MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maledivy, oficiálně Maledivská republika, jsou souostrovní stát v Indickém oceánu tvořený celkem 26 atoly. Nacházejí se jihozápadně od Srí Lanky a Indie.

Největší etnickou skupinou jsou Dhivehin (Maledivané), kteří pocházejí z historického území Maledivských ostrovů. Sdílejí společnou kulturu a hovoří jazykem dhivehi.

Maledivy patří mezi geograficky nejvíce rozptýlené suverénní státy na světě. Jsou nejmenší asijskou zemí podle rozlohy a zároveň jednou z nejmenších zemí s muslimskou většinou, s přibližně 530 tisíci obyvateli. Hlavním a nejlidnatějším městem je Malé.

Maledivy jsou zakládajícím členem Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) a jsou také členem Organizace spojených národů, Společenství národů, Organizace islámské spolupráce a Hnutí nezúčastněných. Světová banka řadí Maledivy mezi ekonomiky s vyššími středními příjmy. Historicky byl dominantním sektorem rybolov, který zůstává klíčovou součástí ekonomiky, avšak hlavní hnací silou růstu je dynamicky se rozvíjející turistický ruch. Cestovní ruch tvoří přibližně 30 % HDP a více než 60 % devizových příjmů země. Více než 90 % vládních daňových příjmů pochází z dovozních cel a daní spojených s cestovním ruchem.

Maledivy jsou prezidentskou ústavní republikou, v níž má prezident silné postavení jako hlava státu i vlády. Prezident stojí v čele výkonné moci a jmenuje kabinet, který podléhá schválení lidového Madžlisu (parlamentu).

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracována pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Maledivy (226.94 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maledivská republika

Prezident: Mohamed Muizzu (ve funkci od 17. listopadu 2023)

Složení vlády: Maledivy jsou prezidentskou ústavní republikou s rozsáhlým vlivem prezidenta jako hlavy vlády a hlavy státu. Prezident stojí v čele výkonné moci a jmenuje kabinet, který schvaluje lidový Madžlis (parlament). Informace o aktuálním složení vlády najdete zde.

Politické tendence:Parlamentní volby v dubnu 2024 přinesly vítězství vládní strany People’s National Congress prezidenta Mohameda Muizzua, která získala 66 ze 93 mandátů. Spolu s podporou nezávislých poslanců a menších stran disponuje vláda přibližně 73 mandáty, což představuje ústavní většinu umožňující efektivně prosazovat legislativu včetně ústavních změn. Maledivská demokratická strana (MDP), vedená Abdullem Shahidem, získala 12 mandátů a zůstává hlavní opoziční silou. Politickou scénu na Maledivách nadále charakterizuje fragmentace a výrazná frakční dynamika.

1.2. Zahraniční politika země

Bilaterální vztahy s Indií se po období okolo roku 2024, kdy prezident Muizzu prosazoval politiku „India Out“ výrazně stabilizovaly. Klíčovým bodem napětí mezi zeměmi bylo naplnění Muizzuova předvolebního slibu o odchodu indických vojenských příslušníků z maledivského území. Ve druhé polovině roku 2024 a během roku 2025 však došlo k revidování proti-indické rétoriky a k postupnému obnovování diplomatických kanálů. Vlétě 2025 došlo k plnému restartu vztahů. Indie byla označena za „nejdůvěryhodnějšího rozvojového partnera Malediv“ a byla zdůrazněna historickou hloubku vzájemných vztahů.Indie zůstává vedle Číny klíčovým zahraničním věřitelem maledivského dluhu, přičemž Dillí opakovaně poskytlo finanční podporu Maledivám vdobě fiskální krize, ať už prostřednictvím měnových swapů, či rozšířením rozvojové pomoci. V roce 2024 Indie poskytla měnový swap vřádu stovek milionů dolarů a vroce 2025 navázala novými formami úvěrové a infrastrukturní spolupráce.

Pokračuje výrazné posilování bilaterálních vztahů s Čínou. Klíčovým milníkem se stalo vstoupení v platnost Dohody o volném obchodu mezi Maledivami a Čínou dne 1. ledna 2025, které otevřelo oběma zemím nové možnosti pro rozvoj obchodu, investic a hospodářské spolupráce. Z pohledu Malediv se jevilo jako významné otevření čínského trhu pro vývoz ryb, což vláda prezentovala jako impuls pro rybolov a možnost pro diverzifikaci svých příjmů. Vláda prezidenta Muizzu dále rozšiřovala strategické partnerství s Pekingem prostřednictvím podpisu významných memorand pokrývajících oblasti infrastruktury, obnovitelných zdrojů a budování kapacit, čímž se spolupráce prohlubovala. Obě země rovněž upevňují svou komplexní strategickou kooperaci v rámci multilaterálních platforem, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci, přičemž Čína deklarovala pokračující podporu maledivské suverenitě a rozvojovým prioritám. Tyto kroky potvrzují rostoucí hospodářskou i politickou provázanost mezi Maledivami a Čínou a posilování čínského vlivu v oblasti Indo-Pacifiku prostřednictvím ekonomické, infrastrukturní a institucionální spolupráce.

Bilaterální vztahy s USA pokračují vposilování zejména voblasti obrany a bezpečnostní spolupráce.V roce 2025 proběhlo na Maledivách rozsáhlé společné vojenské cvičení Flash Metal 2025‑7006, na kterém se příslušníci Maledivských obranných sil (MNDF) školili pod vedením amerických instruktorů. Cvičení zahrnovalo pobřežní, námořní i speciální operace a bylo součástí širší série aktivit zaměřených na posilování obranných kapacit Malediv vrámci dlouhodobé obranné spolupráce se Spojenými státy.

EU patří kdlouhodobým strategickým partnerům Malediv voblasti udržitelného rozvoje, klimatických otázek a rozvoje demokratických principů. V rámci předešlého finančního období 2021-2024 byla Maledivám poskytnuta grantová podpora ve výši 12 milionů EUR, která byla zaměřena především na ochranu životního prostředí, podporu občanské společnosti a zvyšování kapacit veřejných institucí. Na tyto projekty od roku 2025 navazuje další finanční rámec pro období 2025-2027, a EU vyčlenila dalších 7 milionůEUR. Záměrem EU je pokračování projektů voblastech jako boj proti klimatické změně, udržitelné hospodářskéčinnosti na moři, vzdělávání, bezpečnost a digitální transformace. Tato kontinuita evropské podpory potvrzuje, že EU považuje Maledivy za klíčového partnera voblasti Indo-Pacifiku a chce aktivně přispívat k udržitelnému hospodářskému a společenskému rozvoji v zemi.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Na Maledivách žije cca 530 tisíc obyvatel a hustota osídlení činí ~1 750-1 770 ob./km2.

Demografické složení:

Dominantní je homogenní populace Maledivanů (~98 %), menšiny tvoří převážně zahraniční pracovníci z jižní Asie

Úřední jazyk:           

Oficiálním jazykem je Dhivehi. Uznávaným jazykem je angličtina.

Náboženství:

Sunnitský islám (99 %) a další.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Maledivy se i přes relativně solidní hospodářský růst, který se v roce 2026 podle odhadů pohybuje přibližně 6 % HDP, nadále potýkají s výraznými fiskálními problémy, souvisejícími především s velmi vysokým veřejným zadlužením na úrovni zhruba 110-115 % HDP (resp. až kolem 130 % HDP včetně širších závazků), vysokými rozpočtovými deficity, rostoucími výdaji a nízkou úrovní devizových rezerv. Vysoký dluh a významné potřeby refinancování činí ekonomiku vysoce zranitelnou vůči vnějším i vnitřním šokům, přičemž Mezinárodní měnový fond dlouhodobě upozorňuje na zvýšené riziko dluhové krize a nutnost fiskální konsolidace, zatímco inflace se po nárůstu v předchozím období stabilizuje přibližně kolem 3 % s rizikem dalšího růstu v souvislosti s omezováním subvencí a vyššími dovozními cenami.

