Indonésie

Rozcestník informací o Indonésii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Nákaza covidem-19 byla v Indonésii překvapivě potvrzena o něco později než v řadě okolních zemí. V rámci následné implementace opatření pak země postupovala velmi pragmaticky ve snaze zcela neochromit ekonomiku země, zachovat sociální stabilitu a neohrozit početnou skupinu osob závislých na každodenním výdělku (tzv. neformální pracující).

Přestože se zemi zatím daří zvládat pandemii „za pochodu“ bez úplného uzavření a zastavení ekonomiky, je zřejmé, že dopady krize budou citelné. Růst HDP byl již v prvním čtvrtletí 2,97 %, nejnižší za posledních 19 let a pesimistické prognózy pro letošní rok pracují i s recesí. Protiopatření zvyšují výdaje rozpočtu i za cenu skokového růstu zadlužení.

Vláda počátkem června opětovně navýšila objem balíčku určeného na překonání pandemie, a to na 677,2 bil. IDR (47,6 mld. USD), což představuje skoro 3,9 % HDP. Necelá polovina z těchto prostředků má přitom směřovat do zdravotnictví, a především pak na sociální výdaje, zbývající část je pak určena na podporu ekonomiky.

Na podporu mikro, malých a středních podniků bylo vyčleněno 123,46 bil. IDR a na daňové stimuly je pak počítáno s částkou 120,6 bil. IDR. Na podporu ústředních a regionálních útvarů balíček akumuluje částku 97,11 bil. IDR, zatímco pro státní společnosti je určena pobídka ve výši 44,57 bil. IDR. Navýšené výdaje jsou zčásti pokryty půjčkami od mezinárodních institucí – Světová banka, ADB, AIIB, zčásti vydáním dluhopisů, jejichž část nakoupila Centrální banka Indonésie. Deficit rozpočtu, jinak striktně limitovaný na 3 %, stoupne v důsledku mimořádných výdajů na 6,34 % HDP.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Ve střednědobé perspektivě existují v Indonésii pro české exportéry významné příležitosti v oblasti rozvoje infrastruktury (dopravní, energetická), sektoru zdravotnictví a specifické možnosti pak v oblasti obranného průmyslu. S ohledem na tyto obory přináší covid-19 určité otazníky ohledně možného zpomalení nebo omezení státních investic do relevantních oblastí. To se netýká zdravotnictví, kde naopak současná situace přináší přirozené oživení a zájem o intenzivní rozvoj a zvýšení kvality a kapacit zdravotnické péče.

Přes případné přibrzdění státních projektů a akvizic v dalších uvedených oblastech, které se zřejmě minimálně v rámci letošního roku krize nějak dotkne, se i nadále jedná o oblasti, ve kterých se nabízí významné příležitosti. Omezení kontaktů a izolace způsobená pandemií také posílila rozvoj digitálních technologií a e-commerce, které se také nabízí jako krizí posílená oblast příležitostí.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Dopravní infrastruktura země potřebuje rozsáhlou modernizaci prakticky ve všech oblastech – silnice, železnice, letiště, městská doprava. Spolu s růstem ekonomiky a životní úrovně obyvatel se nejen navýšily počty automobilů a motocyklů, ale také jasně ukázala poddimenzovanost infrastruktury. Ve snaze řešit situaci probíhá v zemi řada projektů na celostátní i lokální úrovni. Aktuálně probíhá výstavba železničních a dálničních koridorů napříč hlavním ostrovem Jáva a v plánu jsou další velké projekty, z nichž mnohé jsou nicméně v realizační fázi zpožděny.

V letech 2015–2019 měla proběhnout výstavba tzv. transsumaterského železničního koridoru o délce 2 168 km. Aktuálně ožívá zpožděný projekt nové dopravní infrastruktury Yogyakarty. Na programu dne je též plán obnovy železnic a vozového parku státní železniční společnosti PT Kereta Api.

Řešení prakticky krizové situace městské hromadné dopravy je jednou z hlavních priorit současného vedení hlavního města. V metropoli Jakartě byl v roce 2019 otevřen první úsek trasy metra, na který naváže další a dokončuje se i trasa návazné příměstské nadzemní kolejové dopravy. Městská hromadná doprava se bude dále rozvíjet návazně na tyto páteřní linky. Potřebný je rovněž systém na výběr elektronického jízdného a mýtný systém. Velké příležitosti nabízí i sektor civilního letectví, a to jak v oblasti budování letišť, tak i dodávkách letecké techniky.

Energetický průmysl

Indonésie vyhlásila ambiciózní plán navýšení energetické produkce v letech 2015–2020 o 35 tis. MW. Neméně ambiciózním cílem je podíl 23 % z celkového objemu v zemi vyrobené energie z obnovitelných zdrojů v roce 2025. Přestože se aktuálně ukazuje, že čísla o celkové potřebě výrobních kapacit budou podstatně relativizována, jde i nadále o velmi zajímavý segment. O to více, že aktuálně lze zaznamenat určitý trend směřující od klasické „velké“ energetiky opět k menším, ekologickým způsobům výroby energie.

Nemalý podíl by měly tvořit i vodní elektrárny, tedy oblast s tradičně silným know-how českých firem. Uplatnit se mohou i solární a větrné technologie, zejména v kombinaci s ukládáním energie v bateriích. Velkým trendem je v Indonésii i téma „waste to energy“, tedy výroba energie z odpadu. Hlavním zdrojem elektrické energie budou v Indonésii i nadále tepelné elektrárny, protože země disponuje značnými zásobami relativně kvalitního uhlí. Průběžně jsou vypisovány tendry na výstavbu nových elektráren formou EPC stejně tak jako formou IPP. České firmy mohou najít uplatnění v obou těchto modelech.

Obranný průmysl

Obranný rozpočet země v posledních letech roste v souvislosti s koncepcí současné vlády, usilující o modernizaci armády. Výdaje na modernizaci armády rostou, a přestože v poměru výdajů k HDP patří Indonésie i nadále v rámci regionu spíše k podprůměru, nominálně jde bezesporu o zajímavý trh. Vláda si je vědoma relativní zaostalosti ve výzbroji indonéské armády v porovnání s nejbližšími sousedy a hodlá tento problém řešit zásadní obnovou a rozšířením armádní výzbroje a výstroje.

Specifikem Indonésie spočívá ve snaze neorientovat se v dané oblasti jedním směrem a vyhnout se tak závislosti. Kombinuje proto z uvedeného důvodu například vojenskou techniku USA a Ruska a ze stejného důvodu preferuje v případě kompatibilní a kompetitivní nabídky k uvedeným silným zbrojařským zemím, ty, které touto optikou nevnímá jako alternativní a nerizikové. Zařízení české (československé) provenience má v zemi určité renomé a tradici, na kterou lze navázat. Mezi perspektivní oblasti z pohledu českého obranného průmyslu patří ruční zbraně, munice, pozemní technika včetně vozidel, letecká technika (transportní a výcvikové letouny) či pokročilá elektronika.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Na počet obyvatel velmi poddimenzované a relativně zaostalé zdravotnictví prochází v poslední dekádě značným rozvojem. Zatímco v roce 2004 bylo v Indonésii 1 246 nemocnic, poslední dostupné údaje již hovoří o počtu 2813 nemocnic v zemi, z toho 63 % soukromých a 882 je státních.

Růst počtu nemocnic a zdravotnických zařízení se ještě zintenzivnil po zavedení všeobecné zdravotní péče a souvisí pochopitelně i se stoupající životní úrovní obyvatel země. Poměr nemocničních lůžek k počtu obyvatel je i nadále hluboko pod průměrem v rozvinutých zemích.

Z pohledu obchodních příležitostí je podstatné, že 80 % veškerého zdravotnického a laboratorního zařízení používaného v Indonésii pochází z dovozu. V rámci opatření proti covidu-19 země vybudovala nové nemocniční kapacity v řádech několika tisíců lůžek a intenzivně se zajímá jak o dovoz zdravotnické techniky, tak i o spolupráci při její výrobě.

Velvyslanectví ČR v Jakartě
e-mail: jakarta@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/jakarta




• Teritorium: Asie | Indonésie | Zahraničí