Kyrgyzstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Nur-Sultanu (Kazachstán)

Kyrgyzstán je vnitrozemský, hornatý stát, s nízkými příjmy (z hlediska HDP na obyvatele druhá nejchudší země ve střední Asii) a ekonomikou závislou na těžbě nerostů, zemědělství a remitencích od občanů pracujících v zahraničí (odpovídají více než čtvrtina HDP země). Bavlna, vlna a maso jsou hlavní zemědělské výrobky, přičemž pouze bavlna jde ve větším množství na export. Ostatní exportní produkce je zlato, uran, rtuť, zemní plyn.

Po získání nezávislosti v 90. letech Kyrgyzstán urychleně implementoval tržní reformy (zlepšení regulačního systému, zemská reforma), proto také se stal v roce 1998 první zemí ze skupiny SNS, která vstoupila do WTO.  Země se v posledních letech snaží přilákat zahraniční investice pro zlepšení infrastruktury země a rozšíření exportní základny, avšak přetrvávající obtížné investiční klima odrazuje potenciální investory. V žebříčku Doing Business je Kyrgyzstán za rok 2019 na 70. pozici.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Kyrgyzská republika, Ústava připouští též - Kyrgyzstán
  • Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG
  • The Republic of Kyrgyzstan

Kyrgyzstán je parlamentní republika, v jejímž vedení dochází poměrně často ke změně vlády. Poslední změna vlády proběhla v dubnu 2018. Prezident KG S. Jeenbekov jmenoval premiérem M. Abulbazieva. Nový vladní kabinet má stejný počet ministerstev.

Složení KG vlády:

  • Muhammetkalyi Abulgaziev – předseda vlády
  • Kubatbek Boronov – první místopředseda vlády
  • Ženiš Razakov – místopředseda vlády
  • Altynay Omurbekova – místopředsedkyně vlády
  • Zamirbek Askarov – místopředseda vlády
  • Šamilbek Asymbekov – mistr a vedoucí Úřadu vlády
  • Oleg Pankratov – ministr ekonomiky
  • Azamat Žamankulov – ministr kultury, cestovního ruchu a informací
  • Čingiz Aidarbekov – ministr zahraničních věcí
  • Kaškar Džunušaliev – ministr vnitra
  • Kosmosbek Čolponbaev – ministr zdravotnictví
  • Gulmira Kudajberdieva – ministryně školství a vědy
  • Zhanat Beišenov – ministr dopravy a komunikací
  • Marat Džamankulov – ministr spravedlnosti
  • Ulukbek Kočkorov – ministryně práce a sociálního rozvoje
  • Baktygul Žeenbaeva – ministr financí
  • Nurbek Murašev – ministr zemědělství, potravinářství a meliorací
  • Nurbolot Mirzakhmedov – ministr pro mimořádné situace
  • Idris Kadyrkulov – předseda státního Výboru národní bezpečnosti
  • Erlis Terdikbaev - předseda státního Výboru pro obranu
  • Emil Osmonbetov – předseda státního Výboru pro průmysl, energetiku a suroviny
  • Bakyt Šaršembiev – předseda státního Výboru informačních technologií a spojů

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku roku 2019 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 6,39 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 32 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 58,5 %, dětí 34 % a ve věku nad 65 let je 4,5 % obyvatel. Cca 33 % obyvatelstva žije ve městech, 67 % na venkově. Počet imigrantů se odhaduje okolo 1,6 mil., emigrantů přes 7 mil lidí. V hlavním městě Biškeku žije cca 1 mil. obyvatel.


Národnostní složení obyvatel v Kyrgyzstánu:

  • 73,3 % Kyrgyzové
  • 14,7 % Uzbeci
  • 5,6 % Rusové
  • 1,1 % Dungani
  • 0,9 % Ujguři
  • 0,9 % Tádžici
  • 0,7 % Turci
  • 0,6 % Kazaši
  • 0,5 % Tataři
  • 0,4 % Ázerbájdžánci
  • 0,3 % Korejci
  • 0,2 % Ukrajinci
  • 0,1 % Němci
  • ostatní 0,7 %

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.

Náboženství:

  • islám 80 %,
  • pravoslavní 17 %,
  • ostatní 3 %

Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2014 2015 2016 2017 2018
Růst HDP v % 4 3,9 4,3 4,7 3,5
Inflace (v %) 10,5 3,4 0,5 3,7 0,5
Nezaměstnanost (v %) 8,0 7,6 7,2 6,9 6,8

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstánu, MMF

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje nejmenší HDP na obyvatele. V posledních letech HDP země každoročně stoupalo o 3-5 %. Významnou částí vládních příjmů jsou příjmy z těžby zlata na dole Kumtor, který se podílí cca na 1/3 průmyslové produkce a na 40 % exportu. HDP na obyvatele v PPP je zhruba 3 660 USD. Nezaměstnanost zůstává vysoká, okolo 7 %.
Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů, zejména OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanizmu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

Počátkem května 2015 na zasedání hlav států Eurasijské ekonomické unie (EEU) podepsala kyrgyzská strana dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. KG Parlament ratifikoval přistoupení Kyrgyzstánu k EEU dne 20. 5. 2015. KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

Z dalších významných faktorů vývoje ekonomiky posledních let lze uvést překonání negativních tlaků na KG stranu vyvolané vývojem ekonomiky Ruska, kde žije velká většina 1/6 emigrované kyrgyzské populace, po roce 2015. Tehdy došlo k výraznému poklesu převodů finančních prostředků od KG pracovníků v Rusku (jedná o velkou část příjmů HDP, např. v roce 2015 převody klesly o 27 % v porovnání s rokem 2014). Tento vývoj přetrvával i v roce 2016. Od roku 2017 tento pokles zastavil.

Z hlediska přístupu kyrgyzských businessů na mezinárodní trh je možné uvést dobudování dálnice v Kazachstánu od západní hranice Číny na západní hranici KZ v délce 2700 km. Dálnice bude pokračovat dále do St. Petesburgu a v opačném směru do čínských mořských přístavů. Biškek je vzdálen cca 100 km od dálnice procházející pod Almatou, tj. kyrgyzské firmy by se po této cestě mohly levněji dostávat se svým zbožím na vzdálenější trhy.

Mezi perspektivní sektory kyrgyzské ekonomiky lze zařadit zemědělství, energetika (země má značný energetický potenciál mj. v oblasti vodní energie), těžební průmysl (celá řada projektů je atraktivní pro investory), turistika (v Kyrgyzstánu je celá řada lokalit vhodných k rozvoji turistického průmyslu).

Očekávaný vývoj

Očekává se, že v roce 2019 HDP Kyrgyzstánu poroste o 4 % a inflace zůstane pod vrchní hranicí cílování centrální banky 5-7 %. Průmyslová produkce bude pokračovat v zotavování po letech krize, především díky těžbě zlata a textilní a zemědělské produkci. Přidá se k tomu stavebnictví a infrastrukturní projekty (např. stavba silnice Sever-Jih). Největší výzvou KG ekonomiky nadále zůstane zvýšení exportu a přilákání zahraničních investic pro zlepšení konkurenceschopnosti země.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

v % k HDP 2014 2015 2016 2017 2018*
Veřejné příjmy 29,8 29,8 27,4 28,8 27,2
Z toho příjmy z daní 20,6 19,7 19,7 19,5 20,9
Veřejné výdaje 30,3 31,3 31,8 31,3 28,3
Bilance -0,47 -1,43 -4,39 -3,11 -1,14

Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu
*předběžné údaje

Veřejné příjmy se za několik posledních let drží na úrovni okolo 30 %. Příjmy o něco více, proto již několik let přetrvává mírný deficit státního rozpočtu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

v mil. USD 2014 2015 2016 2017 2018*
Běžný účet -1269,4 -1058,6 -792,0 -477,4 -701,8
Export 1883,7 1482,9 1573,2 1764,3 1764,6
Import 5734,7 4153,8 4000,4 4494,7 4907,4
Kapitálový účet 65,8 79,1 112,6 133,8 339,4
Finanční účet 552,0 725,7 604,5 347,2 218,3
Mezinárodní rezervy** 1957,56 1778,26 1969,13 2176,48 2155,46
Vnější dluh 7394,6 7702,4 7920,7 8128,2 8093,0

Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu, Národní statistický výbor Kyrgyzstánu
*předběžné údaje
**údaje ke konci roku

V období prosinec 2014 - prosinec 2015 kyrgyzský som devalvoval o 22 % s tím, že základním důvodem bylo výrazné znehodnocení rublu na konci roku 2014. V roce 2016 došlo k posílení kurzu o 9 %. V roce 2017 fluktuoval okolo hranice 69 somů za USD a přibližně na této úrovni zůstává do současné doby (květen 2019).

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program), dále o Japonsko, Švýcarsko, Turecko apod. Zahraniční zadlužení se v poslední době pohybuje kolem 8 mld. USD. Polovinu zahraničního dluhu KG tvoří úvěry v oblasti dopravy a energetiky. K největším věřitelům patří Čína, The Asian Development Bank a MMF. Rusko své dluhy postupně odepisuje (naposledy v první čtvrtině roku 2018, kdy odepsalo 240 mil. USD, čímž zmenšilo vnější vládní dluh na 53,6 % HDP).

Cca 700 tisíc kyrgyzských občanů pracuje v zahraničí s tím, že převody finančních prostředků KG občanů ze zahraničí (remitence) dosahují cca 30 - 40 % HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kyrgyzstánu působí 25 komerčních bank (a 319 poboček komerčních bank), ze kterých v 14 převládal zahraniční kapitál. Mezi hlavní banky na bankovním trhu Kyrgyzstánu patří Finka Bank, Kyrgyz Investment and Credit Bank, Commercial Bank Kyrgyzstan, RSK Bank a Kompanion Bank.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kyrgyzstánu zahrnuje několik druhů daní - DPH, daň z přijmu, daň ze zisku, akviziční daň, daň za využívání přírodního bohatství, daň z prodeje, daň z půdy a daň z majetku. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu činí 10 %.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 28 zeměmi, které zahrnují Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ukrajina, Indie, Turecko, Kanada, Malajsie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, Polsko, Německo, Pákistán apod. V dubnu 2019 byla podepsána dohoda s Českou republikou, která vstoupí v platnost po schválení oběma parlamenty.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: