Lichtenštejnsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

Lichtenštejnsko (úředně Lichtenštejnské knížectví, německy Fürstentum Liechtenstein) je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna. Rozprostírá se na 160 km², má přibližně 37 tisíc obyvatel a je rozděleno na 11 samosprávných oblastí. Hlavní město je Vaduz a největší město je Schaan. Lichtenštejnsko sousedí se Švýcarskem (společná hranice 41,2 km), se kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno (mj. měnovou a celní unií), a s Rakouskem (společná hranice 36,7 km), a je vklíněno mezi území těchto dvou států, které spolu na sever i na jihovýchod od Lichtenštejnska hraničí přímo. Lichtenštejnsko je konstituční monarchie (knížectví), jejíž hlavou je lichtenštejnský kníže.
Lichtenštejnsko disponuje široce diverzifikovanou ekonomikou s celou řadou malých a středních podniků. K vysoké přidané hodnotě přispívají zejména silný průmyslový sektor, jakož i poskytovatelé finančních služeb. Podíl státu na celkové přidané hodnotě je srovnatelně malý.
Dne 26. května 1924 uznalo Lichtenštejnsko za zákonnou měnu švýcarský frank (CHF). Všechny mince, bankovky a další platební prostředky Švýcarska byly uznány zákonným platidlem v Lichtenštejnsku.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Lichtenštejnské knížectví
  • Fürstentum Liechtenstein

Konstituční a dědičná monarchie
Zemský sněm (jednokomorový parlament): 25 poslanců
Vláda je nejvyšším výkonným orgánem Lichtenštejnska. Tato vláda, složená z předsedy vlády a čtyř vládních radů je odpovědná jak zemskému sněmu, tak i knížeti. Na doporučení zemského sněmu je jmenována knížetem na dobu čtyř let. Vláda sídlí ve Vaduzu.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 160,5 km
42% zalesněná půda
33% zemědělská půda
15% neproduktivní oblast
11% obydlená oblast
Hustota obyvatelstva: 237 osob km2

Obyvatelstvo:

  • Počet: 38 114 (poslední údaj ze dne 31.12.2018) z toho 12 941 cizinci tvoří 34% celkové populace
Cizinci 2017 2016 2015 2014
Švýcarsko 3 645 3 612 3 596 3 592
Rakousko 2 223 2 203 2 198                     2 179
Německo 1 635 1 572 1 542 1 474
Itálie 1 184 1 190 1 190 1 175
Jiné státy 4 254 4 218 3 552 3 453
Celkově               12 941 12 795 12 775 12 579


konečné údaje z roku 2018

Věk 0 – 14 15 – 64 65+ Celkem
2016 5 624 25 774 6 412 37 810
2017 5 601 25 848 6 665 38 114


Úřední jazyk: němčina

Náboženství:

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP – Aktuální údaje jsou k dispozici pouze do roku 2016

  HDP mld. CHF       HDP/obyvatele v CHF          růst v % k předchozímu roku Inflace
2008 5.5 139 530 -0,4 2,4
2009 4,9 117 790 -10,9 -0,5
2010 5,3 122 850 8,1 0.7
2011 5,1 110 840 -3,8 0,2
2012 5,1 97 960 1,0 -0,7
2013 5,9 193 010 6,7 -0,2
2014 6,1 196 630 0,8 0,0
2015 6,0 193 150  -0,8  -1,1
2016 6,1  194 290  0,2  -0,4
2017  –  –  – 0,5
2018  –  –  –  –

Zdroj: Amt für Statistik Volkswirtschaftliche Gesamtrechnung, Amt für Statistik Volkswirtschaftliche Gesamtrechnung, VolkswirtschaftLichtenstein in figures

Inflace: Lichtenštnsko je měnově provázané se Švýcarskem. V Lichtenštejnsku je měna švýcarský frank CH.

Nezaměstnanost:

  • 2009: 3,0%
  • 2010: 2,2%
  • 2011: 2,5%
  • 2012: 2,3%
  • 2013: 2,5%
  • 2014: 2,4%
  • 2015: 2,4%
  • 2016: 2,1%
  • 2017: 1,8%

    Zdroj: Lichtenstein in Zahlen 2019

(údaje z 31.12.2018)

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mil. CHF)
  2012 2013 2014 2015 2016
Příjmy 1’759.0 1’539.4 1’634.0 1’692.6  1’688.7 
Výdaje 1’883.9 1’599.2 1’491.9 1’465.3  1’492.6 
Saldo  – 124.9 –   59.8   142.1     227.3     196.1

Státní rozpočet: www.liechtenstein.li (posl. oficiální údaj za rok 2016, zapsáno v červnu 2019) 

Přebytek (pozitivní finanční zůstatek) státního sektoru činil v r. 2016 196.1 mil. CHF, což odpovídá 3,2 % HDP.
Veřejné rozpočty v Lichtenštejnsku jsou tvořeny státním rozpočtem a rozpočty jedenácti obcí. Tržby jsou generovány na jedné straně různými daňovými výměry a na druhé straně prostřednictvím příjmů z kapitálového majetku a poplatků. Na straně výdajů mají kromě správních nákladů tradičně velký význam oblasti vzdělávání a sociální péče.

 

 

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Jen o málo státech lze dnes tvrdit, že nejsou zadlužené. Lichtenštejnsko je jedním z nich a bude se snažit dělat vše pro to, aby tomu tak bylo i v budoucnu. O to by se mělo postarat především úspěšné hospodářství, jakož i vědomé a disciplinované zacházení s dostupnými zdroji.
Lichtenštejnsko nezná žádný veřejný dluh. Místo toho země disponuje vysokými rezervami, způsobenými rozpočtovou kázní státu. Veřejný sektor v Lichtenštejnsku tak má velkou kapitálovou sílu. Nezbytnou stabilitu zajišťuje politická kontinuita, stabilita sociálního, právního a ekonomického systému, liberální hospodářská politika a švýcarský frank jako zákonné platidlo. Analytici zdůraznili opět stabilní výhled. 

Zdroj: Das Fürstentum, Staatshaushalt.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Nejdůležitější složkou lichtenštejnské ekonomiky je terciární sektor, jehož významným rysem jsou tisíce tzv. schránkových firem (Briefkastenfirmen), které mají pouze poštovní schránku, neprovozují v knížectví žádné aktivity a slouží především ke krytí finančních transakcí.
Lichtenštejnské banky soustředí svoji činnost především na mezinárodní správu majetku. Díky členství Lichtenštejnska v Evropském hospodářském prostoru mohou banky plně požívat výhod volného pohybu služeb v rámci jednotného evropského vnitřního trhu. Některé banky jsou prostřednictvím dceřinných společností, poboček nebo zastoupení aktivní i mimo Evropu.
Na konci roku 2018 bylo v Lichtenštejnsku aktivních 14 bank (v předchozím roce: 15)
Na konci roku 2018 činil spravovaný klientský majetek bank (lichtenštejnské banky včetně zahraničních společností) 305,2 mld. CHF (v předchozím roce: 294,3 mld. CHF). Z toho 159,1 mld. CHF, resp. 52 % připadlo na banky v Lichtenštejnsku (v předchozím roce: 168,9 mld. CHF). Objem spravovaného klientského majetku tak v konsolidované míře činí poprvé více než 300 mld. CHF.   

5 velkých bank:

Kromě toho zde působí:

  • 378 podniků zabývajících se správou národního majetku,
  • 40 lichtenštejnských pojišťovacích společností,
  • 20 společností spravujících fondy a 163 investičních společností 

Zdroj FMA – Finanzmarktaufsicht Liechtenstein

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové právo Lichtenštejnska je jednoduché, mezinárodně kompatibilní a je v souladu s evropským právem. U soukromých osob platí, že majetek a výdělek podléhají daňové povinnosti ze samostatně výdělečné nebo nezávislé činnosti. Platí zde progresivní sazba daně.
Daňový zákon je přizpůsoben ekonomickým a právním podmínkám v tuzemsku i v zahraničí. To zaručuje, že Lichtenštejnsko disponuje a i v budoucnu bude disponovat atraktivním a konkurenceschopným daňovým systémem. Zásadní základní myšlenkou daňového práva je neutralita rozhodování. Daňové právo je navíc  jednoduché a transparentně propracováno a mezinárodně kompatibilní.

Majetková daň a daň z výdělku

Fyzické, v Lichtenštejnsku žijící osoby podléhají majektové dani, jakož i dani z příjmu. Na jedné straně je vybírána státní daň, na straně druhé je vybírána na stávajícím místě pobytu závislá obecní daň. Sazba státní daně probíhá postupně v osmi stupních s nejvyšším tarifním stupněm 8 %. Obecní daň je vybírána prostřednictvím příplatku ke stanovené státní dani. Tato přirážka se pohybuje mezi 150 % a 250 % státní daně a každoročně ji v tomto rámci stanoví každá obec dle jejich posouzení.  
Z výdělku z vedlejší výdělečné činnosti odečte zaměstnavatel daň ze mzdy a převede ji přímo daňovému úřadu. Na základě vyplněného ročního daňového přiznání je následně prováděno přesné vyúčtování.    

Daň z příjmů ze závislé činnosti

Všechny výdělečně činné osoby v Lichtenštejnsku, které jsou zaměstnány jako zaměstnanci, podléhají mzdové nebo srážkové dani ze zaměstnání a jiných příjmů. Společnosti jsou v zásadě povinny odečíst daň z příjmů ze mzdy svých zaměstnanců a předat ji daňové správě. Výše odpočtu daně z příjmů stanoví vždy daňová správa. Marginální daňová sazba se pohybuje od 3% (u příjmů nad nezdanitelné minimum) do maximálně 24%. Kromě toho občan Lichtenštejnska vyplňuje pro definitivní vyúčtování daně každý rok daňové přiznání.

Zaměstnanci s místem pobytu v zahraničí (tzv. přeshraniční pracovníci)
V případě přeshraničních pracovníků existuje částečně omezená daňová povinnost. Také u nich je vybírána daň ze mzdy (tzv. srážková daň) na: 

• Příjmy ze zaměstnání/náhradní příjmy
• Poplatky za účast na zasedáních
• Důchodové a sociální dávky pro první a druhý pilíř

V závislosti na místě bydliště je ustanovení odlišné. Nejjednodušší je účtování pro zaměstnance s bydlištěm ve Švýcarsku. Ti v Lichtenštejnsku neplatí žádné daně. Celkové příjmy si tito zaměstnanci zdaňují v místě jejich bydliště ve Švýcarsku.

Zaměstnanci ve státní správě

Výjimkou z těchto ustanovení jsou zaměstnanci veřejné správy nebo jiné veřejnoprávní instituce se sídlem v zahraničí. Pro tyto platí, že své příjmy, nikoliv však majetek, zdaňují v Lichtenštejnsku. Z tohoto důvodu musí být vyplněno kompletní daňové přiznání a předloženo daňovému úřadu v Lichtenštejnsku. V závislosti na zemi bydliště se rozlišuje mezi zaměstnanci: 

• veřejnoprávní instituce se svrchovanými pravomocemi
• veřejnoprávní instituce bez svrchovaných pravomocí 

Je-li pro zaměstnance veřejnoprávních institucí se svrchovanými pravomocemi uzavřena daňová povinnost s odvodem daní v Lichtenštejnsku, jsou u zaměstnanců veřejnoprávních institucí bez svrchovaných pravomocí v Lichtenštejnsku odvedené daně vypočítány pouze na v zemi trvalého bydliště dlužné daně. 

Celkový daňový příjem za rok 2017 (nejaktuálnější údaj): 874 mil. CHF
z toho:

Majetková daň a daň z výdělku: 236 mil. CHF

Daň z přidané hodnoty: 201 mil. CHF

Daň ze zisku: 247 mil. CHF

Kolkovné: 46 mil. CHF

Ostatní daně: 144 mil. CHF

Flat-Tax: 12,5 % , minimální hranice 1’800 CHF/rok 

Celní unie se Švýcarskem: tzn. hlavní sazba 7,7 % 

 Zdroj: der Wirtschaftsstandort Liechtenstein: https://www.liechtenstein-business.li/wohnen-und-arbeiten/wohnen/steuern/

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu (Švýcarsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem