Registrovat se
Přihlásit seMauritánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko)
|
Rozloha: 1 030 700 km2 Sousedé (délka hranice): Alžírsko (463 km), Mali (2 237 km), Senegal (813 km), Maroko/Západní Sahara Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města: 15 regionů (wilaya): Adrar, Assaba, Brakna, Dakhlet Nouadhibou, Gorgol, Guidimakha, Hodh ech Chargui, Hodh El Gharbi, Inchiri, Nouakchott Nord, Nouakchott Ouest, Nouakchott Sud, Tagant, Tiris Zemmour, Trarza Země se dále dělí na 53 okrsků (moughataa) a 216 obcí (communes) Hlavní město – počet obyvatel: Nouakchott – 958 000 Další významná města – počet obyvatel:
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Pevné svátky:
|
|
Pohyblivé muslimské svátky:
Pracovní týden začíná v neděli a končí ve čtvrtek – pátek a sobota jsou dny volna (dle muslimské tradice). Otevírací hodiny úřadů fungují většinou bez polední přestávky od 8 hod do 16,00 hod. Banky mají otevřeno od neděle do čtvrtka od cca 8 hod do cca 12 hod. Obchody a drobní podnikatelé naopak často respektují klimatické poměry v zemi a zachovávají polední přestávku – otevírají mezi 9 až 12 hod a mezi 16 až 19,30 hod. |
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
|
Název státu:
Mauritánská Islámská republika je státním zřízením republika se značným vlivem islámského práva, které se kombinuje s francouzským občanskoprávním systémem, s velkou rolí prezidenta (tzv. prezidentský systém). Země prošla několika vojenskými puči – poslední byl uskutečněn v srpnu 2008. Sesazen byl demokraticky zvolený prezident Sidi Ould Cheikh Abdellahi. Strůjce převratu, generál Mohamed Ould Abdel Azíz, stanul v čele země. Následně se v červenci 2009 uskutečnily nové prezidentské volby, ve kterých byl Abdel Azíz zvolen prezidentem země. Abdel Azízův vojenský převrat diskvalifikoval zemi v očích zahraniční veřejnosti. Klíčoví hráči jako USA, Francie, EU či Africká unie převrat odsoudili a žádali co nejrychlejší návrat k demokratickému řádu.
Zákonodárná moc je představována dvoukomorovým parlamentem. Horní komorou je Senát složený z 56 členů volených nepřímo (členy městských zastupitelstev) na šestileté období. Dolní komora, Národní shromáždění, je složena ze 146 poslanců volených ve všeobecných přímých volbách na pětileté období. Národní shromáždění není zcela nezávislé na výkonné moci (např. může být velmi lehce rozpuštěno prezidentem země). Parlamentní volby, původně plánované na rok 2011, se odehrály v listopadu a prosinci 2013, společně s volbami komunálními. Část opozice se jich odmítla účastnit z důvodu netransparentnosti.
Níže je uvedeno složení vlády pro rok 2020: V sprnu roku 2019 byl zvolne nový prezidente Mauritánie pan Mohamed Ould El-Ghazaouani, bývalý vysoký vojenský představitel země.
|
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Demografické složení obyvatelstva dle věkových skupin: (2016)
Národnostní složení:
Náboženské složení:
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:
|
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Zhodnocení hospodářského vývoje v minulých letech,, předpověď dalšího vývoje
Mauritánie si od roku 2012 udržovala růst HDP 5 % a více. V roce 2015, dle aktuálních údajů, HDP vzrostlo „jen“ o 3,1 %. Hlavním důvodem tohoto propadu bylo snížení cen železné rudy, která je hlavním mauritánským exportním zbožím. Dalším z důvodů může být i snižování vládních výdajů, které vyústily ve snížení schodku státního rozpočtu na 3,1%.
Mauritánie dlouhodobě patří mezi nízkopříjmové země. Dle údajů Světové banky byla země v roce 2014 hodnocena na 155. místě dle HDP na obyvatele (cca 2 600 USD/obyvatele dle parity kupní síly). Přes pozitivní ekonomický vývoj posledních několika let je Mauritánie stále málo rozvinutou zemí – v pohledu Indexu lidského rozvoje (HDI) se v roce 2014 nacházela na 156. místě mezi 187 zeměmi světa. Odhaduje se, že kolem 66 % mauritánských domácností se nalézá pod hranicí chudoby (pod 2 USD/den), která zasahuje zejména populaci rozsáhlých venkovských oblastí. Země se také potýká s vysokou mírou korupce.
Hlavními slabinami mauritánské ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (31 %) a nedostatečně diverzifikovaná ekonomická základna. Základem ekonomiky je rybolov, chov dobytka a těžební průmysl. Zemědělství a rybolov vytváří 24,1 % HDP a zaměstnává kolem poloviny pracovní síly, přičemž část této populace žije nomádským způsobem života. Zpracovatelský průmysl se na tvorbě HDP podílí jen cca 8%, naopak těžba nerostných surovin vytváří až 19,5 % HDP státu. Průmysl celkově tvoří 34,8 procent HDP. Služby se podílí cca 41,1 % na HDP – jedná se především o obchod, státní správu a telekomunikace. ehm zdroj Mauritánská ekonomika je také ohrožována vnějšími vlivy, především suchem a proměnlivostí světových cen některých komodit. Obyvatelstvo se pak obtížně vyrovnává s růstem cen (inflace se v roce 2015 pohybovala kolem 4 %), zejména potravin a energie.
Na druhou stranu mauritánská vláda v roce 2010 schválila rozsáhlý investiční program na roky 2011 až 2013 v celkové výši 1 114,1 mld. MRO (4,2 mld. USD) zaměřený na rozvoj infrastruktury a venkova.
Jen 6 % jeho výdajů má být hrazeno ze státního rozpočtu. Hlavním typem financování zejména velkých infrastrukturních projektů má být zapojení soukromého sektoru formou public-private partnership – příkladem takové realizace je výstavba nového letiště v Nouakchottu (ve výši 500 mil. USD, viz kap. 4.7.).
Ekonomický vývoj Mauritánie v roce 2016 měl, oproti roku 2015, pozitivnější charakter s 3,2 % růstem HDP (oproti 1,2 % v 2015). Hlavním faktorem růstu byl rozvoj ve stavebnictví (díky vládním investicím a investicím těžebních společností) a dobrá výkonnost rybolovu a zemědělství, jež překonalo období sucha. Pozitivní přínos těžby pro mauritánskou ekonomiku byl umenšen sníženou zahraniční poptávkou po železné rudě (hlavní exportní komoditě)
V roce 2013 pozitivní kurz vývoje mauritánské ekonomiky pokračoval díky dynamice v zemědělství a službách, stabilnější výkonnosti těžebního průmyslu (zejména těžby zlata) a stavební činnosti (výstavba letiště či vodovodního systému). Pro rok 2013 byl tak předpokládán růst HPD kolem více než 6 %, obdobným tempem však rostla i inflace.
V roce 2016 byla makroekonomická čísla v dobrém stavu, trvalý 1,7% růst HDP je doprovázen stejně trvalou inflací okolo 4% a stabilním kursem měny. Zadlužení státu se od roku 2012 snižuje a je dnes na úrovni 70% HDP.
Na konci ledna 2017 mauritánský ministr financí Mukhtar Ould Agay oficiálně představil výhled domácí ekonomiky pro rok 2017, který se dle jeho odhadu ponese v duchu ozdravování veřejných prostředků a nových investic, zejména do sektoru těžby a zpracování železné rudy. Dle ministrova odhadu mauritánskou ekonomiku, primárně závislou na těžebním průmyslu, čekají lepší časy v přímém důsledku postupného zvyšování cen železné rudy, jejíž celosvětový propad jednotlivé národní trhy zaznamenaly od roku 2012.
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Růst HDP (%) |
5,5 |
1,2 |
1,7 |
3,5 |
3,6 |
3,6 |
|
HDP/obyvatele (v USD) |
4 400 |
4 400 |
4 400 |
4 500 |
4 598 |
46 52 |
|
Deficit veřejného rozpočtu (% HDP) |
3,6 |
3,1 |
0,1 |
0,8 |
n/a |
n/a |
|
Inflace (%) |
5,6 |
0,5 |
1,5 |
2,3 |
n/a |
n/a |
Složení HDP podle sektorů (2017)
| odvětví | procent na HDP | obyvatelstva % |
| zemědělství | 27,8 | 50 |
| průmysl | 29,3 | 1,9 |
| služby | 42,9 | 48,1 |
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
růst HDP země za posledních 5 let v %
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020* |
| 0,4 | 1,8 | 3,1 | 3,6 | 6,7 | 5,8 * |
* odhad před začátkem koronavirové krize
příjmy, výdaje a saldo v % k HDP
| rok | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020* |
| příjmy | 32,6 | 31,7 | 31,8 | 33,6 | 30,5 | 31,2* |
| výdaje | 37,2 | 32,3 | 31,9 | 30,0 | 30,6 | 30,7* |
| bilance | -4,6 | -0,6 | -0,1 | 3,6 | -0,1 | 0,5 |
*odhad před začátkem koronavirové krize
státní dluh v % k HDP
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020* |
| 75,2 | 77,4 | 75,9 | 83,0 | 78,5 | 80,9* |
*odhad před začátkem koronavirové krize
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
|
Rezervy (milionech USD) |
639,1 |
821,3 |
824,4 |
849 |
881,3 |
919 |
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Bilance běžného účtu (% GDP) |
– 20,5 |
– 19,8 |
-15,1 |
-14,4 |
-11,6 |
10,2 |
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
|
Hlavním hráčem v měnové politice a dozoru nad bankovním sektorem je Mauritánská centrální banka. Finanční systém země dále tvoří 13 místních bank a 5 zahraničních (např. Société Général, Attijari bank, katarská QNB). Aktivní jsou též 2 mauritánské finanční společnosti a několik pojišťoven a institucí specializovaných na mikrofinance. Finanční služby jsou však málo rozvinuté a slouží především omezenému počtu velkých společností. Velmi omezený je přístup malých a středních podniků k úvěrovým nabídkám. V zemi je málo bankovních poboček, koncentrovaných do měst Nouakchottt a Nouadhibou. Odhaduje se, že jen necelých 7 % populace má bankovní účet či úvěr. V zemi se aktuálně rozvíjí zejména tzv. islámské bankovnictví.
Banque Centrale de Mauritanie (BCM) Avenue de l’Indépendance, BP 623 Nouakchott Tel: 00222 525.22.06 / 525.28.88 Web: www.bcm.mr E-mail : info@bcm.mr
Banque Mauritanienne pour le Commerce International (BMCI) Avenue Gamal Abdel Nasser, B.P. 622 Nouakchott Tél.: 00222 525 24 69 / 525 28 26 /+ 222 45 29 53 95 ou + 222 45 25 28 26 Web: www.bmci.mr
Banque National de Mauritanie Avenue du Roi Fayçal, BP 291 & 614 Nouakchott Tél: 00222 525 26 02/525 27 07/ 525 12 62 Web: www.bnm.mr
Société Général Mauritanie Avenue Charles De Gaulle, BP 5085 Nouakchott Tel : 00 222 45 29 70 00 Web: www.sgm.mr
Générale de Banque de Mauritanie (GBM) Av. De l’Independance, BP 5558 Nouakchott Tel : +222 525 36 36
Banque Al Wava Mauritanienne Islamique (BAMIS) Avenue du Roi Fayçal Nouakchott Tel: 00222 525 14 24 / 525 22 66 Web: www.bamis.mr
Banque pour le Commerce et l’Industrie (BCI) Avenue Gemal Abdel Nasser, BP 5050 Nouakchott Tel: 00222 5292876 Web: www.bci-banque.com Orabank (ex BCMI)
Agence principale 54, avenue du Général Charles De Gaulle Rue 42-060 Tevragh Zeïna RC 1673 T: 00 (222) 45 29 19 00 F: 00 (222) 45 24 49 37 Attijari Bank Mauritanie (ABM) Rue Mamadou Konaté Nouakchott Tel: 00222 529 63 74 http://www.attijaribank.mr/abm.php
Chinguitty Bank Av. Gamal Abdel Nasser, BP 626 Nouakchott Tel: 00222 525 21 42 / 525 21 65 Web: www.chbank.mr
QNB Mauritania 10, Rue Mamadou Konate Nouakchott Tel: 00222 45249651
Banque El Amana (BEA) BP 5559 Nouakchott Tel. 00222 525 59 53 Web: www.bea.mr |
1.7. Daňový systém
|
Mauritánský daňový systém je poměrně značně diverzifikovaný – jedná se o 23 typů daní rozdělených na celostátní a obecní daně. Mezi hlavní typy daní patří:
|
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rabatu (Maroko) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Zadali jste nesprávný e-mail.
