Obchodní praktika je pak nekalá, jestliže jednání podnikatele vůči spotřebiteli odporuje požadavkům odborné péče a může podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele. Spotřebitel pak může učinit rozhodnutí, které by jinak neučinil.

Slečna Jana si v kamenném obchodě koupila „zlevněnou“ halenku, na etiketě byla uvedena cena halenky. Když však po čase potkala svoji kamarádku, zjistila, že si halenku před časem její kamarádka pořídila ve stejném obchodě za stejnou cenu, a to v době, kdy slevové akce ještě neprobíhaly. V tomto případě se mohlo jednat ze strany podnikatele o nekalou obchodní praktiku. Z tohoto důvodu slečna Jana dala podnět České obchodní inspekci.

Právní průvodce: Nekalá soutěž

Dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se za nekalou obchodní praktiku považuje taková praktika, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a agresivní obchodní praktika podle § 5b tohoto zákona. Kromě toho zákon ve svých přílohách uvádí seznam nekalých obchodních praktik, které jsou zakázané za všech okolností, a u nichž tedy dozorový orgán nemusí zkoumat, zda dotčené jednání může ovlivnit rozhodování spotřebitele.

V případě zlevněné halenky slečny Jany se jednalo o klamavé konání prodávajícího, protože etiketa s cenou obsahovala věcně nesprávnou informaci, a byla tudíž nepravdivá, což vedlo slečnu Janu k rozhodnutí ohledně koupě, kterou by jinak pravděpodobně neučinila. Prodávající uváděl existenci konkrétní cenové výhody (slevy), která, jak slečna Jana zjistila později, žádnou cenovou výhodou nebyla.

V České republice působí několik dozorových orgánů příslušných ke kontrole, zda se prodávající nedopouštějí zakázaných nekalých obchodních praktik, u nichž lze podat podnět. Pro oblast nekalých praktik se jedná o následující orgány dozoru:

• Česká obchodní inspekce – ve většině případů (včetně případu slečny Jany), leda by se jednalo o některou z níže uvedených oblastí, kde jsou příslušné orgány dozoru specializované na daný úsek
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce – na úseku zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků, tj. půjde-li o nabízení a prodej potravin, včetně alkoholických nápojů, tabáku, cigaret, atd.
• Krajské hygienické stanice – na úseku prodeje výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, tj. půjde-li o nabízení a prodej kosmetiky, elektronických cigaret, materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami (např. obaly pro potraviny, nádobí), hraček pro děti ve věku do 3 let, výrobků pro děti, biocidních přípravků, kosmetické nebo kadeřnické služby, ubytovací služby, wellness nebo fitness služby atd., nebo o prodej elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích
• Státní veterinární správa – na úseku veterinární péče, tj. zejm. půjde-li o nabízení a prodej živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů a krmiv, služeb veterinární péče, atd.
• Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva – na úseku střelných zbraní a střeliva
• Česká národní banka – u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky, tj. půjde-li o nabízení a poskytování spotřebitelských úvěrů, pojištění, apod.
• Státní ústav pro kontrolu léčiv – na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků
• Energetický regulační úřad – na úseku podnikání v energetických odvětvích, tj. půjde-li o nabízení a prodej elektřiny, plynu nebo tepla
• Český telekomunikační úřad – na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb, tj. půjde-li o nabízení a poskytování internetového připojení, telekomunikačních či poštovních služeb Celní úřady – na úseku provozování hazardních her