Nigérie disponuje rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu i obnovitelných zdrojů (vodní a solární energie). Přesto však čelí výraznému nepoměru mezi teoretickým výrobním potenciálem a reálnými dodávkami elektřiny. Země s více než 230 miliony obyvatel má instalovanou kapacitu přes 13 000 MW, ale skutečná produkce se většinu roku pohybuje kolem 4 000–5 000 MW.

Vysoký podíl na poptávce po elektřině stále zajišťují záložní generátory poháněné naftou a benzínem, které v roce 2024 pokrývaly přibližně 75 % spotřeby. Průměrná spotřeba elektřiny na osobu byla v roce 2024 jen 165 KWh, přesto celková spotřeba přesáhla 35 700 GWh – to ukazuje na enormní tlak na rozšíření výrobní kapacity.

Nigérie si stanovila ambiciózní cíl: do roku 2030 dosáhnout produkce 30 000 MW, z toho 3 000 MW z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti vláda realizuje i Národní program hromadného měření (NMMP), jehož cílem je zvýšit míru přesného měření spotřeby a omezit svévolné odhady. Přesto však implementace programu čelí v roce 2025 otázkám ohledně transparentnosti a efektivity.

Pro české exportéry a investory se v Nigérii otevírá řada příležitostí, zejména v oblasti energetiky, kde infrastruktura stále zaostává a vyžaduje modernizaci. Vzhledem k rostoucímu zájmu o obnovitelné zdroje a problému s distribucí elektrické energie se nabízejí možnosti v několika klíčových oblastech:

Dodávky pro solární a vodní elektrárny: Poptávka po zařízeních pro obnovitelné zdroje energie roste, zejména turbíny pro vodní elektrárny, solární panely a technologie pro ukládání energie, jako jsou bateriová úložiště. S rostoucí poptávkou po solární energii je prostor pro dodávky kvalitních produktů, které podpoří rozvoj tohoto sektoru.

Modernizace distribučních sítí: Stárnoucí distribuční infrastruktura vyžaduje významné investice do modernizace. Příležitosti jsou především v dodávkách řešení pro přenosové soustavy, silnoproudé komponenty a systémy ochrany a regulace, které zvýší stabilitu a efektivitu celého energetického systému.

Investice do měřicí techniky a systémových řešení: S rostoucími nároky na přesnost měření spotřeby elektrické energie je velký potenciál pro technologie v oblasti smart metering a digitální správy sítě. Systémy pro dálkový odečet a inteligentní řízení distribučních sítí pomohou zefektivnit celkové řízení energetického sektoru.

Realizace projektů na klíč: S postupujícím rozvojem energetického sektoru roste poptávka po komplexních projektech na klíč. Českým firmám se nabízí příležitosti v oblasti inženýringu, montáží, servisu a údržby přenosových a distribučních zařízení, které jsou klíčové pro rozvoj a stabilizaci energetické infrastruktury.

Obnovy a údržby: Nigérie čelí potřebě obnovy a údržby stárnoucí infrastruktury. Příležitosti se nacházejí v oblasti výměny a oprav součástí přenosových vedení, transformátorů a stanic, což představuje příležitost pro firmy zaměřující se na opravy a modernizaci energetických zařízení.

Pro české firmy, které se specializují na energetické technologie, inženýrské služby a zařízení pro obnovitelné zdroje energie, nabízí Nigérie široké možnosti pro dlouhodobé a ziskové investice, zejména v oblasti modernizace a rozvoje energetické infrastruktury.

S ohledem na roli malých a středních podniků v nigerijské ekonomice a jejich závislost na stabilních dodávkách energie, je rozvoj elektroenergetiky považován za klíčový prvek ekonomické transformace země. Čeští dodavatelé s know-how v oblasti spolehlivých řešení pro energetiku mají v této oblasti značný potenciál.

Nigérie disponuje ornou půdou o rozloze 34 milionů hektarů, z toho 6,5 milionu hektarů je určeno pro trvalé plodiny a 28,6 milionu hektarů tvoří louky a pastviny. Zemědělství tvoří přibližně 23 % HDP této subsaharské velmoci a zůstává druhým nejvýznamnějším odvětvím po těžbě ropy. Zemědělské činnosti poskytují obživu většině obyvatel – asi 70 % domácností se podílí na produkci zemědělských plodin, 41 % domácností vlastní či chová hospodářská zvířata a přibližně 3 % populace se věnují rybolovu.

Federální vláda dlouhodobě považuje zemědělství za prioritní sektor, který rozvíjí prostřednictvím řady podpůrných programů. V roce 2024 však sektor čelil zpomalení – meziroční růst HDP v zemědělství dosáhl pouze 1,14 % ve třetím čtvrtletí. Navzdory tomu hodnota sektoru vzrostla na rekordních 5,76 bilionu NGN, oproti 4,14 bilionu NGN ve druhém čtvrtletí. Nízký růst podtrhuje přetrvávající strukturální problémy, jako jsou nedostatek mechanizace, vysoké náklady na vstupy a slabá infrastruktura.

Podle nigerijského ministra zemědělství země potřebuje přibližně 300 tisíc traktorů, zatímco nyní jich má pouze kolem 30 tisíc. I přes pokračující převahu samozásobitelského zemědělství roste výnosnost díky používání šlechtěných sazenic a modernějších metod hospodaření. Vláda usiluje o komercializaci a mechanizaci sektoru s cílem vytvořit rozvinutý agroprůmyslový trh. Rozpočtové výdaje na zemědělství sice mírně rostou, ale nestačí zajistit udržitelný rozvoj. Stát proto spoléhá na soukromé investory a zahraniční partnery.

V roce 2024 zaznamenal sektor vývozu kešu výrazný růst – export se má přiblížit 400 000 tunám, což může zemi přinést až 600 milionů USD. Přesto podle Nigerijské rady pro podporu exportu (NEPC) zůstává nevyužitý potenciál vývozu jader kešu ve výši 3,4 milionu USD. Mezi pětici nejvýznamnějších vývozních trhů s nejvyšším potenciálem patří EU, Japonsko, Kanada a SAE, což představuje příležitost i pro české exportéry hledající kvalitní a cenově dostupné suroviny pro další zpracování.

V roce 2024 došlo v Nigérii k poklesu produkce klíčových zemědělských plodin, přičemž tento trend pokračoval i v roce 2025. Produkce rýže se snížila o 7,2 % na 7,7 milionu tun, kukuřice o 8 % na 11 milionů tun a pšenice o 5 % na 126 tisíc tun. Tyto poklesy jsou důsledkem kombinace faktorů, včetně bezpečnostních problémů, vysokých nákladů na vstupy a omezené vládní podpory. Přestože vláda pokračuje v podpoře domácí produkce, včetně subvencování vstupů pro pěstitele pšenice, zůstává celkový výstup nízký. 

Za hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat zejména dodávky kvalitních odrůd a semen, secích a žacích strojů, technologií na zpracování rostlinné produkce a zavlažovacích systémů. V oblasti živočišné výroby se jako perspektivní jeví export genetického materiálu, krmiv, veterinárních vakcín a léčiv, stejně jako zařízení na zpracování masa a chladírenské techniky. Příležitosti existují rovněž v oblasti mechanizace a digitalizace, včetně traktorů, náhradních dílů, monitorovacích systémů či softwarových řešení pro optimalizaci výnosů. Významný potenciál představuje i oblast přidané hodnoty a zpracování zemědělských komodit pro domácí i vývozní trhy.

Vzhledem k vysokému podílu nevyužité orné půdy, zájmu vlády o spolupráci s privátním sektorem a rostoucímu potenciálu vývozu zpracovaných produktů nabízí nigerijské zemědělství dlouhodobý exportní a investiční potenciál i pro české firmy.

Bezpečnostní situace v Nigérii se v roce 2024 dále zhoršovala, zejména v důsledku dramatického nárůstu únosů. Podle zprávy Národního statistického úřadu (NBS) bylo mezi květnem 2023 a dubnem 2024 zaznamenáno přibližně 2,2 milionu případů únosů, přičemž odhadem 65 % postižených domácností zaplatilo výkupné. Průměrná částka zaplacená za jeden únos činila 2,7 milionu NGN, což celkově představuje výkupné ve výši přibližně 2,2 bilionu NGN během sledovaného období. V roce 2024 bylo zaznamenáno více než 7 500 únosů, což představuje více než polovinu všech takových incidentů na africkém kontinentu. 

Tato alarmující čísla podtrhují rozsah problému únosů v zemi, přičemž severozápadní regiony, jako jsou Zamfara, Kaduna a Katsina, patří mezi nejvíce postižené oblasti. Například ve státě Zamfara bylo zaznamenáno 132 incidentů s 1 639 oběťmi, v Kaduně 113 incidentů s 1 113 oběťmi a v Katsině 119 incidentů s 887 oběťmi. 

Podle Globálního indexu terorismu z března 2025 se Nigérie posunula na 6. místo mezi nejvíce zasaženými zeměmi. Počet obětí terorismu vzrostl na 565, což je nárůst oproti 533 úmrtím v roce 2023. Tento trend je důsledkem pokračujících útoků skupin Boko Haram a Islámského státu v provincii Západní Afriky (ISWAP), které se zaměřují na civilní i vojenské cíle, zejména v severovýchodních státech Borno a Yobe. Například útok v Yobe 1. září 2024 si vyžádal 100 obětí, což z něj činí sedmý nejhorší teroristický útok na světě v daném roce.

Navzdory značným výdajům na bezpečnost, které v roce 2024 činily přibližně 1,9 bilionu NGN (asi 6,93 % celkového rozpočtu), zůstává efektivita těchto investic sporná. Nigerijská vláda čelí kritice za nedostatečnou transparentnost a efektivitu v alokaci prostředků. 

V reakci na zhoršující se situaci jmenovala nigerijská armáda nového velitele pro boj proti povstalcům, generála Abdulsalama Abubakara, který má zkušenosti z předchozích bezpečnostních operací. Přesto však obyvatelé i analytici vyjadřují obavy z nedostatečné reakce vlády a armády na rostoucí hrozby.

Ekonomická krize, způsobená reformami prezidenta Tinubu, jako je zrušení dotací na pohonné hmoty a sjednocení směnného kurzu, dále komplikuje bezpečnostní situaci. Hyperinflace a propad nigerijské nairy zvyšují nespokojenost obyvatelstva a tlak na decentralizaci bezpečnostních složek, včetně zřízení státních policejních jednotek.

Vzhledem k těmto výzvám zůstává Nigérie zemí s vysokým bezpečnostním rizikem, což představuje jak výzvu, tak příležitost pro mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany.

Nigerijský zdravotnický sektor prochází v roce 2025 rozsáhlou transformací, která je řízena vládní strategií Health Sector Renewal Investment Initiative (NHSRII). Tato iniciativa si klade za cíl modernizovat zdravotnickou infrastrukturu, posílit primární péči a zvýšit dostupnost kvalitních služeb. Dosud bylo modernizováno přes 2 100 primárních zdravotnických středisek (PHC) a dalších 3 000 je ve fázi rekonstrukce, s cílem zajistit, aby žádný občan nemusel cestovat více než 5 km za základní péčí.

Financování těchto reforem je podpořeno více než 3 miliardami USD z externích zdrojů, včetně 1,57 miliardy USD od Světové banky, určených na posílení primární zdravotní péče a zajištění klimaticky odolné infrastruktury . V roce 2024 byla schválena další půjčka ve výši 300 milionů USD na posílení zdravotní bezpečnosti, včetně rozšíření laboratorních kapacit a zlepšení diagnostických schopností.

Současně roste role soukromého sektoru. V roce 2024 byla uzavřena dohoda s US Pharmacopeial Convention (USP) na podporu místní výroby léčiv a vytvoření 30 000 nových pracovních míst do roku 2030. Přes 90 % farmaceutických produktů je stále dováženo, což představuje významnou příležitost pro investice do lokální výroby a distribuce.

V oblasti specializované péče jsou budována nová onkologická a diagnostická centra, včetně dvou špičkových zařízení, která mají být otevřena v květnu 2025. Tyto projekty jsou realizovány ve spolupráci s Nigeria Sovereign Investment Authority a mají za cíl snížit závislost na zahraniční léčbě.

Navzdory těmto pokrokům zůstává výzvou odliv zdravotnického personálu do zahraničí. V reakci na to byla v srpnu 2024 představena Národní politika pro migraci zdravotnické pracovní síly, která má za cíl zlepšit pracovní podmínky a motivovat odborníky k setrvání v zemi.

Pro české firmy se otevírají příležitosti v dodávkách zdravotnického vybavení, technologií pro nemocnice, farmaceutických produktů a v oblasti odborného vzdělávání. Zvláštní důraz je kladen na projekty výstavby nemocnic „na klíč“ a modernizaci stávajících zařízení, kde mohou české společnosti nabídnout komplexní řešení včetně financování.

Stavební sektor v Nigérii v roce 2025 nadále vykazuje dynamický růst, přičemž pokračuje výstavba infrastruktury, obytných čtvrtí a komerčních prostor. Ačkoliv se tempo růstu v roce 2024 mírně zpomalilo, stále přetrvává silná poptávka po kvalitních stavebních materiálech a technologiích, což poskytuje příležitosti pro zahraniční investory, včetně českých firem. Podle údajů Národního statistického úřadu (NBS) dosáhl růst sektoru v roce 2023 3,57 %, což je nižší než 4,54 % v roce 2022, ale stále svědčí o pokračujícím rozvoji. Hlavní město Abuja pod vedením nového ministra pro federální hlavní město (FCT) zažívá výrazný pokrok v oblasti výstavby a opravy mostů a silnic.

I přes zpomalení růstu je sektor stále stabilní díky zvýšeným stavebním aktivitám federálními a státními vládami, ale i soukromými developery. Ekonomické reformy nové administrativy a související opatření mohou mít vliv na zpomalení tempa, ale i tak ve velkých městech nadále pokračuje výstavba nových obytných čtvrtí a luxusních domů. Hlavním problémem přesto zůstává nedostatek kvalitního a cenově dostupného bydlení pro méně majetné obyvatelstvo, které tvoří většinu nigerijské populace. Tato výzva je příležitostí pro nové stavební projekty, které by mohly využít inovativní a cenově dostupné stavební materiály a technologie.

V roce 2024 vzrostly ceny rezidenčních nemovitostí v Abuje o 7 %, což naznačuje pokračující zájem o výstavbu v hlavním městě. Poptávka po stavebních materiálech, včetně cementu, oceli, skla a keramických výrobků, neustále roste. Dále je tu prostor pro dodávky moderních stavebních technologií, jako jsou prefabrikované moduly, energeticky úsporné systémy a automatizované stavební zařízení.

Nigérie má taktéž kontinuální zájem o infrastrukturní projekty, zaměřené na výstavbu silnic, mostů a veřejných budov, což vytváří příležitosti pro účast českých firem na významných vládních zakázkách. Kromě materiálových dodávek a technologií je také vysoce ceněn odborný personál a školení v oblasti stavebních technologií a projektového řízení.

S pokračujícím růstem urbanizace a rostoucími infrastrukturními potřebami Nigérie představuje stavební sektor v roce 2025 stále atraktivní příležitosti pro české firmy a investory.

Nigérie se v roce 2025 profiluje jako významný trh pro investice do průmyslových technologií a modernizace výrobních procesů, přičemž dynamický rozvoj těžebního sektoru a infrastruktury bude i nadále stimulovat poptávku po pokročilých technologiích. V rámci přechodu k Průmyslu 4.0 roste zájem o automatizaci a digitalizaci, což vytváří příležitosti pro české firmy, zejména v oblasti stavebních strojů, těžebních zařízení a technologických řešení zaměřených na zvýšení efektivity a bezpečnosti v průmyslu.

Nigérie investuje do modernizace infrastruktury, což podporuje poptávku po kvalitních stavebních strojích a těžebních technologiích. V roce 2025 pokračuje trend rozšiřování těžby nerostných surovin, což si vyžaduje nové těžební stroje a zpracovatelské technologie. Nigerijská vláda má ambice zvýšit efektivitu těžby a zároveň zlepšit bezpečnost a udržitelnost tohoto odvětví. V rámci těchto plánů země aktivně hledá přímé zahraniční investice, které mohou být výměnou za těžební licence, což otevře dveře pro strategické investice a dlouhodobé partnerství v těžebním sektoru.

S rostoucím zaměřením na digitalizaci a automatizaci v těžebním průmyslu se zvyšuje poptávka po moderních technologiích, které umožňují efektivnější řízení těžebních procesů. Nigérie se zaměřuje na rozvoj těžby klíčových nerostných surovin, jako jsou zlato, uhlí, železná ruda a bauxit. Tyto oblasti představují nejperspektivnější příležitosti pro zahraniční investory. Růst poptávky po těchto surovinách na globálních trzích, spolu s nigerijskými plány na rozvoj těžby a zpracování, činí tuto oblast vysoce atraktivní pro firmy zaměřené na těžbu, zpracování a dodávky technologií a strojů.

Rostoucí digitalizace a implementace Průmyslu 4.0 v Nigérii přinášejí nové příležitosti pro české firmy v oblasti automatizace, robotizace a Internetu věcí (IoT). Nigérie se zaměřuje na zlepšení výrobní efektivity a optimalizaci dodavatelských řetězců. Investice do průmyslových technologií umožňují nejen zvýšit konkurenceschopnost nigerijských firem, ale také snížit náklady a zvýšit kvalitu produkce. V rámci tohoto trendu roste poptávka po moderních strojích pro zpracování surovin, automatizovaných systémech a pokročilých digitálních řešeních.

Pro české firmy představuje nigerijský trh v oblasti průmyslových technologií a Průmyslu 4.0 široké možnosti. Příležitosti zahrnují dodávky těžebních strojů, stavební techniky, automatizovaných systémů a IT řešení pro zpracovatelský průmysl, což vytváří prostor pro posílení obchodních vztahů mezi Českem a Nigérií v oblasti průmyslových technologií.