Malta: Zahraniční obchod a investice
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na vývozech a dovozech (např. téměř veškerých energetických surovin).
|
2015
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Dovozy
|
6 013,6
|
6 446,5 |
6 044,5 |
6 114,5 |
7 359,6 |
Vývozy
|
3 512,9
|
3 645,7 |
3 594,0 |
3 256,1 |
3 743,8 |
Saldo
|
-2 500,7
|
-2 817,8 |
-2 450,5 |
-2 858,5 |
-3 615,8 |
Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu, údaje v mil.EUR
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Dovoz
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Itálie |
1 261,4
|
1 238,5 |
1 174,4 |
1 394,9 |
1 244,9 |
Německo
|
372,2
|
371,3 |
418,0 |
439,2 |
496,6 |
Francie
|
224,1 |
258,8 |
225,6 |
293,8 |
437,0 |
Eurozóna
|
2 797,7
|
2 632,8 |
2 561,9 |
3 315,2 |
3 115,3 |
EU
|
3 532,3
|
3 208,3 |
3 174,4 |
4 025,7 |
3 504,9 |
Vývoz
|
2015
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Německo
|
329,4
|
388,9 |
398,0 |
420,7 |
495,2 |
Itálie |
134,4
|
208,8 |
256,9 |
321,3 |
286,6 |
Francie
|
237,7
|
229, 8 |
231,3 |
268,8 |
269,3 |
Eurozóna |
812,5
|
947,7 |
1 015,5 |
1 195,2 |
1 297,2 |
EU
|
1 064,0
|
1 183,3 |
1 262,9 |
1 479,2 |
1 567,4 |
Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřad, údaje v mil.EUR
Pro srovnání vývoz z Malty do VB činil v r. 2019 55,5 mil. eur (v r. 2018 61,8 mil. eur), do Asie vyvezla zboží za 762 mil. eur (v r.2018 za 702 mil. eur) a do USA za 159,1 (v r. 2018 za 144,3 mil. Eur).
Dovoz z VB se meziročně téměř ztrojnásobil, v r. 2019 činil1 358,1 mil. eur ( v r. 2018 512 mil. eur), z Asie činil 1 017 mil. eur ( v r. 2018 943 mil. eur) a z USA činil 168 mil. eur.
2.3. Komoditní struktura
Vývozu dominují tradičně paliva, maziva a příbuzné materiály, elektrosoučástky, farmaceutické výrobky, potraviny, letadla a letecké komponenty, optické a fotografické přístroje a potravinářské výrobky, hračky a sportovní potřeby.
Dlouhodobě Malta dováží především paliva a maziva, elektrická zařízení, stroje a strojní zařízení, lodě a lodní komponenty, farmaceutické výrobky, potraviny a optické a fotografické přístroje.
Komoditní struktura dovozu (v tis.eur)
|
2018 |
2019 |
Stroje a zařízení |
2 005,0 |
3 046,1 |
Paliva, maziva a příbuzné materiály |
1 902,9 |
1 865,0 |
Chemické výrobky |
603,1 |
681,9 |
Potravinářské výrobky
|
628,7 |
606,2 |
Spotřební zboží
|
528,8 |
574,5 |
Polotovary
|
413,8 |
440,3 |
Tabák a nápoje |
112,3 |
130,2 |
Surový materiál |
27,4 |
36,2 |
Komoditní struktura vývozu (v tis. eur)
|
2018 |
2019 |
Paliva, maziva a příbuzné materiály
|
1 048,6 |
1 109,0 |
Palivo, mazivo |
1 048,6 |
1 109,0 |
Elektrické stroje a zařízení |
957,0 |
1 025,5 |
Smíšené spotřební zboží
|
488,8 |
605,1 |
Chemické výrobky
|
387,0 |
524,0 |
Potravinářské výrobky
|
345,3 |
284,1 |
Polotovary |
153,8 |
137,8 |
Tabák a nápoje |
44,6 |
46,9 |
Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Freeport
Zákonem byla ustavena v části přístavu Marsaxlokk zóna volného obchodu. Veškeré zboží dovezené autorizovanými společnostmi je následně osvobozeno od dovozních cel. Samozřejmě zboží dále přepravené ze zóny volného obchodu do EU musí být procleno. Autorizované společnosti, které v zóně volného obchodu působí, se navíc těší státním pobídkám, zejména snížení daní a investičním “daňovým úvěrům”.
Více informací na: www.freeport.com.mt
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Malta disponuje prosperujícím průmyslovým sektorem s více než 200 zahraničními a asi 400 místními výrobními společnostmi. Malta poskytuje pobídky v mnoha odvětvích, aby přilákala přímé zahraniční investice. Nejvíce investic směřuje do výrobního sektoru, logistických služeb, výroby léčiv, biotechnologie a chemického průmyslu, informačních technologií a finančních služeb.
Přímé zahraniční investice – příliv na Maltu: teritoriální členění (v tis. USD).
|
2013
|
2014
|
2015
|
Svět
|
1 443
|
70,042
|
-1 574 671
|
EU27
|
222 201
|
112 609
|
-2 058 691
|
Rakousko
|
-13 817
|
-2 602
|
-54 784
|
Belgie
|
4 753
|
6 312
|
3 461
|
Dánsko
|
5 952
|
6 670
|
6 605
|
Francie
|
-29 958
|
8 651
|
26 790
|
Německo
|
48 404
|
56 246
|
-90 411
|
Itálie
|
19 338
|
30 474
|
-11 645
|
Lucembursko
|
16 121
|
17 963
|
-1 955 449
|
Nizozemsko
|
116 563
|
-91 148
|
-87 804
|
Španělsko
|
-847
|
5 386
|
5 110
|
UK
|
24 597
|
-31 338
|
-8 001
|
Mimo-EU27
|
-39 246
|
-42 568
|
483 979
|
Ostatní evropské země
|
27 394
|
15 670
|
401 487
|
Švýcarsko
|
31 671
|
-6 993
|
101 269
|
Turecko
|
-65 067
|
230 679
|
216 744
|
Afrika
|
-2 379
|
14 125
|
19 561
|
Amerika
|
5 226
|
37 289
|
4 542
|
Kanada
|
13 263
|
22 683
|
5 514
|
USA
|
-1 631
|
-4 556
|
2 358
|
Asie
|
-125 336
|
-12 774
|
46 366
|
Austrálie a Oceánie
|
41 325
|
-86 968
|
11 623
|
Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu
Tok přímých zahraničních investic (v mil. USD)
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
Příliv |
11 343 |
4 645 |
3 813 |
3 185 |
Odliv |
2 341 |
-5 236 |
-5 368 |
-7 115 |
Stav přímých zahraničních investic na Maltě (v mil. USD)
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
173 343 |
165 339 |
170 124 |
203 571 |
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je na Maltě politicky podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek.
Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise, nabízí šest oblastí: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny pobídky: zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.
Maltu lze z hlediska zahraničně-politických rizik považovat za poměrně bezpečnou zemi pro umístění investic. Malta nemá nepřátelské vztahy s jinými zeměmi a stala se členskou zemí EU v roce 2004. Malta si hájí mezinárodní neutralitu a dokonce prosadila její zachování do přístupové smlouvy s EU.
Z hlediska vnitropolitického vývoje se Malta těší dlouhému období stabilní parlamentní demokracie, která je předpokladem rozvoje obchodu – jedné z nejdůležitějších podnikatelských aktivit na Maltě.
Měnová rizika spojená se zahraničními investicemi Malta eliminovala zavedením společné evropské měny v roce 2008.
Přírodní rizika umístění investice na Maltě vyplývají z ostrovního charakteru země. Na Maltě jsou omezené sladkovodní zdroje a z toho vyplývá vysoká závislost ostrovů na odsolování vody.
Případné zvýšení cen ropy má vliv na výrobní náklady prakticky všech odvětví, protože ropné produkty jsou základním zdrojem pro výrobu elektřiny a pro pohon zařízení na odsolování vody.
Nejdůležitější investice z hlediska odvětví:
- ST-Microelectronics – výrobce polovodičů (1700 zaměstnanců, prosperita tohoto velkého podniku má významný vliv na HDP Malty, protože jeho výrobky tvoří až třetinu maltských vývozů)
- Trelleborg – průmyslové výrobky z gumy, gumové těsnění
- Carlo Gavazzi – elektronika
- Baxter – léčiva a zdravotní materiál
- Methode Electronics – součástky aut
- ProMinent Fluid Controls – dávkovací průmyslové pumpy
- Playmobil – hračky
- Motherwell Bridge – dopravní systémy
- Medelec Switchgears – systémy distribuce elektřiny (skupina Alstom)
- Aeromaritime – údržba a revize lodí a letadel
- Eurovac – léčiva (skupina Cardinal Health)
- Mediterranean Power Electric – elektrické přístroje
- De La Rue – elektronické pasy
Značná část zahraničních investic v minulosti směřovala také do finančního sektoru – viz bod 1.6
Zastupitelský úřad