Malta

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoValletta
Počet obyvatel514,56 tis.
Jazykoficiální jazyky maltština, angličtina
Náboženstvířímsko-katolické (98 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuGeorge Vella
Hlava vládyRobert Abella
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posunnení
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Hana Hubáčková
Ekonomický úsekIng. Marcel Sauer
Konzulární úsekDott. Jana Karfíková
CzechTradeMgr. Marek Atanasčev
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 15,8
Hospodářský růst (%) 5,0
Inflace (%) 0,8
Nezaměstnanost (%) 4,4

Maltská republika se nachází na souostroví ve Středozemním moři. K Maltskému souostroví patří tři obydlené ostrovy. Největší je Malta, na které leží hlavní město Valletta. Zbylé dva obydlené ostrovy se jmenují Gozo a Comino. Maltská republika je parlamentní republika. Maltský parlament je jednokomorový. Hlavou maltského státu je prezident, jehož role je z velké části reprezentativní. Výkonnou moc má vláda, v jejímž čele stojí předseda. Země je rozdělena na 5 krajů. Každý z nich má vlastní regionální výbor, který slouží jako prostředník mezi místní samosprávou a celostátní vládou. Maltské hospodářství se vyznačuje vysokým nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu a turistickém ruchu. Hospodářství Malty a s tím spojená životní úroveň dosáhly především v devadesátých letech 20. století, pokroků a lze ho označit jako relativně stabilní a prosperující. Nejdůležitějšími odvětvími maltského hospodářství jsou velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch, doprava, ubytování, stravování a pohostinství a finanční služby. Malta, stejně jako ostatní země, bojuje s ekonomickou krizí v důsledku pandemie. Maltská vláda usiluje v tomto roce o výrazné hospodářské oživení s cílem podpořit čisté zdroje energie a udržitelný rozvoj. V souvislosti s vývojem pandemie v první polovině roku 2021 prodloužila maltská vláda integraci mezd, investovala do otevření škol. Připravila programy na podporu investic do technologií, zvyšování konkurenceschopnosti a průniku na zahraniční trhy, které jsou určeny na podporu malých a středních podniků představujících základ maltské ekonomiky. Malta by měla obdržet granty a půjčky v rámci Next Generation EU ve výši až 1,1 mld. EUR. Podle nejnovějších předpovědí Maltské centrální banky poroste v roce 2021 maltská ekonomika o 5 %, po prudkém poklesu o – 7 % v roce 2020, zejména v důsledku omezení letového provozu, cestovního ruchu a sociálních aktivit. Hospodářské oživení má být taženo zejména čistým vývozem a domácí spotřebou, zatímco příchozí cestovní ruch a globální obchod se budou zotavovat pozvolněji. V roce 2022 se očekává růst maltské ekonomiky o 5,5 %, přičemž k růstu HDP přispěje především návrat čistého vývozu, zatímco domácí poptávka poroste pomaleji, ale stabilně.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná . Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Malta (MZV) (66.25kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Malta (238.13kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maltská republika (Republika Ta`Malta, Republic of Malta)  

Prezident: George Vella (ve funkci od r. 2019)

Složení vlády: Vládu o 26 ministrech jmenuje a řídí prezident republiky. Současná vláda působí od parlamentních voleb 3.6.2017. Novým maltským premiérem se v lednu 2020 stal Robert Abela.  

Aktuální složení vlády ke dni 1.5.2021:

Robert Abela: předseda vlády

Chris Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví

Carmelo Abela: ministr zahraničních věcí

Evarist Bartolo: ministr školství, mládeže a zaměstnanosti

Jose A Herrera: ministr životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatických změn

Ian Borg: ministr dopravy, infrastruktury a kapitálových projektů

Justyne Caruana: ministryně pro ostrov Gozo

Helena Dalli: ministryně pro evropské záležitosti

Christian Cardona: ministr hospodářství, investic a malých podniků

Edward Scicluna: ministr financí

Michael Falzon: ministr pro rodinu, dětská práva a sociální solidaritu

Owen Bonnici: ministr spravedlnosti, kultury a pro místní vládu

Konrad Mizzi: ministr pro cestovní ruch

Michael Farrugia: ministr vnitra a pro národní bezpečnost

Joe Mizzi: ministr energetiky a vodního hospodářství

1.2. Zahraniční politika země

Dnešní Maltská republika byla až do r. 1964 součástí britského impéria a dodnes ji s Velkou Británií a se zeměmi Společenství národů pojí úzké vazby (Commonwealth of Nations). Malta je vojensky neutrální zemí, členským státem EU (od r. 2004), je aktivní v multilaterální diplomacii: kromě EU mj. v Radě Evropy, OBSE, OSN ad. Její členství v Evropské unii, ale i ve Společenství národů (a předchozí členství ve Hnutí nezúčastněných zemí v l. 1979-2004) pochopitelně ovlivňuje geopolitické směřování Malty.



Pro zahraničně-politické priority Malty je zásadní její poloha a velikost. Prostor Středomoří je pro Maltu klíčový, stejně jako vztahy se „sousedy“, včetně zemí severní Afriky, zejm. Libye, z nichž na Maltu směřuje i vysoký počet nelegálních migrantů. Prostor Středomoří, kontrola migrace, silná vazba na Velkou Británii, podpora přímých investic a obchodu na Maltě jsou tak hlavními liniemi maltské zahraniční politiky.

Česká republika své vztahy s Maltou spravuje z velvyslanectví ČR v Římě. Malta má pro ČR nerezidentního velvyslance se sídlem ve Valettě a v Praze má Honorární konzulát.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Na Maltě a ostrově Gozo žije podle posledních údajů 514 564 tis. obyvatel.

Malta je nejhustěji obydlená země EU a jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě, hustota osídlení činí 1,38 ob. /km2, 73,34% obyvatel je ekonomicky činných a 93,2 % populace žije ve městech (2020).

Průměrný věk činí 42,6  roků, průměrný roční přírůstek činí 1,14 % (2020).

Demografické složení: Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.

Úřední jazyk: Oficiálními úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Vyznání: Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Pandemie přerušila období silného hospodářského růstu, který v poslední době charakterizoval maltskou ekonomiku. V roce 2020 se maltská ekonomika snížila o 7,0 %, zejména kvůli nižšímu čistému vývozu. Snížila se rovněž domácí poptávka v důsledku nižších výdajů maltských domácností vzhledem k omezujícím opatřením, která je přinutila zvýšit míru úspor a snížit soukromé investice. Zaměstnanost i nadále rostla, byť pomaleji než v předchozích letech díky vládním opatřením na zamezení propuštění a integrace mezd. Míra nezaměstnanosti 4,4 % zůstává i nadále pod evropským průměrem. Inflace dosáhla v roce 2020 v průměru 0,8 %, což je méně než 1,5 % v roce 2019, a to zejména, díky nízkým cenám energie a nižší inflaci ve službách, a to kvůli klesající poptávce. Nižší úroveň ekonomické aktivity v důsledku přetrvávající pandemie pokračovala i v prvních měsících roku 2021. Během prvního čtvrtletí mírnila maltská vláda dopady koronaviru na sektor služeb a vyplatila restauracím a barům finanční podporu ve výši 2 mil. EUR, jednotlivým podnikům tak připadla částka 1 000 Eur. Podle předpovědí Maltské centrální banky poroste HDP na Maltě v r. 2021 o 5,0 %, v r. 2022 o 5,5 % a v r. 2023 o 4,7 %, přičemž předpandemická úroveň HDP by se měla vrátit do konce r. 2022.

Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Podíl zemědělství k vnitřnímu růstu je velmi nízký kvůli nedostatku vody a suché půdě, což způsobuje extrémně omezené pěstování ovoce a zeleniny a nedostatečnou produkci masa a mléka k uspokojení národních potřeb. Přední odvětví představují námořní sektor (stavba lodí), cestovní ruch a textilní a oděvní průmysl. Stejně jako ve většině rozvinutých ekonomik začíná mít zpracovatelský sektor (který přispívá k tvorbě HDP 17 %) menší důležitost než terciární sektor. Některé oblasti výrobního sektoru prošly v posledních letech významnými změnami, zejména textilní, oděvní a obuvnický průmysl, který těží z větších investic. Většina z těchto průmyslových odvětví je ve skutečnosti v zahraničním vlastnictví. Průmyslově náročná odvětví (zpracování zemědělsko-potravinářských výrobků a nábytku) jsou obzvláště vystavena zahraniční konkurenceschopnosti, a to rovněž s ohledem na odstranění celních překážek a cel. V tomto odvětví zaujímá odvětví cestovního ruchu vedoucí postavení, přestože v posledních třech letech zaznamenalo pokles. Nárůst cen nemovitostí posílil vyhlídky na růst stavebního průmyslu, jehož příspěvek k HDP je 5 % .

Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 5,25,5-7,05,05,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 43 233,245 757,342 390,044 810,046 420,0
Inflace (%) 1,71,50,80,01,4
Nezaměstnanost (%) 3,74,04,44,34,2
Export zboží (mld. USD) 3,83,83,23,84,1
Import zboží (mld. USD) 5,55,64,44,85,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,8-1,8-1,2-1,0-1,1
Průmyslová produkce (% změna) 1,71,50,14,24,1
Populace (mil.) 0,50,50,50,50,5
Konkurenceschopnost 36/14038/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9,5
Veřejný dluh (% HDP) 55,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,3
Daně
PO 35 %
FO 35 %
DPH 18 %

Veřejné finance v roce 2020 odrážely pokles ekonomické aktivity a zavedení fiskální podpory související s pandemií COVID-19. Podle Maltské centrální banky činí fiskální saldo za r. 2020 deficit, po 4 letech přebytku, téměř 9,5 % HDP. Veřejný dluh vzrostl na 55,3 % HDP, byť zůstává i nadále výrazně pod průměrem eurozóny. Pandemie zanechala také svou stopu na zůstatku běžného účtu, který poprvé od roku 2016 zaznamenal schodek. Roční inflace měřená HICP klesla v roce 2020 na 0,8 % z 1,5 % v roce 2019, což odráží hlavně pomalejší růst cen služeb a klesající ceny energie. Také ceny potravin rostly pomalejším tempem a inflace neenergetického průmyslového zboží (NEIG) byla záporná. Inflace založená na indexu maloobchodních cen (RPI) vykázala podobný vývoj, tedy snížení na 0,6 % v r. 2020 z 1,6 % v roce 2019.

Výrobní kapacita země zůstala relativně zachována a poměrně vysoké investice společně se zvýšenou mírou zaměstnanosti  signalizují, že zahraniční poptávka se zotavuje a přetrvávající nejistota spojená s pandemií ustupuje. Lze očekávat, že se maltská ekonomika v r. 2021 začne zotavovat. Saldo veřejných financí by mělo zůstat v deficitu a snížit se na 3,9 % HDP do r. 2023, vzhledem k postupnému upouštění od podpůrných opatření souvisejících s COVID-19. Vládní dluh by se měl podle odhadů lehce zvýšit do r. 2023 na 60,3 % HDP.

2.3. Bankovní systém


Domácí bankovní sektor zůstává stabilním pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5 % HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti ostrovní ekonomiky. Směřuje do něj objemově kolem 90 % FDI a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský finanční regulátor (MFSA) registroval v r. 2020 na Maltě 120 bankovních poboček, 25 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Dvě hlavní banky na Maltě jsou HSBC (Malta) Ltd. a Bank of Valleta. Každá z nich má na Maltě zhruba 40 poboček a společně ovládají více než 80 % maltského bankovního trhu. Dalšími třemi předními bankami jsou Lombard Bank (Malta), Banif Bank a APS Bank. Komerční banky nabízejí všechny formy služeb komerčního bankovnictví. Úrokové sazby z devizových vkladů jsou v souladu s úrokovými sazbami stanovenými mezinárodními peněžními trhy.

Bankovní sektor je silný a indikátory stability bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy (oproti r. 2017, kdy činila 20,2 % se zvýšila v r. 2018 na 21 %). Toto platí jak pro celkový poměr kapitálové přiměřenosti, tak pro kapitálový poměr Tier 1, který s úrovní 18,7 % výrazně převyšuje požadovanou osmiprocentní hranici. Rovněž ukazatele likvidity jsou na průměrem EU. V rámci World Economic Forum Competitiveness Report pro r. 2020 se celkově Malta co do kondice bankovního sektoru umístila na 38. místě mezi 140 zeměmi a na 1. místě podle makroekonomické stability. Maltský finanční regulátor dělí banky do tří kategorií na ty, které mají klíčové propojení s maltskou ekonomikou, banky, které mají tuto vazbu jen částečně a poskytují místním obyvatelům omezené množství bankovních operací. Třetí kategorií jsou banky prakticky bez vazby na místní ekonomiku. Nutno podtrhnout, že jak v případě kapitálové přiměřenosti, tak ukazatele Tier 1, vykazují nejvyšší poměr kapitálu právě banky z posledně jmenované kategorie. V roce 1994 maltská vláda schválila několik zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU.



2.4. Daňový systém

Celkové daňové zatížení na Maltě patří v rámci EU k podprůměrným. Typologie příjmů, které jsou zdaněny: příjmy firem, samostatně výdělečných osob, zaměstnanců a kapitálové příjmy.

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35 %. Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35 %. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně DPH

Základní sazba činí 18 %, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody. Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně.

Informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt.

Malta nabízí dobré daňové podmínky při výrazně nižších nákladech na založení a provoz společnosti. Napomáhá tomu i dlouhodobá politická a ekonomická stabilita plynoucí z členství v EU a také všestrannost maltézských společností při mezinárodním daňovém plánování. Přes Maltu lze obchodovat s daňovým zatížením max. 5 %.  Malta posiluje svoji pozici na poli daňové optimalizace. 



3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Malta je členem Evropské unie od 1. května 2004. Je členem Schengenu i eurozóny. Malta se stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavedla euro (spolu se Slovinskem a Kyprem), a to v roce 2008. Malta vyváží hlavně paliva (27,9%), elektronické integrované systémy (12,9%) a léky (7,6%). Hlavními dovozními položkami jsou  minerální paliva (22,7%), plavidla (15,6%) a letadla (4,8%). Stejně jako většina zemí světa byl i maltský mezinárodní obchod v roce 2020 vážně narušen pandemií COVID-19 se snížením o 6,7% u vývozu a 5% u dovozu (MMF). Očekává se však, že se oba indexy v roce 2021 oživí, a to na 3,3%, respektive 2,6%.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 1 500,31 492,61 166,9N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 4 132,84 647,12 629,7N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -2 632,5-3 154,5-1 462,8N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný obchod s Maltou do roku 2016 zaznamenával pozitivní trend, od r. 2018 se ale snižuje v neprospěch ČR. V r. 2020 dosáhl celkový obrat výše 1,79 mld. CZK (oproti 1,83 mld. CZK v r. 2019). Saldo bylo v r. 2020 pro ČR negativní, protože maltský dovoz převýšil o téměř 0,3 mld. CZK český vývoz na Maltu. V tomto období se na českém vývozu na Maltu nejvíce podílely tištěné obvody, následované osobními automobily, zařízeními pro automatizované zpracování dat a ostatní elektronikou. Významný podíl na českém vývozu tvoří rovněž výrobky z plastů, sklo či nábytek.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR 0,80,70,7N/AN/A
Import do ČR 0,91,11,1N/AN/A
Saldo s ČR -0,1-0,4-0,3N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Malta je členem WTO od 1. ledna 1995 a členem GATT od 17. listopadu 1964.  

Členem EU  se stala k 1.5.2004.  

1.1. 2008 vstoupila Malta do Eurozóny.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se země EU včetně Malty, je  Smlouva o přistoupení ČR k EU,  jejíž ratifikační listiny byly uloženy dne 3. listopadu 2003. Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy (v chronologickém pořadí):

Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky,

Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky,

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu,

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním,

Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,

Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic,

Pozn.: v souvislosti se sjednocováním pravidel ochrany investic v rámci jednotného vnitřního trhu EU jsou postupně vypovídány smlouvy o vzájemné ochraně investic mezi ČS EU, proto byl 1. prosince 2008 zahájen proces směřující k ukončení její platnosti, který se uzavřel v září 2010.

Mezi další bilaterální smlouvy patří:  Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících,  Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií, Dohoda o kulturní spolupráci, dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví, Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, Dohoda o sukcesi do dvoustranných smluv, Program spolupráce v oblasti školství, kultury, vědy, mládeže a sportu mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky na léta 2009 – 2011.


3.3. Rozvojová spolupráce

Strategie maltské rozvojové spolupráce (hlavní principy, prioritní země a sektory) spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na následující geografické oblasti: Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku (rozvojové projekty a programy s cílem uspokojení základních potřeb), malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední Východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví). V oblasti humanitární pomoci má Malta dlouholeté zkušenosti, neboť mnohé náboženské organizace a misionáři aktivně přispívali a stále přispívají rozvojovým i humanitárním misiím po celém světě.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Malta není do MOP zahrnuta.


4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obyvatelé Malty jsou přátelští a zdvořilí, a ačkoliv upřednostňují vybudování atmosféry důvěry dříve, než započnou obchodní jednání, obvykle se chovají neformálně. Malťané jsou hrdí na svou tolerantní kulturu, zvyky a tradice a žijí tradičním evropským stylem. Zvyklosti obyvatel Malty tuto zemi zřetelně řadí k reprezentantům středomořské křesťanské kultury s patrnými arabskými vlivy. V obchodním styku však vzhledem k historii Malty a silnému britskému vlivu převažují britské zvyklosti.

4.2. Oslovení

Běžnou praxí ještě před započetím jednání s maltskými obchodníky je mít potřebné reference a doporučení od klientely. Pokud nemáte nikoho, kdo by vás mohl představit, měli byste poslat dopis se žádostí o jednání přímo majiteli firmy nebo jejímu prezidentovi. Akceptovanou formou komunikace při žádosti o sjednání schůzky či dotazu na produkty a služby se stává čím dál tím vice i elektronická pošta. Na Maltě funguje také několik skupin na sociální síti LinkedIn, které podporují a představují obchodní svět Malty jako např. Network Malta, Malta Entrepreneurs, and Business Professionals in Malta. Obchodním jazykem je angličtina, která patří s maltštinou k úředním jazykům na Maltě. Angličtina je také používána při publikaci zákonů a při soudních řízeních.

4.3. Obchodní schůzka

Malťané preferují osobní obchodní setkání. Úvodní schůzky jsou formální, je důležité budovat vztah ještě dříve, než přijde na řadu obchod samotný. Malťané jsou přátelští, pohostinní a dochvilnost  je v obchodním styku  výrazem kultivovaného vystupování a respektu vůči obchodnímu partnerovi. Předávání dárků při obchodních schůzkách není zvykem, ale může při vhodné příležitosti na partnery zapůsobit. Hodí se zejména při velmi oficiálních příležitostech.

4.4. Komunikace

Malťané preferují osobní obchodní setkání, video konference však začínají být akceptovanou formou. V korespondenci je hojně využíván e-mail. Klasická papírová poštovní korespondence je využívána jen ve zvláštních případech a ve velmi formálním styku. Téměř všichni Malťané hovoří anglicky na velmi dobré úrovni. Rozšířena je také italština.

Malťané jsou velmi otevření a přívětiví, jako tomu v jižních zemích bývá, nicméně jsou umírnění díky ještě relativně nedávným britským vlivem.

4.5. Doporučení

Svou společnost prezentujte pomocí vhodné grafiky, brožur, nejlépe v anglickém jazyce a ceníku. Takový přístup naznačí opravdový zájem o realizaci obchodu. Maltští obchodníci jsou výbornými posluchači, nebudou přerušovat vaši řeč, můžete však očekávat mnoho otázek a žádostí dalšího vysvětlení daných problematik. Dochvilnost je očekávaná a ceněna. Vyjednávací proces bývá poměrně dlouhý. Připravte se na přímý komunikační styl, který Malťané upřednostňují.

4.6. Státní svátky

1. leden: Nový rok

10. únor: Ztroskotání sv. Pavla

19. březen: Svátek sv. Josefa

31. březen: Den Svobody

pohyblivý svátek: Velikonoce

1. květen: Svátek práce

7. červen: Sette Giugno (it. „sedmý červen“; nepokoje v roce 1919)

29. červen: Svátek sv. Petra a Pavla

15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie

8. září: Svátek Panny Marie Vítězné

21. září: Den nezávislosti

8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie

13. prosinec: Den republiky

25. prosinec: Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích.

Zástupci a výhradní dovozci:  

Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastním jménem, ale na účet nejmenovaného zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři (concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají ve svém vlastním jméně a na svůj vlastní náklad. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem. Na Maltě je evidováno několik desítek firem, které působí jako obchodní zástupci nebo výhradní dovozci. Registraci mohou obdržet pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo ekonomie a nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, založení pobočky nebo společného podniku na Maltě není složité. Maltská vláda podporuje zakládání firem na Maltě, protože s nimi přicházejí do země investice a rozšiřují se možnosti zaměstnávání maltských občanů. K formálnímu založení firmy na Maltě v některých případech stačí někdy jeden týden. Maltský zákon o obchodních společnostech vychází z britského vzoru a stanovuje jednoduchý postup, jak založit společnost podle maltského práva. Na Maltě platí právní předpisy EU a nízké daňové sazby. Sazby daně z příjmů právnických osob, daně z práv duševního vlastnictví, daně z hazardních her a daně z přidané hodnoty jsou nejnižší v Evropě.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučuje se použít propagační materiály v angličtině (vedle maltštiny druhý úřední a zároveň rozšířený jazyk). Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích. V počáteční fázi pronikání na maltský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhy, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví situace na Maltě nevybočuje z běžných standardů v zemích Evropské unie.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky, včetně zakázek pro státní firmy jakou je např. elektrárenská společnost Enemalta, jsou pravidelně vyhlašovány ve Vládním věstníku Malty každé úterý a pátek. Na internetu tendry publikuje Informační úřad Malty (Department of Information): www.doi.gov.mt  (sekce „Public Tenders“).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V zahraničním obchodě jsou oblíbené dokumentární platby. Zejména pokud se jedná o první dodávky zboží, je využíván dokumentární akreditiv. Obchodní kultura na Maltě je vyspělá a podnikatelé zpravidla platí za faktury včas. Problémy s placením snižují firmě kredit v podnikatelských kruzích, což se pak nepříznivě promítá do obchodního styku a celkově do úspěchu firmy. V zájmu minimalizace rizika si lze prověřit údaje o maltských firmách v obdobě obchodního rejstříku, jehož správa spadá pod Maltský úřad pro finanční služby (Malta FinancialServices Authority). Na stránkách úřadu je odkaz na registr firem. Obchodní rejstřík poskytuje zdarma on-line pouze jméno společnosti, registrační číslo a adresu. Další informace o společnosti, např. akcionářská struktura nebo jména ředitelů, mohou na stránkách obchodního rejstříku získat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma, avšak za stahování dokumentů z těchto stránek je třeba zaplatit. Obchodní spory jsou řešeny před soudy nebo v arbitrážním řízení. Arbitráž nabízí rychlejší rozhodnutí ve sporu, avšak samozřejmě bez možnosti odvolání. Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách si lze vyžádat informace o maltských firmách na Maltské obchodní, podnikatelské a průmyslové komoře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU mají občané ČR právo na pobyt ve všech členských státech EU včetně Malty (volný pohyb osob). Malta je od roku 2007 součástí Schengenského prostoru.  Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla nejméně o 3 měsíce přesahovat plánované datum odjezdu, nebo na občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemají oddělenu část (tj. bez odstřiženého rohu). Dle vyjádření MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze. Nezletilé osoby cestující bez doprovodu na Maltu musí mít před zakoupením letenky nebo lodního lístku vyplněný formulář pro děti bez doprovodu, dítě musí být předáno přepravci k odletu/odplutí a musí být očekáváno při příletu/přistání.

Český státní příslušník cestující na Maltu motorovým vozidlem musí být vybaven těmito doklady: osvědčení o technickém průkazu (pokud vozidlo neřídí držitel uvedený v technickém průkazu, mohou policisté na Maltě požadovat povolení držitele k řízení vozidla cizí osobou), mezinárodní řidičský průkaz, ”zelenou kartu” potvrzující platné pojištění odpovědnosti za škody způsobené řízením motorového vozidla s platností pro Maltu.

Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu není akceptován, zvíře musí být umístěno na Maltě do karantény.

Lékařská péče na Maltě je na vysoké úrovni a většina známých léků je k dostání v lékárnách, které jsou v každé větší obci. Otevřeno mají v pracovních dnech od 8.30 do 13.00 hod a od 15.00 do 19.00 hod. Vzhledem k různým variantám typu pobytu je rozhodně žádoucí konzultovat problematiku zdravotního pojištění se svou zdravotní pojišťovnou.  

Lékařská pohotovost:

– ostrov Malta – tel. 196

– ostrov Gozo – tel. 112  

Malta je pro cestovatele relativně bezpečná a bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Podle oficiálních statistik je trestná činnost na Maltě minimální a převažují drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti. Dojde-li k trestnému činu, je nutné událost ohlásit na:

– Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.: +356 2122 4001

– Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: +356 2156 2040

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření: dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů, nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech, věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a cennostem vůbec, nekupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, kde neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem, vždy požadovat doklad o zaplacení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Malta v rámci EU uvolnila svůj pracovní trh. Pro cizince ze zemí mimo EU je však pracovní trh relativně uzavřený. Maltské úřady vyžadují, aby zaměstnavatelé prokazovali, že na dané pozici nemohou zaměstnat občana Malty a teprve poté vydávají pracovní povolení pro cizince. Administrativní náležitosti spojené se získáním pracovního povolení vyřizuje budoucí zaměstnavatel dotyčného cizince. Zaměstnávání místních pracovních sil se řídí maltským pracovním právem. Těmito pravidly se pochopitelně řídí i zaměstnávání občanů ostatních členských států EU a po získání pracovního povolení i zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU.

5.9. Veletrhy a akce

Kalendář veletrhů Maltského veletržního a konferenčního centra: www.mfcc.com.m. Největší výstavní a konferenční areál je Malta Fairs and Convention Center.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Honorární konzulát České republiky na Maltě byl dočasně zrušen.

Zastupitelským  úřadem ČR akreditovaným pro Maltu je Velvyslanectví ČR v Římě.

Via dei Gracchi 322, Roma, 00 192


tel.: +39 063609571


fax: +39 063244466


e-mail. rome@embassy.mzv.cz


web www.mzv.cz/rome pracovní doba: 7:45–16:15 hod.

Konzulární oddělení: Tel. 0039 0636095739, 0636095741, 0636095745

e-mail: consulate_rome@mzv.cz

pohotovostní telefon pro případy nouze českých občanů: 0039 335 310450

úřední hodiny konzulárního oddělení: pondělí, úterý, čtvrtek: 9.00–12.00 hod. zavírací dny: středa, pátek, sobota, neděle, státní svátky

upozornění: ZÚ Řím víza nevydává. Doporučujeme obrátit se na ZÚ Vídeň

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná služba: 196

Policie: 112

Hasiči: 199

Pomoc motoristům: +356 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332

Air Malta – rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): +356 2124 9600

Červený kříž: +356 2122 1022

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetové stránky maltské vlády a hlavních institucí (maltská i anglická verze): www.gov.mt

Ministerstvo financí: www.mfin.gov.mt

Ministerstvo zahraničních věcí (zodpovídá i za oblast zahraničního obchodu): www.foreign.gov.mt

Malta Enterprise – Agentura pro podporu obchodu, investic a podnikání: www.maltaenterprise.com




• Teritorium: Evropa | Malta | Zahraničí