MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kyrgyzská republika je vnitrozemská země s nižšími středními příjmy ve Střední Asii, která má bohaté přírodní zdroje a velký potenciál pro rozvoj výroby vodní energie, zemědělství a cestovního ruchu. Kyrgyzstán patří k nejchudším zemím v regionu Střední Asie, má tradičně silné vazby na Rusko, na kterém je do značné míry ekonomicky závislý. Toto spojení se projevuje přítomností více než 400 tisíc zahraničních dělníků z této země v Rusku a na závislosti na energiích dodávaných Ruskem. Rozhodovací pravomoci má prezident Sadyr Žaparov, který jmenuje vládu; zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu. Kyrgyzstán usiluje o zintenzivnění mezinárodních  styků, mj. s EU, zájem je o investice, transfer zkušeností a zahraniční pomoc. Kyrgyzská republika je druhou nejmenší ekonomikou mezi zeměmi SNS z hlediska celkového HDP a má také nejnižší HDP na obyvatele hned po Tádžikistánu. Dosahuje však v posledních letech silný ekonomický růst, v roce 2024 vzrostlo HDP o 10,2 %, což naznačuje potenciál pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Inflace silně kolísá v rozmezí 2 až 14%; důvodem jsou především rychlejší růst cen bydlení, veřejných služeb a potravin.  Nezaměstnanost se pohybuje pod 10 %, to je ovšem dáno tím, že nemalá část populace, v roce 2025 se jednalo o 5 – 8 %, pracuje v zahraničí.. Remitence v roce 2025 dosáhly 15 % HDP. Hlavními příležitostmi pro české exportéry jsou projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energií a zelených technologií, vodní hospodářství a ekologickou infrastrukturu, zemědělství a potravinářské technologie, dopravní infrastrukturu a řízení dopravy, strojírenství a těžební technologie, turismus a lázeňství. Další příležitosti lze nalézt při participaci na rozvojových projektech, včetně těch, které jsou  financovány ze zahraničí a dodávkách technologií pro zahraniční investory, např. v těžebním sektoru.  Hlavním limitujícím faktorem je chronický nedostatek finančních prostředků. (Tato teritoriální informace je zpracována pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kyrgyzstán (258.56 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název je Kyrgyzská republika (ústava připouští též název Kyrgyzstán). Kyrgyzstán je republikou s prezidentským systémem vlády; prezidentem je od r. 2021 Sadyr Žaparov. Parlament (Žogorku Keneš – Nejvyšší rada) je jednokomorový, skládá se z 90 poslanců volených na dobu pěti let.
Ve vnitřní politice pokračuje Kyrgyzstán v úsilí o celkovou konsolidaci politických poměrů a sociálně-ekonomický rozvoj země; v popředí je i otázka lidských a občanských práv. Vnitropolitickou a celospolečenskou situaci mj. ovlivňují dopady geopolitických změn vyvolaných agresí Ruska vůči Ukrajině – země je do značné míry závislá na remitendě kyrgyzských občanů pracujících v Rusku.
Dne 30. listopadu 2025 proběhly předčasné volby do parlamentu, jež byly chápány jako příprava na prezidentské volby, které se mají konat začátkem r. 2027. Dne 10. února 2026 odvolal prezident S. Žaparov dosavadního vicepremiéra a náčelníka Státního výboru národní bezpečnosti (GKNB) Kamčybeka Tašijeva; ten byl do té doby nejbližším mocenským spojencem prezidenta a spolutvůrcem aktuálně panujícího politického režimu. Důvodem odvolání byly prezidentovy obavy z možného vytvoření alternativního mocenského centra kolem Tašijevova GKNB, a to v předvečer ohlášených prezidentských voleb.

Parlament (Žogorku Keneš – Nejvyšší rada) je jednokomorový, skládá se z 90 poslanců volených na dobu pěti let. Předsedou je Nurlanbek Šakijev.

Složení vlády (Kabinetu ministrů) je nyní následující:

• Adylbek Kasymalijev – předseda Kabinetu ministrů
• Danijar Amangeldijev – 1. místopředseda Kabinetu ministrů
• Edil Bajsalov – místopředseda Kabinetu ministrů
• Bakyt Torobajev – místopředseda Kabinetu ministrů
• Jumgalbek Shabdanbekov – místopředseda Kabinetu ministrů, předseda Státního výboru národní bezpečnosti
• Jeenbek Kulubajev – ministr zahraničních věcí
• Ajaz Bajetov – ministr spravedlnosti
• Ruslan Mukambetov – ministr obrany
• Ruslan Suinaliev – ministr financí
• Bakyt Sydykov – ministr hospodářství a obchodu
• Azamat Jamangulov – ministr digitálního rozvoje
• Ulan Nijazbekov – ministr vnitra
• Kanat Sagynbaev – ministr práce, sociálního zabezpečení a migrace
• Dogdurkul Kendirbajevová – ministryně školství
• Gulzat Ismatova – ministr vědy, vysokého školství a inovací
• Damirbek Osmanov – ministr zdravotnictví
• Talantbek Soltobaev – ministr dopravy a spojů
• Taalajbek Ibrajev – ministr energetiky
• Erlist Akunbekov – ministr zemědělství, vodních zdrojů a zpracovatelského průmyslu
• Kanatbek Chynybaev – ministr pro mimořádné situace
• Mirbek Mambetaliev – ministr kultury, informací, sportu a politiky mládeže
• Akyl Toktobaev – ministr přírodních zdrojů, ekologie a technického dozoru

1.2. Zahraniční politika země

Prioritami v zahraniční politice země jsou zajištění teritoriální celistvosti a bezpečnosti a rozvoj obchodně-ekonomických vztahů se všemi relevantními partnery. Země sleduje „multivektorový“ kurz své zahraniční a zahraničně-ekonomické politiky. Kyrgyzstán udržuje korektní vztahy s ostatními členy Eurasijské ekonomické unie, tedy Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem a Arménií a v oblasti obrany je členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB/ODKB), jejímiž dalšími členy jsou Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán a Arménie. Rovněž je členem Společenství nezávislých států (SNS) a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). V otázce rusko-ukrajinského konfliktu zaujímá neutrální pozici. Důležité jsou vztahy se sousední Čínou, především v ekonomické oblasti. Významný aspekt v zahraniční politice země představuje posilující důraz na turkickou sounáležitost, animovaný zejm. Tureckem; Kyrgyzstán je řádným členem Organizace turkických států (OTS). Země intenzivně rozvíjí vztahy s Evropskou unií, odkud si slibuje příliv investic. Na mezinárodněpolitickém fóru usiluje Kyrgyzstán o celkové zvýšení svojí mezinárodní prestiže a získání zahraniční finanční pomoci. Země mírovou smlouvou z 13. března 2025 ukončila vleklý pohraniční konflikt se sousedním Tádžikistánem o demarkaci hranic, a to zejm. v souvislosti se sporem o vodní zdroj. V oblasti zahraničněekonomických vztahů je Kyrgyzstán značně vázán na Rusko (dodávky surovin a potravin – obilí, remitence zasílané občany Kyrgyzstánu dlouhodobě pracujícími v Rusku), vzrůstá vliv Číny. Kyrgyzstán uzavřel v roce 2024 s EU dohodu EPCA (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement), která umožní asistenci EU v nejrůznějších oblastech rozvoje ekonomiky a společnosti (obchod, ekologie, doprava, vzdělávání, lidská práva aj.). Kyrgyzstán spolupracuje s EU na dodržování sankčního režimu vůči Rusku.

1.3. Obyvatelstvo

K1. lednu 2026 měla země  7,4 mil. obyvatel a patří mezi demograficky nejrychleji rostoucí země Střední Asie. Tempo populačního růstu se pohybuje okolo 1,5 % ročně, hlavním faktorem zůstává vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva. Hustota zalidnění činí přibližně 39 obyvatel na km², přičemž obyvatelstvo je soustředěno zejména v údolích na severu a jihu země, zatímco horské oblasti zůstávají řídce osídlené. Přibližně třetina obyvatel žije ve městech, zatímco většina populace nadále obývá venkovské oblasti. Největším městem a hospodářským centrem země je Biškek, následovaný městem Oš. Urbanizace postupně roste zejména v důsledku vnitřní migrace obyvatel do větších měst a pokračující pracovní migrace do zahraničí. Etnicky tvoří většinu obyvatel Kyrgyzové (přibližně 75 % populace), významné menšiny představují Uzbekové (14,5 %) a Rusové (5 %). Nejrozšířenějším náboženstvím je sunnitský islám, ke kterému se hlásí většina obyvatelstva (88 %). Významná část ruské menšiny vyznává pravoslavné křesťanství. Kyrgyzstán se dlouhodobě vyznačuje relativně tolerantním náboženským prostředím ve srovnání s některými dalšími státy regionu. Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazykem ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP (21,7 mld. USD v roce 2025) nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje též nejnižší HDP na obyvatele (8991 USD v 2025). S výjimkou roku 2020, kdy došlo k poklesu HDP o 8,4 %, vykazoval HDP každoroční růst o 4-9 %. V roce 2025 došlo k jeho růstu o 10,2 % i díky zvýšení ceny zlata na světových trzích. Inflace silně kolísá v rozmezí 2 až 14 %, zejména podle vývoje kurzu místní měny. Nezaměstnanost se pohybuje pod 10 %, to je ovšem dáno tím, že značná část populace pracuje v zahraničí. Remitence přibližně 1,3 mil. kyrgyzských občanů pracujících v zahradničí zůstávají významným zdrojem příjmů kyrgyzské ekonomiky a v roce 2025 dosáhly objemu 3,5 mld. USD, což odpovídalo více než 15 % HDP země. Průměrná měsíční mzda se v roce 2025 v průměru pohybovala mezi 450 – 500 USD.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, WB, mlsp.gov.kg 

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Kyrgyzstánu prošly v posledních letech výrazným růstem, což souvisí se zvyšováním daňových příjmů, lepším výběrem daní a rozsáhlými reformami veřejné správy. Fiskální politiku země řídí Ministerstvo financí Kyrgyzské republiky, které se zaměřuje na posilování rozpočtové stability, modernizaci daňové správy a podporu hospodářského růstu. Státní rozpočet Kyrgyzstánu vykazuje v posledních letech přebytkové hospodaření. V roce 2025 dosáhly příjmy státního rozpočtu přibližně 7,4 mld.USD, zatímco výdaje činily zhruba 6,8 mld. USD. Rozpočet tak skončil s přebytkem okolo 0,6 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2024 (5,1 mld. USD) vzrostly příjmy o více než 44 %, což odráží rychlý růst ekonomiky i efektivnější výběr daní. Významným trendem je také rychlé navyšování objemu konsolidovaného rozpočtu. Mezi lety 2021–2025 vzrostl objem veřejných financí více než trojnásobně, z přibližně 3,4 mld. na více než 12 mld. USD. Hlavními zdroji příjmů jsou daňové výnosy, zejména DPH, cla a příjmy z těžebního sektoru. Rostou však také nedaňové příjmy, například dividendy státních podniků nebo příjmy z poskytovaných služeb. Výdajová politika státu je zaměřena především na financování sociálních programů, zdravotnictví, školství, infrastruktury a podpory bydlení. Vláda zároveň investuje do modernizace dopravní infrastruktury a energetiky. Významnou roli ve financování rozvojových projektů hrají zahraniční instituce, zejména Světová banka, Asijská rozvojová banka a Mezinárodní měnový fond. V roce 2025 například Světová banka poskytla Kyrgyzstánu rozpočtovou podporu ve výši 101,5 mil. USD na podporu udržitelného a inkluzivního růstu. Navzdory pozitivnímu vývoji zůstává Kyrgyzstán částečně závislý na zahraniční finanční pomoci a remitencích obyvatel pracujících v zahraničí. Výzvou pro veřejné finance zůstává také potřeba dlouhodobé fiskální stability, kontrola růstu veřejných výdajů a omezení závislosti na jednorázových příjmech. Ministerstvo financí proto plánuje další reformy zaměřené na digitalizaci daňové správy, zvyšování transparentnosti veřejných financí a rozšiřování daňové základny.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Kyrgyzstánu je relativně malý, avšak v posledních letech vykazuje dynamický růst a postupnou modernizaci. Dohled nad finančním sektorem vykonává Národní banka Republiky Kyrgyzstán, která odpovídá za měnovou politiku, regulaci bankovního sektoru a stabilitu finančního systému. Bankovní sektor je tvořen převážně komerčními bankami, přičemž ke konci roku 2025 působilo v zemi 21 komerčních bank s více než 300 pobočkami. Bankovní sektor v Kyrgyzstánu zaznamenal v letech 2024–2025 výrazný růst. Celková aktiva bankovního sektoru přesáhla v roce 2025 hranici 1 trilionu kyrgyzských somů (11 mld. USD) a vzrostla o 44,9 % a dosáhla výše přibližně 13 mld. USD (ke konci roku 2024 činili přibližně 9 mld. USD). Současně rostl i objem úvěrů – o 43,6 % na 5.4 mld. USD, a vkladů – o 38,8 % na 9 mld. USD, obyvatelstva i podniků. Významnou část úvěrového portfolia tvoří spotřebitelské úvěry a financování obchodu. Důležitým trendem posledních let je rychlá digitalizace bankovních služeb. Většina obyvatel využívá mobilní bankovnictví a QR platby, které jsou rozšířené zejména ve větších městech. Významné postavení na trhu mají například banky MBank, Aiyl Bank či Eldik Bank. Specifikem kyrgyzského finančního systému je také postupný rozvoj islámského bankovnictví. Objem financování podle islámských principů v roce 2025 výrazně rostl – o 100 % a dosáhl více než 0,2 mld. USD. Navzdory pozitivnímu vývoji čelí sektor několika strukturálním problémům. Mezi hlavní rizika patří relativně vysoký podíl nesplácených úvěrů (NPL), který se v roce 2025 pohybuje mezi 10.5 – 11 %. Rostou také rizika spojená s rychlým růstem spotřebitelského úvěrování.

2.4. Daňový systém

Od 1. 1. 2022 je v Kyrgyzstánu účinný nový daňový zákoník, během roku 2024 byly provedeny změny v některých právních předpisech v oblasti daní. Účelem nového daňového zákoníku je zajištění optimalizace správy daní, zajištění stability daňového systému, zlepšení digitalizace daňové oblasti, vytvoření transparentních podmínek pro podnikání a omezení stínové ekonomiky. Daňový systém se dělí na obecný daňový režim a zvláštní daňové režimy, mezi něž patří např. patentová daň, zjednodušený daňový systém založený na jediné dani, daň z činností elektronického obchodu, daňový režim ve svobodných ekonomických zónách, daňový režim v Hi-Tech Parku či daň z hornictví. V obecné rovině činí výše daně z příjmu 10% pro fyzické i právnické osoby, zdaňovací období je 1 rok. Standardní sazba DPH činí 12%. DPH se účtuje u většiny zboží a služeb včetně těch, které jsou poskytovány zdarma. DPH se neaplikuje v případě dovozu zboží ze zemí, které jsou členy EAEU. Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 32 zeměmi, které zahrnují např. Rusko, Kazachstán, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, atd. Dne 30. listopadu 2020 vstoupila v platnost smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem. Od ledna 2025 platí v novém znění daňový řád. Hlavní změnou bylo zrušení přiznání pro fyzické osoby, nyní občané nejsou povinni podávat jednotná daňová přiznání. Dříve byli Kyrgyzové povinni ho poskytovat každý rok, i když nepodnikali. Taxikáři a kurýři nyní nepracují na základě patentu, ale musí platit daň z příjmu 1%. Kromě toho bylo zrušeno podávání „nulových“ zpráv – pokud poplatník za účetní období neměl zdanitelné operace, není nyní povinen odevzdat prázdnou účetní závěrku. Snížilo se také DPH pro obchodní řetězce, které prodávají výrobky kyrgyzských zemědělců. Zemědělci byli osvobozeni od daně z využívání podzemních vod. Od ledna 2026 jsou daňové sazby na činnosti realizované v zahraničí a na bankovní transakce sníženy na 0,1%.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Objem obchodní a hospodářské spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzstánem vykazuje v posledních letech rychlý růst a v roce 2025 dosáhl 3,7 miliardy korun. Dovoz z Kyrgyzstánu přitom tvoří jen něco málo přes 1 % tohoto objemu. Největšími položkami českého vývozu v roce 2025 byly automobily a osobní vozidla (7,2 %).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů KG.  Celkový obchod se zbožím mezi EU a Kyrgyzskou republikou dosáhl v roce 2025 výše 2,3 miliardy eur. Celkový vývoz z EU do Kyrgyzské republiky činil 2,2 miliardy eur a sestával především z dopravních prostředků (31 %), strojů (27 %) a chemických látek (9 %). Dovoz z EU tvoří především drahé kovy (37 %) a minerální výrobky (29 %).  Tento pokrok je možný díky otevřenosti trhů a iniciativě „Všeobecného systému preferencí Plus“, která zajišťuje přístup zboží z Kyrgyzstánu na trhy 27 členských zemí Evropské unie.  Mezi největší exportéry patří Německo, Francie a Litva. Obchod s evropskými zeměmi je nicméně ovlivněn také faktorem reexportu do Ruska a obcházením západních sankcí. Kyrgyzstán je pro tento mechanismus v hledáčku mezinárodního společenství a dovoz z EU je striktně monitorován.

Zdroj: Evropská komise, stat.kg

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vývoz ze zemí mimo EU do KG tradičně výrazně převyšuje dovoz, což se projevuje pozitivním saldem obchodní bilance. Mezi největší obchodní partnery patří RU, KZ, UZ, SAE a TK a samozřejmě i  CN, z evropských zemí CH a UK. 58,4 % kyrgyzského vývozu podle hodnoty dodáno do evropských zemí, zatímco 41,4 % bylo prodáno dovozcům v Asii.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Kyrgyzstán je zemí výrazně závislou na zahraničních investicích, a proto se vláda dlouhodobě snaží vytvářet co nejliberálnější a nejatraktivnější investiční prostředí pro zahraniční investory. Země uzavřela řadu bilaterálních dohod o ochraně investic, mimo jiné s Rakouskem, Maďarskem, Německem či Francií, a je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů ICSID. V roce 2025 navíc Kyrgyzstán přijal nový zákon o investicích, jehož cílem je posílení ochrany investorů a vytvoření příznivějšího investičního klimatu. Přesto zůstává investiční prostředí spojeno s vyšší mírou rizika. Kyrgyzstán je v hodnocení rizikovosti exportních úvěrů OECD je zařazen do nejrizikovější, 7. kategorie, čemuž je třeba přizpůsobit obchodní i investiční záměry. Dle statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla hodnota přímých zahraničních investic v roce 2025 výše 950 mil. USD. Investice směřovali především do těžebního průmyslu, energetiky, zpracovatelského průmyslu, ICT, finančních služeb a infrastruktury. Mezi nejvýznamnější investory patří Čína (365 mil. USD), Turecko (139 mil. USD) a Rusko (119 mil. USD). Významnou roli hrají také investice spojené s dopravní infrastrukturou a projekty v oblasti kritických surovin. Z hlediska přímých investic se české firmy v Kyrgyzstánu mnoho neangažují. České investice byli relativně nízké (916 tis. USD) a soustřeďovali se především na menší obchodní či technologické projekty. Větší investiční celky si mohou dovolit zejména kapitálově silnější společnosti, a to vzhledem k vyšší míře investičního rizika, omezeným možnostem financování místními bankami a stále přetrvávající právní i administrativní nejistotě.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dne 25. června 2024 v Bruselu podepsaly Evropská unie a Kyrgyzská republika Dohodu o prohloubeném partnerství a spolupráci (EPCA), což je významný krok k posílení dvoustranných vztahů. Jedná se o  nový právní rámec pro posílený politický dialog a prohloubení spolupráce v řadě vzájemně výhodných oblastí. To zahrnuje obchod a investice, udržitelný rozvoj a propojení, výzkum a inovace, vzdělávání, ochranu životního prostředí a změnu klimatu, stejně jako právní stát, lidská práva a občanskou společnost. Kromě toho otevře možnosti pro posílení spolupráce v oblasti vnější a bezpečnostní politiky, včetně prevence konfliktů a řízení krizí, snižování rizik, kybernetické bezpečnosti, regionální stability, odzbrojování, nešíření zbraní, kontroly zbrojení a exportní kontroly. EPCA vytvoří příležitosti pro spolupráci i v nových oblastech, jako jsou kritické suroviny nezbytné pro zelené a digitální přechody.

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je tvořena následujícími bilaterálními dohodami: Protokol o spolupráci mezi MZV ČR a MZV KG (1995), Smlouva ČR – Kyrgyzstán o spolupráci v boji s organizovaným zločinem, s nezákonným nakládáním s narkotiky, s terorismem a různými nebezpečnými druhy zločinnosti (1998) a Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách (2004) apod. Dne 9. dubna 2019 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem (účinná od 30.11.2020) a Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem ekonomiky KG (vstup v platnost podpisem dne 9.4.2019, týž den bylo uskutečněno první zasedání Pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci). Kyrgyzstán je od 20. 5. 2015 členem Eurasijské ekonomické unie (EAEU). KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EAEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie. 

3.4. Rozvojová spolupráce

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů, zejména OSN, EU, OBSE, UNDP, USAID, MMF, Světové banky. Bilaterálně především spolupracuje s Čínou, rozvojová spolupráce se rozvíjí i s Tureckem. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanismu akčních plánů, projektů rozvojové spolupráce, které se zaměřují na tři hlavní oblasti: právní stát, vzdělávání a integrovaný rozvoj venkova. Pro období 2021-2027 byly nově doplněny i digitalizace a zelená a klimaticky odolná ekonomika. Pro české společnosti se otevírají exportní příležitosti zejména v oblasti rozvoje venkova, především v oblasti nakládání s vodami. Česká strana poskytuje kyrgyzské straně rozvojovou pomoc prostřednictvím českých finančních prostředků v EBRD, Czech Trust Fund v UNDP, B2B programy ČRA a též programu MZV ČR k malým lokálním projektům. V r. 2025 realizovalo MZV ČR prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Astaně malý lokální projekt zaměřený na zvýšení kvality materiálního vybavení „Státního centra rehabilitace, rozvoje dětí a podpory rodiny“ v Biškeku.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi perspektivní odvětví pro dodávky a investice v Kyrgyzstánu lze zařadit zejména investiční celky (např. malé vodní elektrárny), dopravní infrastruktura a řízení dopravy, zelené technologie (čištění odpadních vod, ohřev teplé vody, solární panely), malé pivovary, technologie výroby piva a potravinářské technologie jako celek. Další možnosti existují v turistice, v zemědělství, perspektivní je i bytová výstavba, příležitosti existují též u realizace spotřebního zboží. Omezený zájem je evidován o možnosti v oblasti těžby a zpracování plynu. Existuje několik společných česko-kyrgyzských firem, zejména v oblasti obnovitelných zrdojů, další české firmy jsou v Kyrgyzstánu průběžně aktivní. Pokud se české firmy v KG obchodně angažují, jedná se někdy o firmy se zastoupením v Kazachstánu, odkud pokrývají i své obchodní aktivity v KG. Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta identifikování rozvojových programů financovaných ze zahraničí s cílem participace v nich, byť alespoň jako subdodavatel. V Kyrgyzstánu působí též celá řada významných kyrgyzských podnikatelů, se kterými se lze dohodnout na vzájemně výhodných projektech. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kyrgyzská obchodní kultura v sobě spojuje tradiční hodnoty úcty, poctivosti a podřízenosti s moderními obchodními standardy. V obchodních vztazích je důležitá spolehlivost, oddanost a respekt k partnerům. Komunikace je vedena v uctivém tónu, přičemž se cení taktnost a korektnost v komunikaci. Klíčovým rysem je rovnováha mezi spoluprací a soutěživostí: kyrgyzští podnikatelé se snaží budovat důvěryhodné vztahy, ale zároveň jsou aktivní v konkurenčním prostředí. Důležitou roli hraje subordinace. Podnikatelská kultura Kyrgyzstánu je také ovlivněna tradicí a náboženstvím, zejména v otázkách důvěry a vyjednávání.  Je třeba počítat s tím, že bez osobního kontaktu s potenciálním obchodním partnerem se nelze obejít. V neposlední řadě je také třeba mluvit dobře rusky.

4.2. Oslovení

V obchodní kultuře Kyrgyzstánu je oslovování partnerů založeno na úctě a dodržování formalit (jméno a  otčestvo). Při prvním kontaktu je vhodnější používat formální oslovení, například „pane/paní“ s příjmením. Je důležité projevit úctu k postavení partnera rozhovoru, zejména pokud zastává vyšší pozici. V ústní i písemné komunikaci se cení zdvořilost a taktnost. Jednání často začíná neformální komunikací, včetně pozdravů a projevů úcty, než se přejde k obchodním záležitostem. Při užší spolupráci může být komunikace méně formální, je však důležité zachovat si profesionální odstup a sledovat tón komunikace. 

4.3. Obchodní schůzka

V Kyrgyzstánu probíhají obchodní jednání ve formální, ale přátelské atmosféře. Důležitou roli hraje respekt k partnerovi, dochvilnost a navázání vztahu důvěry. Schůzky se obvykle plánují předem, nejlépe několik dní předem. Potvrzení data a času je důležité, zejména pokud se jedná o schůzku s vysoce postavenými úředníky. První schůzka je často úvodní – partneři se snaží lépe poznat jeden druhého, než přejdou k detailům obchodu. Během schůzky jsou důležité osobní vazby a důvěra – před projednáváním obchodu je často věnován čas neformální konverzaci. V Kyrgyzstánu (pravděpodobně stejně jako ve většině zemí) se cení uctivá a taktní komunikace, je důležité respektovat hierarchii a vyhýbat se příliš přímému vyjadřování. Jednání často začíná výměnou vizitek, proto je lepší mít je u sebe. Muži si obvykle podávají ruku, ženy si mohou podle situace vyměnit lehkou úklonu nebo si podat ruku. Kyrgyzové oceňují zdrženlivost a trpělivost, agresivní styl vyjednávání není vítán. Výsledek jednání je zaznamenán, ale ne vždy je podepsán ihned – může být nutná další diskuse. Pokud je jednání úspěšné, může být na znamení úcty nabídnut společný oběd nebo čaj; odmítnutí může být vnímáno jako neuctivé.

Důležitým momentem je, že společnost v Kyrgyzstánu je poměrně patriarchální a zejména prvotní kontakty na osobní úrovni by měli navazovat spíše muži. Pracovní doba je od 9:00 do 17:30 (oficiální), v soukromých firmách podle rozhodnutí majitele. Není dobré své potenciální partnery podceňovat, možná neumí dobře anglicky a nevedou teoretické diskuse o mezinárodním obchodě, za to se však velmi dobře vyznají v místních poměrech a umějí si velmi dobře poradit díky kontaktům na své příbuzné a známé. Dále je nutno brát v úvahu, že Kyrgyzstán je poměrně chudší zemí s prvky východního způsobu myšlení. Jedná se třeba o přesnost, schopnost dodržet nejen ústní, ale i písemnou dohodu, atp. Při komunikaci s kyrgyzskými partnery je třeba dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. V případě nutnosti písemné komunikace je vhodnější komunikace prostřednictvím sociálních sítí, e-mailové komunikaci přikládají menší váhu zejména v otázce rychlosti odpovědi. Je vhodné si zjistit náboženské zaměření partnera a z tohoto vyvodit přístup ohledně možných jednání mimo kancelář a konzumace alkoholu. Dress code je srovnatelný s Evropou. 

4.4. Komunikace

V kyrgyzské obchodní kultuře je komunikace založena na respektu, taktu a budování důvěryhodných vztahů. Oficiálními komunikačními jazyky jsou kyrgyzština a ruština, přičemž v obchodním prostředí převažuje ruština. Státní jazyk je kyrgyzský, oficiální jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Další nejčastěji používané jazyky jsou uzbecký a na jihu farsí. V obchodním jednání se často využívá ruský jazyk, angličtina je velice málo rozšířená. Z tohoto důvodu je tlumočník do ruského jazyka nutností. Mezi komunikační tabu je možné zařadit otevírání náboženských otázek a kritika KG jako země. Kyrgyzové mají často pozitivní vztah k bývalému SSSR, není proto vhodná jeho příliš striktní kritika. V Kyrgyzstánu jsou důležité k prosazení nabízeného zboží dobré osobní kontakty. Tyto kontakty je nutné periodicky upevňovat, neboť klíčové osoby důležité pro prodej nabízené produkce mohou odcházet i přicházet např. z Obchodně-průmyslové komory na jiné posty na Ministerstvo ekonomiky KG, avšak většinou si při svém odchodu zachovávají vazby a kontakty. Pokud není osobní kontakt možný, je preferovanou cestou komunikace prostřednictvím mobilních telefonů, především prostřednictvím aplikace WhatsApp.

4.5. Doporučení

Důležité je mít na KG trhu partnera, který se vyzná v místních podmínkách a který má zpravidla dobré kontakty. Při vstupu na kyrgyzský trh je zejména nutné pečlivé prověření bonity partnera a zvýšená pozornost platebním podmínkám. Lze se též setkat se špatnou platební morálkou, nedodržováním uzavřených dohod a v případě soudních sporů se zdlouhavým projednáváním. Celkově špatná finanční situace je v mnoha případech limitující pro další rozvoj perspektivních projektů. Je nutné brát v potaz velmi omezený trh spotřebního zboží a nízkou koupěschopnost obyvatelstva. Používanou měnou při obchodních platbách je kyrgyzský som, euro  a americký dolar. Pro jednání je nejvhodnější ruština, ale znalost kyrgyzštiny pomůže vybudovat důvěru. Angličtina se používá méně často. Rozhodnutí nemusí být učiněna okamžitě, ale je důležité být trpělivý a brát v úvahu místní byrokracii. Osobní setkání, společné obědy a čajové dýchánky posilují partnerství. Odmítnutí pozvání může být vnímáno negativně. Znalost daňového systému, celních předpisů a specifik investic usnadní podnikání. Respektování tradic, náboženských zvláštností (zejména během svatého měsíce ramadánu) a místních svátků podporuje dlouhodobou spolupráci.

4.6. Státní svátky

Níže je seznam kyrgyzských svátků:: 1. ledna – Nový rok, 23. února – Den obránců vlasti, 8. března – Mezinárodní den žen, 21. března – národní svátek Nooruz, 7. dubna – Den národní dubnové revoluce, 1. května – Svátek práce, 5. května – Den ústavy Kyrgyzské republiky, 9. května – Den vítězství, 31. srpna – Den nezávislosti Kyrgyzské republiky, 7. listopadu a 8. listopadu – Dny historie a paměti předků. Další dva muslimské svátky „Orozo Ait“ a „Kurman Ait“ jsou definovány lunárním kalendářem. 7. ledna Vánoce (pravoslavné) jsou rovněž považovány za svátek. V případě, že svátek vychází na víkendový den (neděle), tak se den volna přenáší na další pracovní den po svátku. Při přípravě podnikatelských aktivit je rovněž brát v potaz, v jakém období se slaví svátek ramadán. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Celní sazby vyplývají z členství KG v Eurasijské ekonomické unii. Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění, která již vstoupila v platnost, a má-li u sebe potvrzení o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kyrgyzská DPH vyšší než DPH v zemi původu. Je uzákoněna kontrola exportu na některé výrobky. Okruh těchto výrobků odpovídá standardu obvyklému v evropských zemích – alkohol, cigarety, zbraně a vojenský materiál, jedy, radioaktivní látky, některé léky atp. Na dovoz i vývoz tohoto zboží je nutno mít příslušnou licenci. Od roku 1993 využívala KG strana při exportu do zemí EU „Všeobecný systém preferencí“- GSP. V listopadu 2015 schválila Evropská komise návrh na udělení Kyrgyzstánu GSP+, který vstoupil v platnost 27. ledna 2016, v případě KG se jedná o 66% všech výrobků dovážených do EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Kyrgyzstánu existují podobné druhy obchodních společností jako v jiných státech. Nejrozšířenější jsou společnost s ručením omezeným či akciová společnost. Akciové společnosti existují jak v otevřené, tak i v uzavřené formě. Pro zřízení kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku a nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současné době postačuje překlad do jazyka ruského. Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách Ministerstva ekonomiky a obchodu KG. 

5.3. Marketing a komunikace

S reklamou českých podniků v KG jsou minimální zkušenosti, což souvisí s omezeným vývozem spotřebního zboží z důvodů velice malého místního trhu pro spotřebitelské výrobky v našich cenových úrovních. S ohledem na místní specifika je nutné dát na doporučení místního distributora/partnera, jaké marketingové kanály je vhodné využít. Dobrý zvuk mají v Kyrgyzstánu některé české tradiční výrobky jako je sklo, české pivo, české lázeňství apod. Při využívání marketingových kanálů je nutné dodržovat limity, vyplývající z převažujícího muslimského náboženství Kyrgyzů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Kyrgyzstánu zahrnuje ochranné známky, autorská práva, patenty, průmyslové vzory a know-how. Pro podniky je důležité, aby si práva předem zaregistrovaly, sledovaly jejich využívání a uzavíraly s partnery právně vymahatelné smlouvy. Mezi hlavní mechanismy ochrany patří soudní spory, registrace v celním rejstříku a monitorování trhu v případě porušení práv. Kyrgyzstán rovněž realizuje státní programy na zlepšení regulace duševního vlastnictví. Ochrana duševního vlastnictví je v Kyrgyzstánu upravena celou řadou právních předpisů, upravujících patentovou ochranu, ochranu autorských práv apod. Kyrgyzstán je rovněž smluvní stranou řady mezinárodních úmluv v této oblasti, zde lze např. uvést The WIPO Copyright Treaty a The WIPO Performances and Phonograms Treaty. Od roku 1998 je Kyrgyzstán členem WTO.

Podrobněji viz Investiční portál Kyrgyzstánu. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Probíhají prostřednictvím elektronického systému. Pro účast je nutné se zaregistrovat, mít elektronický elektronický podpis a podat žádost prostřednictvím portálu zakupki.gov.kg. Zadávání zakázek se mohou účastnit domácí i zahraniční společnosti, je však nutné splnit podmínky výběrového řízení. V roce 2024 byly zavedeny inovace, které mají zvýšit transparentnost a efektivitu výběrových řízení. Například státní podniky mohou nyní využívat specializovanou platformu pro zadávání veřejných zakázek. Kromě toho byla posílena protikorupční opatření a zjednodušena nabídková řízení.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Kyrgyzstánu se bezhotovostní platby provádějí prostřednictvím licencovaných bank. Elektronické platby, převody a používání bankovních karet se řídí předpisy Národní banky Kyrgyzské republiky. Banky jsou povinny provádět platby v den předložení platebního dokladu nebo v den určený klientem, pokud smlouva nebo právní předpisy nestanoví jinak. Platební disciplína je v zemi různá: zpoždění plateb je možné, ale ke kontrole se používají smluvní sankce, automatizace zúčtování a přísná pravidla pro udržování finančních závazků. Obchodní spory se řeší jak u obecných, tak u rozhodčích soudů. Aktivně se uplatňuje předsoudní řešení sporů, zejména v obchodním prostředí. Prakticky jedinou platební podmínkou, která je bez rizika, je platba 100 % předem, ostatní platební podmínky jsou rizikové, přijatelnost akreditivů je nutno konzultovat u bank v ČR. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu – zastupitelský úřad Kyrgyzstánu ve Vídni . Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Na základě zákona Kyrgyzské republiky č. 121 ze dne 14. 7. 2012 byla zrušena vízová povinnost pro turistické cesty či cesty na základě pozvání nepřesahující 60 dnů pobytu. Vedle vízové povinnosti došlo ke zrušení povinnosti se registrovat. Toto opatření se týká celkem 44 zemí, mezi nimiž je i Česká republika. Pokud by však plánovaná cesta měla přesáhnout 60 dnů pobytu, je možné si zažádat o vízum na jakémkoliv zastupitelském úřadě Kyrgyzstánu v zahraničí. Pro cesty nad 60 dnů pobytu je nutné zažádat si o vízum, a to prostřednictvím teritoriálně příslušného Zastupitelského úřadu Kyrgyzstánu ve Vídni. Od 9. 4. 2022 mohou občané Kyrgyzstánu podávat žádosti o krátkodobá Schengenská víza do ČR ve vízovém centru VFS Global v Biškeku na adrese Ibraimova 103, 11. poschodí, Business centre Victory. Víza v zastoupení ČR zpracovává velvyslanectví Švýcarska v Biškeku (adresa: 21 Erkindik blvrd., Bishkek 720040, Kyrgyzstan). V zemi je obvyklé se pohybovat s využitím TAXI, hromadná doprava je nespolehlivá a zdaleka nedosahuje evropských parametrů.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Postup při pobytu pracovních migrantů v Kyrgyzstánu upravuje nařízení „O postupu při výkonu pracovních činností cizími státními příslušníky a osobami bez státní příslušnosti na území Kyrgyzské republiky“. Za vydání povolení k zaměstnání zahraničnímu pracovníkovi vybírá pověřený orgán státní poplatek, jehož výši rovněž stanoví kyrgyzská vláda. K získání pracovního povolení musí zahraniční pracovníci doložit řadu dokumentů, včetně kopie platného patentu se zálohou na tři měsíce a pracovní smlouvy s uvedením výše mzdy. Pracovní povolení se vydává pro zahraničního specialistu – na dobu do jednoho roku, ne však déle, než je doba platnosti kvóty zaměstnavatele pro získávání a využívání zahraniční pracovní síly, pro zahraniční fyzické osoby a podnikatele – na období do jednoho roku v rámci kvóty pracovní migrace, pro vysoce kvalifikovaného specialistovu – na žádost zaměstnavatele mimo kvótu pro získávání a využívání zahraniční pracovní síly. Vydává se po dobu trvání pracovní smlouvy, maximálně však tři roky, s možností prodloužení. Aktuální informace lze nalézt na webových stránkách Migrační služby Kyrgyzstánu. 

5.9. Veletrhy a akce

V Kyrgyzstánu se každý rok koná více než 20 menších výstav, většinou v Biškeku. Kyrgyzstán pravidelně pořádá výstavy a obchodní akce v různých odvětvích, včetně zemědělství, stavebnictví, energetiky a cestovního ruchu. Výstavy v Kyrgyzstánu mj. organizuje společnost BI EXPO, str 170/3, Fatyanov, Biškek, KG, tel.: +996 775 000 005 e-mail: management@biexpo.kg web: Biexpo.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Astaně (s akreditací pro Kyrgyzstán)

adresa: Kabanbay Batyr Avenue 15/1, Business Centre Q2, 010000 Astana, Republic of Kazakhstan

tel.: +7 (7172) 986828, (986537, 995101, 995061)

e-mail: astana@mzv.gov.cz

web: Velvyslanectví České republiky v Astaně

Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astaně

tel.: +7 (7172) 986828 (24)

e-mail: astana.commerce@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky v Kyrgyzské republice

adresa: Razzakova 15, 720 040, Bishkek, Republic of Kyrgystan

tel.: +996 550 776 625

email: hko.cz.kg@gmail.com. 

Zahraniční kancelář CzechTrade Kazachstán a Kyrgyzstán

Ing. Martin Hlavnička, řiditel kanceláře

adresa: Dostyk 192, 050051, Almaty, Republic of Kazakhstan

tel.: +7 727 244 9303

email: martin.hlavnicka@czechtrade.gov.cz

web: CzechTrade

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba do Kyrgystánu je +996.

Praktická telefonní čísla:

• Hasiči 101
• Policie 102
• Rychlá lékař. pomoc 103
• Rychlá lékařská pomoc placená 151
• Záchranáři 110, 161
• Taxi 152, 156
• Mezinárodní informační služba 160
• Informace 109, 106
• Havárie plynu 104

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda KG

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje KG

Ministerstvo spravedlnosti KG

Ministerstvo zahraničních věcí KG

Ministerstvo obrany KG

Ministerstvo vnitra KG

Státní výbor pro energetiku, průmysl a použití ropy KG

Ministerstvo ekonomiky a obchodu KG

Ministerstvo financí KG

Ministerstvo zemědělství KG

Ministerstvo vzdělání a vědy KG

Ministerstvo pro mimořádné situace KG

Ministerstvo digitálního rozvoje KG

Ministerstvo práce, sociálního zajištění a migrace KG

Ministerstvo kultury, informace, sportu a politiky pro mládež KG

Ministerstvo přírodních zdrojů, ekologie a technického dozoru KG

Státní výbor národní bezpečnosti KG

Státní úřad pro architekturu, výstavbu a veřejného hospodaření (государственное агентство архитектуры,строительства и жилищно-коммунального хозяйства) Státní daňová služba KG

Státní celní služba KG

Ministerstvo vzdělávání a vědy KG

Státní geologická služba KG

Oficiální stránka města Knati Kabar (zpravodajská agentura)

Večerní Biškek (noviny)

Statistické údaje KG