V druhé polovině osmdesátých let minulého století se Evropský měnový systém proměnil v jakousi markovou zónu. Členské země neusilovaly o devalvace centrálních parit a naopak z pevného kurzového závěsu vůči německé marce učinily součást své dezinflační strategie. Toto období dlouhodobé kurzové stability přimělo řadu zemí k úvahám o oživení polozapomenutého projektu hospodářské a měnové unie. Tento směr potvrdilo zasedání Evropské rady v Hannoveru v červnu 1988, které pověřilo tehdejšího předsedu Evropské komise Jacquese Delorse, aby ve spolupráci s guvernéry členských centrálních bank a dalšími experty vypracoval plán etapovitého dosažení Hospodářské a měnové unie.
Delorsova zpráva
Výstup Delorsovy pracovní skupiny byl zveřejněn v dubnu 1989 a přijat byl na zasedání Evropské rady v Madridu v červnu 1989. Tato zpráva zdůraznila, že jedině vytvoření měnové unie se společnou měnou zajistí plné využívaní výhod vnitřního trhu. Navrhováno bylo vytvoření hospodářské a měnové unie ve třech stádiích. První stádium se mělo zaměřit na urychlení hospodářské konvergence a na posílení koordinace měnových politik. Těžiště druhého stádia by spočívalo v technických přípravách na zavedení jednotné měny. Poslední třetí stádium by započalo neodvolatelným zafixováním měnových kurzů, které by bylo následováno nahrazením národních měn.
Na Delorsovu zprávu navázala mezivládní konference, od níž se očekávalo vypracování právního a institucionálního rámce měnové unie včetně podmínek jejího dosažení. Tato konference zahájila činnost v prosinci 1990 a zakončena byla v prosinci 1991 uzavřením Smlouvy o Evropské unii (Treaty on European Union), neoficiálně nazývané Maastrichtská smlouva. Slavnostně podepsána byla únoru 1992 a účinnost nabyla v listopadu 1993 po absolvování obtížného ratifikačního procesu. Maastrichtská smlouva vymezila základní obrysy další měnové integrace, které se dají shrnout do následujících základních bodů:
- proces utváření měnové unie byl rozvržen do tří stádií, která byla ukotvena pevnými daty a kterým byly přiřazeny jasné cíle a úkoly;
- časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie;
- zformulována byla konvergenční kritéria, jejichž splněním byla podmíněna účast v měnové unii;
- vyjasněna byla institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nově zřízenou Evropskou centrální bankou, pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu.
Převzato z webu Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR www.zavedenieura.cz .