Aby všechno fungovalo jako po másle, za to zodpovídá údržba. Její úkol je jasný: je vyžadována vysoká celková účinnost zařízení (ukazatel OEE) při nízkých provozních nákladech. Zapojování údržby do každodenních procesů ve výrobě je provázeno ve většině organizací stále nemalými problémy. Odvěký požadavek výroby, aby doba údržby byla „nulová“, se na různých poradách stále opakuje.
Nulová doba údržby – tento požadavek nejenže zní jako provokace, ale provokací skutečně je. Každému pracovníkovi údržby při jeho vyslovení vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Vždyť je to proti zdravému selskému rozumu! Nulová doba údržby? To přece není možné! Toho nelze dosáhnout!
Člověk, který takto uvažuje, má samozřejmě pravdu, pokud rozumíme „nulovou dobou údržby“ to, že už se nebude provádět žádná údržba. Ale „nulová doba údržby“ neznamená, že se na strojích a zařízeních nebude provádět žádná údržba. Spíše vnímejme tuto myšlenku jako cíl. To znamená: Už nebudeme ztrácet produktivní čas na úkor údržby. Takto se stává požadavek nulové doby údržby proveditelným cílem, který se podniku vyplatí.
Nulová doba údržby – prostřednictvím systému lean údržby přináší podnikům hodnotu
„Nulová doba údržby“ je podobným heslem jako „nulová doba přípravy výroby“. O oba tyto cíle usilují s velkým nasazením mnohé podniky. Oba cíle stanovují směr pro rozvoj podnikových výrobních systémů a obou je možno dosáhnout, pokud jim dobře rozumíme a řešíme je pomocí správných metod. Z tohoto hlediska představuje myšlenka „nulové doby údržby“ odstraňování těch druhů plýtvání, které jsou spojeny s údržbářskými činnostmi. Údržba sama o sobě není činností přidávající hodnotu. Vytváří ale podmínky pro zabezpečení stability procesů, čímž přispívá k vytváření hodnoty, a proto je pro výrobu i služby nutná. Neměla by procesům vytvářejícím hodnotu překážet – proto je požadavek zajištění nulové doby údržby oprávněný. Protože výrobní systém je jádrem vytváření hodnoty, musí být optimalizován takovým způsobem, aby vyráběl hodnotu bez zbytečného plýtvání.
Mnoho oddělení údržby stále nechápe svou činnost z takového hlediska, kdy by měla odstraňovat plýtvání. Také zaměření se na tok hodnoty v procesech, které provádí systém štíhlé údržby, je nový. Systém štíhlé údržby vytváří nutné rozšíření, které slouží celému výrobnímu systému při jeho orientaci na zákazníka – to znamená, aby systém vytvářel hodnoty bez plýtvání.
Při tom jsou sledovány tři základní cíle:
- „Nulová doba údržby“ pro zvýšení produktivních časů v hodnototvorných procesech a pro odstranění ztrátových časů.
- Odstranění plýtvání v systému údržby a tím zvýšení hospodárnosti.
- Podpora toku hodnoty prostřednictvím zajištění stability a kvality procesů.
Pro dosažení těchto cílů využívá systém štíhlé údržby metody a nástroje štíhlého managementu a dále pak metody celkové produktivní údržby (TPM = Total Productive Maintenance) a údržby orientované na spolehlivost (RCM = Reliability Centered Maintenance). Kromě toho se používají i další nástroje, které se osvědčily v praxi při zefektivňování procesů. Štíhlá údržba není úplně novou koncepcí, ale řekněme, že jde o nový pohled na věc. Nazíráme na údržbu z perspektivy štíhlého (lean) managementu a využíváme při tom osvědčené metody. Cílem přitom je dosažení nulové doby údržby a rozvíjení efektivního systému štíhlé údržby.
Pokud někde věnují údržbě všech zařízení pozornost na základě stejných principů, ale nebudou při tom sledovat otázku tvorby hodnoty, budou mít sice zařízení udržovaná na dobré úrovni, ale mnohdy může jít o zařízení, která pouze nepatrně přispívají podniku k vytváření hodnoty pro zákazníky. V takovém případě půjde o plýtvání zdroji, které by mohly být lépe využity na jiných místech. Je dobré si uvědomit, že lepším přístupem je situace, kdy pojímáme celou výrobu jako systém a optimalizujeme tento systém jako celek. Pouze v takovém případě se mohou dostavit skutečně dlouhodobě udržitelné úspěchy štíhlé údržby.
Centrem pozornosti štíhlé údržby je tok hodnoty. Ten zahrnuje všechny procesy, které jsou nutné pro vytváření hodnoty pro zákazníka. Na něj by měl být orientován celý systém. Tím myslíme všechny výrobní procesy i všechny podpůrné procesy, mezi něž patří také údržba. Údržbu chápeme jako činnost, která slouží k tomu, aby zákazník (v tomto případě výroba) mohl vyrábět stabilně, bez nepřijatelné variability a s požadovanou kvalitou.
Oddělení údržby mají bohužel ve většině podniků pověst něčeho, co zvyšuje náklady a není produktivní. V hospodářsky slabších letech podniky dokonce přistupují ke snižování rozpočtu na údržbu nebo hledají úsporu v tom, že údržbu převedou na dodavatelské fi rmy. Pohled zaměřený na tok hodnoty ve výrobě se snaží zcela změnit dosavadní pověst údržby.
Štíhlý management si klade následující otázky:
- Co může údržba přinést toku hodnoty?
- Jak ho může podporovat?
Z tohoto úhlu pohledu nabízí údržba podpůrnou, absolutně nezbytnou a neodmyslitelnou funkci. Předpokladem je, aby byla údržby chápána jako služba, jejímž smyslem je zajištění stability procesu, úsilí o to, aby se neplýtvalo produktivním časem a doba údržby byla nulová na zařízeních představujících úzká místa v procesech, a pouze takové úkony, které jsou nezbytně nutné. Jelikož se v dnešní době měří chyby v procesech ukazatelem ppm (part per milion = na milion příležitostí) a spolehlivost, přesnost, fl exibilita a kvalita výrobků se staly samozřejmostí, musí se i údržba soustředit na to, aby vyplňovala potřeby toku hodnoty a přinášela tak svůj užitek celému výrobnímu systému. To je budoucí role údržby.
Nástroje pro štíhlou údržbu
Systém štíhlé údržby je koncepce, která byla vyvinuta na základě dlouhodobých zkušeností v údržbě a na základě mnoha moderních nástrojů a přístupů k údržbě.
V žádném případě si systém štíhlé údržby neklade za cíl nahradit dosavadní strategie a metody. Jde spíše o postup, s jehož pomocí mohou být dosavadní metody nasazeny cíleněji a přiměřeně požadavkům provozu.
V rámci systému štíhlé údržby počítejte s tím, že budete i nadále používat metody a nástroje, které jste používali dříve, a k nim se pravděpodobně naučíte některé nové.
Do sady nástrojů pro štíhlou údržbu zahrnujeme především následující nástroje:
- TPM – Total Productive Maintenance – celková produktivní údržba
- RCM – Reliability Centered Maintenance – údržba orientovaná na spolehlivost
- Metoda minimalizace časů při odstranění poruch
- 5S – systém efektivního hospodaření na pracovišti
- VSM – Value stream map – mapování toku hodnoty
- Analýza struktury činností
- FMEA – analýza možnosti vzniku vad a jejich následků
- Ishikawův diagram příčin a následků
- Systém neustálého zlepšování (KAIZEN)
- Zlepšovací projekty v údržbě podle metodiky DMAIC (zkratka projektových fází: defi nování, měření, analýza, Imrove/zlepšování, control/ řízení)
- Zvyšování OEE – Overall Equipment Eff ectivnes – celková účinnost zařízení
Některé z těchto nástrojů jsou již v českých podnicích využívány od dob rozmachu systému řízení kvality podle ISO 9000. Některé podniky k nim musely přistoupit pod tlakem zákazníků z automobilového nebo elektrotechnického průmyslu a podniky usilující o zavádění štíhlé výroby tyto metody znají také.
Pro odstraňování různých forem plýtvání využívá systém štíhlé údržby jak analýzu toku hodnoty na příslušných výrobních zařízeních s jejich specifi ckými požadavky, tak analýzu vlastních postupů používaných v údržbě. Vzniká procesně orientovaná organizace, v níž je údržba organicky začleněna do výrobního systému. Pouze procesně zaměřená údržba, ve které je jen několik málo procesních kroků směrem k výrobě, může optimálně splňovat vysoké nároky neustálé připravenosti pro zajištění chodu výroby. Stále znovu se totiž ve výrobních provozech stává, že údržbové činnosti, které byly plánovány na průběh týdne, musí být z důvodu nepředvídaných událostí provedeny už v pondělí.
Údržba pak musí rychle reagovat, aby dostala potřebné kapacity a kvalifi kované odborníky co možná nejrychleji na místo, kde jsou potřeba. Provozní situace tak dostává oddělení údržby do nepříjemné situace, kdy musí častěji reagovat na nenadálé situace namísto toho, aby jednalo preventivně. Z tohoto důvodu je pochopitelné přání nastolit ideální údržbu, při níž bude provoz pod kontrolou.
Se systémem štíhlé údržby se mohou podniky tomuto ideálu přiblížit. Tím nechci vyloučit, že do budoucna nebudou nastávat nepředvídatelné situace. Ty mohou nastat vždy. Pracovníci údržby však mohou v novém systému lépe vyhodnotit, o jaký druh poruchy jde, a pomocí konkrétního plánu opatření, který budou mít k dispozici, dokážou aplikovat efektivní opatření.
7 druhů plýtvání
Defekty
V údržbě je můžeme rozpoznat tehdy, když oprava, seřízení nebo preventivní údržba nebyly provedeny napoprvé správně. Pracovníci údržby se pak musí opakovaně vracet a zasahovat. Pro odstranění tohoto druhu plýtvání je velice důležitá schopnost rychlé identifi kace problému, zkušenost a dobré nástroje pro analýzu zařízení. Stejně tak je velice důležité dostatečné školení zaměstnanců – jak těch, kteří provádějí údržbu, tak těch, kteří obsluhují dané zařízení.
Nadprodukce a zbytečné zásahy
Řada činností v podnicích nepřispívá k přidávání hodnoty výrobku nebo službě. To se může týkat i aktivit v oblasti údržby. Některé činnosti zde mohou být prováděny častěji, než je nutno. Může jít například o zbytečnou výměnu strojních dílů, i když to není potřeba, nebo zbytečně časté kontroly na zařízení.
Čekání
Stává se, že celá linka nebo dílna nepracuje, dokud údržbáři nepřijdou nebo nedokončí svůj zásah. V jiném případě nemohou údržbáři pracovat, dokud neseženou správné nářadí nebo příslušnou dokumentaci k zařízení. Občas údržbáři nemohou najít nářadí nebo náhradní díly ve své dílně nebo skladu a výroba kvůli tomu stojí. Takováto čekání se dají odstranit například lepší koordinací aktivit údržby a výroby. Všechny potřebné díly, nářadí a dokumenty můžeme umístit blízko pracoviště, na němž mají být využity. I údržba může aplikovat ve svých dílnách systém 5S a mít tak standardizovaný pořádek, v němž všechno najde do 30 sekund.
Zbytečná doprava
Může jít o zbytečnou přepravu nářadí a přípravků, které potřebují údržbáři. Pro minimalizaci tohoto plýtvání by mělo být uloženo nářadí a náhradní díly v blízkosti strojů, na nichž budou využity, případně se vyplatí pořídit dodatečné sady nářadí. I když jsou s tím spojeny náklady, zpravidla bývají významně nižší než ztráty z toho, že se nevyrábí.
Nepřiměřené nasazení technologie nebo nepřiměřený pracovní postup
To má pak za následek, že údržba není provedena správně nebo v dostatečné kvalitě a pak je potřeba údržbáře zavolat rychle znovu k zásahu. Tento druh plýtvání se dá odstranit stanovením správné koncepce pro údržbu se správnými opatřeními pro jednotlivá zařízení.
Zásoby
I v oddělení údržby by měla být jen nutná množství zásob materiálů a nářadí, aby nezabírala zbytečné skladové prostory a nevázala nadbytečné náklady. Pokud jsou nedodělané resty příliš veliké, dochází k tomu, že údržbáři pomaleji reagují na požadavky výroby a tím vznikají neočekávané výpadky.
Zbytečné pohyby
Způsobují, že zaměstnanci musí při své práci chodit zbytečně tam a zpátky po provozu. Příčinou bývá často nářadí, které je uloženo v opačném koutě dílny, dokumenty nebo pracovní postupy, které je potřeba teprve najít, díly, které se musí nejdříve smontovat, špatně koordinované činnosti několika lidí. Zbytečné pohyby mohou mít příčinu i v používání méně vhodných druhů nářadí, kdy údržbář využívá například ruční klíč nebo šroubovák, zatímco by mohl používat elektrické nebo pneumatické nářadí. Tento druh plýtvání se dá odstranit pomocí dobré přípravy a plánování zásahu.
Praktický tip
Je dobré si před zavedením systému štíhlé údržby uvědomit, jaké je vlastně v podniku klima a jak velký může být odpor zaměstnanců. Je málo pravděpodobné, že by se tento systém dal uplatňovat v podniku, který neprošel v předcházejících letech úspěšně zaváděním štíhlé výroby a štíhlého myšlení v oblasti administrativy a služeb. Pokud váš podnik připomíná průmyslový skanzen, začněte nejdříve měnit přístup vedení podniku a získávejte pro nové myšlenky střední manažery.
Pokud však máte lidi přístupné změnám, nezapomínejte zapojovat do zavádění systému štíhlé údržby od počátku i zaměstnance. Z jejich zkušeností a nápadů můžete dobře profi tovat. Usilujte při jejich zapojení o to, aby systém akceptovali se všemi jeho opatřeními a změnami, které přinese. Zaměstnanci, kteří se mohou spolupodílet na zavádění systému štíhlé údržby, bývají lépe motivováni, protože si uvědomují, že kromě svých svalů mohou uplatňovat i svůj mozek, a zároveň pociťují větší zodpovědnost za svou práci a za úkoly, které provádějí.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: PhDr. Vladimír Hřebíček, senior konzultant SC&C Partner.