Kuvajt: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

České zboží má na kuvajtském trhu šanci na úspěch, musí však být cenově konkurenceschopné, originální a inovativní, musí se jednat o vyspělé technologie a systémy, a prodej musí být doprovázen špičkovou reklamní a marketingovou kampaní, aby ve velké konkurenci místního trhu zboží nezapadlo. Kuvajtský trh je vysoce saturovaný – o kuvajtského zákazníka se zde ucházejí špičkoví výrobci z celého světa. Specifikem místního podnikatelského prostředí přitom je (stejně jako v případě ostatních států GCC) skutečnost, že zahraniční podnikatelské subjekty nemohou na trh vstupovat napřímo, ale výhradně – až na určité výjimky – prostřednictvím místního podnikatelského subjektu. Musí se přitom ze zákona jednat o kuvajtského státního příslušníka, resp. veškeré obchodní společnosti, licence a registrace v Kuvajtu musí být formálně zapsané na jeho jméno. Obchod je tak po formální stránce výhradní doménou místních, a je převážně v rukou prominentních kuvajtských obchodnických rodin. Právní formy obchodní spolupráce mezi zahraničním subjektem a místním obchodním prostředníkem jsou různorodé, a bude jim věnována pozornost v následujících podkapitolách. Základními typy jsou buď zastupování v zemi prostřednictvím některého druhu dohody o obchodním zastoupení (typicky se jedná o agenturní dohodu – „agency agreement“), nebo založení místní společnosti registrované v Kuvajtu, ve které bude mít kuvajtský partner minimálně 51 % podíl. Další, hojně využívanou formou, je založení společného podniku („joint venture“) mezi zahraniční právnickou osobou a kuvajtskou právnickou osobou, který bude v zemi zastupovat kuvajtský partner. Výjimku představuje podnikání podle zákona č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic, který za určitých podmínek umožňuje až 100% vlastnictví kuvajtské společnosti zahraničním subjektem.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Kuvajtská obchodní legislativa zahraničním subjektům klade za povinnost pro jakékoliv obchodní („commercial“) aktivity v zemi využívat kuvajtské státní příslušníky jakožto prostředníky. Ti se tak v roli místních obchodních zástupců, agentů, distributorů, a partnerů ve firmách stávají tzv. sponzorem komerčně-obchodních aktivit zahraničního subjektu v Kuvajtu. Kromě přímé dodávky některého typu potravin místním obchodním kooperativám (síť prodejen COOP) všeobecně platí, že  prodej/distribuci zboží či služeb konečným zákazníkům v Kuvajtu může realizovat pouze místní subjekt, nikoliv zahraniční subjekt napřímo. Kuvajtský sponzor je zapotřebí i pro realizaci veřejných zakázek vzešlých z tendrů. Kromě formální zákonné povinnosti je místní sponzor nezbytný i z praktického hlediska, jelikož je to on, kdo zahraniční společnost provede labyrintem místních pravidel a zvyklostí, vyřídí veškeré povolení a formality a dokáže zajistit nezbytný marketing. Možná nejdůležitější pak v konečném důsledku jsou dlouhodobé a tradiční osobní a rodinné vazby mezi místními, které otevírají dveře k obchodním příležitostem (zejména v případě, že se jedná o veřejné zakázky a tendry). Netřeba zdůrazňovat, že výběr důvěryhodného a schopného partnera je klíčovým předpokladem pro úspěšný vstup na kuvajtský trh.

 

Klíčové právní normy a předpisy týkající se obchodně-podnikatelské činnosti v Kuvajtu

  • zákon č. 25/2012 o obchodních společnostech („Companies Law“), novelizován zákonem č. 97/2013, č. 1/2016 a č. 15/2017, který obsahuje klíčová ustanovení vztahující se k obchodním společnostem v Kuvajtu, založení, formy, organizace statutárních orgánů, právního vymezení odpovědnosti, dělení zisků, atd.
  • zákon č. 13/2016 o obchodním zastoupení („Commercial Agency Law“), který stanovuje pravidla pro obchodní zastoupení zahraničních společností v Kuvajtu. Zákon mimo jiné na rozdíl od předchozích úprav zavádí možnost využívat několika obchodních zástupců (agentů či distributorů) zároveň, čímž se ruší dříve platný princip výhradního zástupce (exkluzivita).
  • zákon č. 116/2013 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic, který specifikuje podporované hospodářské sektory pro vstup zahraničních investorů, kritéria která musí splnit, státní podpory pro příliv PZI do země, atd. Zákon za určitých podmínek umožňuje až 100% vlastnictví kuvajtské společnosti zahraničním subjektem.

Informace o Obchodních a daňových zákonech státu Kuvajt lze získat na webové stránce Ministerstva financí: www.mof.gov.kw (převážně v arabštině).

V případě prodeje/distribuce zboží či služeb do/v Kuvajtu zahraniční exportéři běžně využívají nejrozšířenějšího typu obchodního vztahu, kterým je agenturní či distribuční dohoda, v souladu s ustanoveními novelizovaného zákona o obchodním zastoupení z roku 2016 (zákon č. 13/2016). Tuto formu obchodní spolupráce lze využít i za účelem účasti v tendrech a veřejných zakázkách. Výhodou tohoto nástroje je, že nevyžaduje založení nové právní entity a umožňuje ponechat většinu administrativní zátěže na místním zástupci (agent/distributor), který disponuje příslušným zázemím, licencemi, marketingovým aparátem, znalostí místního trhu, prostředí a lidí. Zástupci zpravidla požadují uzavření roční či víceleté exkluzivní smlouvy. V praxi je důležité, aby smlouva obsahovala přesné vymezení geografické či marketingové oblasti, na kterou se vztahuje. Dále by měla definovat produkty a služby, na které se vztahuje, výši odměny/provize či jiný typ kompenzace (např. určité procento z obratu/zisku) za realizaci obchodu. Stejně tak by měla stanovit prodejní cíle, kontrolní mechanismy jejich naplňování a odpovědnosti obou stran. V neposlední řadě by měla obsahovat rozhodčí doložku a doložku o ukončení platnosti. Pečlivým právním ošetřením potenciálně sporných bodů a jednoznačnou formulací smlouvy lze předejít budoucím právním sporům s nejistým výsledkem. Je zapotřebí mít na paměti, že kuvajtské právo a soudní systém dává poměrně velký prostor nárokům na kompenzaci ze strany místních obchodních zástupců (např. za vynaložené investice a úsilí na propagaci, prodej či servis produktů v Kuvajtu, atp.).

Ačkoliv je stále ještě zvykem, že kuvajtský zástupce požaduje po zahraničním subjektu uzavření exkluzivní smlouvy, zákon č. 13/2016 explicitně umožňuje využívat několik zástupců (agentů či distributorů) zároveň. Záleží tedy výhradně na domluvě obou stran, jak si spolupráci nastaví. V praxi je tak po domluvě možné využívat paralelních distribučních/prodejních kanálů. Z pohledu českého exportéra je užitečné si prověřit, jaké zahraniční firmy daný zástupce v zemi již zastupuje – zda například nezastupuje obdobný konkurenční sortiment, a zejména zda u agenta nepůsobí reprezentant konkurenční firmy, který má možnost osobně ovlivňovat operace zástupce v neprospěch českého exportéra. Je zapotřebí se vyhnout tzv. „spícím agentům“ a „sběratelům“ agenturních dohod, kteří jednají ve prospěch konkurence. Aby byla platná, musí být smlouva o obchodním zastoupení vypracována v souladu s právními předpisy Kuvajtu i země původu zahraniční společnosti. Doporučujeme proto využít profesionálních služeb některé z etablovaných právně-poradenských společností působících v Kuvajtu.

Další formou vstupu zahraničního subjektu na kuvajtský trh je založení obchodní společnosti registrované v Kuvajtu. Zakládání obchodních společností se v Kuvajtu řídí zákonem č. 25/2012 o obchodních společnostech („Companies Law“), v aktualizovaném znění novelizací z let 2013, 2016 a 2017, který upravuje hlavní formy obchodních společností v Kuvajtu. Většina zahraničních exportérů či investorů pro své podnikatelské záměry v zemi využívá obdoby v Čechách dobře známé s.r.o., v místním prostředí známé jako tzv. „Limited Liability Company“, pro kterou se vžila zkratka WLL. WLL – stejně jako všechny ostatní formy obchodních společností v Kuvajtu – umožňuje zahraničnímu subjektu vlastnit maximálně 49% podíl společnosti. Většinový podíl (min. 51 %) je v rukou kuvajtského partnera, na jehož jméno je firma formálně zapsána v obchodním rejstříku kuvajtského ministerstva obchodu. Počet vlastníků/partnerů ve společnosti může být maximálně 50 a minimální základní kapitál činí 1000 KWD (cca 75 tis. Kč). WLL dle zákona nesmí působit v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví či činnosti investičních fondů.

Dalším hojně využívaným nástrojem zakotveným v zákoně č. 25/2012 je tzv. společný podnik („Joint Venture Company“), což je spojení dvou nebo několika obchodních společností (právnických osob), které nemá povahu právnické osoby a nevyžaduje ani registraci v obchodním rejstříku. Je běžné, že několik zahraničních dodavatelů za účelem účasti v tendru vytvoří joint venture nebo konsorcium s hlavním kuvajtským kontraktorem, který konsorcium v Kuvajtu zastupuje vůči klientovi (např. ministerstvu). Ostatní formy obchodních společností, např. výhradní vlastnictví, omezené či obecné partnerství, zahraničními společnostmi příliš využívané nejsou, jelikož jsou vhodné spíše pro místní podnikatele a rodinné firmy. Kuvajtské akciové společnosti (např. velké banky, telekomunikační operátoři a další velké korporace) obchodované na kuvajtské burze jsou zajímavé spíše z pohledu zahraničních investorů. Anglická verze zákona o obchodních společnostech ve znění z roku 2016 je k dispozici pod odkazem https://www.kbc.gov.kw/Files/Decisionsandlaws/d4069db7-74a1-46fd-adf8-a0c7b3c75df3.pdf.

Zákon č. 116/2013 o přímých zahraničních investicích (Law No. 116 of 2013 Regarding the Promotion of Direct Investment in the State of Kuwait), kterým byla zřízena kuvajtská agentura pro podporu přímých investic (Kuwait Direct Investment Promotion Agency – KDIPA), za splnění určitých podmínek umožňuje 100% vlastnictví v Kuvajtu registrované společnosti zahraničním subjektem. Mezi podmínky pro přiznání 100% vlastnictví, pobídek a služeb KDIPA, stanovené zákonem č. 116 z roku 2013 o podpoře PZI, patří například transfer technologií, know-how a moderních manažerských metod do Kuvajtu, přínos pro diverzifikaci kuvajtské ekonomiky, nárůst kuvajtského exportu, tvorba pracovních příležitostí, zvýšení kvalifikací kuvajtských občanů, přínos pro životní prostředí či využití místních produktů či služeb. Zahraniční společnosti, které podmínky dokáží splnit, mohou být osvobozeny od daňových povinností a celních poplatků, mohou jim být bezplatně přiděleny stavební parcely, přiznány různá zvýhodnění a podpora ze strany státu, zejména v podobě zrychlené a zjednodušené administrativní procedury. Příkladem této podpory může být například „one-stop shop“ KDIPA s možností on-line vybavení většiny procedur a formalit. KDIPA již do Kuvajtu přilákala několik velkých mezinárodních společností, např. Microsoft, General Electric (GE), Limak, Huawei a další, čímž zajistila příliv zahraničního kapitálu ve výši 2,5 miliard USD, transfer know-how a technologií a zejména vytváření nových pracovních míst s přidanou hodnotou pro kuvajtské občany.

Co se týče hodnocení Kuvajtu z pohledu úrovně a přívětivosti podnikatelského prostředí, v reportu „Doing Business“ Světové banky (World Bank Group – WBG) pro rok 2020 se Kuvajt umístil na 83. pozici se skóre 67,4. Pro srovnání: Česká republika obsadila ve stejném hodnocení 41. příčku se skóre 76,3. Ačkoliv si Kuvajt v hodnocení pro rok 2020 ve srovnání s rokem 2019 výrazně polepšil (posunul se z 97. příčky na 83.), stále má v mezinárodním srovnání co dohánět. K nejproblematičtějším oblastem z pohledu hodnocení WBG patří založení společnosti/zahájení podnikání, možnost získání půjček/kapitálu zejména pro MSP, přeshraniční obchod se zbožím, vyřízení stavebních povolení, či insolvenční řízení a ochrana zahraničních minoritních akcionářů. Celou zprávu lze stáhnout na odkazu https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/k/kuwait/KWT.pdf.

 

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Kuvajt je vázán jednotným celním sazebníkem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC), který osvobozuje pohyb zboží a služeb v rámci GCC od veškerých cel, a stanovuje společný vnější celní tarif ve výši 5 % pro většinu zboží dováženého ze zemí mimo GCC. Osvobozeny od vnějšího tarifu jsou některé základní potraviny a léky či zdravotnické prostředky. Na vybrané výrobky, zejména některé produkty stavebního, chemického či petrochemického průmyslu, materiály, atd., se naopak vztahuje zvýšená celní sazba ve výši 10 – 12 % z důvodu ochrany místního průmyslu. Na tabákové výrobky se vztahuje clo ve výši 100 %. Celní poplatky je třeba zaplatit v místní měně (kuvajtský dinár – KWD). V Kuvajtu platí zákaz dovozu alkoholu, a to i nealkoholického piva a vína se zbytkovým obsahem alkoholu, či potravin (např. bonbónů) s nepatrným obsahem alkoholu. Dále platí zákaz dovozu vepřového masa a pornografie. Dovoz zbraní a munice do země je možný výhradně po udělení zvláštního povolení ministerstva vnitra. U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate o tom, že zvíře, z něhož maso pochází, bylo zabito dle muslimského rituálu. Kuvajt nadále dodržuje bojkot izraelského zboží a zboží vyrobeného i zčásti z izraelských komponentů – na aktuální omezení a podmínky bojkotu je zapotřebí se informovat u kuvajtského ministerstva obchodu a průmyslu (Ministry of Commerce and Industry – MOCI), případně na kuvajtské hospodářské komoře (Kuwait Chamber of Commerce and Industry – KCCI).

Dovozní licenci uděluje ministerstvo obchodu místním společnostem zapsaným na kuvajtské hospodářské komoře. Licence zpravidla platí jeden rok, jsou obnovitelné a umožňují více zásilek. Vyžadují se také speciální dovozní licence pro průmyslové stroje a náhradní díly, které vydává veřejný úřad pro průmysl. Pro speciální produkty, například střelné zbraně, výbušniny, léčiva či exotická zvířata jsou zapotřebí speciální povolení a licence specializovaných úřadů či ministerstev. K proclení zásilky zboží na kuvajtském celním úřadu (na mezinárodním letišti) jsou pověřeni pouze místní obchodní zástupci/agenti, a to na základě oficiálního dopisu zmocňujícího k zastupování, případně distribuční/agenturní smlouvy, a rovněž dopisu se souhlasem koncového zákazníka. V rámci proclení zboží musí být předložena obchodní faktura, osvědčení o původu zboží/země původu, položkový itinerář k zásilce a nákladní list nebo letecký nákladní list. Některé druhy zboží mohou vyžadovat další specifické licence, povolení či certifikáty. Faktura musí obsahovat informaci o odesílateli/příjemci, přesný popis zboží, značek a čísel (kódů), čistých a hrubých hmotnostech v metrických jednotkách, množství zboží, celkovou hodnotu zboží, zemi původu a informaci o přístavu/způsobu přepravy (např. název plavidla). V Kuvajtu je zpravidla vyžadováno i osvědčení o původu zboží/zemi původu, v některých případech však nemusí být zapotřebí (např. při menším množství zboží). Je vhodné se na nutnost přiložení osvědčení dotázat kuvajtského obchodního zástupce, který by měl pravidla detailně znát. Osvědčení na vyžádání vydává Hospodářská komora ČR. Vyžadují se zpravidla jeden originál a dvě kopie faktury a dalších přiložených vývozních dokumentů. Faktura, osvědčení a další vývozní dokumenty musí být ověřeny HK ČR, následně legalizovány na Odboru ověřování MZV a konečně superlegalizovány na velvyslanectví státu Kuvajt v Praze. Všechny dokumenty jsou zpravidla v angličtině – překlad do arabštiny se nepožaduje. Detailní a aktuální informace o postupu při legalizaci vývozních dokumentů může poskytnout Hospodářská komora ČR (viz https://www.komora.cz/obchod-a-sluzby/certifikaty/) a Celní správa ČR.

Zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Větší zahraniční společnosti s rozsáhlejšími obchodními operacemi a dlouhodobějšími projekty do Kuvajtu většinou vysílají své firemní zástupce, kteří plní širokou škálu úkolů, od reprezentace, zajišťování technických, marketingových, koordinačních a dalších aspektů, po „dohled“ nad aktivitami kuvajtského partnera. Udržování vyslaného firemního reprezentanta v Kuvajtu je samozřejmě finančně poměrně nákladné. Největšími položkami v nákladech jsou vysoké nájmy za kancelář a ubytování, vysoké průměrné platy pro tyto pozice, či například školné pro děti. Naopak výrazně levnější než v ČR jsou například náklady na pořízení služebního vozu a palivo. Náklady na vyslaného firemního zástupce v Kuvajtu, dle velikosti zahraniční společnosti, úrovně a přesných specifikací pozice, se mohou řádově pohybovat kolem 150 – 200 tis. EUR ročně. V případě, že je kuvajtský partner ochotný se na nákladech spojených s vyslaným reprezentantem podílet (např. poskytne kancelář, ubytování, uhradí část nákladů na reprezentaci, plat, letenky, atd.), mohou být cca o třetinu až polovinu nižší. Je důležité mít na paměti, že vyslaný firemní zástupce bude plně závislý na kuvajtském sponzorovi, který za něj bude v zemi i formálně zodpovědný. V případě, že by došlo ke správnímu či trestně-právnímu řízení, bude jej sponzor v řízení zastupovat (platí např. veškeré pokuty). Sponzorství může být ukončeno i jednostranně kuvajtským partnerem – v tom případě musí vyslaný reprezentant během krátké doby zemi opustit, což může přivodit finanční ztráty a další komplikace.

Zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je inzerce v tisku, reklamní spoty zaměřené přímo na kuvajtský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Převážně je k vidění televizní reklama širšího regionálního zaměření, a to buď na kuvajtských, či regionálně působících televizních stanicích (zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Většina místních občanů čte téměř výhradně arabský tisk. Běžná je i reklama na internetu. Řada kuvajtských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnují takovou pozornost jako české firmy. Webové stránky obecně v Kuvajtu nemají stejně velký význam, jako v ČR či Evropě. V Čechách všudypřítomné googleads/adwords v Kuvajtu sice nalezneme také, nemají však stejně masivní prezenci. Naprostou nezbytností naopak je propagace firmy/výrobku prostřednictví sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na FB a instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) údajně v Kuvajtu bez instagramového účtu nemá smysl podnikat – zejména Kuvajťané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím jejich instagramových účtů.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na mimořádné postavení ústní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi místní kuvajtskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s malou populací, kterou Kuvajt je, se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií, v Kuvajtu mimořádně oblíbených. Rozesílání reklamních letáčků na adresy obyvatel není využíváno zejména vzhledem k tomu, že všichni obyvatelé Kuvajtu dostávají poštu přes P.O. Box (na domácí adresy se nedoručuje). Letáčky lze však vidět často za stěrači automobilů na parkovištích, rozvoz zboží pak zajišťuje levná pracovní síla expatů z Indie či Bangladéše. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek, jako je například Avenues Mall či 360 Mall.

Zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kuvajt je od roku 1995 členem WTO a signatářem Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights – TRIPS). Jakožto člen WTO a signatář TRIPS je Kuvajt povinen přijetím příslušné legislativy zajistit minimální standardy ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví stanovené v této dohodě. Od roku 1998 je Kuvajt rovněž členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO). Kuvajt má základní legislativu pro ochranu práv duševního vlastnictví (IPR), v posledních letech navíc některé zastaralé zákony novelizoval či přijal zákony nové. Nejdůležitější legislativou je v roce 2016 přijatý zákon na ochranu autorského práva a práv souvisejících (Law No. 22 of 2016 on Copyright and Related Rights), který měl za cíl zásadní modernizaci ochrany autorských děl a souvisejících práv v Kuvajtu v souladu s aktuálními mezinárodními standardy. Problematika ochrany patentů, průmyslových vzorů, designu a obchodních značek je ošetřena zejména novelizací zákona o ochraně průmyslového vlastnictví z roku 2001 a patentovým zákonem z roku 2013. Problematika obchodních značek je upravena v příslušných specializovaných zákonech a částečně i v obecné obchodní legislativě. Pro ochranu autorských práv je příslušným úřadem kuvajtská národní knihovna, pro ochranu průmyslového vlastnictví, patentů a obchodních značek pak Ministerstvo průmyslu a obchodu.

I přes existenci příslušné legislativy je Kuvajtu často vyčítáno její liknavé uplatňování v praxi a nedostatečné mechanismy pro její vymáhání. Kuvajt je proto dlouhodobě zařazen na tzv. Watch List Úřadu obchodního zmocněnce USA (Office of the United states Trade Representative – USTR), který sleduje vývoj v zemích, které jsou ze strany USTR obviňovány za porušování IPR. Mezi hlavní nedostatky patří neschopnost příslušných kuvajtských policejních a justičních orgánů zajistit stažení padělaného zboží z trhu a vymáhat odškodnění pro poškozené, netransparentnost administrativních a soudních procesů, a nedostatečná odhodlanost trestat pachatele vysokými peněžními a vězeňskými tresty.

Zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Všechny veřejné zakázky v hodnotě nad 75 000 KWD (cca 240 000 USD) jsou vypisovány prostřednictvím Ústřední agentury pro veřejné zakázky (Central Agency for Public Tenders – CAPT), která byla ustanovena zákonem č. 49/2016 o veřejných zakázkách („New Public Tenders Law“) z roku 2016. Výjimku z tohoto pravidla mají ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, kuvajtská národní garda (KNG) a centrální banka (CBK), které si své tendry vypisují samy. Kuvajtská státní ropná společnost Kuwait Oil Company (KOC) a její dceřiné společnosti si vypisují tendry v hodnotě do 5 mil. KWD (cca 16 mil. USD) samostatně, nad 5 mil. KWD pak jsou vypisovány prostřednictvím CAPT. Všechny vypsané tendry jsou publikovány v úředním věstníku („Al Kuwait Al Youm Gazette“). Nový zákon o veřejných zakázkách oproti předchozí úpravě zavádí princip ochrany kuvajtských občanů (a firem) na místním trhu před zahraniční konkurencí. Zahraniční dodavatel je nově povinen nakoupit nejméně 30 % materiálu a prací pro realizaci zakázky od místních dodavatelů registrovaných u CAPT. Nový zákon navíc zakotvuje preferenci lokálně vyráběného zboží, které může být až o 10 % dražší než srovnatelný zahraniční výrobek. Zákon dále zavádí bodový hodnotící systém, který umožňuje objektivní hodnocení a porovnání jednotlivých nabídek, a zřizuje tzv. výbor pro stížnosti („Grievance committee“), který umožňuje podání stížnosti na neférové praktiky v průběhu výběrového řízení.

Ačkoliv nový zákon formálně umožňuje zahraničním subjektům podávat nabídky do tendrů na veřejné zakázky napřímo bez místního zástupce, v praxi je pro získání zakázky a její následnou realizaci kuvajtský obchodní zástupce/partner nezbytný. Kromě nezbytného lokálního know-how, kontaktů a vazeb je totiž ve většině případů zapotřebí, aby byla společnost ucházející se o zakázku registrovaná u CAPT, případně u jednotlivých ministerstev, které zakázku vypisují. Tento typ registrace se v místním žargonu nazývá „předkvalifikace“ (prequalification). Zahraniční uchazeč se může o zakázku ucházet prostřednictvím registrované místní společnosti, někdy je však zapotřebí registrovat i zahraniční společnost. Vyřízení registrace může trvat různě dlouho – běžně několik týdnů až měsíců, v mimořádných případech i roky. Po registraci je možné se ucházet o jednotlivé zakázky a účastnit se tendrů. Po zakoupení a vyzvednutí tendrových dokumentů, jejichž originály společně s potvrzením o zaplacení je nutné pečlivě uschovat, je někdy organizováno tzv. „před-tendrové“ setkání (pre-tender meeting) mezi zájemci o zakázku a zadavatelem projektu, kde mohou být získány důležité informace, či oznámeny změny tendrových podmínek. Nabídka musí dokonale splňovat veškeré požadované náležitosti a formální kritéria – jejich nesplnění nezvratně vede k vyřazení z tendrového řízení.

S podáním tendrové nabídky je nutno u CAPT složit tzv. bezpodmínečný bid bond, zpravidla 2 % či 5 % nabízené ceny. Bid bond může mít formu bankovního šeku nebo bankovní záruční listiny vydané bankou registrovanou v Kuvajtu. Bid bond je neúspěšným uchazečům vrácen po ukončení výběrového řízení, které by nemělo přesáhnout 90 dnů, je však možné jej prodloužit – v tom případě jsou uchazeči vyzváni k prodloužení bid bondu. Řízení je ukončeno oznámením vítězné nabídky a uzavřením smlouvy o udělení zakázky s vítězem. Pokud by vítěz tendru do 30 dnů od ukončení řízení nepodepsal smlouvu, propadne jeho bid bond CAPT. Vítěz tendru s podepsáním smlouvy musí zároveň složit tzv. performance bond, kterým se zaručuje k realizaci zakázky. Performance bond má formu bankovní záruční listiny a v případě, že by klient na zhotoviteli po dokončení zakázky uplatňoval penále, budou hrazeny právě z performance bondu. Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta/partnera se znalostí nepsaných pravidel hry a osobními vazbami. Bez místního subjektu nemá zahraniční společnost příliš velkou šanci na úspěch, zejména pokud se jedná například o malou či středně velkou společnost. Větší zahraniční společnosti, které v zemi působí dlouhodobě a pravidelně se ucházejí o velké tendry (např. investiční celky), mají většinou místního agenta/partnera a zároveň etablovaného vyslaného obchodního zástupce či celý tým. Detailnější informace lze získat na webových stránkách CAPT (www.capt.gov.kw), kde je dostupný i zákon o veřejných zakázkách.

Zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) řadí Kuvajt do kategorie států s mírným investičním rizikem kategorie 2 na škále 0 až 7, kde 7. kategorie představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika. Dle barometru rizikovosti české Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) má Kuvajt hodnocení „B“ na škále A až F. Hodnocení rizikovosti země EGAP vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další. I přes poměrně příznivé hodnocení obchodních a investičních rizik české velvyslanectví v Kuvajtu zaregistrovalo případy odloženého či liknavého proplácení faktur jak soukromými klienty, tak státními institucemi. Komplikacemi může být provázeno i navrácení bid/performance bondu po dokončení veřejné zakázky. Sebemenší odchylka od původního zadání/technických specifikací v kontraktu může způsobit neproplacení kontraktu, požadování opravy díla na náklady dodavatele či další nepříjemné komplikace a průtahy v proplacení zakázky. Zahraniční společnosti si často stěžují na průtahy při navrácení tzv. zadržovací daně („witholding tax“) ministerstvem financí po dokončení zakázky. Obchodní spory se většinou řeší před místními soudy, zejména pokud se jedná o veřejné zakázky. S určitou mírou generalizace se dá říci, že s ohledem na velkou míru provázanosti místních rozvětvených rodin a klanů, bude kuvajtský soud spíše favorizovat kuvajtského občana před cizincem.

Zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Následující odstavce nabízejí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Kuvajtu. Netřeba zdůrazňovat, že tyto normy se v mnohém odlišují od toho, na co jsme zvyklí v Čechách. Klíčem k úspěchu v teritoriu je nepochybně nalezení kvalitního a důvěryhodného obchodního zástupce či partnera, který bude hrát hlavní roli při překonávání mnohých komplikací daných značnou kulturní, mentální a jazykovou odlišností místního prostředí. Při jednání s místními obchodními zástupci, partnery, zadavateli projektů či klienty, a budování osobního vztahu s nimi, mohou být užitečné následující základní poučky.

Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kuvajtu „na dálku“, např. e-mailem, či telefonicky, bez předchozí osobní známosti, nefunguje. Pro prvotní kontakt je tak vhodné se do teritoria vydat osobně – např. na nějaký veletrh, výstavu, či konferenci. Samozřejmě funguje osobní doporučení, např. prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, který prostřednictvím obchodně-ekonomického diplomata může předat kontakt, domluvit schůzku, atd. Následně je bezpodmínečně nutné se do teritoria vydat osobně představit se potenciálnímu partnerovi, prezentovat firmu a produkty, a v případě zájmu začít jednat o modalitách obchodní spolupráce. Bývá běžné, že na prvotní návštěvu v teritoriu v případě vážného zájmu o spolupráci navazuje návštěva kuvajtského partnera v ČR.

Obchodní schůzka

Je zapotřebí počítat s tím, že prvotní návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně, a to poměrně často. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky. V Kuvajtu se obchody dělají „mezi přáteli“ – navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání může být věnován poměrně velký prostor osobnímu seznámení se, včetně dotazů na věk, rodinný statut, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci, atd.
Po seznámení se běžně oslovuje křestním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Jacob, Mr. Faisal), případně méně formálně pouze křestním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější úbor (oblek/kravata) v případě jednání na veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), méně formální (sako/košile/rozhalenka) v případě B2B jednání. Vizitky jsou poměrně rozšířené, zejména zástupci místních veřejných institucí je však někdy nemají. Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání – půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé, v případě že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky i na poslední chvíli není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu.
Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Kuvajťana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě, který je určen k posezení mužů (tzv. diwaniya), oddělený od zbytku domu, kde se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Oblíbené jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například i pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěvě víkendového domku u moře spojené například se společenským podnikem.
Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost. Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v rámci převážně patriarchální kuvajtské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou převážnou většinu obchodních jednání v Kuvajtu. Ženy vedoucí jednání za západní firmy díky tomu mohou mít ztíženou situaci. Vzhledem k muslimskému charakteru země není na obchodních jednáních, ani v restauracích, v Kuvajtu podáván alkohol.

Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferována přátelská a neformální komunikace. Vzhledem ke skutečnosti, že většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců ovládá velmi solidní angličtinu, není nutné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kuvajtu, (vhodné) dotazy na zem, jeho kulturu a společnost, atd. Naopak nedoporučujeme vést konverzace na citlivá témata související s politikou či Islámem s osobami, které dobře neznáme. Dalším citlivým tématem může být pro některé místní alkohol. V Kuvajtu, jakožto muslimské zemi, platí zákaz výroby, dovozu, prodeje a konzumace alkoholu na veřejnosti. Alkohol není k dostání ani v restauracích pětihvězdičkových hotelů, a za pokus o jeho dovoz do země může být cestujícímu zamítnut vstup do země. Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny formy, včetně e-mailu, telefonátu, apod., jednoznačně nejrozšířenější forma komunikace v zemi je však v současnosti prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp, a to překvapivě i v obchodním či úředním styku.

Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím Kuvajtu – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kuvajtu plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti velkorysých pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času, a připravte se na to, že od vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost.

Svátky

Kuvajt má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení je v některých případech určeno teprve několik dnů předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem trvajícím cca 1 měsíc s omezenou pracovní dobou a výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu je Ramadán. Důležité je také vědět, že Kuvajt je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok, ani jiné křesťanské svátky. K nejvýznamnějším pevným svátkům patří Národní den připadající na 25. 2. a Den osvobození připadající na 26. 2.

Pracovní a prodejní doba

Pracovní doba státních institucí je ve dnech neděle – čtvrtek od 8:00 do 14:00 hod. Soukromý sektor pracuje rovněž ve dnech neděle – čtvrtek od 8:00 do 14:00 a od 16:00 do 18:00 či 19:00 hod. Obchody jsou otevřeny od 8:00 do 12:00 či 13:00 a od 16:00 či 17:00 do 21:00 až 22:00 hod., některé z nich (Sultan Center) nepřetržitě. Pracovní doba v bankách je od 8:00 do 12:30 a 16:00 až 18:00 hod. Víkendové dny jsou pátek a sobota. V době postního měsíce Ramadánu je upravena pracovní doba státních institucí (od 8:30 do 13:30) a také soukromého sektoru (od 9:00 do 14:00 a poté od 20:00 do 22:00 hod.).

Zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

V roce 2013 zařadil Kuvajt ČR mezi státy, jejichž občané mohou získat turistické vízum na letišti (tzv. visa „on arrival“). Občané ČR tak mohou po příletu na kuvajtské mezinárodní letiště získat turistické vízum za následujících  podmínek:

  • Předloží cestovní pas platný minimálně 6 měsíců od data vstupu. V cestovním dokladu nesmí být vyznačeno izraelské vízum. Předloží zpáteční letenku a cestovní pojištění (nemusí být vyžadováno).
  • Na místě vyplní příslušný formulář (adresu pobytu, atd.).
  • Nebudou na místní tzv. černé listině.
  • Uhradí poplatek 3 KWD za vízum (nutno uhradit v hotovosti v jedno-dinárových bankovkách – na letišti je k dispozici směnárna).
  • Kuvajtské úřady si vyhrazují právo odmítnout vstup bez udání důvodu.

Maximální délka pobytu na turistické vízum činí 3 měsíce. Turistická víza lze bez problémů využít i pro cestu za obchodním účelem. Víza lze dále získat  na kuvajtském velvyslanectví v Praze, případně on-line na odkaze https://evisa.moi.gov.kw/evisa/home_e.do. Při odjezdu ze země mohou místní úřady vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek, atd. Zákaz odjezdu ze země však osobě hrozí i v jiných případech, např. pokud má nedořešené finanční spory s místními obchodními partnery. Je striktně zakázán dovoz alkoholických nápojů do země – nalezení alkoholu u cestujícího může vést k jeho deportaci.

Pohyb a přepravování se v Kuwait City – což je hlavní a de-facto jediné město v zemi – je dominantně založené na osobních motorových vozidlech. U nás známá MHD, s výjimkou několika autobusových linek, neexistuje. Doporučujeme používat všudypřítomné taxi, které jsou cenově dostupné. Vzhledem k tomu, že často nepoužívají taxametr, je zapotřebí taxikáře upozornit nebo se domluvit se na ceně dopředu. Často zajistí dopravu obchodních cestujících místní partner či je možné pronajmout si vůz s řidičem („limousine service“). Tuto službu poskytují lepší hotely a celá řada soukromých agentur. Ačkoliv je v Kuvajtu možné řídit vůz na základě mezinárodního řidičského průkazu, vzhledem k chaotické dopravní situaci, agresivnímu jízdnímu stylu místních a vysokému počtu dopravních nehod, nedoporučujeme pronájem vozu bez řidiče. Pěší pohyb není příliš obvyklý, a to kvůli extrémním teplotám po většinu roku a díky neexistenci chodníků na mnoha místech ve městě.

Zahraniční kreditní a debetní karty lze v Kuvajtu většinou bez problémů využít, existuje zde rovněž hustá síť bankomatů a bankovních poboček. Místní měnou je kuvajtský dinár (KWD), který lze směnit za EUR na letišti či v místních směnárnách a bankovních pobočkách s nutnosti předložit cestovní pas. Pro ubytování lze využít hustou síť hotelů mezinárodních řetězců, většinou čtyř- či pětihvězdičkové úrovně, které jsou cenově poměrně dostupné. Voda z kohoutků je téměř všude pitná a její kvalita je dostatečně vysoká (získává se odsolováním mořské vody). Kriminalita je obecně velmi nízká a na většině míst v Kuwait City návštěvníkům nehrozí přepadení. Kuvajt je mimořádně bezpečná země. Zvýšenou pozornost je zapotřebí věnovat specifikům země daným muslimským charakterem státu, např. nutností konzervativního oděvu pro ženy a zákaz alkoholu. Po dobu náboženského svátku Ramadán platí od úsvitu do západu slunce řada omezení, včetně zákazu pití, kouření, požívání jídla, atd.

Zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Český občan může v Kuvajtu oficiálně pracovat pro společnost registrovanou v Kuvajtu, která se tak stane jeho sponzorem v zemi. Jedině prostřednictvím sponzora je možné získat pracovní vízum a povolení k pobytu v zemi (rezidenci). Nejprve je potřeba, aby kuvajtský sponzor vyřídil pracovní povolení na příslušném ministerstvu, což trvá cca 2 týdny – v této době uchazeč nesmí pobývat v Kuvajtu. Dalším krokem je zaslání pracovního povolení na adresu uchazeče v ČR. Na základě pracovního povolení následně kuvajtská ambasáda v Praze vyřídí potřebné vízum pro vstup do země. Kromě povinné zdravotní prohlídky a potvrzení od lékaře, je potřeba ambasádě dodat výpis z trestního rejstříku a vysokoškolské diplomy ověřené Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Celková doba vyřízení se pohybuje v řádu dnů. Po obdržení víza je možné vycestovat do Kuvajtu, další kroky pro získání pracovního povolení následují v Kuvajtu za asistence sponzora/zaměstnavatele. Zdravotní pojištění je automaticky zajištěno sponzorem, avšak do sociálního pojištění nejsou cizinci zahrnuti. Mzda nepodléhá žádnému zdanění, častým benefitem bývá příspěvek na bydlení, či dopravu. Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce. Je důležité mít na paměti, že povolení k pobytu je závislé na kuvajtském sponzorovi a po ukončení pracovního poměru zaniká.

Zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Státní zdravotnictví na poměrně vysoké úrovni je doplňováno systémem soukromých nemocnic, kde je nabízeno zejména kultivované prostředí a individuálnější přístup za značné ceny výkonů i léků.

Z pohledu cizinců došlo v letech 2016-2017 v systémů poskytování zdravotní péče k zásadním změnám, které ukončily předchozí období bezplatně poskytované zdravotní péče cizincům ve státních nemocnicích. Cizinci pracující v Kuvajtu si nově musí platit speciální zdravotní pojištění v základní výši cca 450 EUR/ročně, které pokrývá základní a úrazové zdravotní ošetření v zemi ve vybraných nemocnicích a klinikách. V případě krátkodobých turistických pobytů musí cizinci bez rezidence/sponzora v zemi za ošetření ve všech zdravotnických zařízeních platit a od května 2019 je na základě nových pravidel vstup do země umožněn pouze cizincům, kteří mají uzavřené platné cestovní zdravotní pojištění pro Kuvajt.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuvajtu (Kuvajt) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem