Súdán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

Dlouholetý prezident Omar Bašír se dostal k moci vojenským převratem 30. června 1989. Jeho vláda byla autoritativní, jako prezident sice opakovaně vítězil ve volbách, ale jejich demokratičnost byla zpochybnována. Jeho režim podporoval zahraniční islámské teroristické skupiny, v samotném Súdánu soustavně bojoval proti separatistickým hnutím v okrajových oblastech země. Obzvláště tvrdé boje byly sváděny v západní oblasti Dárfúru, kde nesmlouvavé metody boje vynesly v roce 2008 O. Bašírovi obvinění Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) z válečných zločinů a genocidy. Mezinárodní zatykač jej dostal do zahraničně politické izolace, z níž se navzdory podpoře některých afrických a arabských režimů nikdy nevymanil.

Dlouhou občanskou válku mezi arabským, islámským severním Súdánem a africkým jižním Súdánem ukončil v lednu 2005 podpis Všeobecné mírové smlouvy (CPA). V souladu s CPA proběhlo v lednu 2011 referendum o sebeurčení jižní části Súdánu. Pro nezávislost hlasovalo 98,83 % jižních Súdánců, ale i na severu podpořilo rozdělení země 58 % voličů. CPA ponechala nevyřešené některé zásadní otázky vztahů mezi oběma budoucími státy, jako je zejména sdílení ropných výnosů, status sporné a na ropu bohaté oblasti Abyei a konečně demarkace společné hranice. Jednání pod záštitou Africké unie vedla dne 9. 7. 2011 k vyhlášení 54. afrického státu – Jihosúdánské republiky. Súdán přišel rozdělením země o čtvrtinu obyvatelstva, o třetinu území, o 70 – 80 % zásob ropy a cca 75 % rozpočtových příjmů. Po rozdělení země se vládě prezidenta Bašíra nepodařilo přes vstřícné kroky vůči politické opozici vytvořit vládu národní jednoty.

V pořadí druhý zatýkací rozkaz ICC v Haagu k zatčení prezidenta O. Bašíra byl vydán dne 12. července 2010. Mezinárodní zatykač ICC byl rovněž vydán na súdánského ministra obrany. Na domácí půdě postavení prezidenta podkopala neustále se zhoršující ekonomická situace země. Ztráta 75 % příjmových zdrojů státního rozpočtu z titulu těžby ropy po rozdělení země těžce zasáhla súdánskou ekonomiku, která se z ní dosud nevymanila. Přerušení tranzitu jihosúdánské ropy přes severosúdánské území bylo další ranou pro súdánský rozpočet. Vláda v Chartúmu se snaží hledat alternativní zdroje příjmů, podporuje např. rozvoj těžby zlata i jiných surovin, které má země k dipozici, nahrazení tak značného příjmového výpadku je ale během na dlouhou trať.

Súdánskou ekonomiku dlouhodobě podlamovaly také ekonomické sankce, které na něj uvalily USA v r. 1997 kvůli súdánské podpoře mezinárodního terorismu. V roce 2007 USA sankce ještě zostřily kvůli genocidnímu charakteru války proti povstalcům v Dárfúru. Vztahy obou zemí se začaly zlepšovat až od počátku roku 2017 a v říjnu téhož roku USA všechny sankce proti Súdánu odvolaly.

V důsledku nedostatku konvertibilních měn v posledních letech prudce devalvovala súdánská libra a ani uvolnění jejího kurzu centrální bankou koncem roku 2018 nedostatek konvertibilních měn nenapravilo. Důsledkem měnové krize je nedostatek základních životních potřeb závislých na dovozu, především obilí (a chleba) a pohonných hmot. Tyto problémy se během roku 2018 neřešily a vedly k rostoucí nespokojenosti obyvatelstva s vládou, které v prosinci vyústily do masového protestního hnutí, kterému se vláda marně snažila čelit policejní represí.

Protestní hnutí pokračovalo i na začátku roku 2019 a neutišilo je ani rozpuštění vlády v únoru 2019. Neúnosnou politickou a ekonomickou situaci se pokusila vyřešit armáda, která v dubnu 2019 svrhla prezidenta O. Bašíra a převzala ve státě dočasně moc. Funkci rozpuštěné vlády přejala dočasná vojenská rada (Transitional Military Council), která přislíbila uspořádání svobodných voleb a předání moci legitimní vládě, která z nich vzejde, do tří let.

Ani dohoda armády s civilní opozicí neuklidnila protestní hnutí, které pokračovalo ještě v červnu 2019 s neztenčenou intenzitou, doprovázené krvavými střety s ozbrojenými složkami. Situace v době přípravy této zprávy byla nadále nepřehledná a nepředvídatelná.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Súdánská republika
  • Džumhúrijat as-Súdan
  • The Republic of Sudan

Právní systém: šaría (islámské právo), aplikované na obchodní i trestní právo.

Složení vlády

Federální vláda (aktualizováno k )

President

 

Prime Minister and Vice-President

                       

 

       

Min. of Animal Resources & Fisheries

 

Min. of Antiquities, Tourism, & Wildlife

 

Min. of Agriculture & Forestry

 

Cabinet Affairs

 

Min. of Culture

 

Min. of Defense

 

Min. of Foreign Affairs

 

Min. of Environment, Natural Resources & Urban Development

 

Min. of Finance & Economic Planning

                     

 

Min. of Investment

 

Governor of the Central Bank of Sudan

 

Min. of Youth & Sports

 

Min. of Trade

 

Min. of Transportation, Roads & Bridges

 

Min. of Gen. Education

 

Min. of Welfare & Social Insurance

 

Min. of Water Resources & Electricity

 

Min. of Communication and Information Technology

 

Min. of Health

 

Min. of Presidential Affairs

 

Min. of Higher Education & Scientific Research

 

Min. of Petroleum

 

Min. of Interior

 

Min. of Minerals

 

Min. of Industry

 

Min. at Decentralized Bureau

 

Min. of Justice & Prosecutor Gen.

 

Min. of Information

 

Min. of Human Resources Development

 

Min. of International Cooperation

 

Min. of Labour

 

Federal Governance

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 43,121 mil. (07/2018, CIA Factbook)

Počet obyvatel řadí Súdán na 35. místo na světě. Je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritreje na straně druhé.

Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi.

V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %.

 

Roční přírůstek byl v roce 2018 odhadován na 2,93 %.  

Věk

0-14

15-64

65 +

Celkem (%)

39,4

57,3

3,3

 

Délka dožití a vzdělanost

Průměrná délka života:

M - 62 let; Ž - 66,3 let

Vzdělanost (starší než 15 let,   kteří umějí číst a psát):

75,9 %

Gramotnost dospělých

muži

83,3 %

 

ženy

68,6 %

 

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.  

    

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

 

Náboženské složení

Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt (HDP)

HDP

2013

2014*

2015*

2016*

 2017

 2018

Reálný nárůst v %

3,9

1,6

4,9

3,1

 3,7

 2,6

(Zdroj: Bank of Sudan, CIA)

* odhad

Sektorová struktura tvorby HDP (v %)
HDP dle sektoru (%)

2015

2016

2017 

 2018

zemědělství

28,9

27,5

 39,6

 

průmysl

20,4

20,7

 2,6

 

služby

50,7

51,8

 57,8

 

 

Nezaměstnanost je udávána ve výši 19.6% (2017).

 

Míra inflace

Míra inflace

  2014

2015

2016

 2017

 2018

%

   36,9

31,1

32,8

 32,4

 72,9

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mld. USD)

2013

2015

2016

 2017

2018 

Celkové příjmy

4,51

6,51

7,3

 8,19

 6.91% HDP

Celkové výdaje

6,84

9,75

11,28

 13,40

 15,43% HDP

Deficit 

-2,33

-3,24

-3,98

 -5,21

 -

Zdroj: Bank of Sudan, Ministry of Finance and Economy, The Economist Inteligence Unit.

* 2018 uvedeno v procentech HDP, Bank of Sudan

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017 (odhad)

2018 

běžný účet

-5,7

-4,9

-5,13

-2,32

 -4,73

obchodní bilance

    -4,23 -4,84 -4,19

Hodnoty jsou uvedeny v mld. USD
Zdroj: Middle East and Africa Monitor, African Economic Outlook, CIA

 

Devizové rezervy v mld. USD

 Rezervy (mil. USD)

2015

2016

2017 

2018 

rezervy

173,5 168,3 504,9  2,8 Bilion USD

Zdroj: Midddle East and Africa Monitor, CIA, OEC

*2018 - Bank of Sudan 2018

 

Výpadek příjmů z prodeje ropy byl další citelnou ránou, kterou utrpěly súdánské měnové rezervy. Pokrytí dovozu rezervami se dále významně snížilo a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době tento trend podařilo změnit. Jedinou nadějí tak pro súdánskou ekonomiku zůstávají zahraniční investice a následný vývoz nerostných surovin.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017 

2018 

vnější dluh (mld. USD)

40,92

48,17

49,4

51,26 53,35 58

veřejný dluh jako % z HDP

111

 - 68,9 68,8 47,9 167,54

Zdroj: Middle East and Africa Monitor, CIA World Factbook

Celková struktura zahraniční zadluženosti:

  • Mezinárodním finančním institucím: 11 % (např. Islámská rozvojová banka, Arabský fond pro ekon. a soc. rozvoj, Evropská investiční banka,  Africký rozvojový fond, OPEC)
  • Pařížskému klubu: 37 % (např. USA, Francie, Japonsko, Itálie, Rakousko, Norsko)
  • Dalším zemím: 38 %  (např. Kuvajt, Čína, Irán, Malajsie, Rumunsko)
  • Mezinárodním komerčním bankám: 14 %

Pozn.: údaje z roku 2015, aktuálnější nejsou k dispozici; zdroj: IMF

Zahraniční zadluženost se v absolutních číslech každoročně zvyšuje. Přesto se Súdán snaží hradit své závazky k MMF a dalším mezinárodním institucím. Nemalé úsilí je věnováno Pařížskému klubu – ve smyslu odpouštění dluhů.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od ledna 2007, dle nařízení Bank of Sudan, bylo zavedeno euro jako hlavní zahraniční měna bankovních převodů namísto amerického dolaru, který byl dříve upřednostňován. Hlavními zúčtovacími měnami jsou nyní euro, saúdský rijál a dirham (SAE). Súdánské banky jsou žádány, aby své devizové rezervy v centrální bance držely v EUR. Tento krok je do značné míry odpovědí na sankce USA vůči Súdánu, které způsobily bankovnímu sektoru značné potíže.

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

 

Další banky:

  • Baraka Bank
  • Faisal Islamic Bank
  • Islamic Cooperative Development bank
  • El Neelain Bank
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • Bank of Khartoum Group
  • Agricultural Bank of Sudan
  • Sudanese Industrial Bank
  • Sudanese French Bank
  • National Bank of Sudan
  • Sudanese Savings Bank
  • Social Development Bank
  • Saudi Sudanese Bank
  • El Tadamen Islamic Bank
  • Workers National Bank
  • Animal Resources Bank
  • Omdurman National Bank
  • The Blue Nile Bank Ltd.
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Bank of Real Estate
  • Commercial Bank
  • Bank of El Moghtarib
  • Habib Bank
  • Islamic Bank of The North
  • Ivory Bank
  • Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

  • Bank of Khartoum
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • National Bank of Sudan

ČSOB nepotvrzuje akreditivy, akceptuje pouze akreditivy potvrzené zahraničními bankami. Z hlediska rizik řadí Súdán mezi země s nejvyšším rizikem. EGAP řadí Súdán do kategorie “7” (nepojistitelné).

Jako platební instrument lze doporučit akreditiv potvrzený některou z renomovaných zahraničních bank nebo platbu předem. Soukromý sektor často disponuje devizovými depozity v zahraničí.

 

Pojišťovnictví:

Pojišťovnictví hraje významnou roli v národní ekonomice, zisky z činnosti jsou využívané k investičním účelům.

 

Hlavní pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

 

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

 

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) - sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

  •      0 %  zemědělství
  •    10 %  průmysl
  •    15 %  finanční, obchodní, realitní apod. služby
  •    30 %  tabákový průmysl
  •    35 %  prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši

  •    17 % 

Daň z příjmů fyzických osob

  •    15 - 20 %
  •      8 %  příspěvek na sociální zabezpečení
  •      5 %  majetková daň
  •      5 %  daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

  •    17 %

Srážkové daně

  •    0 %   dividendové příjmy
  •    7 %   úrokové příjmy
  •  15 %   autorské poplatky, honoráře

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: