© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)
Prostor pro občanskou společnost a nezávislá média zůstává minimální, od listopadu 2015 jsou stále zakázána veřejná shromáždění (oficiálně jako proteroristické opatření).
Výraznou vnitropolitickou výzvou pro Džibutsko je uprchlická krize. Džibutsko stalo během posledních let klíčovým tranzitním bodem pro africké migranty směřující na Arabský poloostrov (přes Jemen do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů). Většina příchozích pochází z Etiopie a Somálska. Džibutsko se v tomto směru snaží o politiku otevřených dveří. Nový zákon a dva prezidentské dekrety dávají migrantům stejná práva jako místní populaci (přístup ke vzdělání, zdravotnictví, právo pracovat, atd.). V rámci projektu BMM (implementován z EUTF německou GIZ) jsou mimo jiné placeny mobilní zdravotnické kliniky. V zemi pobývá ca 30 000 migrantů (v celkovém součtu tak migranti a žadatelé o azyl tvoří téměř 16% populace země), ročně zemí tranzituje minimálně 120 000 migrantů.
V noru 2018 „převzala“ Džibutská vláda přístav Doraleh – jednostranně vypověděla 30-ti letý kontrakt se společností DP World (SAE) a China Merchant Holdings. To dle analytiků podminovalo obchodní prostředí v zemi – zchladily se vztahy se SAE – jedním z důležitých investorů v zemi, a potenciální zahraniční investoři si mohou klást otázku, zda jim džibutská vláída neudělá v budoucnosti totéž.
V roce 2019 rostlo džibutské hospodářství o 6 %. Bylo dokončeno několik významných investic, které růst ze značné části táhly.
Pandemie coronaviruv provní polovině r. 2020 bude mít na Džibutsko velký ekonomický dopad prostřednictvím úpadku tranzitních aktivit v džibutském přístavu. V roce 2020 se tak předpokládá snížení růstu HDP na 2, 8 %.
Finanční pomoc:
Světová banka dne 2. 4. 2020 schválila první finanční pomoc, s cílem podpořit ekonomiky rozvojových zemí postižené dopady epidemie COVID-19. K pomoci se 6. 4. přidalo také Japonsko, které poskytlo WFP 7, 5 milionů USD, nicméně to bylo orientováno na ekonomiky států postižené na přelomu let 2019/2020 přemnožením kobylek. Africká rozvojová banka se stejným cílem uvolnila dne 2. 4. pro země Afrického rohu 147 milionů USD. G20 se dne 15. 4. 2020 dohodla na suspendování splátek bilaterálních dluhů nejchudších zemí (členů IDA) do konce roku. „International Institue of Finance“, který na mezinárodním poli reprezentuje soukromé kreditory, vyzval lídry soukromého světového sektoru, aby se na dobrovolné bázi k iniciativě G20 připojili. V dubnu 2020 také MMF schváli finanční pomoc z fondu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) ve výši 500 milionů USD s cílem odpuštění dluhové služby 25-ti nejchudším zemím, z toho 19-ti v Africe.
Džibutsko je členem „Organizace společného trhu pro Jižní a Východní Afriku“ (COMESA) a sídelní zemí „Mezivládního úřadu pro rozvoj“ (IGAD).
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Oficiální název státu
- Džibutská republika
- Republic of Djibouti
- Jumhūriyyat Jībūtī (arabsky)
- République de Djibouti (francouzsky)
- Gabuutih Ummuuno (afarsky)
- Jamhuuriyadda Jabuuti (somálsky)
Složení vlády:
Prezdent Ismail Omar Guelleh je u moci již 21 let. Opozice je potlačována bezpečnostnímí složkami. Podobně jsou potlačována média, v zemi působí minimum nezávislých či mezinárodních novinářů, žádné z místních médií není soukromé. Vláda vlastní největší noviny, rádio i televizi. V lednu 2016 byl uzavřen hlavní opoziční deník L’Aurore. Od listopadu 2015 jsou zakázána veřejná shromáždění (oficiálně jako proteroristické opatření). Poslední parlamentní volby proběhly v únoru 2018 a i po nich drží prezident a jeho stramna moc v rukou. Výrazná změna kurzu se – m.j. pro roztříštěnost opozice – nepředpokládá.
- Předseda vlády – Abdoulkader Kamil Mohamed
- Státní tajemník pro mládež a sport – Hassan Mohamed Kamil
- Státní tajník pro decentralizaci – Hamadou Mohamed Aramis
- Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce – Mahmoud Ali Youssouf
- Ministr hospodářství, financí a plánování – Ilyas Moussa Dawaleh
- Ministr pro státní rozpočet – Abdoulkarim Aden Cher
- Ministr informací – Ridwan Abdillahi Bahdon
- Ministr vnitra – Moumin Ahmed Cheick
- Ministr obrany – Hassan Omar Mohammed Bourhan
- Ministr zdravotnictví – Mohamed Warsama Dirieh
- Ministr zemědělství, hospodářských zvířat a rybolovu – Mohamed Ahmed Awaleh
- Ministr spravedlnosti a trestních věcí – Hassan Omar Mohammed
- Ministr infrastruktury a dopravy – Moussa Mohamed Ahmed
- Ministr školství a odborného vzdělání – Nabil Mohamed Ahmed
- Ministr komunikací a kultury – Ali Hassan Bahdon
- Ministr muslimských záležitostí a islámských nadací – Aden Ali Aden
- Ministr energetiky a vodních zdrojů – Yonis Ali Guedi
- Ministr práce – Ibrahim Roble
- Ministryně pro záležitosti žen a rodiny – Hasna Barkat Daoud
- Ministr sídel, urbanismo, životního prostředí a městského plánování – Mohamed Moussa Ibrahim Balala
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel:
dle World Population Review k únoru 2020: 985 150
dle www.worldometer.info k dubnu 2020: 985 030
průměrný věk: 25 let
Hlavní město: Djibouti, 530 000
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva dle CIA, odhad pro rok 2020: 2, 07 %
Demografické složení: 50,2 % muži, 49,8 % ženy
Národnostní složení: Issa (60 %) a Afar (35 %): zbylých 5 % tvoří Francouzi, Arabové (hlavně Jemenci), Etiopové
Náboženské složení: sunnitští muslimové (94 %), křesťané (6 %)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Ekonomika Džibutska je založena na službách spojených se strategickou polohou země a jejím statutem coby zóny volného obchodu v Rohu Afriky. Hlavní město Džibuti je přístavem, který zprostředkovává 70 % obchodu sousední Etiopie, žijí zde 3/4 obyvatelstva země (zbytek jsou většinou pastevci). Motorem ekonomiky je sektor služeb, který představuje 3/4 HDP. Klíčová je tranzitní doprava do sousední Etiopie. Zemědělská výroba je vzhledem k suchému klimatu omezena na ovoce a zeleninu a většina potravin se dováží. Džibutsko je dlouhodobě závislé na zahraniční pomoci.
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 2 717,7 | 1 920 | 2 909,6 | 3 074 | 2 955,9 | 3 151,9 |
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 6,0 | 7,7 | 6,9 | 5,1 | 5,5 | 6,0 |
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 1 588 | 1 727 | 1 804 | 1 901 | 2 187 | 3 151,9 |
| 1. | služby | 85, 1 % |
| 2. | průmysl | 13,3 % |
| 3. | zemědělství | 1,5 % |
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 1,3 | -0,8 | 2,7 | 0,6 | -0,1 | 3,3 |
Míra nezaměstnanosti:
Odhady míry nezaměstnanosti se pohybují na vysoké úrovni 60 %.
Očekávaný vývoj v teritoriu
Výhled fiskální politiky (dle EIU):
Veřejné finance budou negativně ovlivněny koronaviorovou pandemií. Rozšíří se rospočtový deficit a í celkový dluh.
Ekonomický růst:
V roce 2020 je předpokládán pokles na 2,8 %. S ohledem na to, že se jedná o malou zemi, která je velkým přístavem – vstupní zemí do Etiopie, hrají služby – přístav – zásadní roli. Odrazí se zde recese v Etiopii i celková recese v důsledku pandemie.
Inflace:
V roce 2020 je předpokládána na úrovni 2 %.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 odhad | 2020 projekce pře coronavirem | |
| příjmy a dary | 114 222 | 112 771 | 116 138 | 123 930 | 130 027 | 132 036 |
| příjmy z daní | 61 779 | 64 791 | 66 210 | 69 004 | 72 806 | 77 437 |
| nedaňové příjmy | 31 323 | 33 276 | 41 001 | 37 307 | 38 589 | 40 853 |
| dary | 21 120 | 14 704 | 8 927 | 17 619 | 18 632 | 13 746 |
| výdaje | 180 805 | 151 212 | 138 291 | 138 829 | 1314 | 142 193 |
| běžné | 70 685 | 82 577 | 87 025 | 91 841 | 93 774 | 96 243 |
| kapitálové | 110 120 | 68 635 | 5166 | 46 988 | 44 740 | 45 950 |
| celková bilance na bázi cash | – 68 280 | – 40 141 | – 22 515 | – 12 905 | – 10 187 | – 11 857 |
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
| běžný účet | 678 | – 26 | – 99 | 441 | -8 |
| obchodní bilance | 456 | – 228 | – 239 | 307 | – 180 |
| příjmy | 144 | 142 | 123 | 101 | 97 |
| kapitálový a finanční účet | 381 | 1 180 | 528 | 374 | – 10 |
| přímé zahraniční investice | 124 | 160 | 165 | 170 | 222 |
| jiné investice | – 15 | 73 | 31 | 56 | – 330 |
| celková bilance | – 23 | 45 | 162 | – 109 | – 18 |
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| 3 835 | 3 031 | 3 046 | 3 987 | 2 993 |
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| 53,7 | 68 | 86 | 90,7 | 67,4 |
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
| jistina | 21 021 | 23 796 | 26 657 | 28 027 | 29 411 |
| zaplacená duhová služba | 1 038 | 1 280 | 1 390 | 2 009 | 2 055 |
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Centrální banka:
- Banque Nationale de Djibouti
Komerční banky:
- Banque Indosuez Mer Rouge (BIS-MR)
- Banque pour le Commerce et l´Industrie Mer Rouge (BCI-MR)
- Banque de Développement de Djibouti / Bank of Africa
Pojišťovny:
- Boucher Assurances
- AMERGA
- Pobočka Ethiopian Insurance Corporation
V Džubutsku je 12 spořitelen.
1.7. Daňový systém
Vláda zavedla systém daně z přidané hodnoty v roce 2009. Plátci daně ve výši 7 % jsou všechny firmy s ročním obratem nad 50 milionů DJF (cca 280 000 USD). Odvede-li firma DPH, ostatní existující daně jsou souhrnně sníženy o 7 %. Dále se vybírá se daň ze zaměstnaneckého příjmu (progresivně 2–32 %), zdravotní a sociální pojištění (15,7 % platí zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec), daň z vyšších příjmů (nad 60 tis. DJF měsíčně) a 8 % vlasteneckého příspěvku (contribution patriotique). Firmy odvádí 25 % daň ze zisku.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Addis Abebě (Etiopie) ke dni 15. 5. 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR