Železniční infrastruktura

Významné příležitosti i nadále skýtá železniční doprava. Podle vládního plánu by do roku 2030 mělo být vybudováno až 10 524 km nových tratí, z toho 3 755 km v rámci městských systémů. Indonéský železniční sektor prochází v roce 2026 fází masivních investic a strukturálních změn, které kombinují snahu o modernizaci dopravy s naléhavou potřebou zvýšit bezpečnostní standardy. Zahájení projektů celostátní elektrifikace (start 20. května 2026) a partnerství mezi giganty PT KAI a PLN otevírají obrovský trh pro dodavatele energetických systémů, trakčních vedení a elektrických souprav. Tento rozmach je však v roce 2026 konfrontován s tragickou nehodou v Bekasi, která odhalila kritické nedostatky v infrastruktuře a zabezpečení. V reakci na ni prezident Prabowo Subianto nařídil okamžitou investici ve výši 250 mil. USD do moderních zabezpečovacích systémů, automatických závor, monitorovacích kamer s AI a technologií pro řízení provozu na 1 800 rizikových železničních přejezdů na Jávě. Cíl dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2060 staví železnici do role páteřní dopravy, což přitahuje investory zaměřené na ESG a zelené technologie v dopravě.

Rozvoj letištní infrastruktury

V letecké dopravě se pozornost vrací k regionální konektivitě a modernizaci letištních center pro zvýšení kapacity a digitalizaci odbavení s cílem podpory cestovního ruchu. Klíčovým potenciálním projektem je výstavba North Bali International Airport v roce 2027. Ačkoliv je projekt zahrnut v národním plánu (RPJMN) a prezident Prabowo mu vyjádřil podporu, v roce 2026 zůstává v patové situaci. Ministerstvo dopravy dosud neschválilo lokalitu, protože investor nepředložil studii proveditelnosti ani dohodu o pozemcích. Vláda však investuje do modernizace 25 regionálních letišť ve východní Indonésii (Papua, Moluky), aby podpořila projekt „Leteckého mostu“ pro zlevnění dopravy základních komodit do odlehlých oblastí.

Městská mobilita a ústup od projektu Nusantara (IKN)

Projekt nového hlavního města Nusantara ztratil značnou část politické i finanční podpory. Rozpočet je nyní soustředěn na dokončení základních vládních budov, zatímco vize smart city se zpomalila kvůli nedostatku zahraničního kapitálu. Těžiště zájmu se přeneslo zpět na městskou mobilitu ve stávajících aglomeracích. Klíčovým trendem je integrace různých módů dopravy (městská kolejová doprava MRT & LRT, autobusy) pod jednotné informační a platební systémy, zejména v Jakartě, Surabayi a Medanu. Dalším významným trendem je elektrifikace veřejné dopravy, s plánem nasazení 6 600 elektrobusů v 11 metropolích do roku 2029. Nutná sebereflexe dovedla již řadu zákonodárců k uvažování nad konceptem inteligentních měst ve smyslu efektivní dopravy, správy věcí veřejných, energetických zdrojů a životního prostředí obecně. Pro řadu místních zastupitelstev je právě značka smart city klíčem k otevření obchodní spolupráce.

Plánované projekty v rámci vize Zlatá Indonésie 2045

Strategické konsorcium Defend ID

Klíčovým nástrojem soběstačnosti je státní holding Defend ID, založený s ambicí zařadit se do roku 2030 mezi 50 největších zbrojovek světa. Holding sjednocuje pět klíčových podniků:

Akviziční podmínky a technologický transfer

Akviziční proces v indonéském obranném sektoru v roce 2026 je striktně podmíněn budováním národní suverenity, kdy legislativa vyžaduje, aby zahraniční dodavatelé působili v roli strategických partnerů lokálního holdingu Defend ID. Klíčovým parametrem je dosažení minimálně 40% podílu místního obsahu, což v praxi znamená povinnost realizovat významnou část hodnoty zakázky formou přímých investic. Upřednostňováni jsou partneři ochotní stavět výrobní linky přímo v Indonésii (např. loděnice PT PAL pro ponorky Scorpène). Dodavatel musí předat know-how, které indonéské straně zajistí plnou autonomii v oblasti údržby, oprav a budoucích modifikací systémů. 

Vzhledem k armádní minulosti prezidenta Prabowa Subianta, která sahá od jeho působení ve speciálních jednotkách až po nedávnou roli ministra obrany, jsou veškeré strategicky významné zbrojní zakázky pod dohledem prezidentského paláce. Administrativa prezidenta preferuje modely spolupráce typu Joint Venture nebo Joint Production. Cílem není jen jednorázový nákup, ale vytvoření dlouhodobého průmyslového ekosystému. Zároveň administrativa usiluje o maximalizaci přímých a nepřímých offsetů, který u vybraných pozemních a námořních dosahovat až 85 %. Pro české firmy v roce 2026 to znamená nutnost nabízet nejen špičkový produkt, ale i komplexní balíček zahrnující školení, vybudování servisních center v Indonésii a ochotu sdílet část duševního vlastnictví, což je v silné konkurenci (zejména s Tureckem či Jižní Koreou) rozhodující faktor úspěchu.

Diverzifikace dodavatelů

Indonésie v roce 2026 potvrzuje status „strategického pragmatika“. Odmítá exkluzivitu jednoho dodavatele a udržuje aktivní nákupní kanály napříč kontinenty: Země konsistentně uplatňuje politiku neangažovanosti (non-alignment) a nečiní ji problém obchodovat jak USA a Evropou, tak i s Čínou a Ruskem. Dohromady má dodavatele z 31 zemí, čímž je její dodavatelská síť jednou z nejdiverzifikovanějších na světě. Nejvýznamnější zbrojní akvizice napříč geopolitickým spektrem jsou uvedeny v tabulce níže.

Český obranný průmysl má v Indonésii mimořádně dobré jméno a v posledních letech i nemalé úspěchy. Na dobré jméno českého zbrojního průmyslu lze tedy efektivně navazovat. Ideální příležitostí je největší zbrojní veletrh Indodefence, který se od června 2025 bude pravidelně bienálně koná v Jakartě.

Indonésie je jedním z nejdynamičtějších digitálních trhů světa, což je dáno extrémní mobilní konektivitou s více než 355 mil. aktivních SIM karet v populaci 290 mil. obyvatel. Sektor se v roce 2026 posouvá od základního budování konektivity (projekt Palapa Ring a satelit SATRIA-1) k rozvoji vysokokapacitní infrastruktury a pokročilých služeb. Hlavním trendem je adopce 5G technologií, kterou urychlil frekvenční tendr z dubna 2026 v pásmech 700 MHz a 2,6 GHz. Ruku v ruce s tím jde boom datových center, zejména v Jakartě a na ostrově Batam, kde se do roku 2030 očekávají investice ve výši 3,8 mld. USD. S pokračující digitalizací státní správy a soukromého sektoru se kritickým tématem stala kybernetická bezpečnost, která je nyní vnímána jako národní strategický cíl. Analýza IMF identifikuje moderní služby (včetně IT a komunikací) jako sektory s vysokou produktivitou, které mohou zásadně přispět k hospodářské transformaci země, kdy prohloubení obchodní integrace v těchto službách může zvýšit jejich export až o 9 %.

Vládní digitalizace jako motor poptávky

Indonéská vláda jde digitalizaci naproti a sama se stává významným zadavatelem zakázek. V červnu 2025 zahájí provoz první Národní datové centrum (PDN) v Cikarangu splňující globální standardy Tier 4. Cílem je konsolidovat data z 2700 stávajících vládních center. Vládní iniciativy v oblasti e-Governmentu a kybernetické bezpečnosti (ve spolupráci s Národní kybernetickou a kryptografickou agenturou BSSN) otevírají prostor pro zahraniční subdodavatele špičkových infrastrukturních řešení a bezpečnostního softwaru.

Klíčové projekty a vládní iniciativy

Pro zahraniční partnery jsou klíčové rozsáhlé infrastrukturní projekty, které země realizuje za účelem zajištění celoplošného internetového pokrytí: Projekt Palapa Ring: 35 000 km optických sítí zajišťujících vysokorychlostní internet napříč celým souostrovím. Zahraniční technologické společnosti, které již nyní disponují pokročilým know-how, nacházejí uplatnění především v těchto klíčových oblastech jako je správa dat a jejich migrace na cloudové platformy, implementace chytrých řešení pomocí AI a IoT ve výrobě, logistice, zdravotnictví a konceptu Smart Cities, implementace bezpečnostních systémů proti kybernetickým hrozbám. Aktuální je např. projekt posílení národního kyberbezpečnostního ekosystému pod správou agentury BSSN v hodnotě 250 mil. USD. Jedním z největších technologických infrastrukturních zásahů do indonéského mediálního prostoru za poslední dekády je přechod z analogového na digitální vysílání a celkovou modernizaci veřejnoprávní televize TVRI v hodnotě přes 370 mil. USD.

Aktuální milník: Tendr na klíčové 5G frekvence

V dubnu 2026 zahájilo indonéské Ministerstvo pro komunikaci a digitální záležitosti dlouho očekávaný výběrový proces na přidělení kmitočtů v pásmech 700 MHz a 2,6 GHz. Vítězní operátoři nejsou jen držiteli kmitočtů, ale podle ministerského dekretu č. 175 z roku 2026 mají přímý závazek vybudovat infrastrukturu v určených lokalitách, což zahrnuje povinné nasazení 4G/LTE služeb v dosud nepokrytých sídlech a povinné spuštění plnohodnotného 5G ve vybraných městech. Aukce frekvencí je přímo navázána i na Národní rozvojový plán 2025–2029. Stabilní 5G sítě umožní nasazení AI a IoT v indonéských továrnách a logistických uzlech, což jsou oblasti, kde dominují zahraniční know-how a řešení.

Požadavky na vstup na ICT trh v Indonésii

Pro vstup na indonéský trh musí ICT společnosti splnit několik regulatorních požadavků. Klíčovým prvkem je registrace v systému Online Single Submission (OSS) a získání obchodního oprávnění pro digitální služby. Společnosti, které provozují nebo spravují informační systémy strategické povahy (např. cloud, data hosting, e-government, zdravotní IT), musí získat bezpečnostní schválení od Národního úřadu pro kybernetickou a kryptografickou bezpečnost BSSN. Dále se vyžaduje soulad s předpisy o ochraně osobních údajů (UU PDP 2022) a registrace systémů s vysokým dopadem v systému PSE (Penyelenggara Sistem Elektronik). Pro některé typy služeb je nutné mít datová centra lokalizovaná na území Indonésie.

Význam sektoru potvrzují mezinárodní studie, kdy OECD ve své zprávě z roku 2026 apeluje na modernizaci odborného vzdělávání a digitální gramotnosti. Analýza IMF identifikuje moderní vzdělávání jako klíčový prvek pro zvýšení přidané hodnoty indonéského exportu. Relativně nižší postavení země v Globálním inovačním indexu (85. příčka v roce 2025) slouží jako silný katalyzátor pro masivní nábor zahraničního know-how a investice do výzkumné infrastruktury.

Transformace vzdělávání a inovační ekosystém

Indonésie momentálně prochází hlubokou strukturální proměnou s důrazem na technické obory, kde se země snaží dohnat regionální sousedy. Zatímco podíl absolventů technických oborů v Indonésii činí pouze 19,4 %, srovnatelná Malajsie dosahuje přes 41 %. V rámci celonárodní iniciativy Making Indonesia 4.0 je proto kladen maximální důraz na digitalizaci průmyslu a vývoj pokročilých materiálů. Institucionálním garantem tohoto posunu je národní agentura pro výzkum a inovace BRIN, která centralizuje výzkum do dvanácti specializovaných organizací a skrze model „triple-helix“ (kooperace vlády, akademické sféry a průmyslu) aktivně podporuje transfer technologií do soukromého sektoru.

Klíčové vládní iniciativy: Program Garuda a Blue Book

Vláda k rozvoji talentů využívá indonéský nadační fond pro vzdělávání LPDP, který spravuje prostředky ve výši cca 8,7 mld. USD. Zásadním nástrojem je v roce 2026 spuštěný stipendijní program Garuda, který integruje potřeby průmyslu se studiem na špičkových světových univerzitách. Program se zaměřuje na osm prioritních oblastí: zdravotnictví, energetiku, námořnictví, obranu, digitalizaci (AI a polovodiče), pokročilé materiály, industrializaci a potravinovou bezpečnost. Program přímo vybízí k navazování partnerství typu Double Degree a Joint Degree.

Mezi nejvýznamnější infrastrukturní projekty v rámci aktuálního Blue Booku patří:

• Politeknik Negeri Batam: Budování národního ekosystému pro design polovodičů a AI (60 mil. USD).
• Airlangga SMART Park: Výstavba vědeckotechnického parku na ostrově Madura (22 mil. USD).
• Projekt InPULS: Plošná modernizace laboratoří a diagnostických Center excelence (CoE) napříč celým souostrovím.

Příležitosti pro spolupráci a export

Silná přítomnost globálních technologických gigantů jako Hitachi, Huawei či Hyundai v oblasti výzkumu baterií a ICT vytváří dynamické prostředí. Díky tlaku na lokalizaci výzkumu otevírají specifické příležitosti pro zahraniční partnery:

• Laboratorní a simulační technika: Dodávky vybavení pro univerzitní výzkumná centra, zejména se zaměřením na nanomedicínu, molekulární testování a obnovitelné zdroje.
• Vzdělávací technologie (EdTech): Řešení pro chytré školství a platformy pro distanční výuku studentů a zvyšování digitální kvalifikace pedagogů.
• Akademická spolupráce: Zřizování společných studijních programů v rámci schématu Garuda, které reflektují indonéský hlad po technickém a přírodovědném vzdělání.

Aplikovaný průmyslový výzkum: Kooperace s Národní agenturou pro výzkum a inovace BRIN na vývoji nových materiálů (např. grafen). V oblasti kritické oblasti kybernetické bezpečnosti pak lze navázat spolupráci s Národním úřadu pro kybernetickou a kryptografickou bezpečnost BSSN.