Nigérie

Nigérie je vybavena velkými zdroji ropy, plynu, vodních a solárních zdrojů a má potenciál vyrábět 12 522 MW elektrické energie ze stávajících elektráren. Ve většině dní však dokáže distribuovat jen kolem 4 000 MW, což je na zemi s více než 200 miliony obyvatel nedostatečné. Experti se domnívají, že v roce 2022 by mohlo být v energetickém sektoru dosaženo velkého pokroku, zejména pokud bude vláda schopna dotáhnout do konce svou dohodu s německým energetickým gigantem Siemens Group.

Přístup k elektřině je bezpochyby katalyzátorem pro každou zemi v jejím úsilí o industrializaci. Pro národ, jako je Nigérie, kde malé a střední podniky tvoří velké procento jeho ekonomických aktivit, musí mít energetický sektor dobrou pozici ve své touze po ekonomické prosperitě.

Země plánuje do roku 2030 vyrábět 30 000 MW, přičemž 3 000 MW bude pocházet z obnovitelných zdrojů a 27 000 MW z jejích elektráren. Výroba elektřiny se však osm let po privatizaci sektoru stále pohybuje těsně nad 5 000 MW i přes instalovanou kapacitu 13 000 MW. V roce 2021 byla dokončena první fáze (nultá fáze – Phaze Zero) národního programu hromadného měření (NMMP – National Mass Metering Programme), který federální vláda vyhlásila 30. října 2020. Mezi klíčové cíle NMMP patří zvýšení míry měření reálné spotřeby elektrické energie a odstranění svévolně odhadovaného účtování. Je také zaměřena na posílení hodnotového řetězce měřidel zvýšením místní výrobní, montážní a zaváděcí kapacity.

Deficit infrastruktury napříč hodnotovým řetězcem energetického sektoru zůstává dalším problémem, který v roce 2021 i nyní ovlivňuje stabilní dodávky elektřiny v zemi. Celý hodnotový řetězec tohoto odvětví od výroby po přenos a distribuci nutně potřebuje modernizaci infrastruktury, aby bylo dosaženo uspokojení energetické potřeby obyvatelstva. Existuje tedy potenciál pro české firmy pro dodávky dílů a zařízení pro solární či vodní elektrárny –  turbíny, solární panely a technologie na ukládání energie. Investice do programů obnovy zastaralých distribučních sítí, zabezpečení zásobování velkých městských oblastí či preventivní údržby mohou znamenat příležitosti pro dodavatele součástek, systémových řešení, mechanických dílů či dalších systémů distribuce elektrické energie, kteří umí realizovat dodávky na klíč v oblastech silnoproudu a přenosových soustav.

Nigérie má ornou půdu o rozloze 34 milionů hektarů: 6,5 milionu hektarů pro trvalé plodiny a 28,6 milionu hektarů v loukách a pastvinách. Zemědělství tvoří asi 24 % HDP této subsaharské velmoci.

Vláda dlouhodobě, a nyní i v důsledku dopadů pandemie, považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporovat řadou programů. Nigérie skýtá proto pro české firmy a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál. 

Zemědělství je po těžbě ropy v Nigérii klíčovou ekonomickou aktivitou. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Nigerijcům, podle nedávného průzkumu se přibližně 70 % domácností v Nigérii účastní na produkci zemědělských plodin, zatímco asi 41 % vlastní nebo chová hospodářská zvířata. Rybaření se věnují 3 % populace.

Dle ministra zemědělství potřebuje Nigérie 300 tisíc traktorů, nyní jich má pouze 30 tisíc. Nigérie je obdařena velkými plochami orné půdy, díky nimž je zemědělství odvětvím s vysokým potenciálem pro vytváření pracovních míst, zajišťování potravin a snižování chudoby. Ačkoli v tomto odvětví dlouho převládal samozásobitelský model výroby, používáním šlechtěných sazenic a aplikací modernějších zemědělských postupů postupně rostou i výnosy. To je cílem vládních opatření na podporu komerčního a mechanizovaného zemědělství a postupného vybudování rozvinutého zemědělského a agroprůmyslového trhu. Ačkoli vláda začala navyšovat rozpočtovou kapitolu zemědělského sektoru, rozpočet stále nestačí zajistit udržitelný růst a expanzi zemědělského sektoru. Federální vláda proto spoléhá na soukromé podniky, jednotlivce a zahraniční investory.

Nigérie významně posiluje produkci kešu ořechů, jakožto strategické zemědělské komodity. Globální obchod s těmito ořechy je vzkvétajícím odvětvím, přičemž jen samotný dovoz do USA v roce 2018 dosáhl hodnoty 1,6 milionu dolarů. Ve stejném roce přispěly asijské země přibližně 44 %, zatímco Afrika přispěla k celosvětové produkci 56 %. Mezi africkými producenty zůstává Nigérie jedním z hlavních přispěvatelů, jakožto je 6. největším producentem kešu ořechů na světě. Podle nigerijské rady pro podporu exportu (NEPC) má země nevyužitý potenciál ve výši 3,4 milionu dolarů z vývozu jader kešu. Pět největších trhů s nejvyšším potenciálem pro export jsou Evropská unie, Japonsko, Kanada a Spojené arabské emiráty. Zde se otvírá prostor i pro české exportéry této pochutiny, kteří hledají kvalitní a přitom levné ořechy pro další prodej či jejich zpracování.

Za hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat v oblasti rostlinné výroby dodávky kvalitních odrůd a semen, secí, žací a další stroje, technologie na zpracování rostlinné výroby, zavlažovací systémy; u živočišné výroby dodávky genetického materiálu, krmiva, veterinární vakcíny a léčiva, stroje na zpracování masa, chladírenská technika atd.

V průběhu let zaznamenala Nigérie nárůst globálního indexu terorismu, protože index bezpečnosti pro rok 2021 vytvořený Institutem pro ekonomiku a mír zařadil Nigérii na 146. místo mezi 163 nezávislými národy a územími podle úrovně bezpečnosti. Nigérie se posunula o jeden stupínek ze 147 v roce 2020, i když je stále na osmém místě mezi nejméně bezpečnými zeměmi v Africe. Od roku 2019 byl index terorismu v Nigérii 8,31. Index měří přímý a nepřímý dopad terorismu na stupnici od 0 (žádný dopad) do 10 (nejvyšší dopad). Nigérie je údajně jednou ze zemí s nejvyšší úrovní terorismu na světě. V roce 2019 bylo v Nigérii zaznamenáno 1 245 úmrtí v důsledku terorismu.

V zemi působí několik militantních skupin, které vedou k útokům na civilní i vojenské cíle. Severní region byl v posledním desetiletí zasažen vlnami povstání ze strany Boko Haram (BH) a Islámského státu v provincii Západní Afriky (ISWAP). Úroveň nebezpečnosti v Nigérii za posledních několik let prudce vzrostla. Téměř v každém regionu země existují dva hlavní bezpečnostní problémy: společné střety/občanské nepokoje a únosy za výkupné.

Mezi lety 2019 a 2021 se míra nezaměstnanosti v Nigérii zdvojnásobila na přibližně 32,5 % z celkové dospělé populace. Předpokládá se, že toto číslo se v roce 2022 zvýší na 33 %. Rok 2021 byl pro Nigerijce z hlediska bezpečnosti náročný, protože země bojuje s několika formami zločinu a teroru ve všech svých 36 státech. A to i přesto, že v letech 2015 až 2021 bylo na bezpečnost vyčleněno 10 bilionů nair (24,3 miliardy dolarů). V rozpočtu na rok 2021 činila alokace do celého bezpečnostního sektoru (armáda, vnitro) 1,97 bilionu nair (4,8 miliardy dolarů), což představuje 14% nárůst z 1,78 bilionu nair (4,3 miliardy dolarů) přidělených v roce 2020. Nigerijská vláda vyčlenila oproti původnímu plánu rozpočtu na obranu 2022 dodatečných více než 1 bilionů naira (cca 2 miliardy EUR, 50 miliard CZK) na operace a akvizice obranného sektoru – nákup výstroje, výzbroje za účelem upgradu kapacit a infrastruktury.

V zemi se prakticky pro potřeby obranně-bezpečnostního sektoru nic nevyrábí, ze strany nigerijské vlády zaznívá poptávka po investicích do domácí výroby a transferu technologií.

Guvernér centrální banky Nigérie (CBN) Godwin Emefiele uvedl, že centrální banka od vypuknutí pandemie covidu-19 v zemi vyplatila farmaceutickým a zdravotnickým společnostem v zemi více než 83,9 mld. NGN, což se rovná částce přesahující 4,1 mld. CZK. V souvislosti s pandemií byla vláda nucena uvolnit z rozpočtu na boj s covidem-19 cca 761 mld. USD (17,5 miliard CZK) a požádat o další státní půjčku ve výši 5,5 mld. USD (126,5 miliard CZK) za účelem nákupu potřebných zdravotnických pomůcek a vybavení.

Nigerijská vláda si uvědomuje tristní stav státní zdravotní péče v zemi a podhodnocené investice do zdravotnického sektoru a v reakci na pandemii připravila program uvolnění finančních prostředků na výstavbu a vybavení zdravotnických zařízení ve všech regionech země. Současně nigerijské ministerstvo zdravotnictví poptává chybějících 1 000 lůžek a standardní nemocniční vybavení, od komplexních řešení po jednotlivé produkty. To se týká i soukromých zdravotnických zařízení. S tím souvisí i poptávka po zajištění odborného vzdělávání/školení, jak zdravotnického, tak technického personálu (údržba strojů).

Zdravotnictví začíná v zemi být prioritní otázkou a objevuje se spousta nových projektů zaměřených na dodávky velkých nemocnic „na klíč“. Zde se objevuje i velká příležitost pro české dodavatele, kteří kromě technologie mohou nabídnout i financování.

Navzdory přetrvávající postpandemické drsné ekonomické situaci, nestálému obchodnímu prostředí a rostoucím nákladům za stavební materiály se zdá, že v nigerijském sektoru nemovitostí došlo v posledních dvou letech ke stavebnímu boomu. Kromě toho údaje Národního statistického úřadu (NBS) také ukazují, že sektor nemovitostí ve třetím čtvrtletí (Q3) 2021 meziročně vzrostl o 10 procent (YOY) a od té doby si udržuje pozitivní čtvrtletní meziroční růstový trend.

Mnoho odborníků připisuje stabilitu v sektoru zvýšení stavebních aktivit federálními, státními vládami a soukromými developery. Během roku dodala federální vláda prostřednictvím Národního programu bydlení (NHP) 5000 bytových jednotek ve 36 státech federace. Otevřela také online platformu pro prodej bytových jednotek. Některé státy federace pokročily i v dodávkách sídlišť v zemi. Konkrétně vláda státu Lagos dodala za rok ne méně než 7 000 bytových jednotek. Ve velkých městech došlo k výstavbě řady obytných čtvrtí a luxusních domů. Nicméně stále chybí kvalitní avšak cenově dostupné ubytovací kapacity pro méně majetné obyvatelstvo, které tvoří většinu nigerijské populace. S tím souvisí poptávka po stavebním materiálu a technologických řešeních, umožňujících levné, avšak kvalitní bydlení, které mohou být zajímavé pro potenciální české dodavatele a investory.

V důsledku bohatých příjmů z ropy a potažmo možnosti dovozu se Nigérie příliš nevěnovala plnohodnotnému rozvoji místního lehkého průmyslu. S cílem dohnat tento deficit vláda podporuje rozvoj malých podniků a řemesel, které však vyžadují počáteční investice a zaškolení místních v nových technologiích a obsluze strojů. Poptávka je zejména po obráběcích strojích a technologiích v řadě průmyslových odvětví a souvisejícím odborném řemeslném vzdělávání. Nigerijská strana má bohaté zkušenosti s kvalitními moderními českými výrobky a české firmy a investory je připravena uvítat s otevřenou náručí.

V souvislosti s prohlášením prezidenta Buhariho k naplňování dohod Green Dealu jsou v rámci země čím dál tím více skloňovány bio rafinérie a ekologické zpracování ropy a plynu, a i federální vláda vyzývá zahraniční dodavatele stejného či podobného vybavení a technologií, aby se s důvěrou obrátili na lokální vlády, které v tomto a příštím roce budou vypisovat výběrová řízení zaměřená právě na bio rafinerie a energetické využití odpadu ze zpracování ropy a plynu (flair gas, LPG), která mohou být příležitostí pro české dodavatele a investory.