Lichtenštejnsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

Lichtenštejnsko (úředně Lichtenštejnské knížectví, německy Fürstentum Liechtenstein) je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna. Rozprostírá se na 160 km², má přibližně 37 tisíc obyvatel a je rozděleno na 11 samosprávných oblastí. Hlavní město je Vaduz a největší město je Schaan. Lichtenštejnsko sousedí se Švýcarskem (společná hranice 41,2 km), se kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno (mj. měnovou a celní unií), a s Rakouskem (společná hranice 36,7 km), a je vklíněno mezi území těchto dvou států, které spolu na sever i na jihovýchod od Lichtenštejnska hraničí přímo. Lichtenštejnsko je konstituční monarchie (knížectví), jejíž hlavou je lichtenštejnský kníže.

Lichtenštejnsko disponuje široce diverzifikovanou ekonomikou s celou řadou malých a středních podniků. K vysoké přidané hodnotě přispívají zejména silný průmyslový sektor, jakož i poskytovatelé finančních služeb. Podíl státu na celkové přidané hodnotě je srovnatelně malý.
Dne 26. května 1924 uznalo Lichtenštejnsko za zákonnou měnu švýcarský frank (CHF). Všechny mince, bankovky a další platební prostředky Švýcarska byly uznány zákonným platidlem v Lichtenštejnsku.
Dne 1. 1. 2020 vstoupil v platnost zákon o blockchainu, čímž se Lichtenštejnsko stalo první zemí světa, která oficiálně využívá kryptoměny. . Do země se v roce 2019 mimo jiné přesunula i známá kryptoměnová burza Bittrex.
I ekonomika Lichtenštejnska se ocitla ve víru celosvětové koronavirové krize. Vývoz zboží lichtenštejnskými společnostmi se v 1. čtvrtletí 2020 snížil oproti roku 2019 o 8%. Více než dvě třetiny dotazovaných průmyslových společností hodnotí hospodářskou situaci jako špatnou a více než polovina společností vychází z negativního vývoje hospodářství. Na zaměstnání a míru nezaměstnanosti v důsledku kurzarbeit a vládních opatření však krize doposud neměla negativní dopad.

Ve vyspělých ekonomikách se pro r. 2020 očekává hospodářský růst -6,1%, celostvětový -3,0%.

Vzhledem k masivnímu poklesu světové hospodářské činnosti, jakož i k nejnovějšímu vývoji v Lichtenštejnsku je třeba vycházet z toho, že i lichtenštejnská ekonomika bude v nadcházejících měsících vážně ovlivněna dopady pandemie COVID-19.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

 

 

Oficiální název státu:

  • Lichtenštejnské knížectví
  • Fürstentum Liechtenstein

Konstituční a dědičná monarchie
Zemský sněm (jednokomorový parlament): 25 poslanců
Vláda je nejvyšším výkonným orgánem Lichtenštejnska. Tato vláda, složená z předsedy vlády a čtyř vládních radů je odpovědná jak zemskému sněmu, tak i knížeti. Na doporučení zemského sněmu je jmenována knížetem na dobu čtyř let. Vláda sídlí ve Vaduzu.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 160,5 km2
42% zalesněná půda
33% zemědělská půda
15% neproduktivní oblast
11% obydlená oblast
Hustota obyvatelstva
: 237 osob km2

Obyvatelstvo:

  • Počet: 38 749 (údaj k 31.12.2019), což činí o 371 osob, resp. 1 % více, než v r. 2018. Podíl cizinců se v r. 2019 zvýšil o 0,2 %, tzn., že činí 34,2 % z celkové populace

Cizinci

2017

2016

2015

2018

2019

Švýcarsko

3 645

3 612

3 596

3 669

3 731

Rakousko

2 223

2 203

2 198                    

2 256

2 295 

Německo

1 635

1 572

1 542

1 657

1 695

Itálie

1 184

1 190

1 190

1 189

1 183

Jiné státy

4 254

4 218

3 552

4 286

4 357

Celkem            

12 941

12 795

12 775

13 057

13 261

Úřední jazyk: němčina

Náboženství:

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP – Aktuální údaje jsou k dispozici pouze do roku 2018

 

HDP mld. CHF      

HDP/obyvatele v CHF         

růst v % k předchozímu roku

Inflace

2014

6,1

196 630

0,8

0,0

2015

6,0

193 150  -0,8  -1,1

2016

6,1  194 290  1,9 -0,4

2017

6,4  – 5,0 0,5

2018

6,7  – 4,2  –

Zdroj: Amt für Statistik Volkswirtschaftliche Gesamtrechnung, Amt für Statistik Volkswirtschaftliche Gesamtrechnung, Volkswirtschaft

 

Poté, co výroba v Lichtenštejnsku vzrostla v roce 2017 o 5,0%, dosáhl nominální hrubý domácí produkt v roce 2018 růst o 4,2%. V roce 2018 činil hrubý domácí produkt 6 725 milionů CHF, v r. 2017 činil 6 453 milionů CHF. 
Inflace: Lichtenštejnsko je měnově provázané se Švýcarskem. V Lichtenštejnsku je oficiélní měnou švýcarský frank CH.

Nezaměstnanost:

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet (v mil. CHF)

 

2013

2014

2015 2016 2017

Příjmy

1’539.4

1’634.0

1’692.6 

1’688.7 

1’711,7

Výdaje

1’599.2

1’491.9

1’465.3 

1’492.6 

1’523,0

Saldo 

–   59.8

  142.1 

   227.3 

  196.1

188,7 

 

Veřejné rozpočty v Lichtenštejnsku jsou tvořeny státním rozpočtem a rozpočty jedenácti obcí. Tržby jsou generovány na jedné straně různými daňovými výměry a na druhé straně prostřednictvím příjmů z kapitálového majetku a poplatků. Na straně výdajů mají kromě správních nákladů tradičně velký význam oblasti vzdělávání a sociální péče. 

Kladný zůstatek finančních prostředků
Přebytek státního sektoru (kladný zůstatek finančních prostředků) dosáhl v roce 2017 výše 188,7 milionu CHF, což odpovídá 3,1% hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2016 bylo dosaženo přebytku 196,1 milionu CHF. 

Státní výdaje ve výši 1,5 mld. CHF

Nekonsolidované státní výdaje vzrostly v roce 2017 o 2,0%, resp. o 30,4 mil. CHF, v porovnání s rokem 2016 a se svými 1 523,0 milionu CHF se tak pohybují mírně nad průměrem let 2013-2017, kdy činily 1 514,4 mil. CHF.
Přibližně třetinu státních výdajů tvořily sociální dávky domácností, jejichž výše v roce 2016 dosáhla 476,7 mil. CHF, zatímco v roce 2017 vzrostly o 2,8% na 490,3 mil. CHF. Od roku 2013 do roku 2017 bylo na sociální dávky vydáno průměrně 470,3 mil. CHF. 

Státní příjmy ve výši 1,7 mld. CHF
Nekonsolidované státní příjmy v roce 2017 činily 1 711,7 mil. CHF, tzn., že v porovnání s rokem 2016 vzrostly o 23,0 milionu CHF, resp. o 1,4%. V pětiletém průměru (2013 – 2017) dosáhly nekonsolidované státní příjmy 1 653,3 mil. CHF.
V roce 2017 pocházelo 51,1% sátních příjmů z daní. V porovnání s rokem 2016 se příjmy z daní v roce 2017 zvýšily o 10,4 mil. CHF, tzn., že se se svými 874,4 mil. CHF dostaly nad úroveň průměru z období let 2013 až 2017, kdy jejich výše činila 815,5 mil. CHF. 

Zdroj: Amt für Statistik Öffentliche Finanzen (posl. oficiální údaj za rok 2017, zapsáno v květnu 2020) 

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Jen o málo státech lze dnes tvrdit, že nejsou zadlužené. Lichtenštejnsko je jedním z nich a bude se snažit dělat vše pro to, aby tomu tak bylo i v budoucnu. O to by se mělo postarat především úspěšné hospodářství, jakož i vědomé a disciplinované zacházení s dostupnými zdroji.

Lichtenštejnsko nezná žádný veřejný dluh. Místo toho země disponuje vysokými rezervami, způsobenými rozpočtovou kázní státu. Veřejný sektor v Lichtenštejnsku tak má velkou kapitálovou sílu. Nezbytnou stabilitu zajišťuje politická kontinuita, stabilita sociálního, právního a ekonomického systému, liberální hospodářská politika a švýcarský frank jako zákonné platidlo. Analytici zdůraznili opět stabilní výhled.  

Veřejné rozpočty Lichtenštejnska tvoří státní rozpočet a rozpočet jedenácti obcí. Příjem je vytvářen na jedné straně prostřednictvím stanovení různých daní a na straně druhé prostřednictvím investičních výnosů a poplatků. Na straně nákladů hrají kromě správních výdajů tradičně hlavní roli zejména oblasti vzdělávání a sociálního zabezpečení. 

Zdroj: Das Fürstentum, Staatshaushalt.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Nejdůležitější složkou lichtenštejnské ekonomiky je terciární sektor, jehož významným rysem jsou tisíce tzv. schránkových firem (Briefkastenfirmen), které mají pouze poštovní schránku, neprovozují v knížectví žádné aktivity a slouží především ke krytí finančních transakcí. 

Bankovní sektor je jedním z nejdůležitějších odvětví Lichenštejnska. Předmětem činnosti bank v Lichtenštejnsku je především správa aktiv pro soukromé zákazníky.
Díky členství Lichtenštejnska v Evropském hospodářském prostoru mohou banky plně požívat výhod volného pohybu služeb v rámci jednotného evropského vnitřního trhu. Některé banky jsou prostřednictvím dceřiných společností, poboček nebo zastoupení aktivní i mimo Evropu.
V roce 2018 nadále zvyšoval lichtenštejnský bankovní sektor bilanční obnos, vlastní kapitál a spravovaný majetek klientů. Rovněž zisk z běžných obchodních aktivit se meziročně zvýšil. Kromě toho vzniklo v bankovním sektoru 200 nových pracovních míst.
Dle výsledků bankovní statistiky zveřejněné v roce 2018 Úřadem pro statistiku činila celková bilanční suma 14 bank v Lichtenštejnsku na konci roku 2018 67,3 mld. CHF. To odpovídá nárůstu o 2,3 procenta v porovnání s rokem 2017. Vlastní kapitál v lichtenštejnském bankovním sektoru vzrostl ve stejném období o 3,1 % na 6,5 ​​mld. CHF. Počet zaměstnanců bankovných institucí v Lichtenštejnsku vzrostl o 200 nových pracovních míst, tzn. na 2 310 zaměstnanců na plný a částečný úvazek.
Na konci roku 2018 bylo v Lichtenštejnsku aktivních 14 bank (v předchozím roce: 15) 

Lichtenštejnské banky, včetně jejich dceřiných společností v zahraničí, spravovaly na konci roku 2018 prostředky zákazníků v celkové výši 305,1 mld. CHF. Přitom v roce 2018 činil čistý příliv peněz finančních společností 33,4 mld. CHF. Jenom institucemi se sídlem v Lichtenštejnsku spravovaný majetek klientů činil 159,0 mld. CHF ke konci roku 2018. V tuzemsku byl v bankovním sektoru vytvořen čistý obnos v celkové výši 3,8 mld. CHF. Lichtenštejnské bankovní instituce mohly jako výsledek svých podnikatelských činností s vyloučením zvláštních položek vykázat v roce 2018 provozní zisk před zdaněním ve výši 390,3 milionů CHF. V porovnání s rokem 2017 to odpovídá nárůstu o 17,6 %. 

Přehled bank v Lichtenštejnsku: Fürstentum Liechtenstein, Banken 

Kromě toho zde působí:

  • 378 podniků zabývajících se správou národního majetku,
  • 40 lichtenštejnských pojišťovacích společností,
  • 20 společností spravujících fondy a 163 investičních společností 

Zdroj: Portál liechtenstein.li (nejaktuálnější údaje za r. 2018, zapsáno v květnu 2020)

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

Daňové právo Lichtenštejnska je jednoduché, mezinárodně kompatibilní a je v souladu s evropským právem. U soukromých osob platí, že majetek a výdělek podléhají daňové povinnosti ze samostatně výdělečné nebo nezávislé činnosti. Platí zde progresivní sazba daně.
Daňový zákon je přizpůsoben ekonomickým a právním podmínkám v tuzemsku i v zahraničí. To zaručuje, že Lichtenštejnsko disponuje a i v budoucnu bude disponovat atraktivním a konkurenceschopným daňovým systémem. Zásadní základní myšlenkou daňového práva je neutralita rozhodování. Daňové právo je navíc  jednoduché a transparentně propracováno a mezinárodně kompatibilní.

Majetková daň a daň z výdělku

Fyzické, v Lichtenštejnsku žijící osoby podléhají majektové dani, jakož i dani z příjmu. Na jedné straně je vybírána státní daň, na straně druhé je vybírána na stávajícím místě pobytu závislá obecní daň. Sazba státní daně probíhá postupně v osmi stupních s nejvyšším tarifním stupněm 8 %. Obecní daň je vybírána prostřednictvím příplatku ke stanovené státní dani. Tato přirážka se pohybuje mezi 150 % a 250 % státní daně a každoročně ji v tomto rámci stanoví každá obec dle jejich posouzení.  
Z výdělku z vedlejší výdělečné činnosti odečte zaměstnavatel daň ze mzdy a převede ji přímo daňovému úřadu. Na základě vyplněného ročního daňového přiznání je následně prováděno přesné vyúčtování.    

Daň z příjmů ze závislé činnosti

Všechny výdělečně činné osoby v Lichtenštejnsku, které jsou zaměstnány jako zaměstnanci, podléhají mzdové nebo srážkové dani ze zaměstnání a jiných příjmů. Společnosti jsou v zásadě povinny odečíst daň z příjmů ze mzdy svých zaměstnanců a předat ji daňové správě. Výše odpočtu daně z příjmů stanoví vždy daňová správa. Marginální daňová sazba se pohybuje od 3% (u příjmů nad nezdanitelné minimum) do maximálně 24%. Kromě toho občan Lichtenštejnska vyplňuje pro definitivní vyúčtování daně každý rok daňové přiznání.

Zaměstnanci s místem pobytu v zahraničí (tzv. přeshraniční pracovníci)
V případě přeshraničních pracovníků existuje částečně omezená daňová povinnost. Také u nich je vybírána daň ze mzdy (tzv. srážková daň) na: 

• Příjmy ze zaměstnání/náhradní příjmy
• Poplatky za účast na zasedáních
• Důchodové a sociální dávky pro první a druhý pilíř

V závislosti na místě bydliště je ustanovení odlišné. Nejjednodušší je účtování pro zaměstnance s bydlištěm ve Švýcarsku. Ti v Lichtenštejnsku neplatí žádné daně. Celkové příjmy si tito zaměstnanci zdaňují v místě jejich bydliště ve Švýcarsku.

Zaměstnanci ve státní správě

Výjimkou z těchto ustanovení jsou zaměstnanci veřejné správy nebo jiné veřejnoprávní instituce se sídlem v zahraničí. Pro tyto platí, že své příjmy, nikoliv však majetek, zdaňují v Lichtenštejnsku. Z tohoto důvodu musí být vyplněno kompletní daňové přiznání a předloženo daňovému úřadu v Lichtenštejnsku. V závislosti na zemi bydliště se rozlišuje mezi zaměstnanci: 

• veřejnoprávní instituce se svrchovanými pravomocemi
• veřejnoprávní instituce bez svrchovaných pravomocí 

Je-li pro zaměstnance veřejnoprávních institucí se svrchovanými pravomocemi uzavřena daňová povinnost s odvodem daní v Lichtenštejnsku, jsou u zaměstnanců veřejnoprávních institucí bez svrchovaných pravomocí v Lichtenštejnsku odvedené daně vypočítány pouze na v zemi trvalého bydliště dlužné daně. 

 

Celkové daňové příjmy státu a obcí dosáhly v roce 2018 celkové výše 924 mil. CHF, což je o 5,7%, resp. 49 mil. CHF více než v r. 2017. Nejvýnosnějším typem daně byla daň z příjmu právnických osob, která činila 270 mil. CHF. Druhé místo zaujala majetková daň a daň z příjmu fyzických osob v celkové výši 241 mil. CHF a třetím nejsilnějším typem daně byla daň z přidané hodnoty, jež činila 205 mil. CHF.

 

Celkový daňový příjem za rok 2018 (nejaktuálnější údaj, zapsáno v květnu 2020): 924 mil. CHF
z toho:
Daň z příjmu právnických osob: 270 mil. CHF
Majetková daň a daň z výdělku: 241 mil. CHF
Daň z přidané hodnoty: 205 mil. CHF
Spotřební daň a cla: 33,5 mil. CHF
Kolkovné: 44,5 mil. CHF
Pozemková daň: 32 mil. CHF
Srážková daň: 31 mil. CHF
Automobilová daň: 15,5 mil. CHF
Uhlíková daň: 3,5 mil. CHF
Ostatní daně: 48 mil. CHF
Flat-Tax: 12,5 % , minimální hranice 1’800 CHF/rok
Celní unie se Švýcarskem: tzn. hlavní sazba 7,7 % 

Zdroj: der Wirtschaftsstandort Liechtenstein: https://www.liechtenstein-business.li/wohnen-und-arbeiten/wohnen/steuern/

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu (Švýcarsko) ke dni 15.05.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem