Bangladéš: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

 

Česky:                                     Bangladéšská lidová republika

Anglicky:                                 The People’s Republic of Bangladesh

Bengálsky:                               Gana Prajatantra Bangladesh

 

Složení vlády

 

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, spadajícími pod úřad některého z ministrů. Vláda je složena z 25 kabinetních ministrů, 19 státních ministrů a tří náměstků ministrů. Předsedkyně vlády Hasiniová má na starosti ministerstvo veřejné správy, ministerstvo obrany, divizi ozbrojených sil, ministerstvo energetiky a nerostných surovin. 

 

Jméno

 

Ministerstvo

 

AHM Mustafa Kamal

Ministerstvo financí

 

Nurul Majid Mahmud Humayun

Ministerstvo průmyslu

 

Tipu Munshi

Ministerstvo obchodu

 

M.A. Mannan

Ministerstvo plánování

 

Md Abdur Razzaque

Ministerstvo zemědělství

 

Asaduzzaman Khan Kamal

Ministerstvo vnitra

 

Zahid Maleque

Ministerstvo zdravotnictví a rodiny

 

Md Tajul Islam

Ministerstvo pro místní správu, rozvoj venkova a družstev

 

SM Rezaul Karim

Ministerstvo rybářství a domácích zvířat

 

Md Shahab Uddin

Ministerstvo životního prostředí, lesů a klimatických změn

 

Saifuzzaman Chowdhury

Ministerstvo půdy

 

Mustafa Jabbar

Ministerstvo pošt, telekomunikací a informačních technologií

 

K.M. Mozammel Haque

Ministerstvo pro záležitosti osvobozenecké války

 

Bir Bahadur Ushwe Shing

Ministerstvo pro záležitosti Chittagong Hill Tracts

 

Golam Dastagir Gazi

Ministerstvo textilu a juty

 

Obaidul Quader

Ministerstvo pozemní dopravy a mostů

 

Hasan Mahmud

Ministerstvo informací

 

Dr. Dipu Moni

Ministerstvo školství

 

Anisul Huq

Ministerstvo práva, spravedlnosti a parlamentních záležitostí

 

Abdul Kalam Abdul Momen

Ministerstvo zahraničí

 

Md Nurul Islam Sujan

Ministerstvo železnic

 

Architect Yeafesh Osman

Ministerstvo vědy a technologií

 

Sadhan Chandra Majumder

Ministerstvo potravin

 

Nuruzzaman Ahmed

Ministerstvo pro sociální blaho

 

Imran Ahmad

Ministerstvo pro zaměstnávání a blaho zahraničních pracovníků

 

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 162 650 853 (odhad 2019)
  • Průměrný roční přírůstek: 0,98 % (odhad 2018)
  • Průměrný věk: 27,9 let (odhad 2019)

Věková struktura:

 

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

21 918 651

21 158 574

26,48 %

15-54

46 780 737

49 537 593

59,28 %

Nad 55

11 160 031

11 995 267

14,24 %

 

Bangladéši se daří snižovat populační přírůstek, který brzdí reálný hospodářský růst země, stále však podle odhadu z roku 2020 připadá 18,1 porodů/1000 obyvatel a 5,5 úmrtí na 1 000 obyvatel.

 

Národnostní složení

  • Bengálci: 98,8 %,
  • Domorodé etnické skupiny: 1,2 %

Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

 

Náboženské složení

  • muslimové (89.1 %)
  • hinduisté (10 %)
  • ostatní (0,9 %)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  

 

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (mld. USD)

577

628,4

686,5

690,3

712,14

Meziroční růst HDP (%)

6,5

6,9

7,3

7,9

8,15

HDP na obyv. (v tis. USD)

1 190

1 330

1 532

1 751

1 909

Míra inflace (%)

6,2

5,7

5,7

5,4

5,4

Nezaměstnanost (%)

4,9

4,9

4,1

4,4

4,2

 

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

Země pokračovala v roce 2019 ve vysokém ekonomickém růstu. Ten bude však v roce 2020 zásadně ovlivněn několika faktory. Prvním z nich je přetrvávající  rohingská uprchlická krize. Ani v roce 2019 se nepodařilo pohnout s repatriací Rohingů do Myanmaru. Druhý pokus o zahájení repatriace Rohingů do Myanmaru, plánovaný na 22. srpna 2019, znovu selhal, stejně tak jako tomu bylo 15. listopadu 2018. Přítomnost 750 000 uprchlíků klade enormní požadavky na zajištění jejich živobytí a omezuje vynakládání ekonomických zdrojů.

 

Dalším faktorem jsou možné nepříznivé klimatické jevy. Země každý rok čelí monzunům způsobujícím rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Na obnovu poničené infrastruktury a obnovu zemědělství vydává Bangladéš ohromné finanční prostředky, které pak chybí jinde.

Problémem ekonomiky je jednostranné zaměření až závislost na textilním průmyslu, který představuje 80 % BD vývozu.  Zemi bude nadále sužovat nedostatek energie a nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Těžkosti v procesu industrializace způsobují také takové faktory, jako je nedostatek vody, plynu a pozemků a slabý dopravní systém.

 

Ten nejzásadnější faktor je pandemie koronaviru, která bangladéšskou ekonomiku zasáhla nebývalou silou. Světové finanční instituce předpovídají letošní propad HDP a jeho růst v rozmezí  2 – 4 % HDP. Tři hlavní negativní důsledky pandemie na ekonomiku země budou snížení domácí výroby, prudký pokles vývozu a snížení remitencí.  V dubnu  dosáhl příliv remitencí pouze 1,08 mld. USD, což je 34-měsíční minimum. Předpokládá se, že výše remitencí v roce 2020 poklesne na 14 miliard USD.  Export hotového oblečení, hlavního vývozního artiklu země,  se v dubnu meziročně snížil téměř o 85 % na 366,58 milionu USD.  Již v březnu se snížil meziročně o 30,19 % na 1,97 mld. USD. Celkový export činil v dubnu pouhých 520 mil. USD, což je 40leté minimum. Od března byly zrušeny nebo pozastaveny pracovní zakázky v hodnotě přesahující 3 miliardy USD. Problémem je zvyšující se nezaměstnanost. Bangladéšský institut pracovních studií uvádí, že  o práci v důsledku pandemie přišlo o práci již  90 % z 1,5 milionu pracovníků v hotelech a restauracích, 3,32 milionu pracovníků ve stavebnictví,  55 % ze 4,40 milionu pracovníků v dopravě, 57 % z 2,70 milionu domácích pracovníků a 61 % z 10 milionů denních dělníků. Nezaměstnanost zvyšují i migrující pracovníci, jichž se  od 26. března vrátilo do země již kolem 200 000 a polovina z nich je bez práce.  Další budou následovat, především ze zemí Perského zálivu, kde je zaměstnáno cca 3 mil. Bangladéšanů, což představuje cca 75 % všech migrujících pracovníků.  Podle výzkumné zprávy South Asian Network on Economic Modeling (SANEM)  hrozí, že dopady pandemie Covid-19 zdvojnásobí současnou míru chudoby s hodnotou 20,5 % na 40,9 %, tedy na úroveň před 15 lety. Ministerstvo financí nejnověji revidovalo růst HDP v tomto roce na 5,2 % z původně predikovaných 8,2 %, což by znamenalo jedenáctileté minimum.  I tak je odhad mnohem vyšší než prognózy Světové banky, MMF či Asijské rozvojové banky. Bangladesh Bank aktuálně předpokládá rychlé zotavení ekonomiky a růst HDP ve fiskálním roce 2021-2022 o 8 %. Pro fiskální rok 2020-2021 banka odhaduje růst HDP o 5,7 %. Devizové rezervy dosahují výše 33 miliard USD. Podle banky do konce tohoto fiskálního roku klesnou na 23,9 %.  Banka také predikuje 18% pokles celkového exportu na 32,8 miliard USD.   Zůstatek běžného účtu se v letošním roce odhaduje na -7 %  HDP a v příštích dvou letech bude pokračovat v záporném pásmu. Asijská rozvojová banka odhaduje, že škody způsobené ekonomice v důsledku koronaviru dosáhnou až 13,3 mld. USD, tj 4,9 % HDP.    ADB odhaduje, že pandemie přivede do chudoby dalších 13 mil. lidí, způsobí ztrátu 3,7 milionu pracovních míst a  sníží schodek rozpočtu až na 7,5 %.  Růst HDP se sníží na 3,8 %, což by bylo nejméně od roku 2002. Průmysl by měl poklesnout o 2 %, služby o 3,5 %.   Podle ADB bude ekonomické zotavení Bangladéše záviset na délce lockdownu a míře opatření v boji s koronavirem. Vytváření pracovních míst, zvýšená produkce potravin, podpora obchodu, podpora malých a středních podniků, podpora sektoru služeb a investice do infrastruktur jsou kritickými oblastmi, na které je třeba se zaměřit prostřednictvím fiskálních opatření.  Ekonomové se obávají, že korovinová krize ovlivní také graduaci země z ranku nejméně rozvinutých zemí. Bangladéš má od roku 2021 čelit druhému přezkumnému období a v roce 2024 má OSN přijmout konečné rozhodnutí.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet v mld. BDT

Období

 

 2014/2015

2015/2016

2016/2017

(mld. USD)

2017/2018 (mld. USD)

2018/2019 (mld. USD)

Celkové příjmy

 

1672

1895

27,08

31,99

35,41

Celkové výdaje

 

 2 156

2814

39,31

55,35

38,51

Deficit

 

-484

 

-919

-12,23

-23,26

-3,10

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014/2015

2015/2016

2016/2017

2017/2018

2018/2019

Bilance běžného účtu (mld. USD)

 1,896

1,955

1,751

-2,55

-1,52

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

491

 496,1

426,8

129

Bilance finančního účtu (mld. USD)

5,2

1,5

1,31

-0,837

2,152

Devizové rezervy (mld. USD)

26,42

29,77

33,66

30,99

32,72

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

23,90

24,38

28,33

33,52

37,84

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí celkem 61 bank, z toho mj. 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 10 zahraničních bank plus 33 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi kolem 600 organizací.

 

Bankovní systém je přesycený, velmi křehký, je zatížen nesplácenými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Vysoké úroky a špatná úvěrová politika mají dlouhodobý negativní dopad na ekonomiku země. Nesrovnalosti a problémy různého charakteru v bankovním a finančním sektoru země zasáhly jeho růst, míra expanze sektoru v posledním fiskálním roce  2018-19 již druhý rok po sobě poklesla.   Příspěvek k HDP klesl o 0,52 % na 7,38 %. Bankovní a finanční sektor v zemi byl tvrdě zasažen, protože růst úvěrů v soukromém sektoru klesal, nesplacené úvěry rostly a klesal zisk. Sedm státních bank nesplnilo v roce 2019 minimální kapitálový požadavek, což znamená, že potřebují další rekapitalizaci financovanou daňovými poplatníky, aby zůstaly nad vodou. Ministerstvo vytvořilo počátkem roku 2020  komisi pro bankovní reformu, která by přezkoumala zdravotní stav sektoru a přijala nezbytná nápravná opatření.

 

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu vyjádřila obavy z pokračující špatné finanční situace v bankovním sektoru včetně vysoce rizikových půjček a rostoucího počtu restrukturalizovaných a přeplácených úvěrů. Ředitelé vyzvali k rozhodným krokům k posílení bankovní regulace a dohledu, k reformě státních komerčních bank, zpřísnění kritérií pro přeplánování a restrukturalizaci úvěru, posílení správy a řízení bank a posílení právních systémů k urychlení obnovy půjček.

 

Pojišťovnictví je z rozhodující části ovládáno společnostmi ve vlastnictví státu  (Sadharan Bima Corporation a Jiban Bima Corp.). Soukromé pojišťovací společnosti působí na trhu od roku 1984, největší z nich je Green Delta. V Bangladéši působí 18 životních pojišťoven a 44 neživotních pojišťoven.

 

Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což odrazuje investory. Daně z příjmu právnických osob se pohybují v osmi kategoriích. Telekomunikační operátoři, banky a finanční instituce a výrobci cigaret – hlavní plátci daní – platí daň ve výši 40 % až 45 %. Nejnižší sazbu mají zpracovatelé juty (10 %) a výrobci oblečení (12 %). Obecně platí, že sazba daně z příjmů právnických osob pro nekótované společnosti je 35 % a pro kótované společnosti 25 %.  Obchodní komory již několik let požadují snížení daně z příjmů právnických osob.

Od 1.7.2019 platí nový zákon o DPH o čtyřech hlavních sazbách, které se odklánějí od původních jednotných 15 %. Podle nového systému sazby DPH činí 5 %, 7,5  %, 10 % a 15 %. Experti kritizují, že zavedení tolika sazeb jde proti základům zákona..

Bangladéšský nedostatečný tok příjmů ve srovnání s velikostí ekonomiky a rozvojových prací je velmi znepokojivý. Poměr daní k HDP činil v loňském fiskálním roce 9,2 % a byl jedním z nejnižších na světě a hluboko pod ostatními v regionu. Tento poměr se pravděpodobně v tomto fiskálním roce dále sníží.

Vláda snížila daň z příjmu z vývozu pro všechna odvětví, včetně hotových oděvů, z 1 % na 0,25 %, aby byl vývoz země konkurenceschopný na mezinárodním trhu. Snížená sazba daně zůstane účinná do 30. června 2020.

Podrobnosti k daním je možné získat na stránce  http://nbr.gov.bd/.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem