MZV: Souhrnná teritoriální informace

Konžská republika (République du Congo), známá také jako Kongo – Brazzaville, má rozlohu 342 tis km2, žije zde 6,5 mil. obyvatel a je státem střední Afriky. Leží u pobřeží Atlantického oceánu a prochází jím rovník. Sousedí s Angolou, Kamerunem, Středoafrickou republikou, Konžskou demokratickou republikou a Gabonem. Konžská republika, do té doby francouzská kolonie, získala samostatnost v roce 1960. V roce 1970 byla vyhlášena marxistickou lidovou republikou, v roce 1990 marxismus opustila. Začátkem 90. let ze země odešly kubánské jednotky, které zde zajišťovaly bezpečnost. Silné vazby na Rusko však dále přetrvávají.

Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Konga relativně prosperující zemi subsaharské Afriky. Kongo je jednou z řady afrických zemí téměř úplně závislých na vývozu surovin, konkrétně ropy. I v roce 2023 představovala ropa 90 % exportu země, 60 % hospodářských aktivit a dvě třetiny příjmů státního rozpočtu. Jakýkoliv větší pokles ceny ropy tedy znamená pro zemi těžkou ránu. Kongo se navíc kvůli svým neortodoxním praktikám kolem těžby ropy dostalo až na konec seznamu zemí Hospodářského společenství států střední Afriky (CEEAC – Communauté economique des Etats de l´Afrique Centrale). Rozvoj sektoru zemědělství a služeb zůstává velmi omezený.

Dalším specifikem země je dlouhodobě neměnná politická situace (od roku 1997), aniž by se však dalo mluvit o stabilní demokracii. Svoboda vyjadřování a shromažďování je omezena, kritici režimu jsou pronásledováni. V čele státu stojí již více než 40 let prezident Denis Sassou-Nguesso. Vládl 3 volební období v letech 1979 – 91, a po občanské válce znovu od roku 1997. Sassou-Nguesso v roce 2023 oslavil osmdesátiny, spekuluje se, koho si vybere za nástupce. Jeho syn Denis Christel Sassou-Nguesso, ministr pro mezinárodní spolupráci, je nejžhavějším kandidátem nástupnictví. Politický život země je řízen přes prezidentovu státostranu, jíž je Konžská strana práce (Parti congolais du travail – PCT). Hlavní opoziční stranou v zemi je Panafrická unie pro sociální demokracii (Union panafricaine pour la démocratie sociale – UPDS), předseda P. T. Mabiala. Lídr Unie demokratů a humanistů (Union des démocrates et humanistes – UDH) Guy Brice Parfait Kolélas nejsilnější opoziční kandidát v prezidentských volbách 2016 i 2021 (získal 8% hlasů), zemřel na covid těsně po vyhlášení výsledků. Po volbách v roce 2016 zpochybnily jejich výsledky dvě osobnosti, generál Jeane-Marie Michel Mokoka a André Okombiho Salissy, oba byli odsouzeni k 20 letům vězení. Opozice má sice určité zastoupenív parlamentu, je však rozdrobená, případně jsou její vůdčí osobnosti po smrti či ve vězení; postrádá reálný politický vliv a finanční zázemí a má jen malou naději na získání moci.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kongo (Brazzaville) (354.06 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Konžská republika (Brazzaville) je unitární prezidentskou republikou, kde je moc silně centralizována v rukou prezidenta. Současným prezidentem je Denis Sassou Nguesso, který zastává tuto funkci od roku 1997, přičemž již dříve byl prezidentem v letech 1979–1992. Jeho dlouhodobé setrvání u moci je spojeno s potlačováním opozice a omezením občanských svobod.

Ústava z roku 2002, která nahradila předchozí ústavu z roku 1992, posílila prezidentské pravomoci. Prezident je volen na pětileté období a má pravomoc jmenovat premiéra, ministry a další klíčové představitele státní správy. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament složený z Národního shromáždění a Senátu.

Politická scéna je dominována vládnoucí Konžskou stranou práce (Parti congolais du travail – PCT), zatímco opozice čelí omezením a represím. Volební procesy jsou často kritizovány za nedostatek transparentnosti a férovosti. BTI 2024 V roce 2024 se prezident Sassou Nguesso zúčastnil summitu Fóra o čínsko-africké spolupráci (FOCAC) v Pekingu, kde se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Obě země potvrdily úzkou spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka a dalších projektů zaměřených na infrastrukturu a rozvoj. 

Navzdory mezinárodní kritice zůstává režim stabilní, přičemž opozice je marginalizována a občanská společnost čelí omezením. Situace v zemi je charakterizována autoritářským vládnutím s omezeným prostorem pro politickou pluralitu a svobodu projevu.

Prezidentské volby: Očekávají se v březnu 2026, přičemž přesné datum bude stanoveno oficiálně.

Parlamentní volby (Národní shromáždění): Poslední volby proběhly v červenci 2022. Příští volby jsou plánovány na rok 2027, přičemž přesné datum bude určeno.

Senátní volby: Poslední volby se konaly 20. srpna 2023. Další volby jsou plánovány na rok 2029.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Konžské republiky (Kongo-Brazzaville) se v roce 2025 vyznačuje pragmatickým multivektorovým přístupem, který kombinuje tradiční vazby s Francií se stále těsnější spoluprací s Čínou, Ruskem a dalšími mimoevropskými partnery. Hlavním cílem konžské diplomacie je posílení ekonomické spolupráce, infrastruktury a mezinárodní legitimity režimu prezidenta Denisa Sassou Nguessa, jenž vládne zemi od roku 1997 (a dříve v letech 1979–1992).

Regionální spolupráce

Kongo se regionálně orientuje na země Hospodářské a měnové unie střední Afriky (CEMAC), hlavně na Rovníkovou Guineu a Gabon, s nimiž ho spojují i rodinné vazby prezidentských klanů. Intenzivní jsou také vztahy s Angolou v energetice a bezpečnosti. Vztahy s Konžskou demokratickou republikou zůstávají napjaté – kvůli nestabilitě na východě KDR a přeshraniční kriminalitě – přestože Kongo je na ní závislé v dodávkách elektřiny. V roce 2024 se dialog zintenzivnil, mimo jiné díky návštěvě prezidenta Félixe Tshisekediho v Brazzaville. Hlavními tématy byly bezpečnost a energetika.

Kongo je aktivní v regionálních organizacích CEMAC a ECCAS, podporuje ekonomickou integraci a stabilitu. Patří také do Africké unie, OSN, WTO, WHO a dalších mezinárodních struktur.

Francie zůstává významným partnerem. Působí tu přes 200 francouzských firem v infrastruktuře, zdravotnictví a energetice. V říjnu 2024 navštívil Brazzaville poradce prezidenta Emmanuela Macrona. Plánovaná návštěva prezidenta v Paříži byla odložena kvůli korupčním kauzám kolem první dámy. Ve stejné době prezident Denis Sassou Nguesso navštívil Abú Dhabí. Politický vliv Francie slábne.

Čína je největším investorem i věřitelem. Financuje projekty jako rafinérie ve Foutě a výstavbu největší vodní elektrárny (8,5 mld. EUR, do roku 2030). Prezident Denis Sassou Nguesso spolupředsedal v září 2024 summitu Čína-Afrika v Pekingu. V lednu 2025 navštívil Kongo čínský ministr zahraničí Wang Yi. Spolupráce pokrývá infrastrukturu, zdravotnictví i digitální technologie.

Rusko si udržuje vliv v politice, kultuře a armádě. V roce 2024 navštívili Kongo ministr Sergej Lavrov a zástupci Rosatomu a Lukoilu. Podepsali memoranda o energetické a jaderné spolupráci. V září zakotvila v Pointe-Noire ruská loď Smolny. Prezident Denis Sassou Nguesso se opakovaně setkal s Vladimirem Putinem, naposledy na fóru v Petrohradu. Rusko poskytuje stipendia i kulturní podporu.

Další partneři

Západní partneři jako USA a EU kritizují Kongo za autoritářství a korupci, ale dialog pokračuje. USA v dubnu 2025 zprostředkovaly deklaraci mezi KDR a Rwandou. Kongo spolupracuje s Tureckem (dohoda o ochraně investic, 11/2024), Ázerbájdžánem a Kazachstánem (ropa, plyn, kybernetika). Posilování vztahů s Čínou a Ruskem je vnímáno jako vyvažování západního tlaku. Francie zůstává významným obchodním partnerem, i když její politický vliv slábne.

1.3. Obyvatelstvo

Populace: 6,5 mil. obyvatel

Hustota zalidnění: 16,3 obyvatel na km²

Země má výrazně urbanizovaný charakter – asi 68 % populace žije ve městech. Největší koncentrace obyvatel je ve dvou hlavních městských centrech: Brazzaville (cca 1,9 milionu obyvatel) a Pointe-Noire (cca 1 milion obyvatel).

Ekonomicky činné obyvatelstvo představuje přibližně 2 miliony lidí, tedy zhruba 38 % celkové populace.

Roční přírůstek obyvatelstva: 2,3 %

Věková struktura obyvatelstva je typická pro rozvojové státy s vysokým podílem mladých lidí:

• 0–14 let: 40 %
• 15–64 let: 57 %
• 65 let a více: 3 %

V zemi žije kolem 61 etnických skupin. Nejpočetnější jsou Kongové, kteří obývají západní část země mezi Brazzaville a Pointe-Noire. Významné postavení mají rovněž etnika Teke, Sangha a Mboši, žijící převážně ve střední, severní a východní části země. Etnická příslušnost zůstává důležitým faktorem v politice i sociální soudržnosti.

Cizinci tvoří malou, ale ekonomicky významnou skupinu. Nejpočetnější zastoupení mají občané Francie, Řecka, Itálie, Portugalska, Číny, Libanonu a západoafrických frankofonních států, kteří se většinou věnují obchodní a podnikatelské činnosti.

Náboženská struktura obyvatelstva je pestrá:

• Římskokatolické vyznání: 28–30 %
• Protestantské církve: 20 %
• Tradiční náboženství a afro-křesťanské směry: přibližně 48 %
• Islám (převážně sunnitský): 2–3 %

Úředním jazykem je francouzština, která dominuje ve vzdělávání, státní správě a médiích. Z místních jazyků jsou nejrozšířenější:

• Monokutuba (kreol založený na kikongu) – ovládá ho cca 60 % obyvatelstva
• Lingala – používá ho asi 20 %

Přibližně 97 % obyvatel mluví některým z bantuských jazyků, zejména kikongo, lingala, teke a mboši, které jsou zároveň silným kulturním identifikačním prvkem.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Díky těžbě ropy patří Konžská republika do skupiny zemí s nižším středním příjmem. Přesto však značná část populace žije pod hranicí chudoby a příjmové nerovnosti zůstávají výrazné. HDP na obyvatele dosáhl v roce 2024 podle parity kupní síly přibližně 6 120 USD, v roce 2025 se očekává růst na 6 220 USD a v roce 2026 na 6 420 USD. Ekonomika zůstává silně závislá na vývozu komodit – zejména ropy, LNG a dřeva – a tedy citlivá na výkyvy světových cen.

Růst reálného HDP po slabém výkonu v roce 2022 (1,48 %) a mírném oživení v roce 2023 (1,91 %) zrychlil na 2,5 % v roce 2024. Pro rok 2025 se očekává růst na úrovni 3,2 % a v roce 2026 až 3,3 %. Klíčovým motorem růstu je nejen oživení ropného a plynárenského sektoru, ale i snahy o diverzifikaci hospodářství směrem k neropným odvětvím, včetně služeb a lehkého průmyslu.

Průmysl se podílí na tvorbě HDP dominantně – v roce 2024 tvořil zhruba 73 %. Nejdůležitějšími sektory mimo ropu jsou zpracování dřeva, výroba cementu, potravinářství a zpracování palmového oleje. Země disponuje zásobami nerostných surovin (železná ruda, potaš, bauxit, kobalt), ale jejich těžba je limitována slabou infrastrukturou.

V roce 2024 bylo uvedeno do provozu plovoucí zařízení na zkapalňování zemního plynu (FLNG Nguya), které má do konce 2025 významně zvýšit vývozní kapacitu LNG. Tento projekt má potenciál dlouhodobě zlepšit fiskální stabilitu země.

Inflace, která v roce 2023 činila 4,3 %, klesla v roce 2024 na 2,8 %, díky přísné měnové politice BEAC, nižším dovozním cenám a rostoucí domácí produkci. Očekává se další pokles na 2,4 % v roce 2025 a 2,1 % v roce 2026.

Obchodní bilance je dlouhodobě přebytková – v roce 2024 činil přebytek 14,7 mld. USD, s očekávaným růstem na 15,0 mld. USD v roce 2025 a 15,1 mld. USD v roce 2026. Export zboží dosáhl v roce 2024 hodnoty 29,0 mld. USD. Import zůstává vysoký kvůli silné závislosti na dovozu zařízení, strojů, potravin, léků a paliv.

Navzdory pozitivním trendům se země potýká s vážnými strukturálními problémy: rozsáhlou korupcí, neefektivní veřejnou správou, špatným řízením státních podniků a nepříznivým podnikatelským prostředím. Podle OECD čelí země exportnímu riziku kategorie 7 (nejvyšší).

Země se snaží o diverzifikaci a zlepšení podnikatelského klimatu reformou daňové správy, digitalizací výběru daní a elektronickými platbami. Fiskální přebytek by měl vzrůst z 4,5 % HDP (2024) na 4,9 % v roce 2025. Veřejný dluh klesne z 84,4 % HDP (2024) na 80,3 % HDP (2026).

Sektor služeb tvoří přibližně 40 % HDP. Klíčovou roli hrají dopravní a logistické služby, zejména v přístavu Pointe-Noire. Významný rozvoj zaznamenávají i telekomunikace a bankovní sektor.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Konžská republika pokračuje v úsilí o fiskální konsolidaci a udržitelnost veřejných financí, přičemž se zaměřuje na diverzifikaci ekonomiky a snížení závislosti na ropném sektoru. V roce 2024 dosáhl primární fiskální přebytek 7,9 % HDP, což odráží přísnou fiskální politiku a snížení výdajů v ropném sektoru. Pro rok 2025 se očekává mírný pokles přebytku na 6,6 % HDP, přičemž vláda plánuje pokračovat v reformách zaměřených na zvýšení daňových příjmů a efektivnější správu veřejných výdajů.

Celkový veřejný dluh dosáhl na konci roku 2023 přibližně 99 % HDP, přičemž domácí dluh tvořil 59,6 % HDP a zahraniční dluh 39,4 % HDP. Vláda si stanovila cíl snížit poměr dluhu k HDP na 70 % během následujících pěti let prostřednictvím restrukturalizace dluhu, omezení nového zadlužování a posílení domácích příjmů. V roce 2024 byly nové externí půjčky ve výši 361 milionů USD získány výhradně za koncesních podmínek, přičemž 71 % pocházelo od multilaterálních věřitelů a 29 % od bilaterálních partnerů.

V rámci programu rozšířené úvěrové facility (ECF) s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) pokračuje Kongo v implementaci strukturálních reforem zaměřených na zvýšení transparentnosti veřejných financí, zlepšení daňové správy a snížení daňových výjimek. V roce 2024 se očekává mírný pokles inflace na 4 %, s cílem dosáhnout 3 % v roce 2027, což je v souladu s cílem Společenství ekonomik a měn střední Afriky (CEMAC).

V oblasti výdajů vláda klade důraz na investice do infrastruktury a sociálních služeb. V roce 2025 je plánováno, že 46,4 % rozpočtu bude směřovat do sociálních služeb, 13,1 % do finančních služeb, 11,5 % do služeb a 6 % do infrastruktury. Tato struktura výdajů odráží snahu vlády podpořit inkluzivní růst a zlepšit životní podmínky obyvatelstva.

Kromě toho se vláda zaměřuje na zvýšení devizových rezerv, které na konci roku 2024 pokrývaly přibližně dva měsíce dovozů. Cílem je zvýšit tuto rezervu na pět měsíců, což by posílilo makroekonomickou stabilitu a odolnost vůči vnějším šokům.

Celkově lze říci, že Konžská republika činí kroky k posílení fiskální disciplíny, snížení zadlužení a podpoře udržitelného hospodářského růstu prostřednictvím strukturálních reforem a strategických investic.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor Konžské republiky je nadále regulován Centrální bankou středoafrických států (BEAC), která dohlíží na činnost bank v rámci měnové unie CEMAC.

BEAC v roce 2025 snížila svou hlavní refinanční sazbu (TIAO) z 5 % na 4,5 % a sazbu pro jednodenní půjčky z 6,75 % na 6 %, čímž reagovala na pokles inflace v regionu pod 3 %.

K 31. srpnu 2024 poskytly banky v Konžské republice úvěry v celkové výši 1 540,6 miliardy CFA franků (přibližně 2,47 miliardy USD), což představuje nárůst o 5,7 % oproti konci roku 2023. Současně však došlo k nárůstu nesplácených úvěrů o 7,8 %, na 266,6 miliardy CFA franků.

Bankovní sektor v zemi zahrnuje 10 komerčních bank, mezi které patří například:

• Banque Postale du Congo (BPC)
• Banque Congolaise de l’Habitat (BCH)
• Banque Commerciale Internationale (BCI), součást skupiny BCP BGFI
• Bank Congo (BGFI), součást skupiny BGFI
• Bank Crédit du Congo (CDC), součást skupiny Attijariwafa
• Bank Ecobank Congo, součást skupiny Ecobank
• Société Générale Congo, později znárodněná a následně získaná skupinou BGFI
• Bank United Bank for Africa Congo (UBA), součást skupiny UBA
• La Congolaise de Banque (LCB), součást skupiny Bank of Africa
• Banque Sino-Congolaise pour l’Afrique (BSCA)

V lednu 2024 hostila Brazzaville první summit Africa Finance, Banking and Digitalisation Summit (AFBDS), zaměřený na digitalizaci bankovního a finančního sektoru v regionu CEMAC. Summit zdůraznil význam fintechu, finanční inkluze a modernizace bankovní infrastruktury pro ekonomický růst a regionální integraci.

Navzdory těmto iniciativám zůstává využívání moderních bankovních produktů, jako je elektronické bankovnictví, v Konžské republice omezené. Banky však postupně rozšiřují nabídku služeb a podporují poskytování úvěrů pro střednědobé investice soukromých subjektů.

2.4. Daňový systém

Konžský daňový systém se stále přizpůsobuje harmonizovaným pravidlům v rámci zemí CEMAC, ale zůstává složitý a náchylný k daňovým únikům, zejména v důsledku korupce. V praxi dochází k dvěma extrémům: buď podniky využívají úplatky, aby se vyhnuly daním, nebo platí vysoké daně. Hlavními zdroji daňových příjmů jsou ropné společnosti a speditéři, přičemž většina obyvatelstva v důsledku rozsahu neformální ekonomiky neplatí daně.

Konžský daňový systém zahrnuje následující hlavní přímé a nepřímé daně a povinné odvody:

1. Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax): Progresivní sazba v rozmezí 10–50 % podle výše příjmu.
2. Daň z příjmu právnických osob: Sazba 30 % ze zisku, přičemž investoři mají speciální daňový režim během prvních tří let podnikání.
3. Daň z přidané hodnoty (DPH) (Value Added Tax – VAT): Standardní sazba 18 %. Snížená sazba 10 % platí na vybrané produkty jako balenou vodu, cement, cukr a kuřata původem v Konžské republice. Nulová sazba DPH se vztahuje na mléko, obilniny, ovoce, zeleninu, léky a hnojiva konžského původu.
4. Spotřební daň: 25 % na luxusní zboží, 20 % na pivo.
5. Sociální pojištění (Social Security Fund): Celková sazba 22,3 % ze mzdy (+ další 4 % odvede zaměstnanec), zahrnuje úrazové pojištění (2–4 %).

Podnikatelé čelí dalším daním a poplatkům, jako je daň z nemovitosti (15 %), daň za obchodní licenci, srážková daň, daň z převodu (1 %), stavební daň, daň z pronájmu, environmentální daň, daň z vozidla a různé registrační poplatky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie je dlouhodobě klíčovým obchodním partnerem Konžské republiky a významným donorem rozvojové pomoci. V roce 2024 došlo k výraznému nárůstu exportu Konžské republiky do EU, který vzrostl na 1 964,1 milionů EUR, přičemž import z EU dosáhl hodnoty 999,9 milionů EUR. Tento nárůst exportu je spojen s rostoucími dodávkami ropy a ropných produktů, které tvoří hlavní exportní komodity do EU. Export zahrnoval i další suroviny, jako jsou minerály a dřevo. Naopak, dovoz do Konga z EU zahrnoval především strojírenské výrobky, chemikálie, a farmaceutické produkty.

V roce 2024 pokračoval pozitivní trend ve zvýšení exportu, přičemž po několika letech záporného salda s EU došlo k výraznému přebytku ve prospěch Konga. Tento vývoj ukazuje na rostoucí význam ropy a dalších surovin pro EU, a to v době, kdy Kongo usiluje o diverzifikaci svého exportu, přičemž stále zůstává silně závislé na těžebním sektoru.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Konžskou republikou a Českou republikou jsou historicky přátelské, ale obchodní výměna stále není na plném potenciálu. V roce 2024 vývoz z Konga do České republiky zůstal minimální, zatímco dovoz z ČR zaznamenal hodnotu 0,14 miliardy CZK. Hlavními komoditami, které Kongo dováží z ČR, jsou stroje a technologie, zatímco export zahrnuje především suroviny, jako jsou tropické dřevo, káva a dřevěný nábytek.

Obchodní bilance mezi Českou republikou a Kongem nadále vykazuje negativní trend. Česká republika se zaměřuje na export technologií a strojírenství, ale obchodní výměna by mohla růst, pokud by se podařilo rozvinout více sektorových spoluprací, například v oblasti zemědělství, energetiky a technologií.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi největší obchodní partnery Konga mimo EU patří Čína, Spojené státy americké a Itálie. Čína je největším vývozcem zboží do Konga, přičemž dodává především stroje, elektroniku a výrobky z oblasti těžby. Spojené státy a Itálie se podílejí na dovozu konžských surovin, zejména ropných produktů. Významným trendem je i rostoucí obchod mezi Kongo a Čínou, která se podílí na investicích a infrastrukturních projektech.

Obchodní bilance se zeměmi mimo EU vykazuje rostoucí přebytek, přičemž Kongo těží z rostoucí poptávky po surovinách, zejména ropných produktech. Čína zůstává dominantním obchodním partnerem, což reflektuje její rostoucí roli v afrických investicích a obchodě. Tento trend by mohl být pokračován díky dalším infrastrukturním projektům, které Čína v Kongo podporuje.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Konžská republika vítá přímé zahraniční investice (PZI), zejména v ropném sektoru, který tvoří 90 % přílivu investic. Vláda však usiluje o diversifikaci investic mimo ropu, což podporuje prostřednictvím reformy legislativního, regulačního a institucionálního rámce. V roce 2024 dosáhly PZI přibližně 4 miliard USD, což představuje nárůst o 19 % oproti předchozímu roku.

PZI jsou soustředěny především v ropném sektoru, ale vláda se zaměřuje na diversifikaci. Investice směřují i do zemědělství, lesnictví, infrastruktury a těžby surovin (železná ruda, draslík). Významné projekty zahrnují zlepšení dopravní infrastruktury a energetických sítí. Výzvy zahrnují korupci, slabou implementaci reforem a závislost na ropě. Pokles cen ropy může negativně ovlivnit ekonomiku. Přesto se i v těchto podmínkách otevírají investiční příležitosti v nevyužitých sektorech. Vláda pokračuje v reformách podnikatelského prostředí a snaží se zjednodušit administrativní procedury. Úspěch těchto iniciativ bude klíčový pro dlouhodobý ekonomický růst a přilákání dalších investic.

Mezi hlavní investory v Konžské republice patří:

Francie: Historicky největší investor, TotalEnergies vlastní 70 % roční produkce ropy v zemi.

Itálie: Eni v roce 2024 zahájila export zkapalněného zemního plynu (LNG) z nového projektu v oblasti Pointe-Noire.

Čína: Zvýšená angažovanost v infrastrukturních projektech, včetně výstavby přístavů, silnic a elektrických sítí.

USA: Zájem o těžbu ropy a zemního plynu, Chevron a ExxonMobil pokračují v operacích v zemi.

Nizozemsko a Mauricius: Investice zaměřené na finanční sektor a zpracovatelský průmysl.

Rusko: Plánovaná výstavba ropovodu z Pointe-Noire do Brazzaville s ruským podílem 90 %.

PZI z ČR zatím nejsou.

3.3. FTA a smlouvy

Kongo-Brazzaville podepsalo v březnu 2018 dohodu o Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA). Následně byla dohoda ratifikována parlamentem 27. prosince 2018 a prezidentem vyhlášena 7. února 2019.

Smlouvy s EU

Evropská unie a Konžská republika udržují dlouhodobé partnerství, které se v současnosti řídí Samojskou dohodou, jež slouží jako obecný rámec pro vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi. Dohoda byla podepsána 15. listopadu 2023 a prozatímní provádění dohody začalo 1. ledna 2024. Upravuje mimo jiné ekonomické vztahy a rozvojové otázky.  

Economic Partnership Agreements (EPAs): EU patří k nejvýznamnějším donorům zahraniční rozvojové pomoci i významným obchodním partnerům v regionu. Kongo-Brazzaville dosud dohodu nepodepsalo, ale čerpá z výhody volného přístupu na EU trh.

Smlouvy s ČR

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Kongo (Brazzaville), Brazzaville, 29. 11. 1966, č. 64/1967 Sb.

Mezi ČR a Konžskou republikou nejsou v současné době uzavřeny v ekonomické oblasti žádné platné dohody. Od vstupu ČR do EU jsou ekonomické vztahy upravovány společnou politikou EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce Konga-Brazzaville je charakterizována aktivní účastí mezinárodních organizací i bilaterálních partnerů. Prioritami jsou rozvoj infrastruktury, digitalizace, diverzifikace ekonomiky a posílení veřejných služeb. Rozvojová spolupráce tak výrazně přispívá k udržitelnému růstu, snížení závislosti na ropě a zlepšení životních podmínek obyvatelstva.

Světová banka realizuje klíčové projekty:

• AGIR Program (70 mil. USD) na reformy a veřejné služby.
• LISUNGI (34 mil. USD) pro sociální ochranu a začlenění mládeže.
• Digital Acceleration (100 mil. USD) na rozvoj digitální ekonomiky.

Africká rozvojová banka (AfDB) podporuje zejména infrastrukturu a zemědělství:

• Ketta-Djoum Road (147 mil. USD) a CAB digitální síť (62 mil. USD).
• Zemědělské hodnotové řetězce (88 mil. USD).

Evropská unie realizuje 45 projektů v sociální oblasti, řízení, životním prostředí a podpoře MSP. Financování probíhá z EDF a rozpočtu EU.

Rusko v září 2024 podepsalo smlouvu o výstavbě palivového potrubí mezi Pointe-Noire a Brazzaville (projekt s 90% ruským vlastnictvím).

Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytuje rozšířené úvěrové zařízení (ECF). V červenci 2024 byla schválena 5. revize a uvolněno 43 mil. USD. Reforma směřuje ke zlepšení fiskální politiky a rozšíření neenergetických sektorů.

OSN a její agentury (UNDP, UNFCCC) podporují klimatická opatření a transparentnost – včetně školení k Biennial Transparency Reports dle Pařížské dohody.

V roce 2024 získala česká firma Říha B2B České rozvojové agentury projekt na podporu investic a rozvoj ekofarmy Kibiczech, kterou spoluprovozuje český zoolog Arthur Sniegoň (organizace Safe Elephants).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Konžská republika představuje relativně malý trh s nízkou kupní silou většiny obyvatelstva. Vývozci by proto měli při svých obchodních aktivitách zvažovat širší regionální působnost, zejména s ohledem na celní unii CEMAC (Společenství států centrální Afriky), která umožňuje volný pohyb zboží v rámci členských států. Navzdory limitované domácí poptávce má konžský trh určitý potenciál, zejména díky nízké míře lokální produkce – většina spotřebního i investičního zboží se do země dováží.

Přestože v zemi nadále dominuje francouzský vliv a čínské společnosti posilují svou přítomnost, existuje prostor i pro české exportéry, kteří nabídnou konkurenceschopné a kontextově vhodné technologie nebo produkty. Významným vodítkem pro identifikaci perspektivních oborů je rozvojová strategie vlády „Le Chemin d’Avenir“ (Cesta budoucnosti), která upřednostňuje diverzifikaci ekonomiky mimo ropný sektor.

Perspektivní exportní a investiční příležitosti:

• Zemědělství a potravinářství:
• Potravinářské komodity a zařízení pro zpracování potravin (např. mlýny, pekárenské technologie, linky na zpracování ovoce a zeleniny).
• Zemědělské stroje a technika (traktory, sekačky, zavlažovací systémy), hnojiva a přípravky na ochranu rostlin.
• Pěstování technických a potravinářských plodin, výroba mouky, těstovin a nápojů (včetně zařízení pro minipivovary).
• Rybářství a akvakultura:
• Technologie a vybavení pro mořský a sladkovodní rybolov, zpracovatelské linky a mrazicí zařízení.
• Těžba a zpracování nerostů:
• Dodávky těžební techniky a přepravních zařízení pro rozvoj nově objevených ložisek železné rudy, zlata a dalších surovin.
• Geologický průzkum a technologie pro efektivní využití přírodních zdrojů.
• Zpracování dřeva:
• Velký potenciál nabízí zařízení pro zpracování dřeva – sušárny, pily, linky na výrobu desek a dřevěných komponent.
• Z důvodu omezení vývozu surového dřeva vláda podporuje investice do lokálního zpracování.
• Energetika a infrastruktura:
• Technologie pro malé vodní elektrárny, vybavení pro vodní zdroje a off-grid obnovitelné zdroje (zejména solární systémy).
• Stavební stroje, vybavení pro nemocnice, školy, letiště, obytnou výstavbu.
• Výroba stavebních materiálů.
• Lehký průmysl a služby:
• Zahraniční společnosti mohou najít příležitosti ve zpracovatelském průmyslu, pokud dojde ke snížení vysokých provozních nákladů (energie, logistika).
• Nabídka subdodávek pro firmy působící v těžebním, dřevozpracujícím a stavebním sektoru.
• Doprava a telekomunikace:
• Zájem je o malá dopravní letadla pro vnitrostátní přepravu, vybavení a systémy pro řízení letového provozu.
• Telekomunikační zařízení a služby, IT řešení pro správu sítí, bankovnictví a veřejný sektor.
• Cestovní ruch a hotelnictví:
• Rozvojový potenciál má turistický sektor, zejména v oblasti ekoturismu a hotelových služeb.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kongo je civilizovaná země v řadě oblastí ovlivněna francouzskou kulturou a zvyklostmi. Řada bohatých a vlivných obchodníků studovala v Evropě a Kanadě a má tudíž vysoce kvalitní vystupování, bohaté zkušenosti ze světového obchodu, používají moderní technologie, a proto je dobré k tomu takto přistupovat (Afričané obecně už nesměňují za barevná sklíčka). Nicméně je třeba počítat s africkými nešvary, jako zejména nedochvilnost a pozor na i v Kongu nechvalně proslulé „nigerijské podvody“.

4.2. Oslovení

V prvním kroku je třeba si uvědomit, zda je Váš produkt či služba uplatnitelná na konžském trhu. Trh je zde z 89 % čistě proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny, které konkurovat nemůžete, ale ve velkém počtu se objevují společnosti, které jsou bohaté a preferují kvalitu.

Druhým krokem je výběr vhodných klientů. Konžani rádi předstírají, že chtějí vše a ve velkém. Skutečnost je však taková, že za touto maskou schovávají fakt, že nejsou tak bohatí, aby si mohli Váš produkt koupit.  Výběr partnera je zde zcela klíčový a může Vám přinést buď očekávaný zisk, nebo také velké potíže.

Třetím krokem je nalezení partnera (klienta), s kterým můžete obchodovat. V Kongu neexistují kvalitní placené databáze a většina firem uvedených v seznamech různých vyhledávačů nefungují. Obchod se zde dělá z 99 % přes známé. Pokud Vám firma napíše „zašlete oficiální dopis či e-mail“, tak již víte, že se s Vámi bavit nebudou. Osobní kontakt je zde zcela nezastupitelný.

Konžani jsou hrdým národem, a při jednání proto není dobré jim na vše přitakávat. Cena je důležitá a je vždy na prvním místě. Není dobré cenu extrémně navýšit a následně smlouvat. Jelikož při finální ceně, která je o 25 % či více procent nižší, bude mít klient pocit, a to oprávněný, že jste ho chtěli podvést. Je nezbytné si také uvědomit, že většina dopisů, ve kterých Vám někdo tvrdí, že pracuje pro ECOWAS nebo že má zájem o Váš produkt, bez bližší specifikace, je podvod. S těmito firmami neztrácejte čas. Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty. Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte se mít většinu svých plateb uhrazených a na svém účtu ještě před odesláním zboží.

4.3. Obchodní schůzka

Pro jednání bohužel nepostačí angličtina. Je velice výhodné ovládat francouzštinu nebo mít tlumočníka. Plánujte cestu mimo období Vánoc a Ramadánu. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země. Velmi obvyklým a častým jevem v Kongu je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterým spolupracujete. Bez kvalitního místního partnera, jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutně neobejdete. Lépe si prověřit partnera přes velvyslanectví na místě, aby se předešlo případné podvodné činnosti. Je dobré se s konžským partnerem osobně setkat. Konžani jsou v obchodním styku velmi sebevědomí a asertivní. Jednání může předcházet dlouhá neformální předehra, během které se klient s chutí pochlubí svými úspěchy. Dobře prezentujte především sami sebe.

Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou. S alkoholem opatrně, minimálně je dobré si předem ověřit, zda obchodní partner není muslim a podle toho postupovat. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, že klient chce vše a ve velkém. Konžani jsou mistři manipulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednán během prvního jednání. Připravte se na neočekávané průtahy a změny v zadání požadavků z konžské strany. V případě schůzek připravovaných na úřadech na pátek je třeba počítat pouze s dopolednem. Muslimská část populace je od polední doby na modlitbách a odpoledne už úřady spíše nefungují. Modlitba je obvyklá na veřejných shromážděních, konferencích a někdy před oficiálním obědem nebo večeří. Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10.00-12.00. Konžané jsou ve většině nedochvilní. Míra nedochvilnosti se zvyšuje v období dešťů. Pro jednání konžských obchodníků je typická zdlouhavost. Styl jednání je hodně ovlivněn francouzskou kulturou s dlouhými obědy. Ženy jsou jako obchodnice respektovány. V Kongu není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, francouzština je základní podmínkou úspěchu jednání. Vyžadováno je perfektní oblečení, na které si Konžané potrpí. Vzhledem k malému počtu obyvatel se v obchodních kruzích „každý zná s každým“. Zpráva o neobvyklém obchodu či podvodném jednání se rychle rozšíří a nesolidní obchodník, zejména pokud je to cizinec, je vyloučen z obchodnické komunity.

Je nutné se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení. Dopravní ruch v hlavním městě houstne a je nutné vždy počítat s časovou rezervou. Mimo Brazzaville je třeba počítat se špatným stavem silnic, zejména v období dešťů.

4.4. Komunikace

Úředním a tudíž i hlavním komunikačním jazykem je francouzština. Dalšími většími místními jazyky, jsou: fang, myene, teke, punu, eshira, kikongo, mbere, kota, ndjabi a lumbu. Všechny patří k bantuské jazykové rodině.

V Kongu není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, francouzština je základní podmínkou úspěchu jednání.

Je lépe se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Je třeba se vyhnout fotografování osob, úředních budov atd. bez předchozího svolení.

Komunikovat lze emailem i telefonicky, velice populární je Whatsapp a další moderní komunikační technologie. Pro obchodní vztahy lze velice doporučit osobní setkání.

4.5. Doporučení

Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou většiny obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské zboží. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMAC.

Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku.

Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a šířeji celou zónu CEMAC.

Je rovněž třeba mít se na pozoru před podvodnými praktikami (Advance Fee Fraud), kdy jsou ze zahraničního partnera podvodně lákány různé poplatky.

Z tohoto důvodu je vždy nutné před navázáním obchodní spolupráce provést důkladné ověření partnera (due dilligence), nejlépe prostřednictvím honorárního konzula.

4.6. Státní svátky

• 1. leden (Nový rok)
•  5. únor (narození prezidenta)
• 8. únor (Den mládeže)
• 8. březen (MDŽ)
• 18. březen (výročí Marien Ngouabi)
• 1. květen (Svátek práce)
•  22. červen (Den armády)
• 31. červenec (Den revoluce)
• 15. srpen (Výročí nezávislosti)
• 31. prosinec (Den republiky).  

Dále se slaví křesťanské svátky:

• Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení Páně (květen),
• Nanebevzetí Panny Marie (L’Assomption),
• 1. listopad (Svátek Všech svatých)
• 25. prosinec (Vánoce).

Pracovní a prodejní doba existuje v dvojím rytmu: buď 8.30 – 18.00, většinou s dlouhou polední přestávkou 12.00-15.00 nebo 7.30-14.00 kontinuálně.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Konžský trh zůstává relativně malý a kupní síla většiny obyvatel je nadále nízká. Přesto zde existuje prostor pro uplatnění českého zboží a technologií, a to zejména v oblastech, kde domácí nabídka chybí. Konkurenci tvoří především levné dovozy z Číny a tradičně silná francouzská přítomnost. Cena zůstává pro většinu zákazníků hlavním kritériem při nákupu, kvalita a servis jsou vnímány jako sekundární, ale v některých segmentech (např. technologie, průmyslová zařízení) může vyšší kvalita hrát rozhodující roli.

Zásadní podmínkou úspěchu na trhu je dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená nejen na Kongo, ale i na širší region CEMAC (Společenství států střední Afriky), v jehož rámci dochází k celnímu zvýhodnění pohybu zboží. České firmy v současnosti nemají v zemi vybudovanou síť obchodních zástupců. Vstup na trh by mohla usnadnit spolupráce s honorárním konzulem ČR v Brazzaville, panem Sergesem Mpoungui.

Přímý export je sice možný, nicméně spolupráce s místním zástupcem či distributorem, registrovaným v Kongu, výrazně zvyšuje konkurenceschopnost. Takového partnera je ideální vyhledat osobně přímo na místě, ideálně s podporou místních kontaktů. Výhodu mají firmy, které mají v zemi stálého zástupce, francouzsky mluvícího pracovníka nebo pobočku. Místní prostředí je složité a netransparentní – je nutné detailně smluvně ošetřit podmínky dodávek, nejlépe za asistence místního právníka. Partnera je vhodné před podpisem smlouvy důkladně prověřit formou due diligence.

Zahraniční firmy mohou na trhu působit prostřednictvím přímého prodeje, místního agenta, distributora, otevřením zastoupení nebo formou společného podniku (joint venture) s místním subjektem. Nejideálnější variantou je nalezení spolehlivého a solventního partnera, který odebírá a hradí zboží ve své režii. V každém případě je klíčová pravidelná osobní komunikace a přímé vztahy s partnerem.

Nejefektivnější vstupní strategií je využití služeb místního zástupce, který zná místní prostředí, pomůže překonat administrativní překážky a dohlédne na dovoz a distribuci zboží. Vhodnými partnery bývají cizinci žijící dlouhodobě v zemi (Portugalci, Řekové, Francouzi, Indové, Pákistánci) nebo místní podnikatelé s vazbami na zahraničí. Výhodu mohou představovat krajané nebo absolventi českých univerzit.

Distribuční kanály vedou převážně přes přístav Pointe-Noire, kam zboží dorazí po moři z evropských přístavů. Letecká doprava směřuje na letiště v Brazzaville a Pointe-Noire. Alternativně lze část zásilek přepravit přes přístav Matadi v Demokratické republice Kongo, dále přes Kinshasu a trajektem do Brazzaville. Zboží denní potřeby se distribuuje převážně prostřednictvím rozsáhlé sítě malých obchodů; větší prodejny a supermarkety se nacházejí pouze ve větších městech.

U zboží, které vyžaduje záruční nebo pozáruční servis, je vhodné využít autorizované dealery. Dovozní a celní procedury jsou komplikované a často spojeny s korupčními praktikami. Nejvhodnější je svěřit proclení místnímu partnerovi. V zemi působí řada licencovaných firem zajišťujících celní odbavení. Vláda za účelem zjednodušení procesu zavedla tzv. „guichet unique“ – jednotné kontaktní místo.

Dovozní clo se neuplatňuje na zboží pocházející ze zemí CEMAC. Dovoz z třetích zemí (včetně ČR) podléhá sazbám celního sazebníku CEMAC, který rozlišuje čtyři hlavní kategorie:

• Základní zboží (léky, vakcíny, zdravotnické pomůcky, rýže, pšenice) – 5 %
• Suroviny pro průmysl – 10 %
• Polotovary (např. potravinářské produkty) – 20 %
• Spotřební zboží (elektronika, alkohol, kosmetika) – 30 %

Doporučené zdroje a kontakty:

• www.ccc.cg – Hospodářská a obchodní komora Konga
• www.douanes.gouv.cg – Generální ředitelství cel
• www.izf.net – Investiční a obchodní portál frankofonní Afriky

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Konžská republika je od roku 1998 smluvní stranou Dohody OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která harmonizuje obchodní právo v 17 zemích frankofonní západní a střední Afriky a vytváří právní rámec podporující regionální hospodářskou integraci a právní jistotu pro investory. Právo OHADA se vztahuje na zakládání, fungování a rušení obchodních společností, insolvenci, obchodní registry či rozhodčí řízení.

Zahraniční investoři mají v Konžské republice rovné postavení s domácími subjekty. Mohou zde podnikat v následujících právních formách:

• Société à Responsabilité Limitée (SARL) – obdoba společnosti s ručením omezeným, minimální základní kapitál činí 1 milion XAF (cca 1 500 EUR).
• Société Anonyme (SA) – obdoba akciové společnosti, s minimálním kapitálem 10 milionů XAF (cca 15 000 EUR).
• 
  
•  nebo pobočka zahraniční společnosti.

Zahraniční firmy mohou být 100% vlastněny zahraničními osobami, není požadována účast místního kapitálu. Právní úprava umožňuje i přímé otevření pobočky nebo zastoupení zahraniční společnosti. Pro zjednodušení registrace byla zřízena Centre de formalités administratives des entreprises (CFE) – jednotné kontaktní místo pro registraci podnikatelských subjektů. Přestože jde formálně o centralizovaný systém, v praxi zůstává proces zdlouhavý a neprůhledný. Podle nejnovějších údajů Světové banky a dalších mezinárodních srovnání (např. African Development Bank) zůstává Kongo jednou ze zemí s nejkomplikovanějším podnikatelským prostředím v regionu. Délka a náročnost procesu založení společnosti se v průměru pohybuje mezi 90 až 160 dny. Založení společnosti vyžaduje:

• Notářsky ověřenou zakládací smlouvu.
• Doklad o vložení základního kapitálu (v den ustavující valné hromady).
• Doklad o sídle firmy (nájemní smlouva).
• Registraci u finanční správy (Direction Générale des Impôts), obchodního rejstříku a CFE.
• Oznámení o zahájení činnosti Úřadu práce (Inspection du Travail).

Pokud se členem statutárního orgánu stává cizinec, musí doložit:

• Kopii cestovního pasu a víza.
• Výpis z trestního rejstříku domovské země a Konga.
• Společenskou smlouvu jako podklad pro žádost o povolení k pobytu.

Z hlediska praktické realizace je doporučeno využít služeb místního právního zástupce nebo konzultanta, případně svěřit celý proces spolehlivému místnímu partnerovi. Komplexnost místních procedur, časté změny předpisů a korupční rizika představují významné překážky, zejména pro malé a střední podniky vstupující na trh poprvé.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Konžské republice je třeba přizpůsobit místním zvyklostem a spotřebitelskému chování, které je silně ovlivněno cenovou citlivostí, kulturními normami a tradičními komunikačními kanály. Vzhledem k relativně nízké kupní síle většiny obyvatel je nutné volit jednoduchá, přímočará sdělení a cenově dostupné produkty.

Nejúčinnější formou reklamy zůstává mediální propagace, zejména pro zboží rychlé spotřeby (FMCG). Lze využít:

• televizi – především státní kanál Télé Congo a několik soukromých stanic s regionálním dosahem,
• rozhlas – velmi rozšířený i mimo městské oblasti, vhodný i pro venkovské obyvatelstvo,
• denní tisk a časopisy – jako např. Les Dépêches de Brazzaville nebo La Semaine Africaine,
• billboardy a plakáty – v hlavních městech (Brazzaville, Pointe-Noire),
• mobilní marketing – SMS kampaně a reklamy přes mobilní aplikace,
• internet a digitální média – využití webové reklamy a bannerů je na vzestupu zejména ve městech, kde roste přístup k internetu.

Zejména sociální sítě (Facebook, WhatsApp, YouTube a v menší míře Instagram) získávají v posledních letech význam. Firmy, které je umí využít k cílené komunikaci, mohou oslovit zejména mladší a městskou populaci.

V komunikaci se vedle francouzštiny, která je oficiálním jazykem, často uplatňují i místní jazyky, především lingala (zejména v Brazzaville a na severu) a kituba (na jihu a v oblasti Pointe-Noire). Použití místního jazyka v reklamě zvyšuje důvěryhodnost a oslovuje širší publikum.

Účast na místních veletrzích a výstavách je doporučována jako forma přímého kontaktu se zákazníky i potenciálními obchodními partnery. Ačkoli tyto akce často postrádají tematickou specializaci a připomínají spíše jarmarky, jejich přímý dopad na povědomí o značce a podporu prodeje je vysoký. Vhodné je spojení výstavní účasti s ukázkami funkčnosti výrobků a osobní komunikací v místních jazycích.

Při plánování marketingu je také důležité:

• respektovat místní zvyklosti a kulturní kontext,
• využít osobní doporučení a neformální sítě (tzv. mouth-to-mouth marketing),
• spolupracovat s místními influencery nebo komunitními lídry, kteří mají vliv v cílové oblasti.

Z hlediska komunikační strategie se doporučuje spolupracovat s místní PR nebo marketingovou agenturou, případně s firmami, které mají zkušenosti se západoafrickým trhem.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Konžské republice je formálně založena na členství země v regionální organizaci OAPI (Organisation Africaine de la Propriété Intellectuelle), která sídlí v Yaoundé (Kamerun). OAPI sdružuje 17 frankofonních afrických zemí a zabezpečuje centrální registraci a správu práv duševního vlastnictví (patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, autorská práva apod.).

Registrace práv (např. ochranné známky nebo patentu) v OAPI automaticky platí pro všechny členské státy, včetně Konga, a je jedinou právně závaznou formou ochrany – v Konžské republice neexistuje národní patentový úřad.

Jako člen OAPI a Světové obchodní organizace (WTO) je Kongo rovněž smluvní stranou řady klíčových mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví, včetně:

• Dohody TRIPS (Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights),
• Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví,
• Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl,
• Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Navzdory tomuto právnímu rámci je vymáhání práv duševního vlastnictví v praxi velmi omezené. Problémy představují zejména: pomalý a často neefektivní soudní systém, nízké povědomí o autorských a průmyslových právech, nedostatečná kontrola trhu, rozšířené pirátství a padělání, zejména u textilu, elektroniky a audiovizuálního obsahu.

Cizí firmy by měly svá práva chránit předem registrací u OAPI, a to ještě před vstupem na konžský trh. Bez registrace v OAPI není možné uplatnit žádnou právní ochranu.

Doporučení pro investory a exportéry:

• Před vstupem na trh registrovat ochranné známky, patenty nebo designy u OAPI (www.oapi.int),
• Spolupracovat s právním zástupcem, který má zkušenosti s OAPI i místní praxí,
• Být připraven na nízkou efektivitu vymáhání práv, a tomu přizpůsobit obchodní strategii (např. omezení rozsahu know-how nebo softwaru sdíleného s místními partnery),
• Zvýšit vlastní dohled nad distribucí a prodejem, ideálně prostřednictvím důvěryhodného místního zástupce.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Konžské republice jsou většinou zadávány prostřednictvím tendrů (appel d’offre). V souladu s platnou legislativou se tendry vyhlašují pro dodávky vybavení v hodnotě nad 100 000 USD a pro poskytování služeb nad 45 000 USD. Účast ve veřejných zakázkách v Kongu však vyžaduje značnou přípravu a dlouhodobé sledování situace na trhu. Klíčové je mít přístup k relevantním informacím ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru, což je bez osobní přítomnosti a kontaktů v zemi prakticky nemožné.

Velmi důležitou roli hrají osobní kontakty na ministerstvech a zejména v prezidentské kanceláři, které jsou klíčové pro úspěch při účasti na veřejných zakázkách. Úspěch v tomto segmentu je většinou podmíněn silnými osobními vztahy a schopností nabídnout výhodné platební podmínky. Často se prosadí ti, kteří mají v zemi etablované dobré kontakty a znají místní podnikatelskou kulturu.

Velké infrastrukturní zakázky, zejména ty financované Čínskou lidovou republikou (ČLR), jsou v současnosti často zadávány přímo čínským firmám, a to bez výběrového řízení. To znamená, že západní společnosti se v tomto segmentu mohou dostávat do nevýhody.

Pro vstup na trh veřejných zakázek je tedy nezbytné zajištění trvalé přítomnosti a aktivního lobování na správných úřadech, což je klíč k úspěchu. Důležité je také mít dobré právní a administrativní zázemí pro navigaci v složitém procesním prostředí veřejných zakázek v Kongu.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Republika Kongo je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID), Světové obchodní organizace (WTO) a Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA). Jako člen OHADA (Organisation pour l’Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) Kongo přijalo jednotné právní normy v oblasti obchodních a investičních sporů, což poskytuje právní jistotu pro zahraniční investory. I přesto, že oficiální právní spolupráce s regionálními partnery je omezená, právní a podnikatelské prostředí v Kongu patří k nejobtížnějším na světě.

Platební morálka v Kongu je problematická, s častými prodlevami v plnění závazků. Při řešení obchodních sporů je klíčové mít ve smlouvě jasně definovaný způsob řešení sporů. Ačkoliv zákon z roku 2003 stanoví, že spory by měly být řešeny v Kongu, často je výhodnější využít soudy v Abijanu na základě konvence OHADA. Proces řešení sporů je nákladný a vynutitelnost práva pomalá.

Vhodným řešením je arbitráž (v rámci OHADA nebo ICSID) nebo mimosoudní vyrovnání. Zahraniční investoři se mohou ocitnout v nevýhodě vůči místním subjektům, což činí mimosoudní řešení výhodným. Je kladeno důraz na znalost francouzského práva a místního právního prostředí, což činí nezbytným spolupracovat s lokálním právním zástupcem.

Vzhledem k těmto výzvám je pečlivé plánování a správné právní poradenství zásadní pro úspěšné obchodování v Kongu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Republika Kongo vyžaduje pro vstup vízum, které je nutné získat před cestou.

Při vstupu je požadováno potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Vízum lze získat na Velvyslanectví Konžské republiky v Berlíně nebo Honorárním konzulátu v Praze. Cena víza je přibližně 2500 Kč, vyřízení trvá asi týden.

Kontakty na velvyslanectví:

Velvyslanectví Konžské republiky v Berlíně

Adresa: Grabbeallee 47, 13156 Berlin, Německo

Telefon: +49 30 4940 0753 

E-mail: botschaft.kongobrz@t-online.de

Honorární konzulát Konžské republiky v Praze

Adresa: Petrské nám. 1186/1, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Telefon: +420 220 809 391 

E-mail: congo-brazzaville@seznam.cz

Letecké spojení z ČR do Konga zajišťují společnosti Air France, South African Airlines, Kenya Airways, Ethiopian Airlines, Royal Air Maroc a další. Doporučuje se mít zajištěné vyzvednutí na letišti a doprovod místním partnerem.

Zdravotní doporučení: Před cestou do Konga je nutné očkování proti žluté zimnici, které je vyžadováno na hraničních přechodech. Doporučují se také očkování proti hepatitidě A a B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Pro prevenci malárie je doporučováno užívání antimalarik a konzultace s odborníkem na tropické choroby. Při výskytu příznaků jakékoli nemoci (chřipka, únava, bolesti hlavy) je nutné vyhledat lékařskou pomoc a provést malarický test.

Bezpečnostní doporučení: Kongo je relativně stabilní, avšak existují problémy související se sousedními státy. Cestování do příhraničních oblastí s Středoafrickou republikou se nedoporučuje. Kriminalita (krádeže, kapsářství) je běžná. Doporučuje se dodržovat základní bezpečnostní opatření a před cestou se informovat o aktuální situaci. Je vhodné využít DROZD (dobrovolnou registraci občanů) pro případ krizových situací.

Malárie: V Kongo je výskyt malárie. Očkování proti ní neexistuje, ale je léčitelná. V případě příznaků je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Cestovatelé by si měli zakoupit malarické léky v místní lékárně pro případ, že by onemocněli po návratu do ČR.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V Kongu je podle zákona přednostně požadováno zaměstnávání místních občanů, pokud mají stejnou kvalifikaci a pracovní zkušenosti, ale nejsou stanoveny povinné kvóty. V praxi však v zemi panuje výrazný nedostatek odborných pracovníků, což vede k častému najímání zahraničních specialistů, především z Francie, kteří přinášejí odborné know-how.

Pro zaměstnání cizinců je nutné získat pracovní povolení od místního úřadu práce (l’Office Nationale de la main d’œuvre), a to na základě pracovní smlouvy. Cizinci musí rovněž mít vízum pro dlouhodobý pobyt (visa d´établissement).

Konžský pracovní zákoník z roku 1975 (modifikovaný v roce 1996) je inspirován francouzským modelem a silně chrání práva zaměstnanců. Zahrnuje ustanovení o kolektivním vyjednávání, způsobu řešení pracovních sporů, 40 hodinovém pracovním týdnu a minimální mzdě (90 000 XAF). Dále stanovuje povinnost sociálních odvodů pro zaměstnavatele a minimálně 26 dní dovolené.

5.9. Veletrhy a akce

V Kongu se každoročně konají významné veletrhy a výstavy zaměřené na různé sektory, včetně obchodu, průmyslu, zemědělství a potravinářství. Tyto akce představují příležitosti pro networking, prezentaci produktů a navázání obchodních kontaktů.

• Foire Internationale et nationale de Pointe-Noire (Foire de Pointe-Noire):
• Organizátor: Centre congolais du Commerce extérieur
• Místo konání: Pointe-Noire, Kongo
• Termín: Obvykle se koná koncem srpna až začátkem září.
• Popis: Tento veletrh je jedním z největších obchodních a kulturních setkání v zemi, zaměřený na podporu domácího a mezinárodního obchodu.
• Salon international de l’alimentation et de l’industrie agroalimentaire (SIAL):
• Organizátor: Centre congolais du Commerce extérieur
• Místo konání: Brazzaville, Kongo
• Termín: Obvykle se koná na jaře.
• Popis: Specializovaný veletrh zaměřený na potravinářský průmysl, zemědělství a agrobyznys, který přitahuje odborníky a investory z těchto sektorů.

Pro účast na těchto akcích je doporučeno sledovat oficiální oznámení a registrace, které obvykle probíhají několik měsíců před zahájením. Účast na těchto veletrzích může být cennou příležitostí pro navázání obchodních vztahů a získání přehledu o aktuálních trendech a inovacích v daných odvětvích.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky akreditované pro Konžskou republiku se nachází v Nigerijské federativní republice.

Adresa velvyslanectví:

Gnassingbe Eyadema Street Plot No. 5,

P.O.Box 4628, Asokoro, Abuja,

Federal Republic of Nigeria 

tel: +234 703 757 1096

e-mail: Abuja@mzv.gov.cz,

ekonomický úsek: Abuja.Commerce@mzv.gov.cz

web: www.mzv.gov.cz/abuja  

V Brazzaville byl otevřen honorární konzulát České republiky s teritoriální působností pro Konžskou republiku. Honorárním konzulem je pan Serges Mpoungui.

Adresa: 74, Av. Marechal Loyautey, Centre Ville,

Brazzaville tel.: 00242 666 89 40, 00242 55 93 391

e-mail: serges_mpoungui@yahoo.fr; serges.mpungui@volny.cz

Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 10 – 12 hod.  

Žádné jiné české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v Kongu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V Brazzaville a Pointe Noire je řada nemocnic (např. Clinique Pasteur Brazzaville, 88, Rue Djambala Moungali – Brazzaville, (242) 06 990 63 77, cliniquepasteurbzv@cpb-sante.com, Clinique Guenin, Pointe Noire, (242) 05 575 67 73, (242) 22 294 18 86).

Lékařská služba existuje i při Velvyslanectví Francie v Brazzaville.

Na venkově je však i ambulantní ošetřovna pro poskytnutí alespoň první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařská péče je placená přímo na místě. I u drobných poranění je vyžadován tzv. registrační poplatek, který někdy převyšuje cenu vlastního ošetření. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností evakuace do Evropy.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.congo-site.com
• www.congopage.com
• www.presidence.cg/accueil/
• www.starducongo.com
• www.ifz.net
• www.beac.int
• www.cciambrazza.com
• www.unicongo.org
• www.eiu.com