Angola patří mezi země, které mají vysoký podíl vodní energie na svém celkovém energetickém mixu. Tento podíl dosahuje aktuálně 58 % a je v zájmu jej navýšit společně s dalšími zdroji čisté energie. Ve svém programu Energia 2025 si Angola do roku 2025 stanovila za cíl navýšit současný podíl čisté energie z 62 % na 70 % a více zapojit i další zdroje čisté energie jako je větrná energie, solární energie a biomasa.

Velký podíl vodní energie na energetickém mixu je dán zejména obrovskými zásobami vody v Angole, které jsou druhé největší v Africe po Demokratické republice Kongo, a také díky tradičnímu zaměření Angoly na vodní energetiku. Během koloniální nadvlády se stavěly hlavně malé a střední vodní elektrárny, které vydržely dodnes a Angola následně začala rozvíjet velké projekty, např. přehradu Laúca nebo vodní elektrárny Cambambe a Caculo Cabaca. Do roku 2028 má Angola zájem rozšířit a zmodernizovat stávající velké vodní elektrárny (Laúca (2071 MW), Cambambe (700 MW), Caculo Cabaca (2100 MW), postavit střední vodní elektrárny (Keve (400 MW), JambaYaOma (75 MW), Jamba Ya Mina (180 MW), Baynes (600 MW) a dále mnoho malých vodních elektráren. Zejména malé vodní elektrárny by měly pomoci s nedostatkem elektrifikace v odlehlých oblastech Angoly. K tomuto účelu bylo stanoveno 47 strategických oblastí pro rozvoj vodní energetiky v provinciích Bengo, Bié, Huíla, Huambo, Cuando-Cubango, Lunda-Norte, Lunda-Sul, Malange, Moxico, Uíge a Zaire.

Vedle čistých zdrojů energie má Angola zájem podpořit i využívání zemního plynu a to v kombinaci s vodní energetikou. Do roku 2025 má zájem dokončit elektrárnu na zemní plyn Soyo (1500 MW). Jako prioritní oblasti pro rozvoj energetiky ze zemního plynu byly určeny provincie Luanda, Benguela a Namibe.

Mezi hlavní příležitosti pro české společnosti patří dodání malých a středních vodních elektráren na klíč či dodání jednotlivých technologií pro jiné zahraniční EPC kontraktory v projektech výstavby elektráren na kombinovaný cyklus či při rozšiřování a výstavbě elektrických sítí.

Hlavní prioritou Angoly je v současné době diverzifikace ekonomiky, podpora místní výroby a nahrazení dovozů ke snížení závislosti na ropném průmyslu. 

Ropný průmysl představuje hlavní ekonomickou aktivitu Angoly, jeho podíl na HDP Angoly se ale daří úspěšně snižovat. Kvůli propadu ceny ropy v letech 2016 a 2020 a neustálé fluktuaci cen se výrazně snížily vygenerované zisky Angoly, která si již nemohla dovolit dovážet většinu produktů ze třetích zemí a byla donucena změnit svou strategii.  

K podpoře místní výroby a zakládání montážních linek začala zvýhodňovat dovoz různorodých strojů napříč prioritními sektory, mezi které patří stavebnictví, zpracování dřeva, ocelářství, výroba plastů, kabelů a jiných spotřebních materiálů pro další odvětví, chemický průmysl, textilní průmysl a agroprůmysl. 

Priority Angoly jsou shrnuty v programu PRODESI (Program na podporu diverzifikace, místní výroby a nahrazení dovozů), který byl přijat v roce 2019 a již podpořil obrovské množství nových projektů napříč širokým spektrem sektorů. Pro jejich realizaci bylo získáno přednostní financování a na dovoz jednotlivých strojů byla uvalena zvýhodněná celní sazba. Naopak na dovoz konečných produktů byla celní sazba zvýšena. 

Angolské podniky v návaznosti na podporované projekty a aktivity ze strany angolské vlády poptávají nejrůznější stroje zahrnující obráběcí stroje, svářecí stroje, výrobní a automatizované linky, pily a řezací stroje. Díky programu PRODESI se české podniky mohou zapojit  do různých B2B setkání a najít angolského partnera pro společné projekty. Databáze PRODESI čítá přes 34 milionů registrovaných výrobců napříč celou Angolou, kteří hledají nové partnery pro své projekty.

Národní plán pro rozvoj dopravního sektoru a infrastruktury Angoly PDNSTIR předpokládá investice ve výši 274,5 mld. Kč do roku 2028 pro implementaci nových železničních spojení v rámci Angoly a pro spojení se sousedními zeměmi. V plánu je výstavba 6 nových železničních linek o celkové délce 3 mil. km k propojení Angoly s Demokratickou republikou Kongem na severu, se Zambií a Namibií na východě a na jihu. Tento plán počítá se dvěma fázemi implementace. 

První fáze se zaměří na rozvoj železničního spojení mezi severem a jihem k propojení pobřežních provincií Luanda-Benguela-Lubango o celkové hodnotě 54 mld. Kč a dále bude postaveno železniční spojení ve střední části země mezi provincií Malanje a Saurimo o hodnotě 33,7 mld. Kč. Oba tyto projekty počítají s 50% financováním ze soukromých zdrojů. Třetím projektem v rámci první fáze bude prodloužení železničního spojení mezi Benguelou a Zambií, které předpokládá 100% financování ze soukromých zdrojů. Angolské ministerstvo dopravy stanovilo 5letý předběžný časový rámec do konce roku 2023 na dokončení projektů v rámci první fáze. 

Druhá fáze odstartovala v roce 2024 a měla by trvat 5 let do konce roku 2028. Angolské ministerstvo dopravy předpokládá výstavbu dalších 3 železničních spojení a celkovou investicí ve výši 144 mld. Kč. Zatím je více detailů k prvním dvěma projektům zahrnující severojižní železniční spojení mezi Angolou a Demokratickou republikou Kongo mezi městy Luanda-Soyo-Noqui o celkové hodnotě 33,75 mld. Kč s 50% financováním ze soukromých zdrojů. Druhým projektem by měl být centrální koridor mezi provinciemi Malanje-Huambo a Menogue o celkové hodnotě 54 mld. Kč. 

Angolské ministerstvo dopravy předpokládá otevření mezinárodních tendrů a české společnosti by se mohly podílet na subdodávkách pro EPC kontraktory. Možné dodávky by mohly zahrnovat kolejová vozidla, komponenty, výhybky, informační, telekomunikační a automatizační techniku.

Hlavní prioritou Angoly je rozvoj zemědělství, které má obrovský potenciál a řadí Angolu na 16. místo na světě díky rozlehlým plochám orné půdy odhadovaným na 58 mil. hektarů, velkým zásobám vody a dostatku slunečního záření v průběhu celého roku. I přes tento obrovský potenciál je zemědělská činnost stále nedostatečně rozvinuta, což souvisí s nedostatkem moderní zemědělské techniky a s nízkou úrodností feralitických půd, které v Angole převládají a zabírají asi 22,64 % území země. V době koloniální nadvlády měli portugalští zemědělci úspěch při pěstování mnoha plodin, které nejen používali pro místní trh, ale i na vývoz. Největší přebytky vznikaly při produkci banánů, sisalu, bavlny a kávy. Tento úspěch byl založen na vědeckých a technických znalostech a díky specializaci agronomů na problematiku úrodnosti půdy.

Po získání nezávislosti se Angola zaměřila na rozvoj ropného průmyslu a začala dovážet většinu potravin z Portugalska. Zemědělská činnost upadala až do roku 2017, kdy se její rozvoj stal hlavní prioritou pro Angolu. 

V současné době je hlavním cílem rozvinout produkci potravin tvořících základní spotřebitelský koš Angoly a dalších hlavních potravin, které je v zájmu vyvážet. Mezi tyto potraviny patří kukuřice a kukuřičná mouka, sója a sojový olej, slunečnice a slunečnicový olej, maniok a manioková mouka, rýže, cukrová třtina a cukr, sladké brambory, fazole, zelenina a tropické ovoce. Produkci těchto plodin má Angola v plánu navýšit alespoň dvojnásobně a současně také usiluje o podporu investic do produkce kakaa, sisalu, bavlny a kávy.

Pro české podniky se nabízí mnoho příležitostí pro dovoz různorodé zemědělské techniky zahrnující stroje na zpracování jednotlivých plodin, mlýny, lisovací stroje, stroje na sběr, orbu a hnojení půdy, zavlažovací zařízení, chladírenské boxy a kompletní dodávky vybavení pro živočišné farmy na klíč (prasečí, kuřecí a pro skot).

V Angole je veřejný systém zdravotní péče na velmi nízké úrovni kvůli přeplněnosti nemocnic, špatnému vybavení a nedostatku kvalifikovaného personálu. Jako doplněk k veřejné péči je několik soukromých zdravotnických zařízení ve větších městech, zejména v hlavním městě Luanda, které slouží jen bohatším Angolanům a jejich kvalita se stále nevyrovná např. jihoafrickým nemocnicím.

Pandemie covid-19 nedostatky v angolském zdravotnictví ještě více zvýraznila a prohloubila rozdíl mezi veřejnou a soukromou zdravotní péčí. Díky podpoře ze strany mezinárodních institucí Angola získala nezbytné finanční zdroje, aby mohla v tomto sektoru více investovat. Právě investice do zdravotnictví představovaly hlavní prioritu v rozpočtu Angoly v několika posledních letech a vládní programy začaly počítat s investicemi do zdravotnických zařízení, které by poskytly větší lůžkovou kapacitu, více jednotek intenzivní péče a nejnovější technologie na celonárodní a regionální úrovni.  

Je v plánu postavit 6 nových nemocnic ve Viana, Cacuaco, Cunene, N´dalatando, Sumbe a Caxito s kapacitou 200 lůžek u každé z nich, zmobilizovat finanční zdroje na výstavbu nemocnic v Malange, Uíge, Catumbela, Bailundo a Dundo a zmodernizovat 2 nemocnice – nemocnici Américo Boavida a nemocnici Hospital Geral de M´banza Congo. Vedle velkých nemocnic je také v plánu rozvoj primární zdravotní péče v jednotlivých obcích a okresech.

České podniky se mohou podílet na těchto projektech dodávkami nemocničních lůžek, vybavením do jednotek intenzivní péče, inkubátory a vybavením na porodní sály a různými přístroji s nejnovější technologií.

Angola je zemí, která tradičně investuje do svého obranného průmyslu a většinu svého vybavení nakupuje v Rusku či v Číně. Také má mnoho sovětské vojenské techniky zahrnující tanky, letouny a vrtulníky, které průběžně buď renovuje, či obměňuje. Výdaje Angoly na obranný průmysl každým rokem rostou a očekává se, že se zvýší ze současných výdajů ve výši 20 mld. Kč na 40 mld. Kč v roce 2026.

V souvislosti s prioritou diverzifikace ekonomiky a podporou místní výroby se projevují tyto tendence i v obranném průmyslu a zahrnují omezení dovozu spotřebního materiálu a poskytování služeb ze strany třetích zemí. Je v zájmu vybudovat vlastní obranný a bezpečnostní průmysl a v první fázi zahájit místní výrobu nábojů, pistolí a součástek a dále poskytovat opravárenské služby přímo v Angole. Tento záměr chce Angola realizovat ve spolupráci s výrobními podniky ze třetích zemí a to formou společných podniků.

Při bilaterálních jednáních zástupci angolského ministerstva obrany a veteránů vlasti zmiňují zájem o užší spolupráci s českými společnostmi a o dodávky aktivních a pasivních radarů, střelný zbraní, letounů a o školení letců na různých úrovních. Z pohledu opravy zastaralé sovětské techniky však dávají přednost původním výrobcům, kteří se koncentrují v Rusku.

Vedle avizované diverzifikace dodavatelů Angola deklaruje transformaci z východních systémů na standardy NATO, což bude znamenat přezbrojení jak pozemního, tak leteckého sektoru. České firmy obranného průmyslu už na to reagují. Vzájemný obchod od roku 2023 roste ve srovnání s léty předchozími.