Trestní odpovědnost člena statutárního orgánu a právnické osoby

Hlavní informace

Základní popis a podmínky trestní odpovědnosti právnických osob a členů jejich statutárního orgánu.

České trestní právo upravuje trestní odpovědnost fyzických a v některých případech i právnických osob za trestné činy. Pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědny jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednáním podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo, a stejně tak může být odpovědná i sama právnická osoba. V první řadě je nutné odpovědět na otázku, jaké konkrétní povinnosti má statutární orgán obchodní korporace.

Povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona, základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti členů statutárních orgánů je zákon, konkrétně občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Pokud se tedy hodnotí trestněprávní odpovědnost statutárního orgánu společnosti, měla by být nejprve zodpovězena otázka, jaké zákonem dané povinnosti člen statutárního orgánu má.

V praxi bývá obvyklé, že statutární orgán nevykonává svou působnost sám, ale prostřednictvím svých podřízených, kteří členům statutárního orgánu připravují podklady a konají podle jejich pokynů. Na základě toho vzniká poměrně nepřehledná situace, protože za obchodní korporaci jedná sice navenek její statutární orgán, ale míra jeho skutečné účasti na takovém jednání může být různá.

Jako příklad můžeme uvést smlouvu, kterou připravil od počátku až do konce podřízený a člen statutárního orgán ji pouze podepíše. Pokud dojde ke spáchání některého trestného činu, je nutné podrobně zkoumat subjektivní stránku tohoto trestného činu, tedy dostatečně prokázat alespoň eventuální úmysl spáchat trestný čin, přičemž tento úmysl musí zahrnovat všechny složky zmíněného trestného činu (samozřejmě nejedná-li se o nedbalostní trestný čin).

V souvislosti s problematikou trestní odpovědnosti statutárního orgánu obchodní korporace je třeba rovněž zmínit, že český právní řád zná od roku 2012 institut trestní odpovědnosti právnických osob.

Právnická osoba podle právní nauky nedisponuje vůlí a tudíž ani schopností přímo právně jednat, a nelze ji z tohoto důvodu přičítat zavinění a z něho plynoucí subjektivní stránku trestní odpovědnosti. Z tohoto důvodu zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zavádí tzv. přičitatelnost, na jejímž základě lze jednání fyzické osoby při splnění zákonných předpokladů přičítat určité právnické osobě, a tím dovodit existenci trestní odpovědnosti této právnické osoby. O přičitatelné jednání půjde mimo jiné tehdy, jednal-li statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat. Taková fyzická osoba musí jednat jménem právnické osoby, v zájmu právnické osoby nebo v rámci činnosti právnické osoby.

Přičítáním právního jednání fyzické osoby právnické osobě trestní odpovědnost dané fyzické osoby nezaniká. Je tomu právě naopak. Důsledkem zásady souběžné nezávislé trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob je skutečnost, že za konkrétní trestné jednání tedy může být odsouzena jak fyzická osoba, tak současně i právnická osoba, které se toto jednání přičítá.

číst dále

Doplňující informace

Odkazy na právní akty

zákon č. 90/2009 Sb., § 7 a násl. zákon č. 418/2011 Sb.

Datum kontroly: Poslední kontrola k 15.12.2020

Zpětná vazba Nahlásit problém Asistenční služba