MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maltská republika se nachází na souostroví ve Středozemním moři. K Maltskému souostroví patří tři obydlené ostrovy. Největší je Malta, na které leží hlavní město Valletta. Zbylé dva obydlené ostrovy se jmenují Gozo a Comino. Maltská republika je parlamentní republika. Maltský parlament je jednokomorový. Hlavou maltského státu je prezident, jehož role je z velké části reprezentativní. Výkonnou moc má vláda, v jejímž čele stojí předseda. Země je rozdělena na 5 krajů. Každý z nich má vlastní regionální výbor, který slouží jako prostředník mezi místní samosprávou a celostátní vládou. Maltské hospodářství se vyznačuje nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu a turistickém ruchu. Hospodářství Malty a s tím spojená životní úroveň dosáhly především v devadesátých letech 20. století velkého pokroku a lze ho označit jako relativně stabilní a prosperující. Nejdůležitějšími odvětvími maltského hospodářství jsou velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch, doprava, ubytování, stravování a pohostinství, průmysl, IT a finanční služby. Malta je považována za atraktivní destinaci pro zahraniční firmy. Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých částech. Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje, elektrické stroje, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části. Ekonomika zaznamenala v roce 2025 růst 3,39 %, čímž překonala růst eurozóny. V roce 2026 se očekává růst HDP 3,7 %.  

Souhrnná teritoriální informace (STI) Malta (257.45 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maltská republika (Republika Ta’Malta, Republic of Malta)

Prezidentka: Myriam Spiteri Debono (ve funkci od 2024)

Vládu jmenuje prezident republiky, řídí ji premiér. Dne 4. 6. 2026 složila přísahu nová maltská vláda staronového labouristického premiéra Roberta Abely vzešlá z předčasných parlamentních voleb. Vláda se skládá z 21 ministrů a dvou parlamentních tajemníků. Pouze tři ministři jsou noví, u ostatních však došlo k rozsáhlým přesunům rezortů.

Seznam členů nové vlády a jejich rezorty

Robert Abela – předseda vlády a lídr Labouristické strany

Ian Borg – místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Chris Fearne – ministr zahraničních a evropských záležitostí

Glenn Bedingfield – ministr vnitra a bezpečnosti

Owen Bonnici – ministr pro bydlení a státní pozemky

Michael Falzon – ministr pro sociální politiku a rodinu

Anton Refalo – ministr zemědělství, rybolovu a zásobování potravinami

Silvio Schembri – ministr hospodářství, technologií a strategických projektů

Julia Farrugia – ministryně pro inkluzi a dobrovolnický sektor

Clint Camilleri – ministr pro Gozo

Byron Camilleri – ministr školství a sportu

Miriam Dalli – ministryně energetiky, životního prostředí a regenerace oblasti Grand Harbour

Clyde Caruana – ministr financí

Clifton Grima – ministr spravedlnosti, výzkumu a inovací

Jonathan Attard – ministr infrastruktury, územního plánování a zaměstnanosti

Jo Etienne Abela – ministr cestovního ruchu

Chris Bonett – ministr pro udržitelnou mobilitu

Alison Zerafa Civelli – ministryně pro místní samosprávu a veřejné práce

Keith Azzopardi Tanti – ministr pro fondy EU, ochranu spotřebitele a sociální dialog

Malcolm Paul Agius Galea – ministr umění, kultury a národního dědictví

Omar Farrugia – ministr pro mládež a implementaci volebního programu

Rosianne Cutajar – ministryně pro rovnost a občanská práva

Deo Debattista – parlamentní tajemník odpovědný za aktivní stárnutí při ministerstvu zdravotnictví

Alicia Bugeja Said – parlamentní tajemnice odpovědná za ochranu zvířat při ministerstvu životního prostředí.

Politické tendence v zemi a výhled

V předčasných parlamentních volbách na Maltě konaných 30. 5. 2026 zvítězila již počtvrté v řadě Labouristická strana (PL) premiéra Abely se ziskem 51,8 % hlasů. Opoziční Národní strana (PN) získala 44,7 % hlasů. Rozdíl je menší než ve volbách roku 2022, ale i přesto PL stačí k pohodlné většině. Menší strany se do parlamentu nedostaly. Premiérem byl již potřetí za sebou jmenován Robert Abela. V úvodním projevu slíbil soustředění na stabilitu, jistotu a ekonomický růst, pokračování reforem a zvyšování životní úrovně. Od dubna 2024 má Malta novou prezidentku Myriam Spiteri Debono, dlouholetou političku Labouristické strany. Spiteri Debono je již 11. prezidentkou Malty a rovněž třetí ženou na tomto postu, má pětiletý mandát, je volena nepřímo. Je rovněž první hlavou maltského státu zvolenou po novelizaci ústavní legislativy, na jejím zvolení vláda a opozice musely dosáhnout konsenzus nutný ke zvolení kandidátky ústavní dvoutřetinovou většinou.

1.2. Zahraniční politika země

Dnešní Maltská republika byla až do r. 1964 součástí britského impéria a dodnes ji s Velkou Británií a se zeměmi Společenství národů pojí úzké vazby (Commonwealth of Nations). Malta je vojensky neutrální zemí, členským státem EU (od r. 2004), je aktivní v multilaterální diplomacii: kromě EU mj. v Radě Evropy, OBSE, OSN. Její členství ve Společenství národů (a předchozí členství ve Hnutí nezúčastněných zemí v l. 1979-2004) dodnes ovlivňuje zahraničně-politickou orientaci Malty.

Pro zahraničně-politické priority Malty je zásadní její poloha a velikost. Prostor Středomoří je pro Maltu klíčový, stejně jako vztahy se „sousedy“, včetně zemí (severní) Afriky a Blízkého východu. Prostor Středomoří, silný multilateralismus, kontrola migrace, silná vazba na Velkou Británii, podpora přímých investic a obchodu a námořní doprava jsou tak hlavními liniemi maltské zahraniční politiky. Malta je rovněž velmi aktivní v agendě malých ostrovních států. Malta se rovněž velmi angažuje ve Světové námořní organizaci (IMO).

Česká republika své vztahy s Maltou spravuje z velvyslanectví ČR v Římě, na konci června 2022 byl na Maltě znovu otevřen honorární konzulát ČR. Malta má pro ČR nerezidentního velvyslance se sídlem ve Vallettě a v Praze má honorární konzulát.

1.3. Obyvatelstvo

Na Maltě a ostrově Gozo žije 550 tis. obyvatel (2026). Malta je nejhustěji obydlená země EU a jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě, hustota osídlení činí 1.716 obyv. /km2, 73 % obyvatel je ekonomicky činných a 76 % populace žije ve městech. Valletta má 373 tis. obyvatel. Průměrný věk činí 41,5 roků, průměrný roční přírůstek činí 1,07 % (2025).

Demografické složení: Malťané tvoří 97 % populace, Britové 2 % a ostatní 1 %.

Úřední jazyk: Oficiálními úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Vyznání: Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Růst reálného HDP v roce 2025 byl na vysoké úrovni 3,39 %. Soukromá spotřeba a čistý vývoz nadále silně rostly. V roce 2026 je růst odhadován na 3,15 % a bude tažen vývozem a soukromou spotřebou. Ekonomická situace na Maltě však bude do značné míry záviset na vývoji konfliktu na Blízkém východě, který přináší mnoho nejistot a komplikuje ekonomické predikce. Inflace dosáhla v roce 2025 2,4 %. Inflace v letech 2026 a 2027 by se podle odhadů měla pohybovat na 2,19 % a 2,04 %. V r. 2025 činila míra nezaměstnanosti 3,0 %. V letech 2026 a 2027 by se nezaměstnanost měla pohybovat kolem 3 %. Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Přední odvětví představují cestovní ruch a finanční služby, námořní sektor (stavba lodí, lodní registr), textilní a oděvní průmysl. Vývozní produkty Malty jsou stroje a mechanická zařízení, farmaceutické výrobky, hračky, hry a sportovní vybavení. Malta dováží nerostná paliva, oleje, potraviny, elektrické přístroje, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části. Díky strategické poloze ostrova vedle jedné z nejrušnějších námořních tras na světě mezi Evropou, severní Afrikou a Středním východem se Malta etablovala jako přední námořní centrum nabízející řadu služeb a zařízení námořnímu průmyslu. Malta poskytla značné investice do modernizace a rozvoje námořních zařízení a infrastruktury. Patří mezi ně Malta Freeport, Malta Oil Tanking, Malta Super Yacht Services, různé jachtařské přístavy a modernizace maltských suchých doků. Vláda investuje do nové infrastruktury a zařízení a kvalifikovaní rejdaři a odborníci nabízí své služby v rámci dobře regulovaného námořního právního rámce. Pobídky k používání mladších plavidel a přístup k provádění inspekcí výrazně přispěly k tomu, že Malta je na bílé listině „Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci“, což přitahuje významné lodní společnosti. U lodí plujících pod maltskou vlajkou je méně pravděpodobné, že budou zadrženy v přístavech z důvodu porušení mezinárodních úmluv. Evropská ratingová agentura Scope Ratings opět potvrdila Maltě vysoký rating A+ se stabilním výhledem do budoucna. Podle agentury si Malta vede ekonomicky velmi dobře díky silnému ekonomickému růstu, relativně nízkému zadlužení a postupnému snižování rozpočtového deficitu.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

HDP Malty vzrostl v roce 2025 o 3,39 %. Hospodářský růst by měl podle prognóz Centrální banky zůstat silný a v roce 2026 dosáhnout výše 3,15 %. Podíl schodku veřejných financí k HDP se snížil ze 4 % v roce 2024 na 3,28 % v roce 2025. Dluh v poměru k HDP rovněž zaznamenal pokles z 49,1 % v roce 2024 na 47,2 % v roce 2025. Růst vládních příjmů byl vyšší než nárůst výdajů. Vládě se daří snižovat schodek, i když poskytuje dotace na elektřinu, paliva, plyn a obiloviny, a financuje modernizaci infrastruktury země. Zlepšování poměru rozpočtového schodku k HDP bude pokračovat i v nadcházejících letech, přičemž snížení veřejného dluhu je plánováno v rozpočtu na rok 2026. Míra nezaměstnanosti se na Maltě pohybuje kolem 3 % a očekává se, že bude stabilní v roce 2026. Inflace v roce 2025 byla na úrovni 2,4 %, v roce 2026 se očekává mírné snížení na 2,2 % a v roce 2027 na 2,0 %. Nicméně vývoj závisí na vývoji situace v Perském zálivu. Vláda bude pokračovat v subvencování růstu cen souvisejících s energiemi, pohonnými hmotami a obilovinami pro rok 2026. Malta využije možnosti stanovené ve směrnici EU o minimální dani, což jí umožní odložit provádění pravidel, podle nichž se na nadnárodní firmy s příjmy nad 750 milionů EUR ročně vztahuje minimální daň ve výši 15 %. 

2.3. Bankovní systém

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 9 % HDP a podílí se významně na zaměstnanosti. Směřuje do něj objemově kolem 90 % zahraničních investic a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský úřad pro finanční služby (MFSA) registruje na Maltě 120 bankovních poboček, 22 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy. Podle agentury Moody’s je maltský bankovní systém stabilní díky odolnosti domácího bankovního systému, přičemž domácí banky se řídí konzervativním a tradičním bankovním modelem, který vychází ještě z britských tradic. 

Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority – MFSA) je zodpovědný za vydávání licencí a dohled nad úvěrovými a finančními institucemi.

Nejvýznamnější banky na Maltě jsou: Bank of Valletta (BOV), banka s podílem státu. Poskytuje osobní bankovní produkty a služby, životní a penzijní pojištění a různé platební karty. Banka nabízí také produkty a služby podnikatelského bankovnictví pro malé a střední podniky, služby správy majetku a devizové služby. Působí prostřednictvím retailové sítě 36 poboček a agentur a také prostřednictvím zastoupení v Austrálii, Belgii, Itálii a Libyi. Celková aktiva: 15 mld. EUR. HSBC Bank Malta: dceřiná společnost HSBC Europe BV. Celková aktiva: 6,75 mld. EUR. Dalšími významnými bankami jsou FIM Bank, Sparkasse Bank Malta, IIG Bank, Akbank Tas, Agri Bank, MeDirect Bank, Lombard Bank, BNF a FCM Bank.

2.4. Daňový systém

Maltský daňový systém vychází z daňových zásad Spojeného království. Jeho základním pilířem je systém úplného započtení daně, který zcela eliminuje dvojí zdanění zisků společností. Akcionáři pobírající dividendy mají nárok na daňový odpočet ve výši daně odvedené ze zisku, z něhož jsou dividendy vypláceny. Celkové daňové zatížení na Maltě patří v rámci EU k podprůměrným.

Typologie příjmů, které jsou zdaněny: příjmy firem, samostatně výdělečných osob, zaměstnanců a kapitálové příjmy.

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou daněny ve výši 35 %. Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35 %. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně DPH: Základní sazba činí 18 %, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody. Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně. Informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt. VAT General Information (gov.mt) Malta nabízí dobré daňové podmínky při výrazně nižších nákladech na založení a provoz společnosti. Napomáhá tomu i dlouhodobá politická a ekonomická stabilita plynoucí z členství v EU a také všestrannost maltézských společností při mezinárodním daňovém plánování. Přes Maltu lze obchodovat s daňovým zatížením max. 5 %.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

České firmy vyvezly v roce 2025 na Maltu zboží v objemu cca. 44,5 mil. eur. Maltský vývoz do ČR představoval v roce 2025 částku 51,2 mil. eur. (celkový obrat 95,7 mil. eur, aktivní saldo obchodní bilance ve prospěch Malty ve výši cca 6,7 mil. eur).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavní obchodní vztahy Malty probíhají v rámci společného EU trhu. Vývoz do EU představuje přes 50 % celkového maltského vývozu. EU se podílí na maltském dovozu ve výši 53,3 %. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavní obchodní vztahy Malty se i nadále soustředí v rámci EU, přičemž značný podíl pochází také z Asie. Toto regionální rozdělení vrhá světlo na ekonomické závislosti a tržní sladěnost země. Asie představuje 21,3 % dovozu. Vývoz do Asie představuje po EU největší vývozní trh s 11,3 %. Spojené státy zaznamenaly nejvýznamnější nárůst vývozu z Malty, což svědčí o zvýšené poptávce po maltském zboží.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je vládou podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Investování na Maltě je nejen výhodné, ale také jednoduché, a to díky omezené byrokracii a mimořádně příznivým daňovým podmínkám, které maltský stát zajišťuje všem občanům EU. Malta byla hodnocena ratingovými agenturami, jako jsou S&P a Fitch, jako stabilní ekonomika s velkým potenciálem rozvoje. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek. Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic „Malta Enterprise“, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Celkový objem přímých zahraničních investic je odhadován na 485 mld. EUR. Příliv přímých zahraničních investic během prvních šesti měsíců roku 2026 byl odhadnut na 5,6 mld. EUR. Nejvíce se na tom podílely finanční a pojišťovací společnosti.

3.3. FTA a smlouvy

Malta je členem Evropské unie od 1. 5. 2004, je členem Schengenu a Eurozóny (od 1. 1. 2008). Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Malta tváří Společný trh a celní prostor a je součástí Společné obchodní politiky EU. Malta se aktivně podílí v rámci EU na vyjednávání a uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi. Malta rovněž aktivně podporuje multilaterální obchodní systém založený na WTO.

Smlouvy s ČR:  Základním smluvním dokumentem upravujícím podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se zeměmi EU včetně Malty, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny byly uloženy dne 3. listopadu 2003. Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy:

• Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky

• Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky

• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu

• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním

• Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění z r. 2025

Mezi další bilaterální smlouvy patří:

• Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících

• Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií

• Dohoda o kulturní spolupráci

• Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví

• Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce Malty je řízena Ministerstvem zahraničních věcí a realizována ve spolupráci s různými vládními i nevládními partnery. Malta poskytuje většinu své ODA prostřednictvím bilaterální spolupráce. Celková ODA Malty představovala v roce 2024 částku 60,9 mil. USD, což bylo 0,29 % hrubého národního důchodu (HND) Malty. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku a malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Malta představuje malou otevřenou a stabilní ekonomiku. Díky strategické poloze ostrova vedle jedné z nejrušnějších námořních tras na světě mezi Evropou, severní Afrikou a Středním východem se Malta etablovala jako přední námořní centrum nabízející řadu služeb a zařízení námořnímu průmyslu. Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Přední odvětví představují cestovní ruch a finanční služby, námořní sektor (stavba lodí), textilní a oděvní průmysl. Většina z těchto průmyslových odvětví je v zahraničním vlastnictví.

▶ Civilní letectví, vesmír

Toto odvětví je považováno za jednu z hlavních hospodářských hnacích sil země. Malta má diversifikovaný letecká průmysl, který zaměstnává přibližně 1,2 % pracovní síly v zemi a vytváří 2,5 % HDP. Maltská vláda vyčlenila vysoké investice do leteckého průmyslu na vybudování nových parkovacích zařízení pro letadla a otevření nové pojížděcí dráhy. Vzhledem k vysoké úrovni českého leteckého průmyslu jsou v zemi značné možnosti pro uplatnění české produkce a pro průmyslovou spolupráci.

▶ Dopravní infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem rozvoje turistického ruchu Malty. Investice ve výši 700 mil. EUR byly vyčleněny na modernizaci maltských silnic. Pro dopravní průmysl a infrastrukturu na Maltě se počítá s balíčkem finančních pobídek ve formě grantů EU na podporu ekologičtější a udržitelné dopravy v celkové výši přibližně 20 milionů EUR.  Do konce roku 2025 bude zavedeno přibližně 120 elektrických vozidel s nulovými emisemi, která nahradí stávající dopravní prostředky a pokračuje stavba infrastruktury pro elektrobusy.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Maltský plán obnovy podporuje přechod na digitální technologie investicemi a reformami ve veřejném i soukromém sektoru. Plán například zahrnuje investice do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (34 mil. EUR) s cílem posílit vládní IT systémy a zlepšit digitální veřejné služby. Malta investuje také do digitalizace firem, zejména malých a středních podniků (15 mil. EUR). Řada českých dodavatelů zde může najít odbytiště a partnery pro spolupráci.

▶ Kulturní a kreativní odvětví, gaming

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Země se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech), správě fondů, managementu majetku, finančních službách (pojištění, bankovnictví), telekomunikacích. České firmy zde mohou nalézt uplatnění především v oblasti programování a poradenství spojeného s IT.

▶ Energetika

Malta je malou ostrovní ekonomikou a je minimálně napojena na evropské energetické sítě, přičemž diverzifikace zdrojů energie je omezená. Díky mírnému podnebí je průměrná spotřeba energie na obyvatele na Maltě ve srovnání s evropskými zeměmi nízká. Hlavním zdrojem výroby elektřiny je dovážený zkapalněný zemní plyn (LNG) (80 % maltské výroby energie), následují ostatní fosilní paliva (12 %) a obnovitelné zdroje energie včetně solární a bioenergie (8 %). Exportní příležitosti lze najít v oblasti výroby, zařízení či komponent pro větrnou či solární energii. Trh je otevřen pro zahraniční investice, což by mohla být příležitost pro české energetické firmy.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Údaje o dovozu chemických výrobků jsou na Maltě aktualizovány měsíčně a od ledna 1996 do ledna 2025 činily v průměru 21,5 mil. EUR měsíčně. V lednu 2025 činil dovoz 105 mil. EUR, což představuje nárůst oproti předchozímu měsíci (87 mil. EUR). Dovoz chemických výrobků činí 6 % celkového importu. Země dováží především organické chemikálie.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

V roce 2024 se zpracovatelský průmysl podílel na hrubé přidané hodnotě 8,5 % a představoval přibližně 11 % zaměstnanosti na Maltě. Nejsilnějšími segmenty zpracovatelského průmyslu jsou elektronika, potraviny a nápoje, přesné strojírenství a farmaceutický průmysl. 

▶ Zdravotnictví a farmacie

Farmaceutický ekosystém na Maltě se skládá z kombinace velkých nadnárodních společností a malých a středních podniků. Mezi významné farmaceutické společnosti na Maltě patří Teva Pharmaceutical Industries, Actavis (nyní součást Tevy) a Siegfried Malta Ltd. Tyto společnosti těží z vysoce kvalifikované pracovní síly, která je často vyškolena na místních univerzitách, jako je Maltská univerzita. Na Maltě se nachází mnoho výzkumných a vývojových center (R&D) jako jsou Malta Life Sciences Park a Centrum pro molekulární medicínu. Tato centra úzce spolupracují s mezinárodními institucemi a farmaceutickými společnostmi na vývoji nových léčiv a lékařských technologií.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obyvatelé Malty jsou přátelští a zdvořilí, a ačkoliv upřednostňují vybudování atmosféry důvěry dříve, než započnou obchodní jednání, obvykle se chovají neformálně. Malťané jsou hrdí na svou tolerantní kulturu, zvyky a tradice a žijí tradičním evropským stylem. Zvyklosti obyvatel Malty tuto zemi zřetelně řadí k reprezentantům středomořské křesťanské kultury s patrnými arabskými vlivy. V obchodním styku vzhledem k historii Malty a silnému britskému vlivu převažují britské zvyklosti. Na Maltě je rovněž znatelný vliv italských zvyků a kultury. Maltský právní systém je syntézou práva Království obojí Sicílie, kontinentálního práva (Code Napoleon) a britského práva, ze kterého vychází fiskální a obchodní legislativa. Od vstupu do EU je Malta vázána „acquis communitaire“.

4.2. Oslovení

Běžnou praxí ještě před započetím jednání s maltskými obchodníky je mít potřebné reference a doporučení. Pokud nemáte nikoho, kdo by vás mohl představit, měli byste poslat dopis se žádostí o jednání přímo majiteli firmy nebo jejímu prezidentovi. Akceptovanou formou komunikace při žádosti o sjednání schůzky či dotazu na produkty a služby se stává čím dál tím vice i elektronická pošta. Na Maltě jsou využívány také sociální sítě, jako např. LinkedIn, nebo obchodní svět Malty propojuje např. Network Malta, Malta Entrepreneurs, and Business Professionals in Malta. Obchodním jazykem je angličtina, která patří s maltštinou k úředním jazykům. Angličtina je také používána při publikaci zákonů a při soudních řízeních. Rozšířeným jazykem na Maltě je i italština.

4.3. Obchodní schůzka

Malťané preferují osobní obchodní setkání. Úvodní schůzky jsou formální, je důležité budovat vztah ještě dříve, než přijde na řadu obchod samotný. Malťané jsou přátelští, pohostinní a dochvilnost je v obchodním styku výrazem kultivovaného vystupování a respektu vůči obchodnímu partnerovi. Předávání dárků při obchodních schůzkách není zvykem, ale může při vhodné příležitosti na partnery zapůsobit. Hodí se zejména při velmi oficiálních příležitostech.

4.4. Komunikace

Malťané preferují osobní obchodní setkání, video konference však začínají být akceptovanou formou. V korespondenci je hojně využíván e-mail. Klasická papírová poštovní korespondence je využívána jen ve zvláštních případech a ve velmi formálním styku. Téměř všichni Malťané hovoří anglicky na velmi dobré úrovni. Rozšířena je také italština. Malťané jsou velmi otevření a přívětiví, jako tomu v jižních zemích bývá, nicméně komunikace nese známky britského vlivu.

4.5. Doporučení

Svou společnost prezentujte pomocí přehledných podkladů, brožur, v anglickém jazyce, případně ceníkem. Takový přístup naznačí opravdový zájem o realizaci obchodu. Maltští obchodníci jsou výbornými posluchači, nebudou přerušovat vaši řeč, můžete však očekávat mnoho otázek a žádostí dalšího vysvětlení daných problematik. Dochvilnost je očekávaná a ceněna. Vyjednávací proces bývá poměrně dlouhý. Připravte se na přímý komunikační styl, který Malťané upřednostňují.

4.6. Státní svátky

• 1. leden: Nový rok

• 10. únor: Ztroskotání sv. Pavla

• 19. březen: Svátek sv. Josefa

• 31. březen: Den Svobody

• Velikonoce – Velký pátek

• 1. květen: Svátek práce

• 7. červen: Sette Giugno (it. „sedmý červen“; nepokoje v roce 1919)

• 29. červen: Svátek sv. Petra a Pavla

• 15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie 8. září: Svátek Panny Marie Vítězné

• 21. září: Den nezávislosti

• 8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie

• 13. prosinec: Den republiky

• 25. prosinec: Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích.

Zástupci a výhradní dovozci: Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastním jménem, ale na účet zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři (concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají svým jménem a na svůj účet. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem. Na Maltě je evidováno několik desítek firem, které působí jako obchodní zástupci nebo výhradní dovozci. Registraci mohou obdržet pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo ekonomie nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory.

Z hlediska ČR je přístup na maltský trh bez obchodních bariér. ČR i Malta se v roce 2004 staly po vstupu do EU součástí jednotného vnitřního trhu. Malta je otevřenou zemí, která je tradičně obchodně zaměřená a využívá své strategické polohy ve Středozemním moři. Ochrana domácího trhu se dnes zaměřuje na minimum oblastí, např. na zemědělství, kdy si maltská vláda uvědomuje rizika závislosti na dovozu potravin a snaží se domácí zemědělsko-potravinářský sektor podporovat. Malťané mají velmi dobré kontakty v severní Africe, včetně Libye e severní Africe rozumí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, založení pobočky nebo společného podniku na Maltě není složité. Maltská vláda podporuje zakládání firem na Maltě, protože s nimi přicházejí do země investice a rozšiřují se možnosti zaměstnávání maltských občanů. K formálnímu založení firmy na Maltě v některých případech stačí někdy jeden týden. Maltský zákon o obchodních společnostech vychází z britského vzoru a stanovuje jednoduchý postup, jak založit společnost podle maltského práva.

Na Maltě platí právní předpisy EU a nízké daňové sazby. Sazby daně z příjmů právnických osob, daně z práv duševního vlastnictví, daně z hazardních her a daně z přidané hodnoty jsou nejnižší v Evropě.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučuje se použít propagační materiály v angličtině (vedle maltštiny druhý úřední a rozšířený jazyk). Využívána je také reklama na internetu a sociálních sítích. V počáteční fázi pronikání na maltský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhů, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor.

Mezi nejvýznamnější PR agentury na Maltě patří Malta PR Agency, BPCInternational BPC International – Advertising and Public Relations Agency in Malta a Strategic Malta.

Podle zákona o spotřebitelských záležitostech je klamavá reklama ve všech médiích na Maltě přísně zakázána. Všechny formy komunikace související s propagací produktů nebo služeb, zejména potravin, proto musí být transparentní a přímočaré.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví nevybočuje Malta z běžných standardů zemí Evropské unie s EU legislativou. Malta je členem Světové obchodní organizace (WTO) a její zákony o ochraně duševních práv jsou v souladu s TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dohoda TRIPS vymezuje minima v oblasti ochrany duševních práv, které musí splnit každý člen WTO. Také specifikuje donucovací mechanizmy, a je komunikační platformou pro řešení mezinárodních sporů souvisejících s duševním vlastnictvím. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Podle maltského práva je hlavním legislativním nástrojem v oblasti zadávání veřejných zakázek nařízení o zadávání veřejných zakázek Legislation Malta. Tato nařízení transponují ustanovení směrnice Evropské unie 2014/24/EU, která se zabývá zadáváním veřejných zakázek. Hlavní kritéria výběru se týkají tří aspektů: vhodnost pro výkon odborné činnosti; ekonomická a finanční situace a technická a odborná způsobilost. Veřejné zakázky, včetně zakázek pro státní firmy jakou je např. elektrárenská společnost Enemalta, jsou pravidelně vyhlašovány ve Vládním věstníku Malty každé úterý a pátek. Na internetu tendry publikuje Informační úřad Malty (Department of Information) (sekce „Public Tenders“).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V zahraničním obchodě jsou oblíbené dokumentární platby. Zejména pokud se jedná o první dodávky zboží, je využíván dokumentární akreditiv (Letter of Credit). Obchodní kultura na Maltě je vyspělá a podnikatelé zpravidla platí za faktury včas. Problémy s placením snižují firmě kredit v podnikatelských kruzích, což se pak nepříznivě promítá do obchodního styku a úspěchu firmy. Základním dokumentem regulujícím obchodní vztahy je Commercial Code (Chapter 13 of the Laws of Malta). 

V zájmu minimalizace rizika si lze prověřit údaje o maltských firmách v obdobě obchodního rejstříku, jehož správa spadá pod Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority). Na stránkách úřadu je odkaz na registr firem. Obchodní rejstřík poskytuje zdarma on-line pouze jméno společnosti, registrační číslo a adresu. Další informace o společnosti, např. akcionářská struktura nebo jména ředitelů, mohou na stránkách obchodního rejstříku získat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma, avšak za stahování dokumentů z těchto stránek je třeba zaplatit. Obchodní spory jsou řešeny před soudy nebo v arbitrážním řízení. Arbitráž nabízí rychlejší rozhodnutí ve sporu, avšak samozřejmě bez možnosti odvolání. Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodní komoře si lze vyžádat informace o maltských firmách na Maltské obchodní, podnikatelské a průmyslové komoře. Trade Malta je maltskou organizací na podporu exportu (info@trademalta.org).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU mají občané ČR právo na pobyt ve všech členských státech EU včetně Malty (volný pohyb osob). Malta je od roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla nejméně o 3 měsíce přesahovat plánované datum odjezdu, nebo na občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemají oddělenu část (tj. bez odstřiženého rohu). MV nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.

Lékařská pohotovost:

• ostrov Malta – tel. 196

• ostrov Gozo – tel. 112

Malta je pro cestovatele relativně bezpečná a bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Trestná činnost je minimální a převažují drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti.

Dojde-li k trestnému činu, je nutné událost ohlásit na:

• Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.: +356 2122 4001

• Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: +356 2156 2040

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření: dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů, nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech, věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a cennostem vůbec, nekupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, kde neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem, vždy požadovat doklad o zaplacení.

Doprava na mezinárodní letiště Malta autobusem je snadná a pohodlná díky linkám společnosti Airport Direct: TD1 (Rabat, Buġibba, Ćirkewwa), TD2 (St. Julian’s, Pembroke), TD3 (Gżira, Sliema, St. Julian’s) a TD4 (Valletta, Gozo Fast Ferry). 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci EU má Malta volný pracovní trh, ale pro občany ze zemí mimo EU je relativně uzavřený. Maltské úřady vyžadují, aby zaměstnavatelé prokazovali, že na dané pozici nemohou zaměstnat občana Malty nebo EU a teprve poté vydávají pracovní povolení pro cizince. Administrativní náležitosti spojené se zaměstnáním vyřizuje budoucí zaměstnavatel dotyčného cizince. Zaměstnávání se řídí maltským pracovním právem.

5.9. Veletrhy a akce

Největší výstavní a konferenční areál je Malta Fairs and Convention Center, na jehož webu lze nalézt i kalendář veletrhů. Maltská Sigma Group organizuje veletrhy herního průmyslu, technologických firem a firem z oblasti kybernetické bezpečnosti „SiGMA“. Kontakt: Mr. Heathcliff Farrugia, „Heathcliff.f@sigma.world“. Druhý ročník se uskuteční v Říme ve dnech 2. až 5. listopadu 2026.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322, 00 192 Roma

Tel.: +39/06 360 957 1 (ústředna)

Ekonomický úsek: +39/06 360 957 29 nebo 30

Petr Havlík, rada vyslanec

Andrea Nimmerfrohová, ekonomický specialista

E-mail ekonomického úseku: rome.commerce@mzv.gov.cz

E-mail velvyslanectví: rome@mzv.gov.cz

Web: mzv.gov.cz/rome

Honorární konzulát ČR na Maltě, který je řízen Velvyslanectvím ČR v Římě.

Vedoucí úřadu je honorární konzul: John Paul DE GIORGIO

Tel.: 356/20 92 7399

E-mail: Malta.Honorary@mzv.gov.cz

Provozní hodiny úřadu: pondělí–pátek 08:00–17:00

Velvyslankyně Maltské republiky se sídlem ve Vallettě: J.E. paní Claudette Abela Baldacchino

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Záchranná služba: 196

• Policie: 112

• Hasiči: 199 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetové stránky maltské vlády a hlavních institucí (maltská i anglická verze)

• Ministerstvo financí

• Ministerstvo zahraničních věcí (zodpovídá i za oblast zahraničního obchodu)

• Malta Enterprise – Agentura pro podporu obchodu, investic a podnikání

• Maltská agentura pro komunikaci

• Dopravní podniky Malty

• Maltská centrální banka

• Maltská burza