Hlavní prioritou Angoly je v současné době diverzifikace ekonomiky, podpora místní výroby a nahrazení dovozů ke snížení závislosti na ropném průmyslu. 

Ropný průmysl představuje hlavní ekonomickou aktivitu Angoly, jeho podíl na HDP Angoly se ale daří úspěšně snižovat. Kvůli propadu ceny ropy v letech 2016 a 2020 a neustálé fluktuaci cen se výrazně snížily vygenerované zisky Angoly, která si již nemohla dovolit dovážet většinu produktů ze třetích zemí a byla donucena změnit svou strategii.  

K podpoře místní výroby a zakládání montážních linek začala zvýhodňovat dovoz různorodých strojů napříč prioritními sektory, mezi které patří stavebnictví, zpracování dřeva, ocelářství, výroba plastů, kabelů a jiných spotřebních materiálů pro další odvětví, chemický průmysl, textilní průmysl a agroprůmysl. 

Priority Angoly jsou shrnuty v programu PRODESI (Program na podporu diverzifikace, místní výroby a nahrazení dovozů), který byl přijat v roce 2019 a již podpořil obrovské množství nových projektů napříč širokým spektrem sektorů. Vláda nedávno představila aktualizovanou verzi programu  PRODESI 2.0, která se snaží propojit i další národní iniciativy, jako je například plán na rozvoj pěstování obilovin Planagrão. Pro jejich realizaci bylo získáno přednostní financování a na dovoz jednotlivých strojů byla uvalena zvýhodněná celní sazba. Naopak na dovoz konečných produktů byla celní sazba zvýšena. 

Angolské podniky v návaznosti na podporované projekty a aktivity ze strany angolské vlády poptávají nejrůznější stroje zahrnující obráběcí stroje, svářecí stroje, výrobní a automatizované linky, pily a řezací stroje. Díky programu PRODESI se české podniky mohou zapojit  do různých B2B setkání a najít angolského partnera pro společné projekty. Databáze PRODESI čítá přes 34 milionů registrovaných výrobců napříč celou Angolou, kteří hledají nové partnery pro své projekty.

Hlavní prioritou Angoly je rozvoj zemědělství, které má obrovský potenciál a řadí Angolu na 16. místo na světě díky rozlehlým plochám orné půdy odhadovaným na 58 mil. hektarů, velkým zásobám vody a dostatku slunečního záření v průběhu celého roku. I přes tento obrovský potenciál je zemědělská činnost stále nedostatečně rozvinuta, což souvisí s nedostatkem moderní zemědělské techniky a s nízkou úrodností feralitických půd, které v Angole převládají a zabírají asi 22,64 % území země. V době koloniální nadvlády měli portugalští zemědělci úspěch při pěstování mnoha plodin, které nejen používali pro místní trh, ale i na vývoz. Největší přebytky vznikaly při produkci banánů, sisalu, bavlny a kávy. Tento úspěch byl založen na vědeckých a technických znalostech a díky specializaci agronomů na problematiku úrodnosti půdy.

Po získání nezávislosti se Angola zaměřila na rozvoj ropného průmyslu a začala dovážet většinu potravin z Portugalska. Zemědělská činnost upadala až do roku 2017, kdy se její rozvoj stal hlavní prioritou pro Angolu. 

V současné době je hlavním cílem rozvinout produkci potravin tvořících základní spotřebitelský koš Angoly a dalších hlavních potravin, které je v zájmu vyvážet. Vláda spustila projekt Planagrão na podporu produkce obilovin a dále také projekt Planapecuária zaměřující se na podporu živočišné výroby. Mezi strategické potraviny patří kukuřice a kukuřičná mouka, sója a sojový olej, slunečnice a slunečnicový olej, maniok a manioková mouka, rýže, pšenice, cukrová třtina a cukr, sladké brambory, fazole, zelenina a tropické ovoce. Produkci těchto plodin má Angola v plánu navýšit alespoň dvojnásobně, přičemž Planagrão se specificky soustředí na rozvoj východních provincií (Moxico, Lunda Norte, Lunda Sul a Cuando Cubango). Současně také usiluje o podporu investic do produkce kakaa, sisalu, bavlny a kávy.

Pro české podniky se nabízí mnoho příležitostí pro dovoz různorodé zemědělské techniky zahrnující stroje na zpracování jednotlivých plodin, mlýny, lisovací stroje, stroje na sběr, orbu a hnojení půdy, zavlažovací zařízení, chladírenské boxy a kompletní dodávky vybavení pro živočišné farmy na klíč (prasečí, kuřecí a pro skot). Poptávka také roste po dodávkách hnojiv, moderních traktorů či skladovacích sil. 

Angola je zemí, která tradičně investuje do svého obranného průmyslu a většinu svého vybavení nakupuje v Rusku či v Číně. Také má mnoho sovětské vojenské techniky zahrnující tanky, letouny a vrtulníky, které průběžně buď renovuje, či obměňuje. Výdaje Angoly na obranný průmysl každým rokem rostou a aktuálně v roce 2026 dosahují odhadované úrovně kolem 40 mld. Kč.

V souvislosti s prioritou diverzifikace ekonomiky a podporou místní výroby se projevují tyto tendence i v obranném průmyslu a zahrnují omezení dovozu spotřebního materiálu a poskytování služeb ze strany třetích zemí. Je v zájmu vybudovat vlastní obranný a bezpečnostní průmysl a v první fázi zahájit místní výrobu nábojů, pistolí, dronů a součástek a dále poskytovat opravárenské služby přímo v Angole. Tento záměr chce Angola realizovat ve spolupráci s výrobními podniky ze třetích zemí a to formou společných podniků a transferu technologií. 

Při bilaterálních jednáních zástupci angolského ministerstva obrany a veteránů vlasti zmiňují zájem o užší spolupráci s českými společnostmi a o dodávky aktivních a pasivních radarů, střelný zbraní, letounů a o školení letců na různých úrovních. Z pohledu opravy zastaralé sovětské techniky však dávají přednost původním výrobcům, kteří se koncentrují v Rusku. Vzhledem k sankcím uvalených na Ruskou federaci se však Angola snaží hledat alternativní partnery pro údržbu a modernizaci této techniky, což představuje příležitost pro české podniky, které tímto know-how často disponují. 

Vedle avizované diverzifikace dodavatelů Angola deklaruje transformaci z východních systémů na standardy NATO, což bude znamenat přezbrojení jak pozemního, tak leteckého sektoru. České firmy obranného průmyslu už na to reagují. Vzájemný obchod od roku 2023 roste ve srovnání s léty předchozími.

Sektor výzkumu, vývoje, inovace a vzdělávání se v Angole transformuje v souladu s Národním plánem rozvoje, s čímž je spojena poptávka po transferu technologií a budování znalostních kapacit mimo hlavní město Luandu. Pro české univerzity a výzkumné ústavy spočívá hlavní příležitost ve strategických partnerstvích a mezinárodních grantech a vládních stipendijních programech. 

Tematicky je největší zájem o zemědělství – konkrétně o zvyšování úrodnosti feralitických půd, šlechtění odolných odrůd obilovin v rámci projektu Planagrão a efektivní hospodaření s vodou v suchých oblastech na jihu země. Dále také geologický výzkum a s ním spojené mapování ložisek kritických minerálů v rámci projektu PLANA či výzkum v oblasti environmentálních věd zaměřený na boj proti dezertifikaci v jihozápadních provinciích a vývoj modelů pro krizové řízení při záplavách. 

Nově se také otevírají příležitosti v oblasti zpracování satelitních dat z programu AngoSat-2 pro potřeby precizního zemědělství, monitoringu odlesňování a identifikaci nelegální těžby. České univerzity mohou nabídnout programy zaměřené na GIS a s nimi spojené školení místních specialistů. 

Angola trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly v nově se rozvíjejících průmyslových odvětvích. Existuje obrovská poptávka po certifikovaných školících programech pro techniky v oborech strojírenství a zpracovatelského průmyslu, specialisty na údržbu železniční infrastruktury či experty na provoz a údržbu vodních a solárních elektráren.