Doručení exekučního příkazu

Identifikační kód

*

Kód životní situace

*

Pojmenování (název) životní situace

Doručení exekučního příkazu

Základní informace k životní situaci

K vymáhání nedoplatku přikročí správce daně v případě, kdy daňový subjekt nesplní své daňové povinnosti v rovině platební, popřípadě je mu nedoplatek předán v rámci dělené správy k vymožení dle § 161 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením (§ 153 odst. 3 daňového řádu).

Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně. Nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištěné daně. Nedoplatek hradí dlužník jako svůj daňový dluh. Tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka (§ 153 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Nedoplatek může rovněž zaniknout, a nelze jej již vymáhat, po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let, a pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, uplynutím 30 let. Základní lhůtu 6 let lze prodloužit za podmínek stanovených daňovým řádem (§ 160 odst. 1 a 6 daňového řádu).

Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora, popřípadě jej uplatnit v insolvenčním řízení nebo přihlásit jej do veřejné dražby. Správce daně přitom zvolí takový způsob vymáhání nedoplatku, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku (§ 175 odst. 1 a 2 daňového řádu).

V případě, že si daňový subjekt nesplní svou platební povinnost, přikročí správce daně bez dalšího k vymáhání evidovaného nedoplatku vydáním exekučního příkazu dle ustanovení § 178 odst. 1 daňového řádu.

Správce daně, který evidovaný nedoplatek daňového subjektu vymáhá, je pak příslušný také k jeho vybírání (§ 175 odst. 3 daňového řádu).

Daňovou exekuci, která se nařizuje vydáním exekučního řízení, lze provést těmito způsoby:

• srážkami ze mzdy, 
• přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, 
• přikázáním jiné peněžité pohledávky, 
• postižením jiných majetkových práv, 
• prodejem movitých věcí, nebo 
• prodejem nemovitostí.

Procesní způsobilost správce daně k provedení výkonu rozhodnutí vyplývá zejména ze zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a z § 1 a § 10 odst. 3 daňového řádu.

V daňovém řádu je obecně definována procesní stránka daňového řízení, jednotlivé způsoby provedení daňové exekuce a dále jsou zde upřesněny pravomoci správce daně, jakožto exekučního orgánu v oblasti vymáhání daňových nedoplatků.

Nestanoví-li daňový řád jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu (§ 177 odst. 1 daňového řádu).

Tam, kde vystupuje správce daně coby oprávněný z exekučního titulu, odkazuje daňový řád, v ustanovení § 177 odst. 2, na použití ustanovení občanského soudního řádu upravujících postavení oprávněného.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Exekuční příkaz je rozhodnutím správce daně ve smyslu § 101 a násl. daňového řádu.

Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a případně dalším příjemcům tohoto rozhodnutí podle jednotlivých způsobů daňové exekuce a lze se proti němu odvolat do 15 dnů ode dne doručení.

Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno; odvolání nemá odkladný účinek. Může-li odvolání podat několik příjemců rozhodnutí a odvolá-li se jen některý z nich, správce daně, který napadené rozhodnutí vydal, zašle kopii odvolání ostatním příjemcům rozhodnutí a vyzve je, aby se k podanému odvolání vyjádřili ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Obecně se v případě odvolání postupuje podle ustanovení § 109 a násl. daňového řádu.

Týká-li se daňová exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů, má manžel dlužníka ohledně tohoto majetku stejné postavení jako dlužník. V pochybnostech se má za to, že majetek patří do společného jmění manželů (§ 185 odst. 1 daňového řádu).

Pro úplnost lze dodat, že částku nedoplatku, včetně exekučních nákladů, vymáhanou exekučním příkazem, může vedle dlužníka nebo ručitele zaplatit i třetí osoba, protože správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zacházet s ní stejným způsobem, jako by ji zaplatil dlužník (§ 164 odst. 4 daňového řádu).

Vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné. Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb, učiněnou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně. Je-li žádost uplatněna později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do dne vyřízení žádosti vrácen daňovému subjektu, ani použit na úhradu jiného nedoplatku.

Obdobně se postupuje, pokud je žádost podána osobou, která provedla úhradu za daňový subjekt, prokáže-li tato osoba zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně na svém osobním účtu nedoplatek. V případě existence takového nedoplatku, správce daně převede přeplatek na nedoplatek na osobním účtu osoby, která provedla omylem úhradu za daňový subjekt.

Pakliže není možné platbu učiněnou zřejmým omylem k žádosti osoby vrátit, vystaví správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového subjektu, na úhradu jehož nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována. Toto potvrzení pak může osoba případně využít v rámci občanskoprávního řízení (např. v řízení o vrácení bezdůvodného obohacení); § 165 daňového řádu.

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Uhradit nedoplatek, který eviduje správce daně, včas a ve stanovené výši.

Daňový dlužník si musí být vědom toho, že v případě, že svůj dluh vůči správci daně nezaplatí řádně a včas, vznikají mu po nařízení daňové exekuce rovněž exekuční náklady. Ty spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Exekuční náklady je dlužník povinen hradit vždy tehdy, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně (§ 182 a násl. daňového řádu).

V případě, že by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, nebo by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, popřípadě může povolit rozložení úhrady na splátky (§ 156 odst. 1 daňového řádu).

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 157 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Úrok z posečkání má nižší sazbu než úrok z prodlení, kdy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 252 odst. 2 daňového řádu).

Správce daně může upustit od předepsání úroku z posečkání, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku (§ 157 odst. 7 daňového řádu).

Daňový subjekt je oprávněn dát podnět k prominutí daně, jenž spadá do kompetence ministra financí.

Správce daně může rovněž daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku (§ 181 odst. 1 daňového řádu).

Jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky (uvedené v § 181 odst. 2 daňového řádu), může správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastavit.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace

Podání v daňových věcech, jako jsou oznámení, žádosti, návrhy, námitky, odvolání apod., lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky.

Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být podepsána osobou, která podání činí.

Účinky podání má i úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje (§ 70 odst. 3 daňového řádu).

Na kterém úřadu můžete tuto životní situaci řešit:

Každé podání se činí u příslušného správce daně (§ 73 odst. 1 daňového řádu).

V případě odvolání se proti exekučnímu příkazu – u věcně a místně příslušného správce daně, který dle § 101 a násl. a § 178 daňového řádu exekuční příkaz vydal.

Správce daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.

V postavení správce daně vystupují orgány moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti správy daní.

Správce daně:

• Může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením 
• Vymáhá daňové nedoplatky 
• Vykonává daňové exekuce 
• Přijímá podání řádných a mimořádných opravních prostředků 
• Přijímá podněty k prominutí daně 
• Promíjí daň nebo příslušenství daně, pokud mu tuto pravomoc uděluje zákon 
• Povoluje daňovému dlužníkovi posečkání nebo placení ve splátkách

Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit

Před osobní návštěvou se u správce daně informujte na úřední hodiny pro veřejnost.

Kontakty na územní finanční orgány naleznete na internetových stránkách České daňové správy.

Jaké doklady a informace musíte mít s sebou

Doklad prokazující vaši totožnost, případně doručený exekuční příkaz a jiné doklady, týkající se placení vašich peněžitých povinností, chcete-li svá tvrzení při úředním jednání doložit.

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Žádné formuláře pro veřejnost na uvedené účely nejsou Ministerstvem financí České republiky a Generálním finančním ředitelstvím vydány.

Jaké jsou v této životní situaci správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit

Podání řádného opravného prostředku proti exekučnímu příkazu (odvolání) nepodléhá poplatkové povinnosti.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůtu pro vyřízení zákon v žádném ustanovení specificky nestanovuje.

V tomto případě se lze řídit jednou ze zásad daňového řádu, upravenou v ustanovení § 7 odst. 1 daňového řádu, tj. zásadou rychlosti řízení, která stanovuje, že správce daně postupuje bez zbytečných průtahů. Správce daně musí v průběhu řízení a při jakémkoli postupu v řízení dbát na to, aby v řízení nevznikaly zbytečné a neodůvodněné průtahy. V případě nedodržení této zásady má osoba zúčastněná na správě daní možnost napadat tyto průtahy postupem podle § 38 daňového řádu (ochrana před nečinností).

Kteří jsou další účastníci (dotčení) postupu

• Exekuční příkaz na srážky ze mzdy se doručuje dlužníkovi, plátci (plátcům) mzdy, popřípadě novému plátci mzdy.
• Exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb se doručuje dlužníkovi a poskytovateli platebních služeb.
• Exekuční příkaz na přikázání jiné peněžité pohledávky se doručuje dlužníkovi a povinnému z pohledávky, popřípadě manželovi dlužníka.
• Exekuční příkaz na postižení jiných majetkových práv se doručuje dlužníkovi, poddlužníkovi, popřípadě manželovi dlužníka.
• Exekuční příkaz na prodej movitých věcí se doručuje dlužníkovi, spoluvlastníkovi, popřípadě manželovi dlužníka, osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů a v určitých případech poddlužníkovi (§ 215 odst. 5 daňového řádu).
• Exekuční příkaz na prodej nemovitostí se doručuje dlužníkovi, spoluvlastníkovi, katastrálnímu úřadu, popřípadě manželovi dlužníka.

Jaké další činnosti jsou po vás jako žadateli požadovány

Právem i povinností všech daňových subjektů je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybrání daně; přitom jsou povinny dodržovat zákony i ostatní obecně závazné právní předpisy (§ 6 odst. 2 daňového řádu).

Jednání, jímž osoby zúčastněné na správě daní závažně ztěžují nebo maří správu daní, může být při splnění zákonných podmínek (§ 247 daňového řádu) sankcionováno pořádkovou pokutou až do výše 50 000 Kč.

Můžete využít tuto elektronickou službu

Podání lze učinit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky.

Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.

Pro podání v daňových věcech používejte aplikaci EPO (elektronické podání pro daňovou správu), která je pro tato podání elektronickou podatelnou.

Podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou související předpisy

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravným prostředkem proti nařízenému exekučnímu příkazu je ODVOLÁNÍ (§ 109 – § 116 daňového řádu).

Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu; den doručení se do běhu lhůty nezapočítává.

Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, může:

• rozhodnout o dovolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví (tzv. autoremedura),
• rozhodnout o odvolání sám, pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne (tzv. částečná autoremedura),
• odvolání zamítnout a zastavit odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo nebylo podáno ve lhůtě.

Pokud správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, o odvolání nerozhodne sám, postoupí odvolání s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu odvolacímu orgánu (§ 113 odst. 1 a 3 daňového řádu).

Odvolání nemá odkladný účinek.

Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

Podle § 112 daňového řádu musí odvolání obsahovat tyto náležitosti:

• označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,
• označení odvolatele,
• číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
• uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
• označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
• návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.

Obsahuje-li podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, ne kratší 15 dnů.

Odstraní-li odvolatel vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas, v opačném případě správce daně odvolací řízení zastaví.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení předepsaných povinností

Tradiční sankcí, která umožňuje trestat nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, je pořádková pokuta (§ 247 až 248 daňového řádu). Správce daně je oprávněn ji uložit ve dvou různých situacích.

Dle ustanovení § 247 odst. 1 daňového řádu je správce daně oprávněn uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč za správný delikt, který osoba spáchá při jednání se správcem daně:

• navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, 
• neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, nebo 
• navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Druhou skutkovou podstatou je závažné ztěžování či maření správy daní (§ 247 odst. 2 daňového řádu).

Při stanovení pokuty dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.

Pokutu lze ukládat i opakovaně, nedošlo-li k nápravě a protiprávní stav trvá.

Nejčastější dotazy veřejnosti na toto téma a odpovědi na ně

–

Potřebujete se k věci dozvědět víc? Na koho se obrátit.

Můžete se obrátit na:

• správce daně, který exekuční příkaz vydal,
• orgán nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal; v případě finančního úřadu se jedná o finanční ředitelství (adresy příslušných finančních ředitelství naleznete na internetových stránkách České daňové správy),
• Generální finanční ředitelství, Lazarská 7, 117 22 Praha 1.

Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě

Česká daňová správa
Ministerstvo financí České republiky

Související životní situace a návody, jak je řešit

Postup při daňové exekuci (Placení daní)
Podávání řádných a mimořádných opravných prostředků (Opravné prostředky)
Zastupování daňových subjektů (Zastupování)

Za správnost návodu odpovídá útvar

Generální finanční ředitelství
Sekce řízení správy daní – Odbor vymáhání
Lazarská 7
117 22 Praha 1

Za správnost návodu odpovídá pan/paní

Dr. Jan Geleti, referent oddělení 433 – Metodika vymáhání a exekuce Ministerstva financí České republiky

Návod je zpracován podle právního stavu ke dni

1. 3. 2011

Kdy byl návod naposledy aktualizován nebo byla ověřena jeho správnost

6. 6. 2011

Datum konce platnosti návodu

Konec platnosti návodu není stanoven.

Případná upřesnění a poznámky k řešení dané životní situace

–