Švédsko: Zahraniční obchod a investice

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Švédsko je exportně orientovanou tržní ekonomikou, více než polovina všech vyrobených produktů je exportována. Voda, dřevo a železná ruda jsou hlavními přírodními zdroji. Historicky je švédský export založen na surovinách a energii z hor, lesů a vodních cest. Toto v kominaci s tradiční švédskou invencí, inovativností a podnikavostí vytváří ze Švédska známého a velmi respektovaného obchodního partnera. Více než 50 % švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky, minerály, výrobky ze dřeva, chemikálie a farmaceutické produkty.

Díky silně podhodnocené švédské koruně, kterou centrální banka drží svými zápornými úroky již čtvrtý rok v řadě na velmi nízkých úrovních, se švédskému exportu mimořádně dařilo. Druhou stranou téže mince však je, že se výrazně prodražil dovoz zboží do Švédska. Navzdory rekordnímu exportu se tak švédská bilance zahraničního obchodu oproti minulosti zhoršuje. Od roku 2014 můžeme sledovat prudce snižující se bilanci zahraničního obchodu. V roce 2017 byla bilance zahraničního obchodu, stejně jako v roce 2016, již záporná. Švédský vývoz zboží se zvýšil o 10 % a dosáhl hodnoty 1 307 mld. SEK. Dovoz zboží do Švédska se zvýšil o 9 % a dosáhl hodnoty 1 313 mld. SEK, čímž bilance za rok 2017 dosáhla -6 mld. SEK. Pro srovnání, v roce 2016 byla bilance zahraničního obchodu -15,0 mld. SEK.

Důvodem takového vývoje zahraničního obchodu Švédska je jednak výše popsané umělé oslabování švédské koruny, ale především vysoká konjunktura švédské ekonomiky (růst HDP v roce 2014 o 2,6 %, v roce 2015 o 4,1 %, v roce 2016 o 3,2 % a v roce 2017 o 3,3 %) a růst spotřeby domácnosti (v roce 2014 o 3,1 %, v roce 2015 o 4,2 %, v roce 2016 o 2,8 % a v roce 2017 o 2,4 %), jež mají za následek zvýšenou poptávku po zahraničním zboží, zařízeních, komponentech, součástkách a technologiích.

Obchodní bilance v letech 2011–2017

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

export

1 213 500

1 169 700

1 091 800

1 126 965

1 181 242

1 192 556

1 306 753

import

1 141 300

1 101 200

1 041 000

1 110 965

1 163 859

1 207 569

1 312 995

saldo

72 200

68 500

50 800

16 000

17 383

-15 013

-6 242

Zdroj: www.scb.se  

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

K nejdůležitějším obchodním partnerům Švédska v roce 2017 patřilo Německo, kam směřovalo 10,9 % švédského vývozu, následováno Norskem (10,2 %), Finskem (6,9 %), USA (6,9 %), Dánskem (6,9 %), UK (6,2 %), Nizozemskem (5,5 %), Čínou (4,5 %), Belgií (4,4 %), Francií (4,2 %). Německo je tak, stejně jako v roce 2016, nejdůležitějším exportním trhem Švédska.

Švédský export je poměrně dobře diverzifikovaný, když 59,2 % vývozu směřuje do zemí EU, následováno zbytkem Evropy (14,6 %), Asií (12,7 %), Amerikami (9,8 %), Afrikou (2,1 %) a Oceánií (1,3 %).

Co se týče mimoevropských trhů, tak dominují již zmíněné USA (6,9 % veškerého švédského exportu) a Čína (4,5 %), následované Japonskem (1,5 %), Ruskem (1,4 %), Austrálií (1,2 %), Tureckem (1,1 %), Jižní Koreou (0,9 %), Indií (0,9 %), Kanadou (0,8 %) a Saudskou Arábií (0,7 %).

Co se týče dovozu zboží do Švédska, hlavní roli hrálo opět Německo, odkud pocházelo 18,8 % veškerého importu do Švédska, následováno Nizozemskem (8,9 %), Norskem (8,1 %), Dánskem (7,2 %), UK (5,2 %), Belgií (4,9 %), Finskem (4,7 %), Čínou (4,5 %), Francií (3,9 %) a Polskem (3,9 %). Dovozu do Švédska dominuje Evropa, když 71,6 % importu pochází ze zemí EU a dalších 13 % ze zbytku Evropy.

Z výše uvedeného vyplývá, že největší obchodní výměnu má Švédsko s Německem (14,9 % celkového obratu švédského zahraničního obchodu) a potvrzuje tak jednoznačně roli nejdůležitějšího švédského obchodního partnera, dále následují severští sousedi a tradiční partneři: Norsko (9,2 %), Nizozemsko (7,2 %), Dánsko (7 %), Finsko (5,8 %), UK (5,7 %).

Ačkoliv švédský vývoz vzrostl oproti roku 2016 o více než 14 % a Německo je nadále nejvýznamnější destinací švédského exportu, obchodní bilance Švédska s Německem je trvale značně záporná (-103 mld. SEK v roce 2017), obdobně tomu je v případě Nizozemska (-46 mld. SEK) a dalších tradičních obchodních partnerů jako např. Ruska, Dánska, Belgie, Itálie, Polska apod. Naopak aktivní obchodní bilanci má Švédsko s USA (+59 mld. SEK, vůbec nejaktivnější bilance vůbec), Finskem (28 mld. SEK), Norskem (27 mld. SEK) a s dalšími mimoevropskými trhy jako např. s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií, Kanadou, Mexikem, Brazílií apod. Zajímavostí je, že si Švédsko jako jedna z relativně mála zemí na světě udržuje vyrovnanou obchodní bilanci s Čínou.

Tyto údaje potvrzují charakter švédské ekonomiky, která buď primárně vyváží vlastní technologie (vysoké vývozy do technologicky vyspělých zemí typu USA, Kanada, Japonsko, J. Korea, Austrálie apod.), nebo ze zemí EU povětšinou dováží průmyslová zařízení pro výrobu vlastními silami vyvíjených a designovaných produktů, které exportuje do třetích zemí, či dováží komponenty a součásti strojů, které kompletuje pod vlastní značkou a jako celky exportuje do třetích zemí.

SE export a import dle jednotlivých zemí v meziročním srovnání (mil. SEK) za 2017

Země

1.-12. 2016 Export

1.-12. 2017 Export

Podíl v 2017 (%)

1.-12. 2016 Import

1.-12. 2017 Import

podíl v 2017(%)

Evropa

879 404

964 004

73,8

1 020 000

1 110 167

84,5

EU-28

705 113

772 971

59,2

865 266

939 697

71,6

Ostatní evropské země

174 271

191 603

14,6

154 734

170 409

13,0

Afrika

28 265

27 459

2,1

10 221

16 704

1,3

Severní Afrika

14 570

13 880

1,1

1 314

3 362

0,3

Subsaharská Afrika

13 695

13 580

1,0

8 906

13 342

1,0

Ameriky

122 954

128 667

9,8

48 458

48 171

3,7

Severní Amerika

98 101

101 088

7,7

36 233

35 119

2,7

Střední a Jižní Amerika

24 853

27 580

2,1

12 224

13 051

1,0

Asie

144 840

166 224

12,7

125 399

134 212

10,2

Střední a Blízký východ

27 168

30 362

2,3

4 322

5 646

0,4

Ostatní asijské země

117 672

135 862

10,4

121 077

128 566

9,8

Oceánie a Antarktida

14 534

16 873

1,3

2 942

3 062

0,2

 Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – export Švédska (v mil. SEK) za 2017

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2016

1.-12. 2017

Podíl (%) 2017

2016

2017

Celkem

1 192 556

1 306 753

100,0

1

1

Německo

125 331

143 038

10,9

2

2

Norsko

123 852

133 422

10,2

5

3

Finsko

80 934

90 311

6,9

3

4

USA

87 008

90 008

6,9

4

5

Dánsko

83 332

89 546

6,9

6

6

Velká Británie

71 908

81 288

6,2

7

7

Nizozemsko

64 367

71 226

5,5

10

8

Čína

45 959

58 506

4,5

8

9

Belgie

55 603

57 179

4,4

9

10

Francie

52 632

54 889

4,2

11

11

Polsko

38 660

39 838

3,0

12

12

Itálie

31 940

35 181

2,7

13

13

Španělsko

23 286

25 081

1,9

14

14

Japonsko

17 918

19 534

1,5

15

15

Rusko

14 648

18 740

1,4

22

22

Česká republika

9 726

11 001

0,8

Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – import Švédska (v mil. SEK) za 2017

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2016

1.-12. 2017

Podíl (%) 2017

2016

2017

Celkem

1 207 569

1 312 995

100,0

1

1

Německo

227 337

246 363

18,8

2

2

Nizozemsko

104 136

117 336

8,9

3

3

Norsko

99 812

106 578

8,1

4

4

Dánsko

91 796

94 842

7,2

5

5

Velká Británie

62 459

67 701

5,2

6

6

Belgie

57 273

64 527

4,9

8

7

Finsko

54 873

61 961

4,7

7

8

Čína

55 806

59 626

4,5

9

9

Francie

49 167

51 469

3,9

10

10

Polsko

44 460

51 150

3,9

11

11

Itálie

39 172

42 906

3,3

13

12

Rusko

31 736

37 360

2,8

12

13

USA

32 158

31 179

2,4

15

14

Česká republika

17 726

19 141

1,5

16

15

Španělsko

16 222

18 479

1,4

Zdroj: www.scb.se

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V komoditní struktuře švédského exportu hrají výraznou úlohu strojírenské výrobky s 45,6 % (průmyslové stroje 15 % veškerého exportu, dopravní vozidla 14,1 %, elektronika 10,8 %), následovány chemikáliemi (13,1 %), minerály (10,5 %), dřevem a papírovými výrobky (10,1 %) a fosilními palivy s elektrickou energií (6,9 %). Dané složení jasně vypovídá o profilu švédské ekonomiky, jíž dominuje strojírenské, dřevařské, papírenské, těžařské a energetické odvětví.

V komoditní struktuře švédského importu jsou hlavní položkou strojírenské výrobky (44,4 %), chemikálie (12,1 %), potraviny a nápoje (11 %) a fosilní paliva (10,1 %).

Komoditní struktura vývozu v roce 2013-2017 (dle SITC) 

Komoditní skupina

2013

2014

2015

2016

 2017

Potraviny a živá zvířata

53 599

59 162

63 691

71 146

 71 193

Nápoje a tabák

7 959

8 114

9 086

9 303

 9 631

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

71 914

77 606

72 477

72 115

 85 336

Minerální paliva, maziva, elektřina

92 129

98 608

77 679

72 034

 90 838

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1 604

1 672

1 743

2 079

 5 616

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

131 187

136 061

152 910

151 185

 162 622

Zpracované výrobky, zejména podle materiálu

200 971

207 335

212 716

211 994

 232 469

Zařízení a dopravní prostředky

425 486

430 141

471 343

483 168

 528 405

Průmyslové spotřební zboží

99 736

101 062

112 266

112 038

 116 378

Ostatní výrobky

6 212

5 514

6 310

7 510

 7 295

Celkem

1 090 797

1 125 276

1 180 491

1 192 356

 1 306 753

údaje v mil. SEK   Zdroj: www.scb.se  

Komoditní struktura dovozu v roce 2013-2017 (dle SITC)

Komoditní skupina

2013

2014

2015

2016

 2017

Potraviny a živá zvířata

94 514

101 930

111 813

121 625

 123 289

Nápoje a tabák

10 593

11 599

12 313

13 275

 13 757

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

32 128

31 959

33 087

31 837

 35 643

Minerální paliva, maziva, elektřina

149 926

152 622

113 592

107 637

 132 376

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

4 309

4 945

5 071

5 702

 6 350

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

119 233

129 576

134 854

133 818

 142 205

Zpracované výrobky, hlavně podle materiálu

135 015

144 472

151 837

158 511

 180 777

Zařízení a dopravní prostředky

372 825

401 554

449 306

474 029

 509 238

Průmyslové spotřební zboží

126 632

134 080

154 010

159 921

 168 321

Ostatní výrobky

850

760

1 164

1 249

 1 039

Celkem

1 046 025

1 113 497

1 167 047

1 207 569

 1 312 995

údaje v  mil. SEK   Zdroj: www.scb.se

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Ve Švédsku nejsou zřízeny žádné zóny volného obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Švédsko patří tradičně k významným příjemcům přímých zahraničních investic, stejně tak předsatavuje významného investora v zahraničí. Zájem zahraničních investorů v SE se soustřeďuje hlavně na hi-tech sektor (ICT firmy), farmaceutiku, energetiku a strojírenství. Rychle se zvyšují i investice do finančních služeb. 45 % veškerých zahraničních investic je směřováno do vědy a výzkumu. Zahraniční přímé investice ve Švédsku byly na konci roku 2017 ve výši 2 625 mld. SEK. Nejvíce PZI směřuje do Švédska z Nizozemska (417 mld. SEK), Lucemburska (363 mld. SEK), Velké Británie (329 mld. SEK), Finska (239 mld. SEK), Německa (195 mld. SEK), Norska (165 mld. SEK) a USA (161 mld. SEK).

Hodnota švédských investic v zahraničí se na konci roku 2017 pohybovala na hodnotě 3 464 mld. SEK. Nejvíce investic směřuje do USA (437 mld. SEK), Finska (277 mld. SEK), Nizozemska (274 mld. SEK), Norska (224 mld. mSEK), Dánska (184 mld. SEK) a Velké Británie (181 mld. SEK). Švédské statistiky v případě ČR uvádí výši švédských investic v hodnotě 8,9 mld. SEK.

 Přímé zahraniční investice (PZI)  

 

 2010

 2011

 2012

 2013

 2014

 2015

 2016

2017 

švédské PZI do zahraničí

 2 502

2 590

2 572

2 801 2 897 2 952 3 080 3 464

cizí PZI do Švédska

2 329

2 394

2 372

2 429 2 412 2 473 2 498 2 625

údaje v mld. SEK Zdroj: www.scb.se, Betalningsbalansen (BoP)

Podle údajů České národní banky dosáhl příliv investic ze Švédska do České republiky v roce 2017 podílu 1,1 % na celkových investicích mířících do ČR. Aktuálně dosahuje hodnoty 31, 4 mld. Kč. Nejvíce investic směřovalo do odvětví finančního zprostředkování; výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství; inženýrského stavitelství a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Podílem na celkových investicích se Švédsko může zdát nevýznamné, avšak mnozí ze švédských investorů jsou významnými regionálními zaměstnavateli.

Nejvýznamnější projekty ze Švédska:

  • Sandvik Materials Technology – společnost zajišťuje v Chomutově výrobu produktů z nerezové oceli a speciálních slitin. Začátkem roku 2015 byla firma oceněna konzultantskou společností A.T. Kearney jako nejlepší inovátor roku v České republice.
  • Mölnlycke Health Care - přední světový výrobce produktů pro ošetřování ran, chirurgických prostředků pro jednorázové použití a poskytovatel služeb pro zdravotní sektor, který má výrobní provoz v Karviné.
  • SKF - přední výrobce ložisek. V ČR se SKF zaměřuje na výrobu mazacích systémů a česká pobočka v Chodově je v této oblasti klíčovým závodem pro celý koncern SKF. Jejich budova, která byla postavená jako udržitelná a energeticky efektivní, získala jako první výrobní závod ve střední a východní Evropě certifikaci LEED Platinum, což vyžaduje splnění přísných kritérií v oblastech zdraví a životního prostředí.
  • Arla Plast – přední evropský výrobce vytlačovaných desek, který má výrobní halu v Kadani.
  • Trelleborg - přední výrobce pneumatik, jehož největším výrobním závodem je bývalý Mitas Otrokovice.
  • Assa Abloy - přední výrobce zámků přesunul z Německa do ČR vývojové centrum zámků nové generace.

Mezi další významné projekty patří investice firem Sweco, Skanska, Lindab, Volvo, IKEA, NIBE, ITAB, H&M nebo VBG Group.

Mezi faktory, které jsou klíčové pro švédské společnosti, patří výhodná geografická poloha ČR přinášející úsporu v oblasti logistiky při dodávkách na trhy západní i východní Evropy, nižší mzdové náklady ve srovnání se zeměmi severní Evropy za současného zajištění kvality produkce díky kvalitní pracovní síle a přítomnosti vyspělých subdodavatelů.

Zdroje: Česká národní banka, CzechInvest

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Švédsko nabízí obchodně příznivé prostředí s dlouhodobou tradicí v průmyslové výrobě a znalostních oborech. Jako největší skandinávská ekonomika, ležící mezi Baltským mořem a dalšími zeměmi EU, je Švédsko strategicky velmi dobře umístěno pro firmy mající zájem o podnikání  v severní Evropě a Skandinávii.  Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko neklade překážky.
Švédsko se prezentuje jako země s vysokou vzdělaností obyvatelstva, velkou penetrací telefonních a internetových přípojek, jedním z nevyšších podílů R&D na vytvořeném HDP a vyspělou infrastrukturou. V hodnocení jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti je Švédsko na předních pozicích (hodnocení podle IMD - Institute of Management Development).

 Z nejdůležitějších faktorů přitažlivosti investičního prostředí lze uvést následujících 10:

  • vedoucí země v inovativních řešeních a produktech
  • volný přístup k prosperujícímu domácímu, skandinávskému a evropskému trhu
  • mezinárodní prostředí pro business, které je moderní a otevřené novým obchodům
  • vysoká produktivita
  • jedinečná pozice ve středu centralizovaného trhu operujícího v severní Evropě
  • moderní pracovní prostředí, odborní pracovníci a rovnost pohlaví
  • světová třída ve výzkumu a rozvoji
  • vysoká úroveň infrastruktury
  • atraktivní korporátní daně
  • vysoká kvalita života

Business Sweden na své webové stránce poskytuje potřebné informace pro zřizování kanceláře, o daňových úlevách, životních nákladech a další fakta potřebná k založení firmy.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: