Švédsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

11. 10. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Česky: Švédsko
  • Anglicky: Sweden
  • Švédsky: Sverige

Vnitropolitická charekteristika a složení vlády

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od r. 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Premiérem je od ledna 2019 předseda Sociální demokracie Stefan Löfven. jedná se o jeho již druhé volební období, v čele země stojí od října 2014. Jednokomorový parlament (Riksdag) má 349 poslanců.

Vítězem voleb konaných dne 9. září 2018 se stala Sociální demokracie se ziskem 28,3 % hlasů (pokles oproti roku 2014 o 2,8 %) před opozičními konzervativní stranou Moderátů, která získala 19,8 % (pokles o 3,5 %) a nacionálními Švédskými demokraty, kteří obdrželi 17,5 % hlasů (nárůst o 4,7 %). Volební účast dosáhla 87,2 %, což je o 1,4 % více než při posledních volbách v roce 2014. Sociální demokracie, byť utrpěla nejhorší výsledek od roku 1908, zůstala nejsilnější stranou v zemi a navzdory některým katastrofickým scénářům se nakonec nekonal dramatický nástup Švédských demokratů, kteří sice znatelně posílili, ale nestali se druhou nejsilnější stranou s podporou přes 20 %, jak některé průzkumy prorokovaly.

Důležitější než výsledky jednotlivých stran byl výsledek klání jednotlivých politických bloků, ve kterém vládní středo – levá formace Sociální demokracie a Zelených s tichou podporou Levicové strany (komunistů) porazila velmi těsně opoziční středo – pravý blok tvořený Moderáty, Stranou středu, Křesťanskými demokraty a Liberály v poměru 40,7 ku 40,3 %. Současná vládní formace tak získala v 349 členném parlamentu celkem 144 mandátů oproti 143 opozičním, přičemž 62 připadá na nesystémové Švédské demokraty. Oba bloky tak dělil jeden jediný mandát. Jednalo se o vůbec nejtěsnější výsledek v historii Švédska. Rozdíl mezi oběma bloky činil 0,41 % hlasů ve prospěch středo-levé vládní formace, což v absolutních číslech představuje rozdíl pouhých 27,5 tisíc z celkových více než 6,5 milionů hlasů.

strana

počet hlasů (%)

změna oproti r. 2014 (%)

počet mandátů

změna oproti r. 2014

vládní středo-levý blok

Sociální demokracie (S)

28,26

-2,75

100

-12

Zelení (MD)

4,41

-2,47

16

-10

Levicová strana (V)

8,00

+2,29

28

+7

 

40,67

-2,93

144

-15

opoziční středo-pravý blok

Moderáti (M)

19,84

-3,49

70

-13

Strana středu (C)

8,61

+2,49

31

+9

Křesťanští demokraté (KD)

6,32

+1,75

22

+7

Liberálové (L)

5,49

+0,07

20

0

 

40,26

+0,82

142

+3

 

 

 

 

 

Švédští demokraté (SD)

17,53

+4,68

62

+13

ostatní

1,53

-2,57

0

0

Sociální demokracie byla jako vždy mimořádně silná na severu a ve středu země, Moderáti byli silní ve Stockholmu a jeho okolí, na západním pobřeží okolo Göteborgu a v okolí Malmö a Švédští demokraté dominovali v nejjižnějším kraji Švédska – Skåne a na západním pobřeží při norských hranicích. Již neplatí, že Sociální demokracie je stranou dělníků, odborářů, rolníků a venkova obecně, strana ztratila především odbory a dělníky v největší průmyslové aglomeraci Göteborgu a jeho okolí, a to na úkor Švédských demokratů. Avšak ani Moderátům se nedaří oslovit běžné voliče. Strana má základnu v bohatých komunách, v businessu, mezi majetnými Švédy a kapitány průmyslu a nedokázala se zbavit nálepky jisté elitářské strany. Švédští demokraté úspěšně sbírají protestní hlasy rodilých Švédů, kteří se cítí ohroženi multikulturalismem, globalizací a modernismem prosazovanými socialistickými vládami, a to jak mezi seniory, tak mezi dělníky, odboráři a zemědělci. Především na jihu Švédska se stali zcela dominantní stranou (30 a více procent ve 21 z 33 komun). Nedůvěra v tradiční velké strany posílila nejen Švédské demokraty, na druhé straně spektra uspěla Levicová strana, která posbírala radikální levicové voliče, a to jak Sociální demokracii, tak Zeleným.

