MZV: Souhrnná teritoriální informace

Gabonská republika je přímořský stát v oblasti Guinejského zálivu, jehož územím prochází rovník. Do roku 1960 byla francouzskou kolonií a po získání nezávislosti patřila dlouhodobě k relativně stabilním státům střední Afriky. Tato stabilita však byla spojena s vysoce centralizovaným a klientelistickým politickým systémem, který po více než pět desetiletí ovládala rodina Bongo.

Francie začala do oblasti pronikat od roku 1838 a postupně upevnila kontrolu nad územím dnešního Gabonu. Nezávislost země získala dne 17. srpna 1960. V roce 1964 Francie podpořila potlačení důstojnického puče, což umožnilo udržení moci profrancouzským elitám kolem Léona M’Ba a později Omara Bonga. Omar Bongo se stal prezidentem v roce 1967 a opřel systém o dominanci Gabonské demokratické strany, PDG. Přestože Gabon uplatňoval relativně liberální ekonomický model a dokázal přilákat zahraniční investice, politická soutěž byla dlouhodobě omezená. Nová ústava z ledna 1991 formálně zavedla pluralitní politický systém, Omar Bongo však zůstal u moci až do své smrti v roce 2009. 

Po něm převzal úřad jeho syn Ali Bongo Ondimba, který byl zvolen v roce 2009 a znovu v letech 2016 a 2023. Poslední dvě volby byly opozicí i částí veřejnosti zpochybňovány a spory o výsledky přispěly k politické krizi. Dne 30. srpna 2023, krátce po oznámení dalšího vítězství Aliho Bonga, provedla armáda státní převrat, anulovala výsledky voleb, rozpustila klíčové instituce a pozastavila ústavní rámec. Do čela přechodného režimu se postavil generál Brice Clotaire Oligui Nguema, tehdejší velitel Republikánské gardy. Převrat byl doma široce vnímán jako konec dynastie Bongo, zároveň však nový vůdce sám dlouho patřil k bezpečnostnímu jádru předchozího režimu. 

Přechodné období bylo v letech 2024–2025 postupně institucionalizováno. Hospodářské společenství států střední Afriky, ECCAS/CEEAC, zrušilo sankce již v březnu 2024 a znovu začlenilo Gabon do činnosti společenství. V listopadu 2024 proběhlo referendum o nové ústavě, která změnila poloprezidentský systém na prezidentský, zrušila funkci předsedy vlády, prodloužila prezidentský mandát na sedm let s možností jednoho opakování a posílila pravomoci hlavy státu včetně možnosti rozpustit parlament. Tento rámec posílil centralizované prezidentské řízení a vytvořil základ pro ukončení přechodného období. 

Prezidentské volby se konaly dne 12. dubna 2025. Brice Clotaire Oligui Nguema v nich kandidoval již jako civilní kandidát a podle konečných výsledků potvrzených Ústavním soudem zvítězil se ziskem 94,85 % hlasů. Účast dosáhla podle potvrzených výsledků přibližně 70 %, což ukázalo silnou mobilizaci veřejnosti po převratu a očekávání změny po konci éry Bongo. Oligui Nguema byl inaugurován dne 3. května 2025 na sedmileté funkční období. 

Po volbách následovala další normalizace mezinárodního postavení Gabonu. Africká unie dne 30. dubna 2025 zrušila suspendaci Gabonu a obnovila jeho účast na aktivitách AU. Commonwealth dne 15. července 2025 zrušil částečné pozastavení členství Gabonu, i když země zůstala na agendě CMAG pro další sledování plnění závazků. 

Na podzim 2025 proběhly legislativní a komunální volby, které dále upevnily mocenskou pozici prezidenta. Nově vytvořená prezidentská strana Union démocratique des bâtisseurs, UDB, získala většinu v Národním shromáždění. Proces však doprovázela kritika opozice kvůli nerovným podmínkám a obavám z koncentrace moci. Přestože domácí vnímání převratu zůstávalo do značné míry pozitivní jako symbol konce dynastie Bongo, v roce 2025 sílily i skeptické hlasy upozorňující na riziko pokračující personalizace moci a silného vlivu armády na civilní politiku. 

Ekonomicky zůstává Gabon zemí vyššího středního příjmu, ale jeho hospodářství je nadále málo diverzifikované a závislé především na ropě, těžbě manganu a dalších komoditách. Nová vláda zdůrazňuje ekonomickou suverenitu, domácí zpracování surovin, infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky, zároveň však čelí rostoucímu zadlužení, tlaku na veřejné finance a citlivosti na výkyvy cen ropy. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Gabon (315.92 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Gabonská republika je přímořským státem Guinejského zálivu, jehož územím prochází rovník. Nejdelší hranici má s Konžskou republikou / Brazzaville, dále sousedí s Kamerunem a Rovníkovou Guineou. Celková délka suchozemských hranic činí přibližně 2 551 km. Gabon, do roku 1960 francouzská kolonie, byl po desetiletí vnímán jako relativně stabilní stát střední Afriky. Tato stabilita však byla úzce spojena s dlouhodobě centralizovaným a klientelistickým systémem moci, který po více než pět desetiletí ovládala rodina Bongo. Po zavedení pluralitního politického rámce na počátku 90. let zůstala moc fakticky soustředěna kolem Gabonské demokratické strany, PDG. Omar Bongo vládl od roku 1967 až do své smrti v roce 2009, poté prezidentský úřad převzal jeho syn Ali Bongo Ondimba, zvolený v letech 2009, 2016 a 2023. Poslední dvě volby byly opozicí i částí veřejnosti zpochybňovány, což přispělo k oslabení legitimity režimu.

Dne 30. srpna 2023, krátce po oznámení dalšího vítězství Aliho Bonga, provedla armáda státní převrat. Výbor pro přechod a obnovu institucí, CTRI, anuloval výsledky voleb, rozpustil klíčové instituce a pozastavil ústavní rámec. Do čela přechodného období se postavil generál Brice Clotaire Oligui Nguema, tehdejší velitel Republikánské gardy. Převrat byl doma široce vnímán jako konec dynastie Bongo, ačkoli Oligui Nguema byl sám dlouhodobě součástí bezpečnostního aparátu předchozího režimu. V letech 2024–2025 se tranzice postupně institucionalizovala. V listopadu 2024 proběhlo referendum o nové ústavě, která změnila poloprezidentský systém na prezidentský, zrušila funkci předsedy vlády, stanovila sedmiletý prezidentský mandát s možností jednoho opakování a posílila pravomoci prezidenta, včetně možnosti rozpustit parlament.

Návrat k ústavnímu pořádku byl formálně završen prezidentskými volbami dne 12. dubna 2025. Brice Clotaire Oligui Nguema v nich kandidoval jako civilní kandidát a podle konečných výsledků potvrzených Ústavním soudem zvítězil se ziskem 94,85 % hlasů. Inaugurován byl dne 3. května 2025 na sedmileté období. Na podzim 2025 následovaly legislativní a komunální volby, v nichž nově vytvořená prezidentova strana Union démocratique des bâtisseurs, UDB, získala většinu v Národním shromáždění, 102 ze 145 mandátů. Gabon je tak dnes unitární prezidentskou republikou s existencí více politických stran, avšak moc je výrazně koncentrována kolem prezidenta a jeho politického bloku. Formální normalizaci potvrdilo zrušení sankcí ECCAS v březnu 2024, obnovení členství Gabonu v Africké unii v dubnu 2025 a zrušení částečné suspendace v Commonwealthu v červenci 2025. Pro podnikatelské prostředí to znamená relativní stabilitu, ale také nutnost sledovat centralizované rozhodování, regulatorní změny a politické vazby.

1.2. Zahraniční politika země

Mezinárodní reakce na převrat ze srpna 2023 byla zpočátku odmítavá, v letech 2024–2025 však převládl pragmatický přístup a postupná normalizace vztahů. Klíčovou roli hrálo dodržení přechodového kalendáře, tedy ústavní referendum v listopadu 2024, prezidentské volby v dubnu 2025 a následné legislativní a komunální volby na podzim 2025. ECCAS/CEEAC zrušilo sankce již v březnu 2024 a Gabon se vrátil do činnosti regionálního bloku. Africká unie obnovila členství Gabonu dne 30. dubna 2025 a Commonwealth v červenci 2025 zrušil částečné pozastavení členství, i když Gabon zůstává dále sledován v rámci CMAG.

Gabon je členem OSN, Africké unie, WTO, MMF, Světové banky, Africké rozvojové banky, IAEA, Commonwealthu, Frankofonie, Hnutí nezúčastněných zemí a regionálních struktur CEMAC a ECCAS/CEEAC. V rámci CEMAC sdílí měnu XAF a podléhá měnové politice BEAC. Regionálně si Gabon udržuje významnou pozici díky stabilnějším institucím, ropnému a těžebnímu sektoru, poloze na Atlantiku a sídlu ECCAS v Libreville.

Vztahy s Francií zůstávají významné, ale v roce 2025 se dále posouvaly od tradičního modelu „Françafrique“ směrem k vyváženějšímu partnerství zaměřenému na ekonomiku, infrastrukturu, klima a investice. Francie si v Gabonu udržuje hospodářské zájmy zejména v oblasti těžby, energetiky a služeb, avšak její postavení oslabuje rostoucí konkurence Číny, Turecka, Maroka a dalších partnerů. Vojenská spolupráce s Francií pokračuje v omezenější podobě; francouzská přítomnost v Libreville se má postupně více orientovat na výcvik a partnerskou spolupráci.

Čína zůstává jedním z klíčových ekonomických partnerů Gabonu, a to zejména v infrastruktuře, těžbě, zemědělství, zdravotnictví a digitální ekonomice. Zvláštní význam má spolupráce v oblasti manganu a dopravní logistiky, včetně projektů na řece Ogooué a snah o rozvoj domácího zpracování nerostných surovin. V roce 2025 Gabon zároveň posiloval vztahy s USA, Tureckem, Srbskem a Angolou. Vztahy s Angolou se viditelně zlepšily po zprostředkování odjezdu bývalého prezidenta Aliho Bonga a jeho rodiny do Luandy v květnu 2025.

Vztahy s Rovníkovou Guineou dlouhodobě zatěžoval spor o ostrovy Mbangé, Ponga a Cocotiers v oblasti potenciálně bohaté na ropu. Mezinárodní soudní dvůr dne 19. května 2025 rozhodl ve prospěch Rovníkové Guineje. Rozsudek vytvořil pevnější právní rámec pro další vyjednávání a případné energetické projekty v této oblasti.

Bilaterální vztahy Gabonu a ČR jsou od roku 2021 na vzestupu. Přelomem byla historicky první návštěva vysokého představitele ČR v Gabonu, místopředsedy vlády Mariana Jurečky, ve dnech 11.–13. prosince 2024. Delegace s podnikatelským doprovodem jednala s prezidentem, členy vlády a zúčastnila se podnikatelského fóra; hlavními tématy byly infrastruktura, doprava, zdravotnictví, energetika, ropa, bezpečnost a obchodní spolupráce.

Na tuto dynamiku navázala v květnu 2026 oficiální návštěva gabonského ministra dopravy, námořní dopravy a logistiky Ulricha Manfoumbi Manfoumbiho v České republice. Jednání se zaměřila na modernizaci dopravní infrastruktury, leteckou spolupráci, regionální letiště a možné zapojení českých firem do dopravních a technologických projektů.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Gabonu se pohybuje kolem 2,6 mil. osob. Gabon patří k nejméně zalidněným státům Afriky, přestože je silně urbanizovaný. Většina obyvatel žije ve městech, především v Libreville, Port-Gentil, Franceville a dalších regionálních centrech. 

Věková struktura zůstává mladá. Podle aktuálních odhadů tvoří obyvatelé ve věku 0–14 let přibližně 34,6 %, skupina 15–64 let přibližně 61,1 % a osoby nad 65 let přibližně 4,3 % populace. Demografický profil tak vytváří tlak na školství, zdravotnictví, bydlení a tvorbu pracovních míst, zejména pro mladé obyvatele měst. 

Téměř všechny hlavní etnické skupiny Gabonu patří do bantuské jazykové a kulturní oblasti. Mezi nejvýznamnější skupiny patří Fang, Punu, Nzebi, Mpongwe a Teke. Francouzština je úředním jazykem a hlavním jazykem státní správy, školství a formálního podnikání, vedle ní se používá řada místních jazyků.

Nábožensky převažuje křesťanství, které podle dostupných odhadů vyznává přibližně 80 % obyvatel; významné jsou zejména katolické a protestantské církve. Muslimové tvoří přibližně 10–11 % populace, mimo jiné v souvislosti s migrací ze západní a střední Afriky. Menší část obyvatel se hlásí k tradičním náboženstvím nebo kombinuje křesťanství s místními duchovními tradicemi.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Gabonu zůstává málo diverzifikovaná a strukturálně závislá na ropě, manganu, dřevu a dalších přírodních zdrojích. Země má významné zásoby ropy, zemního plynu, manganu, železné rudy, zlata a dalších nerostů. Díky ropným příjmům si dlouhodobě udržuje status země vyššího středního příjmu a patří k bohatším ekonomikám subsaharské Afriky v přepočtu na obyvatele, tyto příjmy se však promítají do životní úrovně nerovnoměrně.

Hospodářský růst mezi roky 2024 a 2025 rostl. Růst byl tažen zejména vyšší produkcí ropy, uvolněním omezení OPEC+, novými ropnými poli a veřejnými infrastrukturními projekty. Inflace zůstala nízká a v březnu 2025 se pohybovala kolem 1,7 %, pod regionálním stropem BEAC. 

Nová vláda klade důraz na ekonomickou suverenitu, posílení role státu ve strategických odvětvích a vyšší domácí přidanou hodnotu. Tento trend se projevil akvizicemi a posilováním státní kontroly v ropném, dřevařském, dopravním a těžebním sektoru, včetně aktivit Gabon Oil Company, Société équatoriale des mines, SNBG a FlyGabon. V roce 2025 pokračovalo převzetí strategických aktiv, mimo jiné dokončením akvizice gabonských aktiv společnosti Tullow státní Gabon Oil Company.

Diverzifikační strategie se stále více opírá o neropné nerosty, zejména mangan. Gabon je jedním z nejvýznamnějších světových producentů manganu a vláda oznámila zákaz vývozu surového manganu od 1. ledna 2029. Cílem je podpořit domácí zpracování, průmyslovou výrobu a vyšší přidanou hodnotu. Tento krok vytváří příležitosti pro investice do zpracovatelských kapacit, energetiky a logistiky, ale zároveň představuje regulatorní riziko pro dosavadní exportní model.

Ropa a plyn zůstávají páteří ekonomiky. V roce 2025 se těžba ropy držela kolem 225 tis. barelů denně a stabilitu produkce podporovaly projekty jako Dussafu / Hibiscus-Ruche. V plynárenství pokračuje příprava monetizace plynu, zejména projekt Perenco Cap Lopez FLNG s plánovaným spuštěním v roce 2026, který má přispět k výrobě LNG a LPG.

Veřejné finance jsou pod tlakem. Růst výdajů, infrastrukturní ambice, zadlužení a citlivost příjmů na ropný cyklus zvyšují potřebu aktivního řízení likvidity. Podle vloženého podkladu má veřejný dluh Gabonu dále růst a země zůstává vystavena vysokému riziku dluhové tísně. Vláda se snaží tlak zmírnit emisemi na regionálním trhu, reprofilací části domácího dluhu a novými příjmovými opatřeními.

Významnou součástí hospodářské strategie je také lesnická a klimatická agenda. Gabon patří mezi nejlesnatější státy světa a zdůrazňuje roli pralesů při pohlcování uhlíku. V roce 2025 se dále rozvíjely platby za ekosystémové služby a uhlíkové trhy. Od roku 2025 byl zaveden uhlíkový poplatek pro mezinárodní námořní a leteckou dopravu; sektorové zdroje uvádějí sazbu 17 USD za tunu CO₂.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Gabonu se po roce 2023 dostaly pod výrazný tlak. Část nárůstu rozpočtového schodku souvisela se snahou přechodné vlády zprůhlednit fiskální účty a zahrnout do nich dříve neevidované mimorozpočtové výdaje a nedoplatky. Současně rostly výdaje na infrastrukturní projekty, sociální opatření, mzdy ve veřejném sektoru, úrokové platby a volební cyklus 2024–2025.

Fiskální pozice se v roce 2025 dále zhoršila. Deficit v roce 2025 dosáhl přibližně 5,1 % HDP a v roce 2026 se očekává jeho růst na 5,7 % HDP. Ve střednědobém horizontu má zůstat vysoký, zejména kvůli úzké daňové bázi, závislosti na ropných příjmech, vysokým investičním výdajům a slabé diverzifikaci státních příjmů. 

Rostoucí schodky se promítají do zadlužení a napětí v likviditě státu. Gabon proto přistoupil k aktivní správě dluhu, včetně předčasného odkupu části eurobondu splatného v červnu 2025 a reprofilace domácího dluhu v dubnu 2025.

Napětí ve financování potvrdilo i pozastavení výplat Světové banky v lednu 2025 kvůli nedoplatkům ve výši přibližně 27 mil. USD. V dubnu 2025 vláda získala podporu části finančních institucí pro reprofilaci regionálního dluhu a nové financování; splatnost části státních pokladničních poukázek v objemu přibližně 592 mld. XAF měla být prodloužena z 2,3 roku na šest let. 

Inflace zůstává nízká pod tříprocentním konvergenčním kritériem CEMAC. Nízkou inflaci podporují pevné navázání XAF na euro v rámci měnové unie CEMAC, slabší cenové tlaky a dotace u některých položek, zejména pohonných hmot a základních vstupů.

Úvěrové riziko země se zhoršilo. Gabon zůstává v nejrizikovější kategorii OECD 7/7 a ratingové agentury upozorňují na rostoucí dluh, zhoršenou likviditu a omezený přístup na finanční trhy. 

Přebytek běžného účtu se zmenšuje kvůli nižším cenám ropy a tlaku na ropné příjmy. Do budoucna jej může částečně podpořit vývoz neropných komodit, zejména manganu, dřeva, plynu a později železné rudy. Pro české firmy je klíčové ověřovat financování státních a státem garantovaných projektů, platební mechanismus a případné zapojení multilaterálních institucí. Rostoucí dluhová služba a napětí v likviditě mohou zvyšovat riziko zpožděných plateb.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Gabonu je součástí měnového prostoru CEMAC a podléhá společné centrální bance BEAC se sídlem v Yaoundé. Dohled nad bankami vykonává regionální bankovní komise COBAC, která dohlíží na bankovní sektor všech šesti členských států CEMAC. Středoafrický frank XAF volně cirkuluje v rámci CEMAC a je pevně navázán na euro; vůči americkému dolaru kurz kolísá podle vývoje EUR/USD. Francie garantuje směnitelnost měny, ale správa devizových rezerv a devizová regulace jsou dnes řešeny v rámci pravidel CEMAC, BEAC a COBAC. 

Monetární politika BEAC se odvíjí od regionálních podmínek CEMAC, vývoje inflace, likvidity a devizových rezerv. V roce 2025 BEAC přistoupila k uvolnění měnové politiky a v březnu snížila hlavní sazbu na 4,5 %, protože inflace v regionu klesala a centrální banka chtěla podpořit likviditu a ekonomickou aktivitu. 

Gabonský bankovní sektor je ve srovnání s mnoha zeměmi regionu relativně rozvinutý, ale zůstává koncentrovaný a omezený ve financování soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků.

Mezi hlavní finanční instituce působící v Gabonu patří zejména BGFIBank, AFG Bank Gabon / dříve BICIG, Union Gabonaise de Banque, UGB, United Bank for Africa Gabon, UBA, Orabank Gabon, Ecobank Gabon, Citibank Gabon, Alios Finance a BCEG. 

Bankovní služby jsou nejlépe dostupné v Libreville, Port-Gentil, Franceville a dalších větších centrech. Větší banky nabízejí běžné podnikové účty, platební karty, internetové bankovnictví, dokumentární operace a financování obchodu. Přístup k úvěrům však zůstává pro podniky náročný a drahý, zejména mimo velké společnosti a státní či ropné kontrakty. 

2.4. Daňový systém

Gabonský daňový systém je částečně harmonizován s pravidly CEMAC a obecně nerozlišuje mezi domácími a zahraničními subjekty. Daňovou správu vykonává Direction Générale des Impôts, DGI. Systém je formálně přehlednější než v řadě jiných zemí regionu, ale pro zahraniční investory zůstává důležité ověřovat daňový režim podle konkrétního sektoru, investiční smlouvy a případných pobídek.

Základní sazba daně z příjmu právnických osob činí 30 %. Společnosti působící v ropném a těžebním sektoru podléhají sazbě 35 %. Daň se počítá ze zisku dosaženého činností v Gabonu po odečtení uznatelných nákladů.

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní; maximální sazba zůstává 35 %. U zaměstnanců je nutné počítat i s povinnými odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel hradí přibližně 20,1 % z vyměřovacího základu, zaměstnanec 2,5 % na CNSS a 2 % na CNAMGS. 

Základní sazba DPH, TVA, je 18 %. Snížené sazby činí 10 % a 5 % pro vybrané produkty; nulová sazba se uplatňuje zejména na export, mezinárodní dopravu a některé operace spojené s loděmi a letadly v mezinárodním provozu. Plátcem DPH se stává subjekt, jehož obrat bez daně dosáhne 60 mil. XAF. Některé zboží a služby jsou od DPH osvobozeny podle daňového zákoníku. 

Srážkové daně se liší podle typu platby a rezidence příjemce. U vybraných plateb nerezidentům, zejména služeb a licenčních poplatků, byla sazba zvýšena z 20 % na 25 %. To je důležité zohlednit u servisních smluv, technické pomoci, licencí, softwaru, know-how a manažerských služeb poskytovaných ze zahraničí. 

Pro nové investory a prioritní sektory mohou existovat daňové pobídky, zejména v těžbě, ropě, dřevařství, zemědělství, cestovním ruchu, cementu a ve zvláštních ekonomických zónách. Jejich rozsah však závisí na konkrétním režimu, investiční smlouvě a aktuální legislativě.

Podnikání dále zatěžují cla, spotřební daně, registrační poplatky, místní daně, daně z nemovitostí, kolky, sektorové poplatky a případně zvláštní odvody. Pro české firmy je proto vhodné připravit daňovou strukturu předem, zejména u dodávek technologií, servisních smluv, vysílání zaměstnanců, veřejných zakázek a projektů ve strategických sektorech.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Gabonu. V roce 2025 byl zaznamenán pokles v porovnání s rokem 2024, export do EU dosáhl hodnoty 843 milionů EUR a vyvážené zboží dosáhlo hodnoty 927 milionů EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Hlavními dovozními komoditami v roce 2025 byly potravinové výrobky, zejména homogenizované přípravky (např. dětská nebo dietní výživa), dále chemické produkty jako chemické směsi, plastové výrobky, přírodní nebo technicky zpracovaný kaučuk a dřevařské výrobky.

Export v roce 2025 dosáhl na 66 milionů korun a import na 96 milionů korun.  V zemi momentálně jedná kolem 30 českých firem o konkrétních projektech. Vzájemný obchod v roce 2024 se po dvou letech vyhoupl ze záporné obchodní bilance do kladných čísel. Stojí zatím více než zdvojnásobení českého vývozu i hluboký propad dovozu z Gabonu, tento trend v roce 2025 nenavázal.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavními dovozy Gabonu jsou: stroje, stavební materiály, obiloviny a jiné potraviny. Hlavním dovozním partnerem Gabonu je Francie, mezi další patří: Čína, Jižní Korea, Spojené státy americké a Indie.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Gabon podporuje zahraniční investice zejména v ropě a plynu, těžbě, infrastruktuře, dřevozpracujícím průmyslu, zemědělství, energetice, digitální ekonomice a ekoturistice. Investiční prostředí těží z relativně vyšší kupní síly země, polohy na Atlantiku a zásob surovin, zároveň je však zatíženo vysokou závislostí na ropě, zadlužením, tlakem na veřejné finance a regulatorními změnami spojenými s politikou „ekonomické suverenity“.

Podle UNCTAD se příliv PZI do Gabonu zvýšil z přibližně 1,1 mld. USD v roce 2022 na 1,2 mld. USD v roce 2023. Pro další období zůstávají hlavními tahouny investic ropa a plyn, mangan, infrastruktura, dřevo a logistika. V roce 2025 vláda dále posilovala státní kontrolu ve strategických sektorech, například v ropě, dopravě a dřevařství, a současně deklarovala zájem o vyšší domácí zpracování surovin, zejména manganu.

Rizikový profil země se však zhoršil. Gabon zůstává v kategorii 7/7 podle klasifikace úvěrového rizika OECD, tedy v nejrizikovější skupině pro oficiálně podporované exportní úvěry.

Krátkodobé investiční prostředí ovlivňuje také zhoršená likvidita státu, růst dluhu a pozastavení části výplat Světové banky kvůli nedoplatkům. Přesto zůstává zájem investorů patrný zejména v těžbě, ropě a plynu, energetice, dopravě a digitální infrastruktuře. Přímé zahraniční investice z ČR nejsou v Gabonu významně evidovány; realistickým modelem pro české firmy je proto především export technologií, subdodávky, servisní kontrakty, partnerství s místními nebo mezinárodními firmami a účast v projektech s jasným financováním.

3.3. FTA a smlouvy

Gabon podepsal dohodu o Africké kontinentální zóně volného obchodu, AfCFTA, dne 20. března 2018. AfCFTA má postupně usnadnit obchod mezi africkými státy, snížit tarifní i netarifní bariéry a posílit regionální výrobní řetězce. Pro české firmy může být relevantní nepřímo, zejména pokud budou využívat Gabon jako vstupní bod do širšího trhu CEMAC nebo střední Afriky.

Smlouvy s EU

Vztahy EU a Gabonu se řídí širším rámcem Samojské dohody, která nahradila dohodu z Cotonou a je prozatímně uplatňována od 1. ledna 2024. Dohoda upravuje politický dialog, rozvojovou spolupráci, obchodní a investiční vztahy, migraci, bezpečnost, klimatickou politiku a další oblasti spolupráce mezi EU a státy OACPS. Gabon dosud nepodepsal dohodu o hospodářském partnerství EPA s EU. 

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Gabonem není prozatím v současnosti podepsána žádná platná bilaterální smlouva. Obchodní dohoda mezi ČSSR a Gabonem z roku 1983 nevstoupila v platnost a po vstupu ČR do EU jsou obchodní vztahy rámcově ovlivněny společnou obchodní politikou EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Gabon je relativně malý trh, ale s vyšší kupní silou než řada zemí regionu a s velmi nízkým podílem domácí výroby. Většina spotřebního, průmyslového i technologického zboží se dováží, což vytváří prostor pro české exportéry. Vhodné je však vnímat Gabon nejen jako samostatný trh, ale také jako vstupní bod do širší zóny CEMAC. Úspěch bude záviset na ceně, financování, místním partnerovi, servisu a schopnosti zapojit se do státních či mezinárodně financovaných projektů.

Ropný sektor
Největší potenciál zůstává v ropě, plynu, těžbě a navazujících službách. Ropný sektor je nadále páteří ekonomiky, zatímco vláda podporuje rozvoj plynárenství, LNG/LPG a domácí zpracování surovin. Perspektivní jsou dodávky technologií pro skladování, přepravu a zpracování ropných produktů, servisní řešení, průmyslová automatizace, bezpečnostní systémy a energetická infrastruktura. V těžbě roste význam manganu, zlata, železné rudy a dalších nerostů. Gabon oznámil zákaz vývozu surového manganu od roku 2029, což může otevřít příležitosti pro technologie zpracování, energetiku, logistiku a průmyslové zóny.

Dopravní infrastruktura
Vláda investuje do silnic, letišť, železnic, přístavů a logistických uzlů. Pro české firmy jsou relevantní zejména stavební stroje, letištní technologie, navigační a bezpečnostní systémy, modulární stavby, mostní a silniční technologie, skladovací kapacity a projektové služby. Z českého pohledu je důležitý i připravovaný projekt modernizace regionálních letišť a rozvoj bilaterální letecké spolupráce, který byl dále podpořen kontakty v roce 2025–2026.

Zemědělství
Gabon dováží velkou část potravin, a proto podporuje potravinovou bezpečnost, modernizaci zemědělství a zpracování místní produkce. Příležitosti existují u zemědělských strojů, zavlažování, skladování, zpracování ovoce a zeleniny, ryb, masa a nápojů, chladicích a mrazicích technologií, obalů a menších potravinářských provozů včetně minipivovarů nebo modulárních řešení. V tomto směru navazuje i český projekt modulární pojízdné moštárny s plánovaným dodáním v roce 2026.

Dřevozpracující průmysl
Gabon zakázal vývoz nezpracované kulatiny a podporuje domácí zpracování dřeva. To vytváří prostor pro dodávky pil, sušáren, linek na výrobu nábytku, překližky, dřevěných konstrukcí, papíru a technologií pro efektivní využití dřevní hmoty. Současně roste význam certifikace, sledovatelnosti původu a environmentálních standardů.

Energetika
Poptávka je po vodních a solárních zdrojích, off-grid řešeních, stabilizaci sítí, záložních zdrojích, energetice pro průmysl a doly i po technologiích pro ochranu přírody, monitoring lesů, uhlíkové projekty a vodohospodářství. Gabon staví svou mezinárodní pozici také na ochraně tropických lesů a monetizaci ekosystémových služeb.

Zdravotnictví, ICT a cestovní ruch
Ve zdravotnictví může být zájem o modulární kliniky, nemocniční vybavení, diagnostiku, telemedicínu a sanitní techniku. V ICT roste poptávka po digitalizaci státní správy, datové infrastruktuře, kybernetické bezpečnosti, fintechu a e-commerce. Turistický potenciál je spojen zejména s ekoturistikou, národními parky, hotelovou infrastrukturou a službami, ale rozvoj brzdí dopravní dostupnost, cena služeb a omezená kapacita trhu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Gabon je frankofonní země, jejíž obchodní a administrativní prostředí je výrazně ovlivněno francouzskou právní, jazykovou a institucionální tradicí.

Obchodní jednání bývají formální, důležitá je osobní důvěra, respekt k hierarchii, zdvořilé vystupování a trpělivost při budování vztahu. U jednání se státní správou je vhodné používat formální písemné žádosti, správné tituly a místní protokol. Současně je nutné počítat s náročnějším podnikatelským prostředím, zejména administrativními průtahy, rizikem neformálních plateb, opožděnými reakcemi, logistickými komplikacemi a rozdíly mezi formálními pravidly a praktickým fungováním úřadů.

4.2. Oslovení

Prvním krokem je realisticky posoudit, zda má produkt nebo služba na gabonském trhu uplatnění. Gabon je silně dovozně závislá ekonomika s omezenou domácí výrobou, proto se dováží většina spotřebního, průmyslového i technologického zboží. Trh je citlivý na cenu a český exportér se setká s konkurencí levných dovozů, zejména z Číny. Současně však existuje bonitnější segment zákazníků – stát, těžební a ropné firmy, banky, hotely, telekomunikační společnosti, mezinárodní organizace a větší soukromí investoři –, který preferuje kvalitu, spolehlivost, servis a dlouhou životnost produktu.

Druhým krokem je správný výběr cílových klientů. Gabon není velký trh a kupní síla je mimo Libreville, Port-Gentil a několik dalších center omezená. Je proto vhodné zaměřit se na segmenty s reálnou platební schopností. U každého potenciálního zákazníka je třeba ověřit rozhodovací pravomoci, rozpočet, financování projektu a schopnost obchod skutečně realizovat.

Třetím krokem je nalezení důvěryhodného místního partnera nebo klienta. Osobní kontakt je v Gabonu zásadní a obchod se často opírá o doporučení a ověřené kontaktní sítě. Veřejné seznamy firem a internetové databáze mohou být neúplné nebo zastaralé. Partnera je vhodné prověřit přes ZÚ, honorárního konzula, místní podnikatelské organizace, právníky, banky nebo zavedené firmy.

Při oslovení je vhodné postupovat profesionálně, formálně a ve francouzštině. První kontakt by měl být stručný a konkrétní: co firma nabízí, pro jaký segment je produkt určen, jaké má reference a jak je zajištěn servis, náhradní díly, financování a logistika. Obecné hromadné e-maily mají nízkou úspěšnost; často lépe funguje osobní schůzka, doporučení třetí strany nebo technická prezentace přímo u zákazníka.

Cena je důležitá, ale není vhodné ji uměle navyšovat s očekáváním výrazného smlouvání. Lepší je připravit realistickou cenu a vysvětlit přidanou hodnotu: kvalitu, servis, záruky, náhradní díly, reference a celkové náklady životního cyklu.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat podvodným poptávkám. Varovným signálem jsou nevyžádané e-maily, údajné napojení na CEMAC či státní instituce, nejasné zadání, požadavky na registrační nebo zprostředkovatelské poplatky, falešné tendry a změny bankovních údajů během transakce. Před platbou nebo podpisem smlouvy je nutné ověřit identitu protistrany, existenci projektu, registrační údaje firmy a oprávnění jednat.

Platební podmínky je vhodné nastavit konzervativně. U nových vztahů se doporučuje záloha, potvrzený neodvolatelný akreditiv s jednoduchými podmínkami, bankovní záruka nebo pojištění vývozního úvěru. Ideální je mít významnou část platby uhrazenou před odesláním zboží; otevřený účet je vhodný pouze u dlouhodobě prověřených partnerů.

4.3. Obchodní schůzka

Pro obchodní jednání v Gabonu je francouzština prakticky nezbytná. Angličtina obvykle nestačí, zejména při jednání se státní správou, místními firmami a technickými útvary. Pokud zástupce firmy francouzsky nejedná, je vhodné zajistit zkušeného tlumočníka. Prezentace, vizitky, nabídky i technická dokumentace by měly být připraveny ve francouzštině.

Cestu je vhodné plánovat mimo období hlavních svátků, zejména Vánoc, Velikonoc, ramadánu a významných státních či náboženských dnů. Gabon je kulturně a nábožensky rozmanitý, proto je vhodné předem ověřit, s kým se jedná a jaký protokol je v dané instituci nebo firmě obvyklý. U státních institucí se doporučuje formální písemná žádost o schůzku, správné titulování a následné potvrzení termínu.

Osobní kontakt je zásadní. Bez kvalitního místního partnera, který zná trh, úřady a rozhodovací procesy, je prosazení obtížné. Partnera je vhodné prověřit přes ZÚ, honorárního konzula, právníka, banku, místní podnikatelské struktury nebo ověřené obchodní kontakty. U větších obchodů je nutné ověřit, zda má protistrana skutečné rozhodovací pravomoci, rozpočet a reálný zájem projekt financovat.

Obchodní jednání bývají formální a často začínají delší neformální konverzací. Důležitá je důvěra, osobní prezentace, reference, respekt k hierarchii a profesionální vystupování. Gabonští partneři si potrpí na zdvořilost, správné oslovení, upravený vzhled a jasnou prezentaci přínosů nabídky. Jednání může probíhat v kanceláři, ale běžné jsou i pracovní obědy nebo večeře. U alkoholu je vhodná zdrženlivost a ohled na náboženské zvyklosti partnera.

Při jednáních na centrálních úřadech je vhodný oblek s kravatou, u soukromých obchodních jednání alespoň velmi upravený business styl. Dochvilnost je vhodné z české strany dodržovat, zároveň je však nutné počítat s možným zpožděním, změnou programu nebo delším průběhem schůzky. Doporučuje se potvrdit schůzku den předem i v den konání.

První pozitivní reakce neznamená, že je obchod sjednán. Připravte se na delší rozhodování, změny zadání, potřebu opakovaných jednání a zapojení více osob či institucí. Před podpisem dohody je nutné ověřit financování, rozhodovací proces, termíny, platební nástroj, odpovědnost za dovozní a celní formality a případné regulatorní požadavky.

Při jednání s úřady je vhodné postupovat trpělivě, věcně a nekonfliktně. Rozhodovací procesy mohou být zdlouhavé a ovlivněné vnitřní hierarchií, politickými vazbami nebo resortními zájmy. Doporučuje se nespoléhat na ústní přísliby, ale všechny závěry písemně potvrzovat. Jakékoli neformální platby nebo „pozornosti“ mohou představovat compliance riziko a je nutné se jim vyhnout.

V obchodních kruzích je reputace důležitá. Informace o nesplněných závazcích, nerealistických slibech nebo nesolidním jednání se mohou rychle šířit mezi firmami, bankami, institucemi a zahraniční komunitou. Doporučuje se proto jednat konzistentně, nepřehánět možnosti dodavatele a uchovávat kompletní dokumentaci.

Při cestách je nutné počítat s dopravními zácpami v Libreville a s horším stavem silnic mimo hlavní město, zejména v období dešťů. Doporučuje se využívat místního řidiče, respektovat pokyny policie a bezpečnostních složek na kontrolních stanovištích a vyhnout se konfliktním reakcím. U delších cest mimo Libreville je vhodné předem ověřit trasu, bezpečnostní situaci, stav komunikací a dostupnost služeb.

4.4. Komunikace

Úředním a hlavním obchodním jazykem v Gabonu je francouzština. Používá se ve státní správě, administrativě, formálním podnikání i při většině obchodních jednání. Angličtina je běžnější u některých mezinárodních firem, v ropném sektoru a u části mladší generace, ale pro úspěšné jednání je francouzština stále zásadní. Pokud zástupce firmy francouzsky nejedná, je vhodné využít profesionálního tlumočníka.

Vedle francouzštiny se používá řada místních jazyků, zejména fang, myene, teke, punu, eshira, kikongo, mbere, kota, ndjabi a lumbu, které patří převážně k bantuské jazykové skupině. Pro obchodní komunikaci, smlouvy, prezentace, technickou dokumentaci a korespondenci je však rozhodující francouzština.

V obchodní komunikaci se doporučuje formální a zdvořilý styl, používání titulů a oslovení „Monsieur“ nebo „Madame“. U jednání se státní správou je vhodné zaslat formální žádost o schůzku a následně ji potvrdit telefonicky nebo přes místní kontakt. Důležité dohody je vhodné vždy potvrzovat písemně.

Komunikovat lze e-mailem i telefonicky, velmi rozšířený je však WhatsApp, který se používá k potvrzování schůzek, zasílání dokumentů, cenových nabídek, fotografií a logistických informací. U důležitých obchodních záležitostí by měl WhatsApp sloužit spíše jako operativní nástroj; závazné podmínky je nutné potvrdit formálním e-mailem nebo smluvním dokumentem.

Osobní setkání je pro budování důvěry klíčové. V Gabonu se obchod opírá o vztahy, doporučení a osobní reputaci. Je vhodné vyhnout se kritice politického systému, fungování úřadů, bezpečnostních složek a citlivých vnitropolitických témat. Bez předchozího souhlasu nefotografujte osoby, úřední budovy, bezpečnostní objekty ani infrastrukturu.

4.5. Doporučení

Gabon je menší trh s omezenou kupní silou většiny obyvatel, ale zároveň s bonitními segmenty navázanými na stát, těžbu, ropu, bankovnictví, infrastrukturu, hotely a mezinárodní organizace. Trh je tradičně ovlivněn francouzským zbožím a obchodní kulturou, zároveň však roste konkurence levných dovozů z Číny, Turecka a dalších zemí. Vývozce by proto měl Gabon vnímat nejen jako samostatný trh, ale také jako vstupní bod do širší oblasti CEMAC.

Cena je důležitá, ale u technologií, strojů, zdravotnického vybavení, dopravní infrastruktury nebo energetiky rozhodují také kvalita, servis, dostupnost náhradních dílů, reference a možnost financování. Základní podmínkou úspěchu je dlouhodobá exportní strategie, pravidelná přítomnost na trhu, francouzská komunikace a důvěryhodný místní partner.

Doporučuje se osobní cesta do země, návštěva firmy či provozu potenciálního partnera a ověření jeho reálné kapacity, referencí, rozhodovacích pravomocí a platební schopnosti. U větších projektů je vhodné využít místního právníka, banku, honorárního konzula, ZÚ nebo české firmy, které již mají s Gabonem praktickou zkušenost.

U obchodů se státem nebo státními podniky je nutné ověřit financování projektu, rozpočtové krytí a platební mechanismus. Rostoucí zadlužení a napětí ve veřejných financích mohou zvyšovat riziko zpožděných plateb. Nejbezpečnější jsou projekty s jasným financováním, donorovou účastí, bankovní zárukou, potvrzeným akreditivem nebo pojištěním exportního úvěru.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok
Velikonoční pondělí
12. března – Den obnovy
17. duben – Den žen / Den práv žen
1. květen – Svátek práce
6. května – Den mučedníků
Nanebevstoupení Páně
Svatodušní pondělí
15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie
16.–17. srpen – Den nezávislosti
30. srpna – Den národního osvobození
1. listopad – Den všech svatých
25. prosinec – Vánoce
Eid al-Fitr a Eid al-Adha – pohyblivé muslimské svátky, termín se každoročně mění podle lunárního kalendáře.

Termíny a náhradní pracovní volna je vhodné před cestou ověřit, protože vláda může u některých svátků vyhlašovat dodatečné dny volna. Volné dny jsou zpravidla sobota a neděle.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na dobrý kontrakt v Gabonu nelze čekat pasivně z ČR. Úspěch vyžaduje aktivní přístup, osobní návštěvy trhu, francouzskou komunikaci a dlouhodobé budování vztahů. České firmy zatím nemají v Gabonu rozsáhlou síť vlastních zástupců; při navazování kontaktů mohou pomoci české firmy již působící v zemi, honorární konzul, ZÚ a místní podnikatelské struktury.

Přímý export do Gabonu je možný, ve většině případů je však výhodou spolupráce s místním zástupcem, dovozcem, distributorem nebo v Gabonu registrovanou firmou. Místní partner usnadňuje přístup k zákazníkům, orientaci ve správních postupech, celní odbavení, komunikaci s úřady i následný servis. Partnera je nutné aktivně vyhledávat a před uzavřením smlouvy prověřit, ideálně osobně a s pomocí místního právního či daňového poradce.

Zahraniční společnost může prodávat zboží přímo, přes agenta nebo distributora, otevřít si zastoupení či založit společný podnik s gabonským partnerem. Nejobvyklejším distribučním modelem je řetězec výrobce–dovozce–velkoobchod–maloobchod–zákazník. U technologií a průmyslových dodávek je důležitá instalace, školení, servis a dostupnost náhradních dílů.

Smluvní dokumentace musí přesně upravit předmět dodávky, cenu, měnu, platební podmínky, odpovědnost za dopravu a celní odbavení, záruky, servis, řešení sporů a sankce. U státních a státem garantovaných projektů je nezbytné ověřit rozpočtové krytí, zdroj financování a platební mechanismus, protože napětí ve veřejných financích může zvyšovat riziko zpožděných plateb. 

Dovozní dokumentace obvykle zahrnuje obchodní fakturu, Bill of Lading nebo Air Waybill, balicí list, osvědčení o původu a podle typu zboží také dovozní povolení, zdravotní či fytosanitární certifikát nebo certifikát shody. Faktura a nákladový list musí doprovázet zboží vstupující do Gabonu; dovozní povolení a zdravotní certifikáty jsou vyžadovány zejména u zemědělských produktů včetně masa a drůbeže a u citlivého zboží, jako jsou zbraně, výbušniny nebo chemikálie. 

Dovozní clo se vyměřuje zpravidla z hodnoty CIF a Gabon uplatňuje společný celní sazebník CEMAC. Orientačně platí čtyři základní sazby: 5 % pro základní zboží, například některé léky, zdravotnické položky a základní potraviny; 10 %pro suroviny a vstupy; 20 % pro polotovary a vybrané potravinářské výrobky; a 30 % pro běžné spotřební zboží. K tomu se obvykle připočítává DPH 18 % a případně další poplatky či spotřební daně. Konkrétní sazbu je nutné ověřit podle HS kódu, původu zboží a aktuálních pravidel CEMAC.

Zboží pocházející z členských zemí CEMAC může za splnění pravidel původu využívat preferenční režim. U dovozu z třetích zemí se uplatňuje společný vnější tarif. Zařízení pro ropný, těžební nebo turistický sektor může v některých případech využít režim dočasného dovozu nebo zvláštní investiční režim; podmínky je nutné předem ověřit u celních orgánů nebo místního poradce.

U potravin, zemědělských výrobků, masa, léků, zdravotnických prostředků, chemických látek, zbraní, výbušnin a dalších citlivých kategorií je třeba počítat s povolením, certifikací a kontrolou příslušných úřadů. U potravinářského zboží by mělo být na obalu uvedeno složení, datum trvanlivosti a popis výrobku ve francouzštině. U technického zboží se doporučuje dokumentace ve francouzštině a splnění evropských nebo mezinárodních norem.

Dovoz použitých automobilů starších než tři roky je zakázán; u mladších ojetých vozidel se mohou uplatnit dodatečné požadavky. Dovoz zbraní je možný pouze na zvláštní povolení. Zakázán nebo přísně omezen je dovoz drog, narkotik, nepovolených léčiv, pornografie a dalších nebezpečných výrobků. Vývoz kulatiny a nezpracovaného dřeva z Gabonu je zakázán, protože vláda podporuje domácí zpracování dřeva a vyšší přidanou hodnotu.

Celní odbavení může být administrativně náročné. Vedle cel, DPH a běžných poplatků mohou vznikat náklady na skladné, inspekce, zdržení nebo dodatečné dokumenty. Doporučuje se využít zkušeného místního celního deklaranta, ale současně smluvně jasně stanovit odpovědnost za celní odbavení, náklady a lhůty.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Gabon je členem OHADA / Organisation pour l’Harmonisation en Afrique du Droit des Affaires, která sjednocuje obchodní právo ve členských afrických státech. Právní rámec podnikání je založen na jednotných aktech OHADA, zejména v oblasti obchodních společností, obchodního rejstříku, insolvence, účetnictví, zajištění závazků a arbitráže. Nejde pouze o dohodu zemí CFA zóny, ale o širší právní systém zvyšující předvídatelnost podnikatelského prostředí.

Gabonské právo umožňuje domácím i zahraničním investorům působit zejména ve formě SARL / společnost s ručením omezeným, SA / akciová společnost, SAS / zjednodušená akciová společnost, pobočky, zastoupení nebo individuálního podnikání. Zahraniční společnosti registrované v Gabonu mají obecně stejná práva jako místní společnosti a ve většině odvětví mohou vlastnit 100 % podílů, pokud nejde o regulované sektory nebo zvláštní licenční režimy.

Registrace společnosti se dnes vyřizuje přes ANPI-Gabon / Agence Nationale de Promotion des Investissements, která funguje jako jednotné kontaktní místo pro založení, změnu, transformaci i ukončení činnosti podniků. Vedle fyzického guichet unique funguje také digitální portál GNI – Guichet Numérique de l’Investissement, který má umožnit založení, změnu nebo ukončení podnikání online.

Proces registrace zahrnuje zejména přípravu zakladatelských dokumentů, zápis do obchodního a movitostního rejstříku RCCM, získání daňového identifikačního čísla, registraci k sociálnímu zabezpečení a případně další sektorové registrace podle typu činnosti.

Pobočka zahraniční společnosti je možná, ale podle práva OHADA je vhodné ověřit její časové omezení a případnou povinnost transformace na místní společnost. Obecně může být pobočka zahraniční společnosti registrována na dva roky s možností výjimky či prodloužení; poté může být vyžadováno převedení aktivit do společnosti podle práva OHADA.

Speciální povolení nebo registraci vyžadují zejména regulované sektory: ropa a plyn, těžba, bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace, doprava, zdravotnictví, farmaceutika, lesnictví a některé veřejné či infrastrukturní projekty. Pro české firmy je nejbezpečnější postupovat po etapách: nejprve ověřit trh a partnera, následně zvolit právní formu a až poté registrovat lokální entitu s jasně nastaveným daňovým, pracovněprávním a licenčním rámcem.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Gabonu je vhodné přizpůsobit cílové skupině, regionu a typu produktu. Ve velkých městech, zejména v Libreville, Port-Gentil a Franceville, mají stále význam billboardy, venkovní reklama, rozhlas a televize. U širší veřejnosti zůstává důležité rádio a televize, zatímco tištěná média mají spíše omezenější zásah a jsou vhodná hlavně pro institucionální nebo odbornou komunikaci.

Digitální marketing rychle roste, zejména ve městech a u mladších nebo příjmově silnějších skupin. V praxi se využívá především Facebook, WhatsApp, Instagram a u profesních kontaktů také LinkedIn. WhatsApp je velmi rozšířený pro operativní obchodní komunikaci, potvrzování schůzek, zasílání cenových nabídek, fotografií, katalogů a logistických informací. U důležitých obchodních dohod je však nutné vždy navázat formálním e-mailem nebo písemným dokumentem.

U běžného spotřebního, průmyslového a strojírenského zboží leží hlavní část akviziční činnosti na místním zástupci, distributorovi nebo obchodním partnerovi. Klíčový je osobní kontakt s odběrateli, firmami a institucemi. U investičních celků, infrastrukturních projektů a dodávek pro státní sektor jsou důležité přímé kontakty na zadavatele, ministerstva, státní podniky a projektové jednotky, vždy však při dodržení compliance pravidel.

Propagační materiály, katalogy, technické listy, prezentace a webové stránky by měly být ve francouzštině. U technologií, zdravotnických a průmyslových zařízení je vhodné zdůraznit reference, servis, dostupnost náhradních dílů, školení, záruky a celkové náklady životního cyklu.

Účast na lokálních nebo regionálních veletrzích může být užitečná zejména pro firmy, které již mají místního partnera. V Gabonu se nepravidelně konají oborové akce zaměřené například na ropu, těžbu, zemědělství, dřevo, infrastrukturu nebo cestovní ruch. Jejich význam je často spíše lokální, ale mohou pomoci při prezentaci zboží, ověření poptávky a navázání kontaktů se státní správou i soukromým sektorem.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Gabonu se řídí národními předpisy a zároveň systémem OAPI / Organisation Africaine de la Propriété Intellectuelle se sídlem v Yaoundé. Gabon je členem OAPI, proto se patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a další práva průmyslového vlastnictví registrují prostřednictvím tohoto regionálního systému a jejich ochrana se vztahuje na členské státy OAPI.

Gabon je rovněž členem WIPO, signatářem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a Bernské úmluvyna ochranu literárních a uměleckých děl. Jako člen WTO je vázán také dohodou TRIPS. Formálně tedy existuje mezinárodní i regionální rámec ochrany duševního vlastnictví.

Práva je nutné registrovat včas a vynucovat podle místních a regionálních pravidel. Zahraniční registrace sama o sobě nemusí poskytovat dostatečnou ochranu na gabonském trhu, proto je vhodné před vstupem na trh registrovat klíčové ochranné známky, patenty, designy nebo obchodní označení v systému OAPI.

Praktická vymahatelnost práv může být omezená. Na trhu se mohou objevovat padělky, nelegální kopie softwaru, pirátský audiovizuální obsah, napodobeniny spotřebního zboží, léčiv nebo náhradních dílů. Českým firmám se doporučuje chránit know-how smluvně, pečlivě vybírat distributory a servisní partnery, omezit sdílení citlivé technické dokumentace a u rizikových výrobků spolupracovat s místním právníkem na monitoringu trhu a případném vymáhání práv.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Gabonu jsou formálně zadávány prostřednictvím tendrů a zveřejňovány v místním tisku, na úředních místech nebo prostřednictvím příslušných ministerstev a státních institucí. U některých soutěží může být vyžadována registrace u zadavatele a úhrada nevratného poplatku za zadávací dokumentaci. Zakázky financované mezinárodními organizacemi, rozvojovými bankami nebo EU bývají zveřejňovány také na portálech těchto institucí a mívají transparentnější pravidla, jasnější hodnoticí kritéria a lépe zajištěné financování.

Účast ve větších tendrech vyžaduje dlouhodobé sledování trhu, znalost sektorových plánů, rozpočtu, konkurence a rozhodovací struktury zadavatele. V praxi je obtížné uspět bez místní přítomnosti, důvěryhodného partnera a včasného získání informací o připravovaných projektech. U státních a státem garantovaných zakázek je nezbytné ověřit nejen zadávací podmínky, ale také rozpočtové krytí, platební mechanismus a skutečnou schopnost zadavatele projekt financovat.

Vzhledem k napětí ve veřejných financích Gabonu je třeba u veřejných zakázek postupovat obezřetně. Rostoucí zadlužení, tlak na likviditu a nedoplatky vůči některým věřitelům mohou zvyšovat riziko opožděných plateb, zejména u projektů financovaných přímo ze státního rozpočtu. Bezpečnější bývají tendry financované multilaterálními institucemi, donorové projekty, subdodávky pro větší mezinárodní kontraktory nebo projekty s bankovní zárukou či jasně strukturovaným financováním. 

Pro české firmy je vhodné sledovat zejména zakázky v dopravní infrastruktuře, letištích, energetice, zdravotnictví, vodohospodářství, digitalizaci, zemědělství a zpracování surovin. U každé nabídky je nutné dbát na compliance pravidla, transparentní provize, písemnou dokumentaci a právní prověření místního partnera. Neformální kontakty mohou pomoci porozumět trhu a připravovaným projektům, nesmí však nahrazovat řádný tendrový postup ani vést k rizikovým platbám.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky je v Gabonu vhodné nastavovat obezřetně, zejména u nových partnerů, státních podniků a státem financovaných projektů. Doporučuje se využívat zálohové platby, potvrzený neodvolatelný akreditiv, bankovní záruku nebo pojištění exportního úvěru. Obchodování na otevřený účet je vhodné pouze u dlouhodobě prověřených partnerů. U veřejných zakázek je nezbytné ověřit rozpočtové krytí, zdroj financování a platební mechanismus, protože napětí ve veřejných financích může zvyšovat riziko opožděných plateb. 

Gabon je členem ICSID, WTO a od roku 1994 také agentury MIGA. Je rovněž smluvní stranou Newyorské úmluvy z roku 1958 o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Spory lze řešit před místními soudy, prostřednictvím arbitráže nebo v rámci systému CCJA / Cour Commune de Justice et d’Arbitrage se sídlem v Abidžanu. Arbitráž podle OHADA může být vhodnou volbou zejména u větších obchodních a investičních sporů.

Smlouva by měla výslovně upravit rozhodné právo, způsob řešení sporů, rozhodčí doložku, místo arbitráže, jazyk řízení, platební podmínky, měnu, sankce za prodlení, záruky, převod vlastnictví a odpovědnost za celní formality. U větších kontraktů je vhodné zvážit mezinárodní arbitráž, například v rámci ICC, OHADA/CCJA nebo v jiné dohodnuté jurisdikci. Před podpisem smlouvy je vždy nutné provést due diligence partnera, ověřit jeho oprávnění jednat, platební schopnost, reputaci a případné vazby na státní instituce. U významnějších transakcí je nezbytný místní právní zástupce znalý francouzsky psaného práva, pravidel OHADA a gabonské procedurální praxe.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR potřebují pro cestu do Gabonu platný cestovní pas a vízum. Před cestou je vhodné ověřit aktuální podmínky přímo u příslušného zastupitelského úřadu nebo na oficiálním imigračním portálu. Při vstupu je povinné předložit mezinárodní očkovací průkaz s platným očkováním proti žluté zimnici.

V praxi je vhodné mít také zpáteční letenku, potvrzení o ubytování, pozvání obchodního partnera a kontakt na osobu v Gabonu. U cest s nezletilými mohou být vyžadovány doklady prokazující vztah k dítěti.

Z ČR lze do Libreville cestovat zejména přes Paříž, Istanbul, Addis Abebu, Casablanku nebo další evropské a africké uzly. Doporučuje se mít předem zajištěné vyzvednutí na letišti a dopravu prostřednictvím hotelu, místního partnera nebo prověřené služby.

Gabon je tropická země s výskytem malárie a dalších nemocí přenášených komáry, například dengue nebo chikungunya. Před cestou je vhodné navštívit centrum cestovní medicíny. Vedle povinného očkování proti žluté zimnici se obvykle doporučuje ověřit očkování proti hepatitidě A a B, břišnímu tyfu, tetanu, záškrtu a dalším nemocem podle délky a charakteru pobytu. Vhodnost antimalarik je nutné konzultovat s lékařem.

Při horečce, zimnici, bolestech hlavy nebo výrazné únavě během pobytu či po návratu je nutné neprodleně vyhledat lékaře a upozornit na pobyt v malarické oblasti. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění včetně krytí hospitalizace, repatriace a případné zdravotnické evakuace.

Gabon je v regionálním srovnání relativně stabilní, ale běžná kriminalita, zejména krádeže a přepadení, se vyskytuje hlavně ve městech. Doporučuje se nenosit viditelně cennosti, omezit hotovost, nepohybovat se pěšky po setmění, vyhýbat se davům a politickým shromážděním, zamykat auto i během jízdy a používat prověřenou dopravu.

Při policejních a vojenských kontrolách je vhodné vystupovat klidně a nekonfliktně. Originály dokladů je vhodné bezpečně uschovat a pro běžné kontroly mít připravené kopie, pokud to situace umožňuje. Cestovatelům se doporučuje registrace v systému DROZD a průběžné sledování aktuálních doporučení MZV ČR.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Velké gabonské obchodní, průmyslové a těžební společnosti běžně využívají zahraniční odborníky, zejména v ropě a plynu, těžbě, infrastruktuře, zdravotnictví, technických službách a řízení projektů. U zahraničních pracovníků se však očekává přenos know-how a postupné zapojení gabonských zaměstnanců. Gabonské pracovní právo proto zdůrazňuje přednostní zaměstnávání domácích pracovníků při srovnatelné kvalifikaci.

Zaměstnávání cizinců se řídí novým zákoníkem práce z roku 2021. Ten stanoví, že zaměstnání zahraniční pracovní síly má odpovídat kompetencím, které nejsou dostupné na domácím trhu práce. Před nástupem zahraničního zaměstnance musí zaměstnavatel získat individuální pracovní povolení / autorisation d’emploi od ministerstva práce; pracovní smlouva musí být následně schválena příslušnými pracovněprávními orgány. 

V roce 2025 byla pravidla pro zaměstnávání cizinců zpřísněna. Dekret č. 0150/PR/MTLCC ze dne 21. března 2025 zavedl nové kvóty podle kategorií zaměstnanců: zahraniční pracovníci mohou tvořit nejvýše 10 % vedoucích pracovníků, 15 % mistrů a vyšších techniků a 2 % výkonného/provozního personálu. Výjimky může udělit ministerstvo práce, zejména u vysoce kvalifikovaných specialistů, zpravidla na omezenou dobu dvou let s možností jednoho prodloužení. Při udělení výjimky se zároveň očekává školení gabonského pracovníka, který má zahraničního experta postupně nahradit. 

Pro české zaměstnance je tedy nutné předem zajistit pracovní povolení, odpovídající vízum a pobytové oprávnění. Zaměstnavatel obvykle předkládá pracovní smlouvu, údaje o zaměstnanci, doklady o kvalifikaci, pas, odůvodnění potřeby zahraničního pracovníka a dokumentaci firmy. Práce bez platného povolení může vést k sankcím, zrušení víza nebo problémům při prodlužování pobytu. 

Místní pracovní síly jsou ve srovnání s řadou okolních zemí relativně vzdělané, zejména ve větších městech, ale také dražší. U odborných a manažerských pozic je nutné počítat s konkurencí ropného, těžebního, bankovního a veřejného sektoru. Odbory jsou aktivní a pracovní právo silně chrání zaměstnance.

Zaměstnavatel musí počítat také se sociálními odvody, pracovnělékařskými povinnostmi, pravidly BOZP, dovolenou, pracovní dobou, přesčasy a případnými nároky podle kolektivních smluv. Pracovní dokumentace by měla být ve francouzštině. U vysílání českých zaměstnanců je vhodné oddělit českou pracovněprávní dokumentaci od gabonské imigrační a pracovněprávní agendy a vše předem konzultovat s místním právníkem nebo HR poradcem.

5.9. Veletrhy a akce

V Gabonu se nepravidelné mezinárodní veletržní akce (většinou oborové, zaměřené na ropný průmysl, zemědělství) konají pouze v Libreville. Účastní se ho většinou pouze v místě etablované firmy, mají jen lokální význam, pro propagaci dováženého zboží ale mohou mít velký dopad.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

V Gabonu zastupitelský úřad ČR není a země je pokrývána ZÚ Kinshasa v KDR.

Velvyslanectví České republiky v Kinshase
Adresa: 95, Avenue Roi Baudouin, Kinshasa – Gombe
Tel.: +243 812 220 259 / +243 822 557 526
E-mail: kinshasa@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/kinshasa

Honorární konzulát ČR v Libreville
Honorární konzul: Jozef Kupec
Adresa: Nzeng-Ayong, první odbočka doprava za čerpací stanici OiLibya, Libreville
Tel.: +241 040 614 37
E-mail: vaegabon@seznam.cz

Žádné jiné české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v KDR zastoupeny.

V červenci 2024 byla založena Česko – Gabonská smíšená obchodní komora v čele s bývalým předsedou vlády ČR, Mirkem Topolánkem.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident Gabonu – oficiální stránky prezidentského úřadu:
https://www.presidence.ga

Vláda Gabonu – oficiální vládní portál:
https://www.gouvernement.ga

Ministerstvo hospodářství a financí – veřejné finance, rozpočet, ekonomická politika:
https://www.economie-finances.gouv.ga

ANPI‑Gabon – investice, založení firmy, investiční pobídky:
https://www.investingabon.ga

OHADA – harmonizované obchodní právo, společnosti, arbitráž, obchodní spory:
https://www.ohada.org

EU International Partnerships – Gabon – rozvojová spolupráce EU, Global Gateway:
https://international-partnerships.ec.europa.eu/countries/gabon_en

Světová banka – Gabon – makrodata, rozvojové projekty, ekonomické analýzy:
https://www.worldbank.org/en/country/gabon

U.S. Country Commercial Guide – Gabon – praktické informace pro obchod, cla, dovoz a investice:
https://www.trade.gov/country-commercial-guides/gabon

MZV ČR – Gabon – cestování, víza, bezpečnost a zdravotnictví:
https://mzv.gov.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/gabon

Velvyslanectví ČR (regionální působnost) – kontakty, cestování a obchodní informace:
https://mzv.gov.cz

DROZD – dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí:
https://drozd.mzv.gov.cz

Oficiální e‑Visa portál Gabonu / DGDI:
https://evisa.dgdi.ga

Mezinárodní letiště Libreville Léon‑Mba – přílety, vstupní a zdravotní informace:
https://www.libreville-aeroport.com

CDC – Gabon – cestovní zdravotní doporučení:
https://wwwnc.cdc.gov/travel/destinations/traveler/none/gabon

TravelHealthPro / NaTHNaC – zdravotní doporučení pro cestovatele:
https://travelhealthpro.org.uk

GOV.UK – Gabon travel advice, zdravotní a bezpečnostní informace:
https://www.gov.uk/foreign-travel-advice/gabon

U.S. Embassy Libreville – seznam zdravotnických zařízení a kontaktů:
https://ga.usembassy.gov

Francouzské velvyslanectví v Gabonu – seznam lékařů a zdravotnických kontaktů:
https://ga.diplomatie.gouv.fr

Média:
Gabon Review: https://www.gabonreview.com/
L’Union (tisk / online): https://www.union.sonapresse.com/