Arménie

Rozcestník informací o Arménii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Arménii v roce 2020 zasáhla řada výrazných šoků – jak pandemie koronaviru, tak ozbrojený konflikt o oblast Náhorního Karabachu (září–listopad 2020). Arménská ekonomika, která se již dříve potýkala s problémy, v důsledku vykázala pokles o 7,6 %.

Během první vlny pandemie na jaře 2020 byla Arménie výrazně zasažena a obsadila přední příčky v míře rozšíření nákazy; podzimní vlna pak probíhala paralelně s probíhající válkou, což ji ještě umocnilo.

V reakci na to vláda zvýšila výdaje na zdravotnictví, musela se však vypořádat také s dopady války. Finanční potřeby se jí podařilo zajistit mj. díky půjčkám a grantům Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské unie.

Vzhledem k dosavadnímu velmi omezenému pokroku v očkování proti koronaviru – Arménie začala očkovat až v průběhu března 2021 a disponuje pouze omezeným množstvím dávek – lze očekávat, že problematická situace bude přetrvávat i poté, co bude v řadě zemí světa pandemie již na ústupu.

Na jaře 2020 arménská vláda rozhodla o uzávěře řady odvětví včetně maloobchodu a služeb, za toto období zasaženým firmám vyplácela kompenzace. Celkově vláda plánovala vložit do ekonomiky v rámci programu na zmírnění dopadů covidu-19 asi 300 mil. USD. První část ve výši asi 50 mil. USD byla určena na výplatu mezd, splátky daní a záloh, dorovnání zemědělských úroků nebo nákup materiálů.

Další část ve výši 161 mil. USD byla určena na investice do inovací a restrukturalizace ekonomiky. Zbytek tvořily sociální výdaje (asi 61 mil. USD) a rezerva (40 mil. USD). Během podzimní vlny už k další velké uzávěře nedošlo a většina ekonomiky zůstala v chodu bez omezení.

Výsledky 4. čtvrtletí roku 2020 byly přesto obzvlášť špatné kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu. Fitch v říjnu 2020 kvůli špatným makroekonomickým vyhlídkám a řadě rizik snížil úvěrový rating země z BB– na B+. Přetrvávající mezinárodněpolitické a bezpečnostní problémy (přes ukončení horké fáze konfliktu trvá úplná uzávěra hranic se sousedním Tureckem a Ázerbájdžánem) budou nadále negativně ovlivňovat nejen obchod, ale také míru zahraničních investic.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nakládání s odpady a odpadové hospodářství obecně dlouhodobě představují pro Arménii jednu z největších výzev. Dle odhadů v zemi ročně vznikne asi 650 tisíc tun netříděného pevného odpadu. Množství produkovaného odpadu v důsledku pandemie koronaviru pravděpodobně ještě vzroste.

Sběr komunálního odpadu je vzhledem k zastaralé technice na poměrně špatné úrovni, třídění a recyklace na národní nebo regionální úrovni prakticky neexistuje. Snad s výjimkou hlavního města nemají firmy svážející odpad moderní vybavení ani vozidla. I v Jerevanu je však problém s tříděním odpadu (pouze na několika málo místech jsou kontejnery na plastové láhve, jinak probíhá třídění minimálně, respektive neprobíhá vůbec). Téměř veškerý komunální odpad je skládkován.

V celé zemi je na 340 skládek, z nichž žádná neodpovídá hy-gienickým a sanitárním standardům. Do komunálního odpadu se navíc často dostává i nebezpečný odpad, který pak dále kontaminuje životní prostředí v okolí. Podobně odpadní vody se často dostávají do vodních toků.

Vláda Arménie se proto snaží o zlepšení situace a zkvalitnění nakládání s odpady, a to prostřednictvím legislativních změn, zapojení dalších obcí do systému sběru odpadu, podpory projektů zaměřených na sběr odpadu, jakož i inventarizace stávajících skládek a uzavírání některých z nich.

Celkově odvětví představuje příležitost i pro české firmy, které mohou nabídnout technologie pro třídírny odpadů, efektivnější výrobu obalů a jejich recyklaci, čištění a dekontaminaci odpadních vod a podobně. Spolupracovat lze také na některém z probíhajících projektů.

Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská unie (v rámci EU Neighborhood Investment Tool) společně financují projekt nakládání s komunálním odpadem nazvaný „Solid Waste Management in Yerevan“.

Vedle stávající skládky v lokalitě Nubarašen by měla být vybudována nová skládka odpovídající všem příslušným standardům. Dva další velké projekty stavby skládek probíhají s podporou EBRD a EU v provinciích Kotayk a Gegharkunik.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Arménský trh se zdravotnickým materiálem a léčivy je relativně různorodý. Místní zdravotnictví plně nehradí všechny výkony ani léky, takže lidé musí do těchto položek (často se jedná o léky dostupné bez předpisu, případně různé potravinové doplňky, vitaminy, prostředky na podporu imunity) investovat sami.

V posledních letech došlo k harmonizaci pravidel s dalšími zeměmi tzv. Eurasijské unie (EAEU), takže platí podobná regulace jako např. pro Rusko či Bělorusko. Léky se dováží většinou z evropských zemí, USA a Ruska, dovozu se věnuje okolo 30 firem. Arménský vývoz pak směřuje především do zemí SNG a do Gruzie.

Léky vyrobené v zemích EAEU jsou zpravidla levnější než srovnatelné výrobky ze zemí EU (kvůli nižším nákladům a clům). Příležitosti pro české firmy jsou proto především u vysoce kvalitních, účinných, moderních a inovativních léčiv, zdravotnického materiálu, techniky a vybavení. Jedná se např. o vybavení pro lékařskou diagnostiku (ultrazvukové skenery, přístroje pro magnetickou rezonanci a další).

Vzhledem k pomalému postupu vakcinace lze očekávat, že v Arménii nadále potrvá i poptávka po plicních ventilátorech, kyslíkových přístrojích a dalších přístrojích a vybavení využívaných pro léčbu covidu-19. Kromě pandemie zvýšil poptávku po léčivech, zdravotnických výrobcích a lékařských službách také nedávný ozbrojený konflikt.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství nadále představuje jeden z klíčových sektorů arménské ekonomiky, pracuje v něm 36,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V roce 2021 je na podporu zemědělství alokováno 65 mil. USD, cílem státní podpory je zvýšení produktivity, výnosů a konkurenceschopnosti. Program se zaměří mj. na výsadbu sadů, kapkové zavlažování či pojištění rizik.

Domácí produkce zatím nedokáže plně nasytit poptávku po řadě potravin, které se dovážejí. Často se jedná i o základní výrobky jako pšenice či olej. Certifikace potravin a dovoz zemědělských výrobků se nyní řídí pravidly v rámci Eurasijské unie (EAEU).

Některé potravinářské technologie, které by pomohly zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin, zde nejsou dostupné, což představuje příležitost pro české firmy (např. mléko z místní produkce je k dispozici pouze čerstvé; trvanlivé mléko se do Arménie dováží z poměrně vzdáleného zahraničí jako Ukrajina či Bělorusko). Roste poptávka také po technologiích pro skleníky (zvlášť malé a střední) a po skotu.

Příležitost pro rozvoj představuje rovněž sektor udržitelného zemědělství, produkce bio a organických potravin, zpracování ovoce a zeleniny a jejich balení, kde mohou české firmy nabídnout své zkušenosti a know-how.

Pravděpodobně poroste také poptávka po hnojivech, především těch kvalitnějších a dražších, která zatím nejsou tak snadno dostupná (na arménský trh jsou nyní dovážena hlavně hnojiva z Ruska, Gruzie a Íránu). Zajímavou oblastí pro spolupráci by mohly být poradenské služby v oblasti zemědělství (veterinární oblast) či potravinové bezpečnosti (kvalita potravin apod.).

Velvyslanectví ČR v Jerevanu
e-mail: yerevan@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/yerevan




• Teritorium: Arménie | Asie | Zahraničí