MZV: Souhrnná teritoriální informace

Bolívie je republikou, v jejímž čele stojí prezident, který je volený přímo na 5 let. Prezident jmenuje vládu, kterou aktuálně tvoří 14 ministrů. 

Země je rozdělena do 9 regionů, 94 provincií a 327 obcí. Včele každého regionu stojí guvernér a zákonodárný sbor. Každý region má své vlastní soudy; poslední instancí je Nejvyšší soud.

Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří domorodí indiáni a míšenci.

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Bolívie (258.49 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Mnohonárodnostní stát Bolívie (Estado Plurinacional de Bolivia)

Bolívie je republikou, v jejímž čele stojí prezident volený přímo obyvatelstvem na 5 let. Prezident jmenuje vládu, která je v současnosti tvořena 14 ministry. V zemi platí Ústava z roku 2009.

Složení vlády k 1. 6. 2026:

• Prezident (a předseda vlády): Rodrigo Paz Pereira
• Ministr zahraničních věcí: Fernando Hugo Aramayo Carrasco
• Ministr – vedoucí Kanceláře prezidenta: José Luis Lupo Flores
• Ministr – vedoucí Úřadu vlády: Marco Antonio Oviedo Huerta
• Ministr obrany: Raúl Marcelo Salinas Gamarra
• Ministr pro plánování rozvoje a životního prostředí: José Fernando Romero Pinto
• Ministr hospodářství: José Gabriel Espinoza Yáñez
• Ministr pro uhlovodíky a energie: Marcelo Blanco Quintanilla
• Ministr produktivního rozvoje a vod: Óscar Mario Justiniano Pinto
• Ministr veřejných prací, služeb a bydlení: Mauricio Zamora Liebers
• Ministr důlního průmyslu: Marco Antonio Calderon De La Barca Quintanilla
• Ministr práce a sociálních věcí: Edgar Morales Mamani
• Ministryně zdravotnictví a sportu: Marcela Tatiana Flores Zambrana
• Ministryně vzdělávání a kultury: Beatriz Elena Garcia De Acha
• Ministryně udržitelného turismu, kultury, folklóru a gastronomie: Cinthya Martha Yáñez Eid

1.2. Zahraniční politika země

1.3. Obyvatelstvo

Bolívie má cca 12,7 mil. obyvatel (2026) s hustotou 12/km2. Nadpoloviční většina (cca 65 %) obyvatel se nachází v produktivním věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 30 % a těch nad 65 let zcela marginální (cca 5 %) – jedná se tedy o poměrně mladou populaci. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří domorodí indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 miliony obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje cca 70 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva.

Populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplano (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).

Populace Altiplana sestává většinou z obyvatelstva indiánských etnik Aymara a Quechua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení obyvatel indiánského a evropského původu jako například v Peru. Dominujícím náboženstvím je křesťanství (80 % obyvatel jsou římští katolíci).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Bolivijská ekonomika je založená především na těžbě nerostných surovin a jejich exportu (zemní plyn, zlato, zinek, lithium, fosfáty, uhlí, ad.). Je nerozvinutá a vykazuje všechny znaky rozvojové země. V zemi je silné odborové hnutí, největší centrálou je COB (Central Obrera Boliviana). Střední třída je nevýznamná a slabá. Na významu naopak nabývají odborové svazy pěstitelů koky, především v Cochabambě. Peníze z legálního, ale hlavně nelegálního byznysu s kokou a kokainem nadále pronikají do státních a politických struktur.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

2.3. Bankovní systém

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka – Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI).

V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům. Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence Ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Bolívie je založen na poměrně malém počtu daní (5 nepřímých a 10 přímých), přičemž většina z nich zatěžuje spotřebu. V systému však existuje mnoho výjimek, což ho dělá velice netransparentním. Hlavní normativní rámec představuje zákon č. 843 z roku 1986, který vymezuje podmínky pro aplikaci jednotlivých typů daní.

Mezi nejdůležitější patří kromě daně z příjmu (13 %) dalších 5 daňových položek (které představují 95 % daňových příjmů):

• DPH (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
• Speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
• Daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
• Daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
• Specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně

Další:

• Tabákové výrobky: 50 %
• Automobily: 18 %
• Alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzhledem ke stavu a charakteru bolivijského hospodářství není obchodních příležitostí pro české podniky mnoho. Význam bolivijského trhu je pro ČR zcela marginální. Obchodní výměna je minimální, její struktura je po dlouhou dobu poměrně neměnná. Nelze očekávat, že by se situace v dohledné době příliš změnila a došlo k výraznému zvýšení zájmu o české výrobky, či na druhé straně ke zvýšení zájmu českých vývozců o Bolívii. Tento stav je způsoben především stupněm a charakterem rozvoje bolivijské ekonomiky a také nízkou koupěschopností (a často i platební morálkou) místního obyvatelstva.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Vztahy EU s Bolívií jsou založeny na poskytování celních preferencí (SGP+), v jejichž rámci může Bolívie vyvážet 90 % svých exportních položek bezcelně. Přestože je Bolívie v tomto preferenčním systému, bolivijští podnikatelé této příležitostí příliš nevyužívají, z důvodů neznalosti podmínek dovozu do EU, nesplnění náležitostí pro import, nedostatečné produkce a vysokých nákladů na dopravu. I tak je EU 4. nejdůležitějším obchodním partnerem Bolívie (vývoz z EU do BO: stroje a zařízení, dopravní prostředky, chhemické výrobky, optické a fotografické přístroje; dovoz EU z BO: nerostné suroviny a zemědělské produkty).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Největšími obchodními partnery Bolívie jsou Brazílie a Argentina. V posledních dvou desetiletích se Bolívie stala hlavním vývozcem zemního plynu (43 % celkového exportu), jehož produkce a vývoz však v posledních letech klesá. Mezi další exporty patří: stříbro (12 % celkového exportu), zinek (10%) a sójové boby a příbuzné produkty (7 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Bolívie je obecně otevřena přímým zahraničním investicím (PZI). Stejně jako v předchozích letech, i v roce 2025 Bolívie zaznamenala čistý odliv přímých zahraničních investic. Tento trend je důsledkem nízké důvěry investorů v důsledku nestabilního politického prostředí a státních zásahů do klíčových sektorů. PZI jsou největší v sektorech uhlovodíků, výroby, průmyslu a obchodu, dohromady představují přes 80 % z celkového objemu. Mezi další, které přijímají PZI, patří sektory dopravy, skladování a komunikace, pojišťovací společnosti a služby v oblasti nemovitostí.

Z důvodu slouhodobé politické a ekonomické nestability Bolívie obecně vzato nepatří k zemím příliš vhodným pro PZI. Mezi hlavní důvody patří slabá právní ochrana zejména co se vlastnických práv týče, složitý regulatorní rámec, korupce a nadměrná míra byrokratických překážek. Ústava z roku 2009 posílila vliv státu ve strategických sektorech a zejména v hospodaření s nerostným bohatstvím. Bývalý prezident Evo Morales pak znárodnil společnosti v těžebním sektoru, energetice i telekomunikacích. Znárodnění majetku je tak ústavně garantováno, stejně tak může dojít k záboru půdy. Rovněž je poměrně složité založit v Bolívii obchodní společnost a vyznat se v daňovém systému, který obsahuje mnoho výjimek. Vzhledem k levné pracovní síle (75 % obyvatel pracuje v šedé ekonomice) a malé konkurenci v zemi se tak může jevit jako lákavou destinací, potenciální investice je však značně nebezpečná.

PZI z ČR do Bolívie nejsou známy.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vzájemné vztahy EU s Bolívií se rozvíjejí v bilaterální rovině a také prostřednictvím spolupráce s Andským společenstvím (CAN), jejímž základem je Dohoda o politickém dialogu a vzájemné spolupráci z roku 2003. Bolívie se stala součástí Mnohostranné obchodní dohody mezi EU, Peru, Kolumbií a Ekvádorem v souladu s podmínkami uvedenými v článku 329 této smlouvy. Evropský parlament schválil systém preferenčních celních sazeb GSP+ pro Bolívii, v jehož rámci může Bolívie od 1. ledna 2014 vyvážet 90 % svých exportních položek do Evropy.

Smlouvy s ČR

• Dohoda o kulturní spolupráci, podepsaná v Praze 24. 6. 1985 (v platnosti od 24. 8. 1990);
• Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů, podepsané v Praze 3. 9. 1991 (v platnosti od 18. 9. 1991);
• Zrušení vízové povinnosti pro turistické cesty občanů ČR (v platnosti od 1. 10. 2003).

3.4. Rozvojová spolupráce

V prosinci 2021 byl schválený víceletý orientační program (MIP) pro období 2021–2027, který stanoví cíle a priority pro podporu Evropské unie udržitelnému rozvoji v Bolívii na nadcházejících 7 let. V tomto rámci Bolívie byla jedním z hlavních příjemců bilaterální rozvojové pomoci EU v Latinské Americe.

Mezinárodní partnerství EU s Bolívií představuje společné priority spolu s těmito cíli:

• přispívat k úspěšnému zelenému a udržitelnému globálnímu hospodářskému oživení, propojení investic s Agendou 2030 a Pařížskou dohodou;
• boj proti nerovnosti budováním inkluzivnějších a udržitelnějších a digitálních ekonomik a společností, podporou lidského rozvoje se zvláštním zaměřením na ženy a mladé lidi: prioritní oblast 1.
• podpora lidských práv a demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu, jakož i přispění k zajištění míru a bezpečnosti: prioritní oblast 2.

V souladu s tím jsou dvě prioritní oblasti v rámci MIP na období 2021–2027:

• Prioritní oblast 1: Životní prostředí, změna klimatu a hospodářský rozvoj podporující začlenění
• Prioritní oblast 2: Správa věcí veřejných a lidská práva

Intervence v těchto prioritních oblastech přispějí k Agendě 2030 a uvedou do praxe přístup EU k financování udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. MIP odráží zastřešující strategické politické priority EU a hodnoty EU. To vše představuje základ společných zájmů a priorit mezi EU a Bolívií.

ČR v Bolívii realizuje Malé lokální rozvojové projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Klasická Mapa oborových příležitostí se vzhledem k charakteru a velikosti místní ekonomiky pro Bolívii nezpracovává.

V posledních letech byl konkrétní zájem o kontakty s bolivijskými firmami ze strany českých vývozců minimální, stejně jako ze strany bolivijských podnikatelů o kontakty v ČR. Situace byla taktéž komplikovaná z bolivijské strany přetrvávajícími problémy týkající se legalizace českých dokumentů. Od května 2018 je však dostačující ověření dokumentů českých firem apostilní doložkou. Tímto by se situace měla postupně normalizovat.

Bolívie je země s otevřenou ekonomikou, nicméně politická a ekonomická nestabilita omezuje možnosti trhu. Na základě bolivijské vnitřní politiky, ve které stát usiluje ovládnout klíčové sektory ekonomiky, se snižuje atraktivita země pro zahraniční investory a zájemce o rozvoj obchodu. Zásahy do právního rámce regulace ropného sektoru snížily jeho atraktivitu, podobně jako se to stalo v případě těžebního průmyslu. Nový těžební a hutnický zákon má pomoci právě s obnovením důvěry zahraničních investorů. Možnosti jsou otevřené zejména v případě, kdy jsou zahraniční zájemci ochotni vytvářet joint-ventures s bolivijskými partnery při respektování jejich většinového podílu.

Bolivijský trh je relativně nesaturovaný ve všech sektorech, spotřebitelský potenciál počítá s 12,7 mil. obyvatel, jejichž kupní síla je však slabá. Rozvinutější jsou těžba plynu, důlní, textilní, kožedělný a potravinářský průmysl, ale i pro tyto segmenty se strojní vybavení musí dovážet. Bolivijská vláda se snaží přilákat velké investory především do odvětví spojených s těžbou, která představují hlavní zdroj příjmu státní kasy. Hlavním cílem je zintenzivnit průzkumnou činnost, která by vedla k objevení nových nalezišť.

Vzhledem k nedostatečné výrobní základně (a nerozvinuté infrastruktuře) je Bolívie nucena dovážet téměř veškeré průmyslové výrobky.

Zajímavý trh by v Bolívii našly bezpochyby nákladní automobily (sklápěčky, valníky se speciální nástavbou, vhodné pro zemní práce při budování infrastruktury), ale i osobní vozy, traktory atd. O tyto komodity by byl zájem ze strany místních obchodníků a uživatelů, nicméně je třeba počítat s konkurencí ze strany ostatních zájemců.  V minulosti byly navázány kontakty mezi bolivijskými zájemci a Avií-Daewoo a také s kopřivnickou Tatrou, jejichž zájmy zastupovala společnost Skobol s. a., nicméně rozšíření českých kamionů brání neschopnost importéra nabídnout rozsáhlou servisní a prodejní síť a zejména finanční produkty usnadňující nákupy (leasing).

Ze strojírenské produkce by bylo možné nabídnout obráběcí stroje, uplatnit se mohou nástroje a nářadí, ložiska, kompresory, čerpadla, domácí spotřebiče, měřící zařízení, stroje pro důlní průmysl, zemědělské stroje atd. V poslední době je patrný zájem o české zbraně a munici. Stejně jako v sousedním Peru i v Bolívii postupně roste poptávka po kvalitních měřících přístrojích a vybavení zdravotnických zařízení.

Při dobré obchodní strategii by v Bolívii mohly nalézt odbytiště produkty chemického průmyslu (laboratorní a průmyslové chemikálie, zařízení pro kosmetický a farmaceutický průmysl, výbušniny, kyanidy, barviva atd.), laboratorní a technické sklo. Stavebnictví je rovněž sektorem, který se v poslední době velmi dynamicky rozvíjí.  Bolívie proto velice urgentně potřebuje účast zahraničních podniků, které by byly schopny na tomto rozvoji spolupracovat. 

Jednou z možností česko-bolivijské spolupráce v hospodářské oblasti by mohla být účast českých firem na projektu Boliviamar. Jde o celou řadu projektů zaměřených na industrializaci území 200 km2 v okolí peruánského přístavu Ilo, které Bolívii poskytlo Peru na základě bilaterální dohody. Velmi zajímavým projektem je chystaná výstavba plynovodu do Ilo, kde by se plyn zkapalňoval a dál exportoval (např. do Asie).

Široké možnosti existují také pro uplatnění českých výrobků v oblasti civilní ochrany a v potenciálních dodávkách pro bolivijskou armádu a policii. Dalšími oblastmi pro rozvoj obchodu je infrastruktura a výroba elektrické energie (vodní a tepelné elektrárny), případně s využitím alternativní energetiky (solární, geotermální, biomasa a malá vodní energetika).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Společenské a obchodní zvyklosti v Bolívii jsou v zásadě obdobné jako v ostatních zemích Latinské Ameriky. Bolivijci bývají velmi otevření a přátelští, častější je uzavírání obchodů v neformálním duchu (na obědech apod.) s partnery, kterým důvěřují a mají k nim osobní sympatie. I přesto si ale velice potrpí na profesionálním vystupování.

4.2. Oslovení

Bolivijští podnikatelé jsou hrdí na své profesní tituly. Používejte proto jejich akademický titul, když je oslovujete nebo představujete ostatním. Při oslovování se užívají akademické tituly jako doktor, inženýr či magistr (licenciado).

4.3. Obchodní schůzka

V každém případě je nutno počítat se značnou liknavostí v otázce časové dochvilnosti. Při sjednávání obchodních schůzek je třeba vycházet z reálného předpokladu možného zpoždění o cca 15–20 minut i více, protože takovéto zdržení není považováno za společenský prohřešek a je tolerováno. U jednání s vyššími státními úředníky či vrcholným managementem však platí dochvilnost.

Bolivijští obchodníci obecně nejsou v obchodním jednání agresivní a takové chování neoceňují ani u svých partnerů. Není vhodné vypadat nedočkavě, co se obchodu týče a přecházet okamžitě k jádru věci. Konverzace se začíná přátelskými otázkami. Bolivijci málokdy kývnou na obchod ihned. Spíše se předpokládá uskutečnění vícero jednání, než dojde k uzavření i velmi výhodného obchodu pro bolivijského partnera. Je třeba počítat s pomalým a komplexním postupem.

4.4. Komunikace

Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Znalost španělštiny je proto pro obchodní jednání velmi výhodná. Přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu, na vyšší úrovni je i tak doporučeno využít služeb tlumočníka. Španělština je nutná v případě obchodních i propagačních materiálů.

4.5. Doporučení

• Vyhýbat se tématům týkajících se politiky. Zvláště ta, který se týkají se Moralesovy administrativy, dostupnosti koky či pěstování alternativních plodin namísto koky. Témata ohledně omezení přístupu Bolívie k oceánu, velká chvála sousedních zemí či kritika křesťanství zde rovněž nejsou na místě.
• Přestože jsou Bolivijci velice přátelští, jsou i poměrně formální, vykáním nešetří a snaží si udržet nejvyšší úroveň profesionality. Toto nepodceňujte hlavně u původního obyvatelstva, ke kterému se prokazuje v zemi respekt.

4.6. Státní svátky

• 1. ledna – Nový rok
• 22. ledna – Den Mnohonárodnostního státu Bolívie
• 26.–28. 2. – Karneval v Oruro – vždy probíhá před dobou postní, tudíž každoročně záleží na datu velikonočních svátků
• 23. března – Den moře
• červen – Corpus Christi, který fluktuuje dle velikonočních svátků
• 1. května – Svátek práce
• 21. června – Nový rok aimarský
• 6. srpna – Den nezávislosti
• 17. srpna – Den vlajky
• 1.–2. listopadu – Památka všech zesnulých
• 25. prosince – Svátek vánoční

Velikonoce se slaví na Velký pátek.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Je třeba vycházet ze skutečnosti, že bolivijský trh je otevřený a že o něj mají zájem hlavní světoví výrobci zboží a poskytovatelé služeb, a to i přes jeho poměrně malou velikost. K nahrazení subjektu na trhu konkurencí dochází v případě, že z nějakého důvodu omezí svoje aktivity, proto velmi rychle.

Velké společnosti jsou v Bolívii zastupovány přímo vlastním stálým reprezentantem nebo místním zástupcem, resp. afilací sídlící v La Pazu, v Santa Cruzu či Cochabambě. Existence místního zástupce je nezbytná při ucházení se o státní zakázky. Systém velkoskladů zde příliš nefunguje, prodej se realizuje přes vlastní konsignační sklad (automobilky, strojírenská produkce) buď rovnou do distribuční sítě, nebo přes prodejní outlety.

Jelikož Bolívie nemá přístup k moři, je veškeré zboží dopravováno letecky nebo přes námořní přístavy v Chile, Argentině, Brazílii a Peru. Sezónní vlivy počasí mohou proto poznamenat pozemní přepravu a zvýhodnit leteckou dopravu. K distribuci zboží lze také využít volné obchodní a průmyslové zóny.

Velký význam pro podporu prodeje má reklama. Bolivijský spotřebitel je na ni zvyklý z rozhlasu, TV vysílání a hlavně z denního tisku. Pro pochopení místních způsobů mediální prezentace je přínosem účast na veletrhu, návštěva země v rámci oficiální mise či služební cesta do teritoria. Běžné jsou inzeráty v tisku, odborném i laickém, jakož i další instrumenty mediálního působení.

K získání představ o obchodních možnostech v Bolívii lze využít také konzultačních služeb. Bližší informace lze získat na Národní komoře konzultačních služeb (Cámara Nacional de Consultoría – CANEC).

Bolívie je signatářem ustavující Dohody o Světové obchodní organizaci (WTO). V rámci WTO podepsala řadu významných smluv týkajících se provádění obchodních operací v mezinárodním měřítku, např. multilaterální dohody o obchodní výměně zboží, Všeobecnou dohodu o službách, Dohodu o právních aspektech duševního vlastnictví v mezinárodním obchodě, Dohodu o mechanismu testování v mezinárodním obchodě atd.

V rámci ALADI (Latinskoamerické integrační sdružení) přistoupila k Dohodě o preferenčních celních sazbách pro státy regionu a k Dohodě o otevření trhu. Bolívie využívá systému celních preferencí, které jí poskytuje EU (GSP+). Poskytování celních preferencí ze strany USA na základě dohody ATPDEA bylo USA zastaveno v roce 2008.

Bolivijský systém obchodu je založen na liberálním modelu bez aplikace specifických restriktivních opatření jako by byly např. dovozní povolení, speciální licence nebo hodnotová a objemová omezení. U zboží specifického charakteru (zbraně, munice, jedovaté látky, léky, potraviny, zvířata, historické a kulturní předměty atd.) jsou aplikována omezení vyplývající z potřeby zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti osob, uměleckého a kulturního dědictví a bezpečnosti státu.

Zvláštní omezení jsou aplikovaná v případě následujících položek:

• Zemědělské výrobky – od února 2008 Bolívie zavedla tarif na dovoz hovězího a drůbežího masa, pšeničné mouky, kukuřice, rýže a rostlinného oleje a zároveň zakázala export všech těchto produktů kromě rostlinného oleje. V současnosti je vývoz těchto produktů povolen, ale upravován kvótami.
• Použité oblečení – od ledna 2004 Bolívie zakázala dovoz určitých druhů obnošeného oblečení a obuvi.
• Ojetá vozidla – od února 2014 Bolívie zavedla speciální daň na dovoz automobilů starších 5 let (až do výše 50 %).

Kromě speciálních výjimek jsou ceny stanoveny na základě tržních mechanismů. Hlavním sektorem, ve kterém jsou ceny regulovány, je oblast paliv a pohonných hmot (pro zahraniční zákazníky je cena paliv vyšší než pro občany Bolívie).

Městské a obecní úřady regulují ceny vody a odpadních služeb. V oblasti zemědělské výroby stát kontroluje ceny masa, cukru a některých dalších plodin. Dohlíží zejména na to, aby hladina vnitřních cen byla „spravedlivá“ a vnitřní trh byl zásoben přednostně, v opačném případě rozhoduje o omezení exportu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Investoři a/nebo cizí podniky se mohou v souladu s Obchodním kodexem rozhodnout, jakou právní formu bude mít jimi zřizovaný subjekt:

• Akciová společnost (S.A.)
• Společnost s ručením omezeným (S.R.L.)
• Společný podnik (S.C.)
• Komanditní společnost
• Ostatní společnosti

Podmínky pro založení joint-venture stanoví vládní nařízení (Decreto Supremo) č. 22526 z 13. 6. 1990 a zákon č. 1182 z roku 1990 (zákon o investicích). Legislativa upravující založení obchodní společnosti je značně komplikovaná a bez pomoci místního komerčního právníka či specializované poradenské firmy může být tento proces finančně velmi nákladný.

Proces založení společnosti obvykle trvá 4–8 měsíců. Společnost si musí nechat schválit status společnosti notářem a zajistit publikaci v místním tisku. Taktéž je nutné získat povolení k činnosti od daňového úřadu, ministerstva hospodářství a financí a také od místního obecního úřadu.

5.3. Marketing a komunikace

Naše výrobky jsou na bolivijském trhu exotické a Česká republika je pro mnoho Bolivijců zcela neznámým pojmem. Reklama je zároveň všudypřítomná a zákazníci jsou na ni zvyklí a reagují na ni.

Nejlepší reklamou je fyzická prezentace výrobku (tam, kde je to technicky možné) s využitím veletrhů.

Osobní prezentace zástupcem výrobce/autorizovaného prodejce je nejúčinnější podporou prodeje. V této souvislosti platí, že i bolivijská strana se staví k realizované obchodní operaci daleko pozitivněji, jestliže svého partnera osobně zná.

Za zbytečné mrhání finančními prostředky lze považovat prezentaci prostřednictvím pošty, pokusy o prodej na dálku apod. Ve většině případů končí tato korespondence v koši, v lepším případě v šanonu odložených případů.

Nejúčinnější je televizní reklama, dále pak billboardy, denní tisk, magazíny, specializované či společenské časopisy a také rozhlasové vysílání (až 4,5 milionu obyvatel poslouchá pravidelně rozhlas). Propagační materiály, katalogy, nabídky a jiné publikace musí být zásadně ve španělštině, angličtina či jiná jazyková mutace nestačí.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Dodržování ochrany duševního vlastnictví a mezinárodních standardů je nízké a nedostatečné. Bolivijský trestní zákoník sice považuje porušení ochrany duševního vlastnictví za veřejný přestupek, nicméně v praxi nedochází k potírání této nelegální činnosti.

Pirátství v oblasti videa, hudby a softwaru patří v Bolívii k největším v Latinské Americe – pirátství v oblasti filmu dosahuje 100 %, v případě hudby 90 %.

Zákon o ochraně autorských práv (č. 1322 z roku 1992) chrání literární, umělecká, vědecká a ostatní díla (např. také software) do konce života autora a po dobu dalších 50 let. Tento zákon chrání práva pouze bolivijských autorů nebo autorů s trvalým pobytem v Bolívii.

Zahraniční autoři jsou chráněni mezinárodními konvencemi a dohodami, kterých je Bolívie členem. Bolívie patří např. mezi členské země Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a je signatářem Dohody z Nice a Pařížské, Bernské a Ženevské úmluvy týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

Národním orgánem pro ochranu duševního vlastnictví je Servicio Nacional de Propiedad Intelectual (SENAPI). Tento úřad např. projednává žádosti o patenty. Patenty jsou v Bolívii chráněny po dobu 20 let. Obchodní značky jsou registrovány po dobu 10 let a o stejnou dobu může být jejich registrace prodloužena. Zákon o filmu a videoprojekci (č. 1302 z roku 1991) obsahuje elementy ochrany duševního vlastnictví a zřizuje Národní filmovou radu (Corporación Nacional del Cine, CONACINE). Všechny promítané filmy a videa musí být u CONACINE registrovány.

5.5. Trh veřejných zakázek

Státní zakázky představují významnou část HDP. Ústřední vláda, regionální vlády a státní podniky mají poměrně významné potřeby v nákupu strojů, dopravních prostředků, materiálu a různých služeb. Na veřejné zakázky jsou ze zákona vypisována výběrová řízení. Informace o potřebách státního sektoru jsou zveřejňovány v oficiálním věstníku La Gaceta, vydávaném Ministerstvem prezidentského úřadu, které je zároveň jedním z největších realizátorů veřejných projektů v zemi. Tento úřad má rovněž ze zákona o státním rozpočtu k dispozici největší objem financí, které jsou využívány především na boj proti chudobě, budování pracovních míst, infrastruktury, zdravotní a hygienickou prevenci, bytovou výstavbu, vzdělávací proces, ale i na boj proti pašování drog formou zavádění alternativní zemědělské produkce na likvidovaných kokových plantážích. Oznámení o vypsaném výběrovém řízení včetně základních podmínek vychází i v dalších médiích.

S cílem podpořit místní produkci byly v červenci 2007 změněny podmínky pro zadávání veřejných zakázek, když vláda přijala nové nařízení č. 29190 ze dne 11. 7. 2007. K další změně došlo v červnu 2009 na základě přijetí vládního nařízení č. 181 z 28. 6. 2009. Hlavní změna se týkala požadavku, aby vláda při projektech do 100 tis. USD dávala přednost malým a středním bolivijským firmám a společnostem. Stejný systém je aplikován při tendrech od 100 tis. USD do 5,7 mil. USD. Mezinárodní tendry jsou vyhlašovány v případě zakázek nad 5,7 mil. USD.

Účast v mezinárodních tendrech pro státní zakázky je podmíněna splněním řady podmínek. Kromě registrace do rejstříku dodavatelů pro státní sektor se jedná zejména o požadavky technického a obchodního charakteru. Místní účastníci získávají většinou zvýhodnění ve srovnání se zahraničními společnostmi. Zvláštní zahraniční tendry vyhlašuje Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany a týkají se požadavků na obrannou a bezpečnostní techniku.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V zemi existuje systém soudů, k nimž se mohou obrátit účastníci jakéhokoliv sporu, tedy i toho mezi obchodními partnery. Rovněž existuje apelační systém až po Nejvyšší soud. Je však třeba počítat s velkou byrokracií a nezbytnou pomocí místního právního zástupce/poradce.

V listopadu 2007 Bolívie jako první členská země vystoupila z Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID). Soudní spory v Bolívii se vyznačují svou vleklostí a je zde znatelný problém nejen s byrokracií, ale také s korupcí.

V obchodním platebním styku se v současné době využívá všech běžných platebních nástrojů používaných v zahraničním obchodě. Jsou to především různé formy akreditivů. Je možné použít způsob platby zvaného jako „doklady proti akceptaci“. V nejistých případech lze použít i metodu akceptace směnky podepsané klientem a indosované dobrou bankou. U menších obchodů se používají i platby šekem. Volba způsobu platby plně závisí od úrovně styku, resp. důvěry mezi obchodními partnery a státním orgánům nepřísluší se do ní vměšovat.

Platební morálka místních subjektů většinou není nijak vysoká a celkově odpovídá všeobecné fiskální a platební disciplíně. Doporučit lze tedy jen takové instrumenty, které českému dodavateli/odběrateli zajistí, že při eventuálních problémech, do nichž se místní subjekt může svojí vinou nebo bez vlastního přičinění dostat, nepřijde česká firma o své finanční prostředky.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

S účinností od 1. 10. 2003 Bolívie zrušila vízovou povinnost pro turistické cesty občanů ČR. Stalo se tak na základě vládního dekretu č. 27150 ze dne 3. 9. 2003. Společné rozhodnutí MZV a MV Bolívie č. 2/2007 ze dne 31. 8. 2007 stanovilo konkrétní podmínky bezvízového pobytu k turistickým účelům:

• bezvízový pobyt nesmí přesáhnout 90 dnů v roce
• pobyt nelze prodloužit
• během pobytu nelze změnit jeho účel (žádat o přechodný nebo dlouhodobý pobyt)
• k delšímu pobytu je potřeba získat vízum na velvyslanectví Bolívie (pro ČR sídlí velvyslanectví Bolívie ve Vídni)

Před cestou je doporučeno kontaktovat zastupitelský úřad, dotázat se na aktuální situaci v zemi a zaregistrovat se v databázi DROZD.

Nadále zůstává v platnosti Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů z roku 1991, které se vztahuje na držitele diplomatických a služebních pasů ČR a diplomatických a úředních pasů Bolívie. Povolený bezvízový pobyt podle této dohody je rovněž 90 dnů.

Pro pobyt k jiným než turistickým účelům je třeba si obstarat tzv. speciální vízum (Visa de Objeto Determinado). Toto vízum je platné jen 30 dnů a slouží k tomu, aby během této doby byla podána žádost o přechodný nebo dlouhodobý pobyt. Může být prodlouženo dvakrát, vždy maximálně o 30 dnů.

Podmínkou vstupu na území Bolívie je splnění následujících požadavků:

• předložení platného cestovního dokladu s platností minimálně 6 měsíců
• předložení dokladu o očkování proti žluté zimnici (do vybraných oblastí Amazonie)
• předložení zpáteční letenky nebo cestovního plánu.

Při cestě motorovým vozidlem je při vstupu do Bolívie vyžadováno předložení platného řidičského průkazu, technického průkazu vozidla, dokladu o vlastnictví/z půjčovny a pojistky uzavřené buďto u bolivijské, nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Bolívii.

Co se týče bezpečnostních poměrů, Bolívie je zemí s poměrně vysokou pouliční kriminalitou. Pro pobyt platí všechna obecná bezpečnostní pravidla, jejichž dodržováním lze předejít okradení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnání občanů ČR v Bolívii je nezbytné, aby měli vyřízen pracovní pobyt – tzn. příslušné povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.

Podrobnosti lze získat na bolivijském migračním úřadě: Ministerio de Gobierno (Ministerstvo vnitra), Dirección General de Migración (Migrační úřad), Av. Camacho 1480 – Zona Central, La Paz.

5.9. Veletrhy a akce

Většina významných veletrhů je organizována třemi agenturami: FEXPOCRUZ (pro veletrhy ve městě Santa Cruz), FEICOBOL (pro většinu veletrhů v Cochabambě) a TECNOEVENTOS. Nejvýznamějším veletrhem je EXPOCRUZ (Všeobecný mezinárodní veletrh), který se koná každý rok v září ve městě Santa Cruz.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Bolívie spadá pod akreditaci ZÚ ČR v Santiagu de Chile.

Velvyslanectví ČR v Santiago de Chile
Adresa: Av. El Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile
Telefon: +56 2 2310 0268, +56 2 2310 0269
Nouzová linka: +420 222 420 222
E-mail ZÚ: Santiago@mzv.gov.cz
E-mail ekonomický úsek: Santiago.Commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulární úsek: Santiago.Consulate@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/santiago
Vedoucí úřadu: velvyslanec Ing. Pavel Bechný
Diplomatická působnost: diplomatická a konzulární pro Chilskou republiku a Mnohonárodní stát Bolívie
Časový posun:
-5 hod v době letního času v ČR (letního v Chile IV., X.)
-6 hod v době letního času v ČR (zimního v Chile V.- IX.)
-4 hod v době zimního času v ČR (letního v Chile od XI.-III.)
Provozní hodiny úřadu: pondělí-čtvrtek 08:00–16:30, pátek 08:00–14:30
Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí – pátek 09:00–16:00

V Bolívii působí dva honorární konzuláty ČR. Od května 1996 působí honorární konzulát ČR pod vedením honorární konzulky paní Patricie Reznicek v La Pazu. Od října 2014 honorární konzulát pod vedením honorárního konzula Luise Poláška v Santa Cruz de la Sierra.
Paní Patricie Reznicek, Calacoto Calle 10, Esq. Los Sauces #111, La Paz – Bolivia
Tel.: 00591 2 218 0318
E-mail: lapaz@honorary.mzv.cz, reznicek.patricia@gmail.com
Pan Luis Polášek, Anillo Pasaje Av. Banzer, entre 2do y 3er Medardo Chávez, No. 135
Tel.: 00591 3 930 4000
Mob. tel.: 00591 7503 1300
E-mail: luispolasek@gmail.com
Facebooková adresa: www.facebook.com/ConsuladoCZSantaCruz

Česká centra, CzechInvest ani CzechTourism nejsou v Bolívii zastoupena. Regionální kancelář CzechTourism s působností pro Bolívii sídlí v Mexico City. Regionální kancelář CzechTrade se sídlem v Santiagu de Chile pokrývá rovněž Bolívii.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Mezinárodní telefonní předvolba pro Bolívii je +591

• Policie: 110
• Hasiči: 119
• První pomoc: 118
• Červený kříž: 00591-2-2202930 – 103, 104, 105 106, 108, 114
• Letiště El Alto: 00591-2-2157300
• Letiště Santa Cruz: 00591-3-338-5000
• Letiště Cochabamba: 00591-4-412-0400

Nemocnice v La Paz:

• Clínica 6 de Agosto: 00591-2-2430321
• Clínica Alemana: 00591-2-2433676, 2432155
• Clínica de Especilidades y Accidentes Trauma Klinik SA: 00591-2-2246275, 2244884

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Portál prezidentské kanceláře: Ministerio de Presidencia
• bolivijská Poslanecká sněmovna: Cámara de Diputados
• Portál bolivijské soudní moci: Consejo de la Magistratura
• Nejvyšší soud: Tribunal Supremo de Justicia
• Ústavní soud: TCP | Tribunal Constitucional Plurinacional
• Nejvyšší volební soud: Órgano Electoral Plurinacional
• Nejvyšší kontrolní úřad: CGE Bolivia
• Úřad ombudsmana: Defensoría del Pueblo : Estado Plurinacional de Bolivia
• Bolivijská rada ochrany LP, demokracie a rozvoje: Derechos humanos de Bolivia
• Centrální banka Bolívie: Banco Central de Bolivia
• Národní banka: Banco Nacional de Bolivia S.A.
• Úřad daňové služby: Impuestos
• Kontrolní úřad finančního systému: ASFI
• Národní fond regionálního rozvoje: Programas de Financiamiento FNDR – FNDR
• Národní statistický úřad: Instituto Nacional de Estadística – INE
• Národní celní úřad: Aduana Nacional
• Národní meteorologický a hydrologický úřad: SENAMHI
• Úřad pro analýzu ekonomické a sociální politiky: UDAPE | Unidad de Análisis de Políticas Sociales y Económicas
• Národní veterinární správa: SENASAG
• Deník La Razón: La Razón Digital Bolivia
• Deník El Diario: El Diario
• Ředitelství migrační policie: Dirección General de Migración
• Ředitelství civilního leteckého provozu: DGAC – Dirección General de Aeronáutica Civil
• Bolivijská státní naftařská společnost: YPFB
• Bolivijský institut zahraničního obchodu: Instituto Boliviano de Comercio Exterior
• Informace o Bolívii – ABI
• Bolivijská národní obchodní komora: Cámara Nacional de Comercio
• Konfederace soukromých podnikatelů Bolívie: Confederación de Empresarios Privados de Bolivia – CEPB
• Komora průmyslu, obchodu, služeb a turismu v Santa Cruz: CAINCO
• Asociace soukromých bank Bolívie: Asoban
• Bolivijská komora stavebního průmyslu: Cámara Departamental de la Construcción de La Paz
• Bolivijská lesnická komora: Cámara Forestal de Bolivia