Ghana

Přestože loňský rok 2020 přinesl enormní tlak na státní pokladnu zejména kvůli opatřením v souvislosti s covidem-19 a také z důvodu, že se jednalo o rok volební a vláda začala investovat do mnoha projektů, zejména z oblasti zdravotnictví a infrastruktury (státní dluh se momentálně pohybuje okolo 75 % HDP), vláda projevuje zájem dále masivně investovat do některých odvětví v rámci deklarace „Ghana beyond aid“.

Vláda v rámci této deklarace vypracovala program „Ghana CARES“, z něhož by měla investovat 100 miliard GHC s cílem transformovat, revitalizovat a modernizovat ekonomiku a vrátit ji na příští 3 roky k vysokému a trvalému růstu. Vláda má dále za cíl pokračovat v agendě rychlé industrializace s cílem přeměnit strukturu ghanské ekonomiky závislé na vývozu surovin na průmyslovou ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Ghana je odhodlána plně využít výhod Africké kontinentální zóny volného obchodu, aby se v zemi více vyrábělo a vyváželo do Afriky i mimo ni.

Přestože má vláda ambiciózní plány, v důsledku zpomalení světové ekonomiky došlo k výrazným výpadkům z příjmů ropy, produkce kakaa, turistického ruchu, dovozních cel a dalším výpadkům v příjmech z daní. Rovněž objemy obchodů, jak domácích, tak zahraničních, se v důsledku pandemie snížily. Ghana zaznamenala výrazné snížení objemu obchodu zejména s Čínou, která pro Ghanu představuje největšího exportéra a zároveň druhého největšího importéra.

Rovněž toky plánovaných přímých zahraničních investic se v roce 2020 zpomalily kvůli nejistotám spojeným s covidem-19. Inflace se předpokládá v roce 2021 stabilní v rozmezí 8,1–9,9 %, růst, dle některých světových agentur, okolo 1,9 % HDP. Ghana je jednou z prvních afrických zemí, která začala očkovat své obyvatele, pandemická situace je prozatím stabilizovaná.

V rámci opatření k odstranění rozpočtového schodku vytvořeného dopady pandemie koronaviru přijala ghanská centrální banka ustanovení o nouzovém financování, které jí umožní letos podpořit vládu až do výše 10 mld. GHC. Také Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil ghanské vládě výplatu 1 mld. USD, která má být čerpána v rámci nástroje rychlého úvěru. Vláda na druhé straně za účelem snížení přímého dopadu na podniky by měla vydat 3 mld. GHC na podporu průmyslu, zejména farmaceutického, dále pohostinství, služeb a výroby. V rámci toho vláda zavedla Coronavirus Alleviation Program (CAP) v hodnotě 1 mld.

GHC, který byl zahájen 19. 5. 2020 a jehož prostřednictvím si mohou malé a střední podniky v zemi zažádat o státní dotaci. Dále by vybraným podnikům banky měly poskytnout šestiměsíční moratorium na hlavní splátky a snížení úrokových sazeb o 2 %. Ghanský úřad pro správu příjmů také poskytne úlevu malým podnikům a domácnostem. Ta zahrnuje prodloužení lhůt splatnosti pro placení daní ze 4 měsíců na 6 měsíců po skončení fiskálního roku, podporu daňových poplatníků, aby platili své daně bankovními převody, dále prominutí penále těm daňovým poplatníkům, kteří do 30. června 2020 vyrovnají své nesplacené dluhy, a dále vyjmutí zboží určené pro boj s koronavirem z DPH a povolení odpočtů darů související s covidem-19 jako povolený náklad pro daňové účely.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Vláda implementovala národní plán připravenosti na mimořádné události a reakce na covid-19 (EPRP), který byl z velké části financován ze 100 mil. USD ze Světové banky. Vláda dále zavedla program pro zmírnění dopadů covidu-19 (CAP) s cílem řešit sociálně-ekonomický dopad této pandemie na domácnosti a podniky. V rámci tohoto programu vláda od dubna do konce prosince roku 2020 podstatně dotovala náklady na elektřinu a vodohospodářské služby a během částečné uzavírky poskytovala příděly potravin zranitelným skupinám.

Vláda také iniciovala program (Coronavirus Alleviation Programme – Business Support Scheme), aby poskytla zvýhodněné půjčky a další související podporu mikropodnikům a malým a středním podnikům. I když nejsou výdaje na boj s covidem-19 snadno dostupné, odhadují se na 1–3 % ghanského HDP. V důsledku těchto opatření vláda navrhuje zavést novou 1% daň u sazby DPH a zdravotního pojištění, která by měla pokrýt zejména náklady na nákup vakcín.

Automobilový průmysl

V automobilovém průmyslu v Ghaně do značné míry dominuje prodej a nákup ojetých vozidel, nicméně dovoz nových automobilů do Ghany každoročně roste o 10 %, zároveň se v zemi zvyšuje také dovoz automobilových dílů a komponentů. Ghanská vláda přijala zákon o automobilech, který dává právní rámec pro montáž vozidel v zemi. Očekává se, že podrobný politický rámec sníží dovoz vozidel, který každoročně činí 85 000 a stojí více než 1 mld. USD.

To také znamená, že všichni investoři, se zaměří na zřízení závodů na montáž automobilů a budou mít daňové úlevy. V důsledku toho se dovozní cla na nová osobní vozidla, SUV a další nákladní vozidla zvýší na 35 procent. Tři automobilové společnosti, Volkswagen, Toyota a Nissan, podepsaly dohody s vládou o zřízení závodů na montáž vozidel v Ghaně a signalizovaly zahájení hromadné výroby.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Prezident vyhlásil rok 2021 za „druhý rok silnic“. Toto prohlášení má i nadále upřednostňovat výstavbu silnic a další potřebné infrastruktury, zejména by mělo dojít k rekonstrukci klíčových mostů, nadjezdů a dalších staveb. Lze očekávat, že poptávka po těchto mostech poroste, protože umožňují přístup k zemědělské půdě, která je v Ghaně obdělávána jen asi ze 13 %.

Ghana též plánuje zřízení vlajkového národního dopravce (aerolinie) se strategickou účastí zahraničního partnera. Dále se plánují investice do meziměstské dopravy, vláda poskytla 100 nových meziměstských autobusů pro společnost Metro Mass Transit Limited a 100 autobusů pro společnost Intercity STC Coaches Limited.

Obranný průmysl

Zejména zhoršující se bezpečnostní situace v okolních zemích nutí vládu do větších investic v oblasti obranného průmyslu. Hlavním cílem strategického plánu je modernizace ghanských ozbrojených sil, na kterou ghanská vláda dlouhodobě vyčlenila ještě před pandemií 145 mil. USD. V rámci této modernizace by měly být vojákům pořízeny ruční zbraně a munice, nová armádní obrněná vozidla, padáky a další armádní doplňky.

Potenciál existuje v oblasti oprav a modernizací vrtulníkové techniky, dodávek lehkých transportních letounů, výcviku pilotů či oprav a modernizací pozemní techniky. Mezi dlouhodobější plány Ministerstva obrany patří podpora a zapojení se do mírotvorných operací OSN a posílení vnitřní bezpečnosti v zemi, včetně zesílení ochrany ropného průmyslu v západní části země.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Vláda zahájila výstavbu 16 integrovaných zařízení na recyklaci a zpracování pevného odpadu, zahájily se též přípravné práce na řadě projektů zásobování vodou po celé zemi. Vznikl program „toalet pro domácnosti a instituce“ s cílem omezit problémy otevřeného vyprazdňování.

Životní prostředí a odpadní a vodohospodářský průmysl se dostává do popředí zájmu, v příštích letech se plánují investice do spaloven odpadu s výrobou energie a dalších technologií na zpracování odpadu.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V rámci zvládnutí pandemie covidu-19 vláda iniciovala takzvanou „Agendu 111“, která by měla zajistit výstavbu 101 nemocnic v obvodech bez nemocnic, 7 regionálních nemocnic a 2 psychiatrických nemocnic. Program byl zahájen v loňském roce a výstavba mnoha nemocnic již probíhá. Kromě této výstavby se nabízí možnosti v oblasti následného vybavení těchto zařízení jak technologiemi, tak léky a dalším materiálem.

Ghanský zdravotnický sektor se potýká s mnoha problémy, ať už je to zastaralé vybavení, nebo úplná absence nemocnic v určitých regionech. Také je zde nedostatek zdravotnického personálu, který často jezdí pracovat do ciziny. Léčiva jsou ve velké míře dodávána z Indie a Číny, neboť trh je citlivý na cenu.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Jedná se o jeden z nejdůležitějších sektorů ekonomiky, který zaměstnává až 70 % pracovní síly a podílí se na 24 % HDP země. Prioritním cílem současné vlády je zajistit soběstačnost v produkci rýže, kukuřice a sójových bobů a vláda usiluje o zajištění finančně dostupné zemědělské techniky pro drobné a střední zemědělce zejména se situací covidu-19. V předchozích letech bylo z ČR dovezeno více než 1 200 kusů malotraktorů a příslušenství.

V letech 2019–2020 bylo dodáno dalších několik stovek kusů, a lze proto předpokládat další poptávku po traktorech a náhradních dílech. Další prioritou vlády v oblasti zemědělství je omezení závislosti na dovozu potravin. Každoroční dovoz cukru do Ghany činí 400 mil. USD (zhruba 80 % veškerého cukru se dováží) a existuje potřeba výstavby nových cukrovarů nebo revitalizace již nefungujících, postavených experty z ČR v 80. letech minulého století.

Ghana sice znovuotevřela továrnu na výrobu třtinového cukru, ale zdejší produkce zdaleka nedokáže uspokojit poptávku. Vzhledem k tomu, že dovoz drůbežího masa dosáhl v roce 2018 čísla 250 tis. tun, je zde snaha o podporu vlastní produkce drůbežího masa a vajec, což představuje poptávku zejména po krmivu, umělých hnojivech a zpracovatelské technologii. Současně evidujeme poptávku po dovozu živého hovězího dobytka za účelem vlastního chovu, který by zajistil část produkce čerstvého masa a mléka.

Další možností je dovoz konzerv, salámů a jiných masných výrobků. Poptávka po těchto výrobcích je dána jednak 90 % dovozem masa do země a zároveň minimální produkcí výrobků z masa. Vláda též chce omezit vývoz kakaových bobů zejména do Švýcarska a chce vytvořit podmínky pro vlastní výrobu čokolády.

Železniční a kolejová doprava

V Ghaně bylo v únoru 2017 zřízeno nové ministerstvo pro rozvoj železnice. Hlavní cíle ministerstva, definované v „Hlavním plánu pro železnice Ghany“ z roku 2013, jsou propojení největších měst Ghany a využití Ghany pro přepravu zboží z vnitrozemských afrických zemí, jako je Burkina Faso, k přístavům v Temě a Takoradi a opačně.

Dále poskytnutí přepravní cesty pro transport nerostných surovin z oblastí jejich ložisek, jak ve vnitrozemí (mangan, bauxit, železná ruda), tak i na pobřeží (ropa a zemní plyn). V prioritním plánu je výstavba 1 394 km železnic v objemu 7,8 mld. USD, které mají pocházet především ze zahraničních investic.

V plánu je také záměr vybudovat tramvajový systém v Akkře a Kumasi. Zároveň by mělo dojít k rozšíření dopravní infrastruktury, mělo by dojít k rekonstrukci klíčových mostů, nadjezdů a dalších staveb.

Velvyslanectví ČR v Akkře
e-mail: accra@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/accra