Island: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

V průběhu bankovní a hospodářské krize ostrova podala vláda v roce 2009 přihlášku k plnému členství Islandu v EU. Během let 2010 až 2013 probíhaly přístupové rozhovory, během nichž bylo projednáno 27 z 33 kapitol unijního acquis a z toho 11 bylo předběžně uzavřeno. Neotevřeny zůstaly zjevně citlivé kapitoly Rybolov, Volný pohyb kapitálu či Zemědělství. Před všeobecnými volbami v roce 2013 došlo na žádost islandské strany k pozastavení přístupových rozhovorů. K jejich obnovení však již nedošlo a v roce 2015 vláda požádala EU, aby Island ze seznamu kandidátských zemí vyřadila.

Předčasné ukončení přístupových rozhovorů nebylo překvapivé, protože koaliční strany od převzetí vlády avizovaly, že o členství Islandu v EU nebudou usilovat, neboť další směřování Unie nevyhovuje potřebám Islandu. Ačkoli proti členství v EU se dlouhodobě staví mírně nadpoloviční většina obyvatel, podstatně více z nich vládě zazlívalo, že o ukončení jednání s EU rozhodla autonomně bez referenda.

Politické strany, které tvoří stávající vládní koalici, zastávají ohledně evropské integrace Islandu protichůdné názory, ovšem vzájemně je respektují. Dohodly se, že otázkou případných nových přístupových rozhovorů Islandu s EU se může zabývat parlament, nicméně rozhodování o tomto tématu by mělo být předmětem referenda, jehož vypsání se v tomto volebním období neočekává. V r. 2019 si Island připoměl 25. leté výročí vstupu v platnost Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která je základním pilířem vztahů mezi Islandem a Evropskou unií. Do budoucna se Island bude zasazovat o posílení současného dvoupilířového systému EHP, který v domácím prostředí do značné míry napomáhá legitimizovat unijní normotvorbu, na níž se Island přímo nepodílí.   

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace EU na Islandu
Hafnartorg – Kalkofnsvegur 2, 101 Reykjavík
tel. (+354) 520 3399
fax (+354) 520 3398
e-mail: Delegation-Iceland@eeas.europa.eu

vedoucí DEU: misi dočasně vede Andrew Byrne z pozice zástupce vedoucího DEU

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Hospodářské vztahy mezi Islandem a EU zůstávají založeny na Dohodě o EHP (viz 2.2 a 2.4). V rámci závazků plynoucích z působení Islandu v EHP byla dlouhodobým problémem pomalá či neúplná transpozice nových pravidel EU (ve formě změn Dohody o EHP) do národní legislativy. Islandu daří držet transpoziční deficit unijní legislativy již třetí rok po sobě pod úrovní (obecně akceptovatelnou úrovní) 1%. V roce 2019 klesl transpoziční deficit na 0,7%, což je dosud nejlepší výsledek Islandu v oblasti inkorporace unijního práva do vlastního národního právního rámce. Islandu zbývá implementovat 6 unijních směrnic a 38 nařízení. Oněch 6 směrnic dle ESA čeká na implementaci již zhruba dva roky. Pokud jde o prozatím neimplementovaná nařízení, většina z nich se týká finančních služeb a životního prostředí. V oblastech, které nepokrývá Dohoda o EHP, se mezi Islandem a EU uzavírají bilaterální dohody (např. o účasti Islandu v schengenském prostoru apod.).

Vzájemné obchodní vztahy Islandu a EU dlouhodobě komplikují spory o výši kvót na lov makrel v Severním Atlantiku či o celním režimu uplatňovaném na dovozy islandských rybích produktů do zemí EU.

V květnu 2018 vstoupily v platnost tři dohody sjednané mezi Islandem a EU rozšiřující bezcelní přístup na islandský trh pro více než 95% zemědělských a potravinářských výrobků původem ze zemí EU. V této souvislosti došlo rovněž k významnému navýšení bezcelních dovozních kvót pro vybrané typy masa, sýrů a upravených masných produktů. V důsledku toho se očekává zdvojnásobení objemu dovozu zemědělských produktů ze zemí EU na Island a snížení cen vybraných potravin. S platností od ledna 2020 mohou vývozci ze zemí EHP (vč. ČR) na Island dovážet čerstvé maso a vejce. Rozsudky islandského Nejvyššího soudu a Soudu ESVO označily dosavadní pravidla omezující dovoz těchto surovin za odporující Dohodě o EHP. Vláda byla proto nucena pravidla pro dovozy čerstvého masa a vajec upravit. Dosud platilo, že na Island bylo možné dovážet např. pouze maso zmražené po dobu minimálně 30 dní. Nově lze dovážet i čerstvé produkty, avšak v případě drůbežího masa bude dovozce muset doložit potvrzení o nepřítomnosti baktérií způsobujících kampylobakteriózu a u vepřového, hovězího či vajec potvrzení o nekontaminaci salmonelózou.

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Island dlouhodobě přispívá do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP), který se využívá ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je od roku 2004 i ČR.

Současný rozpočtový rámec Fondů EHP a Norských fondů pokrývá léta 2014-2021. Prioritními cílovými oblastmi jsou mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu, sociální inkluze a projekty posilující bilaterální vztahy Islandu s přijímacími zeměmi. V případě ČR je hlavním koordinátorem Fondů EHP a Norska Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi. Během r. 2019 byly vyhlašeny první výzvy. ČR na období 2014-21 obdržela částku odpovídající zhruba 5mld. Kč na projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochcranu životního prostředí, kulturní dědictví, veřejné zdraví a spolupráci v justici.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Oslo (Norsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem