MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mali (294.17 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Mali je formálně prezidentská republika, která však od let 2020–2021 funguje pod faktickou kontrolou vojenské junty. Současný prezident, generál Assimi Goïta, se chopil moci po dvou po sobě jdoucích převratech a od té doby systematicky upevňuje svou mocenskou pozici. V dubnu 2025 byl prosazen návrh zákona prodlužující vojenskou vládu o dalších pět let a formálně rušící činnost všech politických stran. Volby byly odloženy na neurčito. Premiér Abdoulaye Maïga zastává funkci přechodné hlavy vlády.

Země se nachází v hluboké politické a bezpečnostní krizi. V lednu 2024 došlo ke kolapsu mírové dohody z Alžíru (2015), která ukončila předchozí konflikt se separatistickými a povstaleckými skupinami na severu. Následné obnovení bojů s Tuaregy a pokračující hrozba islamistických militantních skupin, včetně JNIM, zásadně destabilizují severní a střední regiony. Závažné teroristické útoky se v září 2024 poprvé po téměř deseti letech dotkly i hlavního města Bamaka.

Režim navzdory sílící domácí i zahraniční kritice čelí i odporu uvnitř armády, zejména kvůli neschopnosti zvládnout bezpečnostní situaci. Přesto si vláda zatím udržuje moc díky podpoře dalších vojenských režimů v regionu (zejména Burkiny Faso a Nigeru), alianci CSS a přítomnosti ruských sil soukromé vojenské společnosti Africa Corps. V lednu 2025 byla vytvořena společná vojenská jednotka CSS o síle 5 000 vojáků, jejíž schopnosti jsou však omezené.

Rozsah vlivu centrální vlády zůstává omezený – severní oblasti jsou fakticky pod kontrolou Tuaregů a islamistických skupin, zatímco jih země, včetně oblastí s těžbou zlata, lithia a produkcí bavlny, je relativně stabilní. Právě tam se koncentruje většina hospodářské aktivity, což režimu umožňuje udržet základní provoz státního aparátu.

Politické napětí nadále roste. Potlačování občanských svobod a represivní postupy vůči opozici vedly k nárůstu protivládních protestů, které od poloviny roku 2024 organizuje nově vzniklá koalice Synergies sdružující hlavní civilní opoziční aktéry. Bezpečnostní složky i nadále tvrdě zasahují proti jakémukoli projevu nesouhlasu. Politická, bezpečnostní i socioekonomická situace (včetně přetrvávajících výpadků elektřiny, vody a nedostatku potravin) přispívají k velmi nejistému výhledu do budoucna.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničněpolitická orientace Mali se od nástupu vojenské junty výrazně proměnila. V červenci 2024 se Mali spolu s Burkinou Faso a Nigerem podílelo na založení Konfederace států Sahelu (CSS), která navázala na obranný pakt podepsaný v září 2023. Cílem tohoto regionálního bloku je vzájemná podpora vojenských režimů, zachování domácí moci a společná bezpečnostní politika. V lednu 2025 formálně vystoupilo Mali z ECOWAS, přičemž návrat do této západoafrické organizace není v dohledné době očekáván.

CSS již oznámila záměr vytvořit investiční banku a stabilizační fond a v delším horizontu se diskutuje i možnost vytvoření společné centrální banky a měny. Ačkoli Mali v roce 2025–2026 nadále zůstává členem UEMOA, rostoucí napětí ohledně přístupu k financování a růst úrokových sazeb pro státní dluhopisy (přes 9 % u 12měsíčních poukázek) naznačují, že budoucnost členství ve stávajících měnových strukturách je nejistá.

Ekonomická spolupráce v rámci CSS přináší i konkrétní přínosy – Mali si zajistilo preferenční dodávky ropy z Nigeru, což má pomoci čelit chronickému nedostatku elektrické energie. Právě energetická krize je jedním z faktorů destabilizujících domácí hospodářské prostředí a výrazně ovlivňuje i zahraničněpolitické priority.

Země zároveň rozvíjí strategické vztahy s Ruskem, které se stalo hlavním vojenským i politickým partnerem po vypovězení spolupráce s Francií, EU a OSN. V srpnu 2024 Mali přerušilo diplomatické vztahy s Ukrajinou kvůli jejím údajným vazbám na tuarežské separatisty. Přítomnost ruských žoldnéřských jednotek pokračuje, spolupráce se rozšiřuje i do ekonomické sféry – plánuje se například společná výstavba závodu na zpracování zlata v Bamaku.

Napjaté jsou naopak vztahy s Alžírskem. Podpora Alžíru tuarežským hnutím, zejména Koordinaci hnutí Azawad (CMA), a incident se sestřelením malijského dronu nad alžírským územím v dubnu 2025 vedly k diplomatickému ochlazení a uzavření vzdušného prostoru. Hrozí i dočasné přerušení přeshraničního obchodu, což může výrazně zasáhnout severní regiony Mali závislé na alžírských trzích.

Zahraniční politika Mali tak v roce 2025 vykazuje odklon od tradičních partnerů a institucí směrem k nové geopolitické orientaci, založené na pragmatických aliancích s autoritářskými režimy v regionu a ne-západními mocnostmi.

1.3. Obyvatelstvo

Mali má přibližně 24,8 milionu obyvatel. Země je demograficky velmi mladá, s vysokým populačním růstem. Převládá etnická a jazyková rozmanitost – hlavní skupiny jsou Bambara, Fulbové a Tuaregové. Islám vyznává cca 95 % obyvatel, křesťané tvoří asi 3 %. Výrazná je i přítomnost tradičních náboženských prvků a synkretismu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomický růst Mali dosáhl v roce 2024 hodnoty 4,97 %, přičemž pro rok 2025 se očekává mírné zpomalení na 3,8 % v důsledku politické nejistoty, narůstajících bezpečnostních hrozeb a dopadů mezinárodní izolace. Inflace v roce 2024 činila 3,21 % a zůstává relativně stabilní, i když v roce 2025 může mírně stoupnout na 3,1 % vlivem cenových tlaků v důsledku výpadků elektřiny a nedostatků základních komodit. Oficiální nezaměstnanost se v posledních třech letech pohybuje kolem 3,1 %, avšak tento ukazatel odráží především vysoký podíl neformální ekonomiky a nedostatečně pokrývá strukturální nezaměstnanost mladých.

Hospodářské ukazatele jsou nadále zatíženy fiskálními nerovnováhami – zadlužení dosahuje přibližně 53 % HDP a výnosy z emisí státních dluhopisů rostou, přičemž v roce 2025 překračují 9 % pro roční splatnosti. Platební bilance zůstává napjatá – saldo obchodní bilance bylo v roce 2024 mírně pozitivní (+0,38 mld. USD), avšak běžný účet vykázal výrazný schodek. Regionálně si Mali vede průměrně, s HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 3 130 USD (2024), což je pod průměrem frankofonních zemí západní Afriky. Významné zůstává riziko přehřátí veřejných výdajů v důsledku narůstajících nákladů na bezpečnost a kompenzační sociální opatření.

Struktura ekonomiky je charakterizována silnou závislostí na primárním sektoru. Hlavní přidanou hodnotu vytváří těžba zlata, která tvoří většinu exportních příjmů, a produkce bavlny, která je klíčová pro venkovské obyvatele a zaměstnanost. Zemědělství tvoří páteř ekonomiky, ale je zranitelné vůči klimatickým výkyvům. Průmyslová základna je slabě rozvinutá, s výjimkou těžby a základního zpracování nerostných surovin.

Importy dominují pohonné hmoty, potraviny, strojní zařízení a dopravní technika. Mali je čistým dovozcem většiny spotřebního i kapitálového zboží. Exportní riziko země je hodnoceno OECD stupněm 7 (nejvyšší). Konkurenceschopnost je dlouhodobě nízká a nevykazuje známky zlepšení.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Mali zůstávají pod značným tlakem. V roce 2024 dosáhl fiskální deficit -4,9 % HDP, což odráží rostoucí výdaje na bezpečnost a sociální transfery v kontextu přetrvávajícího konfliktu a politické nestability. Vláda se nadále spoléhá na domácí a regionální financování prostřednictvím emisí státních dluhopisů v rámci měnové unie UEMOA, avšak zhoršující se úvěrové podmínky vedly k nárůstu výnosů nad 9 % u dvanáctiměsíčních emisí. Výhled pro roky 2025–2026 zůstává nejistý. Vysoké náklady na obsluhu dluhu a zhoršující se makroekonomické podmínky mohou dále omezit fiskální manévrovací prostor vlády, zejména v případě pokračujícího napětí na mezinárodní scéně a zhoršeného přístupu k zahraničním grantům.

Běžný účet platební bilance vykázal v roce 2024 deficit 1,377 mld. USD, přestože obchodní bilance skončila mírným přebytkem díky vysokým cenám zlata. Vysoká závislost na dovozech (zejména pohonných hmot, potravin a strojních zařízení) a strukturální nedostatek exportní diverzifikace zvyšují zranitelnost země vůči vnějším šokům. Veřejný dluh dosáhl v roce 2024 úrovně 52,9 % HDP a očekává se jeho další růst, zejména v případě pokračující potřeby financovat bezpečnostní a infrastrukturní výdaje. Mali čelí rovněž zvýšenému riziku dluhové pasti, protože splátky dluhové služby se podílí na stále větší části státního rozpočtu.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor Mali je součástí měnové unie UEMOA a podléhá regulaci centrální banky BCEAO, která určuje měnovou politiku i úrokové sazby. Systém je relativně stabilní, ale zůstává málo rozvinutý a obtížně přístupný pro malé a střední podniky. Úrokové sazby u komerčních úvěrů zůstávají vysoké.

Nejvýznamnějšími bankami jsou Banque Malienne de Solidarité (BMS), Bank of Africa Mali (BOA), Banque Internationale pour le Mali (BIM, součást marocké skupiny BMCE), Ecobank Mali a Coris Bank. Všechny nabízejí základní finanční produkty, přičemž BIM a BOA mají rozsáhlejší korporátní služby.

Islámské bankovnictví má v Mali jen omezené zastoupení. Akreditivy jsou běžně využívanou formou zajištění obchodních transakcí, ale jejich zpracování bývá administrativně náročné. Sektor se potýká s nízkou penetrací a závislostí na hotovostních operacích.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Mali je formálně stabilní a opírá se o rámec regionální měnové unie UEMOA. V praxi však zůstává administrativně náročný a zatížený nízkou mírou vymahatelnosti a digitalizace. Daňové předpisy se často mění, což může zvyšovat nejistotu zejména pro zahraniční investory. Přes tyto výzvy vykazuje systém základní kontinuitu v hlavních daňových sazbách.

Zdanění fyzických osob je progresivní, se sazbami do výše 40 %, přičemž daňové zatížení nese především zaměstnavatel prostřednictvím srážek ze mzdy. Právnické osoby podléhají dani z příjmu ve výši 30 %. Standardní sazba DPH činí 18 % a vztahuje se na většinu zboží a služeb. Zvláštní režimy se mohou vztahovat na malé podniky a vybraná odvětví, včetně těžby.

V roce 2025 vláda avizovala snahu o posílení výběru daní a širší zavedení digitálních nástrojů. Prioritou zůstává omezení daňových úniků a zefektivnění správy příjmů. Nadále však přetrvává vysoká závislost na nepřímém zdanění a relativně nízká míra daňové disciplíny, zejména mimo formální sektor.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Malijská ekonomika je silně závislá na vývozu nerostných surovin, především zlata, které v roce 2023 tvořilo více než 95 % celkových exportních příjmů. Mezi další vývozní artikly patří surová bavlna, sezam a hnojiva. Mali je třetím největším producentem zlata a druhým největším producentem bavlny na africkém kontinentu. Výrobní kapacity jsou omezené a zaměřené převážně na domácí trh. Průmyslová výroba se soustředí na zpracování zemědělských produktů, základního spotřebního zboží a stavebních materiálů. Zemědělství zaměstnává až 80 % obyvatelstva a podílí se přibližně 35 % na HDP. Exportní diverzifikace je velmi omezená.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR je dlouhodobě velmi nízká. V roce 2024 činil dovoz z ČR do Mali přibližně 0,51 mld. CZK, zatímco vývoz z Mali do ČR stagnoval na úrovni 0,01 mld. CZK. Bilance je tedy výrazně záporná ve prospěch ČR. Hlavními položkami vývozu z ČR jsou stroje, elektronika, ICT vybavení a textil. Záporné saldo je dáno nízkou exportní kapacitou Mali a minimálním zapojením ČR do dovozu malijských surovin.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem, avšak vztahy jsou výrazně asymetrické – zatímco 8,3 % malijského dovozu pochází z EU, pouze 2,2 % vývozu směřuje na evropský trh. Podle údajů ČSÚ a Eurostatu import z EU do Mali v roce 2024 činil přibližně 1,1 mld. EUR, zatímco export do EU dosáhl jen 540 mil. EUR. Obchodní bilance je tedy dlouhodobě negativní – záporné saldo přesahuje 1 mld. EUR ročně a zůstává stabilní. Tento rozdíl je způsoben strukturou malijského vývozu, který se téměř výhradně skládá z primárních komodit (zejména zlata), které do EU směřují v omezené míře. EU naopak exportuje do Mali zboží s vyšší přidanou hodnotou – potraviny, stroje, farmaceutické výrobky a techniku. Nízký objem malijského vývozu do EU je také důsledkem nedostatečných kapacit pro zpracování surovin, logistických překážek a omezeného napojení na evropské dodavatelské řetězce. I přes existenci dohody EPA (Economic Partnership Agreement) zůstává přístup malijského zboží na evropské trhy v praxi omezený.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Mali mimo EU jsou Pobřeží slonoviny, Senegal, Jihoafrická republika (38 % exportu v roce 2023), Čína a Švýcarsko (22 % exportu, zejména zlata). Obchodní výměna s regionálními sousedy je založena na tradičních obchodních trasách a výměně základních komodit, zatímco vztahy s JAR a Čínou zahrnují těžbu, energetiku a infrastrukturu.

Rostoucí význam má Rusko, které se v posledních letech etablovalo jako klíčový politický a bezpečnostní partner. Vedle dodávek vojenského vybavení a přítomnosti ruských bezpečnostních sil se rozvíjí i hospodářská spolupráce. V roce 2025 byly oznámeny společné plány na vybudování závodu na zpracování zlata v Bamaku. Obchodní výměna zatím není kvantitativně významná, ale má strategický charakter a potenciál růstu, zejména v oblasti nerostných surovin a průmyslových investic.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) v Mali jsou koncentrovány především do sektoru těžby zlata a telekomunikací. V zemi působí zejména kanadské, australské a jihoafrické těžební společnosti. Investiční prostředí je však vysoce rizikové: překážkou zůstává slabá právní vymahatelnost, nejasnosti v daňové legislativě a politická nestabilita. Výraznou bariéru představuje také bezpečnostní situace mimo hlavní těžební zóny. Vláda se snaží o přilákání investic prostřednictvím pobídek v rámci Agentury pro podporu investic (API Mali), ale atraktivita trhu zůstává omezená. Nově oznámené partnerství s Ruskem v oblasti zpracování zlata naznačuje potenciální rozšíření PZI do zpracovatelského průmyslu, avšak jeho realizace bude záviset na geopolitickém vývoji.

České investice v Mali nejsou aktuálně evidovány. V minulosti se vyskytly pouze izolované podnikatelské iniciativy, které však nepřesáhly fázi obchodu.

3.3. FTA a smlouvy

Mali je smluvní stranou několika regionálních a mezinárodních dohod, které usnadňují obchodní výměnu a investice. Dříve bylo členem Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a Západoafrické hospodářské a měnové unie (UEMOA). V rámci těchto organizací se podílelo na vyjednávání Dohody o hospodářském partnerství (EPA) s Evropskou unií, která měla za cíl usnadnit obchod mezi EU a západoafrickými státy. Nicméně, dne 29. ledna 2025 Mali formálně vystoupilo z ECOWAS, což ovlivnilo jeho postavení v rámci EPA. Dohoda EPA dosud nevstoupila v platnost, protože vyžaduje ratifikaci všemi zúčastněnými státy, což se dosud nestalo. Vzhledem k vystoupení Mali z ECOWAS je jeho budoucí účast na EPA nejistá a bude záviset na dalších jednáních a rozhodnutích.

Mali není smluvní stranou bilaterální dohody o ochraně investic ani dohody o zamezení dvojímu zdanění s Českou republikou. Vzájemné vztahy se tak řídí obecnými pravidly mezinárodního práva a právního rámce EU. Právní jistota pro investory je omezena – vymáhání práva je komplikované a zdlouhavé.

Země je rovněž členem Světové obchodní organizace (WTO) a nadále členem UEMOA. V posledních letech se Mali podílí na rozvoji nové obchodní a investiční platformy v rámci Konfederace států Sahelu (CSS), která deklaruje záměr vytvořit nové finanční instituce a případně i společný rámec pro investice a obchod. Vývoj v této oblasti bude záviset na politické stabilitě jednotlivých členských států.

Mezi Českou republikou a Mali bilaterální dohoda o zamezení dvojímu zdanění ani dohoda o ochraně investic. To znamená, že obchodní a investiční vztahy mezi těmito dvěma zeměmi se řídí obecnými pravidly mezinárodního práva a právním rámcem Evropské unie.

3.4. Rozvojová spolupráce

Mali patří mezi největší příjemce oficiální rozvojové pomoci (ODA) v subsaharské Africe. V roce 2022 činila čistá ODA 6,658 % hrubého národního důchodu, což potvrzuje vysokou míru závislosti země na externím financování. Podpora tradičně směřovala do zdravotnictví, vzdělávání, vody, sanitace a potravinové bezpečnosti. Klíčovými donory bývaly EU, Francie, Německo, Nizozemsko, USA a multilaterální instituce jako OSN a Světová banka. Politické změny a odklon od Západu po roce 2021 však vedly k omezení či přerušení některých bilaterálních programů. Země v posledních letech výrazně posílila spolupráci s Ruskem a Čínou. České firmy mohou nadále nalézat příležitosti v rámci multilaterálně financovaných projektů, zejména skrze výběrová řízení Světové banky, EU, OSN a Africké rozvojové banky.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Navzdory složité bezpečnostní a politické situaci existují v Mali určité segmenty, které zůstávají perspektivní pro zahraniční dodavatele technologií, zařízení a odborných řešení. Příležitosti se vyskytují zejména v oblastech, kde je možné zapojení do multilaterálně financovaných projektů nebo tam, kde centrální vláda deklaruje zájem o modernizaci a soběstačnost. Významná část těchto aktivit se soustředí do relativně stabilních jižních regionů země.

Zemědělství zůstává pilířem malijské ekonomiky a největším zaměstnavatelem. S ohledem na nízkou produktivitu, závislost na srážkách a rostoucí klimatické riziko je zájem o technologie pro zavlažování, skladování a zpracování zemědělské produkce. Velký důraz je kladen na soběstačnost v potravinách, což otevírá prostor pro řešení v oblasti agrotechniky, malých zpracovatelských jednotek a systémů pro řízení vody.

Energetika představuje další klíčový sektor, a to zejména obnovitelné zdroje. Země trpí rozsáhlými výpadky elektřiny a omezeným přístupem obyvatelstva k síti. Decentralizované solární systémy, bateriová úložiště a hybridní řešení pro veřejné instituce a odlehlé obce jsou považovány za prioritní. Některé projekty se realizují ve spolupráci s Ruskem a Čínou, avšak zůstává prostor i pro dodavatele zapojené do multilaterálních iniciativ (např. AfDB, IFC).

Vodní hospodářství je v centru pozornosti především kvůli problému s přístupem k pitné vodě a opakujícím se sezónním záplavám. Relevantní jsou zejména menší úpravny vody, systémy odvodnění a infrastruktura pro nakládání s odpady ve městech. Také v této oblasti je možné uplatnění v rámci rozvojové spolupráce nebo jako subdodavatelé větších infrastrukturních projektů.

Zdravotnictví je dalším sektorem, kde existuje dlouhodobý zájem o zajištění základního vybavení pro nemocnice a zdravotní střediska, především mimo hlavní město. Možnosti se týkají zejména dodávek zdravotnické techniky, mobiliáře a systémů pro správu zařízení. Projekty bývají často financovány prostřednictvím Světové banky, GAVI, UNICEF nebo UNDP.

Těžební průmysl nabízí prostor především v oblasti dodávek technologií, bezpečnostních systémů a služeb navázaných na zpracování nerostných surovin. Země je třetím největším producentem zlata v Africe a disponuje i ložisky lithia. Vzhledem k vysoké koncentraci zahraničních hráčů a bezpečnostním rizikům je ale vstup do tohoto segmentu možný spíše nepřímo, formou dodávek přes lokální partnery.

Další perspektivní oblastí je digitální infrastruktura – zejména rozšiřování mobilního připojení, ICT řešení pro administrativu a bezpečnostní systémy. Sektor je zatím málo rozvinutý, ale vláda deklaruje zájem o modernizaci státní správy a školství pomocí digitálních technologií.

Reálná obchodní proveditelnost v Mali závisí na vhodném výběru vstupní strategie, spolupráci s místními aktéry, schopnosti řídit rizika a zapojení do projektů se zajištěným financováním. Přímý vývoz spotřebního zboží je vzhledem k nízké kupní síle a složité logistice omezený. Největší potenciál mají proto technická řešení spojená s infrastrukturními a rozvojovými investicemi.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Mali probíhá v osobní atmosféře, důraz je kladen na budování důvěry a osobních vztahů. Důležitá je kulturní citlivost a respekt k tradicím. Francouzština je komunikačním jazykem, místní dialekty jsou běžné zejména mimo hlavní město.

4.2. Oslovení

Doporučuje se formální oslovení s využitím akademických či profesních titulů. Při prvním kontaktu je vhodné používat „Monsieur“ nebo „Madame“, až následně případně přejít k méně formální formě.

Pokud jde o samotné oslovení obchodního partnera, osvědčilo se navázat kontakt prostřednictvím místních struktur – obchodních komor, profesních asociací či obchodních přidělenců na ambasádách. První oslovení by mělo být co nejkonkrétnější, ideálně s referencí nebo doporučením. Doporučuje se zaslat e-mail ve francouzštině a současně navázat telefonicky nebo přes aplikace typu WhatsApp, které jsou běžně používané i v obchodním prostředí. Odpovědi na e-maily mohou být zpožděné – aktivní osobní kontakt je často nezbytný pro navázání důvěry a pokračování v jednáních.

4.3. Obchodní schůzka

Setkání bývá sjednáváno formálně, často s delší časovou rezervou. Termín je vhodné potvrdit několikrát, nejlépe v předstihu několika dní. Dochvilnost se očekává především od zahraniční strany, místní partneři mohou dorazit se zpožděním. Jednání nejčastěji probíhají v kancelářích firem, na ministerstvech nebo v hotelových prostorách. U neformálnějších jednání se lze setkat i s organizací schůzky v restauraci – oběd je častější než večeře. V některých případech je možné být pozván i do soukromí domova, což značí vysokou míru důvěry. Při takové návštěvě je vhodné přinést malý dar (např. výrobek z ČR).

Vizitky jsou běžnou součástí jednání. Předávají se pravou rukou nebo oběma rukama. Dárky nejsou nutností, ale v případě pokročilého vztahu mohou být vnímány pozitivně. Alkohol se při jednáních většinou nenabízí, zejména z důvodu náboženské citlivosti – doporučuje se zdrženlivost.

Místní obchodníci jsou spíše obezřetní, vyjednávají pomalu a opatrně. Klíčovým faktorem je osobní důvěra a vztah. Přílišná přímočarost nebo tlak na rychlé rozhodnutí mohou působit kontraproduktivně. V jednáních jsou emocemi spíše zdrženliví, avšak tón jednání může být vřelý a přátelský. Kulturní a náboženské rozdíly nebrání uzavření obchodu, ale vyžadují respekt a porozumění.

Čas je vnímán flexibilně, je nutné počítat s posuny a zpožděními. Načasování obchodní schůzky mimo svátky a období ramadánu je klíčové – během muslimských svátků se obchod prakticky zastavuje. Co může překvapit, je zdánlivě neformální přístup k organizaci, který ale neznamená nedostatek zájmu.

Oblékání by mělo být formální, muži oblek, ženy střídmě elegantní. Jednací tým by měl být kompaktní, maximálně 3–4 osoby, ideálně s jednoznačně vymezeným vedoucím. Věkové nebo genderové složení není rozhodující, důležitá je kompetence a respekt k hierarchii.

4.4. Komunikace

Francouzština je základním jazykem jednání a očekává se její dobrá znalost, zejména při oficiálních a obchodních schůzkách. V hlavním městě Bamaku se francouzštinou domluví většina partnerů. Ve venkovských oblastech a při neformálním kontaktu může být běžnější používání místních jazyků, zejména bambarštiny. Znalost těchto jazyků však není nutná. Tlumočníka je vhodné zvážit při složitějších jednáních nebo při kontaktu s partnery mimo hlavní město, případně pokud není jistota v odborné francouzštině.

Při komunikaci je třeba být zdvořilý, diplomatický a vyhnout se přímé kritice nebo konfrontačnímu stylu. Mezi komunikační tabu patří zejména politická témata (včetně role armády), náboženství a otázky autonomie regionů. Je vhodné volit obezřetný jazyk a klást důraz na pozitivní přístup.

Nejspolehlivější formou komunikace zůstává osobní kontakt, telefon a zprávy přes WhatsApp, který je široce rozšířen i mezi profesionály. E-maily jsou běžné, ale odpovědi bývají zpožděné a nemusí být systematicky sledovány. Při prvním kontaktu je důležité e-mail kombinovat s následným telefonickým připomenutím.

4.5. Doporučení

Důležitá je trpělivost, osobní přítomnost a schopnost reagovat na změny v harmonogramu. Vhodné je počítat s delším rozhodovacím procesem a důrazem na budování vztahů. Doporučuje se fyzická přítomnost při klíčových jednáních.

4.6. Státní svátky

Mezi pevné státní svátky v Mali patří 1. ledna (Nový rok), 18. února (Den nezávislosti), 1. května (Svátek práce), 25. května (Den Afriky), 22. července (Den revoluce), 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie) a 25. prosince (Vánoce).

Pohyblivé svátky v roce 2025 zahrnují 30. března (Koriteh – Eid al-Fitr, konec Ramadánu), 31. března (Svátek Koriteh – den volna), 18. dubna (Velký pátek), 21. dubna (Velikonoční pondělí), 6. června (Tabaski – Eid al-Adha, Svátek oběti), 6. července (Yawmul Ashura – Den smutku) a 4. září (Mawlud Nabi – narození Proroka Mohameda).

Je třeba upozornit, že přesná data islámských svátků mohou být upravena podle lunárního kalendáře a rozhodnutí malijských náboženských autorit. Doporučuje se proto sledovat oficiální oznámení vlády Mali pro potvrzení konkrétních dat.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní podmínkou vstupu na malijský trh je pochopení specifik místního podnikatelského prostředí, které je charakterizováno nízkou právní vymahatelností, nestabilitou a byrokracií. Hodnocení obchodního rizika Mali podle OECD odpovídá nejvyššímu stupni (7/7), což odráží vysokou míru nejistoty. Přístup na trh je možný prostřednictvím přímého dovozu, místního distributora, nebo založením společného podniku či pobočky. Nezbytné je získání dovozní licence, celního prohlášení a případně specifických certifikátů (např. u farmaceutických a potravinářských výrobků).

Distribuční sítě jsou omezené mimo Bamako a jih země. Neformální ekonomika hraje významnou roli a prodejní kanály často zahrnují kombinaci malých obchodníků, trhů a přímého prodeje. Faktory ovlivňující prodej zahrnují nízkou kupní sílu, logistická omezení, výpadky infrastruktury a bezpečnostní situaci. Ochrana domácího trhu je uplatňována v praxi zejména formou preferencí pro domácí výrobce ve veřejných zakázkách a složitými administrativními procesy pro dovozy.

Po vystoupení Mali z ECOWAS v lednu 2025 zůstává země členem Západoafrické hospodářské a měnové unie (UEMOA), což znamená, že se nadále řídí společným celním sazebníkem (TEC) této unie. Dovozní cla se pohybují v rozmezí 0–20 %, přičemž většina průmyslových výrobků podléhá sazbě 5–10 %. Devizové operace podléhají kontrole centrální banky BCEAO a převody vyšších částek do zahraničí mohou vyžadovat doložení účelu. Vývoz některých strategických komodit (např. zlato, bavlna) podléhá zvláštní kontrole a režimům.

Pro úspěšný vstup na trh je zásadní spolupráce s místním partnerem, právní poradenství a znalost aktuálních předpisů. Výraznou výhodou je schopnost reagovat na požadavky multilaterálních projektů a orientace na řešení základních potřeb trhu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Vzhledem k omezenému počtu zahraničních firem na malijském trhu a vysoké míře rizika bývá nejběžnější formou vstupu spolupráce s místním zástupcem nebo agentem. Tito zprostředkovatelé dobře znají lokální prostředí a mohou významně zjednodušit vstup i provoz na trhu. Přímé investice jsou méně časté a doporučují se pouze při důkladné znalosti trhu a dostupnosti ověřeného partnera.

Založení společnosti (SARL – společnost s ručením omezeným) je možné, ale administrativně náročné. Proces může trvat několik týdnů a vyžaduje registraci u notáře, daňového úřadu a obchodní komory. Společné podniky (joint ventures) jsou běžné především v těžebním sektoru, ale kvůli slabé právní ochraně je nutné pečlivě ošetřit smluvní vztahy. Akciové společnosti (SA) se zakládají spíše výjimečně, a to v případech větších investičních projektů.

Pro zřízení kanceláře postačuje registrace provozovny a pronájem prostor. Formální reprezentace není vždy nutná, pokud je přítomen silný místní partner. Výhodou je flexibilita, ale je třeba počítat s omezenou právní vymahatelností. Pro menší firmy nebo první vstup na trh se doporučuje nejprve spolupráce na základě smlouvy o obchodním zastoupení s možností budoucího rozšíření aktivit.

5.3. Marketing a komunikace

Nejúčinnější je osobní propagace, účast na veletrzích a využití místních rozhlasových stanic či sociálních sítí (zejména Facebook a WhatsApp). Tradiční tisk má nižší dosah. Je třeba dbát na kulturní přiměřenost a vyhýbat se citlivým tématům.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Mali je legislativně zajištěna členstvím v regionální organizaci OAPI, která sjednocuje právní rámec pro registraci a správu průmyslových práv v západoafrických frankofonních zemích. Praktické prosazování těchto práv je však často omezeno kapacitními a institucionálními limity. Úřady nejsou vždy schopny efektivně zasahovat v případech porušování práv a soudní vymáhání bývá zdlouhavé. Doporučuje se proto preventivní přístup – zejména včasná registrace ochranných známek, průmyslových vzorů či patentů v rámci systému OAPI a spolupráce s místními právními kancelářemi. Zvláštní opatrnost je na místě u zboží, které podléhá častému padělání (např. léčiva, elektronika, značkové spotřební zboží).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Mali představují potenciální příležitost, zejména v segmentech infrastruktury, energetiky, zdravotnictví a zemědělství. Reálná účast zahraničních subjektů je však podmíněna vysokou mírou přípravy, znalostí prostředí a přítomností silného místního partnera. Výběrová řízení jsou často neprůhledná, termíny se mohou měnit a dokumentace nebývá vždy dostupná online nebo včas. Formální rámec zadávání zakázek se řídí zákonem č. 2015-060 o veřejných zakázkách, avšak jeho uplatňování je nepravidelné a závisí na konkrétních zadavatelích.

Zakázky jsou vyhlašovány prostřednictvím národního portálu www.dgmp.ml, v tisku a někdy přímo zadavateli bez veřejné soutěže. Často jde o tendry financované mezinárodními donory (např. Světovou bankou, AfDB, UNDP), u nichž je proces transparentnější a pro zahraniční firmy proveditelnější. Klíčovým faktorem úspěchu je aktivní monitoring těchto projektů, osobní přítomnost v teritoriu nebo prostřednictvím obchodního zástupce a schopnost rychle reagovat.

Účastníci řízení musí být zpravidla registrováni v Mali, disponovat daňovým identifikačním číslem, bankovní zárukou a případně technickým zástupcem. Právní podmínky bývají striktní, ale dohled nad jejich dodržováním je omezený. Ve fázi implementace projektů může docházet ke zpožděním plateb, změnám v rozsahu prací nebo revizím smluv. To vyžaduje pružnost a silné smluvní zabezpečení.

Zkušenosti ukazují, že pro malé a střední podniky je nejvhodnější spoluúčast jako subdodavatelé větších firem nebo přímé zapojení do multilaterálních projektů, kde je kladen důraz na kvalifikaci a odbornou způsobilost. Opatrnost je nutná u tendrů, které nejsou financovány donory a jejichž realizace závisí na státním rozpočtu – riziko neproplacení je zde vyšší. Doporučuje se také ověřit bonitu partnera a nepočítat s automatickým dodržováním smluvních závazků ze strany zadavatele.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Mali je běžná platba předem, případně využití dokumentárního akreditivu, zejména u prvních obchodních případů. Průměrná doba splatnosti faktur se pohybuje mezi 30–90 dny, ale nelze vyloučit výrazná zpoždění. Platební morálka je obecně nízká a riziko neproplacení je vyšší u subjektů financovaných z domácích zdrojů bez vazby na mezinárodní instituce. V případě prodlení nebo sporu je možné obrátit se na malijskou obchodní komoru (CCI Mali), místního právníka nebo využít rozhodčí řízení. Soudní cesta je zdlouhavá a výsledky nejisté. V praxi bývají domácí subjekty při vymáhání práva často zvýhodněny. Pro minimalizaci rizika se doporučuje smluvní zajištění, využití platebních garancí a důkladné prověření bonity partnera.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro cestu do Mali je nutné vízum, které lze získat prostřednictvím velvyslanectví. Příslušný zastupitelský úřad Mali pro ČR je v Římě: Ambassade du Mali à Rome / https://www.ambassademali.it / Via delle Cave Fiscali 19-21 00 141 Rome Italie   E-mail: amb.malirome@tiscali.it Tel:   +39 0644254068 Tel2: +39 0644254029

Při pohybu po městě je vhodné využít vozidlo s řidičem nebo hotelové taxi – veřejná doprava není spolehlivá a není doporučována cizincům.

Vhodné hotely se nacházejí zejména v Bamaku, především v zabezpečených oblastech. Pitná voda z kohoutku není doporučena, doporučuje se výhradně balená voda. Hotovost (CFA frank) je preferována, ale v kvalitních hotelech a některých podnicích je možné platit mezinárodní platební kartou. Bankomaty nejsou spolehlivě dostupné. Úroveň kriminality je zvýšená – doporučuje se vyhýbat nočním přesunům a okrajovým čtvrtím hlavního města. Spojení z letiště Modibo Keïta do centra Bamaka je možné taxíkem (cca 30 minut), doporučuje se organizovat dopravu předem. Cestování mimo Bamako bez doprovodu se nedoporučuje z důvodu bezpečnostních rizik.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

K výkonu výdělečné činnosti v Mali je nutné pracovní povolení, které vydává Ministerstvo práce Mali na základě žádosti místního zaměstnavatele. Proces schvalování může být zdlouhavý a je třeba počítat s doložením pracovní smlouvy, odborné kvalifikace a zdravotního stavu. Povolení bývá vydáváno na dobu určitou a je nutné jej pravidelně obnovovat. Samostatné podnikání cizinců podléhá zvláštnímu režimu a vyžaduje předchozí povolení.

Minimální mzda byla k roku 2024 stanovena na 40 000 XOF měsíčně (přibližně 60 EUR), avšak reálné výdělky ve formálním sektoru se výrazně liší podle pozice a oboru. Zahraniční pracovníci bývají zaměstnáváni na základě individuálních smluv s vyšším odměňováním, avšak celkové náklady na zaměstnance se zvyšují kvůli povinným příspěvkům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Veřejný zdravotní systém má velmi omezenou kapacitu a kvalitu. Zdravotní pojištění je poskytováno prostřednictvím státní agentury (INPS), ale pro cizince se důrazně doporučuje komerční zdravotní pojištění s mezinárodní platností. Vhodné je také zvážit pojištění evakuace a repatriace. Sociální pojištění zahrnuje základní důchodový a úrazový systém, avšak benefity jsou omezené a závislé na délce pracovního poměru i výši odvodů.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější událostí je veletrh FEBAK (Bamako), zaměřený na podnikání, inovace a spotřební zboží. Další příležitosti nabízí sektorové výstavy v zemědělství, energetice a stavebnictví.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v Mali není. Věcně příslušným úřadem je Velvyslanectví ČR v Dakaru:

Ambassade de la République tchèque

Angle Rue Maunoury et Rue Le Blanc,

Dakar – Plateau, B.P. 6474,

Sénégal

Tel.: +221 33 821 45 76

E-mail: dakar@mzv.gov.cz

Web: www.mzv.gov.cz/dakar

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 17

Záchranná služba: 15

Hasiči: 18

Hlavní nemocnice v Bamaku: +223 20 22 50 03

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda Mali: https://primature.ml

Prezidentský palác: https://presidence.ml

Ministerstvo hospodářství a financí: https://finances.gouv.ml

Centrální banka BCEAO: https://www.bceao.int

Agentura pro podporu investic: https://www.apimali.gov.ml

Portál veřejných zakázek: http://www.dgmp.ml