Strukturálním problémem nadále zůstává sociální nerovnost, zejména mezi hlavním městem Malé a odlehlými atoly s omezenými ekonomickými příležitostmi, přičemž klíčovými sektory ekonomiky zůstávají cestovní ruch (cca 20-30 % HDP a hlavní zdroj deviz) a rybolov, zatímco průmysl je velmi omezený a ekonomika silně závislá na dovozu i zahraniční poptávce. Země má zájem o rozvoj spolupráce zejména v oblastech environmentálních technologií, obnovitelných zdrojů energie, odsolování vody, odpadového hospodářství, bezpečnosti a moderních monitorovacích systémů.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Maledivy čelily jedné z nejhorších hospodářských krizí ve své historii, charakterizované vysokým zadlužením, rostoucí inflací a klesajícími devizovými rezervami. Hlavní strukturální problém Malediv spočívá v nízké diverzifikaci ekonomiky, která je závislá na cestovním ruchu, dovozu a ekologických daních. Předešlé vlády udržovaly expanzivní rozpočet financovaný zahraničními půjčkami, což vedlo k prudkému růstu státního dluhu z 3 miliard USD v roce 2018 na 8 miliard USD v roce 2023. Maledivská vláda se zaměřuje na zlepšení fiskální udržitelnosti prostřednictvím různých opatření v rámci střednědobé fiskální strategie (MTFS) pro období 2024-2026.

Platební bilance Malediv zůstává v záporných hodnotách, přičemž saldo běžného účtu z roku 2024 dosahuje deficitu -1,4 miliardy USD. Veřejné finance čelí významným výzvám, kdy saldo státního rozpočtu představuje -13,9 % HDP. Zahraniční zadluženost a dluhová politika jsou klíčovými faktory, které ovlivňují finanční stabilitu země. Muizzuova vláda zahájila dílčí fiskální a makroekonomické reformy, včetně zvyšování daňových příjmů a plánů na reorganizaci státních podniků. Zároveň však pokračuje ve financování velkých infrastrukturních projektů, jako jsou nová letiště, mosty, rekultivace ostrovů a výstavba tisíců bytových jednotek, což dále zvyšuje zadlužení. Tyto projekty zvyšují závislost Malediv na Číně, zatímco Indie se snaží využít krize ke zvýšení svého vlivu v regionu. Tato situace naznačuje, že Maledivy musí přijmout robustní fiskální opatření a pokračovat v reformách veřejných financí, aby zajistily dlouhodobou ekonomickou stabilitu a udržitelnost.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor na Maledivách je obecně považován za stabilní, relativně dobře regulovaný a otevřený novým investicím. Bankovní infrastruktura se postupně rozšiřuje v souladu s vládními iniciativami zaměřenými na rovnoměrný regionální rozvoj a podporu investičních aktivit. Maledivy nadále deklarují zájem o vstup nových konvenčních i islámských bank.

Bankovní sektor tvoří osm komerčních bank, z nichž tři mají místní právní subjektivitu, čtyři působí jako pobočky zahraničních bank a jedna je plně vlastněnou dceřinou společností zahraniční banky. Mezi nejvýznamnější banky patří Bank of Maldives (BML), Maldives Islamic Bank (MIB), HSBC Maldives, State Bank of India (SBI) Maldives a Habib Bank Limited. Bank of Maldives zůstává největší bankou v zemi a klíčovým poskytovatelem bankovních služeb pro obyvatelstvo i firmy. 

Zahraniční banky, jako HSBC a SBI, poskytují široké spektrum mezinárodních finančních služeb, zatímco Habib Bank Limited se zaměřuje zejména na korporátní klientelu a obchodní financování. Akreditivy a další nástroje trade finance jsou běžně dostupné, což usnadňuje realizaci mezinárodních obchodních transakcí.

Maledivská burza (Maldives Stock Exchange – MSE), založená v roce 2002, je regulována Maledivskou měnovou autoritou (Maldives Monetary Authority). Počet obchodovaných titulů zůstává omezený a trh má nadále nízkou likviditu. Na burze jsou kótovány zejména akcie Bank of Maldives, Maldives Islamic Bank, několika státních podniků a vybraných společností. Tržní kapitalizace se v posledních letech pohybuje kolem 2-2,5 miliardy USD, přičemž její vývoj odráží celkovou ekonomickou kondici země. Zahraniční investoři mohou na kapitálový trh vstupovat jak na retailové, tak institucionální úrovni, přičemž regulatorní prostředí je relativně otevřené.

Vedle bank působí v zemi i nebankovní finanční instituce, včetně pojišťoven, penzijních fondů a leasingových společností. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém Malediv je relativně jednoduchý a přehledný, přičemž je dlouhodobě založen především na nepřímém zdanění. Fyzické osoby podléhají progresivní dani z příjmu, která se vztahuje na rezidenty i nerezidenty s příjmy z maledivských zdrojů. Zdanění je progresivní a příjmy do 720 000 MVR ročně jsou osvobozeny, zatímco sazby se pohybují od přibližně 5,5 % až po 15 % u nejvyšších příjmů.

Právnické osoby podléhají dani z příjmu ve výši 15 % z čistého zisku, což řadí Maledivy mezi jurisdikce s relativně nízkým korporátním zdaněním.

Daň ze zboží a služeb (GST) má dvě hlavní sazby:

• 8 % pro obecné zboží a služby,
• 17 % pro turistický sektor (od 1. července 2025)

GST je uplatňována na většinu domácích transakcí, přičemž turistický sektor zůstává klíčovým zdrojem daňových příjmů.

Nepřímé daně (zejména GST, dovozní cla a poplatky spojené s turismem) tvoří dominantní část příjmů státního rozpočtu. Turismus generuje přibližně téměř polovinu celkových veřejných příjmů, čímž potvrzuje zásadní závislost ekonomiky na tomto odvětví.

Dalším významným zdrojem příjmů jsou dovozní cla, která tvoří stabilní složku fiskálních příjmů vzhledem k silné importní závislosti ekonomiky (dovoz představuje více než 60 % HDP).

Výše celních sazeb se liší podle typu dováženého zboží a jeho hodnoty (včetně nákladů na dopravu a pojištění). Daňovou správu vykonává Maledivský úřad pro vnitřní příjmy (Maldives Inland Revenue Authority – MIRA), který zároveň poskytuje podrobné informace o daňových povinnostech a legislativě.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna ČR a Maledivami je velice malá. Mezi nejvýznamnější položky importu z ČR dlouhodobě patří elektrická a elektronická zařízení, nábytek, stroje a mechanická zařízení, a šperky. Obdobnou strukturu měla obchodní výměna i v roce 2025. Obchodní bilance je kladná ve prospěch ČR.

Maledivy jsou významnou exotickou destinací pro české turisty a Letiště Praha dlouhodobě eviduje Maledivy jako jednu znejpopulárnějších asijských destinací. Statistika za rok 2025 není zatím nicméně k dispozici.

Maledivy i nadále deklarovaly zájem o rozvoj spolupráce v oblastech využití satelitních dat, odpadového hospodářství, vodohospodářství, obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU patří k dlouhodobým strategickým partnerům Malediv v oblasti udržitelného rozvoje, klimatických otázek a rozvoje demokratických principů. V rámci předešlého finančního období 2021-2024 byla Maledivám poskytnuta grantová podpora ve výši 12 milionůEUR, která byla zaměřena především na ochranu životního prostředí, podporu občanské společnosti a zvyšování kapacit veřejných institucí. Na tyto projekty v roce 2025 navázal další finanční rámec pro období 2025-2027, a EU vyčlenila dalších 7 milionů EUR. Záměrem EU je pokračování projektů v oblastech jako boj proti klimatické změně, udržitelné hospodářské činnosti na moři, vzdělávání, bezpečnost a digitální transformace. Tato kontinuita evropské podpory potvrzuje, že EU považuje Maledivy za klíčového partnera v oblasti Indo-Pacifiku a chce aktivně přispívat k udržitelnému hospodářskému a společenskému rozvoji v zemi.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Maledivy rozvíjejí obchodní a ekonomické vztahy především se zeměmi mimo EU, zejména s Indií, Čínou, Srí Lankou a Spojenými arabskými emiráty. Tyto vztahy jsou založeny hlavně na dovozu potravin, paliv a stavebních materiálů, zatímco klíčovým zdrojem příjmů zůstává cestovní ruch, závislý na návštěvnících z Asie a dalších regionů. Významnou roli hrají také zahraniční investice, zejména do infrastruktury a resortů, často za účasti Číny a států Blízkého východu. Zároveň tato orientace zvyšuje závislost Malediv na vnějších partnerech a globálním ekonomickém vývoji.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Maledivy se otevřely zahraničním investicím koncem 80. let a dlouhodobě uplatňují politiku relativní otevřenosti vůči zahraničním investorům. Investiční prostředí je však stále zatíženo určitými strukturálními slabinami, zejména omezenou transparentností regulatorního rámce, administrativní náročností a relativně úzkým domácím trhem.

Zahraniční investice na Maledivách směřují především do cestovního ruchu (zejména správa a rozvoj turistických resortů), ale také do dalších sektorů, jako jsou telekomunikace, finanční služby (bankovnictví, pojišťovnictví), letecká doprava, nemovitosti a stavebnictví, projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, logistika a kurýrní služby či vybrané lehké výrobní aktivity.

Instituce Invest Maldives, která spadá pod Ministerstvo hospodářského rozvoje, zůstává hlavním vládním orgánem pro podporu investic. Poskytuje služby zahrnující propagaci Malediv jako investiční destinace, poskytování informací potenciálním investorům, asistenci při schvalovacích procesech a registraci podniků a rovněž podporu při získávání potřebných licencí a povolení.

V oblasti legislativy došlo k dalšímu posunu, jedná se o návrh zákona o zahraničních investicích, který byl předložen parlamentu v říjnu 2023, byl v následujícím období dále projednáván a postupně integrován do regulatorního rámce pro investice. Tento právní rámec stanovuje pravidla pro sektory otevřené zahraničním investorům, vymezuje povinnosti investorů a obsahuje ustanovení o ochraně investic.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Maledivy v roce 2024 podepsaly tzv. Samoa Agreement (dohodu EU sOACPS státy), dále existuje sektorová dohoda o leteckých službách (EU-Maledivy).

Smlouvy s ČR

ČR má s Maledivami následující platné bilaterální smlouvy:

·       Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Maledivy Malé, 26.03.89, č. 109/1989 Sb.

·       Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maledivské republiky o sukcesi do dvoustranné mezinárodní dohody sjednaná výměnou nót Malé (17.06.97), Nové Dillí (5.3.97)

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce ze strany EU

Podpora EU Maledivám se dlouhodobě zaměřuje především na oblasti adaptace na změnu klimatu a ochrany životního prostředí, což odráží vysokou zranitelnost země vůči klimatickým změnám a stoupající hladině moří. Dále se spolupráce soustředí na podporu dobré správy věcí veřejných, posilování právního státu, reformu soudnictví, boj proti korupci a rozvoj kapacit veřejné správy.

EU rovněž podporuje iniciativy zaměřené na prevenci násilného extremismu, stabilitu a bezpečnost, stejně jako rozvoj občanské společnosti a posilování postavení žen. V posledních letech se spolupráce více zaměřuje také na udržitelný hospodářský rozvoj, diverzifikaci ekonomiky a podporu zelené transformace.

Rozvojová spolupráce EU s Maledivami je nově rámována širší dohodou o partnerství mezi EU a státy OACPS (tzv. Samoa Agreement, podepsaná v roce 2024), která poskytuje institucionální základ pro dlouhodobou spolupráci v oblastech rozvoje, klimatu, správy věcí veřejných a ekonomické odolnosti.

Aktuální informace o konkrétních projektech a programech lze nalézt na stránkách Delegace Evropské unie pro Srí Lanku a Maledivy se sídlem v Kolombu.

Rozvojová spolupráce ze strany ČR

Česká republika využívá pro podporu rozvojové spolupráce na Maledivách nástroj MZV Malé lokální projekty, který umožňuje realizaci menších, cílených iniciativ zejména v oblasti vzdělávání, životního prostředí či podpory místních komunit.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Maledivy nejsou zahrnuty do MOP.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou odlišností, které vyplývají z jiných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

4.2. Oslovení

Tituly jsou velmi důležité a je nejlepší oslovit partnery přímo pomocí jejich profesního titulu nebo pana, paní nebo slečny, následovaného příjmením.

4.3. Obchodní schůzka

Dohody je nutno uzavírat vždy písemně. Jednání je nezřídka impulzivní, partner často požaduje při projevení zájmu o obchod schůzku ihned. Detaily řeší Maledivané raději osobní schůzkou než korespondencí. Důležité je zároveň brát v potaz, že jde o muslimskou zemi, což hraje roli při výběru restaurace, pokrmu či daru. Maledivané si potrpí na etiketu, rádi dávají a dostávají drobné dárky. Schůzka obvykle začíná neformální konverzací a obchodní jednání jsou často časově náročná.

4.4. Komunikace

Obchodním jazykem je angličtina. Vizitky jsou nutností. Zdvořilost je na Maledivách vysoce ceněna a osobní laskavost může hrát roli při zajišťování obchodů.

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých srílanských  obchodních partnerů. Informace je možné získat zejména v obchodních komorách – mailové adresy uvedeny v kapitole 6.3.  Rovněž doporučujeme využít k prověření obchodních partnerů či tendrů Honorární konzulát ČR v Malé.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků Malediv pro rok 2026 najdete: Holidays and Observances in Maldives in 2026.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Obchodní komunita je na Maledivách vzájemně úzce propojena a převážně koncentrována do hlavního města Malé, proto je nutné již od počátku navázat spolupráci s vlivným místním zástupcem (zastupitelskou firmou), který dobře zná místní podmínky a pomůže získat kvalitní informace o jednotlivých projektech. V zásadě toto je jediná spolehlivá cesta, jak se prosadit na místním trhu. Také je třeba jednoznačně počítat ve finančních kalkulacích s vyplácením konzultantských poplatků místním zástupcům. Informace lze získat na stránkách Ministerstva pro ekonomický rozvoj – Invest Maldives (zde), případně na zastoupení EU pro Maledivy se sídlem na Srí Lance (zde).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Potřebné informace o přístupu na místní trh  může poskytnout Honorární konzulát ČR v Malé. Další informace lze požadovat od sdružení místních podnikatelských komor, Maldives National Chamber of Commerce and Industry. Kontakty naleznete viz. níže.

5.3. Marketing a komunikace

Maledivy jsou stejně náročným trhem na propagaci jako kterákoli jiná vyspělá země. Mezi nejčastěji využívané médium patří televize a internetový marketing. Veškeré propagační materiály musí být vyhotoveny v anglickém a místním jazyce. Vyplatí se zúčastnit veletrhu nebo specializované výstavy, pokud chce firma představit svůj výrobek, který není dosud v oblasti zaveden.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví na Maledivách spadá pod Ministerstvo hospodářského rozvoje, v jehož rámci působí oddělení duševního vlastnictví zajišťující registraci příslušných práv. Maledivy jsou členem Světové obchodní organizace (WTO) a jsou vázány Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Ochrana duševního vlastnictví je upravena zejména zákonem o autorském právu a souvisejících právech, který chrání autory i další držitele práv. Další oblasti, jako jsou ochranné známky, patenty či průmyslové vzory, jsou upraveny samostatnými právními předpisy. Maledivy jsou rovněž zapojeny do mezinárodních systémů ochrany, včetně Madridského systému pro ochranu ochranných známek. Další informace o vnitrostátních právních předpisech a kontaktních místech na příslušných úřadech lze nalézt v profilech zemí Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) – Explore IP Landscape: Maldives.

5.5. Trh veřejných zakázek

Oznámení o veřejných zakázkách jsou zveřejňována na jednotlivých stránkách ministerstev. Vzhledem k tomu, že jsou Maledivy členem SAARC, jsou veřejné zakázky dle odvětví anoncovány také na stránkách SAARC (zde).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při uzavírání obchodu se doporučuje sjednávat placení formou potvrzeného akreditivu. Platební morálka tamních firem je obecně považována za poměrně dobrou dle zkušeností zahraničních firem, které se zemí ve větší míře obchodují.

Obecně doporučujeme vyhledat místního konzultanta nebo partnera, který má blíže k místním obchodníkům a zná dobře zvyklosti a zákony. Maledivští podnikatelé si stejně jako obchodníci v Indii či ve Srí Lance zakládají na osobním kontaktu, proto je nezbytné podniknout nejméně jednu cestu do oblasti a s budoucím možným partnerem se osobně potkat. Celý proces až do uzavření smlouvy ovšem trvá déle, než na co jsou evropští obchodníci zvyklí. Při plánování cesty do teritoria je důležité brát v potaz velké množství svátků a při osobním kontaktu dbát na zvyklosti islámu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy:

Při příletu na Maledivy je zdarma uděleno turistické vízum na 30 dní pobytu. Podmínkou je předložení pasu se strojově čitelnou zónou, jehož doba platnosti je alespoň 1 měsíc od data příletu na Maledivy, dále potvrzení o zajištění hotelových služeb a letenky pro let z Malediv v době maximálně 30 dnů od data příletu na Maledivy. Pro odlet do jiné země se musíte prokázat vstupními požadavky do dané destinace jako je např. platnost víza nebo cestovního dokladu. Aktuální podmínky vstupu do země a případné změny ve vízovém režimu doporučujeme ověřit na webových stránkách (zde).  

Maledivy aplikují čtyři úrovně dovozních tarifů. Zboží dovezené ve větším množství pro komerční účely musí být opatřeno licencí, kterou uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu Malediv (zde). Veškeré dovozní položky musí projít celním procesem, který se skládá z ohodnocení, dokumentace, platby cla, prozkoumání a následného povolení k přepravě.

Pracovní doba:

Oficiální pracovní týden ve státním sektoru je od neděle do čtvrtka 7.30 – 14.30. Pro většinu soukromého sektoru je pracovní doba 9.00 – 17.00 s tím, že v sobotu se pracuje půl dne. Víkendem je stanoven na pátek a sobotu.

Bezpečnost:

Při pobytu na Maledivách je nezbytné zachovávat základní hygienická pravidla pro pobyt v tropických zemích, včetně příslušného očkování, popř. používání antimalarik, opatrnost při konzumaci potravin a nápojů. V případě zdravotních potíží je důležité brát v potaz odlehlost některých ostrovů a zároveň fakt, že v zemi je jen pár nemocnic, jež se nacházejí v hlavním městě Malé. Základní lékařská péče je dostupná ve všech větších rezortech. O doporučení je vhodné požádat v hotelech vyšší kategorie.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Maledivy se v otázce zaměstnaneckých poměrů řídí zákoníkem práce a v případě zaměstnávání cizinců platí vládní nařízení, které přímo určuje podmínky, dle kterých se musí zaměstnavatel řídit. Otázkami zaměstnanosti a práv a povinností pracovníků se zabývá Ministerstvo pro lidské zdroje, mládež a sport Malediv. Plné znění zákonů a nařízení je možné stáhnout na webu ministerstva (zde).

5.9. Veletrhy a akce

Maledivy pořádají pravidelné veletrhy zaměřené na cestovní ruch a rybolov. Mezi každoroční veletrhy patří např. Maldives International BOATSHOW, která je věnována lodím pro rybolov a na rekreační účely. Regionálně významný je pak MHTE – Maldives Hotel & Trade Exhibition se zaměřením na cestovní ruch.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Na Maledivách nemá ČR zastupitelský úřad. Nejbližší zastupitelský úřad je Velvyslanectví ČR v Dillí.

1)      Velvyslanectví ČR v Indii

Vedoucí úřadu: PhDr. Eliška Žigová (velvyslankyně)
Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 11002
Tel.: +91-11-24155200
E-mail: newdelhi@mzv.gov.cz  
Web: https://www.mzv.cz/nd
Facebook: https://www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi
E-mail obchodního oddělení: newdelhi.commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulárního oddělení: newdelhi.consular@mzv.gov.cz
Pracovní doba: pondělí – pátek 8:00 – 16:30  

2)      Honorární konzulát České republiky v Malé

Vedoucí úřadu: Pan Madeeh Jamal (komunikace pouze v angličtině)
Adresa: G. Lailac, Ameenee Goalhi, Male 20042            
Telefon: +9607771069
E-mail: male@honorary.mzv.cz
Pracovní doba: neděle – čtvrtek 10:00 – 15:00  

3)      Delegace Evropské unie na Srí Lance a na Maledivách

Adresa: 389 Bauddhaloka Mawatha Colombo 7 Sri Lanka
Tel.: (+94-11) 26 74 413/4 Fax: (+94-11) 26 65 893
E-mail: delegation-sri-lanka@eeas.europa.eu
Webové stránky: https://eeas.europa.eu/delegations/sri-lanka_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

–  Policie: 119 

– Záchranná služba: 102

–  Hasiči: 118

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentský úřad Malediv – http://www.presidencymaldives.gov.mv/

Ministerstvo pro ekonomický rozvoj Malediv – http://www.trade.gov.mv/  

Vládní stránky k zahraničním investicím – http://www.investmaldives.org/ – http://www.maldivesinfo.gov.mv/home/

Obchodní a průmyslová komora Malediv – http://www.mncci.org.mv/ 

Maledivská burza – http://www.mse.com.mv/