© Zastupitelský úřad ČR v Lisabonu (Portugalsko)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Dovoz |
60 059 |
63 965,3 |
77 206 |
76 274 |
78 301 |
Vývoz |
6 646 |
5 962 |
4 893 |
7 060 |
6 071 |
Reexport |
14 656 |
11 961 |
20 907 |
23 769 |
28 138 |
Pokrytí dovozu vývozem (v %) |
11 |
9 |
6,3 |
9,3 |
7,8 |
Saldo |
-53 413 |
-58 064 |
-72 313 |
-69 125 |
-72 230 |
Zdroj: INE CV
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Země evropského kontinentu jsou dlouhodobě hlavními trhy pro kapverdský export, kterého absorbují 96,4 %. Španělsko je zdaleka největším odběratelem kapverdského zboží, v toce 2019 činil jeho podíl 77,5 % celkového vývozu. Portugalsko je na druhém místě s podílem 18,0 %.
Co se týče kapverdského dovozu, 79,6 % připadá na Evropu, 10,1 % na Asii a Oceánii, 6,2 % na americký kontinent a pouze 2,0 % na země Afriky. Hlavním dodavatelem zboží je Portugalsko s 42,0 % (meziročně +1,4 %), následuje Nizozemsko s 12,5 % a Španělsko s 10,5 % (meziročně -22,4 %) celkového kapverdského dovozu. Země jako Čína (5,4 %), Francie (2,2 %), USA (1,8 %) a Ruská federace (0,2 %) rovněž zaznamenaly snížení objemu svého vývozu na Kapverdy v roce 2019.
2.3. Komoditní struktura
Nejdůležitějším vývozním artiklem v roce 2019 byly rybí konzervy (60,7 %), dále ryby a mořské plody (16,2 %) a oděvy a obuv (10,6 %).
K hlavním dováženým položkám patřila paliva (11,8 %), potraviny (11,0 %), reaktory a kotle (7,5 %), dopravní prostředky (6,4 %), stroje a motory (5,9 %), železo a jeho deriváty (5,5 %), cereálie (4,5 %), mléko (4,2 %), plasty (3,5 %), maso (3,3 %) a alkoholické nápoje (3,0 %).
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Činnost podniku v bezcelní zóně upravuje zákon 99/IV/93. V režimu bezcelní zóny může operovat společnost vyrábějící zboží nebo poskytující služby pouze na export.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Kapverdy se ve výši investic na hlavu řadí na přední místo v západní Africe. V posledních letech přesahuje roční příliv přímých zahraničních investic 100 mil. USD, v letech 2007 a 2008 se dokonce pohyboval okolo výše 200 mil. USD. Nejvíce investic tradičně proudí do oblasti cestovního ruchu.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Kapverdská republika má mnoho předpokladů pro úspěšnou realizaci investic. Její výhodou je stabilní politické a ekonomické prostředí, kurs domácí měny CVE je pevně svázán s EUR. Země má dohodu o Zvláštním partnerství s EU, je aktivním členem ECOWAS. K dalším výhodám patří strategická poloha souostroví nedaleko od pobřeží západní Afriky a přibližně na půli cesty mezi Evropou a Jižní Amerikou.
Investiční klima je relativně příznivé, vláda se snaží přilákat investory řadou pobídek včetně daňových prázdnin a bezcelního dovozu v některých sektorech. Vyjma odvětví taxativně vyjmenovaných v Ústavě (je zde však možnost koncesované činnosti) je přístup zahraničního kapitálu volný. Země disponuje čtyřmi mezinárodními a čtyřmi regionálními letišti, třemi mezinárodními přístavy, relativně vyspělou telekomunikační sítí a průmyslovými zónami s disponibilními pozemky.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Lisabonu (Portugalsko) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR