Kyrgyzstán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Nur-Sultanu (Kazachstán)

Bilaterální vztahy jsou na dobré úrovni, avšak dosavadní objem obchodní a ekonomické spolupráce byl nízký - k hlavním překážkám patří geografická vzdálenost, slabost kyrgyzské ekonomiky spojená s nedostatkem finančních zdrojů, vysoká míra teritoriálního rizika atd. Přestože je obrat vzájemného obchodu nedostačující, v posledních letech došlo k prudkému zvýšení kontaktů mezi podnikatelskými sférami obou zemí (svědčí o tom mj. organizace šesti business fór během posledních 3 let). Tato skutečnost, spolu s vytvořením možného systému financování projektů v důsledku spolupráce mezi Českou exportní bankou a Rusko-kyrgyzským rozvojovým fondem, vytváří předpoklad pro růst vzájemného obchodu v příštích letech.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní obrat ČR – KG se standardně pohybuje na úrovni kolem 10 mil. USD. Výkyvy nahoru (např. v letech 2014 a 2017) souvisejí s dynamizací vzájemných vztahů (na politické i ekonomické úrovni) a s realizací jednorázových projektů.
Jak na české, tak i na KG straně je zájem na dalším rozšíření bilaterální hospodářské spolupráce ČR – KG, a to i prostřednictvím přímých kontaktů mezi hospodářskými komorami apod. ZÚ Nur-Sultan tento proces aktivně podporuje.

 Níže uvádíme tabulku obchodní výměny ČR – KG za poslední roky (v tisících USD)

Rok

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

2013

8 322

200

8 522

8 122

2014

14 881

10 726

25 607

4 155

2015

6 749

2 060

8 809

4 689

2016

6 686

535

7 221

6 151

2017

15 588

644

16 251

14 924

2018

8 504

2 694

11 198

5 810

Zdroj: Český statistický úřad

V roce 2018 obchodní obrat s Kyrgyzstánem zaznamenal patrný pokles, především co se týče českého vývozu (pokles o 45 %). Dovoz z KG vzrost o více jak čtyřnásobek.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

V roce 2018 k nejvýznamnějším položkám českého vývozu a dovozu patřily:

Vývoz z ČR do KG:

  • léčiva, telekomunikační zařízení, počítače, baterie a akumulátory, umělá střeva a hotové pokrmy, traktory a skleněné zboží.

Dovoz do ČR z KG:

  • jedlé ořechy, munice, zlato, semena, zelenina, obuv, nealkoholické nápoje, ruční nářadí a hliník.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Statistiku vzájemného obchodu službami žádná ze stran nevede. Potenciál pro rozvoj spolupráce mezi ČR a Kyrgyzstánem existuje zejména v oblasti turismu, a to jak KG občanů do ČR (včetně medicínské turistiky), tak i českých občanů do Kyrgyzstánu (příroda, hory). Českým turistům, stejně jako dalšímu rozvoji obchodně-ekonomických bilaterálních vztahů, pomohlo zřízení honorárního konzulátu ČR v Biškeku v lednu 2017. KG od dubna 2017 začal pokrývat ČR ze svého ZÚ v Berlíně. Do té doby pokrýval ČR ze ZÚ ve Vídni. 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Z hlediska přímých investic se české firmy v Kyrgyzstánu mnoho neangažují. Kyrgyzská statistika uvádí, že ke konci roku 2017 dosáhly přímé investice z ČR hodnoty 400 tis USD. Větší investiční celky si může dovolit jen větší a silnější společnost vzhledem k obtížnosti úvěrování bankami (vyšší investiční riziko).

Společné firmy v KG mají české firmy Regulus s r.o. a ENVI-PUR s r.o. Další české firmy jsou v Kyrgyzstánu průběžně aktivní. Pokud se české firmy v KG obchodně angažují, jedná se někdy o firmy se zastoupením v Kazachstánu, odkud pokrývají i své obchodní aktivity v KG.

Vedle současných menších obchodních případů představují potenciální možnost pro export z ČR do KG dodávky technologií pro malé potravinářské provozy a lehký průmysl.  V posledních dvou letech byly do Kyrgyzstánu dodány čističky odpadních vod a solární systémy na ohřev vody a vzduchu. Omezený zájem je evidován o možnosti v oblasti těžby a zpracování plynu.  Po zotavení ekonomiky KG jsou možným předmětem obchodního zájmu dodávky pro výstavbu a obnovu vodních elektráren.

Zájem českých společností o rozvoj hospodářské spolupráce s Kyrgyzstánem byl potvrzen na podnikatelských fórech v Biškeku, naposledy 9. dubna 2019.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Bilaterální smluvní základna je tvořena následujícími bilaterálními dohodami: Protokol o spolupráci mezi MZV ČR a MZV KG (1995), Smlouva ČR – Kyrgyzstán o spolupráci v boji s organizovaným zločinem, s nezákonným nakládáním s narkotiky, s terorismem a různými nebezpečnými druhy zločinnosti (1998) a Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách (2004) apod.

Se vstupem ČR do EU byla k 30. 4. 2004 vypovězena Dohoda o obchodně ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci z r. 1998. Obě strany se v této souvislosti dohodly, že prozatím nebudou sjednávat novou dohodu. Obchodní režim mezi ČR a KG je upraven smlouvou o spolupráci v dané oblasti mezi EU a Kyrgyzstánem (PCA). V současné době se diskutuje o nové rezortní Dohodě o spolupráci mezi  Ministerstvem hospodářství Kyrgyzské republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, na základě které má vzniknout Společná pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci.

Dne 9. dubna 2019 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem (vstoupí v platnost po vyjádření souhlasu ze strany obou parlamentů) a Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem ekonomiky KG (vstup v platnost podpisem).

Pozornost se dále zaměřuje na možnost přípravy Dohody o podpoře a ochraně investic, sjednání Smlouvy v oblasti sociálního zabezpečení, apod.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Česká strana poskytuje kyrgyzské straně rozvojovou pomoc prostřednictvím českých finančních prostředků v EBRD, Czech Trust Fund v UNDP, programu MZV ČR k malým lokálním projektům a též formou grantů pro studium na vysokých školách v ČR.

V roce 2017 byl v Biškeku realizován malý lokální projekt, a to výstavba plotu kolem školy č. 22, která byla postavena v roce 1928 Čechoslováky sdruženými v kooperativu INTERHELPO. Hodnota projektu byla 250. tisíc Kč. Realizací projektu se podařilo zajistit bezpečnost žákům s postižením navštěvujících školu č. 22; vyvolat zájem rodičů a volených představitelů městské části o investice do okolí a prostředí ve, kterém žijí; připomenout odkaz Čechoslováků, kteří školu postavili v roce 1928, stejně jako celou městskou část; dosáhnout uznání ČR jako země, která se hlásí k odkazu svých krajanů a přispívá k jeho zachování do budoucna.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: