Alžírsko

Alžírsko v pandemickém roce 2020 zaznamenalo propad růstu ekonomiky o 8,5 %, z větší části v důsledku propadu příjmů z olejářského průmyslu, a to o celých 40 %. Reakce v podobě post-covidového balíčku měla alžírskou státní pokladnu stát až 1,3 mld. USD. Přesto jsou subvence soukromému sektoru vypláceny až v průběhu roku 2021 a jsou široce kritizovány pro nedostatečnost.

Dopad covidu-19 se významnou měrou projevil na trhu práce, kde má dojít ke ztrátě až 1 milionu pracovních míst. Státní podniky zaznamenaly ztráty v řádu desítek miliard DZD, v sektorech typu turismus a pohostinství docházelo až k zániku podniků (např. ukončení činnosti 2000 cestovních agentur). V bankovním sektoru sice došlo ke snížení povinných rezerv, přesto však došlo k poklesu bankovní likvidity.

Úsporný režim ve vztahu k čerpání deviz se projevil výrazně na snížení rozpočtu státního olejářského podniku Sonatrach o 35 %. Alžírsko i nadále pokračuje v protekcionistické obchodní politice, která primárně cílí na snížení výdajů za import, a naopak posílení exportního potenciálu země. V loňském roce tak došlo k poklesu importu o 18 %, při výdaji 34,4 mld. USD.

Rozpočtový zákon pro rok 2021 počítá s dalším snížením až na 28,2 mld. USD. V tomto duchu je významně omezován dovoz farmaceutických výrobků, červeného masa, zeleniny a ovoce, a mimo to je zaveden odklad platby za importované zboží o 45 dní (mimo strategické, potravinářské výrobky a zboží poptávané skrze veřejné zakázky).

Stále platí tzv. supercla DAPS. Situace v automobilovém průmyslu zůstává nevyjasněna s výjimkou dovozu CKD a SKD dílů k využití ve vojenském sektoru, kde je dovoz zproštěn celních poplatků včetně DPH. Protekcionistická obchodní politika Alžírska je i nadále kritizována ze strany EU a dosud bezvýsledná vyjednávání vybízí k řešení v podobě mezinárodní arbitráže.

Ministr financí A. Benabderrahmane nařídil zkrátit dobu zpracování žádostí o podnikatelské úvěry na 30 dní, pod záštitou ministerstva ve spolupráci s bankami BEA a BNA pak vznikl Národní investiční fond (aktuálně alokováno 11 mld. DZD) ve snaze diverzifikovat finanční nástroje pro malé a střední podniky. Podpoře se těší start-upy, jež jsou zproštěny větší části daňové zátěže a mohou čerpat financování od státní agentury ANADE až do výše 95 % kapitálu. ANADE rovněž uzavřelo memorandum se státním podnikem Sonatrach, aby tak podpořilo vznik tuzemských firem, jakožto budoucích dodavatelů státnímu podniku.

Alžírsko také vykročilo vstříc zahraničním investicím, které byly jako zdroj příjmu dlouhodobě zanedbávány, a zrušilo omezující investiční pravidlo 49/51 s výjimkou strategických sektorů, tedy farmaceutického, energetického a těžebního. Na zrušené investiční pravidlo pak navazuje zrušení předkupního práva, které je nahrazeno povolením realizace dalších zahraničních investic bez nutnosti spolupráce s tuzemskými investičními partnery. Úspěch opatření cílených na zlepšení investičního prostředí, podporu exportu a racionalizace státních výdajů do značné míry závisí na výsledku parlamentních voleb v červnu 2021 a stabilizaci politické situace.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Důlní, těžební a ropný průmysl

Program těžby hornin 2021–2023 v gesci alžírského ministerstva energetiky a dolů hovoří o všech aspektech těžby hornin od digitalizace geologických map přes školskou spolupráci k posílení kapacit tuzemských těžařských firem. 26 těžebních projektů napříč zemí se zaměří především na zásoby železné rudy, lithia, fosfátů, manganu, ale i zlata a diamantů. Alžírská vláda věří v exportní potenciál nerostných surovin a zakládá partnerství napříč rezorty s vidinou rozvoje zpracovatelského průmyslu. Jak pro těžbu, tak pro vznik zpracovatelských komplexů ovšem potřebuje tuzemské nebo zahraniční investory.

Průzkum a těžba se zaměří především na již existující významná ložiska v Ghar Djbilet, dále ložiska zlata v Hoggaru, olova a zinku v Oued Amizour (vilája Béjaia) a samozřejmě fosfáty v oblasti Bled El-Hadba (vilája Tebessa) a na východě Alžírska. Tato těžba by měla být akcelerována. Zejména pak v případě fosfátů se chystá megaprojekt o rozpočtu až 16 mld. USD v Tindoufu (na západě Alžírska). Alžírsko-čínská investiční spolupráce podniků Asmidal (pobočka Sonatrachu) a státního podniku Manal společně s čínskou skupinou CITIC má ambici zařadit Alžírsko mezi největší světové vývozce hnojiv. Při rostoucích cenách pak právě fosfáty mohou Alžírsku zajistit naprosto klíčový příjem do státního rozpočtu.

Krizi světové produkce potravin může prohloubit i nedostatek fosfátů, které jsou využívány jako průmyslová či přírodní hnojiva. Bez nich se totiž současný zemědělský výnos může snížit až na polovinu. Ostatně i Evropská komise fosfáty opakovaně zařazuje na Seznam kritických surovin. Negativní prognózy dokonce hovoří o tom, že absence solidního řešení otázky fosfátů se následně může stát příčinou další zásadní globální krize, protože minerální rezervoár by mohl být vyčerpán už v roce 2040.

A právě zde Alžírsko společně se Západní Saharou, Sýrií a Čínou, kde souhrnně leží 80 % světových zásob fosfátů, sehrávají významnou roli. Zájem alžírských partnerů se ubírá nejen směrem k zahraničním investorům, ale také dodavatelům důlní techniky, dekontaminačních zařízení, k odborníkům na rekultivace vytěžených dolů a lomů a v neposlední řadě také k odborníkům na prospekční studie.

Energetický průmysl

Alžírsko jako 5. největší producent zemního plynu a 13. největší producent ropy, jehož 98 % příjmů plyne právě z vývozu ropy a zemního plynu, si uvědomuje nutnost postupného snižování závislosti na těchto dvou komoditách a již od 80. let střídavě zavádí legislativy cílící na energetický mix s důrazem na solární zdroje energie. Solární potenciál v Alžírsku je dokonce 8krát větší než jeho už tak světově významné zásoby plynu.

V roce 2020 alžírská vláda stanovila energetickou tranzici jednou ze tří hlavních os Plánu hospodářského rozvoje. Zatímco se spotřeba elektrické energie v zemi za posledních 5 let zdvojnásobila, výhled pro rok 2050 hrozí zvýšením o další řád na 250 TWh (tj. 60 % vyrobené energie by se spotřebovalo v tuzemsku, což významně ohrožuje plynové zásoby a příjmy z vývozu). Dosud energeticky soběstačné Alžírsko navíc trápí drastické propady cen ropy, které ohrožují jeho pozici energetického giganta, proto vláda schválila Revidovaný program zavedení obnovitelných zdrojů energie pro období 2021–2030, který si klade přibližně čtyřnásobně vyšší cíle v zavádění obnovitelných zdrojů energie a počítá s vypsáním mezinárodních veřejných zakázek na fotovoltaické projekty v polovině roku 2021.

Také EU vnímá energetickou tranzici v Alžírsku jako klíčovou prioritu, zejména s ohledem na solární a větrné zdroje a v rámci Ekonomického a investičního plánu jižního sousedství (A New Agenda for the Mediterranean) počítá s projekty optimalizace energetické účinnosti a diverzifikace energetického mixu, který posílí alžírskou pozici na mezinárodních energetických trzích a zajistí udržitelnost tuzemské spotřeby energie. Další příležitosti lze očekávat i v rámci nového členství v EBRD a jím nabízeného programu Green Cities, případně v rámci strategického plánu státního podniku Sonelgaz 2035, který cílí především na digitalizaci energetického sektoru.

Obranný průmysl

Alžírsko je podle průzkumu institutu SIPRI 6. největším dovozcem zbraní na světě, a v posledních 5 letech dokonce dovoz zbraní navýšilo o 64 %. Největšími partnery jsou zde Rusko, Německo a Čína. Alžírsko také dlouhodobě disponuje největším armádním rozpočtem v Africe. Objemné investice do obranného sektoru odrážejí složitou geopolitickou situaci Alžírska, která se v posledních letech komplikuje také přítomností lidového revolučního hnutí Hirak.

Výsledky alžírského obranného průmyslu se každoročně předvádějí na veletrhu Foire de la production algérienne v hlavním městě Alžíru. Alžírská armáda má zájem o bezpečnostní a obranné technologie, zbraně a munici, leteckou techniku i komunikační a radiolokační systémy. Přehled veřejných zakázek v tomto sektoru lze sledovat na portálech www.baosem.com, www.algeriatenders.com a www.mdn.dz.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Plán hospodářského rozvoje 2020 staví do velké míry na rozvoji zemědělského sektoru s cílem zajistit potravinovou bezpečnost státu. Plán hovoří o modernizaci a především digitalizaci zemědělství, zlepšení jeho výkonnosti a konkurenceschopnosti s výhledem na posílení vývozu zemědělských produktů v horizontu roku 2024. Také předznamenává zavedení investičních pobídek na projekty lokalizované v jižních částech země a na náhorních plošinách, zaměřené především na strategické kultury (obilniny, olejovitá semena, cukr) a jejich další zpracování. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji zemědělství v oblasti Sahary s ohledem na chov velbloudů – vznikat by tak měly mlékárny, jatka i zpracovatelské závody.

Od ledna 2021 platí v Alžírsku zákaz dovozu čerstvého i mraženého červeného masa. Dovoz červeného masa zemi ročně přišel na neuvěřitelných 122 mil. USD a v objemu ročně dosáhl 5000 tun. Cílem Plánu rozvoje zemědělství byl mimo jiné inventář hospodářského dobytka a celková evaluace perspektiv daného sektoru. Alžírsko jím deklaruje snahu posílit vlastní kapacity chovu skotu a snahu zajistit si soběstačnost. Alžírské ministerstvo zemědělství vyhlásilo nové zootechnické požadavky stanovující stáří, váhu, zdravotní stav a vybraná plemena, která lze do země dovážet. Priorita, kterou alžírské ministerstvo zemědělství dává dovozu živých zvířat, se odráží i na snížení celních poplatků, které se v některých případech blíží nule.

Alžírské ministerstvo zemědělství také podporuje ekologické zemědělství a ve své struktuře dalo vzniknout odboru pro bio-certifikace, společně s Úřadem pro kontrolu kvality potravin a akreditace (Algerac) pak pracují na zadávací dokumentaci alžírského ekologického zemědělství tak, aby vyhovovalo fytosanitárním kritériím pro dovoz do EU. Lze tak očekávat zvýšený zájem o dovoz zemědělské techniky, ale i dosud nedostupných odrůd, zejména olejnatých semen, obilnin a ořechů.

Velvyslanectví ČR v Alžíru
e-mail: commerce_algiers@mzv.cz
www.mzv.cz/alzir