Automobilový sektor zůstává i v roce 2026 klíčovým výrobním odvětvím Jihoafrické republiky, které zaměstnává přes 115 000 osob přímo v průmyslu a tvoří přibližně 5,3 % HDP. Sektor představuje největší výrobní odvětví v zemi s podílem 22,6 % na celkovém průmyslovém výstupu a v roce 2025 dosáhl vývoz vozidel rekordní hodnoty 414 268 kusů, o téměř 6 % více než v roce předcházejícím, přičemž přibližně 80 % vývozu směřovalo na evropské trhy. JAR je po Maroku druhým největším výrobcem automobilů na africkém kontinentu a s produkcí zhruba 516 000 vozidel v roce 2025 si udržuje pozici dominantního průmyslového centra v subsaharské Africe. Výroba je geograficky soustředěna do tří hlavních provincií, Gauteng, Východní Kapsko a KwaZulu-Natal, které zajišťují průmyslovou infrastrukturu i logistický přístup na světové trhy. Sedm tradičních výrobců, BMW, Ford, Isuzu, Mercedes-Benz, Toyota, Volkswagen a dosud Nissan, jehož závod v Rosslynu přebírá čínský Chery s uzavřením transakce v polovině roku 2026, tvoří páteř sektoru. Vedle nich působí v zemi i Mahindra a nově spuštěný závod Foton/BAIC v průmyslové zóně Coega, přičemž Stellantis plánuje zahájit vlastní výrobu v druhé polovině roku 2027.

Rozvoj automobilového průmyslu je ukotven ve dvou hlavních strategických rámcích, Automotive Production and Development Programme (APDP2) a South African Automotive Masterplan (SAAM) s horizontem do roku 2035. Cílem těchto dokumentů je navýšit roční produkci přibližně na 1,4 milionu vozidel, zdvojnásobit zaměstnanost v sektoru na 224 000 osob a dosáhnout lokalizace komponentů na úrovni 60 %. Obě koncepce zajišťují pobídky pro nové investory prostřednictvím daňových úlev, grantů a přístupu k infrastruktuře v rámci speciálních ekonomických zón. Jihoafrický automobilový sektor exportoval v roce 2025 vozidla do 109 zemí světa a v kontextu Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA) se jeho kontinentální role dále upevňuje. Sektor zároveň čelí novým výzvám v podobě amerických cel, která v roce 2025 způsobila propad vývozu do USA z přibližně 25 500 na necelých 6 600 kusů, a sílící konkurenci dovozu čínských vozidel na domácím trhu.

Elektromobilita zaznamenává v JAR výrazné oživení. Prodeje plug-in hybridů vzrostly v roce 2025 o 274 % a nová energetická vozidla dosáhla téměř 3% podílu na celkovém trhu. Čínské automobilky BYD, Chery a GWM agresivně rozšiřují svou přítomnost, přičemž ceny nejdostupnějších modelů klesly od roku 2023 o více než 50 %. Od března 2026 vláda nabízí daňovou pobídku ve výši 150 % investičních nákladů do výroby elektrických a vodíkových vozidel a vyčlenila jednu miliardu randů na rozvoj výroby nových energetických vozidel, baterií a podpůrné infrastruktury. BYD plánuje vybudování sítě 300 rychlonabíjecích stanic do konce roku 2026. BMW vyrábí v závodu v Rosslynu nový model X3 plug-in hybrid jako výhradní světový výrobce tohoto modelu, což dokládá schopnost jihoafrického průmyslu plnit nejnáročnější technologické standardy.

Paralelně s elektromobilitou získávají pozornost vodíkové technologie, v nichž má JAR strukturálně silnou pozici jako největší světový producent platiny, klíčové suroviny pro výrobu palivových článků. Anglo American provozuje od roku 2022 v platinovém dole Mogalakwena největší světový vodíkový těžební dampér a buduje zázemí pro přestavbu flotily 40 dieselových vozidel na vodíkový pohon. Vláda schválila v dubnu 2025 národní plán obnovitelné energie (SAREM), který vodík začleňuje do širší průmyslové strategie, a usiluje o vybudování ekosystému propojující tři vodíkové uzly v Johannesburgu, Durbanu a v oblasti Mogalakwena v Limpopu. Přestože většina velkých projektů zelené výroby vodíku se stále nachází ve fázi přípravy a financování zůstává klíčovou výzvou, zájem zahraničních partnerů dokládá i balíček Global Gateway, který EU oznámila pro JAR v březnu 2025 v celkové výši 4,7 miliardy eur a jenž zahrnuje podporu zelených vodíkových hodnotových řetězců.

Příležitosti pro české společnosti v tomto dynamickém prostředí sahají napříč celým hodnotovým řetězcem. Prostor se nabízí v dodávkách komponent pro montážní závody, v technologiích automatizace a výrobních linkách, ale i v řešeních pro oblast elektromobility a nabíjecí či vodíkové infrastruktury. Poptávka po modernizaci servisních kapacit, integraci pokročilých softwarových řešení a rozvoji subdodavatelských vztahů představuje další potenciál, stejně jako spolupráce v oblasti vzdělávání a rekvalifikace pracovní síly v návaznosti na plánovanou transformaci směrem k novým technologiím.

ICT sektor představuje jeden z nejdynamičtějších segmentů jihoafrické ekonomiky s odhadovaným podílem na HDP v rozmezí 10 až 15 % a s tržbami regulovaných odvětví přesahujícími v roce 2024 hodnotu 271 miliard randů, což představuje meziroční nárůst o 9 %. JAR se etablovala jako technologický a inovační hub celého kontinentu a slouží jako základna pro regionální expanzi předních světových korporací, mezi nimiž jsou zastoupeny Microsoft, Google, Amazon Web Services, IBM, SAP, Dell, Meta či Oracle. Telekomunikační sektor zaznamenal v roce 2024 meziroční nárůst tržeb o téměř 12 %, tažený rozšiřováním 4G a zahájením komerčního rollout 5G sítí. Například Vodacom investoval jen v roce 2025 přes 660 milionů randů do rozšíření sítě v jižním Gauteng, kde zprovoznil 67 nových základnových stanic a spustil 5G na 445 lokalitách. Mobilních připojení dosáhlo ke konci roku 2025 počtu 127 milionů, tedy 196 % celkové populace, přičemž smartphony využívá 73 % obyvatelstva.

Zcela zásadním trendem posledních dvou let se staly investice do datové infrastruktury, které z JAR vytvářejí nejdůležitější datové centrum celé Afriky. Microsoft oznámil v březnu 2025 novou investici ve výši 5,4 miliardy randů do rozšíření cloudové a AI infrastruktury do roku 2027, navazující na předchozí výdaje 20,4 miliardy randů na vybudování prvních enterprise-grade datových center v Johannesburgu a Kapském Městě. Google spustil svůj první cloudový region v JAR v lednu 2024 a společnost Teraco plánuje v letech 2025 a 2026 spustit čtyři nová datová centra s kumulativní investicí přibližně 877 milionů dolarů. Chystají se rovněž projekty s kapacitami přesahujícími 300 MW a 200 MW, které by více než zdvojnásobily stávající instalovaný výkon datové infrastruktury v zemi. Cloudové služby tvoří 69 % celého ICT trhu a jejich předpokládaný roční růst přesahuje 27 %, přičemž více než 60 % firem využívá cloudová řešení.

Umělá inteligence se stává strategickou prioritou napříč sektory. JAR se opírá o kombinaci místních startupů, jako je Lelapa AI vyvíjející jazykové modely pro africké jazyky, a mezinárodních investic zaměřených na rozvoj AI ekosystému. Vláda si klade za cíl stát se konkurenceschopnou AI ekonomikou a investuje do vzdělávacích programů zaměřených na digitální dovednosti, přičemž Microsoft se zavázal pokrýt certifikační zkoušky pro 50 000 mladých lidí. Oblast internetu věcí zažívá akceleraci v návaznosti na rozšiřování 5G a představuje příležitosti v průmyslové automatizaci, chytrém zemědělství, těžbě i dopravě. Ve třech největších metropolích, Johannesburgu, Kapském Městě a Durbanu, dochází k realizaci ambiciózních projektů chytrých měst, přičemž JAR zůstává lídrem smart cities technologií v rámci celého kontinentu.

Finanční sektor zůstává hlavním tahounem ICT inovací a investic do digitalizace. Fintech ekosystém JAR čítá přes 250 startupů a země patří k pionýrům regulace digitálních aktiv a otevřených financí na africkém kontinentu. Banky a pojišťovny masivně investují do digitálních platforem, mobilního bankovnictví a ochrany před kybernetickými hrozbami, přičemž celkové výdaje finančního sektoru na kybernetickou bezpečnost v JAR dosahují přibližně 1,2 miliardy dolarů. Kybernetická kriminalita představuje rostoucí výzvu s odhadovanými ztrátami přesahujícími tři miliardy dolarů ročně a JAR patří mezi nejvíce zasažené země světa. Phishing, ransomware a útoky na dodavatelský řetězec jsou nejčastějšími vektory, přičemž AI-asistované útoky nabývají na sofistikovanosti. Jihoafrický regulátor FATF v roce 2023 JAR zařadil na šedou listinu pro nedostatky v oblasti boje proti praní peněz, což zrychlilo reformy v oblasti finanční compliance a digitálního dohledu. Oblast outsourcingu firemních procesů BPO zaměstnává přes 270 000 osob a JAR opakovaně patří mezi nejatraktivnější BPO destinace světa, přičemž potenciál do roku 2030 je odhadován na 750 000 pracovních míst.

Příležitosti pro české firmy v tomto prostředí jsou rozmanité. Zvláště relevantní je oblast kybernetické bezpečnosti, kde kombinace rostoucích hrozeb, regulatorního tlaku po odebrání ze šedé listiny FATF a nedostatku lokálních odborníků vytváří trvalou poptávku po specializovaných řešeních a know-how. Prostor existuje rovněž pro dodavatele softwarových řešení pro finanční sektor a fintech, průmyslovou automatizaci, smart cities a IoT aplikace, dále pro poskytovatele řešení v oblasti datové analytiky a cloudové infrastruktury a v neposlední řadě pro vzdělávací programy zaměřené na rozvoj digitálních dovedností.

Jihoafrické zdravotnictví se vyznačuje hlubokou dichotomií mezi veřejným a soukromým sektorem, která odráží extrémní sociální nerovnost v zemi. Veřejný sektor obsluhuje přibližně 85 % populace s nízkými nebo žádnými příjmy, je financován výhradně státem a trpí chronickým podfinancováním, přetížením a nedostatkem kvalifikovaného personálu. Naproti tomu soukromý sektor slouží přibližně 16 % populace, disponuje moderními zařízeními a koncentruje drtivou většinu zkušených odborníků. Čtyři velké soukromé nemocniční skupiny, Netcare, Life Healthcare, Mediclinic a National Hospital Network, dominují trhu. Celkové výdaje na zdravotnictví dosahují přibližně 9 % HDP, přičemž státní a soukromé výdaje jsou zhruba v rovnováze, ačkoliv každý sektor obsluhuje zcela jinou část populace.

Zákon o národním zdravotním pojištění (NHI), podepsaný prezidentem Ramaphosou v květnu 2024, představuje nejambicióznější zdravotnickou reformu v historii JAR a zároveň největší potenciální katalyzátor investic do zdravotní infrastruktury. NHI vytvoří státní fond, z nějž bude hrazena péče všem obyvatelům v akreditovaných zařízeních obou sektorů, a jehož plná implementace je plánována v horizontu 10 až 15 let. Probíhající fáze 1 zahrnuje drafting regulací a zakládání správních struktur, přičemž fáze 2 navazující v roce 2026 přinese rozšiřování sítě akreditovaných poskytovatelů. Zákon čelí četným právním výzvám ze strany soukromých pojišťoven, nemocničních skupin i opozičních stran, a tempo jeho implementace proto zůstává značně nejisté. Klíčovým důsledkem pro dodavatele je, že úspěšná implementace NHI výrazně navýší poptávku po renovacích, vybavení a technologiích zejména ve veřejných zdravotnických zařízeních, která jsou v současnosti v neuspokojivém stavu.

Zásadní zlom v epidemiologické a výzkumné situaci nastal v únoru 2025, kdy Trumpova administrativa zrušila přibližně 90 % americké podpory PEPFAR, čímž jihoafrickému programu HIV/AIDS přes noc vypadlo zhruba 7,9 miliardy randů ročně. Tato suma představovala 17 % celkového jihoafrického rozpočtu na HIV/AIDS, avšak financovala specifické programy pro zranitelné skupiny, pediatrickou diagnostiku a výzkumnou infrastrukturu, jejichž nahrazení je obtížné. JAR reagovala navýšením státního financování o 753 milionů randů, mezinárodní výzvy k solidárnímu financování a záchranou výzkumné infrastruktury prostřednictvím fondu SAMRC ve výši 600 milionů randů. JAR hostí největší světovou epidemii HIV s přibližně 8 miliony nakažených a zůstává globálním centrem výzkumu HIV, tuberkulózy a dalších infekčních onemocnění. Výpadek amerického financování vytváří naléhavou poptávku po alternativních partnerech v oblasti výzkumu, diagnostiky a zdravotnických technologií.

Více jak 90 % zdravotnické techniky v JAR se dováží, přičemž bezprostřední příležitosti se soustřeďují zejména do soukromého sektoru, kde existuje poptávka po pokročilých diagnostických přístrojích, zobrazovacích technologiích, laboratorním vybavení a chirurgických nástrojích. V dlouhodobějším horizontu pak implementace NHI posune poptávku i do veřejného sektoru, kde budou nutné rozsáhlé investice do modernizace nemocniční infrastruktury. Farmaceutický sektor je největší v subsaharské Africe a dominují mu mezinárodní korporace, přičemž sektor léčiv je přísně regulován Jihoafrickým regulačním úřadem pro zdravotnické výrobky (SAHPRA). Vstup na trh zpravidla vyžaduje silného lokálního partnera nebo registraci v zemi. Jihoafrický mRNA hub zřízený WHO v Kapském Městě u společnosti Afrigen Biologics, jehož cílem je transfer výrobní technologie vakcín do zemí s nízkými a středními příjmy, se rozvíjí jako platforma přesahující původní zaměření na covid-19 a zahrnující potenciál výroby vakcín proti malárii, tuberkulóze a HIV.

Oblast medicinálního konopí se v JAR rychle rozvíjí a nabízí konkrétní příležitosti. Zákon o konopí pro soukromé účely z roku 2024 legalizoval pěstování a soukromé užívání a vláda připravuje zastřešující Cannabis Bill pro parlament do roku 2027. K únoru 2025 bylo v JAR licencováno 93 subjektů pro pěstování a export medicinálního konopí a hodnota trhu je odhadována na přibližně 600 milionů dolarů. JAR disponuje ideálními klimatickými podmínkami pro pěstování a usiluje o pozici exportéra farmaceuticky kvalitního konopí zejména na trhy EU, Velké Británie a Austrálie. Příležitosti pro české firmy existují v dodávkách technologií pro pěstování, zpracování a extrakci, v GMP konzultacích a v oblasti laboratorní diagnostiky.

Příležitosti pro české společnosti v jihoafrickém zdravotnictví a farmacii jsou tedy strukturálně velmi různorodé. Zahrnují dodávky zdravotnické techniky a diagnostického vybavení pro soukromý sektor, spolupráci ve výzkumu infekčních a chronických onemocnění jako náhradu za vypadlé americké financování, technologie pro mRNA a farmaceutickou výrobu, laboratorní vybavení a přístroje i technologie pro medicinální konopí. Vstup na trh ve všech těchto oblastech zpravidla vyžaduje lokálního partnera a registraci u SAHPRA.

Výzkumný a inovační ekosystém JAR je nejrozsáhlejší a nejsofistikovanější na africkém kontinentu. Na jeho vrcholu stojí ministerstvo vědy a inovací (DSI), jež zastřešuje síť klíčových institucí, mimo jiné Jihoafrickou akademii věd (ASSAf), Národní vesmírnou agenturu (SANSA), Jihoafrickou lékařsko-výzkumnou radu (SAMRC), Radu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIR) a normativní úřad pro standardizaci (SABS). Výzkumné kapacity doplňuje 26 veřejných vysokých škol. Výdaje na vědu a výzkum dosahují přibližně 0,61 % HDP, což je výrazně pod politickým cílem 1,5 % do roku 2030, přičemž hlavním tahounem zůstává soukromý sektor, konkrétně místní a mezinárodní společnosti působící v klíčových odvětvích. JAR se ve WIPO Global Innovation Index 2025 umístila na 61. místě ze 133 hodnocených zemí a na druhém místě v subsaharské Africe, přičemž WIPO opakovaně oceňuje JAR jako zemi výrazně překonávající inovační výkon odpovídající její úrovni ekonomického rozvoje.

Astronomie a vesmírný výzkum představují oblast, ve které JAR dosahuje světové úrovně. Přebývající systém MeerKAT se 64 radioteleskopickými anténami v Karroo v Severním Kapsku patří k nejproduktivnějším radioteleskopům světa a od svého spuštění přijal přes 1 200 žádostí o pozorovací čas od výzkumníků z celého světa. MeerKAT tvoří základ pro výstavbu Square Kilometre Array Observatory (SKAO), mezinárodního projektu zahrnujícího přes desítku zemí včetně Velké Británie, Německa, Itálie, Nizozemska a dalších, jehož jihoafrická část v Karroo po dokončení do roku 2030 propojí MeerKAT s dalšími 133 anténami. Jihoafrická vláda zdvojnásobila ve svém rozpočtu pro rok 2026 příspěvek na výstavbu SKAO na téměř dvě miliardy randů ročně, přičemž celkový vědecký rozpočet poroste z 9,4 miliardy randů v roce 2025 na 11,1 miliardy v roce 2028. JAR rovněž podepsala memorandum o spolupráci s Čínskou národní vesmírnou agenturou ohledně výstavby základny na Měsíci, což signalizuje rostoucí ambice v oblasti kosmického výzkumu.

Farmaceutický výzkum a biotechnologie jsou dalším pilířem jihoafrické vědy s kontinentálním přesahem. JAR je jedinou zemí v rámci Jihoafrického rozvojového společenství splňující výrobní standardy WHO a disponuje největší výzkumnou kapacitou v oblasti infekčních onemocnění na kontinentu. WHO-zřízený hub pro přenos technologie výroby mRNA vakcín umístěný v Kapském Městě u společnosti Afrigen Biologics, jehož vznik iniciovala pandemie covid-19, se rozrostl v platformu přenosu technologií pro výrobce vakcín v zemích s nízkými a středními příjmy po celém světě. Ambice hubu přesahují covid-19 a zahrnují potenciál pro výrobu vakcín proti malárii, tuberkulóze a HIV. Výpadek amerického financování výzkumu HIV/AIDS, k němuž došlo v roce 2025, vedl jihoafrickou vládu k přerozdělení 410 milionů randů na posílení Jihoafrické lékařsko-výzkumné rady, přičemž se koordinuje náhradní financování s globálními dárci.

Těžební průmysl generující přibližně 6 % HDP je tradičně silnou oblastí aplikovaného výzkumu, k níž přispívají jak výzkumná centra světové úrovně zaměřená na extrakci a zpracování nerostných surovin, tak tlak trhu na inovace. JAR disponuje největšími světovými zásobami platiny, manganu a chromitu a ve velkém se zde těží také zlato, uhlí, měď a diamanty. Rostoucí náklady na těžbu a globální energetická transformace nutí těžební společnosti masivně investovat do technologií umožňujících efektivnější, automatizovanější a šetrnější extrakci a zpracování nerostů včetně jejich recyklace. Obdobně automobilový průmysl v transformaci směrem k elektromobilitě generuje poptávku po aplikovaném výzkumu v oblasti akumulace energie, nových materiálů a výrobních technologií.

Jihoafrická vláda aktivně podporuje výzkum a inovace prostřednictvím daňového odpočtu ve výši 150 % výdajů na vědu a výzkum a sítě jedenácti speciálních ekonomických zón nabízejících zvýhodněné podmínky pro inovativní firmy. Česká republika se nachází ve WIPO Global Innovation Index 2025 na 27. místě světa, tedy výrazně výše než JAR, což vytváří přirozený prostor pro partnerství a transfer know-how. Příležitosti pro české instituce a firmy se nabízejí zejména v oblasti astronomie a radioastronomie v návaznosti na projekt SKAO, dále v biotechnologiích a farmaceutickém výzkumu, v inovacích pro těžební a energetický průmysl, v automobilových technologiích budoucnosti a v rozvoji digitálních a AI kapacit.

Jihoafrické zemědělství se vyznačuje výraznou dualitou mezi vysoce rozvinutým komerčním sektorem, obhospodařujícím největší část produkce a exportu, a rozsáhlým segmentem malých a subsistenčních zemědělců s nízkou produktivitou a omezeným přístupem k technologiím. Zemědělská půda tvoří přibližně 12,5 % rozlohy země, přičemž zbývající zemědělská oblast je ze dvou třetin tvořena poloaridními pastvinami. Sektor přímo zaměstnává přibližně 800 000 až 900 000 osob, přičemž jeho podíl na celkové zaměstnanosti dosahuje 18,8 %, výrazně převyšující 2,5% podíl na HDP, a to díky rozsáhlé zaměstnanosti v navazujícím zpracovatelském průmyslu, logistice a agrobyznysu. Jihoafrické zemědělství zahrnuje produkci základních obilnin kukuřice a pšenice, citrusových a listnatých plodů, vinné révy, ovoce subtropického pásma, makadamových ořechů, zeleniny a živočišnou výrobu s důrazem na skot, ovce, drůbež a mléčné produkty. Reformou sektoru se od dubna 2025 zabývá nové samostatné ministerstvo zemědělství, jehož primárním zaměřením je podpora malých a subsistenčních zemědělců.

Voda je nejkritičtějším omezením jihoafrického zemědělství. Třináct z devatenácti klíčových povodí je pod závažným vodním stresem a klimatická změna zesiluje intenzitu a délku období sucha, zejména v Západním a Severním Kapsku. Přesné zavlažovací systémy, senzorika vlhkosti půdy, kapkové zavlažování a systémy řízení spotřeby vody jsou proto jednou z nejvyšších priorit jak komerčního sektoru, tak vládních programů zaměřených na malé zemědělce, přičemž vláda alokovala 300 milionů randů na inovativní zavlažovací projekty. Trh precizního zemědělství a agritechnologií v JAR je oceňován na přibližně 1,1 miliardy dolarů a roste dvojciferným tempem. Zemědělská mechanizace je v komerčním sektoru na vysoké úrovni, avšak vybavení pochází převážně z dovozu, přičemž secí stroje, postřikovače, sklízecí mlátičky a traktory vstupují na trh bez dovozního cla za předpokladu, že se identické výrobky nevyrábějí lokálně. Drony vybavené multispektrálními kamerami pro sledování zdravotního stavu porostů, detekci chorob a škůdců a mapování výnosů jsou stále rozšířenějším nástrojem a více než 60 % jihoafrických farem využívá v roce 2025 některou formu technologie precizního zemědělství.

Posklizňová infrastruktura a chladírenský řetězec jsou oblastmi s výraznými deficity. Odhadované posklizňové ztráty dosahují přibližně 20 % produkce a celkové potravinové ztráty v JAR se odhadují na 10 milionů tun ročně. JAR je přesto regionálním lídrem v oblasti chladírenské infrastruktury a drží přibližně 27% podíl na africkém trhu chladírenské logistiky. Investice do chladírenské infrastruktury dosáhly v posledních třech letech 9 miliard randů a poptávka po moderních packhouse zařízeních, technologiích kontrolované atmosféry pro přepravu avokáda, citrusů a ovoce na dálkové trhy a po systémech monitorování teploty v dodavatelském řetězci nadále roste. JAR je druhým největším světovým exportérem citrusových plodů se zásilkami do více než 100 zemí, přičemž udržení integrity chladírenského řetězce je existenčně důležitou podmínkou přístupu na prémiové trhy. Regulační požadavky EU na sledovatelnost potravin a přicházející uhlíková celní doložka (CBAM) navíc vytvářejí potřebu systémů digitální sledovatelnosti od farmy po zákazníka.

Vážným a bezprostředním problémem jsou živočišné choroby. Slintavka a kulhavka se od konce roku 2025 šíří po celé zemi a způsobuje výrazné hospodářské škody v masném, mlékárenském i vlnařském odvětví. JAR ztratila status území prostého této nákazy bez vakcinace, který podmíňuje přístup na prémiové vývozní trhy, a vláda v roce 2026 spustila celostátní vakcinační program. Domácí výroba vakcín v Onderstepoort byla obnovena po téměř dvaceti letech přerušení, avšak kapacita nedostačuje a JAR dováží vakcíny z Argentiny, Turecka a Botswany. Kritickým deficitem zůstává absence funkčního národního systému identifikace a sledovatelnosti zvířat. Vedle slintavky a kulhavky přetrvávají výzvy v oblasti brucelózy, antraxu a afrického moru prasat. Oblast veterinárních vakcín, diagnostiky živočišných chorob a systémů sledovatelnosti zvířat tak představuje aktuální a konkrétní příležitost pro zahraniční partnery.

Potravinářský průmysl tvoří klíčový navazující článek zemědělského sektoru. Zpracování ovoce a zeleniny, mlékárenský, masný a drůbeží průmysl jsou rozvinuty na komerční úrovni. Pivovarský a nápojový průmysl a zejména vinařský sektor produkují prémiové výrobky s vysokou přidanou hodnotou orientované na export. Celkový potravinářský průmysl profituje z dynamiky zdravého stravování a nárůstu poptávky po potravinách připravených k jídlu.

Příležitosti pro dodavatele technologií, zařízení a služeb sahají od vstupů do primární produkce až po zpracování a distribuci. V oblasti primární produkce jde o zavlažovací systémy a jejich komponenty, zemědělskou techniku a přesné zemědělské technologie, senzoriku pro monitoring půdy a plodin a dronové systémy pro zemědělské aplikace. V oblasti posklizňové infrastruktury jde o chladírenská a mrazírenská zařízení, technologie kontrolované atmosféry, třídírny a balírny a systémy sledovatelnosti v dodavatelském řetězci. V potravinářském průmyslu jde o zpracovatelské linky, balicí technologie a systémy zajišťování kvality. V oblasti ochrany před nákazami jde o veterinární vakcíny, diagnostická zařízení a systémy identifikace a sledovatelnosti zvířat.