Indonésie

MZV: Mapa globálních oborových příležitostí

Velvyslanectví ČR v Jakartě

e-mail: jakarta.commerce@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/jakarta

Indonésie, 4. nejlidnatější země světa a motor sdružení ASEAN, prochází pod prezidentem Prabowem zásadní transformací. Tradiční růst tažený domácí spotřebou a exportem komodit však ohrožují vážná strukturální rizika.

Kvůli rozpočtovému deficitu (2,92 % HDP) vláda zavádí fiskální disciplínu s cílem stlačit jej pod 2,4 %. Situaci ale komplikují masivní výdaje na vládní program bezplatného stravování. Financování infrastruktury se přesouvá na suverénní fond Danantara. Stabilitu navíc podkopává rupie, která propadla na historická minima od krize roku 1998, což zvyšuje zranitelnost země. Kritickým problémem je obsluha dluhu v cizích měnách, jelikož úroky v roce 2026 pohltí až 19 % státních výdajů. Centrální banka sice brání měnu i inflaci zvyšováním sazeb, tím však firmám zdražuje investice a brzdí růst.

Zadrhává také spotřeba domácností (50 % HDP). Kvůli stagnujícím mzdám a neformální práci se indonéská střední třída od roku 2017 smrštila o 4,7 %. Tato eroze kupní síly ohrožuje ambiciózní vládní cíl dosáhnout 6% až 8% růstu HDP pomocí digitalizace a zelené transformace.

Reakcí na globální protekcionismus je centralizace exportu surovin, která má zabránit úniku zisků do zahraničí. Zároveň země finalizuje obchodní dohody, jako je CEPA s EU, s cílem odbourat bariéry a diverzifikovat trhy. Současný kurz je riskantním balancem mezi státními zásahy a snahou neztratit důvěru trhů.

Ukazatel 2024 2025 2026 2027 2028
Růst HDP (%) 5,03 5,11 5,17 5,08 5,01
Veřejný dluh (% HDP) 39,75 40,42 41,66 42,92 44,05
Míra inflace (%) 2,30 1,91 3,14 2,70 2,90
Populace (mil.) 283,49 285,72 287,89 289,99 292,02
Nezaměstnanost (%) 4,91 4,85 4,99 4,98 4,90
HDP/obyv. (USD, PPP) 16448,30 17591,27 18875,56 20216,98 21542,71
Bilance běžného účtu (mil. USD) -8583,46 -1453,77 -2949,24 -4522,61 -4803,28
Saldo obchodní bilance (mil. USD) 39838,67 49821,50 46796,35 47113,51 49704,75
Průmyslová produkce (% změna) 2,61 2,12 5,18 5,59 5,17
Exportní riziko OECD 3/7 3/7 3/7 N/A N/A
Predikce EIU Zdroj: EIU

Zdroj: EIU, IMF

Zdroj: EIU

Top 4 importní partneři 2024 (%)
Čína 30,75
Singapur 9,58
Spojené státy americké 5,78
Japonsko 5,56
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD)
Celkem 233,7
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 21,6
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 10,4
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 6,7
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) 4,6
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 4,1
Zdroj: Trade Map (International Trade Center)

 

Energetika

V důsledku hospodářského rozvoje, masivní industrializace a urbanizace se odhaduje, že spotřeba elektrické energie v Indonésii dosáhne do roku 2030 přibližně 445 TWh, což představuje stabilní roční nárůst o necelých 5 %. Tento trend je doprovázen rostoucím tlakem na dekarbonizaci energetického mixu v rámci mezinárodních závazků země. Energetika se nyní nachází v přechodné fázi, kde tradiční zdroje (uhlí, plyn, ropa) stále dominují, ale politický tlak na dekarbonizaci sílí. Celková instalovaná kapacita dosáhla na konci roku 2025 více jak 105 GW. Novým strategickým trendem je integrace jaderné energetiky, která již není vnímána jako poslední možnost, ale jako klíčový nástroj dekarbonizace. Podle Plánu rozvoje energetiky státní společnosti PLN pro období 2025–2034 má celková dodatečná kapacita výroby dosáhnout 69,5 GW. Tato expanze se skládá z 42,6 GW (61 %) z obnovitelných zdrojů, 10,3 GW (15 %) ze systémů pro ukládání energie (včetně bateriových úložišť BESS a přečerpávacích vodních elektráren) a 16,6 GW z fosilních paliv.

Solární energie

Vzhledem k volatilitě globálních trhů s ropou a konfliktům na Blízkém východě, které zvyšují náklady na dieselové elektrárny, hledá indonéská vláda alternativy v podobě solární energie v kombinaci s bateriovými úložišti (BESS). V první fázi vláda upřednostní rozvoj 13 GW z celkového cíle 100 GW. Nejúspěšnějším segmentem trhu zůstávají střešní solární instalace. Jejich kapacita v Indonésii prudce vzrostla z přibližně 146 MW v roce 2024 na 1,3 GW v roce 2026. Společnost PLN nedávno v rámci projektu Mentari Nusantara I vypsala rozsáhlý tendr na solární elektrárny o celkovém výkonu 1 225 MW, což je dosud jedna z největších iniciativ v zemi. Tendr byl oficiálně otevřen 30. dubna 2026 a kapacity budou rozděleny mezi regiony: Jáva, Kalimantan, Moluky a Papua, Západní Nusa Tenggara, Sulawesi a Sumatra. 

Větrná energie

Indonésie disponuje nevyužitým potenciálem větrné energie přesahujícím 150 GW, zejména na jižním pobřeží Sulawesi, na Jávě a na souostroví Nusa Tenggara. Instalovaná kapacita však k roku 2024 zůstávala nízká (cca 152,3 MW). Rozvoj stagnoval od roku 2018, ale podle aktualizovaného Plánu rozvoje energetiky hodlá vláda do roku 2030 dosáhnout kapacity 5 GW a do roku 2060 až 37 GW. Aktuálně se plánuje rozšíření větrného parku Tolo o dalších 130 MW, přičemž výstavba by měla začít na přelomu let 2026 a 2027.

Geotermální energie

Indonésie drží největší geotermální potenciál na světě, odhadovaný na více než 24 GW (zhruba 40 % globálních rezerv). Stávajících 16 geotermálních elektráren s instalovaným výkonem necelých 3 GW staví Indonésii hned na 2. pozici světového žebříčku využívání geotermálních zdrojů za USA. Vládním cílem je pak USA v této oblasti předstihnout do roku 2030. Pro podporu investic nabízí vláda pobídky, jako jsou daňové prázdniny, osvobození od dovozního cla a osvobození od daně z nemovitosti během fáze průzkumu. Státní investiční fond Danantara vyčlenil 120 mil. USD na 19 geotermálních projektů o celkovém výkonu 530 MW v rámci strategické spolupráce s firmami Pertamina Geothermal Energy a PLN. Společnosti budou spolupracovat zejména na jednotkách na jižní Sumatře a severním Sulawesi. 

Biomasa: Potenciál a ekonomické bariéry

Indonésie disponuje obrovským potenciálem biomasy díky svému rozvinutému zemědělskému sektoru (zejména odpad z palmy olejné a rýžové slupky). Vláda podporuje spolu spalování biomasy v uhelných elektrárnách jako rychlou cestu ke zvýšení podílu OZE bez nutnosti stavět nové zdroje. Zásadní bariérou zůstává cena. Při současných velmi nízkých cenách domácího uhlí je biomasa nekonkurenceschopná. Logistické náklady na sběr, zpracování a dopravu biomasy na souostroví často převyšují její energetickou hodnotu ve srovnání s levným a dostupným uhlím.

Ambiciózní plán rozvoje jaderné energetiky

Indonésie v roce 2026 plně integrovala jadernou energii do Národního střednědobého rozvojového plánu jako kritický pilíř dekarbonizace a energetické suverenity. Vláda se pod vlivem aktuálních odborných doporučení zaměřuje na prověřené technologie, jako jsou tlakovodní reaktory. Strategie počítá s nasazením velkých bloků na západě země pro stabilizaci sítě a s využitím malých modulárních reaktorů pro odlehlé oblasti Kalimantanu, Sulawesi a Papuy. Pracovní skupina pod vedením Národního úřadu pro plánování rozvoje (Bappenas) nyní finalizuje institucionální rámec pro výstavbu prvních dvou jednotek o výkonu 250 MW plánovaných na léta 2032–2033, s ambicí dosáhnout celkové jaderné kapacity 9–10 GW do roku 2040. Tento program je vnímán nejen jako energetický zdroj, ale i jako klíčová průmyslová politika k aktivaci domácích lidských zdrojů a posílení nezávislosti země na dovozu paliv.

Zdravotnictví a farmacie

Sektor zdravotnictví představuje jednu z nejvýznamnějších priorit indonéského rozvojového plánu, což potvrzuje revidovaný plán zahraničních půjček (Blue Book), kde zdravotnické projekty tvoří 13 % celkové hodnoty půjček, tedy přibližně 3,7 mld. USD. Vládní rozpočet pro rok 2026 vyčlenil na zdravotnictví rekordních 15 mld. USD, přičemž hlavní prioritou je vedle modernizace nemocniční sítě nově také masivní národní program screeningu civilizačních chorob a posílení primární péče v odlehlých regionech. Pro rok 2026 se velikost trhu se zdravotnickou technikou odhaduje na 3 mld. USD, přičemž i přes pokračující zpřísňování politiky lokálního obsahu (TKDN) zůstává indonéský systém kriticky závislý na dovozu high-tech zařízení, která tvoří dominantní část z více než 61 tis. registrovaných importovaných položek. Pro české firmy se otevírají možnosti v rámci masivní iniciativy IHSS (4 mld. USD), zaměřené na modernizaci diagnostiky, laboratorní techniky a specializované péče.

Indonéský trh se zdravotnickým materiálem a farmaceutikami je největší v regionu ASEAN s celkovou hodnotou přesahující 13 mld. USD. V segmentu zdravotnických prostředků a technologií se do roku 2035 očekává růst tržní hodnoty na více než 27 mld. USD, což představuje stabilní průměrný roční růst kolem 9 %. Zdravotnictví prochází obdobím zásadní transformace poháněné národním pojistným systémem JKN, který nyní pokrývá téměř 99 % populace. Hlavním trendem je decentralizace špičkové péče mimo Jakartu a rozsáhlá digitální transformace, reprezentovaná platformou SatuSehat, která je již propojena s téměř všemi poskytovateli péče. Vláda prezidenta Prabowa Subianta se intenzivně zaměřuje na zvyšování kvality nemocnic, aby omezila únik deviz způsobený indonéskými pacienty hledajícími léčbu v zahraničí. V oblasti farmacie je kladen důraz na transformaci dohledu nad bezpečností léků a potravin prostřednictvím digitalizace laboratoří.

Záměry vlády a veřejného sektoru (Blue Book a IHSS)

Indonéská vláda v revidované „Modré knize“ 2025–2029 schválila 42 aktivit v sektoru zdravotnictví. Naprostá většina těchto prostředků směřuje do centrální úrovně zdravotních služeb (3 mld. USD). Mezi klíčové a strategické projekty patří:

  • Projekt IHSS (Indonesia Health Systems Strengthening): Jedná se o masivní investiční program modernizace indonéského zdravotnictví (4 mld. USD) financovaný Světovou bankou a dalšími rozvojovými partnery, který zahrnuje tři pilíře. SIHREN se zaměřuje na na nákup špičkových technologií k léčbě kritických diagnóz (rakovina, srdce, ledviny, mrtvice), SOPHI investuje do vybavení  komunitních zdravotních středisek pro posílení prevence a základní péče v regionech a InPULS cílí na standardizaci a digitalizaci laboratorní sítě, aby se zajistila rychlá a přesná diagnostika napříč celým souostrovím.
  • Modernizace nemocnic: Výstavba a rozvoj vládních fakultních nemocnic s rozpočtem 1,15 mld. USD za účelem zvýšení kapacity a digitalizace provozu.
  • Vojenské zdravotnictví: Rozsáhlé upgrady zdravotnického vybavení pro desítky nemocnic pozemních sil, námořnictva a letectva pod správou Ministerstva obrany.
  • Specifické eliminační programy: Projekty zaměřené na eliminaci tuberkulózy a rakoviny děložního čípku.
  • BPOM (Food and Drug Authority): Transformace systému dozoru nad léčivy prostřednictvím digitalizace a modernizace 40 laboratoří.

Struktura trhu a klíčoví hráči

Veřejný sektor je v roce 2026 definován především rolí Ministerstva zdravotnictví, které prostřednictvím centralizovaného e-katalogu realizuje masivní nákupy pro státní nemocnice. Klíčovými strategickými partnery v této oblasti zůstávají Ministerstvo obrany (provozující vlastní síť nemocnic) a BPOM, která jako regulační autorita zpřísňuje dohled nad kvalitou a původem léčiv i zdravotnické techniky.

Soukromý sektor představuje nejrychleji rostoucí část trhu. Z celkového počtu přibližně 3 180 nemocnic v zemi tvoří soukromá zařízení nadpoloviční většinu. Tato zařízení se zaměřují na rostoucí střední a vyšší třídu a při vybavování svých pracovišť jasně preferují špičkovou zahraniční techniku (např. z USA a EU), aby si udržela konkurenční výhodu oproti státním zařízením.

Soukromý nemocniční sektor v Indonésii v roce 2026 definuje vysoká míra konsolidace a orientace na prémiovou péči, kde dominují tři klíčoví hráči. Prvním a největším z nich je skupina Siloam Hospitals, která v současnosti provozuje 41 nemocnic. Druhým nejsilnějším aktérem je Mitra Keluarga, která prostřednictvím své sítě 31 zařízení obsluhuje zejména rostoucí střední třídu. Trojici lídrů uzavírá dynamicky rostoucí Primaya Hospital Group, která disponuje již 20 pracovišti a expanduje i do regionů mimo hlavní město. Kromě lůžkových zařízení hrají v indonéském ekosystému nezastupitelnou roli specializovaní poskytovatelé diagnostiky a farmaceutických služeb. Státní gigant Kimia Farma představuje vertikálně integrovaný řetězec, který kromě výroby léčiv spravuje rozsáhlou síť více než 700 lékáren. V oblasti přesné diagnostiky pak dominuje společnost Prodia, největší nezávislá síť klinických laboratoří se svými 395 pobočkami v 82 městech v zemi.

Mechanismus veřejných zakázek ve zdravotnictví

Veřejné nemocnice v Indonésii nakupují zdravotnický materiál primárně prostřednictvím vládního e-Katalogu spravovaného úřadem LKPP a Ministerstvem zdravotnictví, který funguje na principu elektronického tržiště upřednostňujícího výrobky s vysokým podílem místního obsahu (TKDN nad 40 %). Aby mohl být zahraniční výrobek do tohoto systému zařazen, musí být nejprve registrován u Ministerstva zdravotnictví a získat certifikát technické shody (registrační číslo AKL), k čemuž je nezbytná úzká spolupráce s místním partnerem, který je držitelem distribučního oprávnění (IDAK/SDAK) a zodpovídá za logistiku i soulad s indonéskými normami. Vzhledem k aktuální politice nahrazování dovozu je pro zařazení do sektorového katalogu klíčové prokázat unikátnost technologie nebo její nedostupnost u tuzemských výrobců, přičemž registrace v systému OSS (Online Single Submission) a splnění regulatorních požadavků úřadu BPOM zůstávají základními předpoklady pro legální vstup na tento vysoce regulovaný trh.

Voda a životní prostředí

Indonésie bojuje s nedostatečnými kapacitami v oblasti zpracování odpadu. Je druhým největším znečišťovatelem moří na světě, kdy objem plastového odpadu ročně dosáhne až 7,8 mil. tun, z nichž jen 10 – 15 % je recyklováno. Sektor životního prostředí a vodního hospodářství se stal kritickou prioritou indonéské vlády, což dokládá revidovaný plán zahraničních půjček (Blue Book), který vyčleňuje 1,6 mld. USD na vodní soběstačnost a 1,7 mld. USD na ochranu životního prostředí a zmírňování následků katastrof. Klíčovým impulsem je spuštění státního holdingu Denera, který centralizuje 33 projektů energetického využití odpadu v hodnotě 5 mld. USD. Vzhledem k tomu, že více než 80 % populace stále postrádá přístup k vodovodní síti a země čelí rostoucím dopadům klimatických změn, nabízí trh masivní prostor pro technologie v oblasti filtrace, čištění odpadních vod a cirkulární ekonomiky.

Indonésie se v rámci své „Zlaté vize 2045“ zavázala k masivním investicím do zelené infrastruktury, dekarbonizace průmyslu a modernizace odpadového hospodářství, které má do roku 2029 dosáhnout 100% efektivity. Hlavním trendem je odklon od otevřených skládek k řízenému zpracování odpadu a snižování závislosti na podzemních vodách, což je kritické zejména pro Jakartu trpící sesedáním půdy. Rozvoj trhu potvrzují i mezinárodní studie; Světová banka i OECD shodně identifikují vodní hospodářství a adaptaci na klimatické změny jako jedny z pěti nejvyšších priorit pro udržitelný růst země.

Odpadové hospodářství je spravováno vládní agenturou Pal Jaya a čističky vod spravuje Pam Jaya. Přestože se Indonésie zavázala k dosažení dostupné čisté voda pro všechny, stále chybí komplexní legislativa upravující odpadové hospodářství, s výjimkou dílčích nařízení pro správu vodních zdrojů ve městech a na venkově. Smutnou statistikou zůstává, že pouze něco přes 300 tis. domácností je napojeno na integrovaný systém odpadních vod, zatímco většina odvádí odpadní vody přímo do přírodních vodních zdrojů. Jednou z výzev v oblasti vodního managementu pak je i farmaceutický odpad, který ohrožuje životní prostředí vzhledem k přítomnosti účinných látek s negativním dopadem na vodní ekosystémy. Studie z roku 2024 odhalila přítomnost paracetamolu a antibiotik v indonéských vodních tocích, což přispívá k rozvoji antibiotické rezistence.

Obchodní model: Stát jako partner a potřeba financování

V oblasti environmentálních technologií je v Indonésii nejčastějším konečným uživatelem stát, a to buď přímo prostřednictvím ministerstev, nebo skrze místní municipality. Pokud na tento trh vstupuje zahraniční firma, nestačí pouze dodat technologii; trh vyžaduje předložení nabídky, která již obsahuje konkrétní schéma financování (např. model EPC+F – projektování, nákup, výstavba + financování). Výhodou pro exportéry je i dostupnost prostředků z mezinárodních finančních institucí, které v Indonésii aktivně podporují environmentální stabilitu. Pro lokální projekty je tedy možné hledat financování i prostřednictvím Světové banky (WB) nebo Asijské rozvojové banky (ADB).

Nový holding pro vlajkový projekt energetické zpracování odpadu

Indonésie prostřednictvím národního investičního fondu Danantara založila v dubnu 2026 státní holding Denera, který slouží jako centrální platforma pro realizaci až 33 projektů Waste-to-Energy v celkové hodnotě přibližně 5 mld. USD. Tato iniciativa, zařazená mezi národní strategické projekty, centralizuje přípravu, financování i provoz zařízení a nabízí zahraničním partnerům až 70% majetkový podíl v rámci modelů PPP. Ačkoliv první fázi projektů realizují čínské firmy díky zkušenostem se spalováním netříděného odpadu, rozsáhlý program otevírá významné příležitosti i pro české subjekty, a to zejména v dodávkách technologicky vyspělých komponent, jako jsou spalovací systémy, jednotky pro čištění spalin či systémy automatizace řízení. 

Plánované projekty v oblasti vodního hospodářství

Projekt Popis
Jakarta Sewerage Development Project Jde o jeden z největších sanitárních projektů na světě. Projekty zahrnuje výstavbu čistíren, kanalizačních sítí a integraci se systémy na zpracování odpadních vod. Jednou z příležitostí může být integrace systémů pro monitoring průtoku a automatizaci čistíren.
Protipovodňové projekty (do roku 2029) Projekty zahrnují nová retenční území, modernizaci říčních hrází a rozšíření dešťové kanalizace. Investice 350 mil. USD do ochrany kritických pobřežních oblastí a 545 mil. USD do řízení povodňových rizik v aglomeraci. V plánu je také modernizace systému včasného varování.
Rozšíření rozvodné sítě pitné vody v Jakartě Státní podnik PAM Jaya plánuje výstavbu nových vodovodních větví ve východní části Jakarty pro zajištění 100% pokrytí do roku 2030. Hlavní výzvou je zajištění detekce úniků v husté městské zástavbě pomocí chytrých senzorů.
Infrastruktura vodního hospodářství Výstavba centralizovaného systému pro zpracování odpadních vod, vodárenské sítě a úpraven vody. Město je navrženo tak, aby absorbovalo dešťovou vodu místo jejího odvádění, což vyžaduje bio-retenční systémy a chytrý systém řízení.
Green Infrastructure Initiative Projekt je zaměřený na zásobování vodou v 10 městech a okresech Jávy v očekáváné hodnotě 85,5 mil. USD.
Regional Water Supply Project Propojení vodohospodářské infrastrukturu napříč regiony ke zvýšení efektivity distribuce pitné vody (372 mil. USD).

Zahraniční konkurence a možné příležitosti

Čína v zemi dominuje v kapitálově náročných infrastrukturních projektech na klíč a firmy se specializují např. na technologii spalování netříděného mokrého odpadu (stoker grate), která je v Indonésii preferována. USA drží prvenství v technologicky vyspělých monitorovacích a analytických systémech dodávaných společnostmi jako jsou Thermo Fisher Scientific a Honeywell. V tomto vysoce konkurenčním prostředí se otevírá prostor především pro firmy specializované na integraci dat nebo ve vývoji smart city aplikací. Dále se nabízí dodávky specifických komponent pro WtE projekty (filtrace, rekuperace tepla) nebo technologie pro dálkové monitorování úniků ve vodovodních sítích.

Dopravní infrastruktura

Rozvoj dopravní konektivity je prioritou administrativy prezidenta Prabowa Subianta, přičemž celková potřeba investic do infrastruktury pro období 2025–2029 se odhaduje na 123 mld. USD. Revidovaný plán zahraničních půjček (Blue Book) vyčleňuje 5,7 mld. USD na udržitelný rozvoj měst (zejména metro v Jakartě) a 5,5 mld. USD na posílení bezpečnosti konektivity, včetně dálnic na Sumatře a silnic v Kalimantanu (ostrov Borneo). Pro české firmy se otevírají možnosti zejména v dodávkách inteligentních dopravních systémů, zabezpečení železničních přejezdů a modernizaci letištních provozů.

Železniční infrastruktura

Významné příležitosti i nadále skýtá železniční doprava. Podle vládního plánu by do roku 2030 mělo být vybudováno až 10 524 km nových tratí, z toho 3 755 km v rámci městských systémů. Indonéský železniční sektor prochází v roce 2026 fází masivních investic a strukturálních změn, které kombinují snahu o modernizaci dopravy s naléhavou potřebou zvýšit bezpečnostní standardy. Zahájení projektů celostátní elektrifikace (start 20. května 2026) a partnerství mezi giganty PT KAI a PLN otevírají obrovský trh pro dodavatele energetických systémů, trakčních vedení a elektrických souprav. Tento rozmach je však v roce 2026 konfrontován s tragickou nehodou v Bekasi, která odhalila kritické nedostatky v infrastruktuře a zabezpečení. V reakci na ni prezident Prabowo Subianto nařídil okamžitou investici ve výši 250 mil. USD do moderních zabezpečovacích systémů, automatických závor, monitorovacích kamer s AI a technologií pro řízení provozu na 1 800 rizikových železničních přejezdů na Jávě. Cíl dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2060 staví železnici do role páteřní dopravy, což přitahuje investory zaměřené na ESG a zelené technologie v dopravě.

Rozvoj letištní infrastruktury

V letecké dopravě se pozornost vrací k regionální konektivitě a modernizaci letištních center pro zvýšení kapacity a digitalizaci odbavení s cílem podpory cestovního ruchu. Klíčovým potenciálním projektem je výstavba North Bali International Airport v roce 2027. Ačkoliv je projekt zahrnut v národním plánu (RPJMN) a prezident Prabowo mu vyjádřil podporu, v roce 2026 zůstává v patové situaci. Ministerstvo dopravy dosud neschválilo lokalitu, protože investor nepředložil studii proveditelnosti ani dohodu o pozemcích. Vláda však investuje do modernizace 25 regionálních letišť ve východní Indonésii (Papua, Moluky), aby podpořila projekt „Leteckého mostu“ pro zlevnění dopravy základních komodit do odlehlých oblastí.

Městská mobilita a ústup od projektu Nusantara (IKN)

Projekt nového hlavního města Nusantara ztratil značnou část politické i finanční podpory. Rozpočet je nyní soustředěn na dokončení základních vládních budov, zatímco vize smart city se zpomalila kvůli nedostatku zahraničního kapitálu. Těžiště zájmu se přeneslo zpět na městskou mobilitu ve stávajících aglomeracích. Klíčovým trendem je integrace různých módů dopravy (městská kolejová doprava MRT & LRT, autobusy) pod jednotné informační a platební systémy, zejména v Jakartě, Surabayi a Medanu. Dalším významným trendem je elektrifikace veřejné dopravy, s plánem nasazení 6 600 elektrobusů v 11 metropolích do roku 2029. Nutná sebereflexe dovedla již řadu zákonodárců k uvažování nad konceptem inteligentních měst ve smyslu efektivní dopravy, správy věcí veřejných, energetických zdrojů a životního prostředí obecně. Pro řadu místních zastupitelstev je právě značka smart city klíčem k otevření obchodní spolupráce.

Plánované projekty v rámci vize Zlatá Indonésie 2045

Oblast Projekt Časový rámec Poznámka
Železniční doprava Prodloužení vysokorychlostní trati Whoosh z Jakarty až do Surabaye 2025-2031 Příprava úseku Bandung–Kertajati
Železniční doprava MRT na Bali (letiště Ngurah Rai – Cemagi) 2024-2031 Projekt se soukromým financováním
Letecká infrastruktura Výstavba mezinárodního letiště North Bali od r. 2027 Strategický projekt pro odlehčení jihu ostrova
Silniční infrastruktura 23 nových dálnic a mostů (Trans-Sumatra, Trans-Java) 2025–2028 Investice formou PPP ve výši 32 mil. USD
Městská doprava Nasazení 6 600 elektrobusů v 11 metropolích 2025–2029 Priorita pro Jakartu, Surabayu a Medan
Přístavy Rozvoj strategických uzlů Ambon a Patimban 2025–2029 Klíčové pro exportní logistiku

Obranný a bezpečnostní sektor

Indonéský obranný průmysl zažívá bezprecedentní rozmach vynucený rostoucím geostrategickým napětím v Indo-pacifiku. Pod vedením prezidenta Prabowa Subianta země opustila politiku minimální nezbytné síly a přešla k budování armády schopné aktivního odstrašení. Obranný rozpočet pro rok 2026 doznal skokového nárůstu o 30 % oproti předchozímu roku, čímž se země přiblížila k dlouhodobému cíli výdajů ve výši 1,5 % HDP. Indonésie má 400 tis. aktivních vojáků, což ji řadí na 13. místo v globálním měřítku., přičemž těžiště modernizace se přesunulo k námořnictvu a letectvu.

Strategické konsorcium Defend ID

Klíčovým nástrojem soběstačnosti je státní holding Defend ID, založený s ambicí zařadit se do roku 2030 mezi 50 největších zbrojovek světa. Holding sjednocuje pět klíčových podniků:

Název podniku Zaměření podniku Hlavní projekty
Len Industri elektronický boj vedení holdingu, radarové systémy, digitalizace bojiště
Pindad pozemní boj a munice obrněná vozidla (např. Pandur II s českým know-how), tanky Harimau, munice
PAL Indonesia námořní boj stavba ponorek Scorpène, fregaty třídy Arrowhead a PPA
Dirgantara Indonesia letecký boj výroba transportních letounů CN-235 a N219, kooperace na KF-21
Dahana výbušniny produkce pohonných hmot pro rakety a munici velkého kalibru.

Akviziční podmínky a technologický transfer

Akviziční proces v indonéském obranném sektoru v roce 2026 je striktně podmíněn budováním národní suverenity, kdy legislativa vyžaduje, aby zahraniční dodavatelé působili v roli strategických partnerů lokálního holdingu Defend ID. Klíčovým parametrem je dosažení minimálně 40% podílu místního obsahu, což v praxi znamená povinnost realizovat významnou část hodnoty zakázky formou přímých investic. Upřednostňováni jsou partneři ochotní stavět výrobní linky přímo v Indonésii (např. loděnice PT PAL pro ponorky Scorpène). Dodavatel musí předat know-how, které indonéské straně zajistí plnou autonomii v oblasti údržby, oprav a budoucích modifikací systémů. 

Vzhledem k armádní minulosti prezidenta Prabowa Subianta, která sahá od jeho působení ve speciálních jednotkách až po nedávnou roli ministra obrany, jsou veškeré strategicky významné zbrojní zakázky pod dohledem prezidentského paláce. Administrativa prezidenta preferuje modely spolupráce typu Joint Venture nebo Joint Production. Cílem není jen jednorázový nákup, ale vytvoření dlouhodobého průmyslového ekosystému. Zároveň administrativa usiluje o maximalizaci přímých a nepřímých offsetů, který u vybraných pozemních a námořních dosahovat až 85 %. Pro české firmy v roce 2026 to znamená nutnost nabízet nejen špičkový produkt, ale i komplexní balíček zahrnující školení, vybudování servisních center v Indonésii a ochotu sdílet část duševního vlastnictví, což je v silné konkurenci (zejména s Tureckem či Jižní Koreou) rozhodující faktor úspěchu.

Diverzifikace dodavatelů

Indonésie v roce 2026 potvrzuje status „strategického pragmatika“. Odmítá exkluzivitu jednoho dodavatele a udržuje aktivní nákupní kanály napříč kontinenty: Země konsistentně uplatňuje politiku neangažovanosti (non-alignment) a nečiní ji problém obchodovat jak USA a Evropou, tak i s Čínou a Ruskem. Dohromady má dodavatele z 31 zemí, čímž je její dodavatelská síť jednou z nejdiverzifikovanějších na světě. Nejvýznamnější zbrojní akvizice napříč geopolitickým spektrem jsou uvedeny v tabulce níže.

Země  Projekty
Jižní Korea Pokračující spolupráce na stíhačce KF-21 Boramae, kde má Indonésie objednáno 48 kusů (dodávky od r. 2028).
USA Nákup stíhaček F-15EX byl počátkem roku 2026 zrušen kvůli vysoké ceně. USA však zůstávají klíčové pro transportní letectvo (C-130J Hercules) a údržbu stávající flotily F-16.
Rusko Servis 16 letounů Suchoj (Su-27/30). Plánovaný nákup systému PVO S-400 byl v závěru roku 2025 odložen, aby nedošlo k ohrožení provozu západní techniky.
Čína Partner zejména v oblasti levnějších bezpilotních systémů a raketové techniky. Čína investuje do civilní infrastruktury, kterou armáda využívá k budování základen v citlivé oblasti souostroví Natuna.
Turecko Dominantní hráč v bezpilotních systémech. Indonésie provozuje drony Anka-S a po zrušení amerického kontraktu na F-15EX podepsala memorandum o partnerství v programu stíhačky 5. generace KAAN.
Francie Aktuálně nejvýznamnější partner. V lednu 2026 byly dodány první tři stíhačky Dassault Rafale F4 (z celkem 42 ks). V námořnictvu probíhá transfer technologií pro dvě ponorky Scorpène.
Itálie Klíčový dodavatel námořnictva. Indonésie získala darem letadlovou loď Giuseppe Garibaldi, která slouží jako platforma pro drony a vrtulníky, a vyjednává o nákupu velkého vrtulníkového nosiče (LHD) třídy Trieste.
Španělsko Airbus dodává strategické transportní a tankovací letouny A400M Atlas.
Česko Partnerem v oblasti pozemní techniky a radarových systémů.

Český obranný průmysl má v Indonésii mimořádně dobré jméno a v posledních letech i nemalé úspěchy. Na dobré jméno českého zbrojního průmyslu lze tedy efektivně navazovat. Ideální příležitostí je největší zbrojní veletrh Indodefence, který se od června 2025 bude pravidelně bienálně koná v Jakartě.

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Indonéský ICT trh prochází masivní transformací, přičemž jeho hodnota v roce 2024 dosáhla 44 mld. USD a do roku 2033 se předpokládá růst na 164 mld. USD. Vláda v revidovaném plánu zahraničních půjček (Blue Book) vyčlenila přibližně 773 mil. USD na projekty kybernetické bezpečnosti a digitalizace, včetně modernizace vysílání a systémů pro analýzu dat. Klíčovými milníky jsou spuštění prvního Národního datového centra v červnu 2025 a kritický tendr na 5G frekvence v dubnu 2026. Pro exportéry se otevírají příležitosti zejména v oblasti sofistikovaných kyberbezpečnostních řešení, technologií pro 5G infrastrukturu a systémů pro chytrou logistiku v rámci Průmyslu 4.0. Vstup na trh je však podmíněn regulatorními schváleními, zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany dat.

Indonésie je jedním z nejdynamičtějších digitálních trhů světa, což je dáno extrémní mobilní konektivitou s více než 355 mil. aktivních SIM karet v populaci 290 mil. obyvatel. Sektor se v roce 2026 posouvá od základního budování konektivity (projekt Palapa Ring a satelit SATRIA-1) k rozvoji vysokokapacitní infrastruktury a pokročilých služeb. Hlavním trendem je adopce 5G technologií, kterou urychlil frekvenční tendr z dubna 2026 v pásmech 700 MHz a 2,6 GHz. Ruku v ruce s tím jde boom datových center, zejména v Jakartě a na ostrově Batam, kde se do roku 2030 očekávají investice ve výši 3,8 mld. USD. S pokračující digitalizací státní správy a soukromého sektoru se kritickým tématem stala kybernetická bezpečnost, která je nyní vnímána jako národní strategický cíl. Analýza IMF identifikuje moderní služby (včetně IT a komunikací) jako sektory s vysokou produktivitou, které mohou zásadně přispět k hospodářské transformaci země, kdy prohloubení obchodní integrace v těchto službách může zvýšit jejich export až o 9 %.

Vládní digitalizace jako motor poptávky

Indonéská vláda jde digitalizaci naproti a sama se stává významným zadavatelem zakázek. V červnu 2025 zahájí provoz první Národní datové centrum (PDN) v Cikarangu splňující globální standardy Tier 4. Cílem je konsolidovat data z 2700 stávajících vládních center. Vládní iniciativy v oblasti e-Governmentu a kybernetické bezpečnosti (ve spolupráci s Národní kybernetickou a kryptografickou agenturou BSSN) otevírají prostor pro zahraniční subdodavatele špičkových infrastrukturních řešení a bezpečnostního softwaru.

Klíčové projekty a vládní iniciativy

Pro zahraniční partnery jsou klíčové rozsáhlé infrastrukturní projekty, které země realizuje za účelem zajištění celoplošného internetového pokrytí: Projekt Palapa Ring: 35 000 km optických sítí zajišťujících vysokorychlostní internet napříč celým souostrovím. Zahraniční technologické společnosti, které již nyní disponují pokročilým know-how, nacházejí uplatnění především v těchto klíčových oblastech jako je správa dat a jejich migrace na cloudové platformy, implementace chytrých řešení pomocí AI a IoT ve výrobě, logistice, zdravotnictví a konceptu Smart Cities, implementace bezpečnostních systémů proti kybernetickým hrozbám. Aktuální je např. projekt posílení národního kyberbezpečnostního ekosystému pod správou agentury BSSN v hodnotě 250 mil. USD. Jedním z největších technologických infrastrukturních zásahů do indonéského mediálního prostoru za poslední dekády je přechod z analogového na digitální vysílání a celkovou modernizaci veřejnoprávní televize TVRI v hodnotě přes 370 mil. USD.

Aktuální milník: Tendr na klíčové 5G frekvence

V dubnu 2026 zahájilo indonéské Ministerstvo pro komunikaci a digitální záležitosti dlouho očekávaný výběrový proces na přidělení kmitočtů v pásmech 700 MHz a 2,6 GHz. Vítězní operátoři nejsou jen držiteli kmitočtů, ale podle ministerského dekretu č. 175 z roku 2026 mají přímý závazek vybudovat infrastrukturu v určených lokalitách, což zahrnuje povinné nasazení 4G/LTE služeb v dosud nepokrytých sídlech a povinné spuštění plnohodnotného 5G ve vybraných městech. Aukce frekvencí je přímo navázána i na Národní rozvojový plán 2025–2029. Stabilní 5G sítě umožní nasazení AI a IoT v indonéských továrnách a logistických uzlech, což jsou oblasti, kde dominují zahraniční know-how a řešení.

Požadavky na vstup na ICT trh v Indonésii

Pro vstup na indonéský trh musí ICT společnosti splnit několik regulatorních požadavků. Klíčovým prvkem je registrace v systému Online Single Submission (OSS) a získání obchodního oprávnění pro digitální služby. Společnosti, které provozují nebo spravují informační systémy strategické povahy (např. cloud, data hosting, e-government, zdravotní IT), musí získat bezpečnostní schválení od Národního úřadu pro kybernetickou a kryptografickou bezpečnost BSSN. Dále se vyžaduje soulad s předpisy o ochraně osobních údajů (UU PDP 2022) a registrace systémů s vysokým dopadem v systému PSE (Penyelenggara Sistem Elektronik). Pro některé typy služeb je nutné mít datová centra lokalizovaná na území Indonésie.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Rozvoj lidského kapitálu a posílení vědeckotechnické základny je pilířem vládní strategie Asta Cita a Vize 2045, která cílí na zvýšení výdajů na vědu a výzkum z aktuálních 0,08 % na 1,5–2 % HDP. Revidovaný plán zahraničních půjček (Blue Book) vyčleňuje přibližně 850 mil. USD na zlepšení kvality a konkurenceschopnosti lidských zdrojů, včetně investic do univerzitních vědeckotechnických parků a fakultních nemocnic. Strategickým nástrojem je nový stipendijní program Garuda 2026, který integruje potřeby průmyslu se studiem na špičkových světových univerzitách v 8 prioritních oblastech. Pro středoevropské subjekty se otevírají příležitosti v dodávkách laboratorního vybavení pro Centra excelence, v partnerstvích pro společné programy a v aplikovaném výzkumu v oblasti nanotechnologií a AI.

Význam sektoru potvrzují mezinárodní studie, kdy OECD ve své zprávě z roku 2026 apeluje na modernizaci odborného vzdělávání a digitální gramotnosti. Analýza IMF identifikuje moderní vzdělávání jako klíčový prvek pro zvýšení přidané hodnoty indonéského exportu. Relativně nižší postavení země v Globálním inovačním indexu (85. příčka v roce 2025) slouží jako silný katalyzátor pro masivní nábor zahraničního know-how a investice do výzkumné infrastruktury.

Transformace vzdělávání a inovační ekosystém

Indonésie momentálně prochází hlubokou strukturální proměnou s důrazem na technické obory, kde se země snaží dohnat regionální sousedy. Zatímco podíl absolventů technických oborů v Indonésii činí pouze 19,4 %, srovnatelná Malajsie dosahuje přes 41 %. V rámci celonárodní iniciativy Making Indonesia 4.0 je proto kladen maximální důraz na digitalizaci průmyslu a vývoj pokročilých materiálů. Institucionálním garantem tohoto posunu je národní agentura pro výzkum a inovace BRIN, která centralizuje výzkum do dvanácti specializovaných organizací a skrze model „triple-helix“ (kooperace vlády, akademické sféry a průmyslu) aktivně podporuje transfer technologií do soukromého sektoru.

Klíčové vládní iniciativy: Program Garuda a Blue Book

Vláda k rozvoji talentů využívá indonéský nadační fond pro vzdělávání LPDP, který spravuje prostředky ve výši cca 8,7 mld. USD. Zásadním nástrojem je v roce 2026 spuštěný stipendijní program Garuda, který integruje potřeby průmyslu se studiem na špičkových světových univerzitách. Program se zaměřuje na osm prioritních oblastí: zdravotnictví, energetiku, námořnictví, obranu, digitalizaci (AI a polovodiče), pokročilé materiály, industrializaci a potravinovou bezpečnost. Program přímo vybízí k navazování partnerství typu Double Degree a Joint Degree.

Mezi nejvýznamnější infrastrukturní projekty v rámci aktuálního Blue Booku patří:

  • Politeknik Negeri Batam: Budování národního ekosystému pro design polovodičů a AI (60 mil. USD).
  • Airlangga SMART Park: Výstavba vědeckotechnického parku na ostrově Madura (22 mil. USD).
  • Projekt InPULS: Plošná modernizace laboratoří a diagnostických Center excelence (CoE) napříč celým souostrovím.

Příležitosti pro spolupráci a export

Silná přítomnost globálních technologických gigantů jako Hitachi, Huawei či Hyundai v oblasti výzkumu baterií a ICT vytváří dynamické prostředí. Díky tlaku na lokalizaci výzkumu otevírají specifické příležitosti pro zahraniční partnery:

  • Laboratorní a simulační technika: Dodávky vybavení pro univerzitní výzkumná centra, zejména se zaměřením na nanomedicínu, molekulární testování a obnovitelné zdroje.
  • Vzdělávací technologie (EdTech): Řešení pro chytré školství a platformy pro distanční výuku studentů a zvyšování digitální kvalifikace pedagogů.
  • Akademická spolupráce: Zřizování společných studijních programů v rámci schématu Garuda, které reflektují indonéský hlad po technickém a přírodovědném vzdělání.

Aplikovaný průmyslový výzkum: Kooperace s Národní agenturou pro výzkum a inovace BRIN na vývoji nových materiálů (např. grafen). V oblasti kritické oblasti kybernetické bezpečnosti pak lze navázat spolupráci s Národním úřadu pro kybernetickou a kryptografickou bezpečnost BSSN.

• Teritorium: Asie | Indonésie | Zahraničí

Doporučujeme