Island: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je nejmenší ze skandinávských zemí (103 tis. km2). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Euroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita: na ostrově se nachází několik aktivních sopek a řada gejzírů. Islandu se proto přezdívá Země ledu a ohně.

Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech; v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné.

Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemi s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (termální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstění ovoce a zeleniny). Pilířem současné ekonomiky jsou incomingový cestovní ruch a informační technologie, v exportu dominují hliník, ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňují některá ochranářská opatření u dovozu, která mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu.

Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2016 je prezidentem Guðni Thorlacius Jóhannesson.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud.

Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je 4leté. Poslední volby se konaly v říjnu 2017. Většinovou vládu vytvořily Strana nezávislosti (ve volbách 25,2 % hlasů), Zelená levice (16,9 %) a Pokroková strana (10,7 %). V opozici jsou Sociálnědemokratická aliance (12,1 %), Strana středu (10,9 %), Pirátská strana (9,2 %), Lidová strana (6,9 %) a Obnova (6,7 %).

Island je mj. členem NATO, OBSE, OSN, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, WTO, EHP, ESVO, Severské rady, Arktické rady, Inmarsat, Intelsat a Interpol. Island je součástí schengenského prostoru.

Bankovní a následná hospodářská krize let 2008-2009 podlomila islandskou ekonomiku. Před krizí byl HDP Islandu v přepočtu na obyvatele druhým nejvyšším v Evropě. Po odeznění krize však od roku 2011 hospodářství opět posílilo a meziroční nárůsty islandského HDP byly velmi strmé.

Během roku 2019 došlo ke snížení ekonomické aktivity na Islandu v důsledku kombinace negativních dopadů krachu islandské aerolinky WOW na turistický sektor, dočasného zastavení lovu huňáčka severního a nižší produkce hliníku z důvodu rostoucích cen elektřiny a mezinárodní konkurence. HDP země vzrostlo o necelé jedno procento, což byl nejnižší zaznamenaný růst od r. 2012. Vláda ještě před pandemií COVID-19, během ledna a února 2020, začala zvažovat navýšení investic do veřejných projektů s cílem podnítit hospodářský růst. Šlo zejména o investice do protilavinových zábran, přístavních zařízení a elektrické rozvodové sítě. Centrální banka na počátku roku odhadovala letošní hospodářský růst maximálně ve výši 0,8% a i proto přistoupila už v únoru ke snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 2,75%. V důsledku koronakrize nakonec základní úroková míra na Islandu klesla v květnu až na 1,75% (pozn. ve stejném období minulého roku byla stanovena na úrovni 4%). Nezaměstnanost v r. 2019 vzrostla z 2,7% na 3,5% a lze očekávat, že v důsledku propouštění především v turistickém sektoru nadále poroste. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islandská republika (Lýðveldið Ísland)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Katrín Jakobsdóttir
  • ministr financí a hospodářství: Bjarni Benediktsson
  • ministr dopravy a místního rozvoje: Sigurður Ingi Jóhannsson
  • ministr rybolovu a zemědělství: Kristján Þór Júlíusson
  • ministryně zdravotnictví: Svandís Svavarsdóttir
  • ministr zahraničních věcí: Guðlaugur Þór Þórðarson
  • ministryně spravedlnosti: Áslaug Arna Sigurbjörnsdóttir
  • ministryně cestovního ruchu, průmyslu a inovací: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir
  • ministryně školství, vědy a kultury: Lilja Alfreðsdóttir
  • ministr sociálních věcí a rovných šancí: Ásmundur Einar Daðason
  • ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Guðmundur Ingi Guðbrandsson

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 364 134 (k 1. 1. 2020)
Hustota zalidnění: 3,5 obyv. km2
Průměrný roční přírůstek: 7 143 osob (2019-2020), z toho 4/5 podíl má migrace občanů z členských zemí EU/EHP.
Průměrná délka života: ženy 84,12 let a muži 80,97 let.
Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Celkem 87,3 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 12,4 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska (19 tis.) a Litvy (4 tis.). K. 1. 1. 2019 žilo na Islandu 691 českých občanů. Od r. 2017 došlo ke zdvojnásobení počtu Čechů v zemi. Přes 65 % obyvatel se hlásí k Islandské evangelicko-luteránské církvi, která je státní církví. Římských katolíků jsou registrována cca 4 %, jejich podíl na celkovém počtu nábožensky aktivních obyvatel však v důsledku imigrace postupně stoupá.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016201720182019

Nominální HDP/obyv. (v tis. ISK)

6 658

7 2037 6197 9038 229

Vývoj objemu HDP (v %)

4,3

6,64,53,81,9

Míra inflace (v %)

1,6

1,71,93,72,0

Míra nezaměstnanosti (v %)

3,0

3,02,92,73,8

Kursový průměr České národní banky k 15. 5. 2020: 100 islandských korun (ISK) = 17,416 CZK.

Od podzimu 2008 do jara 2017 čelil Island závažným problémům v souvislosti se zavedenými měnovými restrikcemi pro platby do zahraničí a pro obchodování s ISK v zahraničí. Vládě se v roce 2015 podařilo dosáhnout dohody se zahraničními věřiteli likvidovaných islandských bank, včetně jejich souhlasu s odpisem části aktiv denominovaných v ISK formou úhrady tzv. stabilizačního příspěvku. Islandská Centrální banka od té doby realizovala v několika krocích strategii, směřující k ukončení kapitálových a měnových restrikcí při platbách a obchodování v ISK.

Od druhé poloviny března 2017 mohou bez limitů probíhat zahraniční platby mezi cizinou a Islandem v ISK i v jiných cizích měnách. Jediné kapitálové omezení, které zůstalo v platnosti, cílí proti nekontrolovanému přílivu spekulativního kapitálu a zakazuje obchodování v ISK, využívající rozdílu úrokové míry aktiv (tzv. carry trade), a obchodování s deriváty v ISK. Islandská centrální banka (ICB) na počátku března 2019 odstranila kapitálové kontroly držitelů tzv. zahraničních (offshorových) korun a zredukovala povinnou sazbu na tvorbu minimálních rezerv z přílivu kapitálu na nulovou hodnotu.  Jednou z hlavních úprav je snížení sazby předepsané pro tvorbu minimálních rezerv – SRR (special reserve ratio), která byla uvalena na příliv kapitálu na islandský dluhopisový trh a do vysoce výnosných vkladů v červnu 2016. V důsledku krachu islandské aerolinky WOW těsně před zahájením letní turistické sezóny v r. 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu v zemi, který se během letošního roku dostane zcela jistě do záporných hodnot. Pandemie COVID-19 zasadila další citelnou ránu islandskému turistickému průmyslu, který byl v posledních letech nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem islandského hospodářství. Podle prognózy Islandské obchodní komory z května 2020 by v letošním roce mělo dojít k poklesu HDP Islandu až o 13%, snížení spotřeby domácností o zhruba 8%, propadu hodnoty vývozu o 35% a nárůstu nezaměstnanosti na 10%.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

2016201720182019

Příjmy státního rozpočtu

653,7

696,3772,0840,0892,0

Výdaje státního rozpočtu

650,1

681,0743,4805,0864,0

Saldo

3,6

15,3

28,535,029,0

Údaje v mld. ISK.

Vláda realizuje fiskální plán schválený pro léta 2018-2022. Akcentují se v něm investice do infrastruktury a posílení sociálního systému státu. Největší poměrné zvýšení rozpočtových výdajů se týká zdravotnictví, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Hlavním infrastrukturním projektem je výstavba nové Národní univerzitní nemocnice v Reykjavíku. K dalším cílům vyšších výdajů státu patří zkrácení čekacích dob na lékařský zákrok, snížení spoluúčasti pacientů, valorizace dávek v rodičovské dovolené a vyšší limit příjmu pro zvýhodněnou daň ze mzdy pracujících důchodců. Vláda hodlá nadále akcelerovat splacení státního dluhu. V 2. pol. března 2019 ministerstvo financí předložilo strategii pro rozpočet na léta 2020-24. Vláda v tomto období počítá s oslabením růstu islandského hospodářství, a proto hodlá ekonomiku stimulovat řadou prorůstových opatření. Cílem vlády bude udržet vyrovnaný či mírně přebytkový rozpočet. Mezi prorůstová opatření budou patřit nové investice do dopravních projektů a navýšení příspěvků na výstavbu dotovaného ubytování. Za účelem předcházení finančním šokům pak vláda plánuje zřídit speciální Národní fond. Rozpočet na r. 2020 byl navržen před pandemií COVID-19 jako vyrovnaný. Celkové příjmy byly odhadovány na 920 mld. ISK a výdaje na 919 mld. ISK. Již v té době se očekával mírný pokles islandského hospodářství během r. 2020 a vláda proto počítala s navýšením státních investic s cílem opět nastartovat hospodářský růst. Největšími plánovanými investičními položkami byly dopravní infrastruktura (28 mld. ISK), budování nové národní nemocnice (8,5 mld. ISK), nákup helikoptér pro pobřežní stráž, výstavba nového námořního plavidla pro výzkum a budování Centra islandských studií.

V reakci na pandemii koronaviru vláda v březnu schválila záchranný balíček ve výši 230 mld. ISK (cca 8% HDP země) s cílem podpořit firmy a zaměstnance potýkající se s negativními dopady vládních restrikcí v boji proti šíření nákazy. Vláda se zavázala ke garanci 75% výše mezd zaměstnanců (do výše 700.000 ISK/měsíc), odložila splatnost některých daní až o jeden rok, firmám nabídla zvýhodněné úvěry, finančně podpořila turistický průmysl, bude refundovat zaplacenou DPH u stavebních projektů, rodičům vyplatí mimořádný příspěvek na děti (ve výši 20.000 – 40.000 ISK na dítě dle příjmu rodičů) a občanům umožní přístup k prostředkům z třetího pilíře penzijního spoření (až 800.000 ISK měsíčně/os.). Dále vláda částkou 20 mld. ISK podpoří investice do nových projektů v oblasti dopravy, veřejných staveb a technologické infrastruktury.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016201720182019

Běžný účet (v mil. ISK)

118 117

188 23698 49185 647172 470

Kapitálový účet (v mil. ISK)

-1 476

-1 454-1 410-1 736 -1 898

Finanční účet (v mil. ISK)

117 434219 42549 302164 642208 626

Devizové rezervy (v mil. ISK)

621 014

779 412649 505715 699798 800

Dluhová služba 

Veřejný dluh vůči HDP (v %)

65,0

51,243,129,730,2

Státní garance (v mil. ISK)

1 128 8311 039 1771 031 825956 809920 124

Zahraniční zadlužení (v mil. ISK)

306 910

202 685116 527124 600186 629

Veřejný dluh celkem (v mil. ISK)

1 333 689

1 122 878

 911 053

837 231885 114

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands). V souvislosti s hlubokou krizí bankovního sektoru Islandu převzala islandská vláda postupně od podzimu 2008 kontrolu nad hlavními bankami.  V současné době působí na Islandu (pouze) 3 celostátní komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prošly nástupnické bankovní domy zásadní restrukturalizací a od poloviny roku 2011 dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal.

V roce 2017 vláda představila koncepci další správy státních podílů ve finančních institucích. V roce 2018 odprodala státní účast v Arion Bank, zůstala 100% vlastníkem Íslandsbanki a v Landsbankinn drží 98 % akcií. Cílem vlády je úplná privatizace Íslandsbanki a dlouhodobá držba 34-40% podílu státu v Landsbankinn. Nepůjde však o rychlý proces: k prodejům se přistoupí, jakmile pro to budou příhodné tržní podmínky. Výnos z odprodeje státních podílů v bankách hodlá vláda použít primárně na umoření státního dluhu. V rámci diskuse o konkrétním způsobu prodeje se mj. spekuluje i o možnosti fúze obou bank s cílem navýšit takto cenu akcií určených k prodeji. Obě banky jsou v současné době v dobré finanční kondici a do státního rozpočtu každoročně přispívají nemalými dividendy.  

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu. Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů:

  • příjem všeobecný (odečítají se výdaje),
  • příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daň z příjmu fyzických osob se skládá z daně celostátní a z daně pro místní samosprávu. Celostátní daň pro rok 2020 u příjmů do částky 336 916 ISK/měs. činí 35,04 %, do výše 945 873 ISK/měs. je 37,19% a příjmů přesahujících tuto částku platí zdanění ve výši 46,24%. Daň pro místní samosprávu se vybírá v jednotné výši 14,44 %. Ze mzdy dále zaměstnavatel odvádí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 6,60 % (7,50 % u námořních profesí). Povinný příspěvek do penzijního fondu hradí z hrubé mzdy přímo zaměstnavatel (nejméně 8 %) a solidárně též zaměstnanec (obvykle 4 %).

Obvyklé typy právnických osob (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti) odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním právnickým osobám, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 37,6 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, horké (geotermální) vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

Podrobné informace o daňovém systému lze načerpat na stránkách agentury pro podporu investic na Islandu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Oslo (Norsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem