Malta

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maltská republika se nachází na souostroví ve Středozemním moři. K Maltskému souostroví patří tři obydlené ostrovy. Největší je Malta, na které leží hlavní město Valletta. Zbylé dva obydlené ostrovy se jmenují Gozo a Comino. Maltská republika je parlamentní republika. Maltský parlament je jednokomorový. Hlavou maltského státu je prezident, jehož role je z velké části reprezentativní. Výkonnou moc má vláda, v jejímž čele stojí předseda. Země je rozdělena na 5 krajů. Každý z nich má vlastní regionální výbor, který slouží jako prostředník mezi místní samosprávou a celostátní vládou. Maltské hospodářství se vyznačuje vysokým nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu a turistickém ruchu. Hospodářství Malty a s tím spojená životní úroveň dosáhly především v devadesátých letech 20. století, pokroků a lze ho označit jako relativně stabilní a prosperující. Nejdůležitějšími odvětvími maltského hospodářství jsou velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch, doprava, ubytování, stravování a pohostinství a finanční služby. Malta je považována za atraktivní destinaci pro zahraniční firmy, které mají v úmyslu vstoupit na maltský trh. Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích. Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části. Malta, stejně jako ostatní země, bojuje s ekonomickou krizí v důsledku pandemie a konfliktu na Ukrajině. Maltská vláda usiluje i v tomto roce o hospodářské oživení s cílem podpořit čisté zdroje energie a udržitelný rozvoj. Podle nejnovějších prognóz se očekává, že HDP Malty se výrazně zmírní z 6,5 % v roce 2022 na 3,7 % v roce 2023 a dále mírně zpomalí na 3,6 % a 3,5 % v roce 2024 a 2025. Očekává se, že v roce 2023 bude hlavním motorem růstu domácí poptávka, investice se po loňském poklesu začnou zotavovat a spotřeba by měla zůstat relativně silná. Očekává se, že příspěvek čistého exportu bude v roce 2023 marginální, protože export by měl po výrazném oživení v roce 2022 růst výrazně pomaleji. Ačkoli by se měl příspěvek čistého exportu v letech 2024 a 2025 mírně zvýšit, domácí poptávka zůstane hlavním motorem růstu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Malta (MZV) (66.25 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Malta (323.76 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maltská republika (Republika Ta`Malta, Republic of Malta)  

Prezident: George Vella (ve funkci od r. 2019)

Vládu o 18 ministrech jmenuje prezident republiky, řídí ji premiér. Současná vláda působí od parlamentních voleb 26. 3. 2022, jmenována byla 30. 3. 2022, má pětiletý mandát.  

Aktuální složení vlády ke dni 1. 5. 2022:

·         Robert Abela: předseda vlády

·         Chris Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví

·         Ian Borg: ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a obchodu

·         Owen Bonnici: ministr pro národní dědictví, umění a místní samosprávu

·         Michael Falzon: ministr pro sociální politiku a práva dětí

·         Anton Refalo, ministr zemědělství, rybolovu a práv zvířat

    ·         Roderick Galdes: ministr pro sociální věci a dostupné bydlení labouristé

·         Silvio Schembri: ministr hospodářství, evropských fondů a půdy

·         Julia Farrugia Portelliová: ministryně pro sociální začleňování, dobrovolnické organizace a práva spotřebitelů

·         Aaron Farrugia: ministr dopravy, infrastruktury a investičních projektů

·         Clint Camilleri: ministr pro Gozo

·         Byron Camilleri: ministr vnitra, bezpečnosti, reforem a rovnosti

·         Clayton Bartolo: ministr pro cestovní ruch

·         Miriam Dalliová: ministryně životního prostředí, energetiky a podnikání

·         Clyde Caruana: ministr financí a zaměstnanosti

·         Clifton Grima: ministr pro vzdělávání, sport, mládež, výzkum a inovace

·         Stefan Zrinzo Azzopardi: ministr pro veřejné práce a plánování

·         Jonathan Attard: ministr spravedlnosti

·         Jo Etienne Abela, ministr pro aktivní stárnutí

Politické tendence v zemi a výhled

Všeobecné volby na Maltě se konaly v březnu 2022, kdy byla sestavena i nová maltská vláda pod silným mandátem premiéra Roberta Abely, lídra Labouristické strany (v pozici předsedy vlády MT od ledna 2020, kdy nahradil Josepha Muscata). Labouristická strana ve volbách zvítězila již potřetí (2013, 2017, 2022), pod leadershipem Abely nicméně poprvé a to více než 55% podílem hlasů. Vzhledem k jednoznačnému politickému vítězství Labour Party v parlamentních volbách (26. 3. 2022), stejně jako dlouhodobě klesajícím preferencím opoziční Nationalist Party, neočekáváme v dalším období žádné převratné změny maltské politické scény.

1.2. Zahraniční politika země

Dnešní Maltská republika byla až do r. 1964 součástí britského impéria a dodnes ji s Velkou Británií a se zeměmi Společenství národů pojí úzké vazby (Commonwealth of Nations). Malta je vojensky neutrální zemí, členským státem EU (od r. 2004), je aktivní v multilaterální diplomacii: kromě EU mj. v Radě Evropy, OBSE, OSN ad. Její členství v Evropské unii, ale i ve Společenství národů (a předchozí členství ve Hnutí nezúčastněných zemí v l. 1979-2004) pochopitelně ovlivňuje geopolitické směřování Malty.

Pro zahraničně-politické priority Malty je zásadní její poloha a velikost. Prostor Středomoří je pro Maltu klíčový, stejně jako vztahy se „sousedy“, včetně zemí (severní) Afriky a Blízkého východu. Prostor Středomoří, silný multilateralismus, kontrola migrace, silná vazba na Velkou Británii, podpora přímých investic a obchodu na Maltě jsou tak hlavními liniemi maltské zahraniční politiky. V l. 2023-2024 je Malta nestálým členem Rady bezpečnosti OSN: tato významná globální role je pro zahraniční politiku MT v tomto období určující.

Česká republika své vztahy s Maltou spravuje z velvyslanectví ČR v Římě, na konci června 2022 by měl být na Maltě otevřen honorární konzulát ČR. Malta má pro ČR nerezidentního velvyslance se sídlem ve Vallettě a v Praze má honorární konzulát.

1.3. Obyvatelstvo

Na Maltě a ostrově Gozo žije podle posledních údajů 534,812 tis. obyvatel.

Malta je nejhustěji obydlená země EU a jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě, hustota osídlení činí 1,38 ob. /km2, 73,34% obyvatel je ekonomicky činných a 93,2 % populace žije ve městech. Průměrný věk činí 41,1 roků, průměrný roční přírůstek činí 1,71 % (2022).

Demografické složení: Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.

Úřední jazyk: Oficiálními úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Vyznání: Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Stejně jako řada dalších evropských ekonomik se i Malta začala postupně zotavovat z dopadů pandemie. V r. 2022 vzrostl HDP o 6,8 %, přičemž úroveň HDP se oproti r. 2021, kdy činila 9,4 %, snížila. Nejnovější údaje Centrální banky Malty indikují další růst maltského hospodářství, byť mírnějším tempem.

Očekává se, že růst HDP Malty zpomalí z 6,5 % v r. 2022 na 2,5 % v r. 2023 a dále se zvýší na 3,4 %. Na průmysl stále dopadá narušení globálních dodavatelských řetězců, inflační tlaky a zvýšené náklady, které se promítají do dovozních a spotřebitelských cen. Fiskální opatření na zmírnění cen energií i nadále podporují ekonomickou aktivitu. Očekává se, že v r. 2023 bude hlavní hnací silou růstu opět domácí poptávka, která bude odrážet silný růst soukromé a státní spotřeby. Kromě toho by měl výrazně přispívat také čistý vývoz, neboť zrychluje, zatímco dovoz by měl růst pomalejším tempem. Zpomalení dovozu odráží očekávaný pokles investic v r. 2023 v návaznosti na mimořádné výdaje v některých odvětvích v r. 2022. Míra nezaměstnanosti by měla v r. 2023 činit 3 % a v letech 2024 a 2025 by se měla zvýšit na 3,2 %. Současně se očekává, že se napětí na trhu práce bude postupně zmírňovat s tím, jak se v horizontu projekcí zvýší čisté migrační toky. To by mělo zmírnit mzdové tlaky. Předpokládá se, že roční inflace založená na harmonizovaném indexu spotřebitelských cen zůstane v r. 2023 vysoká, ale výrazně nižší než v r. 2022. Očekává se, že v r. 2023 bude činit 4,2 %. Pokles inflace odráží plošný pokles ve všech dílčích složkách s výjimkou inflace za energie. Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Přední odvětví představují cestovní ruch a finanční služby, námořní sektor (stavba lodí), textilní a oděvní průmysl. Stejně jako ve většině rozvinutých ekonomik začíná mít zpracovatelský sektor (který přispívá k tvorbě HDP 17 %) menší důležitost než terciární sektor. Některé oblasti výrobního sektoru prošly v posledních letech významnými změnami, zejména textilní, oděvní a obuvnický průmysl, který těží z větších investic. Většina z těchto průmyslových odvětví je v zahraničním vlastnictví. Průmyslově náročná odvětví (zpracování zemědělsko-potravinářských výrobků a nábytku) zdárně čelí zahraniční konkurenci, a to i s ohledem na odstranění obchodních překážek a cel.

Vývozní produkty Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podle předpovědí zůstane i nadále poměr dluhu k HDP nad úrovní před pandemií. Míra, do jaké se podaří maltské vládě zadlužení snížit, bude záviset na rozsahu a rychlosti hospodářského oživení a na tempu růstu dluhového poměru a fiskální konsolidaci. Bude záležet na vývoji pandemie, délce konfliktu na Ukrajině a schopnosti maltské vlády provést plánované reformy v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti. Veřejné finance v r. 2022 odrážely vzestup ekonomické aktivity oproti r.  2021, kdy ještě probíhala pandemie. Poměr schodku veřejných financí k HDP se v r. 2022 snížil na 6 % HDP ze 7,5 % v r. 2021. Poté se předpokládá, že se v r. 2023 dále sníží na 4,9 % HDP a bude nadále klesat až na 2,9 % HDP. Toto zlepšení je způsobeno klesajícím podílem výdajů na HDP, zejména po ukončení podpůrných opatření COVID-19 v roce 2022 a klesající úrovní opatření na zmírnění inflace. Míra zadlužení veřejných financí se v r. 2022 snížila a poté se progresivně zvýší a do roku 2025 se ustálí na hodnotě přibližně 58,0 %. Celkově lze říci, že rizika pro hospodářskou aktivitu jsou v roce 2023 mírnější a vyváženější. Hlavní rizika se týkají možnosti většího oslabení mezinárodního ekonomického prostředí oproti odhadům, což by mohlo vést k nižšímu vývozu. Zahraniční poptávka může být také slabší, než se očekávalo, zejména pokud se měnová politika ve vyspělých ekonomikách zpřísní razantněji, než se předpokládalo. Některá z těchto rizik by mohl zmírnit silnější růst mezd, který by mohl dodatečně podpořit spotřebu domácností. Rizika ohrožující inflaci jsou považována za vyrovnaná. Také zhodnocení eura, zpřísnění měnové politiky a rovněž nižší mezinárodní náklady na energii a dopravu by měly vést ke snižování inflace. Na fiskální straně jsou rizika od r. 2023 na straně poklesu (zvyšování deficitu). Ty odrážejí především pravděpodobnost státní podpory pro vnitrostátní leteckou společnost, i když dopad by měl i možný slabší hospodářský růst. Tato rizika mohou být částečně kompenzována úrovní výdajů na opatření ke zmírnění cen, které by mohly být nižší, než se předpokládá, pokud se ceny ropy a plynu stabilizují na nižších úrovních.

2.3. Bankovní systém

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti. Směřuje do něj objemově kolem 90% zahraničních investic a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský úřad pro finanční služby (MFSA) registroval v r. 2022 na Maltě 120 bankovních poboček, 26 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy. Podle agentury Moody’s je maltský bankovní systém stabilní díky odolnosti domácího bankovního systému, přičemž domácí banky se řídí konzervativním a tradičním bankovním modelem. V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority – MFSA) je zodpovědný za vydávání licencí a dohled nad úvěrovými a finančními institucemi. Nejvýznamnější banky na Maltě jsou: Bank of Valletta. Poskytuje osobní bankovní produkty a služby, životní a penzijní pojištění a různé platební karty. Banka nabízí také produkty a služby podnikatelského bankovnictví pro malé a střední podniky, služby správy majetku a devizové služby. Působí prostřednictvím retailové sítě 36 poboček a agentur a také prostřednictvím zastoupení v Austrálii, Belgii, Itálii a Libyi. Celková aktiva: 12.91 mld. EUR. HSBC Bank Malta: dceřiná společnost HSBC Europe BV. Celková aktiva: 6,75 mld. EUR. Dalšími významnými bankami jsou FIM Bank, Sparkasse Bank Malta, IIG Bank, Akbank Tas, Agri Bank , BNF a FCM Bank.

2.4. Daňový systém

Maltský daňový systém vychází z daňových zásad Spojeného království. Jeho základním pilířem je systém úplného započtení daně, který zcela eliminuje dvojí zdanění zisků společností. Akcionáři pobírající dividendy mají nárok na daňový odpočet ve výši daně odvedené ze zisku, z něhož jsou dividendy vypláceny. Celkové daňové zatížení na Maltě patří v rámci EU k podprůměrným.

Typologie příjmů, které jsou zdaněny: příjmy firem, samostatně výdělečných osob, zaměstnanců a kapitálové příjmy.

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou daněny ve výši 35 %. Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35 %. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně DPH Základní sazba činí 18 %, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody. Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně. Informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt. VAT General Information (gov.mt)

Malta nabízí dobré daňové podmínky při výrazně nižších nákladech na založení a provoz společnosti. Napomáhá tomu i dlouhodobá politická a ekonomická stabilita plynoucí z členství v EU a také všestrannost maltézských společností při mezinárodním daňovém plánování. Přes Maltu lze obchodovat s daňovým zatížením max. 5 %.  

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Bilance bilaterálního obchodu s Maltou zaznamenávala do roku 2016 pozitivní trend, od r. 2018 se ale snižuje v neprospěch ČR. V r. 2022 dosáhl celkový obrat výše 2,12 mld. CZK (oproti 2,03 mld. CZK v r. 2021). 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Malta má se zeměmi EU pozitivní obchodní bilanci. Podíl z celkového vývozu Malty do EU činil v r. 2022 50,9 %. Hlavní nárůst obchodu byl s Německem a naopak byl zaznamenán pokles s Itálií.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Malta má negativní obchodní bilanci se zeměmi mimo EU, obchoduje nejvíce vedle Velké Británie především s Asií (Singapur, Čína a Korea) a USA.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je vládou podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Investování na Maltě je nejen výhodné, ale také jednoduché, a to díky omezené byrokracii a mimořádně příznivým daňovým podmínkám, které maltský stát zajišťuje všem občanům Evropského společenství. Malta byla hodnocena ratingovými agenturami, jako jsou S&P a Fitch, jako stabilní ekonomika s velkým potenciálem rozvoje. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek. Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise (Malta Enterprise |, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Ke konci června 2022 činila stav akcií přímých zahraničních investic na Maltě 208,6 mld. EUR, zatímco přímé investice v zahraničí činily 57,8 mld. EUR. Hlavními přispěvateli do příchozích i odchozích PZI byly finanční a pojišťovací činnosti. Během prvních šesti měsíců roku 2022 vzrostly toky přímých zahraničních investic na Maltě o 2,0 miliardy EUR a do zahraničí o 3,2 miliardy EUR.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Malta je členem WTO od 1. ledna 1995 a členem GATT od 17. listopadu 1964.   Členem EU  se stala k 1.5.2004.   1.1. 2008 vstoupila Malta do Eurozóny.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se země EU včetně Malty, je  Smlouva o přistoupení ČR k EU,  jejíž ratifikační listiny byly uloženy dne 3. listopadu 2003. Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy (v chronologickém pořadí): Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním, Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic – platnost ukončena v roce 2020 v rámci sjednocení pravidel ochrany investic v rámci jednotného vnitřního trhu EU. Mezi další bilaterální smlouvy patří:  Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících,  Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií, Dohoda o kulturní spolupráci, dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví, Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, Dohoda o sukcesi do dvoustranných smluv, Program spolupráce v oblasti školství, kultury, vědy, mládeže a sportu mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky na léta 2009 – 2011.

3.4. Rozvojová spolupráce

Strategie maltské rozvojové spolupráce (hlavní principy, prioritní země a sektory) spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na následující geografické oblasti: Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku (rozvojové projekty a programy s cílem uspokojení základních potřeb), malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední Východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví). V oblasti humanitární pomoci má Malta dlouholeté zkušenosti, neboť mnohé náboženské organizace a misionáři aktivně přispívali a stále přispívají rozvojovým i humanitárním misiím po celém světě.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Maltská ekonomika je vysoce industrializovaná a založená na službách. Hlavní hnací silou ekonomiky je terciární sektor. Podíl zemědělství k vnitřnímu růstu je velmi nízký kvůli nedostatku vody a suché půdě. Přední odvětví představují námořní sektor (stavba lodí), cestovní ruch a textilní a oděvní průmysl. Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, minerální paliva, oleje, farmaceutické výrobky, tištěné knihy a noviny, letadla a díly, hračky, hry a sportovní vybavení. Dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.

▶ Civilní letectví, vesmír

Jedním z nejžádanějších produktů a současně i exportních příležitosti na Maltě jsou letadla a součástky letadel. Vzhledem k vysoké úrovni českého leteckého průmyslu jsou v zemi značné možnosti pro uplatnění české produkce. Malta dovezla v r. 2022 části letadel, vrtulníků a/nebo kosmické lodě včetně družic za 1,3 mld. EUR, což znamená nárůst o 62 % oproti r. 2021. Letadla a součástky letadel patří na Maltě k nejpoptávanějším produktům. Existují zde tak příležitosti v oblasti vybavení letadel a produkci malých dopravních letounů.

▶ Dopravní infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem rozvoje turistického ruchu. Nejdováženější produkty na Maltu (hned po ropě – 33 %) jsou lodě a čluny (činí 24 % celkového importu), které jsou využívány jak k přepravním účelům, tak i k rybolovu.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Počítačová technika patří v dlouhodobém výhledu mezi největší položky českého vývozu na Maltu. Zemi si vybrala pro výrobu ICT komponent řada významných firem. Řada českých dodavatelů zde tedy může najít odbytiště. Jednou z nejvýraznějších položek českého vývozu na Maltu tvoří přístroje pro elektrický záznam, reprodukci zvuku a TV obrazu.

▶ Energetika

Vláda si uvědomuje vysokou závislost na dovozech fosilních produktů a zvažuje větší rozšíření obnovitelných zdrojů. Exportní příležitosti lze najít v oblasti výroby zařízení či komponent pro větrnou či solární energii. Trh je otevřen pro zahraniční investice. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (například plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, ekologicky šetrné výrobní procesy či oblast zvyšování energetické účinnosti budov.

▶ Kulturní a kreativní odvětví, gaming

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Země se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech), správě fondů, managementu majetku, finančních službách (pojištění, bankovnictví), telekomunikacích. České firmy zde mohou nalézt uplatnění především v oblasti programovaní a poradenství spojeném s IT.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Vývoz strojních výrobků na Maltu je jednou z nejperspektivnějších exportních příležitostí. Malta dováží řadu výrobků, od motorů až po čerpadla, a čeští exportéři tak mohou v tomto sektoru nalézt široké uplatnění. Jednou z největších vývozních položek z ČR na Maltu tvoří reaktory, kotle a mechanické nástroje a přístroje.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obyvatelé Malty jsou přátelští a zdvořilí, a ačkoliv upřednostňují vybudování atmosféry důvěry dříve, než započnou obchodní jednání, obvykle se chovají neformálně. Malťané jsou hrdí na svou tolerantní kulturu, zvyky a tradice a žijí tradičním evropským stylem. Zvyklosti obyvatel Malty tuto zemi zřetelně řadí k reprezentantům středomořské křesťanské kultury s patrnými arabskými vlivy. V obchodním styku však vzhledem k historii Malty a silnému britskému vlivu převažují britské zvyklosti.

4.2. Oslovení

Běžnou praxí ještě před započetím jednání s maltskými obchodníky je mít potřebné reference a doporučení. Pokud nemáte nikoho, kdo by vás mohl představit, měli byste poslat dopis se žádostí o jednání přímo majiteli firmy nebo jejímu prezidentovi. Akceptovanou formou komunikace při žádosti o sjednání schůzky či dotazu na produkty a služby se stává čím dál tím vice i elektronická pošta. Na Maltě jsou využívány také sociální sítě, jako např. LinkedIn, nebo obchodní svět Malty propojuje např. Network Malta, Malta Entrepreneurs, and Business Professionals in Malta. Obchodním jazykem je angličtina, která patří s maltštinou k úředním jazykům. Angličtina je také používána při publikaci zákonů a při soudních řízeních.

4.3. Obchodní schůzka

JMalťané preferují osobní obchodní setkání. Úvodní schůzky jsou formální, je důležité budovat vztah ještě dříve, než přijde na řadu obchod samotný. Malťané jsou přátelští, pohostinní a dochvilnost  je v obchodním styku  výrazem kultivovaného vystupování a respektu vůči obchodnímu partnerovi. Předávání dárků při obchodních schůzkách není zvykem, ale může při vhodné příležitosti na partnery zapůsobit. Hodí se zejména při velmi oficiálních příležitostech.

4.4. Komunikace

Malťané preferují osobní obchodní setkání, video konference však začínají být akceptovanou formou. V korespondenci je hojně využíván e-mail. Klasická papírová poštovní korespondence je využívána jen ve zvláštních případech a ve velmi formálním styku. Téměř všichni Malťané hovoří anglicky na velmi dobré úrovni. Rozšířena je také italština. Malťané jsou velmi otevření a přívětiví, jako tomu v jižních zemích bývá, nicméně komunikace nese známky britského vlivu.

4.5. Doporučení

Svou společnost prezentujte pomocí přehledných podkladů, brožur, nejlépe v anglickém jazyce, případně ceníkem. Takový přístup naznačí opravdový zájem o realizaci obchodu. Maltští obchodníci jsou výbornými posluchači, nebudou přerušovat vaši řeč, můžete však očekávat mnoho otázek a žádostí dalšího vysvětlení daných problematik. Dochvilnost je očekávaná a ceněna. Vyjednávací proces bývá poměrně dlouhý. Připravte se na přímý komunikační styl, který Malťané upřednostňují.

4.6. Státní svátky

1. leden: Nový rok

10. únor: Ztroskotání sv. Pavla

19. březen: Svátek sv. Josefa

31. březen: Den Svobody Velikonoce – Velký pátek

1. květen: Svátek práce 7. červen: Sette Giugno (it. „sedmý červen“; nepokoje v roce 1919)

29. červen: Svátek sv. Petra a Pavla

15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie 8. září: Svátek Panny Marie Vítězné

21. září: Den nezávislosti

8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie

13. prosinec: Den republiky

25. prosinec: Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích.

Zástupci a výhradní dovozci:  

Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastním jménem, ale na účet nejmenovaného zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři (concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají ve svém vlastním jméně a na svůj vlastní náklad. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem. Na Maltě je evidováno několik desítek firem, které působí jako obchodní zástupci nebo výhradní dovozci. Registraci mohou obdržet pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo ekonomie nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade.  

Z hlediska ČR je přístup na maltský trh bez obchodních bariér. ČR i Malta se v roce 2004 staly po vstupu do EU součástí jednotného vnitřního trhu. Malta je otevřenou zemí, která je tradičně obchodně zaměřená a využívá své strategické polohy ve Středozemním moři. Ochrana domácího trhu se dnes zaměřuje na minimum oblastí, např. na zemědělství, kdy si maltská vláda uvědomuje rizika závislosti na dovozu potravin a snaží se domácí zemědělsko-potravinářský sektor podporovat a v rámci společné zemědělské politiky EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, založení pobočky nebo společného podniku na Maltě není složité. Maltská vláda podporuje zakládání firem na Maltě, protože s nimi přicházejí do země investice a rozšiřují se možnosti zaměstnávání maltských občanů. K formálnímu založení firmy na Maltě v některých případech stačí někdy jeden týden. Maltský zákon o obchodních společnostech vychází z britského vzoru a stanovuje jednoduchý postup, jak založit společnost podle maltského práva. Na Maltě platí právní předpisy EU a nízké daňové sazby. Sazby daně z příjmů právnických osob, daně z práv duševního vlastnictví, daně z hazardních her a daně z přidané hodnoty jsou nejnižší v Evropě.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučuje se použít propagační materiály v angličtině (vedle maltštiny druhý úřední a rozšířený jazyk). Využívána je také reklama na internetu a sociálních sítích. V počáteční fázi pronikání na maltský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhů, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor. Mezi nejvýznamnější PR agentury na Maltě patří Malta PR Agency (maltapragency.com),BPCInternational BPC International – Advertisingand Public Relations Agency in Malta a Strategic Malta.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví nevybočuje Malta z běžných standardů zemí Evropské unie. Malta je členem Světové obchodní organizace (WTO), a proto jsou její zákony o ochraně duševních práv v souladu s TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dohoda TRIPS vymezuje minima v oblasti ochrany duševních práv, které musí splnit každý člen WTO. Také specifikuje donucovací mechanizmy, a je komunikační platformou pro řešení mezinárodních sporů souvisejících s duševním vlastnictvím.

5.5. Trh veřejných zakázek

Podle maltského práva je hlavním legislativním nástrojem v oblasti zadávání veřejných zakázek nařízení o zadávání veřejných zakázek LEĠIŻLAZZJONI MALTA(legislation.mt) Tato nařízení transponují ustanovení směrnice Evropské unie 2014/24/EU, která se zabývá zadáváním veřejných zakázek. Hlavní kritéria výběru se týkají tří aspektů: vhodnost pro výkon odborné činnosti; ekonomická a finanční situace a technická a odborná způsobilost. Veřejné zakázky, včetně zakázek pro státní firmy jakou je např. elektrárenská společnost Enemalta, jsou pravidelně vyhlašovány ve Vládním věstníku Malty každé úterý a pátek. Na internetu tendry publikuje Informační úřad Malty (Department of Information): www.doi.gov.mt  (sekce „Public Tenders“).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V zahraničním obchodě jsou oblíbené dokumentární platby. Zejména pokud se jedná o první dodávky zboží, je využíván dokumentární akreditiv. Obchodní kultura na Maltě je vyspělá a podnikatelé zpravidla platí za faktury včas. Problémy s placením snižují firmě kredit v podnikatelských kruzích, což se pak nepříznivě promítá do obchodního styku a úspěchu firmy. V zájmu minimalizace rizika si lze prověřit údaje o maltských firmách v obdobě obchodního rejstříku, jehož správa spadá pod Maltský úřad pro finanční služby (Malta FinancialServices Authority). Na stránkách úřadu je odkaz na registr firem. Obchodní rejstřík poskytuje zdarma on-line pouze jméno společnosti, registrační číslo a adresu. Další informace o společnosti, např. akcionářská struktura nebo jména ředitelů, mohou na stránkách obchodního rejstříku získat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma, avšak za stahování dokumentů z těchto stránek je třeba zaplatit. Obchodní spory jsou řešeny před soudy nebo v arbitrážním řízení. Arbitráž nabízí rychlejší rozhodnutí ve sporu, avšak samozřejmě bez možnosti odvolání. Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách si lze vyžádat informace o maltských firmách na Maltské obchodní, podnikatelské a průmyslové komoře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU mají občané ČR právo na pobyt ve všech členských státech EU včetně Malty (volný pohyb osob). Malta je od roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla nejméně o 3 měsíce přesahovat plánované datum odjezdu, nebo na občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemají oddělenu část (tj. bez odstřiženého rohu). MV nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.

Český státní příslušník cestující na Maltu motorovým vozidlem musí být vybaven ”zelenou kartu” potvrzující platné pojištění odpovědnosti za škody způsobené řízením motorového vozidla s platností pro Maltu.

Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu je povinen.

Lékařská pohotovost:

– ostrov Malta – tel. 196

– ostrov Gozo – tel. 112  

Malta je pro cestovatele relativně bezpečná a bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Trestná činnost je minimální a převažují drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti. Dojde-li k trestnému činu, je nutné událost ohlásit na:

– Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.: +356 2122 4001

– Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: +356 2156 2040

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření: dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů, nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech, věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a cennostem vůbec, nekupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, kde neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem, vždy požadovat doklad o zaplacení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci EU má Malta volný pracovní trh, ale pro cizince ze zemí mimo EU je relativně uzavřený. Maltské úřady vyžadují, aby zaměstnavatelé prokazovali, že na dané pozici nemohou zaměstnat občana Malty a teprve poté vydávají pracovní povolení pro cizince. Administrativní náležitosti spojené se získáním pracovního povolení vyřizuje budoucí zaměstnavatel dotyčného cizince. Zaměstnávání se řídí maltským pracovním právem.

5.9. Veletrhy a akce

Největší výstavní a konferenční areál je Malta Fairs and Convention Center. Kalendář veletrhů lze nalézt na: www.mfcc.com.m. Přehled nejvýznamnějších veletrhů, které se konají v r. 2022 – 2023 lze nalézt na stránkách Bestrade.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelským  úřadem ČR akreditovaným pro Maltu je Honorární konzulát ČR, který je řízen Velvyslanectvím ČR v Římě. Vedoucí úřadu je honorární konzul Pan John Paul DE GIORGIO

Telefon +356/20 92 7399

E-mail malta@honorary.mzv.cz

Provozní hodiny úřadu pondělí-pátek 08:00-17:00

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná služba: 196

Policie: 112

Hasiči: 199

Pomoc motoristům: +356 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332

Air Malta – rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): +356 2124 9600

Červený kříž: +356 2122 1022

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetové stránky maltské vlády a hlavních institucí (maltská i anglická verze): www.gov.mt

Ministerstvo financí: www.mfin.gov.mt

Ministerstvo zahraničních věcí (zodpovídá i za oblast zahraničního obchodu): www.foreign.gov.mt

Malta Enterprise – Agentura pro podporu obchodu, investic a podnikání: www.maltaenterprise.com