Švédsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Česky: Švédsko
  • Anglicky: Sweden
  • Švédsky: Sverige

Vnitropolitická charekteristika a složení vlády

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od r. 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Premiérem je od října 2014 předseda Sociální demokracie Stefan Löfven. Jednokomorový parlament (Riksdag) má 349 poslanců.

Poslední parlamentní volby se konaly v září 2014 (volební účast 83,4 %). Vítězem se stala Sociální demokracie se ziskem 31,2 %. Po osmi letech menšinové vlády konzervativní pravice se ujala menšinové vlády koalice Sociální demokracie a Zelených s tichou podporou Levicové strany.

Dne 14. 9. 2014 proběhly rovněž volby do 21 krajů a 290 municipalit. Ve většině slavila vítězství rovněž Sociální demokracie a středo-levá koalice. Jako velmi silná strana se však na lokální úrovni projevili nacionální Švédští demokraté s výrazným podílem v některých okrscích (zejm. v jižním Švédsku přes 20 %).

Dne 2. října 2014 byl při hlasování v parlamentu předseda sociálních demokratů Stefan Löfven potvrzen do funkce premiéra. 3. října premiér představil novou menšinovou vládu. V oblasti domácí politiky se vláda zaměřuje na reformy „pro modernizaci Švédska“ a posílení jeho konkurenceschopnosti, tj. v oblasti pracovního trhu na vytváření pracovních míst, rovnoprávnost mužů a žen, školství a vzdělávací systém, v oblasti sociálních politik zejm. na zdravotnictví a péči o seniory. Vláda dále navýší investice do infrastruktury a zavádění nových technologií a do oblasti klimatu a životního prostředí.

Pozice menšinové vlády vůči opozici rozdělené na konzervativní Alianci (Moderáti, Křesťanští demokraté, Strana středu a Liberálové) a nacionalistické Švédské demokraty je velmi křehká. V září 2014 neobhájila vláda v parlamentu svůj mandát pro Evropskou radu k problematice cílů klimatické a energetické politiky a musela své vyšší ambice odložit a jednat na základě mandátu předchozí konzervativní vlády. K zásadnímu konfliktu mezi vládou a opozicí však došlo při schvalování návrhů rozpočtu na r. 2015, kdy opozice neschválila vládní návrh. Aliance odůvodnila své jednání zásadními rozpory v daňové otázce a odlišným přístupem k ekonomické správě země. Hlavní podstatou rozporů nad rozpočtem se stala problematika migrace a integrace a dále role nacionalistických Švédských demokratů ve švédské politice, kteří nepodpoří ani do budoucna žádný návrh rozpočtu, který je vstřícný k imigraci.

 

Premiér Löfven reagoval na vzniklou situaci po hlasování o rozpočtu počátkem prosince 2014 vypsáním mimořádných voleb v termínu 22. března 2015. O tři týdny později bylo šesticí lídrů politických stran vlády a opoziční Aliance oznámeno, že strany došly k tzv. „Prosincové dohodě“ o podmínkách pro udržení tradice menšinového vládnutí a negativního parlamentarismu ve Švédsku, která měla platit od jara 2015 do voleb v roce 2022. Mimořádné volby se tudíž nekonaly.

Východiskem „Prosincové dohody“ byla teze, že Švédsko musí být i nadále schopno vládnout formou menšinových vlád, a tato forma vládnutí bude v zemi zachována i v nejbližších letech. Dohoda zahrnovala následující procedurální ustanovení: 1) kandidátovi na premiéra, který získá podporu z uskupení stran, jež je větší než všechna ostatní možná vládní uskupení, bude umožněno zformovat vládu; 2) menšinové vládě bude umožněno schválení rozpočtu v parlamentu; 3) nebude možné během parlamentního projednávání oddělovat jednotlivé politiky od rozpočtu. Dohoda vymezovala tři oblasti spolupráce: obranu a bezpečnost, penzijní systém a energetický sektor.

Konzervativní opozice vnímala naplňování Prosincové dohody a nemožnost opozičních poslanců předkládat protinávrhy a připomínky k vládnímu návrhu rozpočtu za odporující demokratickému právu poslance konat v souladu se sliby voličům a v souladu se svým svědomím. Nebylo tedy velkým překvapením, že Prosincová dohoda v říjnu 2015 padla. Po 10 měsících zanikl politický nástroj, který měl umožnit vládnutí, zabránit konání mimořádných voleb a oslabit narůstající vliv extrémistické strany Švédských demokratů.

Menšinová vláda Sociální demokracie a Zelených, vládnoucí s podporou Levicové strany, tak ztratila důležitý nástroj stabilizace vnitropolitické situace v době projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a v době rostoucí masivní imigrace do Švédska. Avšak slabá soudržnost opozičního bloku, jeho vnitřní problémy a neschopnost sestavit jednotný opoziční rozpočet nakonec umožnily vládě v klidu dovládnout celé volební období.

Nejdůležitějšími tématy politické diskuse zůstávají otázky snižování nezaměstnanosti a vytváření pracovních příležitostí, oblast školství, rozsáhlá imigrace do SE a s ní spojená integrace a dále otázky energetické (budoucnost jaderné energetiky, rozvoj udržitelné energetiky), životního prostředí a udržitelného rozvoje. Od svého vzniku prošla vláda několika rekonstrukcemi, aktuální složení švédské vlády je následující:

  • Stefan Löfven (soc.-dem.), předseda vlády
  • Isabella Lövin (zelení), místopředsedkyně vlády a ministryně pro rozvojovou spolupráci a klima
  • Magdalena Anderson (soc.-dem.), ministryně financí
  • Margot Wallström (soc.-dem.), ministryně zahraničních věcí
  • Peter Hultqvist (soc.-dem.), ministr obrany
  • Ann Linde (soc.-dem.), ministryně pro záležitosti EU a obchod
  • Mikael Damberg (soc.-dem.), ministr hospodářství a inovací
  • Morgan Johansson (soc.-dem.), ministr vnitra a spravedlnosti
  • Helene Fritzon (soc.-dem.), ministryně pro migraci
  • Karolina Skog (zelení), ministryně životního prostředí
  • Gustav Fridolin (zelení), ministr školství
  • Helene Hellmark Knutsson (soc.-dem.), ministryně pro vyšší vzdělávání a výzkum
  • Anna Ekström (soc.-dem.), ministryně pro gymnázia a pozvednutí znalostí
  • Peter Eriksson (zelení), ministr pro bydlení a digitalizaci
  • Tomas Eneroth (soc.-dem.), ministr pro infrastrukturu
  • Sven-Erik Bucht (sec.-dem.), ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Alice Bah Kuhnke (zelení), ministryně kultury a demokracie
  • Ylva Johansson (soc.-dem.), ministryně pro pracovní trh a integraci
  • Ibrahim Baylan (soc.-dem.), ministr pro energetiku a politickou koordinaci
  • Ardalan Shekarabi (soc.-dem.), ministr pro občanské záležitosti a veřejnou správu
  • Lena Hallengren (soc.-dem.), ministryně pro otázky dětí, seniorů a rovné postavení
  • Annika Strandhäll (soc.-dem.), ministryně zdravotnictví a sociálních věcí
  • Per Bolund (zelení), ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

Vytváření budoucích koalic je s blížícími se volbami (září 2018) v SE žhavým tématem. Politická mapa Švédska je totiž relativně konzistentní a dává modrému (středo-pravé strany: Moderáti, Strana středu, Liberálové a Křesťanští demokraté) a červenému bloku (středo-levé strany: Sociální demokracie, Strana zelených, Levicová strana) dlouhodobě řádově stejné preference.

Do značné míry patovou situaci se velmi riskantním tahem pokusili překlenoutopoziční Moderáti, když v únoru 2017 vyzvali k sestavení jednotného opozičního rozpočtu a vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Strana byla za tímto účelem navíc otevřena spolupráci s dosud izolovanými Švédskými demokraty. Snaha vyslovit nedůvěru vládě (a vyvolat tak např. předčasné volby či rekonstrukci vlády) je ve švédské politické kultuře krajně neobvyklým jevem a ochota Moderátů spolupracovat se Švédskými demokraty představovala zcela zásadní a průlomový názorový obrat, který byl ještě nedávno nemyslitelný. Tento riskantní tah měl nakonec za následek dramatický propad preferencí Moderátů a stál předsedkyni strany křeslo. Volba nového lídra (Ulfa Kristerssona) a odklon od této politiky vedly k opětovnému nárůstu preferencí Moderátů a k návratu k tradičnímu rozdělení preferencí mezi středo-levým a středo-pravým blokem. Faktem nicméně zůstává, že bez podpory Švédských demokratů nebude možné sestavit většinovou vládu, a to jak vládní formaci, tak opoziční alianci.

Oba bloky, tj. vládní (soc.-dem, Zelení a Levicová strana) a opoziční (Moderáti, Strana středu, Liberálové a Křesťanští demokraté) mají téměř identickou sílu okolo 40% hranice. Již tak malé naděje na většinovou vládu navíc komplikují neblahé vyhlídky Zelených a Křesťanských demokratů, kteří se pohybují na hranici či dokonce pod hranicí volitelnosti do parlamentu (4 %). Jedinou alternativou většinové vlády bez Švédských demokratů by byla velká koalice Sociálních demokratů a Moderátů. Tuto myšlenku sice čas od času lze v politickém éteru registrovat, ale mnoho šancí se jí nedává, stejně jako zapojení Švédských demokratů. Švédsko si tak patrně bude muset zvyknout na systém vládnutí křehkých menšinových vlád.

Preference švédských politických stran

 

VOLBY 2014

VI/2017

IX/2017

XII/2017

III/2018

Sociální demokraté

31,2

28,3

29,1

29,2

28,1

Strana zelených

6,8

4,0

4,4

4,0

4,1

Levicová strana

5,7

8,2

7,2

7,5

8,0

Feministická iniciativa

3,1

2,2

2,2

1,9

1,7

Moderáti

23,2

16,7

16,5

22,0

22,8

Strana středu

6,1

12,1

12,3

9,7

10,1

Liberálové

5,4

6,0

5,4

5,0

4,8

Křesťanští demokraté

4,6

2,8

3,5

3,0

3,0

Švédští demokraté

12,9

18,7

17,9

16,4

16,4

Zdroj: průnik průzkumů agentur TNS Sifo, Demoskop, Ipsos, SCB a You.gov

Scénářů možného vývoje je celá řada, nicméně začíná být zřejmé, že bez zapojení Švédských demokratů čeká vítěze nadcházejících parlamentních voleb nelehké období hledání většiny či podpory pro menšinovou vládu, a Švédsko tak může snadno upadnout do vládní krize.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel

  • počet obyvatel 10 120 242 (k 1. 1. 2018), roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,3 % (125 089 osob)
  • hustota obyvatelstva 24,8 obyvatel/km2
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 59,4 %

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Dle údajů švédského statistického úřadu za rok 2017:

  • počet obyvatel 10 120 242
  • imigrace  144 489
  • emigrace  45 620
  • narození  115 416
  • zemřelí  91 972
  • 5 037 580 žen, 5 082 662 mužů

Koncem roku 2017 žilo v zemi 2 006 146 lidí starších než 65 let, osob mladších 15 let Švédsko registruje 1 794 677, do věkové skupiny 15-64 let patřilo 62,4 % občanů. V roce 2017 byl průměrný věk ve Švédsku 41,2 roku (medián činil 40,7). Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84,0 let a u mužů 80,7 let, což ho řadí na 10. místo na světě.

Švédsko patří k zemím s nejpestřejším národnostním složením, které je způsobené rozsáhlým přistěhovalectvím. Cizinci k 1. 1. 2018 celkem tvoří 1 784 497 z 10 120 242 obyvatel země, přičemž občanů narozených již ve Švédsku avšak s oběma rodiči cizinci, je evidováno dalších 535 805. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu byli v roce 2017 přistěhovalci z Finska, Sýrie, Iráku, Polska, Iránu, Jugoslávie, Somálska, Bosny a Hercegoviny, Německa, Turecka, Norska, Dánska a Thajska. V roce 2017 žádalo o azyl ve Švédsku 25 217 osob, což je oproti roku 2016 (28 959) a především roku 2015 (162 877) výrazný pokles. Nejvyšší počet žadatelů pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Somálska a Eritreje.

V roce 2017 byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 739 osob.

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Jiné zdroje dat uvádějí, že cca 28,4 % obyvatel Švédska je bez vyznání a zbylých 71,6 % vyznává nějakou víru. Ke švédské církvi (luteránská církev) se hlásí 55 % , k islámu  10 %, římsko katolické církvi 3 % a k východní ortodoxní církvi 1 %. Počty vyznavačů judaismu, hinduismu a budhismu nedosahují ani 1 %.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje dosažených ekonomických ukazatelů za roky 2013 - 2017 a predikce jejich vývoje v letech 2018 - 2020

 

2013 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

vývoj HDP (v %)

 1,2

2,6

4,1

3,3

2,4

2,8

2,2

2,1

HDP na obyv (tis. SEK)

 392,7

406,0

428,6

443,9

457,8

467,0

474,4

481,1

neza městnanost (v %)

 8,4

7,9

7,4

6,9

6,7

6,2

6,2

6,1

inflace (roční průměr v %)

 0,1

-0,3

0,1

1,0

1,8

1,6

1,9

2,8

zákl. úroková sazba (v %)

 1,1

0,5

-0,3

-0,5

-0.5

-0,5

0,0

0,5

Zdroj: Ministerstvo financí Švédska a Statistics Sweden

Švédská ekonomika v roce 2017 a očekávaný vývoj v teritoriu 

Švédské ekonomice se nadále daří, byť vykazuje známky jistého zpomalení. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 vzrostla oproti předchozímu kvartálu o 0,9 %, přičemž v porovnání se stejným obdobím roku 2016 vykázala růst o 3,3 %. Švédská ekonomika roste nepřetržitě již 18. kvartál v řadě, avšak vrchol své expanze má patrně za sebou a navrací se k období pozvolného růstu. Jestliže růst HDP v roce 2014 dosáhl hodnoty 2,6 %, v roce 2015 dokonce 4,1 % a i v roce 2016 si udržel velmi slušných 3,3 %, tak v roce 2017 se švédská ekonomika připsala „pouze“ 2,4 % (původní odhad vlády a Centrální banky byl 2,9 %, resp. 3,1 %). Navzdory této revizi směrem dolů se nicméně stále jedná o mimořádně dobré výsledky a optimistické vyhlídky ministerstva financí o kondici švédské ekonomiky (růst HDP v roce 2018 o 2,8 % a v roce 2019 o 2,2 %) se zdají být oprávněné.

Růst švédské ekonomiky byl tažen několika faktory. Separátní data prokázala, že se mimořádně daří exportu a očekávání předčila rovněž spotřeba domácností. Ruku v ruce s růstem švédského HDP rostou indikátory průmyslové výroby, podnikatelské i spotřebitelské nálady, počty průmyslových objednávek a zároveň se snižuje nezaměstnanost.

Míru nezaměstnanosti se daří vládě pozvolna snižovat. Jestliže v roce 2015 činila 7,4 %, tak v roce 2016 pouze 6,9 % a v roce 2017 dokonce 6,7 %. Vláda odhaduje, že se v roce 2018 podaří snížit nezaměstnanost až na 6,2 %, čemuž odpovídají i dosavadní data. Únorová nezaměstnanost dosáhla pouhých 6,3 %, přičemž od května by se mohly projevit sezónní práce a nezaměstnanost by se tak měla dále snížit. Mezi rodilými Švédy má Švédsko jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU (3,6 %), avšak u osob narozených mimo Švédsko nezaměstnanost aktuálně dosahuje 22,8 %. Stále větší množství přistěhovalců a žadatelů o azyl, kteří se začínají promítat do statistik, notně komplikuje úsilí vlády o dosažení nejnižší nezaměstnanosti v EU.

Švédská centrální banka (Riksbank) vede nekonečný boj s inflací, kterou se navzdory mimořádně agresivní politice uvolňování a znatelně oslabené švédské koruně stále nedaří dostat ke kýžené 2% hranici. V roce 2017 se inflaci podařilo vytáhnout na úroveň 1,8 %, avšak v roce 2018 by měla opět klesnout k 1,6 %.

Když v červenci 2017 inflace poprvé vyskočila na 2,2 %, mnozí očekávali, že Centrální banka svůj režim záporných sazeb a rozsáhlého kvantitativního uvolňování začne opouštět. Ta však na svém srpnovém zasedání tyto úvahy odmítla v obavě, že inflace nemusí být udržitelná, a setrvala ve své politice. Rozhodnutí banky tak spíše než o švédské inflaci bylo o následování ECB. Své stanovisko Riksbank změnila až na prosincovém zasedání, kdy banka oznámila formální konec kvantitativního uvolňování, avšak úrokové sazby ponechala na historicky nízkém -0,5 %. Ve své prognóze s prvním zvyšováním úrokových měr banka počítala až ve druhém pololetí roku 2018, avšak chabá čísla z počátku roku 2018 vedla na únorovém zasedání k dalšímu odkladu (až do roku 2019). Švédská centrální banka ve snaze dosáhnout alespoň nominálně vyšší inflace již zvažuje změnu koše, ze kterého se inflace počítá, či změnu pravidel, dle kterých by nebyla směrodatná inflace CPI, nýbrž CPIF, tj. s fixní úrokovou mírou. Nízké úrokové míry Centrální banky snižují i ty komerční, které se započítávají do CPI a tím inflaci snižují, přičemž centrální banka chce opak.
V souvislosti se zápornými úroky (tj. i levnými hypotékami) představuje vážný varovný signál výrazné ochlazení realitního trhu poté, co v říjnu, listopadu i prosinci 2017 postupně klesly ceny nemovitostí pokaždé v průměru o 3 %, přičemž ve Stockholmu se jednalo dokonce o 5 %. Propad cen nemovitostí se v únoru 2018 zastavil a tak spíše než o příznaky splasknutí realitní bubliny (ke které mělo Švédsko velmi dobře nakročeno) se jedná o přirozenou kontrakci trhu před dalším růstem cen nemovitostí. Ceny nemovitostí jsou nyní nejvíce sledovaným ukazatelem, neboť jejich případný krach by mohl mít neblahé důsledky pro situaci mnoha domácností a nepochybně by vedl i k celkovému zpomalení ekonomiky. Faktem zůstává, že kvůli záporným úrokovým mírám se za účelem nákupu nemovitosti zadlužila rekordní část domácností, jejichž souhrnné úvěry dosahují 3.763 mld SEK, tedy přes 85 % HDP Švédska.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

O co hůře hospodaří švédské domácnosti, o to lépe si vede švédská vláda. Švédské veřejné finance zažívají období bezprecedentních přebytků. Jestliže v roce 2014 hospodařilo Švédsko se ztrátou ve výši 72,2 mld. SEK (-1,8 % HDP), která byla v roce 2015 snížena na schodek ve výši 32,7 mld. SEK (-0,8 % HDP), tak v roce 2016 Švédsko zaznamenalo rekordní přebytek, a to ve výši 85,3 mld. SEK (+2,1 % HDP). Výrazný přebytek státního rozpočtu byl primárně způsoben silným růstem švédské ekonomiky, zvýšením daní a především snížením přílivu migrantů a žadatelů o azyl, čímž poklesly výdaje alokované na tuto oblast. Rozpočet na rok 2017 byl proto po letech navržen jako přebytkový, a to ve výši 7,5 mld. SEK (+0,1 % HDP). Díky vysokému výběru daní a prosperující ekonomice švédské skončily veřejné finance opět s obrovským přebytkem ve výši 61,8 mld. SEK (1,3 % HDP). Na rok 2018 vláda očekává příjmy ve výši 1 043 mld. SEK a výdaje ve výši 999 mld. SEK. Rozpočet je tedy plánován jako přebytkový, a to ve výši 44 mld. SEK (0,9 % HDP). Vláda ve svých kalkulacích počítá s tím, že by rozpočet i na rok 2019 měl být přebytkový, a to ve výši +0,9 % HDP.

Státní rozpočet SE (v milionech SEK)

 

 2018 (návrh)

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

Příjmy

 1 043 000

1 001 394

1 002 612

859 529

790 210

790 535

787 573

872 417

Výdaje

 999 000

939 619

917 311

892 179

862 404

921 408

812 480

804 616

Bilance

 +44 000

+61 775

+85 301

-32 650

-72 194

-130 873

-24 907

+67 801

poměr k HDP (v %)

 +0,9

+1,3

+2,1

-0,8

-1,8

-3,5

-0,7

+1,8

V červnu 2016 byla uzavřena dohoda mezi stranami napříč politickým spektrem o změnách rámce fiskální politiky. Tyto změny byly předloženy na základě dohody politických stran z podzimu roku 2016. K vyústění těchto jednání došlo dne 12. dubna 2018, kdy byl text Dohody o fiskální disciplíně předložen Parlamentu ke schválení. Dohoda obsahuje závazek dosahovat vyrovnaných státních rozpočtů počínaje rokem 2019, přičemž se zároveň stanovuje přebytkový cíl ve výši 0,33 % HDP. Rovněž byla zavedena dluhová kotva ve výši 35 % HDP dle Maastrichtských kritérií a stanoven strop vládních výdajů.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance v letech 2012–2017 (mld. SEK)

  

2012

2013

2014

2015

2016 

2017 

běžný účet

 206,0

198,3

182,4

190,3

187,0 

 145,4

kapitálový účet

 -6,1

-9,4

-5,7

-8,3

-3,5 

 -5,1

finanční účet

60,9

127,7

131,3

85,5

-146,0 

 59,6

Zdroj: Statistický úřad SE

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. 

Dle Úřadu pro správu státního dluhu výše zadlužení Švédska dosahuje k 31. 12. 2017 hodnoty 1 241 mld. SEK, což se rovná úrovni cca 29 % HDP a je proto jednou z nejnižších v EU. Podle Maastrichtských kritérií, tedy včetně dluhu lokálních autorit, je dluh vyšší, a to ve výši cca 39 % HDP.

Vývoj státního dluhu v letech 2012–2017 (v mld. SEK)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Státní dluh

1 152,7

1 277,1

1 394,3

1 403,4

1 347,3

1 241,0

poměr k DPH (v %)

31,3

33,9

35,4

33,6

30,8

29,0

Zdroj: Úřad pro národní dluh

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V  současnosti působí na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky.

  • Národní švédská banka, Riksbanken (www.riksbank.se), plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. Současným guvernérem je Stefan Ingves.

Mezi největší švédské banky patří následují tři bankovní ústavy:

  • Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 % úvěrového portfolia), severských zemích,  Německu (24,3 %) a baltských republikách.
  • Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
  • Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění.

Zahraniční banky a největší spořitelny:

  • Nordea (www.nordea.com) je největší komerční bankou v zemi, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích, celkem Nordea působí v 16 zemích po celém světě. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. Jedná se o švédskou banku, která však v roce 2017 přesunula svou domicilní adresu do Finska.
  • Danske Bank (www.danskebank.se) je největší dánskou bankou, která působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.
  • Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
  • Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se) byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Ålandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
  • SBAB (www.sbab.se) byla původně hypoteční institucí, která od roku 2010 poskytuje i další bankovní služby.
  • Länsförsäkringars bank (www.lansforsakringar.se) je vlastněna 23 místními pojišťovnami.

Významnou složkou finančního sektoru jsou hypoteční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 3 800 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotečního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotečními institucemi.

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv  pojišťovacích institucí (celkem 2 724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž  se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2 200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní z nemovitostí, z majetku, darovací a dědické). Od roku 2014 vládní koalice Sociální demokracie a Strany zelených přijala řadu změn ohledně úrovně placení státní daně z příjmu, zvýšila daně např. z pohonných hmot, výkonostní daň z jaderné energie, snížila strop pro daňové odpočty u prací v domácnsotech, domácího doučování a dalších služeb. Přesné daňové rozpětí dle jednotlivých položek je k dispozici na http://www.skatteverket.se. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány.

Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD ohledně struktury i celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň

Od 1. 1. 2013 platí sazba 22 %.  

Fyzické osoby

Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se mění v závislosti na trvalém bydlišti. Pro rok 2018 se pohybuje mezi 29,20 % a 35,15 % (Stockholm 29,98 %) a o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, v roce 2018 při příjmu nad 468 700 SEK za rok ve výši 20 % a nad 675 700 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze

Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši 31,42 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění, klíčovým zaměstnancům případně též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí

V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši 7 687 SEK za rodinný dům, resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Malé domky, bytové domy a byty postavené v roce 2012 a později mají plné osvobození od obecní daně z nemovitosti po dobu 15 let. 

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly

Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. mimo EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty

Základní DPH činí 25 %, což je jedna z nejvyšších DPH v EU. Od roku 2002 platí 12% snížená daň  na potraviny a potravinové suroviny (s výjimkou alkoholových nápojů nad 2,25 %, tabáku, krmiva pro zvířata a dalších) a 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká zdravotní péče, sociálních služeb, vzdělání, léků na předpis, nákupu a pronájmu nemovitostí, loterie a dalších.

Spotřební daň

Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší daň je u nafty na topení. Vláda od 1. 1. 2018 prosadila další zvýšení spotřebních daní z benzínu a nafty, které se s DPH podílí na celkové ceně téměř z 60 %. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 75 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů

Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 516,59 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 26,18 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 2,02 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: