Malta

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoValletta
Počet obyvatel516,1 tis.
Jazykmaltština, angličtina
Náboženstvíkatolické
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuGeorge Vella
Hlava vládyRobert Abela
Název měnyeuro
Cestování
Časový posun
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Hana Hubáčková
Ekonomický úsekIng. Marcel Sauer
Konzulární úsekMgr. Jana Karfíková
CzechTradeMgr. Marek Atanasčev
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 24,2
Hospodářský růst (%) 5,3
Inflace (%) 0,7
Nezaměstnanost (%) 3,6

Maltská republika se rozkládá na souostroví ve Středozemním moři, které sestává ze tří obydlených ostrovů. Největší je Malta, na které leží hlavní město Valletta. Zbylé dva obydlené ostrovy jsou Gozo a Comino. Hlavou maltského státu je prezident, jehož role je z velké části reprezentativní. Výkonnou moc má vláda, v jejímž čele stojí předseda. Maltský parlament je jednokomorový. Země je rozdělena na 5 krajů. Každý z nich má vlastní regionální výbor, který slouží jako prostředník mezi místní samosprávou a celostátní vládou. Maltské hospodářství se vyznačuje nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu a turistickém ruchu. Ekonomika Malty a s ní spojená životní úroveň dosáhly především v devadesátých letech 20. století, pokroků a lze je označit jako relativně stabilní a prosperující. Nejdůležitějšími odvětvími jsou velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch, doprava, ubytování, stravování a pohostinství a finanční služby. Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích. Vývozní produkty Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části. Malta, stejně jako ostatní země, bojuje s dopady pandemie a důsledky konfliktu na Ukrajině. Maltská vláda usiluje o hospodářské oživení s cílem podpořit čisté zdroje energie a udržitelný rozvoj. Vláda připravila programy na podporu investic do technologií, zvyšování konkurenceschopnosti a průniku na zahraniční trhy, které jsou určeny na podporu malých a středních podniků představujících základ maltské ekonomiky. Malta by měla obdržet granty a půjčky v rámci Next Generation EU ve výši až 1,1 mld. EUR. Podle nejnovějších předpovědí Maltské centrální banky poroste v r. 2022 maltská ekonomika o 6 %, v r. 2023 o 5,3 % a v r. 2024 o 3,8 %. Hospodářské oživení má být taženo zejména obnovením cestovního ruchu, čistým vývozem a domácí spotřebou.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Malta (MZV) (66.25kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Malta (338.98kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maltská republika (Republika Ta`Malta, Republic of Malta)  

Prezident: George Vella (ve funkci od r. 2019)

Složení vlády:   Vládu o 18 ministrech jmenuje prezident republiky, řídí ji premiér. Současná vláda působí od parlamentních voleb 26. 3. 2022, jmenována byla 30. 3. 2022, má pětiletý mandát.

Aktuální složení vlády ke dni 1. 5. 2022:

  • Robert Abela: předseda vlády
  • Chris Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví         
  • Ian Borg: ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a obchodu
  • Owen Bonnici: ministr pro národní dědictví, umění a místní samosprávu        
  • Michael Falzon: ministr pro sociální politiku a práva dětí         
  • Anton Refalo, ministr zemědělství, rybolovu a práv zvířat            
  • Roderick Galdes: ministr pro sociální věci a dostupné bydlení labouristé         
  • Silvio Schembri: ministr hospodářství, evropských fondů a půdy         
  • Julia Farrugia Portelliová: ministryně pro sociální začleňování, dobrovolnické organizace a práva spotřebitelů         
  • Aaron Farrugia: ministr dopravy, infrastruktury a investičních projektů         
  • Clint Camilleri: ministr pro Gozo        
  • Byron Camilleri: ministr vnitra, bezpečnosti, reforem a rovnosti         
  • Clayton Bartolo: ministr pro cestovní ruch         
  • Miriam Dalliová: ministryně životního prostředí, energetiky a podnikání         
  • Clyde Caruana: ministr financí a zaměstnanosti         
  • Clifton Grima: ministr pro vzdělávání, sport, mládež, výzkum a inovace ·        
  • Stefan Zrinzo Azzopardi: ministr pro veřejné práce a plánování        
  • Jonathan Attard: ministr spravedlnosti         
  • Jo Etienne Abela, ministr pro aktivní stárnutí

Politické tendence v zemi a výhled Všeobecné volby na Maltě se konaly v březnu 2022, kdy byla sestavena i nová maltská vláda pod silným mandátem premiéra Roberta Abely, lídra Labouristické strany (v pozici předsedy vlády MT od ledna 2020, kdy nahradil Josepha Muscata). Labouristická strana ve volbách zvítězila již potřetí (2013, 2017, 2022), pod leadershipem Abely nicméně poprvé a to více než 55% podílem hlasů. Vzhledem k jednoznačnému politickému vítězství Labour Party v parlamentních volbách (26. 3. 2022), stejně jako dlouhodobě klesajícím preferencím opoziční Nationalist Party, neočekáváme v dalším období žádné převratné změny maltské politické scény.

1.2. Zahraniční politika země

Dnešní Maltská republika byla až do r. 1964 součástí britského impéria a dodnes ji s Velkou Británií a se zeměmi Společenství národů pojí úzké vazby (Commonwealth of Nations). Malta je vojensky neutrální zemí, členským státem EU (od r. 2004), je aktivní v multilaterální diplomacii: kromě EU mj. v Radě Evropy, OBSE, OSN ad. Její členství v Evropské unii, ale i ve Společenství národů (a předchozí členství ve Hnutí nezúčastněných zemí v l. 1979-2004) pochopitelně ovlivňuje geopolitické směřování Malty.

Pro zahraničně-politické priority Malty je zásadní její poloha a velikost. Prostor Středomoří je pro Maltu klíčový, stejně jako vztahy se „sousedy“, včetně zemí (severní) Afriky a Blízkého východu. Prostor Středomoří, kontrola migrace, silná vazba na Velkou Británii, podpora přímých investic a obchodu na Maltě jsou tak hlavními liniemi maltské zahraniční politiky.

Česká republika své vztahy s Maltou spravuje z velvyslanectví ČR v Římě, na konci června 2022 by měl být na Maltě otevřen honorární konzulát ČR. Malta má pro ČR nerezidentního velvyslance se sídlem ve Vallettě a v Praze má honorární konzulát.

1.3. Obyvatelstvo

Na Maltě a ostrově Gozo žije 516,1 tis. obyvatel.

Malta je nejhustěji obydlená země EU a jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě, hustota osídlení činí 1,38 ob. /km2, 73,34% obyvatel je ekonomicky činných a 93,2 % populace žije ve městech (2020). Průměrný věk činí 41,1 roků, průměrný roční přírůstek činí 1,13 % (2021).

Demografické složení:

Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.

Úřední jazyk: Oficiálními úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Vyznání: Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Stejně jako řada dalších evropských ekonomik se i Malta začala postupně zotavovat z dopadů pandemie. V roce 2021 vzrostl HDP o 9,4 %, přičemž úroveň HDP mírně překonala úroveň z r. 2019. Růst byl tažen domácí poptávkou, i když oživení podpořil také čistý vývoz. Míra nezaměstnanosti dosáhla v průměru 3,7 % v období mezi lednem až zářím 2021, což je méně než 4,3 % ve stejném období r. 2020. Zůstala tak výrazně pod svým průměrem od r. 2003 a průměrnou mírou v eurozóně.

Maltská centrální banka očekává, že maltské hospodářství poroste v r. 2022 o 6,0 %, v roce 2023 o 5,3 % a v roce 2024 o 3,8 %. Úrovně hospodářské aktivity před pandemií by tak bylo dosaženo dříve, než se předpokládalo v předchozích projekcích banky. Očekává se, že v r. 2022 bude hlavní hnací silou růstu opět domácí poptávka, která bude odrážet silný růst soukromé a státní spotřeby. Kromě toho by měl výrazně přispívat také čistý vývoz, neboť zrychluje, zatímco dovoz by měl růst pomalejším tempem. Zpomalení dovozu odráží očekávaný pokles investic v r. 2022 v návaznosti na mimořádné výdaje v některých odvětvích v r. 2021. Míra nezaměstnanosti by měla v r. 2022 činit 3,5 % a v letech 2023 a 2024 by se měla vrátit na 3,6 %. Současně se očekává, že se napětí na trhu práce bude postupně zmírňovat s tím, jak se v horizontu projekcí zvýší čisté migrační toky. To by mělo zmírnit mzdové tlaky. Meziroční inflace vycházející z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen by měla v r. 2022 vzrůst na 2,7 % oproti 0,7 % v r. 2021, což do značné míry odráží vliv dovozních cenových tlaků na všechny dílčí složky inflace s výjimkou energií. Poté se předpokládá, že dovozní cenové tlaky poněkud poleví, a tudíž by inflace měla do r. 2024 zpomalit na 1,8 %.

Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Přední odvětví představují cestovní ruch a finanční služby, námořní sektor (stavba lodí), textilní a oděvní průmysl. Stejně jako ve většině rozvinutých ekonomik začíná mít zpracovatelský sektor (který přispívá k tvorbě HDP 17 %) menší důležitost než terciární sektor. Některé oblasti výrobního sektoru prošly v posledních letech významnými změnami, zejména textilní, oděvní a obuvnický průmysl, který těží z větších investic. Většina z těchto průmyslových odvětví je v zahraničním vlastnictví. Průmyslově náročná odvětví (zpracování zemědělsko-potravinářských výrobků a nábytku) zdárně čelí zahraniční konkurenci, a to i s ohledem na odstranění obchodních překážek a cel.

Vývozní produkty Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.



Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 5,3-85,36,05,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 45 757,3043 940,7047 140,0050 670,0053 060,0
Inflace (%) 1,60,80,72,72,7
Nezaměstnanost (%) 3,64,43,63,53,6
Export zboží (mld. USD) 32,53,23,43,7
Import zboží (mld. USD) 7,15,56,16,46,6
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,8-1,6-1,9-1,9-1,6
Průmyslová produkce (% změna) 1,50,12,65,21,5
Populace (mil.) 0,50,50,50,50,5
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9,3
Veřejný dluh (% HDP) 57,7
Bilance běžného účtu (%) -3,4
Daně (%) 2022
PO 35
FO 35
DPH 18

Veřejné finance v roce 2021 odrážely pokles ekonomické aktivity a zavedení fiskální podpory související s pandemií COVID-19. Podle Maltské centrální banky činí deficit fiskálního salda za r. 2021 téměř -9,3 % HDP. Veřejný dluh vzrostl na 57,7 % HDP, byť zůstává i nadále výrazně pod průměrem eurozóny. Pandemie zanechala svou stopu na zůstatku běžného účtu, který poprvé od roku 2016 zaznamenal schodek již v r. 2020 a rovněž v r. 2021, což je výsledkem nárůstu dovozu. Příjmy související s cestovním ruchem, ačkoli se zotavují, zůstaly výrazně pod úrovní před pandemií. Očekává se, že schodek veřejných financí se výrazně sníží s tím, jak budou odeznívat opatření COVID-19 a makroekonomické podmínky se budou dále zlepšovat. Do r. 2024 by se měl schodek snížit na 3,3 % HDP. Poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP by měl v r. 2024 činit 60,9 % HDP, což souvisí zejména s pravděpodobností dalších opatření v rámci programu COVID, podporou společnosti Air Malta a opatřeními na zmírnění dopadu rostoucích cen komodit v důsledku konfliktu na Ukrajině.

V r. 2021 se čistý příliv na kapitálovém účtu mírně zvýšil v porovnání s r. 2020. Saldo běžného účtu očištěné o cyklické vlivy, vykázalo v r. 2021 schodek ve výši 3,4 %.

Podle předpovědí zůstane i nadále poměr dluhu k HDP nad úrovní před pandemií. Míra, do jaké se podaří maltské vládě zadlužení snížit, bude záviset na rozsahu a rychlosti hospodářského oživení a na tempu růstu dluhového poměru a fiskální konsolidaci. Bude záležet na vývoji pandemie, délce konfliktu na Ukrajině a schopnosti maltské vlády provést plánované reformy v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti.


2.3. Bankovní systém

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti. Směřuje do něj objemově kolem 90% zahraničních investic a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský úřad pro finanční služby (MFSA) registroval v r. 2021 na Maltě 120 bankovních poboček, 26 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy. Podle agentury Moody’s je maltský bankovní systém stabilní díky odolnosti domácího bankovního systému, přičemž domácí banky se řídí konzervativním a tradičním bankovním modelem. V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU. Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority – MFSA) je regulačním orgánem v zemi, který je zodpovědný za vydávání licencí a dohled nad úvěrovými a finančními institucemi.

Nejvýznamnější banky na Maltě jsou:

Bank of Valletta: založena v roce 1974, sídlí v Santa Venera. Banka zaměstnává přibližně 1 900 zaměstnanců. Poskytuje osobní bankovní produkty a služby, životní a penzijní pojištění a různé platební karty. Banka nabízí také produkty a služby podnikatelského bankovnictví pro malé a střední podniky, služby správy majetku a devizové služby. Působí prostřednictvím retailové sítě 36 poboček a agentur a také prostřednictvím zastoupení v Austrálii, Belgii, Itálii a Libyi. Celková aktiva: 12.91 mld. EUR.

HSBC Bank Malta: dceřiná společnost HSBC Europe BV, je přední mezinárodní bankovní a finanční skupinou na Maltě. Sídlí ve Vallettě.  Čítá 11 poboček a agentur na Maltě, včetně jedné pobočky na ostrově Gozo. Celková aktiva: 6,75 mld. EUR.

Dalšími významnými bankami jsou FIM Bank, Sparkasse Bank Malta, IIG Bank, Akbank Tas, Agri Bank , BNF a FCM Bank.

2.4. Daňový systém

Maltský daňový systém vychází z daňových zásad Spojeného království. Jeho základním pilířem je systém úplného započtení daně, který zcela eliminuje dvojí zdanění zisků společností. Akcionáři pobírající dividendy mají nárok na daňový odpočet ve výši daně odvedené ze zisku, z něhož jsou dividendy vypláceny. Celkové daňové zatížení na Maltě patří v rámci EU k podprůměrným. Typologie příjmů, které jsou zdaněny: příjmy firem, samostatně výdělečných osob, zaměstnanců a kapitálové příjmy.

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou daněny ve výši 35 %. Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35 %. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně

DPH

Základní sazba činí 18 %, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody. Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně.

Informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department).

Malta nabízí dobré daňové podmínky při výrazně nižších nákladech na založení a provoz společnosti. Napomáhá tomu i dlouhodobá politická a ekonomická stabilita plynoucí z členství v EU a také všestrannost maltézských společností při mezinárodním daňovém plánování. Přes Maltu lze obchodovat s daňovým zatížením max. 5 %.  Maltská vláda se chystá přepracovat svůj daňový systém, který umožňuje doposud zahraničním podnikům využívat extrémně nízkých daňových sazeb, ale zatím není jisté, zda tyto podniky budou muset v praxi platit vyšší daně. Podle plánu by měl být nový daňový režim zaveden do roku 2023.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 1 346,41 438,41 568,71 166,9N/A
Import do EU (mil. EUR) 2 897,603 620,003 556,802 629,70N/A
Saldo s EU (mil. EUR) 1 551,22 181,51 988,11 462,8N/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Bilance bilaterálního obchodu s Maltou zaznamenávala do roku 2016 pozitivní trend, od r. 2018 se ale snižuje v neprospěch ČR. V r. 2021 dosáhl celkový obrat výše 2,03 mld. CZK (oproti 1,79 mld. CZK v r. 2020). V r. 2021 se na českém vývozu na Maltu nejvíce podílely tištěné obvody, následované dopravními prostředky, zařízeními pro automatizované zpracování dat a ostatní elektronikou. Významný podíl na českém vývozu tvoří rovněž výrobky z plastů, farmaceutické výrobky, sklo či nábytek.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0,90,80,70,70,7
Import do ČR (mld. CZK) 10,91,11,11,3
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,20,10,40,30,6

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Maltská ekonomika více závisí na dovozu než na vývozu. Mezi hlavní dovozní položky patří ropa, která představuje přibližně 33 % maltského dovozu. Dále lodě s podílem 24 %, na třetím místě jsou integrované obvody, které se dovážejí v podílu 6 %, a v těsném závěsu za nimi chemické výrobky, kterých Malta dováží 5 %. Dopravní prostředky 2 %. Dalším zbožím, které se dováží v malém procentuálním podílu, jsou léčiva, kovy, potraviny a textil. Země mimo EU, ze kterých Malta dováží nejvíce, jsou: Jižní Korea, která zajišťuje 23 % dovozu, Rusko – 6 %, Turecko a Velká Británie – 4,5 %. Základem maltského vývozu je ropa s podílem 37 %, průmyslové zboží, spotřebiče, ryby, léčiva a tiskoviny. Dalším vyváženým zbožím, ale v menším procentuálním zastoupení, jsou součásti letadel, ryby, plastové nádobí, lékařské přístroje a měřicí nástroje. Maltský vývoz mimo EU směřuje především do Asie (Singapur, Čína a Korea) a USA.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 1 081,21 266,001 270,501 176,802 936,1
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 199,92 132,82 453,61 800,52 300,6
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -1 118,7-860,6-1 466,3-691,9-635,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je vládou podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Investování na Maltě je nejen výhodné, ale také jednoduché, a to díky omezené byrokracii a mimořádně příznivým daňovým podmínkám, které maltský stát zajišťuje všem občanům Evropského společenství. Malta byla hodnocena ratingovými agenturami, jako jsou S&P a Fitch, jako stabilní ekonomika s velkým potenciálem rozvoje. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek. Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise (Malta Enterprise), nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Nejdůležitější investice z hlediska odvětví:

  • ST-Microelectronics – výrobce polovodičů (1700 zaměstnanců, prosperita tohoto velkého podniku má významný vliv na HDP Malty, protože jeho výrobky tvoří až třetinu maltských vývozů)
  • Trelleborg – průmyslové výrobky z gumy, gumové těsnění
  • Carlo Gavazzi – elektronika
  • Baxter – léčiva a zdravotní materiá
  • Methode Electronics – součástky aut
  • ProMinent Fluid Controls –  dávkovací průmyslové pumpy
  • Playmobil – hračky
  • Motherwell Bridge – dopravní systémy
  • Medelec Switchgears – systémy distribuce elektřiny (skupina Alstom)
  • Aeromaritime – údržba a revize lodí a letadel
  • Eurovac – léčiva (skupina Cardinal Health)
  • Mediterranean Power Electric – elektrické přístroje
  • De La Rue – elektronické pasy

Značná část zahraničních investic směřuje také do finančního sektoru.

3.3. FTA a smlouvy

Malta je členem WTO od 1. ledna 1995 a členem GATT od 17. listopadu 1964.  

Členem EU  se stala k 1.5.2004.   1.1. 2008 vstoupila Malta do Eurozóny.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se země EU včetně Malty, je  Smlouva o přistoupení ČR k EU u r. 2003. Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy (v chronologickém pořadí):

Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním, Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic – platnost ukončena v roce 2020 v rámci sjednocení pravidel ochrany investic v rámci jednotného vnitřního trhu EU.

Mezi další bilaterální smlouvy patří:  Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících,  Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií, Dohoda o kulturní spolupráci, dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví, Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, Dohoda o sukcesi do dvoustranných smluv, Program spolupráce v oblasti školství, kultury, vědy, mládeže a sportu mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky na léta 2009 – 2011.

3.4. Rozvojová spolupráce

Strategie maltské rozvojové spolupráce (hlavní principy, prioritní země a sektory) spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na následující geografické oblasti: Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku (rozvojové projekty a programy s cílem uspokojení základních potřeb), malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední Východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví). V oblasti humanitární pomoci má Malta dlouholeté zkušenosti, neboť mnohé náboženské organizace a misionáři aktivně přispívali a stále přispívají rozvojovým i humanitárním misiím po celém světě.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Maltská ekonomika je vysoce industrializovaná a založená na službách. Hlavní hnací silou je terciární sektor. Podíl zemědělství k vnitřnímu růstu je nízký kvůli nedostatku vody a suché půdě. Přední odvětví představují námořní sektor (stavba lodí), cestovní ruch a textilní a oděvní průmysl. Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.

▶ Civilní letecký průmysl

Malta je významným dovozcem částí letadel a vrtulníků, včetně náhradních dílů. V r. 2021 části letadel, vrtulníků a/nebo kosmické lodě včetně družic za 476 mil. USD. Příležitosti zde mohou nalézt firmy vyrábějící vybavení letadel, či malé dopravní letouny.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem rozvoje turistického ruchu na Maltě. Na Maltě byly vyhrazeny investice ve výši 700 milionů euro na modernizaci silnic v příštích 7 letech. Maltský Plán obnovy podporuje ekologický přechod prostřednictvím rozsáhlé elektrifikace silniční dopravy. Do dopravního průmyslu a infrastruktury na Maltě se počítá s balíčkem finančních pobídek ve formě grantů EU na podporu ekologičtější a udržitelné dopravy v celkové výši přibližně 20 milionů euro. Investice ve výši 60 milionů euro mají podpořit nákup elektrických vozidel pro veřejný i soukromý sektor. Nákup 102 elektrických autobusů pro veřejnou dopravu za 34 milionů euro a reforma poskytující bezplatnou veřejnou dopravu více než 100 000 maltských občanů má za cíl zvýšit využívání veřejné dopravy   Lodní průmysl Druhými nejvíce dováženými produkty na Maltu (hned po ropě – 33%) jsou lodě a čluny (činí 24% celkového dovozu), které jsou využívány jak k přepravním účelům, tak i k rybolovu.  

▶ Elektrotechnika

Výpočetní technika patří v dlouhodobém výhledu mezi největší položky českého vývozu na Maltu, stejně jako přístroje elektrického záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu. ICT sektor se dynamicky rozvíjí a na Maltě působí přes 300 světových firem, které zde zaměstnávají cca 7300 zaměstnanců. Řada českých dodavatelů zde nachází odbytiště pro ICT komponenty. Maltský plán obnovy a odolnosti podporuje přechod na digitální technologie investicemi a reformami ve veřejném i soukromém sektoru. Plán například zahrnuje investice do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (34 milionů euro) s cílem posílit vládní IT systémy a zlepšit digitální veřejné služby. Investuje také do digitalizace nejméně 360 podniků, zejména malých a středních podniků (15 milionů euro).

▶ Energetický průmysl

Maltská vláda usiluje o větší využití obnovitelných zdrojů a energetika patří mezi odvětví, kde se uplatňují zahraniční investice. Exportní příležitosti lze nají v oblasti výroby zařízení či komponentů pro větrnou či solární energii. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (např. plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory pro spolupráci s maltskými firmami považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, technologii ekologicky šetrných výrobních procesů či oblast zvyšování energetické účinnosti budov. Rozsáhlý program energetické účinnosti veřejných a soukromých budov v hodnotě 60 milionů euro má vést k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.

▶ Chemický průmysl

V chemickém průmyslu, poptává Malta ze zahraničí především organické chemikálie. Obchodní bilance je v případě těchto komodit hluboce deficitní. Jedním z produktů, u nějž roste v posledních letech dovoz na Maltu nejvíce, jsou umělá hnojiva (růst o 181,8 % od roku 2011) a guma či pryskyřice (růst o 1,2 % od roku 2011). Dovoz chemických výrobků činí 6% celkového importu. V roce 2021 se hodnota produkce v odvětví výroby chemických látek a chemických výrobků na Maltě zvýšila od roku 2020 o 1,1 mil. euro. Celková hodnota výroby tedy v roce 2021 činila 31,7 mil. euro.

▶ Služby

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Malta se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech), správě fondů, managementu majetku, finančním službám (pojištění, bankovnictví, další finanční sl.), telekomunikacích. České firmy zde mohou nalézt uplatněni především v oblasti programovaní a poradenství spojeném s informačními technologiemi.

▶ Strojírenský průmysl

Vývoz strojních výrobků je jednou z nejperspektivnějších exportních příležitostí. Malta dováží od motorů až po čerpadla a čeští exportéři tak mohou na daném teritoriu nalézt široké uplatnění. Jenou z největších vývozních položek z ČR na Maltu tvoří reaktory, kotle a mechanické nástroje a přístroje. Malta dovezla v lednu 2022 stroje a zařízení za  116 mil euro, což znamenalo pokles oproti částce 244 mil. za prosinec 2021. Údaje o dovozu strojů a zařízení jsou aktualizovány měsíčně a od ledna 1996 do ledna 2022 dosáhly v průměru 121 mil. euro.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Přestože na Maltě působí významné farmaceutické firmy, tvoří 2,4 % maltského dovozu produkty farmaceutického průmyslu. Life sciences jsou důležitou součástí maltské ekonomiky. Malta investovala velké prostředky do infrastruktury, jako jsou laboratorní zařízení a výstavba vědeckého parku Life Sciences Centre v hodnotě 35 milionů euro. Tento projekt vládou podporovaný má umožnit vytvoření výzkumného, vývojového a inovačního klastru. Připravuje se několik velkých projektů v oblasti veřejného zdravotnictví.  Příležitosti existují pro výrobce zařízení, farmaceutické společnosti, poskytovatele zdravotnických služeb a developery zdravotnické infrastruktury. S legalizací marihuany na Maltě se objevují příležitosti pro subjekty, které mohou pěstovat, dovážet, zpracovávat a vyrábět konopí určené pro lékařské a výzkumné účely v kontrolovaném prostředí a pod dohledem.

▶ Zpracovatelský průmysl

Malta je dovozcem papírových výrobků a nejvíce v posledních letech roste poptávka po dovozu buničiny. Malta se specializuje na výrobu středně a vysoce technologických výrobků, polotovarů, oděvů, doplňků a kosmetiky a potravin. V tomto odvětví je zaměstnáno více než 22 000 lidí. Většina výrobních závodů se nachází v 10 maltských průmyslových parcích, které spravuje Malta Industrial Parks (MIP).


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obyvatelé Malty jsou přátelští a zdvořilí, a ačkoliv upřednostňují vybudování atmosféry důvěry dříve, než započnou obchodní jednání, obvykle se chovají neformálně. Malťané jsou hrdí na svou tolerantní kulturu, zvyky a tradice a žijí tradičním evropským stylem. Zvyklosti obyvatel Malty tuto zemi zřetelně řadí k reprezentantům středomořské křesťanské kultury s patrnými arabskými vlivy. V obchodním styku však vzhledem k historii Malty a silnému britskému vlivu převažují britské zvyklosti.

4.2. Oslovení

Běžnou praxí ještě před započetím jednání s maltskými obchodníky je mít potřebné reference a doporučení. Pokud nemáte nikoho, kdo by vás mohl představit, měli byste poslat dopis se žádostí o jednání přímo majiteli firmy nebo jejímu prezidentovi. Akceptovanou formou komunikace při žádosti o sjednání schůzky či dotazu na produkty a služby se stává čím dál tím vice i elektronická pošta. Na Maltě jsou využívány také sociální sítě, jako např. LinkedIn, nebo obchodní svět Malty propojuje např. Network Malta, Malta Entrepreneurs, and Business Professionals in Malta. Obchodním jazykem je angličtina, která patří s maltštinou k úředním jazykům. Angličtina je také používána při publikaci zákonů a při soudních řízeních.

4.3. Obchodní schůzka

Malťané preferují osobní obchodní setkání. Úvodní schůzky jsou formální, je důležité budovat vztah ještě dříve, než přijde na řadu obchod samotný. Malťané jsou přátelští, pohostinní a dochvilnost  je v obchodním styku  výrazem kultivovaného vystupování a respektu vůči obchodnímu partnerovi. Předávání dárků při obchodních schůzkách není zvykem, ale může při vhodné příležitosti na partnery zapůsobit. Hodí se zejména při velmi oficiálních příležitostech.

4.4. Komunikace

Malťané preferují osobní obchodní setkání, video konference však začínají být akceptovanou formou. V korespondenci je hojně využíván e-mail. Klasická papírová poštovní korespondence je využívána jen ve zvláštních případech a ve velmi formálním styku. Téměř všichni Malťané hovoří anglicky na velmi dobré úrovni. Rozšířena je také italština. Malťané jsou velmi otevření a přívětiví, jako tomu v jižních zemích bývá, nicméně komunikace nese známky britského vlivu.

4.5. Doporučení

Svou společnost prezentujte pomocí přehledných podkladů, brožur, nejlépe v anglickém jazyce, případně ceníkem. Takový přístup naznačí opravdový zájem o realizaci obchodu. Maltští obchodníci jsou výbornými posluchači, nebudou přerušovat vaši řeč, můžete však očekávat mnoho otázek a žádostí dalšího vysvětlení daných problematik. Dochvilnost je očekávaná a ceněna. Vyjednávací proces bývá poměrně dlouhý. Připravte se na přímý komunikační styl, který Malťané upřednostňují.

4.6. Státní svátky

1. leden: Nový rok

10. únor: Ztroskotání sv. Pavla

19. březen: Svátek sv. Josefa

31. březen: Den Svobody

Velikonoce – Velký pátek

1. květen: Svátek práce

7. červen: Sette Giugno (it. „sedmý červen“; nepokoje v roce 1919)

29. červen: Svátek sv. Petra a Pavla

15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie

8. září: Svátek Panny Marie Vítězné

21. září: Den nezávislosti

8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie

13. prosinec: Den republiky

25. prosinec: Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích.

Zástupci a výhradní dovozci:  

Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastním jménem, ale na účet nejmenovaného zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních). Distributoři (concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají ve svém vlastním jméně a na svůj vlastní náklad. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem.

Na Maltě je evidováno několik desítek firem, které působí jako obchodní zástupci nebo výhradní dovozci. Registraci mohou obdržet pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo ekonomie nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade.  

Z hlediska ČR je přístup na maltský trh bez obchodních bariér. ČR i Malta se v roce 2004 staly po vstupu do EU součástí jednotného vnitřního trhu. Malta je otevřenou zemí, která je tradičně obchodně zaměřená a využívá své strategické polohy ve Středozemním moři. Ochrana domácího trhu se dnes zaměřuje na minimum oblastí, např. na zemědělství, kdy si maltská vláda uvědomuje rizika závislosti na dovozu potravin a snaží se domácí zemědělsko-potravinářský sektor podporovat a v rámci společné zemědělské politiky EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, založení pobočky nebo společného podniku na Maltě není složité. Maltská vláda podporuje zakládání firem, vítá investice a možnosti zaměstnávání maltských občanů. K formálnímu založení firmy na Maltě stačí někdy jeden týden. Maltský zákon o obchodních společnostech vychází z britského vzoru a stanovuje jednoduchý postup, jak založit společnost podle maltského práva. Na Maltě platí právní předpisy EU a nízké daňové sazby. Sazby daně z příjmů právnických osob, daně z práv duševního vlastnictví, daně z hazardních her a daně z přidané hodnoty jsou nejnižší v Evropě.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučuje se použít propagační materiály v angličtině (vedle maltštiny druhý úřední a rozšířený jazyk). Využívána je také reklama na internetu a sociálních sítích. V počáteční fázi pronikání na maltský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhů, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor.

Mezi nejvýznamnější PR agentury na Maltě patří Malta PR Agency,BPC International  Advertising and Public Relations Agency a Strategic Malta Strategic Communications.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví nevybočuje Malta z běžných standardů zemí Evropské unie. Malta je členem Světové obchodní organizace (WTO), a proto jsou její zákony o ochraně duševních práv v souladu s TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dohoda TRIPS vymezuje minima v oblasti ochrany duševních práv, které musí splnit každý člen WTO. Také specifikuje donucovací mechanizmy, a je komunikační platformou pro řešení mezinárodních sporů souvisejících s duševním vlastnictvím.

5.5. Trh veřejných zakázek

Podle maltského práva je hlavním legislativním nástrojem v oblasti zadávání veřejných zakázek nařízení o zadávání veřejných zakázek. Tato nařízení transponují ustanovení směrnice Evropské unie 2014/24/EU, která se zabývá zadáváním veřejných zakázek. Hlavní kritéria výběru se týkají tří aspektů: vhodnost pro výkon odborné činnosti; ekonomická a finanční situace a technická a odborná způsobilost. Veřejné zakázky, včetně zakázek pro státní firmy jakou je např. elektrárenská společnost Enemalta, jsou pravidelně vyhlašovány ve Vládním věstníku Malty každé úterý a pátek. Na internetu tendry publikuje Informační úřad Malty (Department of Information): www.doi.gov.mt  (sekce „Public Tenders“).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

 Zejména pokud se jedná o první dodávky zboží, je využíván dokumentární akreditiv. Obchodní kultura na Maltě je vyspělá a podnikatelé zpravidla platí za faktury včas. Problémy s placením snižují firmě kredit v podnikatelských kruzích, což se pak nepříznivě promítá do obchodního styku a úspěchu firmy. V zájmu minimalizace rizika si lze prověřit údaje o maltských firmách v obdobě obchodního rejstříku, jehož správa spadá pod Maltský úřad pro finanční služby (Malta FinancialServices Authority). Na stránkách úřadu je odkaz na registr firem. Obchodní rejstřík poskytuje zdarma on-line pouze jméno společnosti, registrační číslo a adresu. Další informace o společnosti, např. akcionářská struktura nebo jména ředitelů, mohou na stránkách obchodního rejstříku získat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma, avšak za stahování dokumentů z těchto stránek je třeba zaplatit. Obchodní spory jsou řešeny před soudy nebo v arbitrážním řízení. Arbitráž nabízí rychlejší rozhodnutí ve sporu, avšak samozřejmě bez možnosti odvolání. Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách si lze vyžádat informace o maltských firmách na Maltské obchodní, podnikatelské a průmyslové komoře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU mají občané ČR právo na pobyt ve všech členských státech EU včetně Malty (volný pohyb osob). Malta je od roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla nejméně o 3 měsíce přesahovat plánované datum odjezdu, nebo na občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemají oddělenu část (tj. bez odstřiženého rohu). Dle MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze. Nezletilé osoby cestující bez doprovodu na Maltu musí mít před zakoupením letenky nebo lodního lístku vyplněný formulář pro děti bez doprovodu, dítě musí být předáno přepravci k odletu/odplutí a musí být očekáváno při příletu/přistání.

Český státní příslušník cestující na Maltu motorovým vozidlem musí být vybaven těmito doklady: osvědčení o technickém průkazu (pokud vozidlo neřídí držitel uvedený v technickém průkazu, mohou policisté na Maltě požadovat povolení držitele k řízení vozidla cizí osobou), mezinárodní řidičský průkaz, ”zelenou kartu” potvrzující platné pojištění odpovědnosti za škody způsobené řízením motorového vozidla s platností pro Maltu. Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu není akceptován, zvíře musí být umístěno na Maltě do karantény.

Lékařská péče na Maltě je na vysoké úrovni a většina známých léků je k dostání v lékárnách, které jsou v každé větší obci. Otevřeno mají v pracovních dnech od 8.30 do 13.00 hod a od 15.00 do 19.00 hod. Vzhledem k různým variantám typu pobytu je rozhodně žádoucí konzultovat problematiku zdravotního pojištění se svou zdravotní pojišťovnou.  

Lékařská pohotovost:

– ostrov Malta – tel. 196

– ostrov Gozo – tel. 112  

Malta je pro cestovatele relativně bezpečná a bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Trestná činnost je minimální a převažují drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti.

Dojde-li k trestnému činu, je nutné událost ohlásit na:

– Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.: +356 2122 4001

– Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: +356 2156 2040

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření: dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů, nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech, věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a cennostem vůbec, nekupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, kde neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem, vždy požadovat doklad o zaplacení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci EU má Malta volný pracovní trh, ale pro cizince ze zemí mimo EU je relativně uzavřený. Maltské úřady vyžadují, aby zaměstnavatelé prokazovali, že na dané pozici nemohou zaměstnat občana Malty a teprve poté vydávají pracovní povolení pro cizince. Administrativní náležitosti spojené se získáním pracovního povolení vyřizuje budoucí zaměstnavatel dotyčného cizince. Zaměstnávání se řídí maltským pracovním právem.

5.9. Veletrhy a akce

Největší výstavní a konferenční areál je Malta Fairs and Convention Center. Kalendář veletrhů lze nalézt na: www.mfcc.com.m.

Přehled nejvýznamnějších veletrhů, které se konají v r. 2022 – 2023 lze nalézt na stránkách Bestrade.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelským  úřadem ČR akreditovaným pro Maltu je Velvyslanectví ČR v Římě.

Via dei Gracchi 322, Roma, 00 192


tel.: +39 063609571


fax: +39 063244466


e-mail. rome@embassy.mzv.cz
 web www.mzv.cz/rome

pracovní doba: 7:45–16:15 hod.

Konzulární oddělení: Tel. 0039 0636095739, 0636095741, 0636095745

e-mail: consulate_rome@mzv.cz

pohotovostní telefon pro případy nouze českých občanů: 0039 335 310450

úřední hodiny konzulárního oddělení: pondělí, úterý, čtvrtek: 9.00–12.00 hod. zavírací dny: středa, pátek, sobota, neděle, státní svátky

upozornění: ZÚ Řím víza nevydává. Doporučujeme obrátit se na ZÚ Vídeň  

Honorární konzulát České republiky na Maltě byl dočasně zrušen.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná služba: 196

Policie: 112

Hasiči: 199

Pomoc motoristům: +356 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332

Air Malta – rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): +356 2124 9600

Červený kříž: +356 2122 1022

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetové stránky maltské vlády a hlavních institucí (maltská i anglická verze): www.gov.mt

Ministerstvo financí: www.mfin.gov.mt

Ministerstvo zahraničních věcí (zodpovídá i za oblast zahraničního obchodu): www.foreign.gov.mt

Malta Enterprise – Agentura pro podporu obchodu, investic a podnikání: www.maltaenterprise.com




• Teritorium: Evropa | Malta | Zahraničí