Malta: Zahraniční obchod a investice

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na vývozech a dovozech.

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Dovozy

 

5 686,5

 

6 362,8

 

6 013,6

6 446,5

6 044,5

Vývozy

 

3 925,5

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

3 594,0

Saldo

 

-1 761,0

 

-2 632,6

 

-2 500,7

-2 817,8

-2 450,5

 

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu, údaje v mil.EUR

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dovoz

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Itálie

1 408,2

 

1 165,0

 

 

1 261,4

1 238,5

1 174,4

Německo

321,2

 

323,9

 

372,2

371,3

418,0

Francie

 

285,6

224,8

224,1

258,8

225,6

Eurozóna celkem

 

2 686,7

 

2 488,0

 

2 797,7

2 632,8

2 561,9

Velká Británie

 

309,1

 

381,9

 

411,7

345,4

395,1

Ost.země EU

 

296,1

 

319,5

 

593,4

575,1

443,9

EU celkem

 

3 291,9

 

3 189,3

 

3 532,3

3 208,3

3 174,4

Asie

 

827,6

 

733,6

 

783,0

803,5

932,9

USA

 

187,9

 

610,2

 

294,3

292,2

           259,6          

Ost.země

 

1 379,1

 

1 829,6

 

1 404,6

2 159,5

1 035,8

Celkem

 

5 686,5

 

6 362,8

 

6 013,6

6 463,5

5 931,1

Vývoz

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Německo

 

348,6

 

304,3

 

329,4

388,9

398,0

Francie

 

253,0

 

203,8

 

237,7

229,8

231,3

Itálie

 

154,1

 

159,9

 

134,4

208,8

256,9

Eurozóna celkem

 

953,5

 

828,4

 

812,5

947,7

1 015,5

Velká Británie

 

107,8

 

99,2

 

124,9

106,0

77,8

Ost. země EU

 

184,7

 

187,7

 

42,8

129,8

38,8

EU celkem

 

1 246,1

 

1 104,8

 

1 064,0

1 183,3

1 262,9

Asie

 

1 059,6

 

767,4

 

715,8

671,1

594,4

USA

 

170,0

 

164,1

 

135,6

740,9

128,6

Ostatní země

 

1 449,8

 

1 701,4

 

1 519,9

1 049,9

1 135,9

Celkem

 

3 925,5

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

3 207,4

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřad, údaje v mil.EUR

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývozu dominují tradičně elektrosoučástky, farmaceutické výrobky, knihy a časopisy,  stroje  a strojní zařízení, potravinářské výrobky, výrobky z plastu a gumy, textilie.

Dlouhodobě Malta dováží především stroje a přepravní zařízení, suroviny (minerální paliva a maziva), potraviny, chemikálie a spotřební zboží.

Komoditní struktura dovozu

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Potraviny, nápoje a tabák

 

576,6

 

595,3

 

597,7

655,6

709,3

Ostatní výrobky

 

397,9

 

421,9

 

447,6

430,3

452,6

Chemikálie

 

438,3

 

509,0

 

501,8

462,5

514,7

Polotovary

 

310,2

 

342,4

 

404,9

372,9

355,6

Stroje a dopravní zařízení

 

1 664,3

 

1 922,4

 

2 338,1

2 842,1

2 191,2

Paliva, maziva a příbuzné materiály

2 235,8

 

2 563,3

 

1 679,1

1 679,5

 

1 666,8

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

8,5

 

8,7

 

9,1

9,4

9,2

Ostatní transakce a komodity

 

20,9

 

11,9

 

14,1

11,7

5,3

Suroviny

 

26,4

 

24,4

 

27,2

26,5

26,6

Celkem dovoz

 

5 678,9

 

6 399 5

 

6 013,6

6 463,5

931,1

Komoditní struktura vývozu

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Potraviny, nápoje a tabák

 

248,0

 

242,9

 

286,5

296,0

287,0

Chemikálie

 

357,9

 

376,4

 

363,0

922,0

383,1

Polotovary

 

117,8

 

113,9

 

122,4

121,3

151,3

Stroje a dopravní zařízení

 

1 112,4

 

995,7

 

961,2

960,2

985,2

Paliva, maziva a příbuzné materiály

 

1 665,7

 

1 608,2

 

1 355,7

926,6

1 009,8

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

0,0

 

0,0

 

0,1

0,0

0,0

Ostatní výrobky

 

404,5

 

375,6

 

407,6

406,6

379,9

Ostatní transakce a komodity

3,7

 

1,3

 

0,5

0,7

 

0,8

Suroviny

 

15,3

 

16,1

 

15,9

12,6

13,3

Celkem vývoz

 

3 925,2

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

3 207,4

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Freeport

Zákonem byla ustavena v části přístavu Marsaxlokk zóna volného obchodu. Veškeré zboží dovezené autorizovanými společnostmi je následně osvobozeno od dovozních cel. Samozřejmě zboží dále přepravené ze zóny volného obchodu do EU musí být procleno. Autorizované společnosti, které v zóně volného obchodu působí se navíc těší státním pobídkám, zejména snížení daní a investičním “daňovým úvěrům”. 

Více informací na: www.freeport.com.mt.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice - příliv na Maltu: teritoriální členění (v mln. USD)

 

 

2013

 

2014

 

2015

 

Svět

 

1 443

 

70,042  

 

-1 574 671

 

EU27   

 

222 201  

 

112 609  

 

-2 058 691

 

Rakousko

 

-13 817

 

-2 602

 

-54 784

 

Belgie

 

4 753

 

6 312

 

3 461

 

Dánsko

 

5 952

 

6 670

 

6 605

 

Francie

 

-29 958

 

8 651

 

26 790

 

Německo

 

48 404

 

56 246

 

-90 411

 

Itálie

 

19 338

 

 30 474

 

-11 645

 

Lucembursko

 

16 121

 

17 963

 

-1 955 449

 

Nizozemsko

 

116 563

 

-91 148

 

-87 804

 

Španělsko

 

-847

 

5 386

 

5 110

 

Anglie

 

24 597

 

-31 338

 

-8 001

 

Mimo-EU27

 

-39 246

 

-42 568

 

483 979

 

Ostatní evropské země 

 

27 394

 

15 670

 

401 487

 

Švýcarsko

 

31 671

 

-6 993

 

101 269

 

Turecko

 

-65 067

 

230 679

 

216 744

 

Afrika

 

-2 379

 

14 125

 

19 561

 

Amerika

 

5 226

 

37 289

 

4 542

 

Kanada

 

13 263

 

22 683

 

5 514

 

USA

 

-1 631

 

-4 556

 

2 358

 

Asie

 

-125 336

 

-12 774

 

46 366

 

Austrálie a Oceánie

 

41 325

 

-86 968

 

11 623

 

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je na Maltě bez ohledu na složení vlády. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek.

Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny pobídky: zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Maltu lze z hlediska zahraničně-politických rizik považovat za poměrně bezpečnou zemi pro umístění investic. Malta nemá nepřátelské vztahy s jinými zeměmi a stala se členskou zemí EU v roce 2004. Malta je neutrální zemí, zachování neutrality je součástí její přístupové smlouvy s EU.

Měnová rizika spojená se zahraničními investicemi Malta eliminovala zavedením společné evropské měny v roce 2008.

Přírodní rizika umístění investice na Maltě vyplývají z ostrovního charakteru země. Na Maltě jsou omezené sladkovodní zdroje a z toho vyplývá vysoká závislost ostrovů na odsolování vody.     

Případné zvýšení cen ropy má vliv na výrobní náklady prakticky všech odvětví, protože ropné produkty jsou základním zdrojem pro výrobu elektřiny a pro pohon zařízení na odsolování vody.

Nejdůležitější investice z hlediska odvětví:

  • ST-Microelectronics – výrobce polovodičů (1700 zaměstnanců, prosperita tohoto velkého podniku má významný vliv na HDP Malty, protože jeho výrobky tvoří až třetinu maltských vývozů)
  • Trelleborg - průmyslové výrobky z gumy, gumové těsnění
  • Carlo Gavazzi – elektronika
  • Baxter – léčiva a zdravotní materiál
  • Methode Electronics – součástky aut
  • ProMinent Fluid Controls -  dávkovací průmyslové pumpy
  • Playmobil – hračky
  • Motherwell Bridge – dopravní systémy
  • Medelec Switchgears – systémy distribuce elektřiny (skupina Alstom)
  • Aeromaritime – údržba a revize lodí a letadel
  • Eurovac – léčiva (skupina Cardinal Health)
  • Mediterranean Power Electric – elektrické přístroje
  • De La Rue – elektronické pasy

Značná část zahraničních investic v minulosti směřovala také do finančního sektoru – viz bod 1.6

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: