Ghana

Vláda slíbila reformy a investice do zdravotnictví již před posledními volbami, které se uskutečnily v prosinci 2021. V rámci předvolební kampaně byla představena „Agenda 111“, v níž se vláda zavázala postavit 111 poliklinik a nemocnic v odlehlých regionech, kde je omezený přístup ke zdravotní péči. Na většinu nemocnic a poliklinik jsou již uzavřeny smlouvy a probíhá realizace, ovšem zbylé projekty poskytují příležitost pro české subjekty. Česká republika má v ghanském zdravotnickém sektoru velmi dobrou pověst, ať už skrze dodávky poliklinik na klíč v minulosti, či dodávku zdravotnického materiálu a přístrojů (zejména nemocničních lůžek). Nezanedbatelnou pomocí jsou i mise MEDEVAC, kdy čeští lékaři jezdí na týdenní stáže do různých ghanských nemocnic, kde pomáhají s operacemi a vyškolením místního personálu. Toto vše vytváří podmínky pro úspěch českých firem ze zdravotnického sektoru. Je zde prostor pro vybavení nemocnic nemocničními lůžky, technologiemi a přístroji a to jak již zmíněných nově stavěných nemocnic, tak existujících. Nabízí se i možnost pro dodávku léčiv, vakcín a ochranných pomůcek. Zde je ovšem velká konkurence z Číny a Indie, neboť ghanský trh je cenově citlivý. 

Ghana se také potýká s nedostatkem lékařského personálu, zejména mimo velká města. Velký prostor se nabízí v oblasti školení a stáží doktorů a zdravotních sester. Stávající spolupráce probíhá zpravidla se zahraničními univerzitami a nemocnicemi na bázi pomoci. Pro vytváření školících programů i na komerční bázi je zde nicméně také prostor, v tomto případě by český subjekt musel přijít s funkčním modelem a zajistit financování prostřednictvím různých dotačních programů nebo přímou platbou účastníky programu.

Rodinné zemědělské podniky, které využívají základní technologie, produkují přibližně 80 % celkové produkce v odvětví. Odvětví zemědělství je sice druhým největším zaměstnavatelem, ale na růstu ghanského HDP se podílí nejméně. Důvodem jsou dva hlavní faktory. Za prvé, Ghana je pozadu ve využívání moderních technologií v zemědělství. Za druhé, od koloniální éry struktuře ghanských zemědělských vývozů nadále dominují syrové kakaové boby, které se na devizových příjmech podílejí 60 procenty. Součástí vládních záměrů maximalizovat přínos tohoto sektoru pro ghanskou ekonomiku je vládní úsilí o resuscitaci zemědělského sektoru prostřednictvím strukturálních reforem, zejména podporou netradičního exportního sektoru a využitím mechanizovaných moderních postupů. V minulosti byly zavedeny programy jako Národní exportní strategie, v současné době existuje program „Planting for Food and Jobs“. Celkovými cíli většiny těchto programů a politik je modernizovat ghanské zemědělství a zaměřit se na jiné netradiční vývozní plodiny, zejména na kávu a zeleninu, aby toto odvětví co nejvíce přispělo k růstu HDP.

V roce 2020 bylo zemědělcům v rámci programu „Planting for food and jobs“ poskytnuto 806 kusů zemědělských strojů a zařízení. Dále bylo dovezeno jednoduché ruční a středně velké zemědělské vybavení v hodnotě 10 milionů eur, které mělo být poskytnuto drobným zemědělcům a skupinám zemědělců na základě subvencí. Vláda také převzala dodávku 1000 sklizňových strojů na rýži a 700 multifunkčních mlátiček určených k distribuci pěstitelům rýže, aby zefektivnili sklizeň. V roce 2021 vláda pořídila další zemědělské stroje a zařízení v hodnotě zhruba 30 milionů amerických dolarů, které rozdělila zemědělcům na podporu rozvoje mechanizace. To přináší příležitost pro české firmy, kdy se jedná zejména o dovoz traktorů a jiné zemědělské techniky, dále pak o stroje na zpracování nadúrody (lisovací, balicí stroje a technologie na zpracování bioodpadu, lihovary a podobně).

V odvětví kakaa bylo pro potenciální investory vytvořeno několik příležitostí. Ve svém rozpočtovém prohlášení z roku 2021 vláda uvedla, že jejím střednědobým cílem pro odvětví kakaa je podporovat přidané hodnoty a rozšiřovat jeho zpracování v zemi. V důsledku toho zahájila vláda politiku, která podněcuje soukromý sektor k zakládání zpracovatelských závodů, které by zpracovávaly surové kakaové boby a přidávaly jim tak na hodnotě. Úvěrový nástroj AfDB představený vládou má rovněž poskytnout revolvingový fond provozního kapitálu na podporu kvalifikovaných domácích zpracovatelů s cílem podpořit domácí industrializaci kakaa.

V zájmu rozšíření devizové základny byla větší pozornost věnována rovněž růstu a rozvoji odvětví kávy. Vláda zavedla program rozvoje kávy na podporu růstu tohoto odvětví. Program, v jehož čele stojí Ghanská rada pro kakao, již vedl ke zdvojnásobení produkce na více než 12 000 tun ročně při výnosech kolem 1,4 tuny na hektar. Ghana se snaží zvýšit produkci kávy o více než 300 procent. Celosvětově se hodnota kávového průmyslu odhaduje na 100 miliard amerických dolarů, přičemž Afrika vydělává jen asi 2 procenta této částky, přestože je kontinent předním výrobcem a původním domovem kávy. Ghanská vláda je proto odhodlána zintenzivnit efektivní zapojení soukromého sektoru do hodnotového řetězce.

Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) vytvořila pro vnitroafrický obchod příležitost k otevření trhů pro zemědělskou produkci. Vzhledem k tomu, že Ghana stojí v čele modernizace zemědělského sektoru, přidává hodnotu svému kakau a dalším přírodním zdrojům a zvyšuje investice do odvětví kávy, bylo vytvořeno vhodné prostředí pro potenciální investory, aby využili nejen ghanského trhu, ale i afrického trhu jako celku. Pro české firmy a investory jsou zde možnosti zajištění zemědělských strojů a zařízení, zejména na zpracování nadúrody. Nabízí se možnost poskytovat krmivo pro drůbež a stroje na přípravu krmiv pro ryby, pro místní cukrářství pak stroje na přípravu kakaových bobů k vývozu a zpracování. Ghana chce do značné míry spoléhat na soukromý sektor, díky čemuž se otevírá příležitost pro soukromé investice.

Kromě občasných výbojů separatismu v oblasti západního Togolandu (Volta), které jsou poměrně rychle potlačeny, je bezpečnostní situace uvnitř Ghany relativně stabilní. Pašování drog, obchodování s lidmi a lehkými zbraněmi, stejně jako rostoucí hrozba terorismu ze Sahelu a pirátství v Guinejském zálivu přimělo Ghanu, aby začala profesionalizovat své bezpečnostní síly a hledat řešení pro tyto hrozby ve spolupráci s dalšími subsaharskými zeměmi. Ghana přistoupila k modernizaci svých ozbrojených sil (včetně námořních a mírových sil) a navyšování jejich kapacit. Armáda na severu postavila několik předsunutých operačních základen, aby měla větší kontrolu nad pohybem osob podél hranic a spolu s dalšími bezpečnostními složkami mohla provádět pravidelná cvičení. Ty mají za cíl znemožnit infiltraci militantů do místních komunit za účelem naverbovat vesničany do radikálních či kriminálních skupin operujících v oblasti Sahelu (tematizovaný džihád). Velkou výzvou je pro Ghanu pirátství v oblasti Guinejského zálivu, kde se odehrává 90 procent všech únosů na celém světě za účelem výkupného.

V říjnu 2019 Ghana projevila zájem stát se partnerem NATO. Během posledních dvou let proběhla řada setkání na úrovni štábů, včetně tří setkání mezi náměstkem generálního tajemníka a ghanským ministrem obrany. Dne 5. srpna 2021 předložila Ghana prostřednictvím svého ministra obrany formální žádost adresovanou generálnímu tajemníkovi. Na zasedání dne 6. září 2021 Ghana představila zdůvodnění partnerství s NATO a také svůj pohled na oblast regionální bezpečnosti v západní Africe, zejména v Sahelu a Guinejském zálivu. Ghana jako partner by pro NATO mohla představovat vstupní bod pro budoucí spolupráci s regionálními organizacemi jako je ECOWAS.

Na základě těchto skutečností je zde potenciál pro dodávky útočných pušek, nábojů, balistické ochrany, vozové techniky, letecké techniky a dalších. 

Životní prostředí a jeho ochrana se dostávají celosvětově do popředí a to platí i pro Ghanu. V Ghaně je velký problém zpracování a recyklace odpadů. Mimo velká města, kde existuje nedostatečný, ale alespoň nějaký svoz odpadu, systém sběru odpadu více méně nefunguje. Odpad se buď pálí, nebo končí v oceánu, nebo se někde hromadí. Recyklace plastů téměř žádná není. Navíc se stala Ghana hubem pro svoz elektrotechnického odpadu z vyspělých zemí, kde se z něj ručně vybírají drahé kovy a zbytek opět končí na nelegálních skládkách. Stejné je to i v případě použitého oblečení, které se do Ghany dováží, kdy 90 % nepoužitelného textilu končí na plážích a v lesích a zamořuje prostředí. Chybí systém zpracování plastů a jiných materiálů a chybí spalovny odpadu s výrobou energie či jiné systémy. To se stává prioritou i pro EU, která bude vypisovat různé dotační programy v rámci Team Europe. Pro české dodavatele tak vzniká obrovská příležitost v oblasti zpracování odpadu a recyklace.

Dalším palčivým problémem je pitná voda. Kvůli nelegální těžbě zlata dochází k zamořování řek, proto je zde akutní potřeba čističek na pitnou vodu a dále pak čističek na vody odpadní. Velká většina obyvatel zejména v odloučených lokalitách nemá přístup k pitné vodě ani k sanitačním zařízením. Někteří musí využívat znečištěnou vodu z potoků, v lepším případě se vyvrtá studna. Je zde potenciál k řešení přístupu k pitné vodě jak na globální úrovni skrze projekty velkého rozsahu, tak i v rámci malých lokálních projektů pro místní komunity. Financování zatím není zcela dořešené, ale nejspíš bude vypadat následovně. Velké projekty budou v budoucnu financovány vládou či místními samosprávami. Na malé lokální projekty existují různé dotační programy zejména zahraničních donorů.

V minulosti byly přijaty mnohé zákony, včetně zákona o sanační politice v oblasti životního prostředí (2010), zákona o odpadech v oblasti životního prostředí a nebezpečných látek (2016), pokynů pro ghanské skládky, obecných pokynů pro nakládání s pevným odpadem (návrh), národní strategie a akčního plánu pro sanaci životního prostředí (NESSAP), oblastní strategie a akčního plánu pro sanaci životního prostředí (DESSAP), strategického plánu investic do sanace životního prostředí (SESIP), pokynů pro čištění a ukládání vody v domácnostech a další, které se snažily situaci napravit. Toto politické úsilí se nicméně neodráží v drastickém zlepšení hygienické situace v zemi. Úroveň životního prostředí a hygieny v Ghaně zůstává poměrně nízká, zejména v severním, horním východním a horním západním regionu. Také hlavní město Accra zůstává nejšpinavějším městem v zemi. Denně se zde vyprodukuje přes 200 000 tun odpadu. Neexistuje však kultura recyklace a denní sběr a likvidace odpadu tvoří přibližně pouze 20 procent toho, co vzniká. Podíl lidí v Ghaně, kteří používají kvalitnější hygienická zařízení s přístupem k tekoucí vodě, je pouze 15 % (20 % v městských oblastech).

Infrastruktura silniční sítě představuje hlavní část systému ghanské vnitrozemské dopravy. Odhaduje se, že představuje více než 95 % veškeré osobní a nákladní dopravy a zasahuje většinu komunit v zemi. Ghanská silniční dopravní infrastruktura je navržena tak, aby se sítí asi 72 381 km spojovala celou zemi. Tato síť zahrnuje 13 367 km dálnic, 42 414 km přívodních silnic a 16 600 km městských silnic. Městská silniční síť, která představuje asi 18,5 % celé síťové infrastruktury, hraje velmi důležitou roli v národním rozvoji, protože většina ekonomických aktivit se odehrává v městských komunitách. Podle ministerstva silnic a dálnic má pouze 23 % silnic asfaltový povrch, 77 % silnic je nezpevněných. Odhaduje se, že přibližně 80 % ročního rozpočtu vlády na odvětví dopravy je směrováno do projektů silniční infrastruktury.

Soukromý sektor má příležitosti v rozvoji železniční sítě, v poskytování souvisejících služeb a v rozvoji přidružené infrastruktury. Vláda Ghany vítá různé formy spolupráce se soukromým sektorem při rozvoji železniční sítě, poskytování železničních služeb a související infrastruktury. Příležitost pro české firmy se také nabízí v celkovém řešení hromadné dopravy jednotlivých měst v podobě dodávky tramvají, autobusů, lokomotiv, silničních a železničních mostů.