Jihoafrická republika

Rozcestník informací o Jihoafrické republice:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Navzdory tomu, že se JAR již před pandemií covidu-19 nacházela v tzv. technické recesi a její průměrný růst HDP za poslední dekádu činil pouhých 0,9 %, jihoafrická ekonomika se od začátku roku 2021 zotavuje rychleji, než se prvotně očekávalo.

Záporný růst HDP se v roce 2020 zastavil na hodnotě –7 % a k hlubšímu poklesu nedošlo především kvůli růstu ceny nerostných surovin, které představují více než 30 % jihoafrického exportu, což v rozpočtovém roce 2020/21 významně přispělo k o 100 mld. ZAR (cca 151 mld. Kč) vyššímu příjmu státní pokladny, než jihoafrické ministerstvo predikovalo koncem roku 2020. Příznivá exportní situace společně s globálně i lokálně sníženou agregátní poptávkou mají pak za následek kladnou hodnotu bilance běžného účtu.

I tak se však jedná o největší ekonomickou krizi v JAR za posledních 100 let. Míra zadlužení vůči HDP převyšuje 80 % a správa státního dluhu se tak dramaticky prodražuje; v současnosti na ni připadá přibližně 12,3 % státního rozpočtu. Všechny tři přední ratingové agentury, tj. Moody’s, Fitch a S&P, hodnotí dluh JAR mimo investiční pásmo.

Nezaměstnanost zůstává i nadále palčivým sociálním i politickým problémem, neboť tato v roce 2021 atakuje hranici 35 %. Za nelichotivou ekonomickou situací JAR stojí především neochota vládnoucí strany ANC přijmout nutné strukturální reformy mimo jiné zefektivňující veřejnou správu.

V rámci prevence šíření viru vláda vyhlásila dne 27. března 2020 stav národní katastrofy, zmrazila veškeré sociální a ekonomické aktivity na dobu více než dvou měsíců a následně přistoupila k postupné obnově ekonomických aktivit v rámci pěti úrovní (5–1). Na obnovu hospodářství schválila vláda podpůrný „balíček“ ve výši 500 mld. ZAR (cca 755 mld. Kč), což představuje zhruba 10 % jihoafrického HDP, skládající se z daňových úlev, náhrady příjmů, přímého financování a státem garantovaných půjček pro podnikatele. Dále pak od mezinárodních finančních institucí JAR v minulém roce dostala podporu převyšující 90 mld. ZAR (cca 136 mld. Kč).

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Jako sektory s maximální státní podporou, tzv. prioritní, vláda označila zemědělský a potravinářský, energetický, a to včetně obnovitelných zdrojů, důlní a těžební, zdravotnický a farmaceutický průmysl. Trvalou podporu mají investice do výroby a služeb napříč sektory. Dále pak stavebnictví a informační technologie. Velký důraz je pak v neposlední řadě kladen na obnovu ekonomického růstu skrze masivní investice do infrastruktury.

V souvislosti se zvýšením nezaměstnanosti a možným růstem kriminality lze očekávat zvýšenou poptávku po vybavení a technologiích v oblasti bezpečnostního sektoru. K realizaci dodávek pro jihoafrický trh je nutné nalézt lokálního partnera, distribuční firmu, popřípadě založit místní pobočku. Zahraniční společnosti obvykle soutěží o státní zakázky skrze místní entitu, jelikož jihoafrické státní podniky standardně nenakupují přímo od zahraničních dodavatelů.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Jihoafrický export je převážně závislý na vývozu surovin, a proto vláda v současné koronavirové krizi deklarovala maximální podporu těžařskému odvětví a prohlásila důlní a těžební průmysl za klíčové pro národní hospodářství. Příležitosti pro české společnosti lze do budoucna spatřovat v dodávání inovativních technologií a řešení extrakce minerálů, ale i související komplexní řešení v oblasti energetické soběstačnosti dolů (kvůli častým výpadkům elektrického proudu), geologického průzkumu, ochrany zdraví a bezpečnosti objektů apod.

Energetický průmysl

V minulém roce sužovaly jihoafrickou společnost i firmy pravidelné výpadky elektrického proudu související s potížemi energetického státního koncernu ESKOM. Přitom nutnost energetické soběstačnosti a stability sítě jsou z hlediska výrobního procesu a udržení atraktivity pro investory naprosto klíčové předpoklady, což si jihoafrická vláda uvědomuje. Schválená energetická strategie (tzv. IRP 2030) počítá s navýšením podílu zelené energie do roku 2030 až na 40 %.

Podstatné je, že Jižní Afrika nehodlá od svého závazku podpory zelené energie ustupovat ani s ohledem na stávající krizi. Nejvíce obnovitelné energie se má generovat pomocí větrných elektráren, avšak celou řadu příležitostí pro investory představuje oblast solární energie, vodní či tzv. „waste-to-energy“.

V plánu je zavádění čistší formy uhelné energie. Mimo jiné se jedná o technologie zachycování, využívání a skladování emisí CO2. Dále se počítá s výstavbou několika menších a účinnějších uhelných elektráren, jelikož revitalizace mnohých stávajících by byla nerentabilní.

Postupné nahrazování dieselových záložních elektráren plynovými může taktéž představovat příležitosti pro české dodavatele z této oblasti. Další významné příležitosti pro české společnosti znamenají řešení v oblasti ukládání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. „energy storage“).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V souvislosti s pandemií se všeobecně zvýšila poptávka po zdravotních výrobcích protiinfekční povahy, izolačním, dezinfekčním, ochranném, hygienickém materiálu apod. Od roku 2019 vláda připravuje implementaci schváleného plánu na zavedení systému povinného zdravotního pojištění (tzv. NHI), jenž má umožnit přístup ke zdravotnickým službám širokým vrstvám. Prezident Ramaphosa prohlásil, že současná krize může být katalyzátorem tohoto procesu.

Do budoucna to bude znamenat zvýšenou poptávku po zdravotnickém materiálu a vybavení pro státní zdravotnická zařízení a nemocnice a příležitosti pro dodavatele chytrých, technologicky vyspělých, českých řešení a výrobků.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V průběhu pandemie covidu-19 více než předtím vyvstala otázka nutnosti zajištění potravinové soběstačnosti. Vláda oznámila investice do živočišné výroby, zemědělských farem a dotace pro zemědělce. Pro české firmy se nabízí příležitosti v oblasti dodávek technologií pro zemědělskou výrobu včetně kompletních řešení zemědělských farem na klíč, skladování a výrobu potravin, zejména mléčných a masných výrobků. Příležitosti taktéž existují pro dodavatele trvanlivých potravin, konzerv, paštik, nápojů apod.

Železniční a kolejová doprava

Stávající zastaralá železniční síť dlouhá přibližně 27 000 km a související infrastruktura byly z větší části vybudovány před rokem 1994. V současnosti vyžadují investice do oprav a údržby kolejní sítě, značení, signalizace, obnovy a renovace vozového parku a související infrastruktury. Vláda dlouhodobě deklaruje plány na investice do železniční dopravy nákladů a osob. Ministerstvo dopravy prostřednictvím státních železničních a dopravních společností PRASA (osobní přeprava) a TRANSNET (nákladní přeprava) plánuje výměnu stávajících dosluhujících kolejí standardu (RN45-E1) na kvalitnější odolnější profily (60E1-2).

Pro české společnosti znamenají tyto záměry vlády příležitosti účastnit se probíhajících či připravovaných projektů, jako například výroby jihoafrických lokomotiv jihoafricko-francouzského konsorcia Gibela-Alstom, možnosti dodávek řídicích, bezpečnostních aj. technologií pro vlaky, signalizačních systémů, vybavení vozů a lokomotiv či rekonstrukce a modernizace stávající kolejové sítě.

Velvyslanectví ČR v Pretorii
e-mail: commerce_pretoria@mzv.cz
www.mzv.cz/pretoria