MZV: Souhrnná teritoriální informace

Guinejská republika, známá také jako Guinea-Conakry, je západoafrický stát ležící při pobřeží Atlantiku. Přes své relativně malé území a populaci dosahující téměř 16 milionů obyvatel zaujímá významné místo v regionu díky svému nerostnému bohatství. Země disponuje největšími prokázanými zásobami bauxitu na světě a je rovněž významným producentem zlata, železné rudy a diamantů. Díky rozsáhlým vodním tokům se Guineji přezdívá „vodárenská věž západní Afriky“.

Guinea získala nezávislost na Francii v roce 1958 pod vedením prezidenta Ahmeda Sékou Tourého. Jeho režim, zpočátku charakterizovaný radikálními socialistickými reformami, se postupně proměnil v autoritářský stát. Po jeho smrti v roce 1984 následoval vojenský převrat vedený plukovníkem Lansanou Contém, který vládl až do roku 2008. Navzdory zavedení více stran v 90. letech zůstala moc silně koncentrovaná. Další převrat přišel v roce 2008 a první relativně inkluzivní volby se konaly až v roce 2010, kdy byl prezidentem zvolen Alpha Condé. Jeho třetí kandidatura a ústavní změny v roce 2020 však vyvolaly protesty, které přerostly v další vojenský převrat v září 2021 pod vedením tehdejšího šéfa speciálních sil Mamady Doumbouyi.

Od té doby zemi řídí vojenská junta (CNRD), která deklarovala přechodné období vedoucí k návratu k civilní vládě. Harmonogram však není dodržován: plánované referendum o nové ústavě by se mělo konat v září 2025, přičemž prezidentské volby jsou nově stanoveny na prosinec téhož roku. Politická opozice i občanská společnost upozorňují na rostoucí autoritářské tendence – represivní postupy vůči demonstracím, opozičním stranám a nezávislým médiím jsou čím dál častější.

Z makroekonomického hlediska Guinea těží z globální poptávky po strategických surovinách. Těžební sektor tvoří většinu exportních příjmů a zajišťuje stabilní růst: HDP vzrostl v roce 2022 o 3,97 %, v roce 2023 o 6,75 %, pro rok 2024 se očekává růst 5,9 %, v roce 2025 6,3 % a v roce 2026 až 7 %. Tento vývoj je tažen především růstem produkce bauxitu a železné rudy. Očekává se, že vysoké světové ceny těchto komodit podpoří hospodářský výkon i v dalších letech. Vláda pod vedením CNRD se zároveň snaží posílit státní kontrolu nad přírodními zdroji s cílem zvýšit rozpočtové příjmy a financovat veřejné investice. Hlavním strategickým rámcem je dlouhodobý plán Guinea Vision 2040, zaměřený na infrastrukturu, lidský kapitál a podporu podnikání.

Přes dynamiku v těžebním sektoru zůstává ekonomika málo diverzifikovaná a značně neformální – až 70 % pracovní síly je mimo oficiální trh práce. Více než polovina obyvatel žije pod národní hranicí chudoby a Guinea se trvale nachází mezi nejníže hodnocenými státy v indexu lidského rozvoje OSN (179. místo v roce 2023). Přístup k základním službám je omezený a regionálně nerovnoměrný.

Guinea představuje výrazný paradox: země s obrovským přírodním a geostrategickým potenciálem, která se však potýká s politickou nestabilitou, strukturální chudobou a institucionální slabostí. Její další vývoj bude záviset na schopnosti zajistit inkluzivní růst, obnovit důvěru v demokratické instituce a efektivně využít bohatství, které ukrývá její půda.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Guinea (331.68 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Guinejská republika (République de Guinée, běžně také Guinea-Conakry) 

Forma vlády: unitární republika s přechodným vojenským režimem 

Hlava státu: generál Mamadi Doumbouya (od 1. října 2021, po převratu) 

Zákonodárný orgán: Národní přechodná rada (Conseil national de la transition – CNT)

Guinea je od vojenského převratu v září 2021 řízena vojenskou juntou CNRD (Comité national du rassemblement pour le développement), která sesadila prezidenta Alpha Condého. Ten si v roce 2020 kontroverzně zajistil třetí mandát díky změně ústavy, přijaté referendem. Ústavní změna vyvolala silné protesty opozice a občanské společnosti, zvláště mezi mladými. Demonstrace byly tvrdě potlačeny a došlo ke střetům s bezpečnostními složkami.

Po převratu junta rozpustila parlament a převzala výkonnou i zákonodárnou moc. Tu od ledna 2022 zastupuje Národní přechodná rada (CNT) s 81 členy ze širokého spektra: politických stran, občanské společnosti, armády, odborových svazů i profesních sdružení. Politické strany mají 15 křesel, občanské skupiny 13, ozbrojené složky 9. Předsedou CNT je Dansa Kourouma, lékař a aktivista.

Původní plán přechodného období měl trvat 39 měsíců (od dubna 2022), což vyvolalo kritiku ze strany ECOWAS a dalších partnerů. V lednu 2023 byl přijat nový 24měsíční harmonogram, který počítá s referendem o nové ústavě ve 4. čtvrtletí 2025 a prezidentskými volbami do konce téhož roku. Vzhledem k opakovaným odkladům však zůstává naplnění tohoto plánu nejisté.

Dne 19. února 2024 junta rozpustila vládu a 14. března jmenovala nový kabinet v čele s premiérem Mamadou Oury Bahem. Nová vláda má převážně technokratické složení. Do přijetí nové ústavy platí Charta přechodu z roku 2021, která definuje současné pravomoci institucí.

Politická moc zůstává koncentrovaná v rukou armády. Parlament neexistuje, volby byly odloženy, politické svobody jsou omezeny. Další vývoj bude záviset na vůli vedení země dodržet přechodný plán a vytvořit podmínky pro návrat k civilní a demokratické vládě.

1.2. Zahraniční politika země

Guinea, bývalá francouzská kolonie, získala jako první subsaharská africká země nezávislost na Francii v říjnu 1958. Na rozdíl od řady jiných frankofonních států si dlouhodobě udržuje autonomní zahraničněpolitický postoj a méně intenzivní vztahy s Paříží. Bilaterální spolupráce s Francií nicméně pokračuje, byť v kontextu postupného ústupu francouzského vlivu v regionu.

Po vojenském převratu v září 2021 byla Guinea dočasně izolována ze strany regionálních institucí. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na situaci reagovalo pozastavením členství Guineje a zavedením sankcí, které byly po vyjednávání s přechodnou vládou zrušeny v únoru 2024. Klíčovým faktorem byla prezentace harmonogramu přechodu k ústavnímu pořádku, včetně konání referenda o nové ústavě (září 2025) a prezidentských voleb (prosinec 2025). ECOWAS na svém červencovém summitu vyjádřil opatrné uznání pokroku, a to i s ohledem na potřebu udržet jednotu organizace po odchodu Burkina Faso, Mali a Nigeru v lednu 2025. Z hlediska hospodářského dopadu však mělo zrušení sankcí omezený efekt, neboť obchodní výměna Guineje s členskými státy ECOWAS je relativně nízká.

Významným strategickým partnerem Guineje zůstává Čínská lidová republika, která dlouhodobě podporuje rozvoj infrastruktury výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Čína aktuálně odebírá přibližně 40 % guinejského bauxitu a podílí se na klíčových investičních projektech, včetně rozvoje ložiska Simandou, výstavby zpracovatelských závodů a modernizace dopravní sítě. Bilaterální vztahy jsou intenzivní a stabilní.

Stálým partnerem je rovněž Ruská federace, která v minulosti udržovala úzké vazby s prezidentem Condém a nadále spolupracuje s guinejskými institucemi zejména v oblasti těžby a obranného průmyslu. Vztahy s dalšími tradičními partnery, včetně Evropské unie, byly po roce 2021 postupně normalizovány.

Guinea se ve své zahraniční politice profiluje jako pragmatický aktér, usilující o rovnováhu mezi spoluprací s tradičními partnery a rozšiřováním vztahů s novými aktéry, kteří reflektují její vývojové priority.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 15,4 milionu (zdroj: IMF, 2024) Roční populační růst: 2,4 % Podíl obyvatel do 15 let: 43,5 % Střední délka života: 62 let Průměrná porodnost (fertilita): 4,6 dítěte na ženu Míra negramotnosti: přibližně 70 % Hustota zalidnění: 51,1 obyvatel/km²

Etnické složení: Guinejská populace je etnicky rozmanitá. Nejpočetnější skupinou jsou Peul/Fula (40 %), následují Malinké (30 %) a Soussou (20 %). Zbývajících 10 % tvoří další etnické skupiny. Vedle nich působí v zemi i početně malá, ale ekonomicky vlivná libanonská a francouzská komunita. V posledních letech rychle roste čínská komunita, zejména v důsledku ekonomického angažmá Číny v těžebním a infrastrukturním sektoru.

Náboženské složení: Guinea je převážně muslimská země – islám vyznává přibližně 85 % obyvatel. Křesťanství se hlásí zhruba 10 % populace a přibližně 5 % praktikuje tradiční africká náboženství. Náboženské soužití je obecně tolerantní, ačkoliv v některých regionech dochází k periodickému napětí.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Reálný HDP Guineje by měl v roce 2025 vzrůst o 6,3 %, po odhadovaných 5,9 % v roce 2024. Růst je tažen především těžebním sektorem, který profituje z vysoké globální poptávky po bauxitu a z obnovené těžby zlata. Pozitivní vývoj zaznamenává i zemědělství a agroprůmysl, mimo jiné díky lepší dostupnosti pohonných hmot.

Těžba tvoří přibližně 26 % HDP a více než 85 % exportu. Guinea je jedním z největších světových dodavatelů bauxitu – většina vývozu směřuje do Číny. Strategický význam má projekt těžby železné rudy Simandou, jehož spuštění je plánováno na konec roku 2025. Součástí projektu je i výstavba 650 km dlouhé železnice propojující naleziště v regionu Nzérékoré s hlubokomořským přístavem u Conakry. Projekt má plně fungovat v roce 2026 a zařadí Guineu mezi přední producenty železné rudy.

V prosinci 2024 guinejská vláda podepsala smlouvu s čínskou společností SPIC na výstavbu závodu na výrobu oxidu hlinitého (kapacita 1,2 mil. tun ročně) a přilehlé elektrárny o výkonu 250 MW, z níž 100 MW bude napojeno na státní síť. Zahájení výstavby je plánováno na březen 2025.

Zemědělství představuje přibližně 29 % HDP a zaměstnává až 70 % populace. Díky příznivému klimatu je produkce rozmanitá – pěstují se např. rýže, káva, citrusy, sezam, kukuřice, maniok nebo proso. Přesto zůstává zpracování zemědělských produktů málo rozvinuté. Vláda usiluje o agroindustrializaci, pokrok je však pozvolný. Těžba nadále přispívá k environmentálním problémům, zejména odlesňování a znečištění vod.

Sektor služeb tvoří přibližně 37 % HDP. Je tažen obchodem, dopravou, telekomunikacemi a finančními službami, ale jeho růst zaostává za očekáváním v rámci rozvojové vize Guinea 2040.

Inflace v roce 2025 dosáhne podle odhadů 6,6 % (po 7,8 % v roce 2023). Přestože ekonomika roste, veřejnost vnímá nedostatek zlepšení v oblasti zaměstnanosti, sociálních služeb a energetiky. Opakované výpadky elektřiny vedly v roce 2024 k protestům, které si vyžádaly oběti na životech.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Po konsolidačních opatřeních v roce 2021, kdy se deficit státního rozpočtu snížil na 1,6 % HDP, se fiskální bilance Guineje postupně zhoršovala. V roce 2023 dosáhl rozpočtový deficit 2,2 % HDP, a v roce 2024 vzrostl na odhadovaných 4,1 % HDP. Zvýšené výdaje na energie, vysoká mzdová zátěž ve veřejném sektoru a inflace vedly k nárůstu rozpočtového tlaku navzdory snaze o racionalizaci výdajů.

Vládní příjmy tvoří z velké části daňové výnosy, zatímco podíl grantů a jiných externích příjmů je omezený. Dotace a výjimky, zejména v těžebním sektoru, zůstávají výrazným zatížením pro rozpočet. Vláda proto v posledních letech zintenzivnila úsilí o zlepšení daňového výběru, rozšíření daňové základny a omezení daňových úlev.

Rozpočet na rok 2025, schválený v prosinci 2024, klade důraz na investice do infrastruktury, zemědělství, vzdělávání a zdravotnictví. I přes snahy o přesun výdajů směrem k prorůstovým oblastem zůstávají veřejné finance pod tlakem kvůli přetrvávajícím výdajům na dotace a platy.

Veřejný dluh Guineje činil ke konci roku 2024 přibližně 43,4 % HDP. Zadlužení je považováno za udržitelné, a vláda jej primárně financuje prostřednictvím zvýhodněných zahraničních úvěrů od mezinárodních institucí. Přístup ke koncesním půjčkám je však nadále omezen v důsledku neexistence programu s MMF.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor Guineje zůstává strukturálně slabý, s nízkou mírou finanční inkluze a omezenou dostupností služeb mimo hlavní město. Bankovní účet vlastní méně než třetina obyvatel a bankovní infrastruktura je mimo Conakry výrazně nedostatečná.

Centrální banka (Banque Centrale de la République de Guinée – BCRG) odpovídá za měnovou politiku, správu devizových rezerv a dohled nad finančním sektorem. Základní úroková sazba byla po pandemii zachována na úrovni 12 %, minimální míra rezerv činí 16 %. Hlavní prioritou zůstává stabilita směnného kurzu a kontrola inflace.

V Guineji působí 16 komerčních bank, včetně BICIGUI, Société Générale de Banque en Guinée (SGBG), Ecobank, Banque Islamique de Guinée a Banque Populaire Maroco-Guinéenne. Většina z nich je napojena na regionální nebo mezinárodní skupiny.

Používání platebních karet je omezené i v Conakry. Hotovost je doporučeno vybírat přímo v bankách. Směna valut mimo oficiální směnárny je nelegální a představuje riziko padělků či přepadení.

Aktuální informace jsou dostupné na: www.bcrg-guinee.org

2.4. Daňový systém

Guinejský daňový systém prochází postupnou modernizací. Ministerstvo rozpočtu zavedlo portál https://etax.gov.gn, který umožňuje elektronické přiznání a platbu daní. Cílem je zjednodušení procesů, zlepšení výběru daní a posílení transparentnosti.

Základní daňové sazby: 

• sociální pojištění: 18 % zaměstnavatel, 5 % zaměstnanec 
• DPH: 18 % 
• daň z příjmu právnických osob (PO): 35 % 
• daň z příjmu fyzických osob (FO): 0 % do 100 000 GNF; 10–35 % pro příjmy mezi 100 000–20 mil. GNF; 40 % nad 20 mil. GNF 
• daň z nemovitosti: 10–15 % 
• daň na alkohol: 15 % 
• daň na tabákové výrobky: 30 %

Daňové úlevy:

Velcí investoři, subjekty působící v těžbě, zpracování surovin, zemědělství, stavebnictví nebo turismu, stejně jako investoři mimo Conakry, mohou čerpat daňové a celní výhody včetně daňových prázdnin v délce 3–8 let.

Od 1. 1. 2020 je dovoz nových vozidel určených pro veřejnou dopravu (nad 10 osob) a pro přepravu zboží (dodávky, návěsy, nákladní vozy) osvobozen od DPH.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Guinejský zahraniční obchod je silně navázán na těžební sektor, který tvoří přibližně 98 % vývozu. Hlavními exportními komoditami jsou bauxit, zlato a diamanty. Nejvýznamnějšími obchodními partnery Guineje jsou Čína, Evropská unie a Indie – tyto tři subjekty v roce 2023 představovaly přibližně 62 % celkového obratu zahraničního obchodu země, více než 70 % exportu a 56 % importu.

Čína je dominantním odběratelem guinejského bauxitu, zatímco zlato směřuje především do Indie a Švýcarska. Mezi další vývozní destinace patří Spojené arabské emiráty a Belgie.

Dovoz do Guineje pochází zejména z Číny, Indie, zemí EU (zejména Francie a Nizozemska) a Spojených arabských emirátů. Importované zboží zahrnuje především stroje, dopravní prostředky, rýži, plasty, minerální oleje, lodě a farmaceutické výrobky.

Přestože Guinea dlouhodobě vykazuje kladné saldo obchodní bilance, struktura jejího exportu zůstává úzce specializovaná a závislá na cenách komodit. Vláda proto usiluje o rozšíření domácího zpracování surovin a větší diverzifikaci exportní báze.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Guineou jsou zanedbatelné, byť lze sledovat stabilní růst za poslední léta. Vzájemný obchod je doposud charakterizován spíše příležitostnými transakcemi než stabilním etablováním určitých vývozců/ dovozců či vzájemnými investicemi.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Jako celek představuje EU27  důležitého obchodního partnera Guiney. Dovoz z EU činí 25% celkového dovozu do země a 19% celkového guinejského vývozu směřuje do EU.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice hrají v guinejské ekonomice významnou roli, zejména v oblasti těžby, energetiky a infrastruktury. V roce 2023 činil jejich podíl na HDP přibližně 5,9 %. Investice směřují především do těžebního sektoru, který je páteří ekonomiky – Guinea je jedním z největších světových vývozců bauxitu. Mezi hlavní zahraniční investory patří subjekty z Číny, Spojených arabských emirátů a Ruska. Příkladem je projekt Guinea Alumina Corporation na výstavbu rafinerie oxidu hlinitého s plánovanou kapacitou 2 miliony tun ročně.

Kromě těžby zaznamenávají investice i projekty v oblasti energetiky. V reakci na sezónní výpadky vodních elektráren vláda podporuje výstavbu solárních kapacit – např. projekt Khoumagueli (40 MW). V oblasti infrastruktury jsou investičně aktivní především čínské společnosti.

Administrativní agendu PZI spravuje Agentura pro podporu soukromých investic (APIP). Právní prostředí zůstává komplikované a transparentnost procesů kolísavá. Mezi přetrvávající překážky patří byrokracie, obtížná vymahatelnost práva a nedostatečně rozvinutý finanční trh. Investiční činnost se proto soustředí na vybrané sektory s vysokou návratností, zpravidla v rámci dlouhodobých strategických projektů.

3.3. FTA a smlouvy

Obchodní vztahy Guinejské republiky s Evropskou unií se od ledna 2024 řídí novou Dohodou ze Samoy (tzv. Post-Cotonou), která nahrazuje původní Cotonouskou úmluvu. Tato dohoda upravuje politické, ekonomické a rozvojové partnerství mezi EU a státy OACPS (Afrika, Karibik, Tichomoří). Guinea zároveň využívá režim Everything But Arms (EBA), který zajišťuje bezcelní a bezkvótový přístup většiny guinejských produktů na trh EU (s výjimkou zbraní).

Na regionální úrovni je Guinea členem Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), kde se účastní mechanismu Trade Liberalization Scheme (ETLS), umožňujícího bezcelní vývoz průmyslového zboží v rámci regionu. Od roku 2021 je také smluvní stranou Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), jejíž plná implementace pokračuje. AfCFTA má vytvořit jednotný africký trh a zrušit cla na většinu zboží, zatím však není v Guineji funkční v plném rozsahu.

Mezi Českou republikou a Guinejí aktuálně neexistuje žádná bilaterální obchodní dohoda. Vzájemné ekonomické vztahy se řídí rámcem společné obchodní politiky EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

Guinea zůstává čistým příjemcem oficiální rozvojové pomoci (ODA), která je zásadním zdrojem financování pro její rozvojové priority. Podle údajů Světové banky činila čistá ODA přijatá Guineou v roce 2022 přibližně 499,6 milionu USD. Přesnější a aktuálnější údaje pro roky 2023 a 2024 nejsou v současnosti veřejně dostupné.

Hlavními sektory podpory zůstávají:

• Konsolidace právního státu: Zahrnuje posilování bezpečnosti, přístup k nezávislému soudnictví a podporu rozvoje moderní správy s cílem zajistit řádnou a transparentní správu věcí veřejných.
• Sanitace a hygiena: Zaměřuje se na rozvoj sanitace a komunitní infrastruktury, nakládání s odpady a zlepšení přístupu k energiím.
• Zdraví: Cílem je zlepšit přístup k veřejné, kvalitní základní péči.

Česká republika poskytuje rozvojovou pomoc Guineji především prostřednictvím multilaterálních kanálů, jako je Evropská unie. Přímé projekty české rozvojové spolupráce v Guineji jsou omezené, avšak české nevládní organizace mohou participovat na projektech financovaných z evropských fondů.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Guinejský trh představuje specifické prostředí s výraznými přírodními zdroji, ale zároveň s omezenou absorpční kapacitou a značnými institucionálními riziky. Přesto existují vybrané segmenty, kde lze reálně uvažovat o zapojení zahraničních firem – zpravidla formou technologických dodávek, subdodavatelství nebo projektů financovaných multilaterálními partnery.

Těžební sektor, dominantní složka guinejské ekonomiky, je sice teoreticky otevřen i menším dodavatelům zařízení a služeb, ale v praxi je většina hlavních projektů (bauxit, železná ruda, zlato) dlouhodobě ovládána čínskými, ruskými nebo arabskými konsorcii. Vstup do odvětví je obtížný kvůli neprůhledným pravidlům, silnému konkurenčnímu tlaku a vysoké kapitálové náročnosti. Prostor tak existuje spíše pro dílčí technologické nebo environmentální komponenty (filtrace, měření, ekologická sanace apod.).

V sektoru zemědělství a agroprůmyslu je prostor omezený, ale konkrétní – například ve formě dodávek menší mechanizace, zavlažovacích systémů nebo malých zpracovatelských linek. Guinea má příznivé přírodní podmínky, ale zemědělství zůstává převážně neformální a málo produktivní. Realizace projektů často závisí na grantech nebo rozvojové pomoci (FAO, IFAD).

V oblasti zdravotnictví je poptávka po základním nemocničním vybavení, laboratorní technice a školících řešeních, zejména v regionech mimo hlavní město. Významným faktorem bývá spolupráce se zahraničními donory – např. EU, GAVI, Světová banka. Místní rozpočty jsou omezené a schopnost úhrad bez externí podpory zůstává slabá.

Voda, sanitace a odpadové hospodářství představují rostoucí výzvu pro městské oblasti. Zájmem jsou jednoduchá, nízkonákladová řešení pro komunální odpad, čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou. Mnoho projektů je realizováno v rámci rozvojových programů.

Ve stavebnictví a infrastruktuře mohou příležitosti vzniknout v rámci výběrových řízení na menší stavební celky (školy, kliniky, silnice), zejména v rámci decentralizovaných projektů financovaných mezinárodními partnery.

Guinea deklaruje zájem o digitalizaci veřejných služeb, ale ICT sektor je stále v počátečním stádiu a trpí nízkou penetrací internetu a častými výpadky elektřiny. Příležitosti lze hledat v oblasti e-learningu, veřejné správy nebo jednoduchých systémů datového sběru.

Klíčová omezení trhu zahrnují omezený přístup k financování, slabou kupní sílu, složitou administrativu a vysokou míru korupce. Veřejné zakázky jsou často neprůhledné a obchodní vztahy závislé na osobních vazbách. Bez silného místního partnera nebo podpory rozvojových projektů bývá realizace obchodních záměrů obtížná.

Guinea tedy nenabízí široké pole působnosti, ale v jednotlivých segmentech – při pečlivém vyhodnocení rizik – může představovat doplňkový trh pro specializované dodavatele s realistickým očekáváním návratnosti.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Guinea je převážně muslimská země s francouzským administrativním a společenským dědictvím. Komunikace je formální, přátelská a silně založená na zdvořilosti. Zvláštní úcta je běžně projevována cizincům, zejména ženám. Konverzace obvykle začíná osobními dotazy – na zdraví, rodinu, práci či studia – a to i v písemné komunikaci (např. v úvodu e-mailu). Krátké „ça va?“ je sice akceptovatelné, ale očekává se delší a recipročně orientovaná odpověď. Tato forma projevu zdvořilosti a zájmu je důležitou součástí navazování důvěry. Oslovení titulů a důraz na osobní kontakt jsou klíčové i v obchodním prostředí. Respektování těchto kulturních zvyklostí je základem úspěšného jednání v zemi.

4.2. Oslovení

Navázání spolupráce s důvěryhodným místním partnerem – dovozcem, distributorem nebo zástupcem – je v Guineji nezbytnou podmínkou pro úspěšný vstup na trh. Obchodní prostředí se výrazně opírá o osobní kontakty, důvěru a dlouhodobé vztahy. Významný je také kulturní aspekt: důraz se klade na osobní setkání a opakované návštěvy, které signalizují seriózní zájem o spolupráci.

Doporučuje se být přítomen na místě při klíčových jednáních, ideálně s podporou tlumočníka se znalostí francouzštiny, která je komunikačním jazykem ve veřejné i obchodní sféře. Vztahy se posilují prostřednictvím neformálních interakcí – pozvání na oběd či návštěva domova partnera může mít větší váhu než formální dopis. Při budování důvěryhodnosti mohou pomoci i reciproční návštěvy v ČR, zejména pokud se týkají partnerů z rozhodovacích pozic.

Získání ověřených informací o spolehlivosti místních firem však bývá komplikované – veřejné databáze jsou neúplné a obchodní informace často nedostatečné. Proto je vhodné spolupracovat s ověřenými partnery, případně využít služeb místních obchodních komor nebo konzultovat se zkušenými podnikateli v teritoriu.

V případě zájmu o navázání spolupráce nebo o doporučení na prověřené partnery v Guineji doporučujeme kontaktovat honorárního konzula České republiky v Conakry – kontaktní údaje jsou uvedeny v kapitole 6. Pro doplňující informace o investičním prostředí lze také využít portál Agentury pro podporu soukromých investic (APIP): www.apip.gov.gn.

4.3. Obchodní schůzka

V Guineji je úspěšné obchodování úzce spjato s porozuměním místním kulturním normám a společenským zvyklostem. Osobní vztahy hrají klíčovou roli, a proto je budování důvěry a respektu nezbytné pro navázání a udržení obchodních kontaktů.

Při setkání je obvyklé podání ruky doprovázené srdečným úsměvem a očním kontaktem. Zdravit, jíst či předávat předměty je vhodné pravou rukou nebo oběma rukama, neboť levá ruka je považována za nečistou. Respekt k senioritě je důležitý; starší osoby a osoby ve vyšších funkcích by měly být oslovovány jako první, ideálně s použitím titulů jako „Monsieur“ nebo „Madame“.

Obchodní jednání často začínají neformální konverzací o rodině či zdraví, což slouží k navázání důvěry. Přímý přechod k obchodním tématům bez předchozího společenského rozhovoru může být vnímán jako nezdvořilý. Při plánování schůzek je třeba počítat s možným zpožděním, neboť časové vnímání může být flexibilní.

Dávání dárků není povinné, ale je vítáno jako projev úcty. Vhodné jsou drobné předměty reprezentující vaši zemi nebo společnost. Dary by měly být předávány pravou rukou nebo oběma rukama a neměly by být příliš okázalé, aby nebyly vnímány jako nevhodné.

Guinejci jsou známí svou pohostinností. Pozvání do domácnosti je výrazem důvěry a mělo by být přijato, případně odloženo na pozdější dobu. Při návštěvě je vhodné přinést malý dárek, například sladkosti nebo ovoce. Během jídla je běžné sdílení pokrmů ze společných mís; muži a ženy často jedí odděleně. Je nevhodné jíst během chůze nebo odmítat nabízené jídlo, pokud k tomu nejsou zdravotní důvody.

Oblečení by mělo být konzervativní a profesionální. Muži obvykle nosí oblek s kravatou, ženy by měly volit šaty nebo sukně sahající alespoň ke kolenům a zakrývající ramena. Pokrývka hlavy pro ženy není povinná, ale odhalování citlivých partií těla je nevhodné. Tetování a piercingy by měly být zakryty, neboť mohou být vnímány negativně.

Při jednáních je důležité vyhýbat se citlivým tématům, jako jsou práva LGBT, kritika vlády nebo armády, která mohou být vnímána jako urážlivá nebo dokonce vést k právním problémům. Respektování místních kulturních a společenských norem je zásadní pro úspěšné navázání a udržení obchodních vztahů v Guineji.

4.4. Komunikace

Oficiálním jazykem Guineje je francouzština, která slouží jako hlavní prostředek komunikace ve státní správě, školství a médiích. Přestože je francouzština široce používaná, její znalost jako prvního jazyka je mezi obyvatelstvem omezená. Angličtina je v zemi rozšířená minimálně. Místní obyvatelé často hovoří také jedním z národních jazyků, jako jsou Fula (Pular), Malinké (Maninka) nebo Susu, které dominují v různých regionech země.

Obchodní jednání v Guineji obvykle začínají neformální konverzací a mohou být zdlouhavá, s důrazem na budování osobních vztahů. Nejefektivnějším způsobem komunikace je osobní schůzka; telefonní hovory a e-maily jsou běžné, avšak jejich spolehlivost může být ovlivněna častými výpadky elektřiny a mobilního signálu. Z tohoto důvodu mnoho Guinejců používá více SIM karet od různých operátorů, aby zajistili dostupnost spojení.

Při komunikaci je vhodné vyhýbat se citlivým tématům, jako jsou práva LGBT, kritika armády, prezidenta nebo vlády, která mohou být vnímána negativně a potenciálně vést k právním problémům. Respektování místních kulturních a společenských norem je klíčové pro úspěšné navázání a udržení obchodních vztahů v Guineji.

4.5. Doporučení

V Guineji je konzumace alkoholu legální a běžně tolerovaná, zejména v městských oblastech. Neexistuje stanovený minimální věk pro nákup nebo konzumaci alkoholu, ačkoli prodejci mohou uplatňovat vlastní omezení. Navzdory legálnímu statusu alkoholu je důležité konzumovat ho s mírou a respektovat místní kulturní normy, zejména v převážně muslimských komunitách, kde může být konzumace alkoholu vnímána negativně.

Homosexualita je trestná a společenská tolerance vůči LGBTQ+ osobám je nízká a diskriminace je běžná.

Držení, užívání a distribuce nelegálních drog, včetně konopí, je v Guineji přísně zakázáno. Pachatelé mohou čelit dlouhodobým trestům odnětí svobody a vysokým pokutám. Zákony nerozlišují mezi různými typy drog, a to včetně produktů obsahujících CBD. Místní vězeňský systém je přetížený a podmínky jsou velmi špatné.

Doporučuje se respektovat kulturní zvyklosti, vyhýbat se citlivým tématům (náboženství, politika) a předem si zajistit aktuální právní informace k podnikání. Při jakékoli nejistotě je vhodné konzultovat místní právníky nebo poradce.

4.6. Státní svátky

Guinea v roce 2025 slaví následující státní a náboženské svátky, které jsou oficiálními dny pracovního volna:

Pevně stanovené svátky:

• 1. ledna: Nový rok
• 21. dubna: Velikonoční pondělí
• 1. května: Svátek práce
• 25. května: Den Afriky
• 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie
• 2. října: Den nezávislosti
• 25. prosince: Vánoce

Pohyblivé muslimské svátky (data se mohou měnit podle lunárního kalendáře):

• 27. března: Lailat al-Qadr (Noc osudu)
• 30. března: Korité (Eid al-Fitr, konec Ramadánu)
• 31. března: Svátek Korité (volný den)
• 7. června: Tabaski (Eid al-Adha, Svátek oběti)
• 8. června: Svátek Tabaski (volný den)
• 5. září: Mouloud (narození proroka Mohameda)

Upozorňujeme, že přesná data muslimských svátků se mohou lišit v závislosti na pozorování měsíce a rozhodnutí náboženských autorit.

Doporučuje se sledovat oficiální oznámení vlády Guineje pro potvrzení konkrétních dat. Během těchto svátků mohou být úřady a podniky uzavřeny, a proto je vhodné plánovat obchodní aktivity s ohledem na tyto termíny.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro úspěšné podnikání v Guineji je klíčové navázání spolupráce s důvěryhodným místním partnerem (dovozcem, distributorem či zástupcem), který disponuje dobrými kontakty a znalostí místního prostředí. Konzumní zboží je často dováženo a distribuováno velkoobchodníky, zejména z libanonské a čínské komunity. Dovozci luxusního zboží a těžební společnosti obvykle nakupují přímo od výrobců.

Při dovozu zboží v hodnotě přesahující 12 milionů GNF (přibližně 1 250 USD) je nutné získat dovozní povolení (Demande Descriptive d’Importation – DDI) od Ministerstva obchodu. Celní sazby se liší podle typu zboží: základní potraviny a zemědělské produkty jsou zatíženy sazbou 1–2 %, některé položky, jako určité léky, jsou osvobozeny od daně. Luxusní zboží, jako jsou vozidla, alkohol a tabák, podléhá přirážce ve výši 20–70 %.

Dovoz ručních zbraní a drog je zakázán. Dovoz vojenského materiálu vyžaduje souhlas příslušných orgánů v České republice. Vývoz měny nad 100 000 GNF a více než 5 000 USD je zakázán.

Pro aktuální informace a podrobnosti o dovozních podmínkách doporučujeme konzultovat oficiální zdroje, jako je Ministerstvo obchodu Guineje nebo portál Guichet Unique du Commerce Extérieur.

Pokud plánujete založit podnik v Guineji, doporučuje se obrátit na Agenturu pro podporu soukromých investic (APIP), která poskytuje komplexní podporu investorům, včetně informací o právních požadavcích, daňových pobídkách a dalších aspektech podnikání v zemi.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční podnikatelské subjekty v Guineji obvykle volí jednu z následujících forem působení: společnost s ručením omezeným (SARL), akciovou společnost (SA), pobočku zahraniční firmy nebo obchodní zastoupení. Nejčastěji se zakládá právě SARL, která odpovídá české společnosti s ručením omezeným.

Založení společnosti v Guineji je formálně centralizováno prostřednictvím Agentury pro podporu soukromých investic (APIP), která provozuje tzv. One-Stop Shop (Guichet Unique). Proces je relativně přímočarý a teoreticky může trvat tři až pět pracovních dní, v praxi však často déle.

Základní kroky zahrnují: rezervaci názvu společnosti v obchodním rejstříku, složení základního kapitálu na bankovní účet (min. 10 milionů GNF pro SARL), notářské zpracování stanov (cca 1,8 mil. GNF), zápis společnosti přes APIP do obchodního rejstříku, daňového systému (NIF) a systému sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen oznámit pracovníky úřadu AGUIPE. Povinné je rovněž zveřejnění založení firmy v oficiálním věstníku (cca 200 000 GNF) a pořízení firemního razítka (cca 20 000 GNF).

Celkové náklady na založení společnosti (např. typu SARL) se pohybují kolem 800 000–1 200 000 GNF bez započtení základního kapitálu. APIP poskytuje investorům i doplňkové služby, včetně asistence při získání povolení nebo registraci investice. Pro zahraniční podniky se doporučuje konzultace s právníkem znalým guinejského obchodního práva.

Více informací: www.apip.gov.gn

5.3. Marketing a komunikace

V Guineji je oficiálním jazykem francouzština, která se běžně používá v obchodní komunikaci a marketingu. Vzhledem k vysoké míře negramotnosti (přes 50 %) a omezenému přístupu k internetu je nejúčinnějším médiem pro oslovení široké veřejnosti rozhlas. Rozhlasové vysílání pokrývá celé území země a je hlavním zdrojem informací pro většinu obyvatelstva.

Televize má omezenější dosah, přičemž státní stanice Radio Télévision Guinéenne (RTG) je hlavním televizním kanálem. V poslední době došlo k omezení činnosti několika soukromých médií, což může ovlivnit dostupnost některých televizních a rozhlasových stanic.

Sociální média, jako jsou Facebook, WhatsApp a YouTube, získávají na popularitě, zejména mezi mladšími obyvateli ve městech. Je však třeba poznamenat, že přístup k těmto platformám může být příležitostně omezen vládními opatřeními.

Při přípravě propagačních materiálů je důležité zajistit jejich zpracování ve francouzštině. Kvalitní vizuální obsah, jako jsou fotografie a videa, může zvýšit účinnost marketingových kampaní. Vzhledem k jazykové rozmanitosti země může být také užitečné zvážit použití místních jazyků, jako jsou Pular, Malinké nebo Susu, zejména při cílení na konkrétní regiony.

Pro efektivní propagaci v Guineji je vhodné kombinovat tradiční média, jako je rozhlas a televize, s moderními digitálními platformami, přičemž je třeba brát v úvahu aktuální mediální prostředí a případná omezení.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Guinea je členem Africké organizace duševního vlastnictví (OAPI), která zajišťuje jednotný systém ochrany průmyslových práv ve svých členských státech. Kromě toho je Guinea smluvní stranou řady klíčových mezinárodních úmluv, včetně Pařížské a Bernské úmluvy, Dohody TRIPS, Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) a Madridského protokolu o mezinárodní registraci ochranných známek.

Práva registrovaná prostřednictvím OAPI platí automaticky i v Guineji, registrace probíhá centrálně v Yaoundé. Přesto zůstává ochrana duševního vlastnictví v zemi v praxi obtížná – kapacity příslušných institucí jsou omezené, vymáhání práv zdlouhavé a trh je zaplaven padělaným zbožím.

Vnitrostátní agendu v oblasti autorského práva zajišťuje Guinejský úřad pro autorská práva (BGDA) pod Ministerstvem kultury. Ochranu průmyslového vlastnictví spravuje Národní správa průmyslového vlastnictví (SPI) pod Ministerstvem průmyslu. Pro řešení sporů lze využít i alternativní arbitrážní mechanismy OAPI.

Firmám se doporučuje chránit svá práva před vstupem na trh a zvážit právní konzultaci i mezinárodní registraci přes Madridský systém.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Guineji se řídí zákonem o veřejných zakázkách z roku 2018. Projekty s hodnotou přesahující 1 milion USD spravuje Centrální agentura pro veřejné zakázky (AGCP), zatímco zakázky nižší hodnoty vypisují jednotlivá ministerstva a státní instituce. Donorští partneři, jako jsou Světová banka nebo Africká rozvojová banka, často stanovují vlastní pravidla pro výběrová řízení u projektů, které financují.

Veřejné zakázky jsou pravidelně zveřejňovány na oficiálním portálu Ministerstva hospodářství a financí: https://mef.gov.gn. Další informace o aktuálních tendrech lze nalézt na specializovaných platformách, jako jsou GuineaTenders nebo TendersOnTime.

Při účasti na veřejných zakázkách v Guineji je důležité počítat s možnými zpožděními v platbách ze strany státních institucí. Doporučuje se proto sjednat předběžné platby nebo využít neodvolatelné akreditivy. Transparentnost výběrových řízení může být omezená, a proto je vhodné pečlivě zvážit podmínky účasti a případně se obrátit na místní právní poradce nebo obchodní komory pro další asistenci.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Fakturace v Guineji je běžně možná v EUR i USD. Transparentnost firemního prostředí je však nízká – informace o bonitě obchodních partnerů jsou obtížně dostupné a často nespolehlivé. Doporučuje se platba předem nebo využití neodvolatelného akreditivu jako bezpečnější formy úhrady.

Guinejský soudní systém čelí dlouhodobé kritice kvůli nízké vymahatelnosti práva, korupci a politickému ovlivňování, zejména v sektorech strategických pro stát (např. těžba). Existuje samostatný arbitrážní soud založený v roce 1999 pod dohledem Guinejské obchodní komory, jehož rozhodování vychází z francouzských principů a zapojuje odborníky z obchodní sféry.

Při uzavírání smluv se doporučuje zakotvit ustanovení o řešení případných sporů mimo území Guineje. S českými firmami dosud nebyl zaznamenán případ sporu, který by vyžadoval zásah třetí strany, avšak předcházení sporům prostřednictvím pečlivé smluvní úpravy a mimosoudního řešení je zásadní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup do Guinejské republiky je vyžadován platný cestovní pas s minimální platností 6 měsíců po plánovaném odjezdu ze země. Občané České republiky potřebují ke vstupu vízum. O vízum lze požádat buď osobně prostřednictvím Velvyslanectví Guineje v Berlíně, nebo elektronicky přes oficiální portál guinejské policie: https://www.paf.gov.gn/visa.

Podmínkou vstupu do země je předložení mezinárodního očkovacího průkazu s potvrzením o očkování proti žluté zimnici. Bez tohoto potvrzení může být cestujícímu odepřen vstup do země.

Zdravotní rizika v zemi zahrnují výskyt malárie, horečky dengue, hepatitidy A a B, meningitidy, břišního tyfu a cholery. Výskyt virové horečky Ebola byl v minulosti hlášen v jihovýchodních oblastech země. Guinea rovněž vykazuje vysokou incidenci HIV/AIDS.

Před cestou se důrazně doporučuje konzultace s odborným lékařem nebo pracovištěm cestovní medicíny, které poskytne individuální posouzení zdravotních rizik a doporučení k očkování nebo preventivní léčbě včetně otázky případného užívání antimalarik.

Zdravotní péče v Guineji je velmi omezená, zejména mimo hlavní město Conakry. Ve vážných případech (traumatologie, koronární obtíže apod.) může být nezbytný lékařský transport do Evropy. Cestovatelům se doporučuje uzavřít komplexní cestovní pojištění zahrnující i případnou repatriaci a přivézt si s sebou základní léky, dezinfekci, osobní lékárničku a zdravotnické potřeby.

Bezpečnostní situace v Guineji zůstává proměnlivá. Zejména v Conakry může docházet k demonstracím, přepadením a krádežím. Zvýšená opatrnost je na místě na tržištích, v dopravě i v nočních hodinách. Noční přesuny po zemi se obecně nedoporučují.

Homosexualita je v Guineji nezákonná. Cestovatelům se doporučuje zachovávat obezřetnost v osobním projevu a respektovat místní kulturní a právní zvyklosti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců v Guineji podléhá přísným pravidlům stanoveným zákoníkem práce a imigračními předpisy. Každý zaměstnavatel, který má v úmyslu zaměstnat zahraničního pracovníka (mimo občany ECOWAS), je povinen získat předchozí povolení od Agentury pro podporu zaměstnanosti (AGUIPE). Toto povolení je nezbytným předpokladem pro vydání pracovního víza.

Pracovní povolení se vydává na dobu 12 měsíců a je možné jej každoročně prodlužovat, maximálně však po dobu čtyř let včetně všech prodloužení. Výše poplatku za pracovní povolení závisí na kategorii pracovní pozice – u běžných pozic činí přibližně 1 200 USD ročně, u vedoucích až 3 000 USD. Poplatek hradí zaměstnavatel.

K žádosti musí být přiloženy následující dokumenty: kopie platného pasu, pracovní smlouva, výpis z rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce), lékařské potvrzení, ověřené kopie diplomů a profesních certifikátů, strukturovaný životopis, dvě pasové fotografie a tzv. „plán afrikánizace“, který popisuje, jakým způsobem bude pozice v budoucnu nahrazena guinejským pracovníkem.

Guinejské pracovní právo chrání práva zaměstnanců, včetně zákonné pracovní doby, nároků na dovolenou, nemocenské a odměny za přesčasy. Pracovní smlouvy s cizinci nesmí být uzavírány na dobu delší než čtyři roky. Změna zaměstnavatele znamená nutnost znovu absolvovat celý proces povolení.

Zaměstnavatelé jsou povinni přispívat na sociální zabezpečení – 18 % z hrubé mzdy hradí zaměstnavatel a 5 % zaměstnanec. Odborové organizace v Guineji hrají silnou roli a aktivně se podílejí na vyjednávání pracovních podmínek.

Fungování pracovního trhu je regulováno relativně přísně, a přestože zákon umožňuje ukončení pracovního poměru bez předchozího schválení úřadem práce, v praxi je propouštění zaměstnanců obtížné a podléhá právnímu přezkumu.

Více informací a aktuální podmínky zaměstnávání poskytuje AGUIPE nebo příslušné guinejské velvyslanectví.

5.9. Veletrhy a akce

Foire Internationale de Guinée (FIG): Největší multisektorový veletrh v zemi zaměřený na obchod, služby, řemesla a gastronomii. Koná se každoročně v Conakry na stadionu Général Lansana Conté. Nejbližší ročník proběhne opět počátkem roku 2026. Web: www.foireinternationaledeguinee.com

SIHACO – Salon International de l’Habitat et de la Construction: Klíčový veletrh pro stavebnictví, infrastrukturu a urbanismus pořádaný v Conakry. Další ročník je plánován na podzim 2025 v Palais du Peuple. Informace: Facebook Sihaco Guinée.

SIA – Salon International de l’Agriculture et de l’Élevage: Národní veletrh zaměřený na zemědělství a chov. Organizován pod záštitou vlády a s podporou mezinárodních partnerů. Proběhne v druhé polovině roku 2025. Více informací: www.magel.gov.gn

SITRAL – Salon International du Transport et de la Logistique: Specializovaný veletrh zaměřený na dopravu, mobilitu a logistické technologie. Konání dalšího ročníku je plánováno v druhé polovině roku 2025 v Conakry. Web: www.sitral.org.gn

SIAPRAG – Salon International de l’Agriculture, de la Pêche et de l’Agroalimentaire de Guinée: Veletrh věnovaný zemědělství, rybolovu a potravinářskému průmyslu. Probíhá v Conakry. Aktuální ročník se očekává do konce roku 2025. Web: www.siaprag.com.gn

AFRINOV Techexpo – Foire Technologique de Guinée et d’Afrique: Nová platforma pro inovace, digitální transformaci, IT a startupy. Po úspěšném spuštění se očekává další ročník v roce 2026. Informace: www.guinee7.com

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque au Sénégal
Teritoriální působnost: Senegal, Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Mali

Angle rue Maunoury x rue Leblanc
B.P. 6474 Dakar – Plateau, Sénégal
Tel.: +221 338 214 576
Fax: +221 338 214 578
E-mail: dakar@mzv.gov.cz

Velvyslanec: Marek Skolil
Provozní hodiny: po-pá 9:00–17:00 (časový posun-2h v době letního času, -1h v době zimního času)

Consulat honoraire de la République tchèque en Guinée

Agence OKB, KA 028
Almamya, Kaloum, Conakry, B.P. 2520
Tel.: +224 45 37 99, +224 30 43 53 42, +224 30 42 11 06
Fax: +224 30 43 53 42, +224 30 43 53 42

Honorární konzul: MUDr. Hasmiou Dia
Mobil: + 224 62 25 52 262,+224 60 34 33 77, +224 64 29 28 65
E-mail: hasmioudia@gmail.com, conakry@honorary.mzv.gov.cz

Provozní hodiny: út a čt 10:00–12:00 (časový posun-2h v době letního času, -1h v době zimního času)

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Fungování telefonních sítí v Guineji může být nestabilní, zejména mimo hlavní město. Mnozí obyvatelé běžně používají více SIM karet různých operátorů (Orange, MTN, Cellcom), aby minimalizovali výpadky signálu. Nouzové linky nejsou vždy spolehlivé – doporučuje se ověřit dostupnost spojení na místě.

Základní tísňová čísla:

• Policie (Sûreté nationale): 117
• Četnictvo (Gendarmerie nationale): 122
• Hasiči (Pompiers): 18
• Pobřežní hlídka (Marine): 19
• Centrální policejní stanice Kaloum (Conakry): +224 30 45 17 97
• Zdravotnická zařízení v Conakry: Klinika Pasteur: +224 30 43 00 74 / 75 / 76
• Klinika Ambroise Paré: +224 30 41 13 68, mobil: +224 63 35 10 10
• Pediatrická klinika (Clinique Pédiatrique de Ratoma): +224 60 21 73 25 / +224 60 21 17 81 / +224 60 21 21 90

Doporučení: Před cestou nebo v případě delšího pobytu je vhodné si ověřit aktuální kontakty u místních zdrojů (ubytovací zařízení, zaměstnavatel, místní partneři). Pro mezinárodní volání používejte předvolbu +224.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Oficiální portál vlády Guinejské republiky: https://gouvernement.gov.gn – Základní informace o vládě, institucích, tiskových zprávách a prioritních politikách státu.
• Centrální banka Guineje (Banque Centrale de la République de Guinée – BCRG): https://www.bcrg-guinee.org – Měnová politika, směnné kurzy, finanční regulace, bankovní dohled.
• ortál pro elektronickou daňovou správu (eTax): https://www.etax.gov.gn – Online přiznání a platba daní, registrace daňových poplatníků.
• Agentura pro podporu soukromých investic (APIP Guinée) : https://www.invest.gov.gn – Založení podniku, pobídky pro investory, procedury a daňové výhody.
• Guinejská obchodní a průmyslová komora (CCIAG) : https://www.cciagui.org – Podpora podnikání, přehled veletrhů, seznam členů, podnikatelské kontakty.
• Zpravodajský portál Guineenews : https://www.guineenews.org – Politické a ekonomické aktuality, analýzy a zprávy z regionů.
• Národní agentura pro veřejné zakázky (ARMP) : https://www.armp-guinee.org – Veřejné zakázky, výzvy k tendrům, právní rámec zadávání zakázek.