujícím rozpočtovém roce, tzn. 2018/2019, se deficit významně snížil na pouhé 1 % (cca 1,5 mld USD). Deficitní rozpočty přibližně na této úrovni (v řádu 1 - 3 % HDP) mají i přes poměrně vysokou cenu ropy na mezinárodních trzích pokračovat i v dalších rozpočtových letech, a to minimálně do rozpočtového roku 2022/23, kdy se očekává vyrovnaný, či dokonce mírně přebytkový rozpočet.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (v mld. USD)
 

2015

2016

2017

2018

Běžný účet

8,5

0,6 7,6 20,5

Kapitálový účet

3,3

-0,3 -0,4 n.a.

Finanční účet

58 -7 3 n.a.

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Státní dluh činí k roku 2019 téměř 40 % HDP (56,5 mld USD). Až do rozpočtového roku 2015/2016 Kuvajt dlouhodobě dosahoval výrazně přebytkových rozpočtů. Proto byl zřízen kuvajtský suverénní státní fond Kuwait Investment Authority (KIA) a od roku 1976 je do něj každoročně odváděno 10 % státních rozpočtových příjmů. Ve výjimečně "tučných" letech byl odvod dokonce navýšen na 25 %. Objem prostředků uložených v KIA se v roce 2019 neoficiálně odhaduje na cca 600 mld USD. Tyto prostředky jsou z větší části prostřednictvím fondu Future Generations Fund (FGF) dlouhodobě investovány v zahraničí, a z menší části uloženy v likvidních domácích aktivech fondu General Reserve Fund (GRF). Správcem obou fondů je KIA. Příjmy z těchto investic se nezahrnují do běžného státního rozpočtu, nýbrž zůstávají v KIA. I v letech rozpočtových schodků jsou do FGF každoročně převedeny prostředky ve výši 10 % státního rozpočtu a z jeho zahraničních aktiv nebyly čerpány žádné prostředky. GRF naopak byl dočasně využit k sanování kuvajtských rozpočtových deficitů. Schodek z roku 2015/2016 ve výši cca 20 mld USD byl například pokryt výlučně z prostředků GRF. Díky masivním finančním prostředkům a aktivám KIA patří Kuvajt mezi největší světové investory.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý. V rámci GCC je počítáno s Kuvajtem jako s centrálou investičního bankovnictví GCC. V zemi sídlí také dva fondy: Arab Fund for Economic and Social Development (AFESD), získávající členské podíly od členů LAS; a Kuwait Fund for Arab Economic Development (KFAED). Tento fond patří do organizační struktury AFESD, stejně tak jako Inter-Arab Investment Guarantee Corporation, která poskytuje ručení na úvěrové obchody fondů.

Nejvýznamnější banky v Kuvajtu:

  • National Bank of Kuwait
  • Central Bank of Kuwait
  • Commercial Bank of Kuwait
  • Gulf Bank
  • Al Ahli Bank of Kuwait
  • The Bank of Kuwait and Middle East
  • Burgan Bank
  • Bank of Bahrain and Kuwait - Kuwait Branch
  • Kuwait Real Estate Bank
  • The Industrial Bank of Kuwait
  • Kuwait Finance House
  • Boubyan Bank
  • BNP Paribas - Kuwait Branch
  • HSBC Bank Middle East Limited - Kuwait Branch
  • Citibank - Kuwait Branch

Akcie bank jsou na kuvajtské burze po většinu roku nejobchodovanějšími akciemi. Nejbonitnější je National Bank of Kuwait. Většina bank je pod vlivem určitého politického nebo ekonomického seskupení obyvatelstva (Al-Ahli Bank - šíité, Burgan Bank - vládnoucí rodina apod.).

Méně významné banky, jako Kuwait Real Estate Bank, zaměřená na financování a výstavbu nemovitostí a Industrial Bank of Kuwait, poskytují úvěry domácí podnikatelské sféře (se značnou podporou státu).

V zemi působí několik islámských bank pracující bez fixních úrokových sazeb pro vkladatele, protože islám zakazuje půjčování peněz za úrok. Proto také úvěry jsou vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech a zisk z podnikání či spolupodnikání je islámem přípustný. Hospodářský výsledek a jeho rozdělení podle velikosti a formy vkladů je ziskem jednotlivců ze spolupodnikání a prakticky žádný z vkladatelů neví, kolik a zda vůbec mu jeho vklad něco vynese. Přísné uplatňování pravidel islámu a kontroly je jim dostatečnou zárukou proti zpronevěře netransparentně vložených a používaných vkladů vedením banky. Největší islámskou bankou v zemi je Kuwait Finance House. Patří do sítě úspěšných a velkých islámských bank, které mají těžiště v Saúdské Arábii.  Klientem může být také nemuslimský subjekt.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním daňovým zákonem je zák. č. 3/1955 novelizovaný zák. č. 2/2008 včetně dalších předpisů; zák. č. 19/2000 (National labour support tax)a zák. č. 46/2006 (Zakat a příspěvek do státního rozpočtu).

Mimo běžné výdaje a dávky v přístavech související s dopravou, vykládkou a uskladněním zboží v celních skladech, nemá Kuvajt žádné daně (ani obdobu daně z přidané hodnoty, silniční daně, spotřební daně apod.), má ovšem daň ze zisku (15 %). Ta je aplikována na právnické osoby, které obchodují v Kuvajtu s výjimkou těch, které jsou registrovány v GCC nebo plně vlastněny státními příslušníky států GCC. V praxi je tato daň aplikována na zahraniční partnerské právnické osoby v korporacích podnikajících v Kuvajtu. Na většinu zboží je vyhlášeno clo 5 % z čisté ceny bez dopravy, z čehož potraviny, některé spotřební a průmyslové zboží a zdravotní potřeby jsou od cla osvobozeny. Od 1.1.2018 měla být v rámci celé GCC zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5 %, Kuvajt její zavedení však odložil až na rok 2022.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: