MZV: Souhrnná teritoriální informace

Eritrea stále zůstává jedním z nejizolovanějších a nejuzavřenějších politických systémů na světě. Země je od uznání nezávislosti v roce 1993 centrálně řízená Lidovou frontou demokracie a spravedlnosti (PFDJ) v čele s prezidentem Isaiasem Afewerkim. Nikdy se v ní neuskutečnily prezidentské ani parlamentní volby a Národní shromáždění bylo v roce 2002 v podstatě rozpuštěno, členům současné vládnoucí elity je bez výjimky přes 70 let. Vůči vztahům s EU i Západem jako takovým se Eritrea staví velmi rezervovaně. Problematickými body je rovněž chudoba (dle HDP v přepočtu na obyvatele jde o jednu z nejchudších zemí světa), masivní emigrace ze země i omezená svoboda tisku. Ve Světovém indexu svobody tisku pro rok 2025 se Eritrea umístila na vůbec poslední příčce ze všech 180 hodnocených zemí. 

Hospodářský růst Eritrey v roce 2025 se podle mezinárodních finančních institucí (Světová banka, Africká rozvojová banka) pohyboval v rozmezí 3,2 % až 3,5 % reálného HDP. Hlavním motorem hospodářství zůstala těžba nerostných surovin, zejména zlata, zinku a mědi (např. projekt Bisha). Růst v roce 2025 významně podpořily pokračující investice a stavební práce na rozvoji obřího dolu na těžbu potaše (draselné soli) v Colluli, což je projekt s obrovským budoucím exportním potenciálem.

Vše v zemi podléhá přísné cenzuře, byrokratické procesy jsou nepřehledné a časově náročné. Vzhledem k izolaci země je stále obtížné o vnitřních podmínkách získat věrohodné informace, oficiální statistiky neodrážejí skutečné životní náklady. Pohled na inflaci v Eritree odhaluje obrovský rozdíl mezi oficiálními čísly, která prezentují mezinárodní organizace na základě vládních dat, a každodenní realitu tamních obyvatel. Skutečná inflace, kterou pociťují běžní lidé, je výrazně vyšší (nedostatek zboží, černý trh).

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Eritrea (253.51 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu

česky: Stát Eritrea

tigrejsky: Hagere Iertra

anglicky: State of Eritrea

Název pochází z antického označení Rudého moře (Erythra Thalassa neboli Mare Erythraeum). Eritrea patří již od svého vzniku mezi nejchudší země světa. Na velmi špatný stav ekonomiky měly vliv především válka za nezávislost (do roku 1991), válka s Etiopií (1998–2000) a chronické katastrofální sucho. Negativní dopady na ekonomiku země má také izolacionistická politika vládnoucího autoritářského režimu a po dlouhou dobu uzavření etiopského trhu pro eritrejské produkty. V červenci 2018 prezident Afwerki podepsal mírové prohlášení s etiopským premiérem Abijem Ahmedem, kterým souhlasil s oficiálním ukončením dvacetileté války, znovuotevření hranic a obnovení obchodních, dopravních a telekomunikačních spojení mezi těmito dvěma zeměmi. Konflikt s Etiopií spojený s obviněními z financování ozbrojených skupin aš-Šabáb v Somálsku vyloučil Eritreu z mezinárodního společenství a vedl k sankcím OSN (zbrojní embargo, zákaz cestování, zmrazení majetku). Tyto sankce byly zrušeny v listopadu 2018. Mírová dohoda vyvolala v regionu velké naděje, jak dokládají různé od té doby oznámené investice do infrastruktury. Jednostranné rozhodnutí uzavřít hranice s Etiopií v dubnu 2019, spolu s neochotou režimu dodržovat mírovou dohodu a provádět reformy, však zvyšují nejistotu mezi potenciálními investory. Během roku 2022 se Eritrea přímou účastí podílela v konfliktu v regionu Tigray na podporu etiopského premiéra Abiy Ahmeda.

Složení vlády (ke květnu 2026)

President: Isaias Afwerki

Agriculture: Arefaine Berhe

Defence: Sebhat Ephrem

Education: Petros Hailemariam 

Energy & mines: Alem Kibreab

Finance and National Development: Gergish Teklemichael

Fisheries & marine resources: Tewolde Kelati

Foreign affairs: Osman Saleh Mohammed

Health: Amina Nurhusein

Information: Yemane Gebremeskel

Justice: Fawzia Hashim

Labour & human welfare: Luul Gebreab

Land, water & environment: Tesfai Gebreselassie

Local government: Abdella Musa

Public works: Abraha Asfaha

Tourism: Askalu Menkerios

Trade & industry: Nesredin Mohammed Saleh

Transport & communications: Tesfaselasie Berhane

Governor, Bank of Eritrea: Kibreab Woldemariam

1.2. Zahraniční politika země

V zahraniční politice Eritrey se stále odráží dekolonizační sentimenty, nedůvěra vůči západním zemím, a z toho pramenící izolace. Eritrea nicméně těží ze strategického umístění mezi Adenským zálivem a Rudým mořem, neboť bezpečnost Rudého moře jakožto bezpečného námořního koridoru je klíčová i pro EU. Vedle geograficky blízkých zemí (Somálskem a Egyptem, pozitivní posun zaznamenal i její vztah s Etiopií) vytváří Eritrea spojenectví zejména se Spojenými arabskými emiráty. Klíčovými zahraničními partnery Eritrey jsou potom Rusko a Čína, jejíž společnosti představují v zemi jediné relevantní investory. Eritrea jen velmi zvolna přehodnocuje mezinárodní izolaci, o čemž svědčí pozvolný nárůst zahraničních cest vrcholných představitelů i účastí na regionálních summitech. 

1.3. Obyvatelstvo

Podle aktuálních odhadů mezinárodních institucí má Eritrea přibližně 3,6 až 3,9 milionu obyvatel. Oficiální čísla však nelze spolehlivě ověřit, počet obyvatel se tak může lišit v závislosti na zdroji.

Mimo hranice Eritrey žije odhadem téměř jeden milion Eritrejců (mnoho z nich směřuje do uprchlických táborů v okolních zemích anebo za prací, zejména do Zálivu). Desetitisíce Eritrejců žádajících o azyl se nalézají na území EU, zejména ve Švédsku.

Míra porodnosti obyvatelstva a jeho demografické složení:

• Demografické složení: ženy 49,9 %, muži 50,1 %

• Míra porodnosti: cca 27,6 až 28,6 narozených / 1 000 obyvatel. Eritrea má stále poměrně vysokou porodnost, i když v posledních desetiletích zaznamenává pozvolný pokles.

• Míra úmrtnosti: cca 6,3 až 6,7 zemřelých / 1 000 obyvatel. Úmrtnost se v Eritreji díky zlepšující se základní zdravotní péči a proočkovanosti v posledních dekádách výrazně snížila.

Eritrea nemá ústavou daný žádný oficiální úřední jazyk. Státní politika prosazuje rovnost všech devíti národních jazyků. V praxi se však ve státní správě, médiích a obchodě nejčastěji používá tigriňa, arabština a angličtina.

Národnostní složení

Eritreu obývá devět etnických skupin.

Významnou skupinou jsou Afaři (v Eritreji 300 tis., žijí též v Etiopii a Džibuti), kteří obývají nehostinnou jihovýchodní pobřežní oblast (tzv. Afarský trojúhelník). Jsou známí jako kočovní pastevci a obchodníci se solí. Etnické skupiny Saho (4 %) žijí na pobřeží a v podhůří jižně od Asmary (povětšinou pastevci a muslimové), Kunama (2 %) žijí v jihozápadním pohraničí, arabsko-jazyčný kmen Rashaida (2 %), Bilen (2 %) a další (Beni, Amar, Nera, asi 5 %).

Náboženské složení

Přibližně polovina obyvatelstva vyznává křesťanství; z nich naprostá většina přísluší k eritrejské ortodoxní církvi, ostatní se hlásí ke katolíkům a protestantům. Druhá polovina obyvatelstva vyznává islám. Animistů je minimum.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Eritrey se vyznačuje téměř absolutní centralizací a zahraničním investicím se otevírá jen pozvolna. Je závislá na domácí a sousední produkci zemědělských produktů, a je proto citlivá na vnější vlivy. Hlavními zdroji ekonomiky jsou kromě zemědělství i hornictví (zinek, zlato a další vzácné prvky, jichž má Eritrea poměrně bohaté zdroje) a remitendy z diaspor, které dle odhadů tvoří až třetinu eritrejského HDP. Ekonomický růst i míra inflace vykazují stabilní hodnoty, brzdou rozvoje eritrejské ekonomiky je však nedostatek kapitálu, valut, nízká míra diverzifikace, nízká produktivita i stále vysoká negramotnost obyvatelstva.

S HDP na hlavu v paritě kupní síly ve výši 2 450 USD patří Eritrea k nejchudším zemím světa, odhadovaný obrat zahraničního obchodu nedosahuje ani 2 mld. USD. V žebříčku Human Development Index zaujímá Eritrea až 178. místo ze 193 hodnocených zemí. 

Hospodářství země stojí primárně na dvou zcela odlišných sektorech:

1) zemědělství – přestože tvoří menší část HDP (kolem 15–20 %), zaměstnává 60% – 80% populace

2) těžební průmysl – Eritrea má bohatá ložiska nerostných surovin a vyváží zejména měď, zinek a zlato.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Eritrea trpí nedostatkem kapitálu a devizových rezerv, což brzdí její růst. Předpokládá se, že podíl veřejného dluhu na HDP zůstane extrémně vysoký (nad 200 %), jedná se tak o jeden z nejzadluženějších států na světě.

Eritrejský státní rozpočet je dlouhodobě deficitní, podle odhadů Světové banky se deficit pohybuje kolem 3,5 % až 4,1 % HDP.

Státní rozpočet je obecně velmi netransparentní, kvůli čemuž Eritrea není schopna získat finanční podporu od donorů. Země zatím nepřijímá potřebné reformy, které by napomohly jejímu ekonomickému růstu.

Eritrea nezveřejňuje podrobnosti o státním rozpočtu, což znemožňuje podrobné posouzení fiskální politiky. Veškeré informace o financování eritrejského státu tak pocházejí z modelů a odhadů mezinárodních institucí, jako je Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond (MMF).

2.3. Bankovní systém

Eritrejská centrální banka (Bank of Eritrea) je orgánem dohledu nad všemi finančními institucemi v Eritreji. Monitoruje peněžní zásobu a řídí měnovou politiku. Peníze lze vyměnit na pobočkách Commercial Bank of Eritrea ve větších městech. Centrální banka udržuje de facto konvenční vázaný směnný kurz, přestože je oficiálně uváděn řízený plovoucí režim. Ve snaze omezit aktivity na paralelním trhu vláda nadále omezuje oběh měny a všechny podniky jsou nuceny provádět transakce prostředky (šeky a bankovními převody), které podléhají snazší kontrole úřadů.

Banky nejsou plně automatizované nebo digitalizované jako většina dnešních bank ve světě a vyznačují se složitou byrokracií. Neposkytují kreditní karty a neexistuje služba kreditních karet ani služba bankomatů. Všechny jsou založeny na hotovosti a šecích. Banka přísně reguluje tok deviz. Cizinci i domácí sice mohou do země přivézt valuty, ale veškeré legální transakce v zemi musí probíhat výhradně v nakfách.

Centrální banka dohlíží na velmi malý a uzavřený bankovní sektor. V Eritreji neexistují soukromé banky. Celý finanční systém tvoří pouze tři státem či stranou vlastněné instituce, které centrální banka reguluje:

Komerční (státní) banky:

• Eritrean Investment and Development Bank
• Commercial Bank of Eritrea
• Housing and Commercial Bank of Eritrea

Státní (zatím monopolní) pojišťovna:

• National Insurance Corporation of Eritrea (NICE)

2.4. Daňový systém

Daň z příjmu právnických osob činí v Eritreji 34 %, společnosti podnikající v ropném a těžebním průmyslu podléhají ještě větší sazbě daně. Specifická je tzv. „daň z diaspory“, která ukládá Eritrejcům žijícím v zahraničí odvádět daň ve výši 2 % prostřednictvím zastupitelských úřadů a konzulátů.

V Eritree neexistuje DPH, ale na poskytování zboží a služeb se vybírá obecná daň ze služeb, jejíž sazby se pohybují od 5 % do 12 %.

Eritrea nemá s ČR uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Eritrejské hospodářství zůstává strukturálně zaostalé, většinu vývozu tvoří nezpracované nerostné suroviny a zemědělské produkty. Statistiky zahraničního obchodu jsou nedostupné nebo nepříliš věrohodné, mj. protože země dlouhodobě nespolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem ani Světovou bankou.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Eritreou je z důvodu geografické vzdálenosti, izolovanosti i celkové netransparentnosti podnikatelského prostředí relativně malá, saldo obchodní bilance je však z pohledu Eritrey překvapivě kladné především díky vývozu stavebních strojů, dopravních prostředků a šperků.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Po útlumu obchodu způsobeném pandemií covid-19 došlo po roce 2022 opět k nárůstu, saldo obchodní bilance zůstává z pohledu Eritrey nadále záporné. Nejvýznamnějšími obchodními partnery se zemí EU jsou Itálie, Nizozemsko, Belgie a Německo.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Čína a Spojené arabské emiráty zůstávají nejdůležitějšími obchodními partnery Eritrey v roce 2025 a 2026, neboť na ně připadá více než 60 % vývozu a 50 % dovozu země. Rozšíření obchodu se západními i nezápadními partnery brání do značené míry sankce. Dalším klíčovým spojencem zůstává Rusko, které v červnu 2025 na úrovni vlády schválilo zřízení Rusko-eritrejské komise na podporu spolupráce. Stěžejním vývozním artiklem Eritrey jsou nerostné suroviny, především zinek, zlato a měď.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přestože vláda má zájem na růstu investic i jejich větší diverzifikaci, vládní kontrola nad ekonomikou a neochota provádět reformy jejich přísun brzdí. Spolehlivá čísla k přílivu investic do Eritrey nejsou kvůli izolovanosti země k dispozici, jejich podíl na HDP se odhaduje na 1,2 %.

Eritrea leží na takzvaném Arabsko-nubijském štítu, který je mimořádně bohatý na kovy. Příležitosti v těžbě nerostů tak představují jedno z mála lákadel pro zahraniční investory. Peníze proudí do obřích projektů zaměřených na těžbu zlata, mědi, zinku a potaše (draselné soli). Příliv investic očekává Eritrea především z Číny do rozvoje nevyužitých eritrejských zásob potaše v Colluli v Danakilské propadlině (se zásobami odhadovanými až na 1,1 mld. tun). Majoritní podíl drží Čína také v druhém významném dole Bisha.

Eritrejská vláda neumožňuje, aby zahraniční investor vlastnil projekt kompletně sám. Standardem pro vstup přímých zahraničních investic do těžby je striktně daný model společného podniku (joint-venture) se státní korporací ENAMCO.

PZI českých firem i vzhledem k náročným podmínkám v Eritreji nejsou.

3.3. FTA a smlouvy

Od vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) se vůči Eritreji v obchodní oblasti aplikuje smluvní základna EU, která dostatečně pokrývá české zájmy v teritoriu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Eritrea nepatří mezi prioritní země rozvojové spolupráce ČR, žádné projekty zde nejsou realizovány. V roce 2000 poskytla ČR Eritreji humanitární pomoc v souvislosti s válečným konfliktem s Etiopií.

Obecně probíhá v Eritreji několik rozvojových projektů, včetně iniciativ zaměřených na obnovitelné zdroje energie, zemědělství a rozvoj infrastruktury s cílem zlepšit hospodářské a sociální podmínky v zemi, zejména ve venkovských a válkou zničených oblastech.

EU poskytuje Eritree rozvojovou pomoc od jejího osamostatnění v roce 1993. Většina finančních prostředků je poskytována prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (European Development Fund, EDF). V letech 2009–2013 bylo z prostředků EDF na programy pomoci Eritreji vynaloženo 53,7 mil. EUR, a to z větší části v oblasti potravinové bezpečnosti a rozvoje zemědělství resp. venkova. V letech 2016–2020 vyčlenila EU 200 mil. EUR pro zafinancování rozvoje energetického sektoru.

Dalším prioritním oborem v němž se realizuje rozvojová spolupráce je vodohospodářství (zavlažování, pitná voda, čištění odpadních vod). Pro rozvojovou a humanitární pomoc Eritrey jsou využívány i další finanční nástroje EU, jako fond pro urgentní pomoc Emergency Trust Fund for Africa nebo program na podporu demokracie European Instrument for Democracy and Human Rights. Podrobnosti o aktuálních rozvojových projektech viz webové stránky Delegace EU v Eritree.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mapa oborových příležitostí pro Eritreu nebyla na rok 2026 vytvořena.

Příležitosti pro český export jsou do značné míry závislé na schopnosti eritrejské vlády financovat životně důležité infrastrukturní rozvojové projekty. S ohledem na význam primárního sektoru má Eritrea zájem především o zemědělské strojírenství, neboť přes velké množství orné půdy je v Eritreji obdělávána pouze její malá část. Příležitosti se nabízejí také v oblasti geologického průzkumu pro těžební průmysl nebo vodárenství. Vzhledem k platnému sankčnímu režimu je nutné před případným vývozem zboží do země důkladně prostudovat sankční seznam OSN vztahující se na Eritreu. Sankce jsou primárně zaměřené na zbraně a zbrojní materiál.

Eritrea trpí chronickým nedostatkem elektřiny a výpadky sítě brzdí jakýkoli průmyslový rozvoj. Vláda proto za podpory mezinárodních institucí masivně investuje do přechodu na zelenou energii a pracuje na rozšíření dodávek elektřiny. Byla proto zahájena modernizace dvou největších elektráren v zemi Hirgigo a Beleza. Modernizace by měla stávající kapacitu zvýšit na 151 MW a zlepšit účinnost elektráren, dokončení se očekává nejdříve v roce 2027. Práce v elektrárně Hirgigo, která má kapacitu 132 MW, zahrnují generální opravu čtyř soustrojí i obnovu kompresorů, kotlů, odsolovacího zařízení nebo čerpadel mořské vody.

Stát investuje velké úsilí do budování odolnosti vůči suchu a propojení vnitrozemí s přístavy u Rudého moře. Tyto projekty sice často využívají levnou pracovní sílu v rámci národní služby, ale vyžadují zahraniční technické know-how. Aktuálním projektem je Koridor Massawa – Tesseney. Velký projekt modernizace silniční sítě a pobřežní infrastruktury podporovaný AfDB (African Development Bank), který má propojit hlavní eritrejský přístav Massawa se západní hranicí a usnadnit export komodit.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V eritrejské obchodní etiketě je klíčové budování osobních vztahů a projevování respektu. Dbejte na kulturní normy, pozdravy, oblečení a styl komunikace. Důležitá je také trpělivost a ochota vést smysluplné rozhovory, které se netýkají pouze obchodu.

Oblečením, jídlem i zvyky a písmem jsou Eritrejci velmi podobní obyvatelům Etiopie. Nejdůležitějším údajem v poštovní adrese číslo poštovní schránky (P.O.Box), jakkoli na rozdíl od Etiopie ulice mají své názvy.

Pohostinnost je základní hodnotou, hosté jsou vítáni s otevřenou náručí a zachází se s nimi vřele a velkoryse. Eritrejci jsou hrdí na svou pohostinnost a často vycházejí vstříc, aby se návštěvníci cítili vítáni a pohodlně ve svých domovech a komunitách. Úcta ke starším a autoritám je ve společnosti hluboce zakořeněna. Je zvykem zdravit ostatní podáním ruky a udržovat oční kontakt na znamení úcty a upřímnosti.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Ani Eritrejci, stejně jako obyvatelé Etiopie, nemají příjmení. Druhé jméno je křestní jméno otce (případné třetí bylo křestní jméno dědovo), ale ve společenském styku se slyší výhradně na první, vlastní křestní jméno, kterým je tedy nutno osobu titulovat.

Příprava na obchodní schůzku v Eritreji se podobá přátelskému setkání. Připravte si program, ale buďte flexibilní. Schůzky často začínají společenským povídáním, které je pro budování vztahů klíčové. Začněte vřelým podáním ruky a „kemey alekha?“. Každého účastníka, zejména seniory, uctivě pozdravte pokývnutím hlavy. Jde o to projevit opravdový zájem a respekt ke každému.

4.3. Obchodní schůzka

Přímost

Eritrejci se v komunikaci přiklánějí k přímočarosti a asertivitě při předávání sdělení, což vychází z kulturního důrazu na upřímnost a efektivitu. Lidé, kteří tento styl neznají, si ji však mohou mylně vykládat jako hrubost. Eritrejský manažer například podřízeného přímo upozorní na oblasti, které je třeba v jeho práci zlepšit, místo aby předkládal vágní návrhy.

Formálnost

Eritrejská pracovní kultura se přiklání k formálnosti, která odráží respekt k hierarchii a autoritě. Zejména v počátečních interakcích nebo při jednání s nadřízenými. Hojně se používají tituly a běžné je oslovení „pane/paní/doktore“ + jméno. Nový zaměstnanec může např. svého ředitele oslovovat „pane řediteli [jméno]“, dokud se nevyvine bližší pracovní vztah.

Neverbální signály

Eritrejci kladou velký důraz na neverbální signály, aby pochopili skutečný význam slov. Mezi tyto signály patří udržování očního kontaktu, které je projevem respektu, zatímco odvrácení pohledu může naznačovat nesouhlas nebo nedostatek důvěry. Vzpřímený postoj a pevný stisk ruky vyjadřují autoritu.

Výraz obličeje: Zkřivené obočí nebo sevřené rty mohou naznačovat nesouhlas. Uvolněný postoj a úsměv naznačují otevřenost ke komunikaci.

Mlčení: Mlčení často slouží k formulování odpovědi. Je důležité vyhnout se vyplňování pauz a poskytnout protistraně čas na promyšlení odpovědi. 

Vyjednávací postupy

Vyjednávání je základním aspektem obchodního jednání v Eritreji. Strany jasně prezentují svá stanoviska a totéž očekávají od protistrany. Tato přímočarost může někdy vést k ostrým diskusím. Eritrejští vyjednavači však mohou považovat emotivní výměny názorů za součást vyjednávacího procesu, nikoli za projev neúcty.

Přístupy k vyjednávání

V Eritreji se cení dlouhodobé vztahy a budování důvěry je klíčové. Vyjednávání může zahrnovat společenské interakce mimo formální jednání, aby se posílil vzájemný vztah.

Strategie vyjednávání

Eritrejská jednání mohou být zdlouhavá. Eritrejští vyjednavači si mohou vzít čas na zvážení nabídek a konzultace s širším okruhem zúčastněných stran, než dospějí k rozhodnutí. Je důležité ukázat, jakou hodnotu má nabídka a jak odpovídá potřebám Eritreje. Fakta, čísla a údaje mají při eritrejských jednáních svou váhu. Při obhajobě své pozice je třeba být vytrvalý, ale zároveň zachovat uctivý tón v průběhu celého procesu. 

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Schopnost domluvit se anglicky je v obchodních kruzích dostatečná, hovoří jí většina populace. Je zvykem zdravit ostatní podáním ruky a udržovat oční kontakt na znamení úcty a upřímnosti.

Existují nějaká komunikační tabu?

Není vhodné z vlastní iniciativy otevírat témata jako např. aktuální politickou situaci v zemi či náboženství.

Během setkání je klíčová trpělivost a pozornost. Eritrejci si cení nepřímé komunikace; aktivně naslouchejte a sledujte neverbální signály. Diskuze se může rozbíhat, což obohacuje porozumění a důvěru. Vyvarujte se uspěchaných rozhodnutí; nechte rozhovory přirozeně plynout a respektujte hierarchii a kolektivní rozhodování.

4.5. Doporučení

Eritrejské zákony a právní systémy se výrazně liší od našich vlastních. Pokud u sebe nemáte pas nebo průkaz totožnosti, můžete být vzati k výslechu. Fotit vládní budovy je nezákonné. Řízení pod vlivem alkoholu stejně jako dopravní nehoda (bez ohledu na míru zavinění) může znamenat okamžité vězení.

Osoby porušující eritrejské zákony, byť nevědomky, mohou být vyhoštěny, zatčeny nebo uvězněny. Tresty za držení, užívání nebo obchodování s nelegálními drogami jsou v Eritreji přísné a odsouzení pachatelé mohou očekávat dlouhé tresty odnětí svobody a vysoké pokuty.

Kriminalita v Asmaře vzrostla kvůli zhoršujícím se ekonomickým podmínkám spolu s přetrvávajícím nedostatkem potravin, vody a paliva a rychlou inflací. Cestující by měli dbát na svou osobní bezpečnost a přijmout bezpečnostní opatření týkající se cenností, které nosí, a oblastí, které navštěvují. Nekupujte padělané a pirátské zboží, i když je běžně dostupné. Nejenže jsou nelegální, ale pokud si je zakoupíte, můžete také porušit místní zákony. Nepokoušejte se využívat výhod pouličního nebo černého trhu s cizí měnou. Je to nezákonné a sankce jsou extrémně tvrdé. Využijte vládní směnárny na letišti, v hotelu nebo v bance.

Když navštívíte něčí dům, je zdvořilé si před vstupem zout boty a počkat, až vás hostitel vyzve k usazení. Nabízení malých dárků, jako jsou sladkosti, ovoce nebo květiny, je gestem uznání a dobré vůle, zejména během náboženských svátků a zvláštních příležitostí. Stejně jako v mnoha východoafrických zemích je použití levé ruky k pozdravu, jídlu nebo předávání darů považováno za velmi špinavé.

Nevystavujte na veřejnosti velkou hotovost nebo drahé cennosti. 

Nikomu neukazujte spodní část chodidel ani podrážky bot.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v roce 2026

• 1. ledna (Nový rok)
• 7. ledna (Pravoslavné Vánoce)
• 19. ledna (Pravoslavné Epiphany zjevení páně)
• 10. února (Den fenkil – připomínka klíčové bitvy o přístav Massawa v roce 1990 během války za nezávislost)
• 8. března (Den žen)
• 20. března (Eid Al-Fitr)
• 12. dubna (Koptské Velikonoce)
• 1. května (Den práce)
• 24. května (Den nezávislosti)
• 27. května (Eid El-Adha)
• 20. června (Den mučedníků)
• 26. srpna (narození proroka Mohameda)
• 1. září (Den eritrejské revoluce)
• 11. září (Keddus Johannes)
• 27. září (Meskel)
• 25. prosince (Vánoce)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Eritrejský trh představuje pro zahraniční subjekty jedno z nejkomplikovanějších a nejvíce regulovaných prostředí na světě. Eritrejský režim neuplatňuje principy volného trhu a hospodářství je pod přísnou kontrolou státu, armády a vládnoucí elity. Dovozy zboží se obvykle uskutečňují prostřednictvím zástupce, který působí buď jako dovozce na vlastní účet, nebo jako prostředník.

Jediný funkční způsob prodeje zboží nebo služeb do Eritrey je dodávat přímo státu nebo státním institucím na základě mezinárodních tendrů. Úspěšné bývají firmy dodávající technologické celky, energetická řešení (např. solární mini-sítě financované Africkou rozvojovou bankou) nebo zdravotnický materiál.

Zakázány jsou dovozy slonoviny, denaturovaného alkoholu, narkotik, starého a použitého ošacení a stavebních materiálů s obsahem azbestu. Monopolizován je dovoz tabákových výrobků a zápalek. Dovoz automobilů podléhá předchozímu schválení ministerstvem dopravy a spojů. Importér musí mít dovozní licenci, kterou vydává Business Licensing Office (BLO) pod ministerstvem obchodu a průmyslu, a to pouze Eritrejcům. Dalšími požadovanými dokumenty při dovozu jsou faktura, nákladní list, osvědčení o původu zboží.

Pašování a šedá zóna

Kvůli legálním restrikcím a nefunkčnosti oficiálních kanálů v zemi kvete neoficiální dovoz. Velká část spotřebního zboží se do země dostává přes neformální sítě a pašování (často pod kontrolou armádních složek) ze sousedních regionů.

Ochrana domácího trhu

Domácí trh chrání dovozní cla. Nominální cla se pohybují od 2 % (suroviny, zařízení pro investice, náhradní díly) přes 50 % až do 200 % (luxusní zboží, automobily, elektronika, alkohol, tabák, průmyslové zboží konkurující domácí výrobě).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace

K asistenci investorům při zřízení místního zastoupení nebo pobočky byl v Asmaře otevřen Business Licensing Office, s vyřizováním formalit může také pomoci místní advokátní kancelář.

Kontakt na anglicky mluvící právní kancelář v Eritreji:

https://bgm-legal.com/   Berhane Gilamichael and Associates, Liberty Ave. 51, PO Box 265, Asmara, +291 1 119166/122388, Bgm_investments@yahoo.com

5.3. Marketing a komunikace

Televize, rádio i tisk jsou plně vlastněny a řízeny státem. Jakákoli komerční reklama v televizi (Eri-TV), rádiu nebo v novinách musí projít přísným schvalovacím procesem. 

Nezbytné jsou prospekty v angličtině, event. v tigrajštině. Marketing a reklama jsou v Eritreji teprve v začátcích. Nejúčinnějšími marketingovými prostředky jsou distribuce letáků a inzerce v novinách, rádiu a televizi.

Zatímco ve zbytku Afriky zažívá digitální marketing boom díky mobilnímu internetu, v Eritree je situace opačná. Eritrea má jedno z nejnižších internetových pokrytí na světě (dle optimistických odhadů se k internetu připojuje cca 20 % populace). Internet je extrémně pomalý, drahý a vládní monopol EriTel ho přísně cenzuruje.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je zatím minimální, v praxi s ní nelze počítat. Možnost krádeže technologických softwarových aplikací nebo obcházení patentových práv však nemusí české podnikatele trápit vzhledem k nízké technické úrovni v zemi. Případy, které by mohly české podniky ohrozit, dosud nebyly zaznamenány.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek je v Eritreji mimořádně netransparentní a projevuje se v něm silný vliv vládní garnitury. Vláda pouze někdy inzeruje v tisku, rozhlase i televizi nabídky tendrů na dodávky pro veřejný sektor, některé jsou přístupné jen pro místní firmy, jiné i pro zahraniční účastníky.

Je také možné využít registrace na webových stránkách https://www.eritreatenders.com/, kde jsou k nalezení informace o vládních tendrech v Eritreji a které jsou shromažďovány z různých zdrojů, jako jsou: noviny, oficiální webové stránky vládních tendrů v Eritreji a systém eTendering.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Eritrejská platební morálka se neliší od afrických zvyklostí: může být sporná, a proto důvěryhodní místní zástupci, zaštítění navíc (rovněž místními) právníky, jsou nezastupitelní. Každopádně lze doporučit v kontraktu sjednat jen nejbezpečnější platební podmínky, jako je neodvolatelný potvrzený akreditiv (L/C), splatný ihned proti dokumentům, nebo platba předem. V případě vzniku sporu je třeba najmout místní advokátní kancelář.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Eritrea neposkytuje možnost získat vízum po příletu na letišti.

Pro ČR je příslušné eritrejské velvyslanectví v Berlíně:

Consulate – Embassy of the State of Eritrea (botschaft-eritrea.de) https://botschaft-eritrea.de/konsulat/

Embassy of the State of Eritrea

Stavangerstrasse 18, D-10439 Berlin, Germany

Tel.: +49 30 4467 4620

Fax: +49 30 4467 4621

E-mail: embassyeritrea@t-online.de

V případě návštěv i jiných zemí než Eritrey je patrně jednodušší získat vízum tam než v Evropě (např. Keňa, Džibutsko, Súdán, Egypt, Jemen, Spojené arabské emiráty); v žádném případě však nelze získat eritrejské vízum v Etiopii. Cena víza činí cca 50 EUR.

Požadované doklady:

• platný pas (nejméně 6 měsíců)
• mezinárodní očkovací průkaz (s vyznačeným očkováním proti žluté zimnici) je přísně vyžadován, pokud do Eritrey přilétáte ze zemí, kde se tato nemoc vyskytuje (což platí i pro tranzit na letištích v rizikových afrických zemích, např. v Keni nebo Súdánu).
• zpáteční letenka
• fotografie
• výpis z bankovního účtu
• potvrzení o cestovním pojištění
• vyplněný formulář

Pro více informací o podání žádostí o víza naleznete zde: https://botschaft-eritrea.de/konsulat/ 

Upozornění – platby v hotovosti se na velvyslanectví v Berlíně nepřijímají! Příslušnou částku je nutné uhradit předem bankovním převodem a potvrzení o platbě připojit k žádosti.

Embassy of the State of Eritrea

Consular Section

Stavangerstrasse 18 D-10439 Berlin, Germany

Kontaktní informace: Kontakt – Botschaft des States Eritrea

Je povolen bezcelní dovoz 1 litru alkoholu a 200 kusů cigaret. Registrovat při příletu se musí elektronika jako videokamery, notebooky, drahé fotoaparáty apod.  Pozor na drahé kovy: Významnější množství šperků nebo drahých kovů musíte rovněž nahlásit. Dovoz valut je omezen na ekvivalent 10 000 USD, je také zakázáno vyvážet ze země větší množství místní měny.

Doporučení k cestování: Konflikty v regionu pokračují a napětí na všech hraničních frontách mezi Eritreou a sousedními zeměmi Etiopií a Súdánem zůstává vysoké. Přestože se v Eritree v tuto chvíli přímo nebojuje, tamní režim zemi udržuje v permanentním stavu vojenské pohotovosti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Je preferováno zaměstnávání Eritrejců. Investoři mohou zaměstnávat zahraniční pracovníky v případě nedostatku místních expertů (místa technická i manažerská), ale musí zaškolovat místní občany a těmi potom cizince nahradit. Pracovní povolení pro cizince vydává Ministry of Labour and Human Welfare.

Před příjezdem do země musí zaměstnavatel ministerstvu doložit potvrzení o vzdělání budoucího zaměstnance a o jeho pracovní zkušenosti a kopii pasu platného nejméně jeden rok. Souhlas ministerstva je nutné mít ještě před příjezdem do země.

Zahraniční pracovníci se v Eritree koncentrují v podstatě jen do tří hlavních oblastí: těžební průmysl, diplomacie a mezinárodní organizace, infrastrukturní projekty a energetika. Stejně jako turisté, ani zahraniční zaměstnanci nesmí volně cestovat mimo hlavní město Asmaru bez písemného povolení od vládních úřadů.

5.9. Veletrhy a akce

Mezinárodní veletrhy či výstavy se v Eritree prakticky nekonají.

Některá zahraniční velvyslanectví v Asmaře (zejména čínské nebo italské) pořádají ve spolupráci s eritrejskými ministerstvy specializované technologické nebo kulturně-obchodní dny.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

ČR nemá v Eritreji diplomatické zastoupení, teritoriálně příslušný úřad se nachází v Káhiře v Egyptské arabské republice.

Embassy of the Czech Republic in Cairo

4, Dokki Street, 125 11, Giza, Cairo

Tel.: (0020-2) 3333 9700, (0020-2) 3333 9702 (sekretariát velvyslance)

e-mail: cairo@embassy.mzv.gov.cz

Občané v nouzi se mohou obrátit na kterékoli z velvyslanectví unijních zemí, která působí v Eritree (Asmaře):

• Francie: Warsay Street Saba Building, 8. patro, P.O.Box 209, tel: +291 18 28 75 https://lannuaire.service-public.fr/ambassades/06e6696e-8a1a-4f84-a6dc-6499f9c827a0
• Itálie: Street 171.1, House No. 11, P.O.Box 220, tel: +002911120160 / 002911120213 https://ambasmara.esteri.it/en/servizi-consolari-e-visti/servizi-per-il-cittadino-straniero/visti/
• Německo: Sertzu Gebremeskel Buildg. 8th fl., Warsay Street, Asmara / Eritrea tel: +291 1 18 66 70/71 https://asmara.diplo.de/er-en?openAccordionId=item-235790-0-panel

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 113
• Hasiči: 116
• Ambulance: 114

Mezinárodní předvolba Eritrey: +291

Eritrejský systém zdravotní péče je organizován jako třístupňový, s primární péčí na nejnižší úrovni, sekundární péčí v zónových nemocnicích a terciární péčí v národních referenčních nemocnicích. Vláda usiluje o rovný přístup k cenově dostupné zdravotní péči a zaměřuje se na zdraví matek a dětí a kontrolu přenosných nemocí. V Asmaře jsou 3 státní nemocnice (Sembel Hospital, Orotta National Referral Hospital, Halibet National Referral Hospital). Veřejné nemocnice v ostatních městech jsou často špatně vybavené. Ve venkovských oblastech jsou zdravotnická zařízení ještě omezenější. Pokud cestujete mimo velká města, mějte s sebou komplexní zdravotnický balíček. Pro jakéhokoli cizince cestujícího do Eritrey je naprosto nezbytné mít prémiové cestovní pojištění, které výslovně pokrývá leteckou zdravotní evakuaci (Medevac) do nejbližšího moderního centra (zpravidla do Keni/Nairobi, Spojených arabských emirátů/Dubaje nebo zpět do Evropy). Běžné léky jsou dostupné, ale výběr může být omezený. Pokud pravidelně užíváte konkrétní medikaci, je vhodné přivézt si dostatečnou zásobu s sebou.

V současné době připadá v Eritreji na 100 000 obyvatel přibližně šest lékařů a 75 porodních asistentek. Zatímco většina eritrejských poskytovatelů zdravotní péče se nachází v městských oblastech, 80 % obyvatel žijících ve venkovských oblastech je často z poskytování zdravotní péče vynecháno. Malárie představuje hlavní problém v oblasti veřejného zdraví. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel žije 70 % z nich v oblastech, které jsou touto nemocí vysoce ohroženy. Mezi další rizika onemocnění přenášených hmyzem patří: dengue, žlutá zimnice, filarióza. 

Jak se chránit před nemocemi šířenými hmyzem – ujistěte se, že je vaše ubytování chráněno proti hmyzu, používejte repelenty proti hmyzu, před cestou se nechte očkovat proti žluté zimnici.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• http://allafrica.com/eritrea/ (zprávy, info; angl., fr.)
• https://wn.com/eritrea_post (noviny, zprávy, info; angl.)
• www.asmarino.com (info; angl., tigrej.)
• www.awate.com (opozice, politika; angl., arab., tigrej.)
• www.meskerem.net (opozice, politika, odkazy; angl., arab., tigrej.)
• www.erigazette.org (opozice, politika, odkazy; angl., arab., tigrej.)
• eritreanyellowpages.net (telefon. seznam, odkazy; angl.)
• www.shabait.com (info; angl.)
• www.afrikaonline.cz – jedna z mála oficiálních stránek o Africe vč. Eritrey v češtině
• www.humanitasafrika.cz – česká stránka věnovaná humanitární pomoci v Africe