Za vítěze voleb se považují jak Sociální demokraté (nejsilnější strana) a jimi vedené středo-levé seskupení (které těsně vyhrálo), tak opoziční Moderáti a jejich Aliance (která porazila vládu – nepočítáme-li Levicovou stranu, která není ve vládě), ale i Švédští demokraté (kteří posílili nejvíce ze všech). Bez ohledu na tyto povolební interpretace, volby skončily naprostým patem. Ani jedna z formací nebyla schopna dosáhnout většiny.

První zkouškou povolebních koalic se tak stala volba předsedy parlamentu, která se uskutečnila 24. září 2018. Stávající vláda neprosadila svou kandidátku Åsu Lindestam/ovou (S) na post předsedy parlamentu, neboť pro kandidáta opoziční Aliance Andrease Norléna (M) se vyslovili i nacionální Švédští demokraté. Norlén tak přesvědčivě hned v prvním kole porazil Lindestam/ovou v poměru 203 ku 145 hlasům a stal se tak předsedou švédského Parlamentu (Riksdagu).

Po ustavující schůzi nově zvoleného parlamentu došlo z rozhodnutí nově zvoleného předsedy Andease Norléna hned následující den, tj. 25. září 2018, k hlasování o důvěře stávající vlády sociálně-demokratického premiéra Stefana Löfvena. Premiér hlasování dle očekávání prohrál, a to poměrem 142 ku 204. Sestavit životaschopnou vládu vzhledem k patové situaci po volbách bylo nesmírně složité. Ačkoliv Švédští demokraté byli za jistých okolností připraveni podporovat strany Aliance, její členy tato podpora zásadně štěpila. Zatímco M a KD si takovou formu uměli představit, pro C a L se jednalo o nepřijatelnou záležitost. Nebylo tedy překvapením, že při prvním pokusu o sestavení vády lídr opozice Ulf Kristersson neuspěl v poměru hlasů 149:195. To otevřelo prostor premiéru v demisi Löfvenovi, aby získal tyto strany do svého středo-levého tábora, nicméně ani ten by neměl většinu a musel by opět spoléhat na tichou podporu V, tedy komunistů. Klíčem tedy bylo, jaké zlo (V vs. SD) vyhodnotí C a L jako menší. V prosinci 2018 při druhém pokusu sestavit vládu premiér Löfven dle očekávání neuspěl a důvěru v poměru hlasů 116 ku 200 nezískal.

Hrozba předčasných voleb nakonec vedla k větší ústupnosti politických stran, což mělo za následek sérii politických dohod. Nejprve Sociální demokracie uzavřela tzv. lednovou dohodu se Stranou středu a Liberály. Sociální demokracie se za toleranci vlády zavázala k řadě ústupků shrnutých do celkem 73 bodů, které zahrnují devět oblastí, jimiž jsou: ekonomika a finance, práce, podnikání a udržitelný rozvoj, růst země, životní prostředí a klima, integrace a tzv. zločiny ze cti, bydlení, školství, zdravotnictví a pečovatelská služba a dále migrace, bezpečnost a demokracie. Byť lednová dohoda specificky zmiňuje zapovězení spolupráce Levicovou stranou (komunisty), Sociální demokracie byla pro nedostatek hlasů nucena uzavřít dohodu i s nimi, a to za cenu dalších ústupků. Dne 18. ledna 2019, tj. 131 dnů po volbách, zvolil Parlament předsedu sociálních demokratů Stefana Löfvena za staronového předsedu vlády. Otevřela se tak cesta k pokračování dosavadní, ovšem podstatně oslabené koalice Sociální demokracie a Zelených. Pro Löfvena hlasovalo 115 poslanců z 349 – půjde tedy o výrazně menšinovou vládu, která bude mít pouze křehkou oporu v Riksdagu. Zvolení Löfvena bylo umožněno tím, že se hned tři strany (C, L a V) čítající 77 poslanců zdržely hlasování. Proti se vyslovilo 153 poslanců z řad M, KD a SD. Zatímco při volbě premiéra funguje princip tzv. negativního parlamentarismu, tj. pakliže není aktivně odmítnut nadpoloviční většinou poslanců (175), stává se kandidát i při prohraném hlasování (v tomto případě 115 ku 153) premiérem, při přijímání zákonů tato zásada však neplatí a Löfven bude muset pro jednotlivé zákony hledat komplikované ad hoc koalice a s tolerancí si nevystačí. Po nejdelším povolebním jednání v celé historii Švédska tak nastupuje vláda s velmi křehkou podporou v parlamentu i u veřejnosti.

Vláda S-MP s tichou podporou C, L a V je velmi křehká a jen mimořádně obtížně bude nalézat shodu při prosazování jednotlivých priorit, zejména v rozpočtové a ekonomické oblasti, kde se nejvíce rozchází. Jediným skutečným společným jmenovatelem této složitě vybudované konstelace je snaha zamezit Švédským demokratům vliv na vládu. A to je poněkud málo. S, MP a V přirozeně tíhnou doleva, C a L doprava a všechny strany nové formace se v obavě ze ztráty vlastních voličů ihned začaly vymezovat. Vládě se proto nedává příliš šancí, že by vydržela celé volební období.

 

 

Složení švédské vlády v demisi je následující:

  • Stefan Löfven (soc.-dem.), předseda vlády
  • Isabella Lövin (zelení), místopředsedkyně vlády a ministryně životníprostřčdí
  • Magdalena Anderson (soc.-dem.), ministryně financí
  • Ann Linde (soc.-dem.), ministryně zahraničních věcí
  • Peter Hultqvist (soc.-dem.), ministr obrany
  • Hans Dahlgren (soc.-dem.), ministr pro EU
  • Anna Hallberg (soc.-dem.), ministryně zahraničního obchodu
  • Mikael Damberg (soc.-dem.), ministr vnitra
  • Morgan Johansson (soc.-dem.), ministr spravedlnosti a pro migraci
  • Thomas Eneroth (soc.-dem.), ministr infrastruktury
  • Anders Ygeman (soc.-dem.), ministr energetiky a digitalizace
  • Ibrahim Baylan (soc.-dem.), ministr podnikání, průmysl a inovace
  • Jennie Nilsson (soc.-dem.), ministryně zemědělství a rozvoje venkova
  • Anna Ekström (soc.-dem.), ministryně školství
  • Matilda Ernkrans (soc.-dem.), ministryně pro vědu, výzkum a vyšší vzdělávání
  • Lena Hallengren (soc.-dem.), ministryně sociálních věcí a zdravotnictví
  • Ardalan Shekarabi (soc.-dem.), ministryně pro sociální pojištění
  • Eva Nordmark (soc.-dem.), ministryně pro pracovní trh
  • Åsa Lindhagen (zelení), ministryně pro rovné příležitosti a genderové otázky
  • Amanda Lind (zelení), ministryně kultury, demokracie, sportu a mládeže
  • Peter Eriksson (zelení), ministr pro rozvojovou spolupráci
  • Lena Micko (soc.-dem.), ministryně pro veřejnou správu
  • Per Bolund (zelení), ministr pro finanční trhy a otázky bydlení

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel

  • počet obyvatel 10 230 185 (k 1. 1. 2019), roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,1 % (109 943 osob)
  • hustota obyvatelstva 25,1 obyvatel/km2
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 59,0 %
  • největěší města: Stockholm (1 515 017), Göteborg (590 580), Malmö (312 012), Uppsala (156 854), Upplands Väsby-Sollentuna (139 606), Västerås (121 806), Örebro (119 091), Linköping (110 233), Helsingborg (108 334).

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Na přírůstku obyvatel ve výši 109 943 osob (oproti roku 2017 pokles o 15 146 osob) se v roce 2018 podílela z 22 % větší porodnost než úmrtnost a ze 78 % větší přistěhovalectví než emigrace.

Koncem roku 2018 žilo v zemi 2 035 711 lidí starších než 65 let, osob mladších 15 let Švédsko registruje 1 819 729, do věkové skupiny 15-64 let patřilo 62,3 % občanů. V roce 2018 byl průměrný věk ve Švédsku 41,2 roku (medián činil 40,6). Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84,0 let a u mužů 80,4 let, což ho řadí na 10. místo na světě.

Švédsko patří k zemím s nejpestřejším národnostním složením, které je způsobené rozsáhlým přistěhovalectvím. Cizinci k 1. 1. 2019 celkem tvoří 1 877 050 z 10 230 185 obyvatel země, přičemž občanů narozených již ve Švédsku avšak s oběma rodiči cizinci je evidováno dalších 561 957. Zcelaa cizí původ má tedy 23,8 % populace. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu byli v roce 2018 přistěhovalci ze Sýrie, Finska, Iráku, Polska, Iránu, Somálska, Jugoslávie, Bosny a Hercegoviny, Afghánistánu, Německa, Turecka, Thajska a Eritrei. V roce 2018 žádalo o azyl ve Švédsku 21 502 osob, což je oproti letům 2016-2017 (28 939, resp. 25 666) a především roku 2015 (162 877) výrazný pokles. Nejvyšší počet žadatelů pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Somálska a Eritreje.

V roce 2018 byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 151 osob.

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Jiné zdroje dat uvádějí, že cca 28,4 % obyvatel Švédska je bez vyznání a zbylých 71,6 % vyznává nějakou víru. Ke švédské církvi (luteránská církev) se hlásí 58 % , k islámu 7,5 %, římsko katolické církvi 2,8 % a k východní ortodoxní církvi 1 %. Počty vyznavačů judaismu, hinduismu a budhismu nedosahují ani 1 %.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje dosažených ekonomických ukazatelů za roky 2014 - 2018 a predikce jejich vývoje v letech 2019–2020

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

vývoj HDP (v %)

2,6

4,5

2,7

2,3

2,3

1,6

1,6

HDP na obyv (tis. SEK)

406,4

428,8

441,9

452,6

458,6

462,4

465,9

nezaměstnanost (v %)

7,9

7,4

6,9

6,7

6,3

6,3

6,4

inflace (roční průměr (v %)

-0,3

0,1

1,0

1,8

2,0

2,0

1,9

zákl. úroková sazba (v %)

0,5

-0,3

-0,5

-0.5

-0,5

-0,3

0,0

Zdroj: Ministerstvo financí Švédska a Statistics Sweden

Švédská ekonomika v roce 2018 a očekávaný vývoj v teritoriu 

Poté, co švédská ekonomika ve třetím čtvrtletí 2018 nečekaně po 20 po sobě jdoucích kvartálech růstu švédský poklesla o 0,1 %, čtvrté čtvrtletí vyvrátilo obavy z výrazného zpomalení růstu HDP. V posledním kvartále roku 2018 švédský HDP vzrostl o 1,2 % (trhy odhadovaly pouze 0,6 %). Za celý rok 2018 švédský HDP vzrostl o 2,3 %, a to především díky zvýšené spotřebě domácností, jakož i vlády. Navzdory tomuto faktu vrchol své expanze má švédská ekonomika za sebou a navrací se k období pouze pozvolného růstu. Svědčí o tom nejen pravidelné revize původních odhadů růstu směrem dolů, ale i revize budoucího růstu. Jestliže růst HDP v roce 2015 dosáhl hodnoty 4,5 % a i v roce 2016 si udržel velmi slušných 2,7 %, tak v roce 2017 se švédská ekonomika připsala „pouze“ 2,1 % a v roce 2018 již zmíněných 2,3 %. Výhled na následující leta zaznamenal jistou revizi. Ministerstvo financí odhaduje, že v roce 2019 vzroste HDP o 1,9 - 2,1 % a v roce 2020 již jen o 1,6 %. Dle mnohých ekonomů včetně Národního institutu pro ekonomiku se jedná o nadnesená data a růst HDP v roce 2019 nepřekročí 1,3 %. O zpomalení švédské ekonomiky vypovídá i pokles indexu výrobní aktivity a indexu nových průmyslových objednávek, které oba klesly nejvíce od roku 2016. Nadále se však jedná o dobré výsledky, při kterých je třeba vzít v potaz mimořádně robustní základ švédské ekonomiky, jehož HDP při stejném počtu obyvatel v absolutních číslech 2,5x převyšuje HDP České republiky.

Budoucímu růstu by mohl napomoci i přijatý rozpočet na rok 2019, který obsahuje vládní investice až v rozsahu 17 mld. SEK, což by se samo o sobě mělo představovat cca 0,6 % HDP.

I přes dobrou kondici švédské ekonomiky a všeobecnou konjukturu v celé EU nezaměstnanost se ve Švédsku stále drží nad 6 %, čímž Švédsko kleslo až na 18. místo v EU. Když v roce 2014 nastoupila k moci sociálně demokratická vláda premiéra Stefana Löfvena, vytýčila si cíl dosáhnout do roku 2020 nejnižší zaměstnanosti v EU. V roce 2013 činila nezaměstnanost 8,4%. Díky poměrně agresivní zaměstnanecké politice vlády a především díky mimořádnému růstu a expanzi švédské ekonomiky, která rostla rekordních 20. kvartálů v řadě, se podařilo nezaměstnanost postupně snížit až na 6,2 v létě 2018. Ke konci roku se zvedla na 6,4 % a v únoru 2019 se drží okolo 6,2 %. Švédsko tak jde poněkud proti proudu v EU, kde se nadále daří nezaměstnanost snižovat. V kontrastu se svými severskými sousedy nejenže poněkud zaostává, ale reálně hrozí, že bude zaostávat i za průměrem celé EU (aktuálně 6,7 %). Tato nepříliš lichotivá data jsou způsobena rozdílem v nezaměstnanosti mezi rodilými Švédy (cca 3,5 %) a přistěhovalci (více než 20 %).

Švédská centrální banka (Riksbank), zdá se, konečně díky mimořádně agresivní politice uvolňování a znatelně oslabené švédské koruně dostala švédskou inflaci ke kýžené 2% hranici. V roce 2017 se inflace podařilo vytáhnout na úroveň 1,8 %, přičemž od června 2018 se drží buď na či nad centrální bankou stanovenou hranicí (červen a červenec 2,1 %, srpen 2,0 %, září a říjen 2,3 %, listopad a prosinec 2,0 %), nicméně údaje za leden a únor 2019 (1,9 %) opět vyvolávají obavy o poklesu inflace a tím odkladu zvyšování úrokových sazeb.

Švédská centrální banka Riksbank totiž v prosinci 2018 po neuvěřitelných 7 letech poněkud překvapivě poprvé zvedla úrokovou míru o 0,25 % z - 0,50 % na současných - 0,25 %. Politika banky nadále zůstává expanzivní (režim záporných sazeb trvá od února 2015), nicméně v druhé polovině roku 2019 by měla režim záporných úrokových sazeb ukončit. Slabá data inflace nyní tento plán ohrožují a nelze vyloučit, že ke zvyšování dojde až v roce 2020. Riksbank tak nebude spěchat se zvedáním úrokové sazby. Mezi analytiky nicméně převládá názor, že Riksbank poněkud zaspala a s ohledem na sílící obavy z blížící se krize si potřebuje rychle učinit prostor pro to, aby měla v době krize kam ustupovat a jak stimulovat ekonomiku.

Obavy z odležení návratu do standardního režimu (myšleno nezáporných úrokových sazeb) mělo za následek další dramatické oslabení švédské koruny (SEK), která se dostala pod úrovně z dob finanční krize v roce 2009. Jen v roce 2019 SEK ztratila na páru s EUR 3 % a za poslední 3 roky poklesla o 12 %, čímž se řadí k nejvíce podhodnoceným měnám na světě. Počátkem března 2019 kurz SEK dokonce prolomil hranici 10,6 za 1 EUR. Aktuálně se SEK obchoduje v poměru 10,5 za 1 EUR, přičemž vyvážený kurz by se měl pohybovat v intervalu 9,0-9,5 SEK za 1 EUR.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Přijatý rozpočet na rok 2019 pokračuje v tradici bezprecedentních přebytků švédských veřejných financí, které mu široké investiční programy umožňují. V roce 2016 Švédsko zaznamenalo rekordní přebytek, a to ve výši 85,3 mld. SEK (+1,9 % HDP) a v roce 2017 neméně impresivní ve výši 61,8 mld. SEK (1,3 % HDP). Na rok 2018 byl rozpočet plánován rovněž jako přebytkový, a to ve výši 44 mld. SEK (0,9 % HDP). Díky velmi zodpovědné fiskální politice a navzdory faktu, že vláda v dubnu 2018 v rámci předvolebního rozdala další 2,6 mld. SEK, skončilo dle předběžných dat hospodaření státu v přebytku 80 mld. SEK (cca 1,65 % HDP) a ve stejném duchu je navržen rozpočet na rok 2019 (přebytek výši 60 mld. SEK, tj. cca 1,2 % HDP).

Státní rozpočet SE (v milionech SEK)

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (návrh)

Příjmy

792 210

859 529

1 002 612

1 001 394

1 072 042

1 083 000

Výdaje

862 404 

892 179

917 311

939 619

991 993

1 022 000

Bilance

- 72 194

- 32 650

+85 301

+61 775

+80 049

+61 000

poměr k HDP (v %)

- 1,8 

- 0,8

+1,9

+1,3

+1,65

-1,2

V červnu 2016 byla uzavřena dohoda mezi stranami napříč politickým spektrem o změnách rámce fiskální politiky. Tyto změny byly předloženy na základě dohody politických stran z podzimu roku 2016. K vyústění těchto jednání došlo dne 12. dubna 2018, kdy byl text Dohody o fiskální disciplíně předložen Parlamentu ke schválení. Dohoda obsahuje závazek dosahovat vyrovnaných státních rozpočtů počínaje rokem 2019, přičemž se zároveň stanovuje přebytkový cíl ve výši 0,33 % HDP. Rovněž byla zavedena dluhová kotva ve výši 35 % HDP dle Maastrichtských kritérií a stanoven strop vládních výdajů.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance v letech 2014–2018 (mld. SEK)

  

2014

2015

2016 

2017 

2018 

běžný účet

179,1

174,4

166,1 

 127,6

93,8 

kapitálový účet

- 5,7

- 8,3

- 3,5 

 - 3,1

- 0,6 

finanční účet

112,8

59,8

- 204,6 

 170,9

17,4 

Zdroj: Statistický úřad SE

Devizové rezervy 2014–2018

  

2014

2015

2016 

2017 

2018 

v mld. USD

53,017

50,627

52,018 

53,256

50,846 

v mld. SEK

414,156

422,854

473,210 

438,411

456,141

Zdroj: Švédská národní banka

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. 

Zodpovědná fiskální politika a robustní růst švédské ekonomiky vedly ke snížení koeficientu státního dluhu během mandátní periody této vlády o více než 10%, když dle Úřadu pro správu státního dluhu výše zadlužení Švédska dosahuje k 28. 2. 2019 hodnoty 1.224 mld. SEK, což se rovná úrovni cca 28 % HDP a je proto jednou z nejnižších v EU. Podle Maastrichtských kritérií, tedy včetně dluhu místních a krajských samospráv, je dluh vyšší, a to ve výši cca 35 % HDP. V této souvislosti je vláda kritizována, proč neinvestuje více a ambice snížit zadlužení pod 30% hranici dle maastrichtských kritérií do roku 2021 je vnímáno skoro až jako kontraproduktivní.

Vývoj státního dluhu v letech 2012–2017 (v mld. SEK)

 

2014

2015

2016

2017

2018 

Státní dluh

1 394,3

1 403,4

1 347,3

1 327,9

 1 262,1

poměr k DPH (v %)

35,4

33,6

30,8

29,0

 26,0

Zdroj: Úřad pro národní dluh

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V  současnosti působí na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky.

  • Švédská národní banka, Riksbanken (www.riksbank.se), plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. Současným guvernérem je Stefan Ingves.

Mezi největší švédské banky patří následují tři bankovní ústavy:

  • Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 % úvěrového portfolia), severských zemích,  Německu (24,3 %) a baltských republikách.
  • Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
  • Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění.

Zahraniční banky a největší spořitelny:

  • Nordea (www.nordea.com) je největší komerční bankou v zemi, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích, celkem Nordea působí v 16 zemích po celém světě. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. Jedná se o švédskou banku, která však v roce 2017 přesunula svou domicilní adresu do Finska.
  • Danske Bank (www.danskebank.se) je největší dánskou bankou, která působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.
  • Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
  • Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se) byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Ålandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
  • SBAB (www.sbab.se) byla původně hypoteční institucí, která od roku 2010 poskytuje i další bankovní služby.
  • Länsförsäkringars bank (www.lansforsakringar.se) je vlastněna 23 místními pojišťovnami.

Významnou složkou finančního sektoru jsou hypoteční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 3 800 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotečního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotečními institucemi.

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv  pojišťovacích institucí (celkem 2 724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž  se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2 200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní z nemovitostí, z majetku, darovací a dědické). Od roku 2014 vládní koalice Sociální demokracie a Zelených přijala řadu změn ohledně úrovně placení státní daně z příjmu (zpřísnění prograsivního zdanění a rozšíření hranice pro tzv. daň z bohatství), zvýšila daně např. z pohonných hmot, výkonostní daň z jaderné energie a zavedla řadu environmentálních daní a zároveň snížila stropy pro daňové odpočty u řady položek. Přesné daňové rozpětí dle jednotlivých položek je k dispozici na www.skatteverket.se. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány.

Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD ohledně struktury i celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň

Od 1. 1. 2019 platí sazba 21,4 %.  

Fyzické osoby

Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se mění v závislosti na trvalém bydlišti. Pro rok 2019 se pohybuje mezi 29,20 % (Solna) a 35,15 % (Dorotea). Stockholm má např. 29,82 % a o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, v roce 2019 při příjmu nad 490 700 SEK za rok ve výši 20 % a nad 689 300 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze

Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši 31,42 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění, klíčovým zaměstnancům případně též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí

V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem, který je pro rok 2019 ve výši 7 812 SEK za rodinný dům, resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Malé domky, bytové domy a byty postavené v roce 2012 a později mají plné osvobození od obecní daně z nemovitosti po dobu 15 let. 

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly

Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. mimo EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty

Základní DPH činí 25 %, což je jedna z nejvyšších DPH v EU. Od roku 2002 platí 12% snížená daň  na potraviny a potravinové suroviny (s výjimkou alkoholových nápojů nad 2,25 %, tabáku, krmiva pro zvířata a dalších - tam je 25 %) a 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká zdravotní péče, sociálních služeb, vzdělání, léků na předpis, nákupu a pronájmu nemovitostí, loterie a dalších.

Spotřební daň

Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší daň je u nafty na topení. Vláda od 1. 1. 2019 prosadila další zvýšení spotřebních daní z benzínu a nafty, které se s DPH podílí na celkové ceně již více než 60 %. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 75 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů

Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 516,59 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 26,18 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 2,02 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: