Jihoafrická republika

Rozcestník informací o Jihoafrické republice:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie COVID-19 zasáhla Jižní Afriku o něco později než Evropu či USA. Ekonomika JAR se nacházela v tzv. technické recesi již před pandemií a problémy hospodářství jsou tak dlouhodobého a strukturálního charakteru. Současná krize tyto neduhy naplno odhalila a ještě umocnila. Rostoucí státní dluh a závazky státních firem na konci roku 2019 činily v poměru k HDP téměř 70 %. Počátkem roku 2020 všechny tři hlavní ratingové agentury snížily jihoafrický kreditní rating, jenž se nyní nachází ve spekulativním pásmu. Nezaměstnanost se v době před krizí nacházela na úrovni 30 %. V polovině června se země nacházela teprve uprostřed rozvolňování protikrizových opatření (tzv. Level 3). Řada malých a středních podniků především z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, služeb, ale i výroby, výpadky příjmů nepřežije. Odborníci předpovídají zvýšení nezaměstnanosti až na 50 %, nárůst státního dluhu na úroveň 100 % HDP a krach nebo vynucené refinancování zadlužených státních korporací.

V rámci prevence šíření viru vláda vyhlásila stav národní katastrofy, zmrazila veškeré sociální a ekonomické aktivity na dobu více než dvou měsíců a následně přistoupila k postupné obnově ekonomických aktivit v rámci pěti úrovní (1–5). Na obnovu hospodářství vedle řady daňových úlev pro firmy vláda vyčlenila finanční prostředky ve výši 500 mld. ZAR (asi 700 mld. Kč), což představuje zhruba 10 % jihoafrického HDP. Dle odborníků ale bude k restartu hospodářství potřeba minimálně dvojnásobek této částky, větší zadlužení si však vláda nemůže dovolit.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Jako sektory s maximální státní podporou, tzv. prioritní, vláda označila zemědělský a potravinářský, energetický, a to včetně obnovitelných zdrojů, důlní a těžební, zdravotnický a farmaceutický průmysl. Trvalou podporu mají investice do výroby a služeb napříč sektory. Dále pak stavebnictví, budování infrastruktury a informační technologie. V souvislosti se zvýšením nezaměstnanosti a možným růstem kriminality lze očekávat zvýšenou poptávku po vybavení a technologiích v oblasti bezpečnostního sektoru. K realizaci dodávek pro jihoafrický trh je nutné nalézt lokálního partnera, distribuční firmu, popřípadě založit místní pobočku. Zahraniční společnosti obvykle soutěží o státní zakázky skrze místní entitu, jelikož jihoafrické státní podniky standardně nenakupují přímo od zahraničních dodavatelů.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Nedávné přijetí zákona o těžbě (tzv. Těžební charty, Mining Charter) vyjasnilo většinu podmínek pro domácí a zahraniční investory v důlním a těžebním průmyslu v Jižní Africe. Jihoafrický export je převážně závislý na vývozu surovin, a proto vláda v současné koronavirové krizi deklarovala maximální podporu těžařskému odvětví a prohlásila důlní a těžební průmysl za klíčové pro národní hospodářství. Příležitosti pro české společnosti lze do budoucna spatřovat v dodávání inovativních technologií a řešení extrakce minerálů, ale i související komplexní řešení v oblasti energetické soběstačnosti dolů (kvůli častým výpadkům elektrického proudu), geologického průzkumu, ochrany zdraví a bezpečnosti objektů apod.

Energetický průmysl

V minulém roce sužovaly jihoafrickou společnost i firmy pravidelné výpadky elektrického proudu související s potížemi energetického státního koncernu ESKOM. Přitom nutnost energetické soběstačnosti a stability sítě jsou z hlediska výrobního procesu a udržení atraktivity pro investory naprosto klíčové předpoklady, což si jihoafrická vláda uvědomuje. Schválená energetická strategie (tzv. IRP 2030) počítá s navýšením podílu zelené energie do roku 2030 až na 40 %. Podstatné je, že Jižní Afrika nehodlá od svého závazku podpory zelené energie ustupovat ani s ohledem na stávající krizi. Nejvíce obnovitelné energie se má generovat pomocí větrných elektráren, avšak celou řadu příležitostí pro investory představuje oblast solární energie, vodní či tzv. „waste-to-energy“. V plánu je zavádění čistší formy uhelné energie. Mimo jiné se jedná o technologie zachycování, využívání a skladování emisí CO2. Dále se počítá s výstavbou několika menších a účinnějších uhelných elektráren, jelikož revitalizace mnohých stávajících by byla nerentabilní. Postupné nahrazování dieselových záložních elektráren plynovými může taktéž představovat příležitosti pro české dodavatele z této oblasti. Další významné příležitosti pro české společnosti znamenají řešení v oblasti ukládání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. „energy storage“).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V souvislosti s pandemií se všeobecně zvýšila poptávka po zdravotních výrobcích protiinfekční povahy, izolačním, dezinfekčním, ochranném, hygienickém materiálu apod. Od roku 2019 vláda připravuje implementaci schváleného plánu na zavedení systému povinného zdravotního pojištění (tzv. NHI), jenž má umožnit přístup ke zdravotnickým službám širokým vrstvám. Prezident Ramaphosa prohlásil, že současná krize může být katalyzátorem tohoto procesu. Do budoucna to bude znamenat zvýšenou poptávku po zdravotnickém materiálu a vybavení pro státní zdravotnická zařízení a nemocnice a příležitosti pro dodavatele chytrých, technologicky vyspělých, českých řešení a výrobků.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V průběhu pandemie COVID-19 více než předtím vyvstala otázka nutnosti zajištění potravinové soběstačnosti. Vláda oznámila investice do živočišné výroby, zemědělských farem a dotace pro zemědělce. Pro české firmy se nabízí příležitosti v oblasti dodávek technologií pro zemědělskou výrobu včetně kompletních řešení zemědělských farem na klíč, skladování a výrobu potravin, zejména mléčných a masových výrobků. Příležitosti taktéž existují pro dodavatele trvanlivých potravin, konzerv, paštik, nápojů apod.

Železniční a kolejová doprava

Stávající zastaralá železniční síť dlouhá přibližně 27 000 km a související infrastruktura byly z větší části vybudovány před rokem 1994. V současnosti vyžadují investice do oprav a údržby kolejní sítě, značení, signalizace, obnovy a renovace vozového parku a související infrastruktury. Vláda dlouhodobě deklaruje plány na investice do železniční dopravy nákladů a osob. Ministerstvo dopravy prostřednictvím státních železničních a dopravních společností PRASA (osobní přeprava) a TRANSNET (nákladní přeprava) plánuje výměnu stávajících dosluhujících kolejí standardu (RN45-E1) na kvalitnější odolnější profily (60E1-2). Pro české společnosti znamenají tyto záměry vlády příležitosti účastnit se probíhajících či připravovaných projektů, jako například výroby jihoafrických lokomotiv jihoafricko-francouzského konsorcia Gibela-Alstom, možnosti dodávek řídících, bezpečnostních aj. technologií pro vlaky, signalizačních systémů, vybavení vozů a lokomotiv či rekonstrukce a modernizace stávající kolejové sítě.

Velvyslanectví ČR v Pretorii
e-mail: commerce_pretoria@mzv.cz
www.mzv.cz/pretoria