Hlavní informace

Firmy nebo podnikatelé mohou dočasně či příležitostně poskytovat své služby na území jiného členského státu, aniž by se tam museli usazovat.

Přeshraniční poskytnutí služby je třeba přísně odlišit od usazení, při kterém osoba trvale podniká v cizím státě, např. formou pobočky zřízené podle zákonů daného státu nebo získání tamního živnostenského oprávnění. Základními rysy přeshraničního poskytování služeb jsou dočasnost a příležitostnost. V praxi to znamená, že těžiště zájmů podnikajícího subjektu musí nadále zůstat v zemi usazení a své služby může v jiném členském státě poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně.

Při posuzování, zda se jedná o dočasné či příležitostné poskytování služeb, se do úvahy bere především doba trvání, pravidelnost, četnost a nepřetržitost poskytování služeb. Nezbytnou podmínkou je, aby přeshraničně poskytovaná služba byla prováděna i v zemi původu. Mezi typické příklady přeshraničního poskytování služeb lze zařadit např. stavební činnosti (byť by trvaly i několik let), dodávku softwarových či poradenských služeb.

Naproti tomu je nepřípustné poskytovat přeshraničně službu v jiné zemi EU pravidelně a dlouhodobě – tedy např. vždy jeden den v týdnu či jeden týden v měsíci. Také služby, jejichž poskytování je vázáno na určité místo (např. provozování restaurace, hotelu, kadeřnického salónu), nelze obecně poskytovat přeshraničně. Také lze říci, že pokud firma (nebo osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ) má v hostitelské zemi stálé místo pro podnikání, pomocí něhož získává zákazníky z této hostitelské země, znamená to, že je začleněna do hospodářství hostitelské země a musí si tam založit podnik či živnost.

Česká podnikatelka by chtěla během prázdnin v Řecku provozovat hostinskou činnost v provozovně vlastněné řeckým podnikatelem.

Rakouský kadeřník by rád příležitostně poskytoval služby v České republice.

Německý podnikatel by rád poskytoval dočasné poradenské služby v České republice.

Přeshraničně lze poskytovat služby dvěma způsoby:

  1. Firma – zaměstnavatel – získá v jiné členské zemi EU zakázku, aby tuto zakázku mohla uskutečnit, vyšle tam své zaměstnance. Zaměstnanci zůstávají po celou dobu vyslání v pracovním poměru u vysílajícího zaměstnavatele. Po skončení vyslání nadále pokračuje zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. V tomto případě se jedná o vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb. Více informací naleznete v textu věnujícím se vysílání pracovníků.
     
  2. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) či osoba vykonávající svobodná povolání získá zakázku v jiném členském státě EU. Zakázku sama provede a poté se vrací do své země původu, jedná se o přeshraniční poskytování služeb. Více informací naleznete v testu věnujícím se přeshraničnímu poskytování osob samostatně výdělečně činných.

číst dále

Doplňující informace

Odkazy na právní akty

Smlouva o fungování Evropské unie

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu

Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb

Datum kontroly: Poslední kontrola k 11.12.2020

Zpětná vazba Nahlásit problém Asistenční služba